35 C 52/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 386 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 386 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 386 000 Kč od 1. 4. 2021 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 74 802,70 Kč k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobkyně se domáhá vůči žalované nároku na zaplacení částky 386 000 Kč s příslušenstvím. Částka představuje nevrácenou kauci po skončení nájmu. Příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení.

2. Žaloba ze dne 31. 3. 2022, doplněná podáním ze dne 10. 10. 2022, je založena na tvrzení (dále„ žaloba“), že dne 16. 8. 2019 došlo mezi žalovanou jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemcem k uzavření nájemní smlouvy, jejímž předmětem byl nájem prostor ve skladovacím areálu ve [obec] (dále„ nájemní smlouva“). Na základě nájemní smlouvy žalobkyně zaplatila žalované dne 28. 8. 2019 částku 467 060 Kč, sestávající z kauce 386 000 Kč a daně z přidané hodnoty 81 000 Kč. Na základě dodatku č. 1 ze dne 23. 10. 2020 k nájemní smlouvě trval nájem do 31. 12. 2020. Následně se účastnice ústně dohodly na prodloužení nájmu do 31. 3. 2021. Ještě před tím dne 24. 3. 2021 účastnice sepsaly protokol o předání a převzetí předmětu nájmu z důvodu ukončení nájmu. Protokol ze dne 24. 3. 2021 podepsal za žalovanou Ing. [jméno] [příjmení], který za žalovanou vedl emailovou korespondenci ohledně předmětu nájmu. Emailem ze dne 16. 4. 2021 žalovaná sdělila žalobkyni, že zasílá poslední fakturu, a to za spotřebu elektrické energie v březnu 2021. Od té doby žalovaná žalobkyni žádné faktury nevystavuje. Dopisem ze dne 23. 6. 2021 žalobkyně požádala žalovanou o vrácení kauce s poukazem na ukončení nájmu ke dni 31. 3. 2021 a předání předmětu nájmu dne 24. 3. 2021. Žalovaná ničeho žalobkyni nezaplatila. Předžalobní výzvou ze dne 24. 8. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 386 000 Kč. Žalovaná na předžalobní výzvu nereagovala 3. K důkazu žalobkyně předložila nájemní smlouvu (příloha A), výpis z účtu o platbě kauce dne 28. 8. 2019 (příloha B), dodatek č. 1 ze dne 23. 10. 2020 k nájemní smlouvě (příloha C), protokol ze dne 24. 3. 2021 o předání a převzetí předmětu nájmu (příloha D), email žalované ze dne 16. 4. 2021 se sdělením, že žalobkyni zasílá poslední fakturu, včetně připojené faktury č. G 210 008 ze dne 16. 4. 2021 (příloha G), dopis ze dne 23. 6. 2021 s žádostí o vrácení kauce (příloha E), emailovou korespondenci ze dne 19. 7. 2019 a 4. 8. 2019 vedenou ohledně předmětu nájmu s Ing. [jméno] [příjmení] (přílohy H, I) a předžalobní výzvu ze dne 24. 8. 2021 (příloha F).

4. Žalobkyně též navrhla dokazování výslechem své jednatelky Ing. [jméno] [příjmení] a svého zaměstnance [jméno] [příjmení] (k podpisu protokolu o předání a převzetí předmětu nájmu).

5. Žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Potvrdila, že mezi účastnicemi došlo k uzavření nájemní smlouvy, na základě níž jí žalobkyně zaplatila kauci v částce 467 060 Kč. Bránila se tvrzením, že nájemní smlouva nebyla ukončena k 31. 3. 2021, neboť se v souladu s čl. III. 1. automaticky prodloužila o další rok a jelikož byl nájem původně sjednán do 31. 12. 2020, došlo k prodloužení nájemní smlouvy do konce roku 2022, a nájem nadále trvá. Argumentovala dále tím, že kauce, sloužící k rekonstrukci předmětu nájmu, která již byla provedena (střecha, strop, elektroinstalace), byla sjednána jako nevratná. Namítla též, že z protokolu ze dne 24. 3. 2021 o předání a převzetí předmětu nájmu není zřejmé, která osoba ho za ni podepsala a zda k tomu byla oprávněna. V podpisové části tohoto protokolu se nevyskytuje podpis předsedy jejího představenstva JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení].

6. K důkazu žalovaná navrhla nájemní smlouvu a dodatek č. 1 ze dne 23. 10. 2020 k nájemní smlouvě a dále výslechy svědků [jméno] [příjmení] (správce předmětu nájmu) a [jméno] [příjmení] (provádějícího rekonstrukci předmětu nájmu), fotodokumentaci ohledně rekonstrukce předmětu nájmu a přílohy z emailu ze dne 19. 7. 2019 (fotografie předmětu nájmu).

7. Soud posoudil věc právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „zákon č. 89/2012 Sb.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále„ nařízení č. 351/2013 Sb.“), přičemž vycházel z následujících ustanovení.

8. Podle ustanovení § 2254 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. ujednají-li si strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného.

9. Podle ustanovení § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle ustanovení § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního popoletí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

12. Soud má mezi účastnicemi za nesporné, že na základě nájemní smlouvy došlo k zaplacení kauce v částce 386 000 Kč, tedy jistoty ve smyslu ustanovení § 2254 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb.

13. Pokud jde o ukončení nájemní smlouvy, což zůstalo mezi účastnicemi sporné, soud má z provedených důkazů za prokázaný následující skutkový stav.

14. Před uzavřením nájemní smlouvy vedly účastnice ve dnech 19. 7. 2019 a 4. 8. 2019 emailovou komunikaci ohledně předmětu nájmu, kdy za žalovanou jednal Ing. [jméno] [příjmení] (viz přílohy H, I). Dne 16. 8. 2019 si účastnice v čl. III. 1. nájemní smlouvy sjednaly nájem do 31. 12. 2020 s tím, že nájemní smlouva bude poté automaticky prodloužena vždy o další 1 rok (viz příloha A). Dne 16. 8. 2019 si účastnice v čl. IV. 3. nájemní smlouvy sjednaly, že kauce bude použita k vylepšení a opravám předmětu nájmu, především střechy (viz příloha A). V dodatku č. 1 k nájemní smlouvě se účastnice dne 23. 10. 2020 dohodly v čl. 1, že doba trvání nájmu na dobu určitou do 31. 12. 2020 byla následně zkrácena na základě písemně podané výpovědi ze strany žalobkyně do 31. 10. 2020 a v čl. 2, že doba trvání nájmu sjednaná v nájemní smlouvě se na základě tohoto dodatku ponechává v původním znění do 31. 12. 2020 (viz příloha C). Následně dne 24. 3. 2021 účastnice sepsaly protokol o předání a převzetí předmětu nájmu z důvodu ukončení nájmu spolu s uvedením stavu měřičů (elektroměry, plynoměr, vodoměr) a předáním klíčů (2 ks od vstupních vrat, 2 ks od vstupní brány) s tím, že celkový stav předmětu nájmu odpovídá jeho stáří a očekávanému opotřebení, přičemž svými podpisy potvrdily, že předmět nájmu byl řádně žalobkyní předán a žalovanou bez výhrad řádně převzat (viz příloha D). Stalo se tak v souladu s čl. VIII. 3. nájemní smlouvy, podle něhož v případě skončení nájmu jsou účastnice povinny sepsat o předání a převzetí předmětu nájmu písemný protokol, v němž bude podrobně popsán stav předmětu nájmu (viz příloha A). Následně žalovaná v emailu ze dne 16. 4. 2021 sdělila žalobkyni, že jí zasílá poslední fakturu týkající se předmětu nájmu, a to fakturu č. G 210 008 ze dne 16. 4. 2021 se splatností 30. 4. 2021 vystavenou na částku 1 456,60 Kč za spotřebu elektrické energie za měsíc březen 2021 (viz příloha G). Dopisem ze dne 23. 6. 2021 žalobkyně požádala žalovanou o vrácení kauce v částce 386 000 Kč s poukazem na ukončení nájmu ke dni 31. 3. 2021 a předání předmětu nájmu dne 24. 3. 2021 (viz příloha E). Předžalobní výzvou ze dne 24. 8. 2021, doručovanou prostřednictvím pošty doporučeně na dodejku, žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 386 000 Kč do 10 dnů s upozorněním, že nestane-li se tak, bude věc řešena soudní cestou (viz příloha F).

15. Tento skutkový stav vede soud k závěru, že k ukončení nájemní smlouvy došlo k 31. 3. 2021. Za situace, kdy dne 24. 3. 2021 účastnice svými podpisy potvrdily, že předmět nájmu byl řádně žalobkyní předán a žalovanou bez výhrad řádně převzat, a kdy dne 16. 4. 2021 žalovaná sdělila žalobkyni, že jí zasílá poslední fakturu týkající se předmětu nájmu za spotřebu elektrické energie za měsíc březen 2021, nelze uvažovat o trvání nájemní smlouvy po 31. 3. 2021. Z jednání žalované samotné (převzetí předmětu nájmu od žalobkyně a vystavení poslední faktury týkající se předmětu nájmu) je nepochybná její vůle po 31. 3. 2021 již s žalobkyní v nájmu nesetrvávat. Pokud jde o námitku stran podpisu protokolu o předání a převzetí předmětu nájmu osobou jednající za žalovanou, je třeba vzít v úvahu ustanovení § 431 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož překročí-li zástupce podnikatele zástupčí oprávnění, podnikatele právní jednání zavazuje; to neplatí, věděla-li třetí osoba o překročení nebo musela-li o něm vědět vzhledem k okolnostem případu. Překročení zástupčího oprávnění osoby jednající za žalovanou při převzetí předmětu nájmu od žalobkyně tvrzeno nebylo, a proto ani není dán důvod k pochybnostem, zda žalobkyně při předání předmětu nájmu jednala s osobou k tomu za žalovanou oprávněnou. Z důvodu nadbytečnosti nebylo zjišťováno čí podpis za žalovanou je uveden na protokolu ze dne 24. 3. 2021 o předání a převzetí předmětu nájmu. Výslechu jednatelky Ing. [jméno] [příjmení] a svědectví zaměstnance žalobkyně [jméno] [příjmení] proto nebylo zapotřebí. Obraně žalované proti žalobě, že nájem trval po 31. 3. 2021, tedy nelze dát za pravdu. K zániku nájemní smlouvy došlo dohodou ve smyslu ustanovení § 1981 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož stranám je na vůli ujednat si zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. Ujednání účastnic v čl. IV. 3. nájemní smlouvy, že kauce bude použita k rekonstrukci předmětu nájmu, je z hlediska ustanovení § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., které ukládá pronajímateli po skončení nájmu vrátit kauci nájemci, zcela bez významu, stejně tak jako samotná rekonstrukce předmětu nájmu. Svědectví [jméno] [příjmení] (správce předmětu nájmu) a [jméno] [příjmení] (provádějícího rekonstrukci předmětu nájmu), jakož i fotodokumentace ohledně rekonstrukce předmětu nájmu a příloh z emailu ze dne 19. 7. 2019 (fotografií předmětu nájmu), proto nebylo zapotřebí. Argumentaci žalované, že si účastnice sjednaly nevratnou kauci, nelze přisvědčit. Dnem 31. 3. 2021 pak žalobkyni vzniklo ve smyslu ustanovení § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. vůči žalované právo na vrácení kauce. Jelikož se žalovaná dne 1. 4. 2021 ocitla se v prodlení, žalobkyni vzniklo ve smyslu ustanovení § 2254 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. vůči žalované též právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně.

16. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.).

17. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 19 300 Kč, nákladů zastoupení ve výši 45 870 Kč a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 9 632,70 Kč, tj. v souhrnu 74 802,70 Kč Náklady zastoupení představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 34 510 Kč (9 860 x 4,5) a náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč (300 x 5) při uskutečnění 4 úkonů v plné výši za převzetí a přípravu zastoupení, sepsání žaloby, sepsání vyjádření ze dne 10. 12. 2022 a účast na jednání před soudem a 1 úkonu v poloviční výši za sepsání jednoduché výzvy k plnění (§ 7, § 11 odst. 1, § 11 odst. 2, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Výrok o místu k plnění má oporu v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.