39 C 141/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Štamberka, Ph.D. a přísedících Michaely Votápkové a Zdeňky Vranovské ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovaným: Anonymizováno advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky pro: neplatnost výpovědi

I. Určuje se, že výpověď doručená žalobkyni dne , datum, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudkuŽalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , („zaměstnavatel“) na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici národní marketingový specialista. Zaměstnavatel jí udělil dne , datum, v době pracovní neschopnosti výpověď s odůvodněním, že její pracovní výsledky jsou dlouhodobě neuspokojivé. Na to žalobkyně uvedla, že s výpovědními důvody nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání, nicméně zaměstnavatel jí nařídil překážky a odebral pracovní nástroje. Od , datum, probíhala ve firmě restrukturalizace, kdy byl počet zaměstnanců postupně snížen z 24 na 11 osob. V průběhu této restrukturalizace docházelo k bossingu ze strany polského managementu, který usiloval o to, aby zaměstnanci odcházeli z vlastní firmy z vlastní vůle z důvodu nevyhovujících pracovních podmínek. Bossingu byla vystavena i žalobkyně ze strany jejího nadřízeného, kdy tlak byl tak velký, že byla nucena odejít na nemocenskou.Vyjádření žalované3. Zaměstnavatel v postavení původního žalovaného v projednávané věci uvedl, že výpověď udělenou žalobkyni považuje za platnou. Žalobkyně byla ze své pozice odpovědna za marketing, tj. propagaci výrobků žalované. Nedostatky v plnění pracovních úkolů se projevily již v roce 2016 v přípravě a realizaci marketingové kampaně „, Anonymizováno, “, kdy opakovaně nereagovala na důležitý a urgentní požadavek kolegy na schválení reklamních materiálů, poté materiály schválila strohou nezdvořilou odpovědí, a to aniž by si materiály řádně prostudovala, neboť v nich zůstaly chyby. Až následně se k nim vyjádřila, nicméně s výhradou, že za jejich správnost odmítá nést odpovědnost. Žalobkyně se měla uvedeného schválení materiálů zhostit, ale i kdyby se domnívala, že jí tato činnost nepřísluší, nebylo na místě zprávy ignorovat. Dále bylo žalobkyni vytknuto, že v září 2016 změnila distribuci reklamních předmětů tak, že místo externí firmy ji měli provádět obchodní zástupci žalované. V takovém případě by však došlo k dokončení distribuce až po začátku zimní sezóny. Nedostatky byly i v přípravě a realizaci marketingové kampaně „Passion“. Součástí této kampaně byly balíčky a žalobkyně obdržela žádost o schválení těchto balíčků, na kterou nereagovala. Zaměstnavatel vypracovává každý rok podrobné písemné hodnocení zaměstnanců, přičemž žalobkyně obdržela za rok 2016 ve třech případech „nedostatečný výkon“ a v dalších třech případech „očekáváno zlepšení“. Žalobkyně však ani po výzvě, aby ve stanovené lhůtě sjednala nápravu, tuto nesjednala. Dne , datum, byla Przemyslawem Zakrzewskim požádána o formulaci osobních pracovních cílů s termínem do pondělí , datum, . Toto zaslala v podobě, jež si žádala nápravu, a proto byla žalobkyně téhož dne požádána o nápravu. Na druhou urgenci dne , datum, žalobkyně reagovala tím, že má příliš mnoho práce. Tyto cíle žalobkyně do skončení pracovního poměru nepředložila, a to ani přes 4 urgence. Další pochybení spočívala v nezpracování plánu mediálních kampaní a neschválených výdajích. Žalobkyně byla pověřena zpracováním plánu mediálních kampaní pro rok 2017, kdy takový plán obsahuje termíny, rozpočty a obsah inzerce v médiích, nicméně žalobkyně tento mediální plán nevypracovala a naopak si dne , datum, vyžádala schválení výdajů na jednotlivou inzerci v časopise. Nakonec vyšlo najevo, že namísto vypracování mediálního plánu, objednala u společnosti , právnická osoba, . služby v hodnotě , hodnota, tis. EUR, aniž by tyto výdaje byly řádně schváleny. Dále byla žalobkyni vytýkána nepřiměřená komunikace s kolegy, kdy jí bylo zejména vytýkáno autoritativní chování, udělování úkolů kolegům, kteří nebyli jejími podřízenými a které měla splnit ona sama.

4. Žalobkyně po obdržení výpovědi připsala na listinu text, že nesouhlasí s výpovědí a později téhož dne zaslala email, kde uvedla, že nesouhlasí s čerpáním dovolené od dnešního dne ani s dokončením výpovědní doby doma z důvodu překážek v práci. Dne , datum, zaslala žalobkyně dopis, že trvá na dalším zaměstnávání, a i poté v žalobě napadla výpověď tak, že uvedla, že nesouhlasí s důvody výpovědi. Teprve na prvním jednání u soudu uvedla, že jí výpověď byla doručena v době pracovní neschopnosti. Dle žalované k tomuto nově žalobkyní tvrzenému důvodu neplatnosti již nelze přihlížet, neboť byl uplatněn po uplynutí prekluzivní lhůty. Dále žalovaná uvedla, že pokud se žalobkyně dostavila dne , datum, do zaměstnání za účelem výkonu práce a dále se dožadovala přidělování práce a přitom v této době nebyla uschopněna k práci, potom bylo její tvrzení a vystupování úmyslné a neplatnost výpovědi tak způsobila záměrně sama. Pro případ, že by soud se chtěl nově uplatněným důvodem neplatnosti zabývat, žalovaná zpochybňuje pravost důkazu „náhradní hlášení za II. díl o rozhodnutí pracovní neschopnosti. Uvedla, že se domnívá, že tento dokument byl padělán nebo bylo jeho vystavení zmanipulováno za účelem napadení platnosti ukončení pracovního poměru. Žalovaná uvedla, že dokument byl vystaven , tituly před jménem, , jméno FO, , která není ošetřujícím lékařem žalobkyně. Předchozí dokumentace k pracovní neschopnosti byla vystavována , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařem vykonávající praxi v rámci ordinace , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně při soudním jednání mluvila o lékaři, který jí ukončil pracovní neschopnost výhradně v mužském rodě, dokument však vystavila , tituly před jménem, , jméno FO, . Dojem žalované je takový, že žalobkyně ukončila pracovní neschopnost u svého lékaře k , datum, , po obdržení výpovědi byla však tato dokumentace účelově změněna tak, aby na ni bylo uvedeno o den pozdější datum. Proto musel být V. díl o dočasné pracovní neschopnosti vystaven ve formě náhradního hlášení, neboť na originále nebylo uvedeno kýžené datum. Dále se žalovaná vyjádřila ke změně vycházek žalobkyně během její pracovní neschopnosti a uvedla, že do kontroly , datum, nebyly ošetřujícím lékařem nahlášeny žádné změny vycházek žalobkyně. Dne , datum, potvrdila ošetřující lékařka žalobkyně, že vycházky se nezměnily. Dne , datum, (ve stejný den, kdy došlo k vystavení náhradního hlášení za V. díl neschopenky) a téměř dva měsíce po zjištěné nepřítomnosti přichází žalobkyně s novým tvrzením, že její vycházky byly změněny.Dosavadní řízení5. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo žalobě vyhověno, a to s odůvodněním, že výpověď je neplatná, neboť byla žalobkyni doručena v rozporu se zákonem v tzv. ochranné době, tedy v době její trvající pracovní neschopnosti. Toto rozhodnutí bylo v plném rozsahu potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Řízení bylo v dané době vedeno stále proti zaměstnavateli jakožto původnímu žalovanému.

6. Žalobkyně napadla oba výše uvedené rozsudky žalobou pro zmatečnost. Až po jejich vyhlášení totiž zjistila, že původní žalovaná společnost zaměstnavatel zanikla sloučením na základě realizace projektu přeshraniční fúze ze dne , datum, do nástupnické společnosti , Anonymizováno, . Jako rozhodný den fúze byl stanoven den , datum, , právní účinky fúze nastaly dne , datum, a k tomuto dni byla zanikající společnost , právnická osoba, rovněž vymazána z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. V době vyhlášení předmětných rozsudků již tedy původní žalovaná , právnická osoba, neměla způsobilost být účastníkem řízení dle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), neboť tato již neexistovala.

7. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta s tím, že předmětné rozsudky nemohly nabýt právní moci. Zdejší soud dovodil, že okamžikem zániku původní žalované zanikla i plná moc, jíž původní žalovaná udělila své tehdejší právní zástupkyni , Jméno advokátky, , tudíž předmětné rozsudky nebyly řádně doručeny a nemohly tak nabýt právní moci. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jakožto soud odvolací usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , shora uvedené usnesení zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dle právního závěru odvolacího soudu, je-li účastníkem řízení osoba, která nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř.), popř. řádně nezastoupená osoba, která nemá procesní způsobilost nebo nemůže před soudem vystupovat (§ 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř.), je nutno právní moc konečného rozhodnutí posuzovat pouze z pohledu toho účastníka, který způsobilost být účastníkem řízení, popř. procesní způsobilost, má. Ve vztahu k druhému z nich není možné uvažovat o tom, že by mu bylo možno účinně doručit tak, aby rozhodnutí nabylo právní moci i vůči němu, právě z toho důvodu, že postrádá způsobilost relevantně vystupovat v řízení jako účastník.

8. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byly oba výše uvedené rozsudky zrušeny. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žaloba pro zmatečnost je přípustná, neboť v souladu § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. směřuje proti pravomocným rozsudkům soudů obou stupňů a společnost , právnická osoba, , která po celou dobu v řízení vystupovala na straně žalované, po podání žaloby ztratila způsobilost být účastníkem řízení ještě před vydáním obou rozhodnutí ve věci samé, což zakládá důvod zmatečnosti. Obvodní soud pro , adresa, zároveň dovodil, že současná žalovaná může být účastníkem této žaloby pro zmatečnost, neboť je v důsledku universální sukcese právním nástupcem žalované. Městský soud v Praze jakožto soud odvolací následně posledně uvedené rozhodnutí v uvedeném rozsahu potvrdil usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Konstatoval přitom, že průběhu v původního řízení mohla a měla být ztráta procesní způsobilosti žalované, ke které došlo ještě před vydáním prvního rozhodnutí ve věci samé soudem prvního stupně, řešena postupem podle § 107 o. s. ř. a v řízení mělo být pokračováno s nynější žalovanou jako procesním nástupcem původní žalované. Pokud takovýto postup nebyl zvolen a odstranitelný nedostatek podmínek řízení nebyl odstraněn, a to zjevně kvůli pasivitě žalované, která neupozornila na zánik původní žalované a spolehla se na to, že soudy obvykle v průběhu řízení (pokud k tomuto nedostanou impuls) neověřují existenci účastníků, došlo k situaci, že byla vydána pravomocná rozhodnutí proti účastníku, který neměl způsobilost být účastníkem řízení, což jednoznačně představuje zmatečnostní důvod ve smyslu § 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Ten nelze odstranit jiným způsobem než právě žalobou pro zmatečnost, neboť ve své podstatě nicotná rozhodnutí je třeba odklidit a umožnit nové projednání věci s účastníkem, který procesně způsobilý je.Další postup soudu I. stupně9. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto dle § 107 o. s. ř., že v řízení bude na straně žalované dále pokračováno se společností , Anonymizováno, , zahraniční osoba registrovaná pod č. , hodnota, , , Anonymizováno, , IČO , IČO, .Skutkový stav10. Z pracovní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a zaměstnavatelem bylo zjištěno, že žalobkyně byla u zaměstnavatele zaměstnána na pozici National Marketing Specialist. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou a dnem nástupu do práce je , datum, . Z přílohy A k pracovní smlouvě vyplývá, že měsíční hrubá mzda činí , částka, .

11. Z náplně práce národního marketingového specialisty byla zjištěna náplň práce a její popis, kterou vykonávala žalobkyně.

12. Z výzvy k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla zaměstnavatelem upozorněna, že její dosavadní pracovní výsledky jsou neuspokojivé a že v současné době žalobkyně nesplňuje požadavky zaměstnavatele pro řádný výkon práce na její pozici. K odstranění nedostatků jí bude stanovena lhůta dvou měsíců od doručení této výzvy a pokud tyto nedostatky neodstraní, lze přistoupit k ukončení pracovního poměru.

13. Z dokumentu I. díl – hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti C , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně byla neschopna práce od , datum, a byly jí povoleny vycházky ode dne , datum, v době od 10:00 do 12:00 a od 16:00 do 19:00 hodin. Na dokumentu je podpis , tituly před jménem, , jméno FO, a razítko praktické lékařky pro dospělé , tituly před jménem, , jméno FO, .

14. Z dokumentu II. díl – hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti C , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně byla neschopna práce od , datum, do , datum, . V okénku pro neschopen práce do , datum, je razítko jak , tituly před jménem, , jméno FO, , podpis , jméno FO, , tak rovněž razítko , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, . V kolonce pro povolené vycházky je pod výše uvedenými vycházkami v době od 10:00 do 12:00 a od 16:00 do 19:00 hodin. dopsáno, že od , datum, jsou vycházky od 12:00 hodin do 18:00 hodin. Ve vycházkách je uvedeno, že žalobkyně byla v lázních , adresa, s dnem nástupu , datum, do lůžkové péče.

15. Z dokumentu IV. Díl – hlášení OSSZ o dočasné pracovní neschopnosti bylo zjištěno, že je zde razítko MUDR. , jméno FO, a podpis , tituly před jménem, , jméno FO, .

16. Z dokumentu „Náhradní hlášení“ V. díl –rozhodnutí dočasné pracovní neschopnosti C 4258552 bylo zjištěno, že žalobkyně byla neschopna práce od , datum, do , datum, . V okénku pro neschopen práce do , datum, je razítko , právnická osoba, , tituly před jménem, , jméno FO, . Na dokumentu je razítko přijetí PSSZ dne , datum, .

17. Z emailu ze dne , datum, v 10:59 hodin od žalobkyně adresovaný paní Olze Milerowicz bylo zjištěno, že žalobkyně informuje žalovanou, že se vrátí do práce dne 10. 8. po skončení pracovní neschopnosti.

18. Z emailu od Olgy Milerowicz ze dne , datum, v 14:24 hodin bylo zjištěno, že tato žádá žalobkyni, aby se dostavila do kanceláře v 10:00 hodin.

19. Z emailu ze dne , datum, v 23:05 hodin od žalobkyně adresovaný paní , Anonymizováno, bylo zjištěno, že paní žalobkyně informuje žalovanou, že dojde k drobné změně ohledně jejího návratu a uvádí, že se bude vracet 21. 8. namísto tohoto čtvrtka.

20. Z emailu ze dne , datum, v 11:12 hodin od žalobkyně adresovaný paní , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně uvádí, že nesouhlasí s čerpáním dovolené od dnešního dne ani s tím, že má zbytek výpovědní doby zůstat doma z důvodu „překážek v práci“, Anonymizováno21. Z emailu ze dne , datum, od žalobkyně adresovaný paní , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně požaduje, aby byla i nadále zaměstnána u žalované a byla jí přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou.

22. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne , datum, udělenou žalobkyni zaměstnavatelem bylo zjištěno, že tato jí byla udělena z důvodu, že pracovní výsledky žalobkyně jsou dlouhodobě neuspokojivé. Je zde uvedeno, že dne , datum, byla žalobkyni doručena výzva k odstranění nedostatků spočívajícím zejména v pozdním plnění pracovních úkolů a problematické komunikaci, která komplikuje situaci v rámci týmu. I přes to, že jí byla poskytnuta dvouměsíční lhůta k nápravě, žalovaná nezaznamenala zlepšení. Následně jsou ve výpovědi vyjmenovány jednotlivé nedostatky, včetně toho, že žalobkyně požádala o dovolenou, která jí nebyla schválena a následně byla shledána práce neschopnou. Z těchto důvodů jí byla udělena výpověď dle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů („zákoník práce“).

23. Z protokolu o vrácení firemního majetku, cenin a jiných hodnot ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně předala zaměstnanci žalované panu Kalšovi vstupní kartu, automobil, klíče, dokumentaci, telefon počítač aj.

24. Z emailu ze dne , datum, v 14:03 hodin od žalobkyně adresovaný paní Olze Milerowicz bylo zjištěno, že žalobkyně požaduje, aby byla i nadále zaměstnána u žalované.

25. Ze záznamu o provedení kontroly dodržování režimu dočasné práce neschopného pojištěnce (žalobkyně) ze dne , datum, bylo zjištěno, že bylo zjištěno porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a toto porušení spočívalo v nedodržení doby vycházek.

26. Z rozhodnutí Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, /Per, soud zjistil, že ve věci dočasného krácení nemocenské náležejícího žalobkyni bylo rozhodnuto tak, že nemocenské při dočasné pracovní neschopnosti trvající od , datum, do , datum, při splnění zákonných podmínek náleží v plné výši. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí vyplývá, že vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla v době kontroly pracovní neschopnosti v místě pobytu dne , datum, bylo zahájeno správní řízení. Dne , datum, bylo však na PSSZ doručeno vyjádření účastníka řízení (žalobkyně), že má od , datum, povolenu ošetřujícím lékařem , tituly před jménem, , jméno FO, změnu rozsahu vycházek od 12:00 hodin do 18:00 hodin. Tuto skutečnost doložila kopií II. dílu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Ošetřující lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, na žádost PSSZ dne , datum, potvrdila telefonicky, že byla žalobkyni dnem , datum, povolena změna rozsahu vycházek. S ohledem na uvedené PSSZ rozhodla, jak ve výroku uvedeno.

27. Z dopisu , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyni byla rozhodnutím ošetřujícího lékaře vystavena dočasná pracovní neschopnost dne , datum, a ukončena ke dni , datum, . V době trvání dočasné pracovní neschopnosti byly ze strany místně příslušné Pražské správy sociálního zabezpečení , adresa, provedeny 3 kontroly dodržování režimu dočasné práce neschopné pojištěnky, a to ve dnech , datum, , , datum, a , datum, .

28. Z dopisu Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne , datum, bylo zjištěno, že v průběhu trvání dočasné pracovní neschopnosti byly provedeny 3 kontroly dodržování režimu, a to ve dnech , datum, , , datum, a , datum, . Dne , datum, nebyla žalobkyně na místě pobytu zastižena, ale dne , datum, bylo na PSSZ doručeno potvrzení, že žalobkyně byla v době kontroly na vyšetření v gynekologické ordinaci , tituly před jménem, , jméno FO, , na základě kterého bylo nezastižení pojištěnce v době kontroly omluveno. V průběhu kontroly dne , datum, nebyla opět žalobkyně v době kontroly v místě pobytu a vzhledem k nezastižení žalobkyně na tomto místě, bylo s ní zahájeno správní řízení. V průběhu správního řízení bylo zjištěno, že pojištěnci byla povolena změna vycházek zastupujícím lékařem , tituly před jménem, , jméno FO, , což bylo potvrzeno i ošetřující lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, a následnou kontrolou II. dílu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Následně tedy bylo prokázáno, že žalobkyně neporušila režim nemocenské. Kontrola dne , datum, byla s výsledkem bez porušení, žalobkyně byla zastižena doma.

29. Z fotokopií stránek z facebookového profilu žalobkyně bylo zjištěno, že tato v měsíci červenci 2017 zveřejňovala četné fotografie z , adresa, a v předchozích měsících četné fotografie z rodinného života žalobkyně.

30. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že v rozhodné době byl zaměstnán v ordinaci , tituly před jménem, , jméno FO, , kde byla paní žalobkyně registrována. Svědek uvedl, že je běžné, že se pacientům mění časy vycházek nebo se tyto stanovují na základě vzájemné dohody. Není-li to ze zdravotního hlediska kontraindikováno, nebrání se tomu. Na paní žalobkyni si pamatuje i na změnu vycházek, která byla učiněna na její žádost. Nepamatuje si, kdy upravoval změnu vycházek, nicméně uvedl, že zpětně to nelze bez souhlasu revizního lékaře. Vzpomíná si, že to bylo někdy na jaře, určitě před červencem 2017. Po změně vycházek má ošetřující lékař povinnost o tom informovat PSSZ. Standardně to vypadá tak, že se tiskne hlášení o změně vycházek, to se předá sestře a ta to odešle na PSSZ. Svědek dále uvedl, že náhradní hlášení se obecně vystavuje při ztrátě jakéhokoliv dokladu, který se té pracovní neschopnosti týká, ať již je to první, druhý, třetí díl atd. Uvedl, že paní žalobkyně se následně, pravděpodobně od září 2017, přeregistrovala k němu. Nyní již není jeho pacientkou. V době ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně již v ordinaci , tituly před jménem, , jméno FO, nepracoval. Pracovní neschopnost mohl ukončit buď ošetřující lékař, tak i zastupující lékař. Zastupující lékař je někdo z jiné ordinace. Ukončení pracovní neschopnosti žalobkyně bylo v době dovolených, svědek předpokládal, že bylo zavřené celé pracoviště.

31. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že paní žalobkyni vyšetřovala 1x při její registraci do její ordinace a od té doby s ní nebyla ve styku, ani si jí nevybavuje. Uvedla, po nahlédnutí do zdravotnické dokumentace, že žalobkyně byla u ní zaregistrována od , datum, . Dne , datum, pak obdrželi její žádost o vydání výpisu ze zdravotní dokumentace pro , tituly před jménem, , jméno FO, , který se stal jejím novým registrujícím lékařem. Do té doby byla žalobkyně registrována u ní a , tituly před jménem, , adresa, byl pouze jejím ošetřujícím lékařem, tj. spadala pod ní. Předmětnou pracovní neschopnost žalobkyně nevystavovala ona, ale vystavoval jí i ukončoval , tituly před jménem, , adresa, . V předmětné době byla na mateřské dovolená, takže ona v práci vůbec nebyla. Uvedla, že potvrzení o pracovní neschopnosti má standardně 5 dílů. U ní v ordinaci pracovali další lékaři, pracovní neschopnost žalobkyně tedy mohl ukončit někdo jiný a dokonce i sestra. Pracovní neschopnosti se zapisují elektronicky do počítače a pak do knihy pracovních neschopností. Svědkyně po nahlédnutí do výpisu z elektronické dokumentace uvedla, že vystavení pracovní neschopnosti žalobkyně bylo dne , datum, . K vycházkám žalobkyně uvedla, že to bylo vůbec poprvé, kdy nebyla zanesena doba změny vycházek v dokumentaci. Pravděpodobně administrativní chybou. Náhradní hlášení se vystavuje v případě, že jej pacient někde zapomněl nebo rovněž v případě, že se pracovní neschopnost ukončuje v jiném zdravotnickém zařízení. Uvedla, že neschopenka byla ukončena v době jejich dovolené, a proto jí ukončila , tituly před jménem, , jméno FO, . Pokud pracovní neschopnost ukončuje zastupující doktor, musí vždy vydat náhradní hlášení, neboť on klasický V. díl pracovní neschopnosti nemá. Pátý díl má po celou dobu to zařízení, které jej vystavilo, tj. když ona vystaví neschopenku, pátý díl hlášení zůstane u ní, pacient dostává pouze II., III. a IV díl. , tituly před jménem, , jméno FO, jí kontaktovala před předvoláním k soudu a ptala se jí na žalobkyni, vůbec nevěděla, o jakou osobu se jedná, nevybavovala si jí. Uvedla, že je běžné, že lékař ukončuje pracovní neschopnost u pacienta, který není jeho. Musí to vyplývat ze zdravotního stavu a z toho co uvede pacient. O tom, že byla ukončena pracovní neschopnost paní žalobkyně se vůbec nedozvěděli.

32. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že tato žalobkyni nezná, byla u ní jen jednou, vůbec si nepamatuje, jak vypadá a určitě by jí dnes již nepoznala. Uvedla, že jí žalobkyně navštívila jednou v létě v srpnu v době dovolených a chtěla po ní ukončit pracovní neschopnost, protože se cítila dobře. Ona neměla v tom případě důvod neschopnost neukončit. Na přesný den si nevzpomíná, ale uvádí, že tento je uveden na neschopence. Je běžné, že pokud registrující lékař má dovolenou, je nemocný apod. ukončuje neschopnost zastupující lékař. Zdravotní stav se v tomto případě nezkoumá, dá na konstatování pacienta, který uvede, jak se cítí. Neschopenku ukončuje k datu, kdy pacient přijde, zpětně či dopředu to dělá nerada. U paní žalobkyně myslí, že to bylo k datu, kdy přišla. Na otázku, zda je možné, aby si žalobkyně nejprve ukončila pracovní neschopnost na pátém dílu hlášení k jinému datu a následně si nechala vystavit náhradní hlášení k pozdějšímu datu uvedla, že to asi není možné, protože ten pátý díl hlášení měl její registrující lékař a ten tam v této době nebyl, a tudíž by jí neměl kdo pracovní neschopnost ukončit. Uvedla, že když si někdo přijde ukončit neschopenku, je to úkon, který si nenechá proplatit od pojišťovny, dělá to zadarmo. Uvedla, že , tituly před jménem, , jméno FO, nezná. Zná jen , tituly před jménem, , jméno FO, . Když si přijde pacient, který u ní není registrován, ukončit pracovní neschopnost, ukončuje ji vždy na náhradní hlášení. Ukončuje na II. díl hlášení. Po předložení svědkyni II. dílu hlášení tato uvedla, že tam vyplnila datum a razítko a neschopna práce do. Uvedla, že písmo na hlášení je její a ona přímo vepsala datum, do kdy je žalobkyně práce neschopná. Uvedla, že pracovní neschopnost se ukončuje na II. díle hlášení a V. díl se zasílá Pražské správě sociálního zabezpečení. Svědkyně dále potvrdila, že datum, razítko i podpis je opět její na V. díle hlášení o pracovní neschopnosti.

33. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

34. Na základě shora provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně byla u zaměstnavatele zaměstnána na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, , a to na pozici National Marketing Specialist. Pracovní poměr byl uzavřen na dobu neurčitou a žalobkyně nastoupila dne , datum, . Za práci dostávala mzdu ve výši , částka, hrubého měsíčně. Dne , datum, jí byla předána výzva k odstranění neuspokojivých pracovních výsledků, neboť žalovaná pokládala její dosavadní pracovní výsledky za neuspokojivé. Byla jí stanovena lhůta dvou měsíců od doručení této výzvy k nápravě a žalobkyně byla rovněž upozorněna, že pokud tyto nedostatky neodstraní, lze přistoupit k ukončení pracovního poměru. Dne , datum, žalobkyně nastoupila na nemocenskou a byla shledána práce neschopnou. Žalobkyni byly povoleny vycházky ode dne , datum, v době od 10:00 do 12:00 a od 16:00 do 19:00 hodin. Od , datum, byly žalobkyni vycházky změněny na časové rozpětí od 12:00 hodin do 18:00 hodin, a to bylo na žádost žalobkyně. Dne , datum, byla u žalobkyně provedena kontrola dodržování pracovní neschopnosti a vzhledem k tomu, že žalobkyně nebyla zastižena doma, bylo s ní zahájeno správní řízení. Později bylo Pražskou správou sociálního zabezpečení rozhodnuto, že žalobkyni náleží nemocenské v plné výši, neboť bylo dodatečně zjištěno, že jí byly změněny vycházky. U žalobkyně pak byly provedeny další kontroly dodržování režimu práce neschopného, a to ve dnech , datum, a , datum, . Dne , datum, nebyla žalobkyně na místě pobytu zastižena, ale dne , datum, bylo na PSSZ doručeno potvrzení, že žalobkyně byla v době kontroly na vyšetření v gynekologické ordinaci , tituly před jménem, , jméno FO, , na základě kterého bylo nezastižení pojištěnce v době kontroly omluveno. Kontrola dne , datum, byla s výsledkem bez porušení, žalobkyně byla zastižena doma. Žalobkyně se rovněž od , datum, nacházela v lázních , adresa, v lůžkové péče. Pracovní neschopnost jí vystavil její ošetřující lékař , tituly před jménem, , adresa, , který pracoval pod záštitou , tituly před jménem, , jméno FO, , která byla registrující lékařkou žalobkyně a která byla v době vystavení pracovní neschopnosti žalobkyni na mateřské dovolené. Dne , datum, informovala žalobkyně žalovanou, že se vrátí do práce dne , datum, po skončení pracovní neschopnosti. Olga Milerowicz dne , datum, požádala žalobkyni, aby se tato dostavila v 10:00 hodin do kanceláře. Na to reagovala žalobkyně téhož dne, že dojde ke změn ohledně jejího návratu z pracovní neschopnosti a uvedla, že se bude vracet dne , datum, . Dne , datum, se žalobkyně skutečně dostavila k žalované, kde převzala výpověď z pracovního poměru z důvodu § 52 písm. f) zákoníku práce, neboť její pracovní výsledky jsou dlouhodobě neuspokojivé. Ve výpovědi bylo uvedeno, že dne , datum, byla žalobkyni doručena výzva k odstranění nedostatků spočívajícím zejména v pozdním plnění pracovních úkolů a problematické komunikaci, která komplikuje situaci v rámci týmu. I přestože jí byla poskytnuta dvouměsíční lhůta k nápravě, žalovaná nezaznamenala zlepšení. Žalobkyně téhož dne , datum, odezvala veškeré pracovní pomůcky, jako vstupní kartu, automobil, klíče, dokumentaci, telefon počítač aj. Téhož dne již v 11 hodin dopoledne žalobkyně emailem sděluje žalované, že nesouhlasí s čerpáním dovolené od dnešního dne ani s tím, že má zbytek výpovědní doby zůstat doma z důvodu „překážek v práci“. Pracovní neschopnost žalobkyně byla ukončena ke dni , datum, . Pracovní neschopnost ukončil zastupující lékař , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť její ošetřující i registrující lékař tam nebyl. , tituly před jménem, , adresa, uvedl, že v té době mělo celé pracoviště dovolenou a bylo zavřené. Žalobkyně si tedy nechala ukončit pracovní neschopnost u jiného lékaře. II. díl hlášení o ukončení pracovní neschopnosti stejně jako V. díl o ukončení pracovní neschopnosti, který se zasílá příslušné správě sociálního zabezpečení podepsala , tituly před jménem, , jméno FO, . V. díl hlášení přijala PSSZ dne , datum, . Náhradní hlášení se vystavuje vždy, když pracovní neschopnost ukončuje jiný než registrující, resp. ošetřující lékař, neboť originál pátého dílu je u tohoto lékaře. Dne , datum, žalobkyně sděluje žalované, že požaduje, aby byla i nadále zaměstnána u žalované a byla jí přidělována práce v souladu s pracovní smlouvou.Relevantní právní úprava35. Dle § 53 odst. 1 písm. a) zákoníku práce se zakazuje dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, a to v době, kdy je zaměstnance uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení, při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování.

36. Dle § 54 zákoníku práce se zákaz výpovědi podle § 53 nevztahuje na výpověď danou zaměstnanci a) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b); to neplatí v případě organizačních změn uvedených v § 52 písm. b), jestliže se zaměstnavatel přemísťuje v mezích místa (míst) výkonu práce, ve kterých má být práce podle pracovní smlouvy vykonávána, b) pro organizační změny uvedené v § 52 písm. b); to neplatí v případě těhotné zaměstnankyně, zaměstnankyně, která čerpá mateřskou dovolenou, nebo zaměstnance v době, kdy čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, c) z důvodu, pro který může zaměstnavatel okamžitě zrušit pracovní poměr, pokud nejde o zaměstnankyni na mateřské dovolené nebo o zaměstnance v době čerpání rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou; byla-li dána zaměstnankyni nebo zaměstnanci z tohoto důvodu výpověď před nástupem mateřské dovolené (rodičovské dovolené) tak, že by výpovědní doba uplynula v době této mateřské dovolené (rodičovské dovolené), skončí výpovědní doba současně s mateřskou dovolenou (rodičovskou dovolenou), d) pro jiné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci [§ 52 písm. g)] nebo porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)]; to neplatí, jde-li o těhotnou zaměstnankyni, zaměstnankyni čerpající mateřskou dovolenou, nebo o zaměstnance anebo zaměstnankyni, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.

37. Dle § 52 písm. f) zákoníku práce, nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce, spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnance je v přiměřené době neodstraní.Právní hodnocení38. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila při jednání před soudem námitku, že jí výpověď z pracovního poměru byla udělena v době, kdy byla stále v pracovní neschopnosti, tj. , datum, , soud se nejprve zabýval otázkou, zda tedy výpověď z pracovního poměru byla řádně udělena či zda je námitka strany žalující opodstatněná. Vzhledem k tomu, že strana žalovaná toto tvrzení žalobkyně rozporovala, soud k tomuto tvrzení provedl rozsáhlé dokazování. Ze všech provedených důkazů vyplynulo, že výpověď z pracovního poměru byla žalobkyni doručena dne , datum, (ostatně tuto skutečnost ani nikdo nesporoval) a ukončení pracovní neschopnosti proběhlo k , datum, . Datum ukončení pracovní neschopnosti vyplývalo jednak se samotného dokladu o pracovní neschopnosti, z tzv. II. dílu hlášení o pracovní neschopnosti a z V. náhradního hlášení pracovní neschopnosti, tak i z výpovědi všech svědků. Druhý díl hlášení o ukončení pracovní neschopnosti byl vyplněn zastupující lékařkou , tituly před jménem, , jméno FO, , která zastupovala registrujícího lékaře žalobkyně v době nemoci a dovolených. , tituly před jménem, , jméno FO, pracovní neschopnost žalobkyně ukončila k datu, kdy tato přišla do její ordinace a po vyjádření žalobkyně, že se cítí dobře, jí pracovní neschopnost ukončila. , tituly před jménem, , jméno FO, před soudem potvrdila, že dokument II. díl o ukončení pracovní neschopnosti a náhradní hlášení za V. díl pracovní neschopnosti vyplnila, podepsala a nemocenskou ukončila k datu, který je tam uveden, tj. k datu , datum, . Soud tedy konstatuje, že byl prokázáno, že pracovní neschopnost žalobkyně skončila k datu , datum, . Z uvedeného je patrné, že pokud žalovaná doručila žalobkyni výpověď z pracovního poměru dne , datum, , učinila tak v tzv. ochranné době. V ochranné době nesmí dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, jak je stanoveno v § 53 zákoníku práce. Bylo na žalované, resp. zaměstnavateli jakožto jejímu právnímu předchůdci, aby se před dáním této výpovědi ujistil, že zaměstnanec tedy žalobkyně není v ochranné době, neboť tzv. ochranná doba chrání zaměstnance automaticky, tedy i v případě, že zaměstnavatel o ochranné době neví. Výpověď v ochranné době bude tak vždy neplatná, a to i když zaměstnanec zaměstnavatele o ochranné době neinformoval. Aplikací na tento konkrétní případ lze konstatovat, že žalovaná, aniž by se ujistila, že žalobkyně je již práce schopná a pracovní neschopnost jí byla ukončena, předala okamžitě žalobkyni výpověď z pracovního poměru. Již z časové souslednosti je patrné, že žalovaná tak učinila bezprostředně poté, co žalobkyně přišla do práce, neboť již v 11 hodin dopoledne zaslala žalobkyně žalované email, že s výpovědí nesouhlasí.

39. K námitce žalované, že žalobkyně uplatnila nový důvod neplatnosti výpovědi až po uplynutí prekluzivní lhůty, tedy uvedla, že je výpověď neplatná z důvodu jejího doručení v době pracovní neschopnosti, soud uvádí, že žalobkyně nebyla povinna upozornit žalovanou na to, že je v ochranné době, když jí byla udělena výpověď. Námitku neplatnosti z důvodu doručení výpovědi v ochranné době uplatnila řádně hned při prvním jednání před soudem před koncentrací řízení. Nadto nutno uvést, že žalobkyně byla až do prvního jednání před soudem nezastoupeným účastníkem řízení. Až při prvním jednání založila do spisu plnou moc její právní zástupkyně z téhož dne, tj. , datum, , která uplatnila tento důvod neplatnosti výpovědi. Skutečnost, že žalobkyně neuplatnila dříve tento důvod neplatnosti výpovědi nemůže jít k její tíži.

40. K námitce žalované, že hlášení o ukončení pracovní neschopnosti je padělaný dokument či jeho vystavení bylo zmanipulováno bylo spolehlivě vyvráceno zejména výpovědí svědků. , tituly před jménem, , adresa, uvedl, že v době, kdy byla ukončena pracovní neschopnost žalobkyně byla ordinace jeho i , tituly před jménem, , jméno FO, uzavřena z důvodu čerpání letní dovolené. , tituly před jménem, , jméno FO, naopak potvrdila, že pracovní neschopnost žalobkyně ukončila. Potvrdila, že je běžné, že pracovní neschopnost ukončuje i jiným než svým pacientům, potvrdila, že v době nepřítomnosti , tituly před jménem, , jméno FO, jí zastupuje, a potvrdila, že podpis, písmo i podpis na ukončení pracovní neschopnosti je její. Vzhledem k tomu, že , tituly před jménem, , jméno FO, jednoznačně ztotožnila svůj podpis i písmo na hlášení o pracovní neschopnosti, soud zamítl důkaz vyžádání si originálu těchto listin.

41. K další námitce žalované týkající se nesrovnalostí týkajících se vycházek žalobkyně v době její pracovní neschopnosti soud odkazuje na zprávy Pražské správy sociálního zabezpečení, která uvedla, že u žalobkyně byly provedeny celkem , hodnota, kontroly dodržování režimu práce neschopného. Jedna z kontrol dopadla řádně, tedy žalobkyně byla zastižena doma. U dalších dvou kontrol žalobkyně doma nebyla, v jednom případě byla následně omluvena, neboť se nacházela u lékaře – gynekologa, v druhém případě bylo samotnou Pražskou správou sociálního zabezpečení konstatováno, že došlo k omylu, neboť žalobkyni byly změněny vycházky. Změnu vycházek potvrdil i , tituly před jménem, , adresa, , který uvedl, že vycházky žalobkyni změnil, a to na její vlastní žádost. K námitce na sdílení četných fotografií z , adresa, na facebookovém profilu žalobkyně soud uvádí, že z druhého dílu hlášení o pracovní neschopnosti vyplývá, že tato byla v , adresa, v lázních. Soud proto ani tuto námitku žalované neshledal opodstatněnou.

42. Vzhledem k tomu, že výpověď z pracovního poměru byla žalobkyni doručena v ochranné době, a je tedy neplatná, a zároveň není žádný z důvodů uvedených v § 54 zákoníku práce soud již důvody uvedené ve výpovědi nezkoumal a důkazy k tomu navrhované zamítl. Ze shora uvedených důvodů soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.

43. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplacených soudních poplatků v celkové výši , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů („a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně deseti paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne , datum, a za písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne , datum, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .