39 C 13/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Mgr. Jana Gregora a Ing. Moniky Ryšavé ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8, 25 % ročně z částky částka od datum do datum, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení v částce částka k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce jakožto zaměstnanec uzavřel s žalovanou jakožto zaměstnavatelem, resp. právním předchůdcem žalované dne datum pracovní smlouvu na dobu neurčitou, na základě které vykonával pro zaměstnavatele práci jako vedoucí směny. Na základě mzdového výměru ze dne datum byla žalobci stanovena hrubá mzda ve výši částka. Dne datum dala žalovaná žalobci výpověď dle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“), a žalobci tak vzniklo právo na odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku dle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce, o čemž žalovaná sama žalobce poučila. Výši odstupného žalovaná zohlednila ve výplatní pásce za měsíc anonymizováno rok, kdy společně se mzdou určila žalobci čistou mzdu k výplatě částkou částka, navzdory tomu žalovaná žalobci uhradila pouze částku částka čistého, částku částka pak uhradil žalobci příjmení práce České republiky - krajská pobočka úřadu práce pro hlavní město Prahu dle § 44b zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Žalobce se proto po žalované domáhá touto žalobou zaplacení doplatku na odstupném v částce částka, který žalovaná neuhradila, a to ani na základě předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila s tím, že s žalobou nesouhlasí a navrhuje ji v celém rozsahu zamítnout s odůvodněním, že je sice pravda, že žalovaná uzavřela s žalobcem dne datum pracovní smlouvu, na základě které vykonával žalobce pro zaměstnavatele práci jako vedoucí směny, a dne datum došlo k rozvázání pracovního poměru s žalobcem ze strany žalované, nicméně žalobci nevznikl nárok na zaplacení částky, kterou se po žalované domáhá touto žalobou.

3. Mezi účastníky řízení byly nesporné následující skutečnosti. Žalobce jakožto zaměstnanec uzavřel s právním předchůdcem žalované (právnická osoba a. s., sídlem adresa) dne datum pracovní smlouvu, na základě které vykonával žalobce pro zaměstnavatele práci jako vedoucí směny, přičemž za výkon této práce náležela žalobci mzda stanovená platovým výměrem. Dne datum dala žalovaná žalobci výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce, která byla žalobci doručena osobně dne datum. Žalobci byla na základě výplatní pásky za měsíc anonymizováno rok vyplacena pouze částka částka čistého. Mezi účastníky řízení bylo sporné, zda žalobci vznikl vůči žalované nárok na zaplacení částky částka čistého představující doplatek na odstupném.

4. Provedeným dokazováním má soud za prokázaný následující skutkový stav věci.

5. Ze mzdového výměru ze dne datum soud zjistil, že na základě pracovní smlouvy ze dne datum byla žalobci s účinností od datum stanovena měsíční hrubá mzda ve výši částka.

6. Z výpovědi ze dne datum soud zjistil, že žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. c) zákoníku práce z důvodu nadbytečnosti žalobce jako zaměstnance, neboť žalovaná rozhodla realizovat organizační změny, které vedou k uzavření hlavní provozovny společnosti. Pracovní poměr měl skončit ke dni datum. Žalovaná žalobce ve výpovědi poučila, že mu vznikl dle § 67 zákoníku práce nárok na odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

7. Z výplatního lístku za měsíc anonymizováno rok soud zjistil, že žalovaná stanovila žalobci základní mzdu v částce částka hrubého, příplatky ve výši částka hrubého, náhradu za dovolenou v částce částka hrubého a odstupné (ostatní os. náklady) ve výši částka hrubého, tj. hrubou mzdu v celkové výši částka a tomu odpovídající čistou mzdu k výplatě ve výši částka.

8. Z potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti ze dne datum soud zjistil, že žalovaná potvrdila žalobci pro úřad práce, že odstupné nebylo a nebude žalobci vyplaceno s tím, že nejbližší výplatní termín pro odstupné je datum.

9. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajská pobočka pro hlavní město Prahu ze dne datum soud zjistil, že úřad práce poskytl žalobci kompenzaci za nevyplacené odstupné ve výši částka za dobu od datum do datum.

10. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně dodejky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě doplatku na odstupném ve výši částka do 7 dnů od doručení této výzvy. Předžalobní výzva byla žalované doručena dne datum.

11. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud dále v souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků řízení.

12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně.

13. Vztah, resp. pracovní poměr mezi žalobcem jako zaměstnancem a žalovanou jako zaměstnavatelem byl založen podle § 33 odst. 1 zákoníku práce pracovní smlouvou ze dne datum, kterou uzavřel žalobce a právní předchůdce žalované.

14. Žalovaná dala žalobci výpověď dle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dle § 52 písm. c) zákoníku práce zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď z tohoto důvodu, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

15. Dle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů přísluší od zaměstnavatele při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky.

16. Jelikož pracovní poměr žalobce u právního předchůdce žalované a následně žalované trval déle než dva roky a žalovaná řádně doručila žalobci výpověď z pracovního poměru z důvodu dle § 52 písm. c) zákoníku práce, vznikl žalobci podle § 67 odst. 1 písm. c) zákoníku práce nárok na odstupné ve výši trojnásobku jeho průměrného výdělku. Právní názor žalované, že žalobkyni nárok na odstupné nevznikl, je zcela nesprávný, ale především účelový, neboť sama žalovaná žalobkyni o nároku na odstupné poučila ve výpovědi z pracovního poměru. Tento rozpor ani u ústního jednání žalovaná neuměla vysvětlit, rovněž ani neuvedla konkrétní důvod, proč by žalobkyni nárok na odstupné neměl vzniknout. Naopak sama žalovaná ve výplatní pásce za měsíc anonymizováno rok stanovila žalobci odstupné ve výši částka hrubého a včetně hrubé mzdy za měsíc anonymizováno rok ve výši částka, příplatků ve výši částka hrubého a náhrady za dovolenou ve výši částka hrubého přiznala žalobci hrubou mzdu v celkové výši částka odpovídající čisté mzdě k výplatě ve výši částka. Žalobce výše uvedené částky nerozporoval, naopak z těchto při výpočtu žalobního nároku vycházel. Žalovaná žalobci za měsíc anonymizováno rok vyplatila pouze částku částka čistého. Vzhledem k obsahu Potvrzení zaměstnavatele o vyplacení odstupného pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti ze dne datum, v němž žalovaná výslovně uvedla, že odstupné žalobci nevyplatila a vyplácet nebude, je evidentní, že výplatou částky částka čistého žalovaná uhradila žalobci mzdu za měsíc anonymizováno rok ve výši částka hrubého, příplatky ve výši částka hrubého a náhradu za dovolenou ve výši částka hrubého. Jelikož úřad práce vyplatil žalobci na odstupném částku částka, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobkyni doplatek na odstupném ve výši částka čistého. Jelikož je žalovaná v prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobci i nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se ocitla v prodlení od datum, neboť žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky částka v předžalobní výzvě ze dne datum s tím, nechť ji žalovaná uhradí ve lhůtě sedmi dnů ode dne doručení této výzvy, přičemž předžalobní výzva byla žalované doručena dne datum Poslední den splatnosti dlužné částky částka tak připadl na den datum, proto soud přiznal žalobci vůči žalované nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do zaplacení (výrok I.). Vzhledem k výše uvedenému soud rovněž zamítl nárok žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky částka za dobu od datum do datum jako nedůvodný výrokem II. tohoto rozsudku.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. Žalobce měl ve věci pouze nepatrný neúspěch (výrok II.), a proto mu soud přiznal vůči žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobci, který byl v řízení zastoupen advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši částka sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka a z odměny advokáta žalobce dle § 6 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši částka dle § 7 a § 8 odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, účast na jednání dne datum) ve výši anonymizována dvě slova spisová značka a za 1 úkon právní služby (jednoduchá výzva k plnění) ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, tj. ve výši částka dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., včetně paušální náhrady hotových výdajů za 4 úkony právní služby ve výši anonymizováno Kč/úkon dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady ve výši částka za daň z přidané hodnoty, jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu (21 %). Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení zastoupen advokátem, uložil soud žalované povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.).

18. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobce domáhat jeho splnění návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.