38 C 163/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 68 600 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 54 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 68 600 Kč od 7. 4. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 41 914,40 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 54 600 Kč s příslušenstvím. Žalobou byla původně požadována jistina 68 600 Kč. Na jednání dne 18. 2. 2021 nicméně žalobkyně vzala žalobu v rozsahu 14 000 Kč zpět z důvodu plnění žalované. Na základě toho bylo řízení v daném rozsahu zastaveno usnesením ze dne 18. 2. 2021, č.j. [číslo jednací].

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že spolu účastníci řízení uzavřeli dne 1. 1. 2016 smlouvu o poskytování služeb. Tu následně dne 5. 2. 2016 změnili dodatkem [číslo] jehož předmětem byla toliko změna názvu žalobce („ Smlouva“). Předmětný smluvní vztah trval do 30. 9. 2016, kdy zanikl dle čl. 4 odst. 3 Smlouvy na základě výpovědi žalované ze dne 24. 8. 2016.

3. Ve Smlouvě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby, spočívající v konzultacích, podpoře pro databázové systémy portálu [webová adresa], dodávkách periodika Grantový kalendář, zajištění spolupráce na aktuálních projektech objednatele a realizace monitoringu informací a rešerší, zejména z grantové oblasti. Žalovaná se za to zavázala hradit žalobkyni paušální odměnu 14 000 Kč za kalendářní měsíc. Smlouva dále v čl. 3 odst. 2 předpokládala možnost žalované požadovat po žalobkyni vícepráce.

4. Žalobkyně Smlouvu plnila zejména prostřednictvím svého pracovníka [jméno] [příjmení], a to i ve 3. čtvrtletí 2016. Žalované byly poskytnuty osobní, telefonické a e-mailové konzultace a služby včetně naplnění databáze finančních zdrojů na celé 3. čtvrtletí roku 2016 a další měsíce. Z této databáze byl generován grantový přehled – Grantový kalendář, který byl následně rozesílán jeho předplatitelům. Žalobkyně pro žalovanou v daném období připravila Grantové kalendáře 2x v červenci 2016 ([číslo] [číslo]) a 1x v srpnu 2018 ([číslo]). Žalobkyně měla připravené Grantové kalendáře na období do konce září 2016. Žalovaná ale k dalším vydáním neposkytla žalobkyni adresný seznam předplatitelů a průvodní text (výzvu k jejich rozeslání předplatitelům). Žalobkyně jí proto předala Grantové kalendáře [číslo] až [číslo] k dalšímu využití během osobních jednání v srpnu 2016.

5. Tato činnost sama o sobě vyčerpávala paušál služeb ve výši 120 hodin/kalendářní čtvrtletí poskytovaných žalobkyní za cenu 42 000 Kč splácenou měsíčními splátkami ve výši 14 000 Kč. Za červenec, srpen a září 2016 takto žalobkyně vystavila dne 19. 8. 2016 fakturu č. 2016 [číslo] se splatností 18. 9. 2016, dne 19. 9. 2016 fakturu č. 2016 [číslo] se splatností 19. 10. 2016 a dne 19. 10. 2016 fakturu č. 2016 [číslo] se splatností 18. 11. 2016. Žalovaná předmětné faktury přijala a fakturované částky nijak nerozporovala.

6. Smluvní paušál ze své povahy nikdy nepodléhal hodinovému vykazování a činnosti související s konzultacemi, službami a podporou v grantové oblasti dle článku 1 Smlouvy, které zjevně nepřevyšovaly sjednaný časový rámec, žalobkyně neúčtovala jako vícepráce. Byť jen částečné započetí poskytování služeb ve 3. čtvrtletí 2016, či pouhá připravenost služby dle Smlouvy poskytnout zakládá nárok žalobkyně na paušální odměnu. Smlouva stanoví povinnost připravenosti žalobkyně poskytovat sjednané služby. Již tato připravenost s sebou nese náklady na straně žalobkyně, byť by si žalovaná žádné služby nevyžádala.

7. Nad rámec sjednaného paušálu žalobkyně dále na základě Smlouvy plnila tyto vícepráce: plnění ve prospěch [anonymizována tři slova] průmyslu („ AIFP“) vyhotovení zakázky žalované„ Analýza finančních zdrojů“ pro [anonymizována dvě slova] o.p.s. žalovanou vyžádanou účast a plnění prací na týmovém koučinku 8. Nemohly proto být předmětem Smlouvy. Služby pro AIFP spočívaly v poskytování monitoringu grantových a dotačních výzev ve prospěch spolků a ústavů sdružujících zdravotně postižené osoby, vkládání výsledků monitoringu na web AIFP a dále součinnost a spolupráci v oblasti grantové a vzdělávací. Celý kontrakt s AIFP obsluhovala žalobkyně. Žalovaná pouze vystavovala faktury a přijímala veškeré finanční plnění. Plnění probíhalo v období od 1. 3. 2016 do 30. 8. 2016, a to v rozsahu 96 hodin. Služby pro AIFP byly poskytovány jako poddodavatelské plnění ze smlouvy uzavřené mezi žalovanou a AIFP v únoru 2016, tj. více než měsíc po uzavření Smlouvy. V době uzavření Smlouvy tak nemohlo být známo, že takovéto služby budou poskytovány. Z tohoto důvodu a vzhledem k tomu, že dané služby svým rozsahem a povahou přesahovaly předmět Smlouvy, byly vícepracemi dle článku 3 Smlouvy. V opačném případě by se jednalo o bezdůvodné obohacení, při současném naplnění § 1793 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („o. z.“).

9. Žalobkyně pro žalovanou vyhotovila nad rámec Smlouvy Analýzu finančních zdrojů pro [anonymizována dvě slova] o.p.s. spočívající v rešerši grantových a dotačních příležitostí, vypracování analýzy a provedení a odeslání rešerše kontaktů na služby grantového poradenství a zpracování žádostí. Tyto vícepráce si žalovaná objednala dne 14. 3. 2016 prostřednictvím své zaměstnankyně [jméno] [příjmení]. Objednávka doslova zněla:„ Ráda bych se Vás zeptala, zda byste měl zájem (…) zpracovat seznam finančních dárců/zdrojů“. Žalobkyně takto plnila jednak dne 23. 3. 2016, kdy došlo k předání rešerše kontaktů na grantové poradenské organizace. K finálnímu předání díla došlo dne 8. 4. 2016 poté, co si to žalovaná vyžádala emailem ze dne 7. 4. 2016 (čas 9:11). Celkový rozsah víceprací činil 6 hodin.

10. Účast žalobkyně, resp. [jméno] [příjmení], a plnění prací na týmovém koučinku si žalovaná vyžádala emailem ze dne 6. 7. 2016. V následujících emailech žalovaná udílela úkoly, které bylo třeba připravit na další termíny týmového koučinku včetně určení následujících termínů, ve kterých požaduje účast žalobkyně a dalších osob. Nejednalo se fakultativní činnost ve prospěch žalobkyně, ale projekt [anonymizováno] [ulice] života 2016 financovaný [právnická osoba] na základě dárcovské smlouvy s žalovanou. Žalobkyně takto plnila ve dnech 23. 5. 2016 (14:00 hod. - 17:00 hod.), 15. 6. 2016 (14:00 hod. - 17:00 hod.), 13. 7. 2016 (13:00 hod. - 17:00 hod.) a 20. 7. 2016 (13:00 hod. - 17:00 hod.), v rozsahu 14 hodin.

11. Skutečnost, že se ve výše uvedených případech jedná o vícepráce, je dána i obchodní zvyklostí mezi žalobkyní a žalovanou, že samotná příprava a dodání periodika Grantový kalendář již bez dalšího vyčerpávaly limit v rozsahu 120 hodin/kalendářní čtvrtletí. Subjekt [anonymizována dvě slova] o.s. poskytoval žalované shodné služby před žalobkyní se sjednaným smluvním limitem 240 hodin/kalendářní čtvrtletí. V průběhu tohoto smluvního vztahu došlo k navýšení odměny z 14 000 Kč na 16 000 Kč. Předmětnou obchodní zvyklost potvrzuje i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2021, sp. zn. [spisová značka] ve věci žalované a [anonymizována dvě slova] o.s., potvrzující jako věcně správné usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 7. 2020, č.j. [číslo jednací], jenž potvrdil rozsudek pro uznání Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 13. 2. 2020, č. j. [číslo jednací]. V předmětné věci se jednalo o smluvní nárok za poskytování víceprací ze strany [anonymizována dvě slova] o.s., mezi nimiž byly rovněž vícepráce za činnosti, které jsou předmětem této žaloby.

12. Celkový rozsah uvedených víceprací činil 116 hodin. Za vícepráce náleží žalobkyni odměna dle čl. 3 odst. 2 Smlouvy ve výši 350 Kč za hodinu. Celková odměna tak činí 40 600 Kč. Žalobkyně tuto částku požadovala po žalované fakturou č. 2016 [číslo] vystavenou dne 31. 10. 2016 se splatností k 30. 11. 2016. Žalovaná předmětnou fakturu přijala a fakturovanou částku nijak nerozporovala.

13. Žalovaná uvedené faktury č. 2016 [číslo], 2016 [číslo], 2016 [číslo] a 2016 [číslo] řádně neproplatila. Až dne 2. 5. 2016 po urgenci žalobkyně dopisem ze dne 31. 3. 2017 poskytla částečné plnění ve výši 14 000 Kč, aniž by společně s částečnou úhradou anebo bezprostředně po ní byl rozsah dlužného nedoplatku ve výši 68 600 Kč jakkoli rozporován. Vzhledem k okolnostem lze proto toto částečné plnění považovat za konkludentní uznání celého dluhu. Ohledně zbývající dlužné částky byla žalovaná dále upomínána výzvou k úhradě dluhu – předžalobní upomínkou ze dne 31. 5. 2017. Do podání žaloby však ničeho neuhradila. Uvedené částečné uznání dluhu nicméně následně potvrdila skutečnost, že po podání žaloby dne 30. 10. 2020 došlo k další částečné úhradě ve výši 14 000 Kč. Případné námitky žalované k výši dluhu vznesené až po částečné úhradě je třeba posoudit jako účelové a nezpůsobilé zpochybnit konkludentní uznání závazku.

14. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že s žalobkyní ukončila spolupráci na přelomu července a srpna 2016, kdy od ní přestala požadovat poskytování služeb. Potvrdila též, že k ukončení Smlouvy došlo na základě výpovědi žalované, a to ke dni 30. 9. 2016. Služby žalobkyně za červenec 2016 dle faktury č. 2016 [číslo] ze dne 19. 8. 2016 byly žalované v plném rozsahu poskytnuty a předmětné faktura na částku 14 000 Kč byla již dne 28. 4. 2017 (před podáním žaloby) proplacena. Naopak obdobné faktury č. 2016 [číslo] ze dne 19. 9. 2016 a 2016 [číslo] ze dne 19. 10. 2016 za měsíce srpen a září 2016 žalovaná rozporovala s tím, že jí v daném období žádné služby žalobkyní poskytnuty nebyly. Po prostudování příloh k podání žalobkyně a kontrole své databáze nicméně žalovaná připustila, že žalobkyně na základě Smlouvy plnila ještě několik (cca 5) dní v srpnu 2016. Později již žádné služby od žalobkyně neodebírala. Zda výstupy žalobkyně byly později žalovanou zužitkovány v rámci Grantového kalendáře, je irelevantní. Stejně tak je irelevantní, k jakému datu bylo dané vydání Grantového kalendáře datováno a kdy bylo rozesláno. Nic nedokazují ani prohlášení o autorství„ ©“ na konci jednotlivých vydání Grantového kalendáře. Žalovaná proto dne 30. 10. 2020 (po podání žaloby) poukázala na účet žalobkyně toliko částku 14 000 Kč odpovídající paušální odměně žalobkyně za srpen 2016, tj. proplatila fakturu č. 2016 [číslo].

15. Žalovaná dále odmítla argumentaci žalobkyně, že je paušální odměna poskytována za služby čtvrtletně v měsíčních splátkách. Dle čl. 2 Smlouvy se jedná o odměnu měsíční ve výši 14 000 Kč, jejíž výplata je splatná čtvrtletně. Vznik práva na odměnu je nicméně vázán na poskytování služeb v jednotlivých měsících. Žalobkyně přitom nemohla žalované poskytovat služby dle Smlouvy již od poloviny srpna 2016. Již dne 9. 8. 2016 jí byl totiž zablokován přístup do webového rozhraní žalované, který byl k řádnému poskytování služeb nezbytný. Ačkoli žalovaná neuznává žalobkyní předložené výkazy prací za pravdivé ani za relevantní důkaz, dokazují i tyto dokumenty, že žalobkyně sama neeviduje, že by ode dne 8. 8. 2016 vykonala pro žalovanou nějakou práci.

16. Ohledně žalobkyní uplatněného nároku na odměnu za vícepráce žalovaná uvedla, že dle Smlouvy žalobkyně poskytovala žalované konzultace, služby a podporu pro databázové systémy portálu [webová adresa], dodávku periodika Grantový kalendář, zajištění spolupráce na aktuálních projektech žalované (blíže specifikováno v příloze [číslo] Smlouvy), a to v rozsahu max. 120 hodin za kalendářní čtvrtletí za paušální odměnu 14 000 Kč. Za vícepráce lze dle čl. 3 odst. 2 Smlouvy považovat pouze takové služby, které svým časovým rozsahem sjednaný rozsah přesáhnou a žalovaná si je od žalobkyně objedná, resp. o ně po předchozí dohodě s žalobkyní požádá. Žalovaná si u žalobkyně žádné vícepráce neobjednala ani o ně jinak nežádala. Veškeré služby poskytované žalobkyní jsou pokryty paušálem 120 hodin za kvartál. Žalobkyně za trvání Smlouvy nikdy žádné vícepráce nefakturovala. Poprvé se tak stalo až po jejím ukončení fakturou č. 2016 [číslo]. Pokud žalobkyně překročila hodinový paušál již dříve, nikdy o tom žalovanou nezpravila.

17. Specificky k žalobkyní tvrzeným vícepracím pro AIFP žalovaná uvedla, že se s žalobkyní dohodly, že tyto služby budou poskytovány v rámci paušální odměny. Jsou zahrnuty v páté odrážce přílohy [číslo] Smlouvy, dle níž žalobkyně zajištuje komunikaci s Akademií (chybně uvedeno Asociace) [anonymizována dvě slova] („ APO“) včetně zajištění zakázek pro APO. APO je vzdělávací a rozvojový projekt určený pro české pacientské organizace zřízen právě AIFP. Smlouva s posledně uvedenou institucí byla ukončena k 31. 7. 2016. Po tomto datu tedy nemohla ani žalobkyně poskytovat AIFP subdodavatelské plnění (vícepráce), jak tvrdí.

18. Co se týče účasti [jméno] [příjmení] na tzv. týmovém koučinku, nejednalo se o plnění, které by si žalovaná od žalobkyně objednala. Naopak se jednalo o plnění poskytované žalovanou na dobrovolné bázi jakožto teambuildingové aktivity pro členy svého týmu - zaměstnance i externě spolupracující osoby. I kdyby soud dospěl k závěru, že účast [jméno] [příjmení] na týmovém koučinku spadá pod předmět Smlouvy, jednalo by se o služby uvedené v její příloze [číslo] konkrétně o„ Konzultace a spolupráce na aktuálních projektech organizace“. I toto plnění by tedy bylo kryto paušální odměnou.

19. I analýza finančních zdrojů pro [anonymizována dvě slova] o.p.s. (rešerše grantových a dotačních příležitostí) spadá pod předmět Smlouvy. Dle článku 1 Smlouvy se totiž„ žalobkyně podílí na aktuálních projektech žalované a realizuje monitoring informací a rešerší zejména v grantové oblasti“. Rešerše grantových a dotačních příležitostí je hlavní náplní tvorby Grantového kalendáře, která je uvedena jako jedna ze služeb v příloze [číslo] Smlouvy. Je proto třeba uzavřít, že i tyto služby jsou kryty paušální odměnou dle Smlouvy.

20. Veškeré platby, které žalovaná poskytla žalobkyni, byly pouze na úhradu paušální odměny za konkrétní měsíc. Nelze z nich proto dovozovat jakékoli konkludentní uznání dluhu žalovanou, a to ani pokud jde o paušální odměnu za jiné měsíce ani pokud jde o údajné vícepráce. Žalovaná navíc na výzvu žalobkyně reagovala odpovědí na výzvu žalobkyně ze dne 23. 5. 2017, v níž popřela všechny nároky z víceprací. Fakturace víceprací je navíc v rozporu se Smlouvou, neboť dle jejího čl. 2 odst. 2 je žalobkyně povinna předložit fakturu žalované nejpozději do 14 dní po kalendářním čtvrtletí. Během celé spolupráce žádné vícepráce nebyly fakturovány. K fakturaci za celé období došlo až po ukončení spolupráce. Tato skutečnost sama o sobě naznačuje, že fakturace je účelová.

21. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z kopie smlouvy o poskytování služeb ze dne 1. 1. 2016 a jejího dodatku [číslo] dne 5. 2. 2016, jakož i nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že spolu účastníci řízení uzavřeli Smlouvu. Jejím předmětem bylo poskytování konzultací, služeb a podpory pro databázové systémy portálu [webová adresa], dodávka periodika Grantový kalendář, zajištění spolupráce na aktuálních projektech objednatele a realizace monitoringu informací a rešerší, zejména z [příjmení] oblasti, které jsou blíže specifikovány v příloze [číslo] Smlouvy, v rozsahu 120 hodin/kalendářní čtvrtletí. Příloha [číslo] Smlouvy obsahuje následující soupis činností ke Smlouvě: Správa a aktualizace Databáze finančních zdrojů pro [příjmení] (DBFZ) Komunikace s [příjmení] registrovanými v DBFZ Tvorba, aktualizace a pravidelná rozesílka (každých 14 dní) Grantového kalendáře Nadace [webová adresa] Tvorba, aktualizace Grantového kalendáře [webová adresa] Komunikace s [anonymizována tři slova] včetně zajištění zakázek pro APO Zajištění aktuálních informací o zahraničních finančních zdrojích pro [příjmení] [ulice] při správě a aktualizace webových stránek [webová adresa], [webová adresa], Svět neziskovek na [webová adresa] Správa inzerce na [webová adresa], [webová adresa], Svět neziskovek na [webová adresa] [ulice] při správě a komunikaci s uživateli [anonymizována tři slova] akcí, [anonymizováno] neziskovek Komunikace s odběrateli informačních služeb organizace Správa profilů organizace na externích webových stránkách [webová adresa] apod. Konzultační spolupráce při aktuálních projektech organizace Odměna za předmětné služby byla sjednána v čl. 2 odst. 1 Smlouvy ve výši 14 000 Kč za kalendářní měsíc. Vykazování poskytnutých služeb nebylo Smlouvou blíže upraveno. Pouze v jejím čl. 3 odst. 2 in fine bylo stanoveno, že oběma stranami takto dohodnuté vícepráce, budou fakturačně odlišeny a odůvodněny. Z kopie výpovědi smlouvy o poskytování služeb ze dne 24. 8. 2016, jakož i nesporných tvrzení účastníků vyplývá, že Smlouva byla ukončena k 30. 9. 2016 na základě výpovědi žalované dle čl. 4 odst. 3 Smlouvy.

22. Pokud se jedná o plnění Smlouvy žalobkyní ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i z elektronické komunikace, jež byla provedena z důkazu vyplývá, že toto bylo zajišťováno prostřednictvím [jméno] [příjmení], který de facto působil jako člen týmu pracovníků žalované, a ta k němu v souladu s tím i přistupovala. [jméno] [příjmení] plnění poskytoval jednak na pracovišti žalované a dále též prostřednictvím dálkového přístupu poskytovaného mu žalovanou jakožto jejímu pracovníkovi. Komunikace byla mezi [jméno] [příjmení] a ostatními členy pracovního týmu žalované vedena jak konsenzuálním způsobem, kdy se jednotliví pracovníci snažili s [jméno] [příjmení] dohodnou způsob plnění pracovních úkolů, tak i způsobem poněkud direktivnějším, kdy mu byl daný úkol„ prostě zadán“.

23. Daná komunikace svým obsahem i charakterem odpovídá běžnému fungování pracovního týmu, které má jak horizontální (rovný s rovným), tak i vertikální (nadřízený s podřízeným) dynamiku. Ani z její„ direktivní“ části tak nelze dovozovat objednávku víceprací žalovanou, jak to činí žalobkyně. Daná komunikace hodnocena ve svém souhrnu vypovídá toliko o tom, že zaměstnanci žalované k [jméno] [příjmení] přistupovali jako ke svému kolegovi.

24. Ze svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], jakož i z emailové komunikace ve věci„ Pavlův účet“ ze dne 9. 8. 2016 je zřejmé, že spolupráce mezi účastníky řízení na základě Smlouvy de facto skončila na přelomu července a srpna 2016, a to poměrně dramatickým nikoli přátelským způsobem. Problémy, které v té době vyvstaly a byly následně příčinou konce spolupráce, se účastníci nejprve pokusili řešit vzájemným jednáním. Toto však nevedlo k urovnání sporů. Žalovaná si další spolupráci s [jméno] [příjmení] a potažmo s žalobkyní nepřála pro ztrátu důvěry. Dne 9. 8. 2016 znemožnila žalobkyni další plnění Smlouvy i na dálku, když jí, resp. [jméno] [příjmení], zablokovala jednotlivé účty pro dálkový přístup (včetně tak základních nástrojů, jako je email, PC v kanceláři a VPN) a administraci jednotlivých projektů, na nichž se [jméno] [příjmení] podílel ([příjmení] neziskovek, Grantový kalendář, web [webová adresa]). Je proto zřejmé, že po 9. 8. 2016 již žalovaná neposkytovala žalobkyni potřebné prostředky pro plnění Smlouvy a toto plnění de facto dále možné nebylo.

25. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Zejména z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobkyně plnila Smlouvu i po dni 9. 8. 2016 (viz bod 24) ani se nepodařil prokázat přesný časový rozsah daného plnění. Důkazní hodnotu výkazů prováděných činností, které pro tyto účely předložila žalobkyně, je třeba hodnotit jako velmi malou. Nejednalo se totiž o oboustranně odsouhlasený doklad o řádném poskytnutí daných služeb a jejich rozsahu. Šlo o prosté tabulkové přehledy bez jakékoli záruky integrity a pravdivosti v nich obsažených dat. Byť se formálně jednalo o důkazní prostředky, materiálně se svou povahou spíše blížily prostému tvrzení žalobkyně. Žalovaná navíc jejich autenticitu zpochybnila a v nich obsažené údaje výslovně učinila spornými. Soud proto nemohl na základě nich formulovat jakýkoli skutkový závěr, pakliže by tento nebyl podložen dalšími přesvědčivými důkazy. V podstatě tak bylo možné dané přehledy použít toliko jako podpůrný důkaz pro tvrzení žalované, že žalobkyně plnila Smlouvu pouze do začátku srpna 2016 (výkazy obsahují poslední záznam ze dne 8. 8. 2016). Závěr o plnění Smlouvy žalobkyní po posledně uvedeném datu nelze bez dalšího učinit ani na základě doložky„ Tento Grantový kalendář dodala © [název žalobkyně] pro Nadaci [webová adresa]“ obsažené v závěru jednotlivých vydání Grantového kalendáře. Zjevně se totiž jednalo o obsah staršího data mechanicky přejímaný do dalších vydání Grantového kalendáře. I sama žalobkyně navíc v tomto ohledu uvedla, že„ (v ) zhledem ke skutečnosti, že žalobkyně měla připraveny [příjmení] kalendáře na období do konce září 2016, ale žalovaná k dalším vydáním žalobkyni nedoručila adresní seznam předplatitelů a průvodní text, tj. výzvu k jejich odeslání předplatitelům, předala žalobkyně [příjmení] kalendáře [číslo] až [číslo] k využití do dispozice žalované během osobních jednání v srpnu 2016.“. Ze samotných tvrzení žalobkyně tedy vyplývá, že se na přípravě Grantového kalendáře podílela naposledy v srpnu 2016.

26. Že by žalobkyně při plnění Smlouvy v rozhodném období přesáhla stanovený paušál 120 hodin za kalendářní čtvrtletí, nevyplynulo ani z dalších důkazů předložených žalobkyní. Soud v této souvislosti neprováděl důkazy předložené žalobkyní na č.l. 87-201, neboť tyto se týkaly období před uzavřením Smlouvy a vyplývaly ze smluvního vztahu žalované s třetí osobou odlišnou od žalobkyně. Jejich vypovídací hodnota z hlediska vzájemných vztahů účastníků řízení tedy byla zanedbatelná. Na daném závěru nemohlo nic změnit ani případné personální propojení žalobkyně s daným třetím subjektem.

27. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

28. Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Dle § 2631 o. z., spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Dle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Dle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno. Dle § 2054 odst. 2 o. z., plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

29. Soud byl při svém rozhodování veden následujícími úvahami: Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 740/2018 k problematice vzniku nároku na paušální odměnu uvádí:„ Odvolací soud správně odkázal na v ustálené rozhodovací praxi dovolacího soudu přijímaný závěr, že z ustanovení § 571 odst. 2 obch. zák. zcela jednoznačně vyplývá, že není-li účastníky ve smlouvě ujednáno jinak, je jedinou podmínkou pro vznik nároku mandatáře na úplatu jen jím řádně vykonaná činnost. Zákon, který tak dává účastníkům možnost smluvně se od něj odchýlit, neváže vznik nároku na úplatu na skutečnost, zda mandant dal či nedal mandatáři pokyny či v jaké formě byla sjednána úplata (např. ve formě paušálu či za skutečně odpracované dny), případně na jiné skutečnosti, ale pouze na řádně vykonanou činnost. Pokud tedy mandatář činnost řádně nevykonal, a to z jakéhokoliv důvodu (třeba i pro okolnosti na straně mandanta), nemá na úplatu nárok (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2005, sp. zn. 32 Odo 1056/2004). Shodně předloženou právní otázku řeší i dovolatelkou odkazované usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2011, sp. zn. 23 Cdo 3992/2011“.

30. Účastníci řízení byli vázáni Smlouvou, z jejíhož čl. 2 odst. 1 vyplývala povinnost žalované hradit žalobkyni odměnu v paušální výši 14 000 za kalendářní měsíc. Z téhož ujednání ovšem dále vyplývalo, že daná odměna měla být poskytována„ za plnění dle této smlouvy“. Přímo ze smluvních ujednání je tedy seznatelná vůle stran vázat nárok na sjednanou měsíční odměnu na plnění žalobkyně jakožto poskytovatele, tj. dané plnění bylo podmínkou vzniku nároku na odměnu. Dle článku 1 Smlouvy a navazující přílohy [číslo] se přitom plněním nerozuměla pouhá připravenost žalobkyně předmětné služby poskytnout. Ze znění daných ujednání jednoznačně vyplývá, že plnění Smlouvy žalobkyní spočívalo až v reálném poskytování dohodnutých služeb. Pakliže tyto v rozhodném období září 2016 poskytnuty nebyly, resp. žalobkyně v tomto ohledu neunesla břemeno důkazní, nelze jí nárok na odměnu za daný kalendářní měsíc přiznat. Na tom v souladu s výše uvedenou judikaturou nic nemění ani skutečnost, že předmětné služby nebyly poskytovány z důvodu, že žalovaná neposkytla žalobkyni potřebnou součinnost, resp. žalobkyni další plnění Smlouvy znemožnila (viz bod 24). Stejně tak na dané podmíněnosti nároku na odměnu nic nemění ani její paušální charakter.

31. Soud si je vědom, že v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu lze nalézt i jiné judikáty, které se k problematice vzniku nároku na paušální odměnu vyslovují poněkud jiným způsobem. Tato„ rozkolísanost“ judikatury ovšem vyplývá z podstaty věci, neboť i paušální odměna je v jednotlivých případech sjednávána různým způsobem. Ani v nyní projednávané věci účastníkům nic nebránilo vázat v souladu se zásadou smluvní volnosti nárok na odměnu na samotnou připravenost žalobkyně předmětné služby poskytnout. Toto však ze znění Smlouvy nijak nevyplývá. Stejně jako ve věci, z níž vzešel výše uvedený judikát Nejvyššího soudu, ani nyní není dáno jakékoli ustanovení zákona, z nějž by bylo možné nárok na odměnu dovozovat na základě samotné připravenosti. Nelze naopak přehlížet skutečnost, že předmětná Smlouva je typově nejblíže smlouvě o dílo (valná část předmětu plnění představuje dílo s nehmotným výsledkem), tj. smlouvou o výsledku (viz výslovně § 2631 o. z.). Nárok na cenu díla je proto vázán až na jeho řádné provedení.

32. Pokud se jedná o žalobkyní uplatňovaný nárok na odměnu za vícepráce dle Smlouvy, nepodařilo se žalobkyni prokázat, že došlo k překročení sjednaného paušálu 120 hodin za kalendářní čtvrtletí (viz body 25 a 26) ani že by žalovaná po žalobkyni provedení jakýchkoli víceprací žádala (viz body 22 a 23). Naopak údaje vyplývající svědeckých výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] o rozsahu prací vynakládaných na dané činnosti přímo žalovanou po ukončení Smlouvy naznačují, že překročení paušálu nebylo nutné. Z provedeného dokazování nijak nevyplynulo, že by žalovaná předmětný nárok uznala. Konkludentní uznání dluhu nelze dovozovat z pouhé skutečnosti, že žalovaná proplatila faktury za měsíce červenec a srpen 2016 po výzvě žalobkyně, která se týkala i dalších faktur (paušální odměna za září 2016 a vícepráce). Souhrnnou výzvou ohledně několika dluhů, byť z téže Smlouvy, nelze uměle konstruovat existenci dluhu jediného, jenž by pak byl uznán„ částečným“ plněním dle § 2054 odst. 2 o. z.

33. S ohledem na výše uvedené proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 41 914,40 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 68 600 Kč sestávající z částky 3 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 2. 9. 2019, z částky 3 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 9. 2019 a z částky 3 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 11. 2020 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 54 600 Kč sestávající z částky 6 600 Kč (2 x 3 300 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 2. 2021, z částky 3 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 22. 3. 2021 a z částky 6 600 Kč (2 x 3 300 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 16. 6. 2021 včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 34 640 Kč ve výši 7 274,40 Kč.