38 C 230/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 50 807,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 52 007,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 50 807,90 Kč od 27. 12. 2016 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 103 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 50 807,90 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o přepravě zboží na dobu určitou od [datum] do [datum] („ Smlouva“). V ní se zavázala zajišťovat pro žalovanou přepravu zboží a žalovaná se zavázala za vykonanou přepravu zboží uhradit žalobkyni sjednanou cenu. Nedílnou součástí Smlouvy byl Ceník smluvní přepravy. K faktickému ukončení spolupráce na základě Smlouvy došlo až dne 29. 5. 2017, a to ze strany žalované prostřednictvím e-mailu. I když nedošlo k písemnému prodloužení Smlouvy, probíhala přeprava zboží a za podmínek dohodnutých ve Smlouvě.

2. Za provedenou přepravu zboží dle objednávek na dny 1. 12. 2016, 2. 12. 2016, 3. 12. 2016, 5. 12. 2016, 6. 12. 2016, 7. 12. 2016, 8. 12. 2016, 9. 12. 2016 a 10. 12. 2016 žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 12. 12. 2016 na částku 96 642,70 Kč („ Faktura“). Dne 17. 1. 2017 se účastníci řízení dohodli na započtení částky ve výši 45 834,80 Kč na vystavenou Fakturu. Zbývalo tak uhradit 50 807,90 Kč. Tuto částku však již žalovaná neuhradila, a to ani přes opakovanou urgenci a zaslanou předžalobní výzvu.

3. Zaplacením části dluhu žalovaná celý dluh uznala dle § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („o. z.“).

4. Pokud se jedná o kompenzační námitku z titulu náhrady škody, na níž založila svou obranu žalovaná, tuto žalobkyně neuznává, a to ani z části. Nárok na náhradu škody za zničené zboží žalované nevznikl. Takovýto nárok nebyl doposud uplatněn. A i kdyby byl, stalo se tak opožděně a teprve poté, co žalobkyně podala projednávanou žalobu. S ohledem na § 2569 o. z. by tedy musel být takovýto nárok promlčený. Neexistují žádné dodací listy stvrzené žalobkyní i cílovým zákazníkem, z nichž by nárok na náhradu škody vyplýval. Dokumenty předložené žalovanou jsou v tomto ohledu neprůkazné a nepřezkoumatelné, neboť z nich není patrno, co je jejich obsahem.

5. Žalovaná v rámci své obrany učinila nespornou existenci nároku žalobkyně, jak byl uplatněn žalobou. Zároveň ovšem uplatnila kompenzační námitku z titulu náhrady škody za zboží zničené nebo ztracené při přepravě. Tato škoda se vyšplhala do výše 58 006 Kč, a převýšila tak nárok uplatněný žalobou. Náhrada škody byla mezi účastníky řešena již před zahájením předmětného řízení, a to konkrétně v emailové komunikaci ze srpna 2017.

6. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaná dluží žalobkyni za provedenou přepravu zboží dle objednávek na dny 1. 12. 2016, 2. 12. 2016, 3. 12. 2016, 5. 12. 2016, 6. 12. 2016, 7. 12. 2016, 8. 12. 2016, 9. 12. 2016 a 10. 12. 2016 na doplatku Faktury částku 50 807,90 Kč. Fakturovaná částka měla být zaplacena do 26. 12. 2016. Z dodacích listů, jak byly provedeny k důkazu, a svědeckých výpovědí [celé jméno svědka] [celé jméno svědka] vyplynulo, že o jednotlivých přepravách byla pořizována dokumentace v podobě dodacích listů. Ty obsahovaly seznam veškerého přepravovaného zboží a měly být podepsány pracovníky všech zúčastněných, tj. žalovanou jakožto odesílatelem (pracovník skladu), žalobkyní jakožto dopravcem (řidič) a odběratelem. Byla též zavedena praxe připisování doložek o poškozeném/chybějícím zboží za text samotného dodacího listu, kterou případně sepisoval pracovník žalobkyně (řidič) s odběratelem – zákazníkem žalované.

7. Z emailu odeslaného dne 18. 8. 2016 z adresy [email] na adresu [email] (č.l. 71) a k němu přiložených dvou verzí dodacího listu [číslo] ze dne 17. 8. 2016 (č.l. 71 a 72) vyplývá, že pracovník žalobkyně [jméno] [příjmení], manažer dopravy, v reakci na uplatnění nároku žalované na náhradu škody za poškozené/chybějící zboží dle posledně uvedeného dodacího listu tento nárok částečně rozporoval. Argumentoval přitom tím, že do doložky o chybějícím/poškozeném zboží byla odběratelem svévolně připsána chybějící káva. Naopak takto souhlasil s nárokem žalované na kompenzaci za zboží [anonymizováno]. Opodstatněnost svého stanoviska dokládal připojenými verzemi dodacího listu [číslo] ze dne 17. 8. 2016 (č.l. 71 a 72). Jejich porovnáním soud zjistil, že tyto se odlišují v údajích obsažených v doložce o poškozeném/chybějícím zboží na konci textu. Verze daného dodacího listu na č.l. 71 obsahuje údaj o chybějící kávě, zatímco verze na č.l. 72 takovýto údaj neobsahuje.

8. Z emailové komunikace ze dne 1. 12. 2016 mezi adresami [email] a [email] (č.l. 65) a přiložené faktury [číslo] (č.l. 66) vyplývá, že žalovaná dne 1. 12. 2016 uplatnila na žalobkyni nárok na kompenzaci ztrát způsobených při přepravě v celkové výši 28 912,57 Kč. Z emailové komunikace mezi adresami [email], [email] a [email] v období od 15. 8. 2017 do 15. 12. 2017 vyplývá, že právní zástupkyně žalobkyně komunikovala v daném období s [jméno] [příjmení] ohledně pohledávek žalobkyně vůči žalované a pohledávky žalované za žalobkyní z titulu náhrady ve výši 66 415 Kč za blíže nespecifikovanou škodu na zboží poškozeném/chybějícím při přepravě.

9. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Zejména nebylo možné vycházet z tabulkových přehledů – vyčíslení ztrát při přepravě, jak byly provedeny k důkazu jednak v tištěné podobě a následně i v elektronické podobě po zpochybnění autenticity tištěné verze žalobkyní. Jednalo se o prosté tabulky, z jejichž obsahu nebylo nijak možné ověřit, kdo je vytvořil a kdy. Ani elektronická verze nebyla o nic průkaznější. Jednalo se o prosté listy aplikace Microsoft Excel (.xlsx). Nahlédnutím do karty informací o souboru v aplikaci Microsoft Excel bylo navíc zjištěno, že poslední úpravy daných tabulek proběhly den před jednáním, tj. 14. 4. 2021, a autorem poslední změny byl právní zástupce žalované.

10. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Pokud žalovaná navrhovala k prokázání opodstatněnosti své kompenzační námitky výslech dalších osob, nepovažoval to soud za účelné. K prokázání opodstatněnosti nároku žalované by totiž dané osoby musely být schopné vypovídat ohledně konkrétních položek (zboží) a jejich množství a jakosti při jednotlivých závozech. Stejně tak by musely být schopné dosvědčit jednotkovou cenu daných položek ke dni závozu. Vzhledem k časovému odstupu, množství druhů dodávaného zboží (položek) a počtu závozů soud nepovažoval za reálné prokazovat takovéto skutečnosti svědeckými výpověďmi.

11. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Dle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Dle § 1989 odst. 1 o. z. promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení.

12. Podle § 2555 odst. 1 o. z. smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesílateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení, a odesílatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Dle § 2567 o. z. při ztrátě nebo zničení zásilky nahradí dopravce cenu, kterou zásilka měla v době, kdy ji převzal. Při poškození nebo znehodnocení zásilky nahradí dopravce rozdíl mezi cenou, kterou zásilka měla v době jejího převzetí dopravcem, a cenou, kterou by v této době měla zásilka poškozená nebo znehodnocená. Dle § 2569 o. z. není-li právo na náhradu škody u dopravce uplatněno do šesti měsíců ode dne převzetí zásilky, anebo nebyla-li zásilka převzata, do šesti měsíců ode dne, kdy měla být doručena, soud je nepřizná, namítne-li dopravce, že právo bylo uplatněno opožděně.

13. Soud byl veden následujícími úvahami. O opodstatněnosti žalobního nároku není pochyb, neboť jej žalovaná učinila ve všech ohledech nesporným. [příjmení] se v konečném důsledku vedl toliko o opodstatněnost kompenzační námitky žalované. Je tedy namístě se v prvé řadě vypořádat s otázkou započitatelnosti takto uplatněného nároku.

14. Soud přitom dospěl k závěru, že daný nárok započitatelný není s ohledem na § 1987 odst. 2 o. z. Uplatňovaná pohledávka na náhradu škody totiž nebyla ani po provedeném dokazování postavena najisto. Je tomu tak zejména s ohledem na vady dodacích listů, ze kterých měly předmětné škody na přepravovaném zboží vyplývat (viz bod 6 výše). Řádně vyplněný dodací list měl dokládat jak jakost a množství zboží při nakládce (předání žalovanou žalobkyni), tak i jakost a množství zboží při vykládce (předání žalobkyní odběrateli). Předložené dodací listy ovšem nebyly v tomto ohledu řádně vyplňovány – podepisovány. Pravidelně tak chybí podpis v kolonce řidiče (žalobkyně) a odběratele. Naopak bývají připojovány podpisy za doložku o poškozeném/chybějícím zboží, u kterých vesměs nelze zjistit podepisující osobu ani datum podpisu. Vzhledem k chybějícím podpisům v příslušných podpisových kolonkách totiž nelze porovnáním zjistit, zda podpisy pod doložkou o poškozeném/chybějícím zboží odpovídají podpisům pracovníka té které strany. Jak navíc vyplynulo z dokazování (viz bod 7 výše) docházelo v některých případech ze strany odběratelů – zákazníků žalované k manipulacím s doložkami o poškozeném/chybějícím zboží v neprospěch žalobkyně. Toto přitom žalobkyně uplatňovala nejenom v rámci tohoto řízení, ale již při vypořádávání reklamací žalované. Lze tak uzavřít, že dodací listy nejsou dostatečným podkladem pro určení rozsahu případné škody na zboží a tento nebylo možné konstatovat ani na základě jiných důkazů. Stejně tak se žalované nepodařilo prokázat cenu poškozeného/chybějícího zboží v době jeho převzetí žalobkyní (§ 2567 odst. 1 o. z., viz bod 9 výše).

15. Pro úplnost je třeba odmítnout argumentaci žalobkyně, že ke kompenzační námitce nelze přihlížet s ohledem na promlčení takto uplatňované pohledávky na náhradu škody. I kdyby totiž tato pohledávky byla promlčená dle § 2569 o. z., nemělo by to s ohledem na § 1989 odst. 1 o. z. vliv na možnost jejího započtení. Dané promlčení totiž mohlo nastat teprve v době, kdy již obě započítávané pohledávky byly způsobilé k započtení - tak zvaně se potkaly. Je tomu tak s ohledem na skutečnost, že započítávané pohledávky vznikly prakticky ve stejný moment, tj. den přepravy, a existovaly paralelně vedle sebe. Daná skutečnost však již nemůže nic změnit na meritorním rozhodnutí soudu.

16. Vzhledem k tomu rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 103 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 033 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 807,90 Kč sestávající z částky 3 140 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 570 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne 21. 11. 2017, z částky 3 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 17. 5. 2019, z částky 3 140 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 2. 2020, z částky 3 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 25. 9. 2020 a z částky 3 140 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 4. 2021 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.