35 C 65/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 12 705 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 12 705 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 235 Kč ve výši 9,75 % ročně od 3. 6. 2019 do zaplacení, z částky 4 235 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 7. 2019 do zaplacení a z částky 4 235 Kč ve výši 10 % ročně od 15. 8. 2019 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení 12 416 Kč k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

1. Žalobou podanou dne 26. 2. 2020 se žalobkyně domáhala vůči žalovanému nároku na zaplacení částky 12 705 Kč s příslušenstvím s tím, že částka 12 705 Kč představuje odměnu za služby zpracování účetnictví žalovanému poskytnuté v dubnu, květnu a červnu 2019 (dále jen„ předmětné služby“) a vyúčtované fakturou [číslo] ze dne 26. 5. 2019 v částce 4 235 Kč se splatností 2. 6. 2019, fakturou [číslo] ze dne 27. 6. 2019 v částce 4 235 Kč se splatností 11. 7. 2019 a fakturou [číslo] ze dne 31. 7. 2019 v částce 4 235 Kč se splatností 14. 8. 2019, příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení a ani po předžalobní výzvě k plnění ze dne 6. 11. 2019 nebylo žalovaným za předmětné služby ničeho zaplaceno.

2. Žalovaný ve včasném odporu nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Namítl nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby s tím, že ohledně poskytování předmětných služeb uzavřel dohodu s [jméno] [příjmení], nikoli s žalobkyní, a pokud by byl někdo aktivně legitimován k podání žaloby, byla by to [jméno] [příjmení]. Poukázal dále na to, že v době poskytování předmětných služeb se [jméno] [příjmení] v emailové korespondenci zaštiťovala hlavičkou jak žalobkyně, tak společností [právnická osoba] (kupř. dne 15. 2. 2017), přičemž nepovažoval za důležité tyto její vazby zkoumat. Výše odměny za poskytování předmětných služeb byla sjednávána ad hoc. V posledních měsících nedošlo ke shodě o výši této odměny, a to zejména z důvodu, že [jméno] [příjmení] od něj odebrala služby, které mu neuhradila (právní poradenství v souvislosti s vypracováním darovací smlouvy pro třetí osobu).

3. K důkazu žalovaný předložil emailovou korespondenci ze dne 15. 2. 2017 vedenou s [jméno] [příjmení] (viz přílohy„ 1“ a„ 2“).

4. K obraně žalovaného se žalobkyně vyjádřila tak, že námitku nedostatku aktivní legitimace, jakož i zpochybnění dohody o výši ceny za předmětné služby, považuje za zcela irelevantní. Poukázala na to, že žalovaný je advokát a ona - coby právnická osoba (s.r.o.) s jedinou společnicí a jednatelkou [jméno] [příjmení] (od ledna 2017) - byla žalovaného účetní. Žalovaný byl [jméno] [příjmení] představen společnou známou [jméno] [příjmení], která je společnicí ve společnosti [právnická osoba], kde je společníkem též žalovaný, a pro kterou žalobkyně dodnes zpracovává účetnictví. Proto také vztahy mezi účastníky byly méně formální a většina komunikace probíhala telefonicky či emailem. Mezi účastníky byla zavedena praxe, že žalovaný jí dodával své účetní a daňové doklady a ona mu zpracovávala účetnictví a daňová přiznání včetně DPH a kontrolní hlášení a za to žalovanému vystavovala faktury, které si zahrnoval do účetnictví (tedy do nákladů). Žalovaný vyfakturované částky nikdy nesporoval, ani se nikdy neohrazoval proti tomu, že by s ní neměl uzavřen žádný smluvní vztah a naopak na urgence k úhradě faktur reagoval sliby, že vše doplatí (kupř. v emailu ze dne 26. 6. 2019). Za dobu od února 2017 do července 2019 vystavila žalovanému celkem 19 faktur, z nichž prvních 16 bylo žalovaným uhrazeno a pouze poslední 3, které se týkaly předmětných služeb, zůstaly nezaplaceny. Vzhledem k tomu, jak dlouho spolupráce mezi účastníky fungovala a žalovaným bylo za poskytnuté služby zprvu řádně placeno, je obrana žalovaného vůči žalobě zjevně účelová. Spolupráce žalovaného s [jméno] [příjmení] začala již v roce 2016, kdy působila (mimo jiné jako hlavní účetní) ve společnosti [právnická osoba] Všech 10 faktur vystavených společností [právnická osoba] za dobu od dubna 2016 do prosince 2017 bylo žalovaným uhrazeno. Skutečnost, že [jméno] [příjmení] začátkem roku 2017 přecházela z dřívější společnosti do nové a měla aktivní emailovou schránku obou společností (neboť jí dobíhaly emaily od klientů dřívější společnosti a tudíž jim odpovídala z emailu dřívější společnosti), není ničím protiprávním a není to ani žádným důvodem k nehrazení faktur za předmětné služby. Podmínky spolupráce mezi účastníky byly po celou dobu stejné, kdy cena byla ujednána v částce 3 500 Kč + DPH měsíčně (za zpracování účetnictví) a 3 000 Kč + DPH ročně (za zpracování DPFO), přičemž ani vlivem inflace či změn cen na trhu nedošlo ke zvýšení. Každá z nezaplacených faktur byla vystavena na částku 4 235 Kč, tj. 3 500 Kč za zpracování účetnictví a 735 Kč za DPH (21 %). Takto vyfakturované částky žalovaný poprvé zpochybnil až v odůvodnění odporu. Nikdy dříve s cenou za poskytnuté služby žalovaný problém neměl.

5. K důkazu žalobkyně předložila fakturu [číslo] ze dne 26. 5. 2019 (viz příloha„ A“), fakturu [číslo] ze dne 27. 6. 2019 (viz příloha„ B“), fakturu [číslo] ze dne 31. 7. 2019 (viz příloha„ C“), emailovou korespondenci ze dne 26. 6. 2019 a 16. 10. 2019 (viz příloha„ D“), soupis vydaných faktur na žalovaného v době od 15. 2. 2017 do 31. 7. 2019 žalobkyní (viz příloha„ F“), soupis vydaných faktur na žalovaného v době od 11. 4. 2016 do 31. 12. 2017 společností [právnická osoba] (viz příloha„ G“) a předžalobní výzvu k plnění ze dne 6. 11. 2019 včetně doručenky (viz příloha„ E“).

6. Soud provedl dokazování všemi navrženými listinami (viz přílohy žalobkyně a přílohy žalovaného), jakož i výpisem z obchodního rejstříku, který si sám opatřil (viz č. l. 40), přičemž vzal za prokázaný následující skutkový stav.

7. Dne 13. 5. 1993 žalobkyně vznikla a byla zapsána do obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze jako společnost s ručením omezením a předmětem podnikání (mimo jiné) činnost účetních poradců, vedení účetnictví, vedení daňové evidence. Statutárním orgánem žalobkyně je jednatelka, jíž se dne 19. 1. 2017 stala [jméno] [příjmení], která je současně jedinou společnicí žalobkyně. Žalobkyně je zapsána pod obchodní firmou„ [právnická osoba]“, sídlem„ [ulice a číslo], [psč] [obec]“ a identifikačním číslem„ [IČ] [anonymizováno]“.

8. Soupis vydaných faktur na žalovaného v době od 11. 4. 2016 do 31. 12. 2017 společností [právnická osoba] obsahuje 10 faktur vystavených na souhrnnou částku 42 350 Kč (4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235), která byla uhrazena.

9. Soupis vydaných faktur na žalovaného v době od 15. 2. 2017 do 31. 7. 2019 žalobkyní obsahuje 19 faktur, z nichž prvních 16 bylo vystaveno od 15. 2. 2017 do 25. 4. 2019 na souhrnnou částku 70 785 Kč (7 865 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 4 235 + 3 630 + 4 235), která byla uhrazena, a zbývající 3 byly vystaveny od 26. 5. 2019 do 31. 7. 2019 na souhrnnou částku 12 705 Kč (4 235 + 4 235 + 4 235), která nebyla uhrazena. V případě neuhrazených faktur se jednalo o fakturu [číslo] ze dne 26. 5. 2019 se splatností 2. 6. 2019, fakturu [číslo] ze dne 27. 6. 2019 se splatností 11. 7. 2019 a fakturu [číslo] ze dne 31. 7. 2019 se splatností 14. 8. 2019.

10. Fakturou [číslo] ze dne 26. 5. 2019 se splatností 2. 6. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za zpracování účetnictví za měsíc duben 2019 částku 4 235 Kč s tím, že sestává z odměny 3 500 Kč a DPH (21 %) 735 Kč. V záhlaví faktury je žalobkyně označena obchodní firmou„ [právnická osoba]“, sídlem„ [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“ a identifikačním číslem„ [PSČ] [anonymizováno]“.

11. Fakturou [číslo] ze dne 27. 6. 2019 se splatností 11. 7. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za zpracování účetnictví za měsíc květen 2019 částku 4 235 Kč s tím, že sestává z odměny 3 500 Kč a DPH (21 %) 735 Kč. V záhlaví faktury je žalobkyně označena obchodní firmou„ [právnická osoba]“, sídlem„ [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“ a identifikačním číslem„ [PSČ] [anonymizováno]“.

12. Fakturou [číslo] ze dne 31. 7. 2019 se splatností 14. 8. 2019 vyúčtovala žalobkyně žalovanému za zpracování účetnictví za měsíc červen 2019 částku 4 235 Kč s tím, že sestává z odměny 3 500 Kč a DPH (21 %) 735 Kč. V záhlaví faktury je žalobkyně označena obchodní firmou„ [právnická osoba]“, sídlem„ [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“ a identifikačním číslem„ [PSČ] [anonymizováno]“.

13. V emailové korespondenci ze dne 15. 2. 2017, která byla vedena s žalovaným, užívala [jméno] [příjmení] emailovou adresu„ [anonymizováno] [email]“, přičemž v emailu s označením„ DPFO 2016“ pod podpisem„ [jméno]“ uvedla obchodní firmu„ [právnická osoba]“ se sídlem„ [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“.

14. V emailu ze dne 26. 6. 2019 sdělil žalovaný žalobkyni, že bere na vědomí, že„ spolu dodělají toto pololetí, tedy ještě červen 2019“, v příloze zasílá faktury a výpis z účtu za květen, děkuje za zpracování a své závazky uhradí s tím, že„ nikdy nezůstal nikomu nic dlužen“.

15. V emailu ze dne 16. 10. 2019 informovala žalobkyně, jednající jednatelkou [jméno] [příjmení], žalovaného o tom, že jelikož nereagoval na její upomínku ze dne 30. 9. 2019 a stále má u něj neuhrazené 3 faktury, žádá jej o okamžitou úhradu faktur s tím, že nedojde-li k úhradě nejpozději do 25. 10. 2019, bude nucena předat vše právní zástupkyni k vymáhání. Email byl odeslán z emailové adresy„ [anonymizováno] [email]“.

16. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 6. 11. 2019 vyzvala žalobkyně, prostřednictvím advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], žalovaného k zaplacení souhrnné částky 14 617 Kč (12 705 Kč za předmětné služby, 412 Kč na úroku z prodlení a 1 500 Kč na nákladech právního zastoupení) nejpozději do 8 dnů od doručení s upozorněním, že nestane-li se tak, bude záležitost řešena soudní cestou. V předžalobní výzvě je žalobkyně označena obchodní firmou„ [právnická osoba]“, sídlem„ [ulice a číslo], [PSČ] [obec]“ a identifikačním číslem„ [PSČ] [anonymizováno]“. Předžalobní výzva byla žalovanému doručena do datové schránky dne 14. 11. 2019.

17. Tento skutkový stav shledal soud dostatečným pro rozhodnutí o věci.

18. Soud neprováděl další dokazování, neboť by nemohlo přinést po skutkové stránce ničeho významného. Návrh na provedení svědeckého výslechu třetí osoby, v jejíž prospěch byla uzavřena darovací smlouva v rámci právního poradenství poskytnutého žalovaným jednatelce žalobkyně a na vyžádání kontrolního hlášení ohledně evidence faktur [číslo] [číslo] [číslo] v účetnictví žalovaného (uplatněný žalobkyní při jednání s tím, že provedení tohoto dokazování ponechává na úvaze soudu) byl z důvodu nadbytečnosti zamítnut. Od provedení svědeckého výslechu [jméno] [příjmení] (navrženého při jednání, aniž by však bylo ozřejměno, k čemu konkrétně má tento důkaz sloužit) žalovaný upustil. Žádné další důkazní návrhy nebyly účastníky uplatněny.

19. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 89/2012 Sb.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen„ nařízení vlády č. 351/2013 Sb.“), přičemž vzal v úvahu následující ustanovení.

20. Podle ustanovení § 2430 zákona č. 89/2012 Sb. příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

21. Podle ustanovení § 2438 zákona č. 89/2012 Sb. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.

22. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně slnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto smluvená.

23. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

24. Soud má za prokázané, že žalobkyně, jejíž jednatelkou je [jméno] [příjmení], poskytovala v rámci svého předmětu podnikání v letech 2017 až 2019 žalovanému služby, které spočívaly zejména ve zpracování účetnictví, za což fakturovala žalovanému částku 4 235 Kč, která sestávala z odměny 3 500 Kč a DPH (21 %) 735 Kč Celkem tak v době od 15. 2. 2017 do 31. 7. 2019 žalobkyně vystavila žalovanému 19 faktur, z nichž prvních 16 bylo uhrazeno. Zbývající 3 faktury, které se týkají odměny za zpracování účetnictví v dubnu, květnu a červnu 2019, tedy odměny za předmětné služby, zůstaly žalovaným dosud neuhrazeny. Jednalo se o fakturu [číslo] ze dne 26. 5. 2019 na částku 4 235 Kč se splatností 2. 6. 2019 za zpracování účetnictví v dubnu 2019, fakturu [číslo] ze dne 27. 6. 2019 na částku 4 235 Kč se splatností 11. 7. 2019 za zpracování účetnictví v květnu 2019 a fakturu [číslo] ze dne 31. 7. 2019 na částku 4 235 Kč se splatností 14. 8. 2019 za zpracování účetnictví v červnu 2019.

25. Soud má za to, že předmětné služby poskytla žalobkyně jako příkazník ve prospěch žalovaného jako příkazce na základě příkazní smlouvy uzavřené mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., která nebyla v písemné formě (zákon to ani nepředepisuje), nicméně je její existence v řízení prokázaná a žalovaný tudíž neúspěšně namítá nedostatek aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby o zaplacení částky 12 705 Kč s příslušenstvím. Poskytnutí předmětných služeb žalovaný v řízení nikterak nesporoval. Stejně tak nebylo žalovaným v řízení sporováno doručení faktur [číslo] ze dne 26. 5. 2019, [číslo] ze dne 27. 6. 2019 a [číslo] ze dne 31. 7. 2019, emailu s výzvou k úhradě ze dne 16. 10. 2019 a předžalobní výzvy k plnění ze dne 6. 11. 2019, z nichž si žalovaný musel být nade vši pochybnost vědom skutečnosti, že poskytnutí předmětných služeb se mu dostalo od žalobkyně a nikoli od někoho jiného. Trvání smluvního vztahu mezi účastníky do června 2019, tj. po dobu poskytování předmětných služeb, potvrdil žalovaný sám v emailu ze dne 26. 6. 2019, v němž sdělil žalobkyni, že bere na vědomí, že„ spolu dodělají toto pololetí, tedy ještě červen 2019“, v příloze zasílá faktury a výpis z účtu za květen, děkuje za zpracování a své závazky uhradí s tím, že„ nikdy nezůstal nikomu nic dlužen“. Následně pak žalovaný, a to ani po doručení emailu s výzvou k úhradě ze dne 16. 10. 2019 a předžalobní výzvy k plnění ze dne 6. 11. 2019, k požadavku žalobkyně na zaplacení odměny za předmětné služby v částce 12 705 Kč ničeho nenamítl. Mezi účastníky zavedenou praxi vystavování faktur žalobkyní za zpracování účetnictví na částku 4 235 Kč od roku 2017, ani uskutečnění úhrady žalobkyni za prvních 16 takto vystavených faktur od února 2017 do dubna 2019, žalovaný v řízení taktéž nesporoval. Se zřetelem k těmto objektivním okolnostem nemůže obstát subjektivní přesvědčení žalovaného, že poskytnutí předmětných služeb se mu nedostalo od žalobkyně. Částku 4 235 Kč měsíčně, kterou žalobkyně fakturovala žalovanému nepřetržitě od února 2017 do července 2019, lze považovat za účastníky ujednanou odměnu za předmětné služby ve smyslu ustanovení § 2438 zákona č. 89/2012 Sb., přičemž odměna za měsíc duben 2019 se stala splatnou dne 2. 6. 2019 na základě faktury [číslo] ze dne 26. 5. 2019, odměna za měsíc květen 2019 se stala splatnou dne 11. 7. 2019 na základě faktury [číslo] ze dne 27. 6. 2019 a odměna za měsíc červen 2019 se stala splatnou dne 14. 8. 2019 na základě faktury [číslo] ze dne 31. 7. 2019. V souhrnu tak odměna za předmětné služby činí 12 705 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s placením odměny za měsíc duben 2019 dne 3. 6. 2019, s placením odměny za měsíc květen 2019 dne 12. 7. 2019 a s placením odměny za měsíc červen 2019 dne 15. 8. 2019. Žalobkyni tudíž ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. náleží zákonný úrok z prodlení ve výši určené v ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

26. Pro rozhodnutí o věci přitom soud nepovažoval za významné, že v době uskutečňování předmětných služeb užívala jednatelka žalobkyně při korespondenci s žalovaným nejen emailovou adresu žalobkyně, ani že žalovaný má za jednatelkou žalobkyně nevypořádané pohledávky.

27. Za dané situace soud činí závěr, že žalobkyně má vůči žalovanému právo na zaplacení částky 12 705 Kč (§ 2430, § 2438 zákona č. 89/2012 Sb.) spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 4 235 Kč ve výši 9,75 % ročně od 3. 6. 2019 do zaplacení, z částky 4 235 Kč ve výši 10 % ročně od 12. 7. 2019 do zaplacení a z částky 4 235 Kč ve výši 10 % ročně od 15. 8. 2019 do zaplacení (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

28. Soud proto žalobě vyhověl (výrok I.).

29. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, nákladů zastoupení advokátem ve výši 9 600 Kč a náhrady ve výši 2 016 Kč za daň z přidané hodnoty, jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu (21 %), tj. v souhrnu 12 416 Kč Náklady zastoupení přitom představuje odměna za poskytování právních služeb ve výši 8 100 Kč (1 620 x 5) a náhrada hotových výdajů ve výši 1 500 Kč (300 x 5), a to při učinění 5 úkonů, které spočívaly v přípravě a převzetí zastoupení, písemné předžalobní výzvě k plnění, návrhu na zahájení řízení, vyjádření k odůvodnění odporu a účasti na jednání před soudem dne 10. 8. 2021 (§ 7 bod 5/, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/, § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb). Výrok o místu k plnění (k rukám advokáta) má oporu v ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

30. O lhůtě k plnění (do 3 dnů od právní moci rozsudku) rozhodl soud podle ustanovení § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř. (výroky I. a II.).