39 C 117/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Štamberka, Ph.D. a přísedících Mgr. Anny Diblíkové a Zdeňky Vranovské ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 1/0 bytem Adresa zainteresované osoby 1/0 pro zaplacení 744 930 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se po částečném zrušení rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím.Žalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce vykonával na základě pracovní smlouvy práci diplomata pro ČR - Ministerstvo zahraničních věcí. S ohledem na spor se zaměstnavatelem vystavil žalobce dne , datum, plnou moc žalovanému a požádal jej o zastupování a poskytování právních služeb a poradenství ve věci právního poměru mezi žalobcem a zaměstnavatelem. Dne , datum, obdržel žalobce od zaměstnavatele dokument výpověď daná zaměstnavatelem podle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („z. p.“). O obdržení výpovědi žalobce okamžitě informoval žalovaného. Pracovní poměr měl na základě výpovědi skončit ke dni , datum, .

3. Dne , datum, podal žalovaný, žalobu k Obvodnímu soudu pro , adresa, , kterou se domáhal, aby soud určil, že výpověď ze dne , datum, je neplatná. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Dne , datum, složil žalobce žalovanému zálohu na právní služby ve výši , částka, , a to převodem na bankovní účet žalovaného. Dne , datum, vydal Obvodní soud pro , adresa, usnesení č. j. , spisová značka, , jež doručil žalovanému, kterým vyzýval žalobce k úhradě soudního poplatku ve výši , právnická osoba, Kč. Výzvu k úhradě soudního poplatku zaslal žalovaný žalobci prostřednictvím emailu dne , datum, , a to bez jakýchkoliv bližších pokynů. Žalobce předpokládal, že žalovaný uhradí soudní poplatek ze složené zálohy, k čemuž však nedošlo. Dne , datum, rozhodl nadepsaný soud usnesením č. j. , spisová značka, tak, že zastavil řízení, a to pro nezaplacení soudního poplatku.

4. Poté probíhala mezi žalobcem a žalovaným komunikace, v rámci které žalobce opakovaně žádal žalovaného o opětovné podání žaloby, neboť ještě neuplynula lhůta k podání žaloby dle § 72 z. p., ačkoliv žalovaný žalobce neustále přesvědčoval o opaku. Vzhledem k předchozím událostem žalobce žalovaného výslovně požádal, aby jej informoval o všech rozhodnutích, usneseních či jiných úkonech soudu, které ve věci obdrží a o všech krocích, které bude činit. V návaznosti na výslovnou žádost žalobce byla dne , datum, (den , datum, připadal na neděli) podána žalovaným, jakožto právním zástupcem žalobce na základě plné moci, opětovná žaloba. Na základě této žaloby bylo nadepsaným soudem zahájeno řízení pod sp. zn. , spisová značka, . Dne 23. 2019 vydal nadepsaný soud usnesení č. j. , spisová značka, , kterým vyzýval žalobce k úhradě soudního poplatku ve výši , právnická osoba, Kč. Toto usnesení bylo žalovanému, jakožto právnímu zástupci žalobce, doručeno do datové schránky dne , datum, (resp. žalovaný si jej v tento den vyzvedl). Žalovaný výzvu žalobci nepřeposlal a poplatek neuhradil. Na dotazy žalobce nereagoval.

5. Dne , datum, kontaktoval sám žalobce telefonicky infocentrum Obvodního soudu pro , adresa, s dotazem na stav řízení. Na tyto dotazy bylo žalobci sděleno, že bylo vydáno rozhodnutí a má se obrátit na svého právníka. Dne , datum, se žalobce osobně dostavil k nahlížení do spisu sp. zn. , spisová značka, k nadepsanému soudu, kde se seznámil s usnesením Obvodního soudu pro , adresa, č. j. , spisová značka, , ze dne , datum, , které bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne , datum, a kterým nadepsaný soud rozhodl tak, že zastavil řízení pro nezaplacení soudního poplatku. Dne , datum, se žalobce dostavil do kanceláře žalovaného, který mu zpočátku tvrdil, že v jeho věci nic nového není a že stále čeká na doručení rozhodnutí soudu, nicméně po kontrole spisu žalovaný potvrdil, že řízení bylo zastaveno pro neuhrazení soudního poplatku. Jelikož v dané době již uplynula prekluzivní lhůta pro podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem dle § 72 z. p., nemohl žalobce již učinit nic, čím by ukončení pracovního poměru zvrátil a pracovní poměr žalobce tak byl ukončen, aniž by došlo k přezkoumání platnosti výpovědi soudem.

6. Žalobce následkem pochybení žalovaného ztratil možnost napadat platnost výpovědi pracovního poměru dané zaměstnavatelem, neboť dle § 72 z. p., byl žalobce oprávněn napadat platnost výpovědi žalobou do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr na základě výpovědi skončit, přičemž tato lhůta v tomto případě uplynula dne , datum, , tedy v den, kdy byla žalovaným podána druhá žaloba (na základě které bylo nadepsaným soudem zahájeno řízení , spisová značka, ). V rámci tohoto řízení pak žalovaný opomenul zaslat žalobci výzvu k úhradě soudního poplatku a řízení tak bylo pravomocně zastaveno. V případě neplatné výpovědi má tedy zaměstnanec ve vztahu k zaměstnavateli právo na: náhradu platu (nebo mzdy) po dobu trvání sporu o platnost výpovědi, resp. po dobu od oznámení zaměstnance, že trvá na dalším zaměstnávání do doby, než mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci, a/nebo na plat (nebo mzdu) za vykonanou práci od doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci (po dobu trvání sporu o platnost výpovědi) a dále po dobu od právní moci rozsudku soudu určujícího neplatnost výpovědi do skončení pracovního poměru.

7. Žalobce měl z pracovního poměru nárok na platový tarif, jenž dle nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, pro rok 2019 činil, částku , částka, . Žalobce totiž vzhledem ke svému pracovnímu zařazení a délce započitatelné praxe náležel do 12. platového stupně a 11. platové třídy, a pro rok 2020 činil částku , částka, neboť žalobce vzhledem ke svému pracovnímu zařazení a délce započitatelné praxe náležel do 12. platového stupně a 11. platové třídy. Dále měl dle rozhodnutí zaměstnavatele, právo na zvláštní příplatek ve smyslu § 6 nařízení vlády č. 304/2014 Sb., o platových poměrech státních zaměstnanců, ve výši , částka, měsíčně a na osobním příplatek ve smyslu § 131 z. p. ve výši , částka, měsíčně. Za období měsíce února 2019 až června 2020 tak ušel žalobci plat, resp. jeho náhrada, ve výši celkem , částka, a požádal o vrácení zálohy na složené právní služby ve výši , částka, .Vyjádření žalovaného8. Žalovaný se k věci uvedl, že nárok zcela neuznává. Zaměstnavatel by měl ve sporu o neplatnost výpovědi šanci na úspěch, neboť výpověď byla podána včas a žalobce porušil své povinnosti zvlášť hrubým způsobem. Uvedl, že žalobce byl zaměstnán na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na dobu určitou do , datum, na zastupitelském úřadě Tbilisy. Pracovní smlouva byla dne , datum, prodloužena do , datum, . Dohoda o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, je neplatná.Dosavadní řízení9. Zdejší soud jakožto soud I. stupně žalobě částečně vyhověl s tím, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce byl zaměstnán u Ministerstva zahraničních věcí ČR jako diplomat od , datum, na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, . Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne , datum, byla doba trvání pracovního poměru sjednaného na dobu určitou v souvislosti s vysláním zaměstnancova rodinného příslušníka paní , tituly před jménem, , jméno FO, prodloužena do , datum, . Žalobce dne , datum, prostřednictvím diplomatické zásilky speciálem Armády ČR ze ZU Kábul do Prahy jako své osobní věci odeslal historické zbraně z poloviny 19. století. Ze strany žalobce došlo k porušení čl. 27 odst. 4 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, neboť ač věděl, že zásilka obsahuje jeho „osobní věci“ tuto deklaroval, připravoval a předal k přepravě jako tzv. „diplomatickou zásilku“. Zároveň tímto jednáním došlo k porušení čl. 1 odst. 3 vnitřního předpisu státního tajemníka č. 29/2016 o přepravě diplomatické pošty. Dne , datum, dostal žalobce od zaměstnavatele Ministerstva zahraničních věcí ČR výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) z. p., neboť měl závažně porušit právní předpisy vztahující se k jím vykonávané práci.

10. Žalobce dne , datum, udělil generální plnou moc k zastupování advokátovi - žalovanému. Dne , datum, žalobce textovou zprávou informoval žalovaného, že obdržel výpověď z pracovního poměru a požádal jej, že by s ním chtěl mluvit. Žalovaný mu téhož dne sdělil, že se na to podívá a zavolá. Žalobce nikdy nesdělil zaměstnavateli , Anonymizováno, věcí, že trvá na dalším zaměstnávání. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému zálohu na advokátní služby ve výši , částka, . Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce, tedy žalovaného, podal dne , datum, k Obvodnímu soudu pro , adresa, žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru danou zaměstnavatelem proti svému zaměstnavateli ČR — Ministerstvu zahraničních věcí ČR. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši , právnická osoba, Kč. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , Obvodní soud pro , adresa, řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když ve lhůtě stanovené usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soudní poplatek zaplacen nebyl.

11. Dne , datum, se žalobce prostřednictvím emailu obrátil na žalovaného a požádal jej o bezodkladné zaslání rozhodnutí o zastavení soudního řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku, zaslání kopie žaloby a výslovně jej požádal o realizaci právního kroku, který mu nebyl z jeho strany nabídnut, a to opětovné podání žaloby v hmotněprávní lhůtě do , datum, do 24:00 hod. Dne , datum, žalobce prostřednictvím žalovaného podal Obvodnímu soudu pro , adresa, opakovaně žalobu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru danou zaměstnavatelem proti svému zaměstnavateli , Anonymizováno, . Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za žalobu ve výši , právnická osoba, Kč. Toto usnesení bylo právnímu zástupci žalobce (žalovanému) doručeno do datové schránky dne , datum, . Dne , datum, se žalobce dotazoval žalovaného, zda je nějaký pokrok v jeho případu. Žalovaný mu téhož dne v 14:28 hod. odpověděl, že zatím nic. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , Obvodní soud pro , adresa, (opět) řízení zastavil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to z důvodu, že nebyl zaplacen soudní poplatek za žalobu ve lhůtě stanovené v usnesení Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Dne , datum, se žalobce opakovaně dotázal žalovaného, zda je něco nového v jeho případu.

12. Dne , datum, žalobce vypověděl žalovanému plnou moc. Dne , datum, zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný byl kárnou komisí shledán vinným z kárného provinění z podnětu žalobce a bylo mu uloženo kárné opatření, v tomto případě vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

13. Tento zjištěný skutkový stav soud I. stupně hodnotil dle § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění účinném do , datum, , tj. v době, kdy došlo k posuzovanému jednání žalovaného („z. a.“). Žalovaný pochybil, když nezaplatil soudní poplatek z žaloby nejprve v řízení sp. zn. , spisová značka, a následně i v dalším řízení , spisová značka, . Uvedené ani žalovaný nikterak nerozporoval. Za uvedené pochybení byl rovněž uznán vinným kárnou komisí České advokátní komory s tím, že byl pro uvedený skutek z komory vyškrtnut (tedy nesmí vykonávat činnost advokáta). Žalovaný pochybil, tímto znemožnil žalobci přístup k soudu a věcné přezkoumání platnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne , datum, , neboť dvouměsíční prekluzivní lhůta stanovená v § 72 z. p. tak uběhla mamě.

14. Žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru by byla soudem posouzena jako neplatná, neboť zaměstnavatel nedodržel zákonem stanovené prekluzivní lhůty dle § 58 z. p. Zaměstnavatel zjistil provinění žalobce dne , datum, , posledním dnem, kdy mohl pro toto provinění dát žalobci výpověď, byl den , datum, , výpověď ze dne , datum, byla podána po uplynutí lhůty.

15. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce neoznámil zaměstnavateli ČR — Ministerstvu zahraničních věcí, že trvá na dalším zaměstnávání. Dle § 69 odst. 3 písm. a) z. p. přitom platí, že rozvázal-li zaměstnavatel pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnance neoznámil, že trvá na dalším zaměstnávání, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou uplynutím výpovědní doby. Soud I. stupně uvedl, že není povinností advokáta upozornit klienta, že pro zachování nároku na náhradu platu musí sdělit zaměstnavateli, že trvá na svém dalším zaměstnávání, toto měl žalobce vědět i jako lajk, neznalost zákona neomlouvá. Tedy i v případě úspěchu žaloby by za těchto okolností žalobci nevznikl nárok na náhradu platu, a proto v části požadované náhrady plam za únor 2019 až červen 2020 žalobu zamítl (výrok II.).

16. Co se týče požadavku žalobce na zaplacení částky , částka, s příslušenstvím, tak soud I. stupně tuto shledal jako zcela opodstatněnou (výrok I.). Žalobce prokázal, že uvedenou částku zaplatil jako zálohu na právní služby. Jak však vyplynulo z dokazování, právní služby byly žalovaným poskytnuty v takovém rozsahu, že žalobce z nich neměl a ani nemohl mít žádný užitek. Žalovaný byl vyzván dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), aby soudu sdělil, z čeho se konkrétní částka skládá, za jaké konkrétní služby byla tato faktura vystavena, to vše pod tíhou neunesení důkazního břemene. Žalovaný však k uvedenému ničeho nedoplnil. Soud I. stupně je tedy toho názoru, že je žalovaný povinen částku , částka, žalobci vydat jako bezdůvodné obohacení, neboť právní služby buď neprovedl, nebo je provedl v tak vadném rozsahu, že za ně není možno vyúčtovat shora uvedenou částku.

17. O nákladech řízení pak soud rozhodl podle § 150 o. s. ř. a žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).

18. Proti tomuto rozsudku, a to do jeho výroků II. a III., podal žalobce odvolání. Městský soud v Praze na základě toho jednak konstatoval, že skutková zjištění, která soud I. stupně ve věci učinil, jsou správná. Právní posouzení věci, jak jej učinil soud I. stupně, však správné není. Dle § 16 z. a., platí, že advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné. Podle § 24 odst. 1 věta první z. a. advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobů v souvislosti s výkonem advokacie. Podle § 24 odst. 4 z. a. advokát nebo společnost se odpovědnosti podle odstavců 1 až 3 zprostí, prokáží-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na nich požadovat. Tato právní úprava je lex specialis a uplatní se před obecnou právní úpravou obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

19. Úprava odpovědnosti za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění (objektivní odpovědnost) a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody. Podmínku, že výkon advokacie nebyl advokátem činěn řádně, je třeba posuzovat z hlediska § 16 z. a Nesprávný výkon advokacie spočívající např. v nesprávném nebo nevhodně zvoleném způsobu uplatňování práv klienta v soudním řízení je přitom třeba posuzovat vždy s přihlédnutím k okolnostem daného případu a charakteru pochybení; je rozdíl mezi tím, kdy advokát zastává určitý relevantně vyargumentovaný právní názor (který je později soudy odmítnut) a kdy například podá za svého klienta opravný prostředek opožděně, s formálními (technickými) nedostatky, apod. (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

20. Odvolací soud byl na rozdíl od soudu I. stupně toho názoru, že ve světle povinností advokáta jako profesionála v oboru práva žalovaný byl povinen poučit žalobce, že k zachování jeho nároku na náhradu platu je zapotřebí, aby písemně bez zbytečného odkladu sdělil svému zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával tak, jak předpokládá § 69 odst. 1 zák. práce. Pokud žalovaný spoléhal na to, že se toto „zhojí v žalobě“, pak již z tohoto tvrzení vyplývá, že žalobce včas nepoučil a zmařil tak (i) jeho případný nárok domáhat se náhrady platu. Nadto je třeba uvést, že žaloba na určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru byla žalovaným v zastoupení žalobce podána dvakrát, avšak k jejímu věcnému projednání nedošlo pro nezaplacení soudního poplatku, jak je vysvětleno shora.

21. Soud I. stupně se správně zabýval i možnou úspěšností žaloby na určení neplatnosti výpovědi, a správně ji posoudil po stránce právní. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru, kterou obdržel od zaměstnavatele , Anonymizováno, , dne , datum, dle § 52 g) z. p. by byla úspěšná. V tomto případě by měl žalobce podle § 69 odst. 1 a 2 z. p. nárok na náhradu platu v délce zákonem určené, nejdéle však do , datum, (jednalo se o pracovní poměr na dobu určitou). Žalobce touto žalobou uplatňuje nárok na náhradu újmy spočívající v ušlém platu za období měsíce února 2019 až června 2020 ve výši celkem , částka, , když žalobce vychází z předpokládané výše platu, která by mu jako zaměstnanci náležela. V tomto směru však soud I. stupně neprováděl žádné dokazování, když měl za to, že žalobci nárok na náhradu újmy proti žalovanému jako advokátu nesvědčí. Jsou tak naplněny odvolací důvody podle § 205 odst. 2 písm. e) a g) o. s. ř.

22. Odvolací soud proto rozsudek soudu I. stupně v napadených výrocích zrušil [§ 219a odst. odst. 2 o. s. ř.] a věc vrátit v uvedeném rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení [§ 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř.]. Soud I. stupně se měl v dalším řízení zabývat výší nároku žalobce na náhradu újmy spočívající v ušlém platu žalobce.

23. Na výzvu obsaženou v usnesení soudu I. stupně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalobce doplnil žalobní tvrzení. Uvedl, že v pracovní smlouvě mezi žalobcem a Ministerstvem zahraničních věcí ČR z , datum, bylo v čl. III. odst. 1) písm. b) sjednáno (jejíž obsah se ve světle navazujících dodatků v tomto ohledu neměnil), že plat se vyplácí v termínu v stanoveném v čl. 31 Platového řádu MZV. Tento vnitřní předpis zaměstnavatele (služební předpis státního tajemníka 13/2018, kterým se vydává platový řád Ministerstva zahraničních věcí Čj. 445558/2018-OSPV, ve znění služebního předpisu č. 18/2018 čj. 455484/2018-OSPV ze dne , datum, ) v čl. 31 odst. 1 stanoví, že Plat a náhrada zvýšených životních nákladů jsou splatné pozadu za měsíční období a vyplácejí se ve výplatních termínech, kterým je a) pro ústředí 16. kalendářní den měsíce následujícího, b) pro ZÚ 20. kalendářní den měsíce následujícího. Tudíž, pokud jde o rozhodné období, za nějž žalobce po žalovaném požaduje náhradu škody spočívající ve zmařeném nároku žalobce na náhradu platu, pak termín výplaty platu za měsícúnor 2019 byl , datum, ,březen 2019 byl , datum, ,duben 2019 byl , datum, ,květen 2019 byl , datum, ,červen 2019 byl , datum, ,červenec 2019 byl , datum, ,srpen 2019 byl , datum, ,září 2019 byl , datum, ,říjen 2019 byl , datum, ,listopad 2019 byl , datum, ,prosinec 2019 byl , datum, ,leden 2020 byl , datum, ,únor 2020 byl , datum, ,březen 2020 byl , datum, ,duben 2020 byl , datum, ,květen 2020 byl , datum, ,červen 2020 byl , datum, .Skutkový stav24. Odvolací soud ve svém kasačním rozhodnutí konstatoval správnost skutkových zjištění soudu I. stupně a uložil pouze jejich doplnění ve vztahu k výši nároku žalobce na náhradu újmy spočívající v ušlém platu. Soud I. stupně proto i v nynějším rozhodnutí plně vychází ze svých dosavadních skutkových zjištění, aniž by je reprodukoval v odůvodnění tohoto rozhodnutí a odkazuje v tomto na odůvodnění svého rozsudku ze , datum, , č. j. , spisová značka, . Tato skutkové zjištění dále doplnil. Výsledky tohoto dokazování jsou shrnuty níže.

25. Z kopií výplatních lístků žalobce za měsíce říjen 2018, listopad 2018, prosinec 2018 (č. l. 89 a 90 soudního spisu) vyplývá, že v uvedeném období žalobce pro Ministerstvo zahraničních věci odpracoval při plném pracovním úvazku (40 hodin) 0 dní, a měl tak nulový příjem. Byl v dané době zařazen do 11. platové třídy a 12. platového stupně. Jeho tarifní plat činil , částka, , osobní příplatek , částka, a zvláštní příplatek , částka, .

26. Z platového řádu Ministerstva zahraničních věcí (č. l. 138 soudního spisu) vyplývá, že dle jeho čl. 31 odst. 1 jsou plat a náhrada zvýšených životních nákladů splatné pozadu za měsíční období a vyplácejí se ve výplatních termínech, kterým jea) pro ústředí 16. kalendářní den měsíce následujícího,b) pro ZÚ 20. kalendářní den měsíce následujícího.Relevantní právní úprava27. Dle § 69 odst. 1 z. p. platí, že dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

28. Dle § 141 odst. 1 z. p. jsou mzda nebo plat splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.

29. Dle § 144 z. p. platí, že jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu obdobně § 141, 142 a 143. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce.

30. Dle § 351 z. p. platí, že má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy.

31. Dle § 354 odst. 1 z. p. platí, že není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí.

32. Dle § 354 odst. 2 z. p. se průměrný výdělek zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.

33. Dle § 355 odst. 1 z. p. platí, že jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů, použije se pravděpodobný výdělek.

34. Dle § 355 odst. 2 z. p. zjistí zaměstnavatel pravděpodobný výdělek z hrubé mzdy nebo platu, které zaměstnanec dosáhl od počátku rozhodného období, popřípadě z hrubé mzdy nebo platu, které by zřejmě dosáhl; přitom se přihlédne zejména k obvyklé výši jednotlivých složek mzdy nebo platu zaměstnance nebo ke mzdě nebo platu zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty.

35. Dle § 356 odst. 1 z. p. se průměrný výdělek zjistí jako průměrný hodinový výdělek.Vlastní hodnocení36. Žalobcem uplatňovaný nárok na náhradu škody odpovídá žalovaným zmařenému nároku na náhradu platu žalobce dle § 69 odst. 1 z. p. za období od února 2019 do června 2020. Rozhodným obdobím pro určení výše posledně uvedeného nároku je dle § 354 odst. 1 z. p.

4. čtvrtletí roku 2018. Žalobce v tomto období nicméně pro svého tehdejšího zaměstnavatele neodpracoval ani jeden den a dosáhl tak nulového výdělku (viz bod 25 odůvodnění tohoto rozsudku). Pro výpočet výše předmětné náhrady platu tak musí být použit pravděpodobný výdělek žalobce dle § 355 odst. 1 z. p., a to s přihlédnutím k obvyklé výši jednotlivých složek jeho platu dle § 355 odst. 2 z. p.

37. Tarifní plat žalobce přitom činil , částka, , osobní příplatek , částka, a zvláštní příplatek , částka, (viz bod 25 odůvodnění tohoto rozsudku). Lze tak uzavřít, že pokud by žalobce v rozhodném období pracoval ve sjednaném rozsahu 40 hodin týdně (viz bod 25 odůvodnění tohoto rozsudku), dosáhl by platu v celkové výši , částka, (3*(, částka, +, částka, +, částka, )). Na rozhodné období připadalo žalobci s ohledem na jeho pracovní úvazek 528 pracovních hodin. Pravděpodobný hodinový výdělek žalobce za 4. čtvrtletí roku 2018 tak činil , částka, (, částka, /528). Za celé požadované období od února 2019 do června 2020 činí náhrada platu žalobce dle § 69 odst. 1 z. p. , částka, , jak vyplývá z níže uvedeného tabulkového přehledu.ObdobíPravděpodobný platPracovní hodinyNáhrada platuúnor 19, částka, Anonymizováno, částkabřezen 19, částka168, částkaduben 19, částka176, částkakvěten 19, částka184, částkačerven 19, částka160, částkačervenec 19, částka184, částkasrpen 19, částka176, částkazáří 19, částka168, částkaříjen 19, částka184, částkalistopad 19, částka168, částkaprosinec 19, částka176, částkaleden 20, částka184, částkaúnor 20, částka160, částkabřezen 20, částka176, částkaduben 20, částka176, částkakvěten 20, částka168, částkačerven 20, částka176, částkaCelkem, částkaPro úplnost je třeba uvést, že soud použil pro výpočet předmětné náhrady pravděpodobný plat žalobce za 4. kalendářní čtvrtletí 2018, aniž tento jakkoli valorizoval v čase (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

38. Plat žalobce byl dle čl. 31 odst. 1 Platového řádu Ministerstva zahraničních věci (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozsudku) splatný „pozadu za měsíční období“. Nebyl tedy ujednán odchylný režim od § 141 odst. 1 z. p. Dle § 144 z. p. se tak výše uvedené částky náhrady dle § 69 odst. 1 z. p. stávaly splatnými marným uplynutím kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, ve kterém by žalobci vzniklo právo na odpovídající náhradu. Teprve tímto datem, resp. těmito daty, mohla žalobci vzniknout škoda (její příslušná část), jejíž náhradu po žalovaném požaduje.

39. Žalobce počítá úroky z prodlení jakožto příslušenství žalované pohledávky od , datum, . K tomuto datu ovšem odpovídala předmětná škoda úhrnné výši splatných náhrad za období do ledna 2020, tj. celkem , částka, . Pouze z této částky tak může být žalované příslušenství přiznáno za celé žalované období. Ve zbylém rozsahu, v němž lze žalobě s ohledem na výše uvedené vyhovět (, částka, ) naopak výzva žalobce k náhradě předmětné škody dopisem ze dne , datum, nemohla vést k jejímu zesplatnění. V tomto rozsahu totiž bylo vyzýváno k úhradě škody, která v dané době ještě ani nevznikla, a byla tak pouze hypotetická. K zesplatnění této části žalobcovi pohledávky došlo až po doručení předmětné žaloby žalovanému dne , datum, .

40. S ohledem na výše uvedené soud I. stupně přiznal žalobci na náhradě předmětné škody spočívající v ušlé náhradě platu dle § 69 odst. 1 z. p. za období od února 2019 do června 2020 částku , částka, s příslušenstvím, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu byla žaloba výrokem I. tohoto rozsudku jako nedůvodná zamítnuta.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 87,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 6,13 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, („a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .