35 C 86/2024
č. j. 35 C 86/2024-84
V PLATNOSTIObvodní soud pro Prahu 1 vyhověl žalobě o zaplacení částky s příslušenstvím, protože poskytovatel úvěru splnil povinnost posuzovat úvěruschopnost spotřebitele podle zákona o spotřebitelském úvěru. Soud uznal, že poskytovatel založil posouzení na důvěryhodných a dostatečných informacích získaných od spotřebitele i z nezávislých zdrojů, včetně databáze BRKI a pohybů na účtu. Názor opatrovníka, že poskytnutí úvěru bylo neopodstatněné, nebyl uznán, protože žalovaná v minulosti splácela úvěr pravidelně. Soud rozhodl o zaplacení dluhu, úroků z prodlení a nákladů řízení, přičemž náhradu nákladů uplatnil podle zvláštního ustanovení pro opakované žaloby.
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Annou Vandákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupena opatrovníkem Jméno opatrovníka sídlem Adresa opatrovníka o zaplacení 31 222,90 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu s úrokem ve výši 8,30 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně částky částka od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částka k rukám advokáta Jméno advokáta.
III. Advokátovi Jméno opatrovníka se přiznává za zastupování žalované odměna a náhrada hotových výdajů v částce částka, která bude vyplacena z rozpočtových prostředků Obvodního soudu pro adresa.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na nákladech řízení částka na účet Obvodního soudu pro Prahu 1.
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne datum domáhá vůči žalované nároku na zaplacení částky částka s příslušenstvím na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru uzavřené dne datum (dále jen „předmětná smlouva“).
2. Žaloba je založena na tvrzení, že nedílnou součástí předmětné smlouvy se staly obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, obchodní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, sazebník pro kontokorentní úvěry pro fyzické osoby a ceník finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby. Dne datum bylo na základě předmětné smlouvy žalované z účtu č. č. účtu, zřízeného na základě rámcové smlouvy o poskytování platebních služeb ze dne datum (dále jen „účet“), schváleno čerpání kontokorentního úvěru ve výši částka (dále jen „úvěr“) s roční úrokovou sazbou 8,30 % (dále jen „úrok“). Žalobkyně provedla před schválením úvěru vyhodnocení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitele, kdy vycházela z reálných pohybů na účtu žalované (kam směřoval její pravidelný příjem od zaměstnavatele ve výši částka měsíčně), údajů uvedených žalovanou dne datum v žádosti o poskytnutí úvěru (že její nezbytné výdaje činí částka měsíčně), což ověřovala v databázi BRKI (propojený bankovní registr klientských informací) a po zohlednění všech nashromážděných údajů (kdy u žalované nezaznamenala exekuční příkazy, transakce spojené s rizikovou činností či jiné transakce, z nichž by bylo možno dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti úvěr splácet a z výsledků šetření v BRKI vyplynulo, že u žalované není evidovaný žádný úvěrový produkt) se rozhodla neposkytnout úvěrový rámec v požadované výši částka, ale pouze ve výši částka. Žalobkyně přitom na základě žalovanou uvedených údajů o pravidelném příjmu částka měsíčně a výdajích částka měsíčně, na základě zjištění z pohybu na účtu žalované a na základě vlastních výpočtů u žalované dovodila měsíční příjem ve výši částka a měsíční výdaje ve výši částka a uzavřela, že na úhradu úvěru ve výši částka žalované zbývá částka měsíčně, což je částka převyšující simulovanou splátku ve výši částka měsíčně. Žalovaná přestala úvěr splácet, a proto žalobkyně dopisem ze dne datum vypověděla předmětnou smlouvu a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, který ke dni datum činil částka. Dopis žalovaná převzala dne datum. Předmětná smlouva byla ukončena ke dni datum a od datum byl nastaven úvěrový rámec na částka. Dopisem ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu nejpozději do 7 dnů s upozorněním, že pokud se tak nestane, bude podána žaloba u soudu. Na výzvu žalovaná nereagovala. Žalovaná dále činila na účtu debetní transakce a ke dni datum činil její dluh následkem poskytnutého a nesplaceného úvěru částka. Ke dni podání žaloby žalovaná na dluhu z předmětné smlouvy žalobkyni ničeho neuhradila.
3. Usnesením ze dne datum, č. j. spisová značka, byl žalované podle § 29 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ustanoven opatrovníkem advokát Jméno opatrovníka (dále jen „opatrovník“).
4. Opatrovník nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Namítl, že žalobkyně dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalované, a proto je více než důvodné se domnívat, že předmětná smlouva je absolutně neplatná. Vyslovil názor, že postup zvolený žalobkyní, která uzavřela, že na úhradu úvěru ve výši částka žalované zbývá částka měsíčně a je tedy úvěruschopná, nelze považovat za souladný s povinností zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele. Je zcela absurdní se domnívat, že se v dnešní době najde osoba, která má měsíční výdaje (na bydlení, obživu, zdravotní péči, dopravu atd.) jen ve výši částka. Poukázal rovněž na to, že žalobkyně je bankou využívající opakovaně tzv. formulářové žaloby, což by v případě úspěchu ve věci a rozhodování o nákladech řízení mělo být vzato v úvahu.
5. Žalobkyně předložila k důkazu žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne datum, zápis z databáze BRKI včetně tabulky posuzování ze dne datum, přehled pohybů na účtu za období od datum do datum, předmětnou smlouvu včetně předsmluvní informace ke spotřebitelskému úvěru ze dne datum, sazebník pro kontokorentní úvěry ze dne datum, obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb ze dne datum, rámcovou smlouvu o poskytování platebních služeb ze dne datum, obchodní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ve formě kontokorentního úvěru ze dne datum, obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb ze dne datum, dopis ze dne datum včetně dodejky, dopis ze dne datum včetně dodejky, výpis z účtu, kartu klienta, přehled splácení úvěru a přehled úroků z úvěru, úroků z prodlení a debetních transakcí.
6. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení vlády“).
7. Podle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
10. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr.
11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výši takto stanovená.
12. Podle § 2 nařízení vlády výše úroku z prodlení odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.
13. Soud má z listin předložených žalobkyní za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení, který se opatrovníkovi nepodařilo žádným způsobem zvrátit. Dne datum žalobkyně poskytla žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka, který se žalovaná zavázala v souladu s předmětnou smlouvou (jejíž nedílnou součástí se staly obchodní podmínky k rámcové smlouvě o poskytování platebních služeb, obchodní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, sazebník pro kontokorentní úvěru pro fyzické osoby a ceník finančních operací a služeb pro fyzické a právnické osoby) splácet spolu s úrokem a poplatky. Jelikož žalovaná přestala úvěr splácet, žalobkyně dopisem ze dne datum přistoupila k výpovědi předmětné smlouvy. Předmětná smlouva byla ukončena ke dni datum a od datum byl nastaven úvěrový rámec na částka. Žalovaná však dále činila na účtu debetní transakce a ke dni datum dosáhl její dluh výše částka. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované zcela v souladu se zákonnými podmínkami (§ 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), když vycházela jednak z informací poskytnutých samotnou žalovanou (že je vdaná, její nezbytné výdaje v rámci společné domácnosti činí částka měsíčně, má příjem ze zaměstnání ve výši částka měsíčně, nemá žádné dluhy - viz žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru ze dne datum) a druhak z informací, které si sama ověřovala z dostupných zdrojů nezávislých na žalované, a to z reálných pohybů na účtu (kde byl vykázán ve dvou případech i příjem převyšující částku částka, a to částka a částka a kde nebyly zaznamenány exekuční příkazy, transakce spojené s rizikovou činností či jiné transakce, z nichž by bylo možno dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalované úvěr splácet - viz přehled pohybů na účtu za období od datum do datum), jakož i z bankovního registru klientských informací (v němž žalovaná neměla evidovaný žádný úvěrový produkt - viz zápis z databáze BRKI včetně tabulky posuzování ze dne datum). Názoru opatrovníka, že postup zvolený žalobkyní není souladný s povinností zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele, nelze dát za pravdu. Naopak je třeba uzavřít, že žalobkyně provedla dostatečné šetření, které jí posloužilo jako spolehlivý podklad pro závěr, že schopnost žalované splácet úvěr s úvěrovým rámcem ve výši částka byla dána. Za situace, kdy žalovaná je vdaná a dělí se o nezbytné výdaje v rámci společné domácnosti s manželem, lze akceptovat její měsíční výdaje ve výši částka. Svoji úvěruschopnost prokázala sama žalovaná tím, že povinnost splácet úvěr v období od datum do datum plnila, a to bezhotovostními vklady převážně v řádu tisíců korun (od částka do částka - viz přehled splácení úvěru). Předmětné smlouvě, která je platně uzavřenou smlouvou o spotřebitelském úvěru (§ 2395 občanského zákoníku, § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), proto nelze ničeho vytknout.
14. Soud nemá ani za vyvrácené, že na dluhu z předmětné smlouvy žalovaná dosud žalobkyni ničeho neuhradila. Povinnost žalované k zaplacení dluhu vyplývá z § 2395 občanského zákoníku ve spojení s § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost žalované k zaplacení zákonného úroku z prodlení má oporu v § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády.
15. Soud proto žalobě vyhověl.
16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla úspěch ve věci a naleží jí náhrada nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka (§ 137 odst. 1 o. s. ř.), odměny za poskytování právních služeb (500 x 3) a náhrady hotových výdajů (300 x 3) do podání žaloby za převzetí a přípravu zastoupení ze dne datum, předžalobní výzvu ze dne datum a žalobu ze dne datum ve výši částka (§ 14b odst. 1 a odst. 5 písm. b/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, ve znění platném do datum), odměny za poskytování právních služeb (částka) a náhrady hotových výdajů (částka) po podání žaloby za vyjádření ze dne datum ve výši částka (§ 14b odst. 4 a odst. 6 písm. b/vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif, ve znění platném od datum), náhrady za daň z přidané hodnoty (2 400 + 2 830 x 0,21) ve výši částka (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.) a paušální náhrady hotových výdajů za účast na jednání před soudem dne datum ve výši částka (§ 151 odst. 3 o. s. ř., § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení), tj. v souhrnu částka (1 562 + 2 400 + 2 830 + 1 098,30 + 300). adresa plnění má oporu v § 149 odst. 1 o. s. ř. Lze přisvědčit argumentaci opatrovníka, že řízení bylo zahájeno žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (viz řízení vedené u Obvodního soudu pro adresa pod sp. zn. spisová značka, nebo pod sp. zn. spisová značka, anebo pod sp. zn. spisová značka), a tudíž je namístě užití zvláštního ustanovení o náhradě nákladů řízení, jímž je § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“).
17. O odměně a náhradě hotových výdajů ustanovenému opatrovníkovi soud rozhodl podle § 140 odst. 2 o. s. ř., neboť mu za zastupování žalované náleží odměna za poskytování právních služeb (2 380 x 3) a náhrada hotových výdajů (450 x 3) za převzetí a přípravu zastoupení na základě ustanovení ze dne datum, sepsání vyjádření ve věci ze dne datum a účast na jednání před soudem dne datum (§ 7, § 11 odst. 1, § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění platném od datum) ve výši částka (7 140 + 1 350).
18. O nákladech řízení České republiky, které tvoří odměna a náhrada hotových výdajů ustanovenému opatrovníkovi, soud rozhodl podle § 149 odst. 2 o. s. ř.
19. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domoci cestou výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.