39 C 13/2021
č. j. 39 C 13/2021-39
V PLATNOSTICitované zákony (12)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 120 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 § 7 § 8 § 13
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 33 § 52 § 67
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1970
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Mgr. Jana Gregora a Ing. Moniky Ryšavé ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce [částka] k rukám právního zástupce žalobce.
1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce jakožto zaměstnanec uzavřel s žalovanou jakožto zaměstnavatelem, resp. právním předchůdcem žalované dne [datum] pracovní smlouvu na dobu neurčitou, na základě které vykonával pro zaměstnavatele práci jako vedoucí směny. Na základě mzdového výměru ze dne [datum] byla žalobci stanovena hrubá mzda ve výši [částka]. Dne [datum] dala žalovaná žalobci výpověď dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), a žalobci tak vzniklo právo na odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku dle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, o čemž žalovaná sama žalobce poučila. Výši odstupného žalovaná zohlednila ve výplatní pásce za měsíc [anonymizováno] [rok], kdy společně se mzdou určila žalobci čistou mzdu k výplatě částkou [částka], navzdory tomu žalovaná žalobci uhradila pouze částku [částka] čistého, částku [částka] pak uhradil žalobci [příjmení] práce České republiky - krajská pobočka úřadu práce pro hlavní město Prahu dle § 44b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Žalobce se proto po žalované domáhá touto žalobou zaplacení doplatku na odstupném v částce [částka], který žalovaná neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje ji v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že je sice pravda, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které vykonával žalobce pro zaměstnavatele práci jako vedoucí směny, a dne [datum] došlo k rozvázání pracovního poměru s žalobcem ze strany žalované, nicméně žalobci nevznikl nárok na zaplacení částky, kterou se po žalované domáhá touto žalobou.
3. Mezi účastníky řízení byly nesporné následující skutečnosti. Žalobce jakožto zaměstnanec uzavřel s právním předchůdcem žalované ([právnická osoba] a. s., sídlem [adresa]) dne [datum] pracovní smlouvu, na základě které vykonával žalobce pro zaměstnavatele práci jako vedoucí směny, přičemž za výkon této práce náležela žalobci mzda stanovená platovým výměrem. Dne [datum] dala žalovaná žalobci výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce, která byla žalobci doručena osobně dne [datum]. Žalobci byla na základě výplatní pásky za měsíc [anonymizováno] [rok] vyplacena pouze částka [částka] čistého. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žalobci vznikl vůči žalované nárok na zaplacení částky [částka] čistého představující doplatek na odstupném.
4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav věci.
5. Ze mzdového výměru ze dne [datum] soud zjistil, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byla žalobci s účinností od [datum] stanovena měsíční hrubá mzda ve výši [částka].
6. Z výpovědi ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti žalobce jako zaměstnance, neboť žalovaná rozhodla realizovat organizační změny, které vedou k uzavření hlavní provozovny společnosti. Pracovní poměr měl skončit ke dni [datum]. Žalovaná žalobce ve výpovědi poučila, že mu vznikl dle § 67 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.
7. Z výplatního lístku za měsíc [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že žalovaná stanovila žalobci základní mzdu v částce [částka] hrubého, příplatky ve výši [částka] hrubého, náhradu za dovolenou v částce [částka] hrubého a odstupné (ostatní os. náklady) ve výši [částka] hrubého, tj. hrubou mzdu v celkové výši [částka] a tomu odpovídající čistou mzdu k výplatě ve výši [částka].
8. Z potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná potvrdila žalobci pro úřad práce, že odstupné nebylo a nebude žalobci vyplaceno s tím, že nejbližší výplatní termín pro odstupné je [datum].
9. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne [datum] soud zjistil, že úřad práce poskytl žalobci kompenzaci za nevyplacené odstupné ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum].
10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně dodejky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě doplatku na odstupném ve výši [částka] do 7 dnů od doručení této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum].
11. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud dále v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků řízení.
12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.
13. Vztah, resp. pracovní poměr mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byl založen podle § 33 odst. 1 zákoníku práce pracovní smlouvou ze dne [datum], kterou uzavřel žalobce a právní předchůdce žalované.
14. Žalovaná dala žalobci výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z tohoto důvodu, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
15. Dle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.
16. Jelikož pracovní poměr žalobce u právního předchůdce žalované a následně žalované trval déle než dva roky a žalovaná řádně doručila žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce, vznikl žalobci podle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce nárok na odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku. Právní názor žalované, že žalobkyni nárok na odstupné nevznikl, je zcela nesprávný, ale především účelový, neboť sama žalovaná žalobkyni o nároku na odstupné poučila ve výpovědi z pracovního poměru. Tento rozpor ani u ústního jednání žalovaná neuměla vysvětlit, rovněž ani neuvedla konkrétní důvod, proč by žalobkyni nárok na odstupné neměl vzniknout. Naopak sama žalovaná ve výplatní pásce za měsíc [anonymizováno] [rok] stanovila žalobci odstupné ve výši [částka] hrubého a včetně hrubé mzdy za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka], příplatků ve výši [částka] hrubého a náhrady za dovolenou ve výši [částka] hrubého přiznala žalobci hrubou mzdu v celkové výši [částka] odpovídající čisté mzdě k výplatě ve výši [částka]. Žalobce výše uvedené částky nerozporoval, naopak z těchto při výpočtu žalobního nároku vycházel. Žalovaná žalobci za měsíc [anonymizováno] [rok] vyplatila pouze částku [částka] čistého. Vzhledem k obsahu Potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti ze dne [datum], v němž žalovaná výslovně uvedla, že odstupné žalobci nevyplatila a vyplácet nebude, je evidentní, že výplatou částky [částka] čistého žalovaná uhradila žalobci mzdu za měsíc [anonymizováno] [rok] ve výši [částka] hrubého, příplatky ve výši [částka] hrubého a náhradu za dovolenou ve výši [částka] hrubého. Jelikož úřad práce vyplatil žalobci na odstupném částku [částka], uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni doplatek na odstupném ve výši [částka] čistého. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se ocitla v prodlení od [datum], neboť žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky [částka] v předžalobní výzvě ze dne [datum] s tím, nechť ji žalovaná uhradí ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení této výzvy, přičemž předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum] Poslední den splatnosti dlužné částky [částka] tak připadl na den [datum], proto soud přiznal žalobci vůči žalované nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.). Vzhledem k výše uvedenému soud rovněž zamítl nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] jako nedůvodný výrokem II. tohoto rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch (výrok II.), a proto mu soud přiznal vůči žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci, který byl v řízení zastoupen advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z odměny advokáta žalobce dle § 6 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 7 a § 8 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání dne [datum]) ve výši [anonymizována dvě slova] [spisová značka] a za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, tj. ve výši [částka] dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., včetně paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši [anonymizováno] Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady ve výši [částka] za daň z přidané hodnoty, jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu (21 %). Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).
18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.