39 C 153/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Ing. Moniky Ryšavé a Zdeňky Vranovské ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce proti žalované: ; právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi

I. Určuje se, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], kterou měl být pracovní poměr žalobce u žalované ukončen, je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 5 678,50 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal utčení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum]. V žalobě uvedl, že důvody výpovědi jsou v rozporu s § 52 písm. f) zákona č. 206/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. práce“), kdy incident spadá do [anonymizováno] roku [rok] a následná porucha do [anonymizováno] [rok]. Žalovaná rovněž porušovala § 248 odst. 1 zák. práce, neboť zařízení provozovala v nevyhovujícím technickém stavu. O tom, že je výpověď účelová, svědčí podle žalobce i skutečnost, že jeho poslední výplata ve výši 26 750 Kč je nejvyšší za jeho působení u žalované. Odůvodnění výpovědi je zcestné, neboť k opravě bylo zapotřebí objednat materiál a zajistit speciální nářadí, což není v kompetenci provozního elektrikáře, ale pracovníka s právem podepisovat objednávky a faktury. Žalovaná nesepsala škodní událost a ani nebylo žalobci doručeno písemné obvinění či prokázání uvedeného skutku. Žalobce postupoval v souladu se zákonem a jednal z příkazu nadřízeného. Žalovaná se zcela vědomě a protiprávně pokusila o pracovní diskriminaci svého zaměstnance v rozporu s pracovní smlouvou. Dále žalobce požadoval vyplácet rentu ve výši 26 750 Kč se zpětnou platností.

2. Žalovaná se se k věci vyjádřila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že dne [datum] uzavřeli žalobce a žalovaná pracovní smlouvu na dobu určitou s účinností od [datum] do [datum], na základě které pracoval žalobce pro žalovanou jako provozní elektrikář. Dodatkem k pracovní smlouvě ze dne [datum] bylo trvání pracovního poměru změněno na dobu neurčitou s účinností od [datum]. Žalobce byl v organizační struktuře žalované zařazen pod vedoucího provozovny a jeho přímým nadřízeným byl pan [jméno] [příjmení]. Pracovní poměr žalobce skončil dne [datum] uplynutím výpovědní doby na základě výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum], kterou žalovaná doručila žalobci dne [datum]. Důvodem výpovědi bylo pochybení žalobce, který zapojil nestíněný kabel k ventilátoru v elektrárně v [obec], ačkoliv věděl, nebo měl vědět, že původní kabel byl stíněného typu. To mělo za následek, že dne [datum] došlo k destrukci ložisek motoru elektrárny. K pochybení zaměstnance došlo při preventivní výměně ložisek primárního ventilátoru v elektrárně v [obec] prováděné [právnická osoba] diagnostika [právnická osoba] dne [datum]. Pro provedení opravy bylo nutné odpojit a poté opět připojit motor. Tímto úkolem byl pověřen jako odborný pracovník žalobce. Odpojení motoru bylo možné provést jedině přestřižením přívodních kabelů, k čemuž žalobce dostal souhlas od svého nadřízeného, pana [příjmení]. Po provedení opravy bylo úkolem žalobce opětovně ventilátor připojit k přívodu elektřiny, přičemž žalobce měl současně svému vedoucímu sdělit, jaké nástroje a materiál k provedení úkolu potřebuje, aby je mohl pan [příjmení] obstarat. Žalobce sdělil, že k úkonu potřebuje typ nestíněného kabelu„ CYKY“, ačkoliv věděl, nebo měl vědět, že původní kabel byl stíněného typu. V následujících dnech žalobce soustrojí skládající se z motoru, ventilátoru a spojky zapojil a informoval o tom pana [příjmení] s tím, že se jedná o provizorní řešení. Žalobce měl plnou důvěru žalované, že namísto provizorního řešení provede řádnou opravu zapojení a vymění nevhodně zvolený kabel za kabel správného typu. K tomuto byl žalobce během provádění pravidelných měsíčních kontrol provozovny žalované opakovaně vyzýván a upozorňován, a to panem [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (nadřízený žalobce a projektový manažer žalované). Žalobce však nejednal. Přitom vzhledem ke své odbornosti věděl, nebo měl vědět, že v případě zapojení nestíněného kabelu na kabel stíněný dochází při protékání proudu k indukci elektromagnetického pole, která má destruktivní vliv na ložiska, v nichž se tvoří kapacitní proudy. To mělo za následek, že dne [datum] došlo k destrukci ložisek motoru. I po takto nesprávně zvoleném postupu bylo možné zabránit vzniku škody, jelikož poté, co byla při červnové opravě dne [datum] elektrárna uvedena znovu do provozu, proběhla v období od [datum] do [datum] odstávka celé elektrárny z jiného provozního důvodu. Během této více než dvoutýdenní doby bylo možné tzv. provizorní řešení provedené opravy přeměnit na řešení trvalé. Žalobce jako provozní elektrikář přitom disponoval dostatečnou odborností a časem, aby přišel s návrhem řešení, nebo alespoň varoval vedení žalované ohledně hrozící škody. Tím, že tak neučinil, porušil oznamovací povinnost zaměstnance podle § 106 odst. 4 písm. f) zák. práce a taktéž čl. III odst. 1 písm. d) pracovní smlouvy. V důsledku zanedbání žalobcovy povinnosti a neprovedení přiděleného úkolu došlo k destrukci ložisek, čímž vznikla škoda na motoru primárního ventilátoru s výpadkem provozu elektrárny v období od [datum] až do [datum] ve výši 369 817 Kč bez DPH, nepočítaje v to ušlý zisk. Žalobce ztratil důvěru žalované, jelikož jí svým zprvu neodborným a následně pasivním jednáním způsobil závažnou majetkovou újmu. Z uvedených důvodů se žalovaná rozhodla dát žalobci výpověď dle ustanovení § 52 písm. g) zák. práce, neboť žalobce popsaným jednáním naplnil znaky závažného porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci. Žalovaná dodala, že žalobce nikdy neprojevil zájem na tom, aby jej žalovaná nadále zaměstnávala, a to ani v samotném znění žaloby. I pokud by žalobce měl za to, že pracovní pomět byl rozvázán ze strany žalované neplatně, neoznámil písemně žalované, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnávala. Škodní událost ze dne [datum] řešila žalovaná s [právnická osoba], ale vzhledem k tomu, že žalobce neposkytl žádnou součinnost, byla pojišťovna nucena věc odložit a neposkytla žalované žádné pojistné plnění. Veškerou vzniklou škodu proto musela žalovaná uhradit z vlastních finančních prostředků. Závěrem žalovaná odmítla žalobcovo nařčení z pracovní diskriminace ve smyslu § 16 zák. práce, poznamenala, že u žalobce eviduje neomluvené absence z důvodu nepotvrzené karantény či prodělání onemocnění COVID-19, o čemž ji žalobce informoval dne [datum], a uvedla, že žalobce v rámci řešení předmětného sporu jednal s žalovanou velmi nezdvořile, a to zejména prostřednictvím urážlivých a útočných e-mailů adresovaných nadřízenému žalobce, [anonymizováno] [příjmení]. Kromě toho žalobce podal na žalovanou bezdůvodné trestní oznámení, které policie odložila.

3. Žalobce reagoval replikou ze dne [datum], v níž uvedl, že důkaz e-mail od žalované je naprosto zavádějící, jelikož původní stíněný kabel byl průřezu 185 a na tento pan [příjmení] ve své elektrotechnické firmě (evidované v [obec]) neměl lisování na kabelová oka (má pouze 150). Proto mu poslal e-mail, že s ohledem na proudové zatížení a odzkoušení zařízení, postačí kabel 150. Pan [anonymizováno] byl osobně u odříznutého motoru a viděl, že kabel je stíněný. Pan [anonymizováno] má elektrotechnickou kvalifikací, a je současně nadřízeným žalobce s pravomocí rozhodnout o dalším postupu. K provizornímu zapojení byla během tří dnů vypracována technická zpráva Ing. [příjmení] s adresátem panem [příjmení], která hovořila o nevhodném připojení, se kterou se žalobce ztotožňuje. Žalobce také již při provádění výměny upozornil, že jde o provizorní zapojení a navrhl propojovací skříň, kde by bylo možno opakovaně motor odpojit a připojit, což také uskutečnil. Dále uvedl, že zmíněný stíněný kabel, skříň i motor musí nadřízení schválit a proplatit, což je mimo kompetence provozního elektrikáře, stejně jako rozhodovat o provozování elektrárny.

4. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud podání žalobce, které mu bylo doručeno dne [datum], v části týkající se nároku žalobce na zaplacení peněžité částky odmítl podle § 43 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobce neodstranil vady uvedeného podání ve lhůtě stanovené usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizována dvě slova] / [číslo] - [anonymizováno], které mu bylo doručeno dne [datum].

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce byl zaměstnancem žalované ode dne [datum], a to na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] ve v znění dodatku ze dne [datum]. Nebylo sporu o tom, že u žalované pracoval jako provozní elektrikář a jeho přímým nadřízeným byl [jméno] [příjmení]. Dále mezi účastníky nebylo sporu o tom, že dne [datum] byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru, a také to, že dne [datum] došlo k destrukci ložisek v elektrárně v [obec], čímž vnikla škoda na motoru primárního ventilátoru s výpadkem provozu elektrárny z důvodu zapojení nestíněného kabelu na kabel stíněný při opravách v této elektrárně v [anonymizováno] roku [rok]. Nebylo sporu také o tom, že žalobce telefonicky kontaktovala pojišťovna [právnická osoba] ohledně škodní události ze dne [datum], přičemž žalobce svou vinu odmítl a pojišťovna pojistnou událost odložila.

6. Soud k věci provedl následující důkazy:

7. Z účastnické výpovědi žalobce bylo zjištěno, že tento uvedl, že byl volán k motoru v elektrárně v [obec], aby ho odpojil, přičemž zjistil, že to nelze. Volal proto svému nadřízenému, panu [příjmení], který měl technickou kvalifikaci, dával žalobci pokyny a tlačil na rychlou výměnu kabelů, pročež pan [příjmení] rozhodl o odříznutí kabelů u motoru. Následně pan [příjmení] na místo přijel a žalobce vyměnil kabel za nový kabel, nestíněný, který mu pan [příjmení] opatřil. Žalobce mu přitom deklaroval, že je tato náhrada provizorní. K technické nezpůsobilosti zařízení se vyjádřil i Ing. [příjmení] z firmy zhotovitele. Žalobce následně objednal propojovací skříň a stíněné kabely pro dokončení opravy, přičemž k opravě mělo dojít, až přijde materiál. Ten přišel před výpovědí žalobce, ale žalobce již opravu neprovedl, montoval jen skříň. Žalobce byl poté při své dovolené kontaktován likvidátorkou z pojišťovny [právnická osoba] s tím, že způsobil škodu, což odmítl. Žalobce byl následně tlačen panem [příjmení] a dalšími zástupci žalované, aby vzal vinu za škodu na motoru elektrárny na sebe, což opětovně odmítl a za viníka označil pana [příjmení], který měl buď motor odstavit, nebo sehnat jinou dodavatelskou firmu. Objednávku motoru pak řešil pan [příjmení] přes sekretářku, paní [příjmení]. V následné komunikaci se žalovanou týkající se pracovního poměru žalobce a škod na elektrárně v [obec] se chtěl žalobce se žalovanou dohodnout, ale nenavrhoval ukončení svého pracovního poměru.

8. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že dle jeho tvrzení byla od [datum] elektrárna v [obec] odstavena pro poruchu turbíny a byla najata externí firma na opravu motoru. Když pracovníci této firmy přijeli do elektrárny, řešilo se telefonicky mezi [anonymizováno] [příjmení] a panem [příjmení], kteří v elektrárně osobně nebyli přítomni, zda má být odpojen motor, jak navrhoval žalobce, nebo má dojít k přestřižení kabelů u motoru. Nakonec dal [anonymizováno] [příjmení] žalobci pokyn k přestřižení kabelů a znovuzapojení motoru. Poté, co viděli [anonymizováno] [příjmení] s panem [příjmení] provedené zapojení, dostal žalobce pokyn, ať provede co nejdříve zapojení řádně. Dále se jeden až dva týdny nic nedělo a čekalo se na dodání kabelů žalobci, kdy [anonymizováno] [příjmení] vyjádřil pochybnosti, že by kabely opravdu nešlo v této době sehnat. Poté byla elektrárna v [obec] v červenci opět mimo provoz, ale žalobce nijak nejednal. [anonymizováno] [příjmení] ani pan [příjmení] si do [anonymizováno] [rok] nebyli vědomi, co kabely na motoru způsobí. Po poruše v [anonymizováno] [rok] se vyměnila ložiska a řešila se koupě nového motoru. Co se týče objednávek materiálu, [anonymizováno] [příjmení] uvedl, že žalobce měl jít v takovém případě za asistentkou, paní [příjmení], a říct si jí o materiály, které ona objedná. Kdy přesně byly žalobci materiály k opravě dodány, [anonymizováno] [příjmení] neví. Dílčí opravy proběhly v listopadu 2020, finální oprava motoru a ložisek proběhla v [anonymizováno] [rok] a nejspíše ji provedl pan [příjmení]. Provinění žalobce, pro které mu byla dána výpověď, mělo spočívat v tom, že zvolil nesprávnou metodu opravy a nejednal adekvátně k situaci, přičemž ani nedal ke škodě nikomu ničeho vědět. K dotazu soudu Ing. [příjmení] sdělil, že v období srpen až [anonymizováno] [rok] si nebyli on a pan [příjmení] vědomi rizika a nechvátali na opravu. Pan [anonymizováno] je vedoucím provozu žalované v elektrárně v [obec], je přímým nadřízeným žalobce a pobírá mzdu asi 100 000 Kč měsíčně. Ze své funkce přímo zodpovídá za chod celé elektrárny, přičemž svěřuje úkoly zaměstnancům. Pan [anonymizováno] je také zodpovědný za finální kontrolu, kdy provedl kontrolu motoru po zásahu žalobce v [anonymizováno] [rok] Pan [anonymizováno] má elektrotechnické vzdělání, ale tuto činnost u žalované nevykonává, jediným elektrikářem u žalované byl žalobce. Pojistné události a škody u žalované řeší paní [příjmení]. [jméno] také kontaktovali Ing. [příjmení] a pan [příjmení] poté, co se žalobcem jednali o způsobené škodě a o způsobu její náhrady. [příjmení] [příjmení] následně kontaktovala žalobce, který se nijak nevyjádřil. K doplňujícímu dotazu soudu [anonymizováno] [příjmení] sdělil, že o způsobené škodě žalobcem věděl nejpozději na počátku [anonymizováno] [rok], kdy škodnou událost nahlásil pojišťovně.

9. Z Pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce pracoval u žalované od [datum] jako provozní elektrikář s místem výkonu práce [obec a číslo], [obec], okres [okres]. Povinnosti žalobce byly vymezeny v čl. III (povinnosti zaměstnance) a v čl. IV (povinnost mlčenlivosti a ochrana obchodního tajemství). Smlouva byla sjednána na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou tři měsíce.

10. Z Dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] bylo zjištěno, že jím byla změněna pracovní smlouva ze dne [datum] mezi žalobcem a žalovanou z doby určité na dobu neurčitou.

11. Z e-mailové komunikace ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] mezi žalobcem, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a panem [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobce kontaktoval [anonymizováno] [příjmení] poté, co byl kontaktován likvidátorkou pojišťovny [právnická osoba] s tím, že je po něm vymáháno 230 000 Kč v pojistné události, kde byl označen za viníka, s čímž žalobce nesouhlasí. Žalobce uvedl, že toliko provizorně zapojil kabel, který mu opatřil pan [příjmení]. [anonymizováno] [příjmení] s postojem žalobce nesouhlasil a uvedl, že žalovaná má naopak za to, že ke škodě došlo pochybením žalobce. Tento závěr žalobce odmítl, v odpovědi ze dne [datum] uvedl, že nestíněný kabel byl použit z důvodu, že pan [příjmení] neměl lisování na oka 185 mm2 a byl použit jako dočasné řešení pro okamžité obnovení provozu dle nařízení pana [příjmení]. Žalobce byl informován paní [příjmení] pouze tolik, že chyba vznikla využitím nesprávního kabelu, ovšem ne o tom, že je za viníka označen on. E-mailem ze dne [datum] kontaktoval žalobce členy představenstva žalované. Odpověď žalobci zaslal a další komunikaci s ním vedl pan [příjmení], místopředseda představenstva žalované, který žalobci sdělil, že na straně [anonymizováno] [příjmení] ani pana [příjmení] neseznal pochybení a trvá na tom, že škodu způsobil žalobce. E-mailem ze dne [datum] sdělil Ing. [příjmení] žalobci, že byl spolu s panem [příjmení] v kontaktu s covid pozitivní osobou, proto musí odložit schůzku, na které chtěli se žalobcem probrat stanoviska k pojistné události a tuto vyjasnit. Žalobce v e-mailu ze dne [datum] označil jednání žalované za trestné a navrhl odškodnění ve výši 24x násobku mzdy a následnou výpovědí s odůvodněním dohodou. V e-mailu ze dne [datum] žalobce uvedl, že výpověď ze dne [datum] je protiprávní, nebyl o tom, že mu hrozí, informován, a to ani ústně, ani písemně, přičemž pokud žalovaná nevyhoví jeho požadavkům, dojde k soudnímu sporu.

12. Z Informace ke škodní události ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] přijala od žalované hlášení ke škodní události ze dne [datum] (při opravě motoru byly použity nevhodné kabely a ty zapříčinily kapacitní proudy, které zapříčinily poškození ložiska) z pojistné smlouvy [číslo] – pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání.

13. Ze sdělení [právnická osoba] žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že z důvodu, že žalobce sdělil, že se svým zaviněním ve věci škodní události [číslo] nesouhlasí, nemohla pojišťovna škodní událost řešit.

14. Z e-mailové komunikace ze dne [datum] a [datum] mezi žalobcem a panem [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pan [příjmení] vyhotovil servisní protokol o zapojení kabelu dne [datum] a k úpravě kabeláže došlo [datum].

15. Z výpovědi z pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná v zastoupení [anonymizováno] [příjmení] ukončila pracovní poměr s žalobcem výpovědí podle § 52 písm. g) zák. práce. [anonymizováno] [příjmení] sdělil žalobci, že dne [datum] prováděla [právnická osoba] diagnostika [právnická osoba] plánovanou opravu (repasování) motoru primárního ventilátoru spočívající ve vyměnění ložisek. K této akci bylo nezbytné odpojit motor, k čemuž byl povolán jako odborný pracovník žalobce. Toto odpojení bylo možné provést jedině přestřižením přívodních kabelů, k čemuž dostal žalobce souhlas od vedoucího pracovníka, pana [příjmení]. Úkolem žalobce bylo opět připojit motor, k čemuž využil kabel nestíněného typu a informoval o tom pana [příjmení] s tím, že se jedná o provizorní řešení. Dne [datum] došlo k destrukci ložisek a ke způsobení škody na motoru primárního ventilátoru s výpadkem provozu elektrárny až do [datum]. Skutečnost, že žalobce v mezidobí kabely u motoru nevyměnil, má žalovaná za pochybení žalobce a toto jednání kvalifikovala jako závažné porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k práci vykonávané žalobcem a důvod k rozvázání pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm. g) zák. práce s koncem výpovědní doby dne [datum]. Žalobce si výpověď převzal dne [datum].

16. Z dokumentu Oznámení o překážkách na straně zaměstnavatele ze dne [datum], které si žalobce převzal téhož dne, bylo zjištěno, že jím bylo žalobci sděleno, že na straně žalované jako zaměstnavatele vznikly k tomuto dni překážky v práci na straně zaměstnavatele, proto není žalobce jako zaměstnanec povinen docházet na pracoviště. Po dobu těchto překážek v práci náleží žalobci náhrada mzdy ve výši 100 %. V případě, že tyto překážky odpadnou dříve než [datum], bude o tom žalobce písemně vyrozuměn.

17. Z Reakce na výpověď ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce nesouhlasil s odůvodněním výpovědi ze dne [datum]. Žalobce uvedl, že mu vina nebyla prokázána, stejně jako nebyla žalovanou sepsána škodní událost. Žalobce upozornil na zprávu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] o tom, že je motor napojený na špatné kabely, ze dne [datum], kde je pan [příjmení] upozorněn, že je zařízení technicky nezpůsobilé. S tímto závěrem se žalobce ztotožňuje. Pan [anonymizováno] tak o využití nevhodných kabelů k zapojení motoru věděl. Žalobce také upozornil na to, že má pan [příjmení] elektrotechnické vzdělání. Žalobce navrhl ukončení pracovního poměru dohodou s rentou ve výši 26 000 Kč čistého (poslední reální mzda žalobce) měsíčně po dobu jeho nároku na řádný důchod.

18. Z dokumentu Oznámení o skončení překážek na straně zaměstnavatele – vytýkací dopis ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila žalobci, že překážky na straně zaměstnavatele pominuly a žalobce se má neprodleně dostavit do práce. Současně žalovaná sdělila, že žalobce v uplynulém týdnu vůbec nereagoval na výzvy pověřeného zaměstnance, aby se dostavil v pracovní době na pracoviště, čímž došlo na straně žalobce ke vzniku neodůvodněné a neomluvené absence. Pokud by došlo k dalším závažným porušením povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci, je zde možnost výpovědi z pracovního poměru, případně okamžitého zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce.

19. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno ničeho rozhodného pro posouzení věci, soud se proto těmito důkazy dále nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel a neprováděl další důkazy pro nadbytečnost s ohledem k zásadě hospodárnosti řízení.

20. Soud shora uvedené a provedené důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo, jakož i vyjádření účastníků.

21. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

22. Žalobce uzavřel dne [datum] se žalovanou pracovní smlouvu, na základě které pracoval ode dne [datum] pro žalovanou jako provozní elektrikář s místem výkonu práce [obec a číslo], [obec], okres [okres] Smlouva byla původně sjednána na dobu určitou do [datum], dodatkem ze dne [datum] byla změněna na dobu neurčitou. Žalobce byl v červnu [rok] povolán do elektrárny v [obec], aby provedl odpojení primárního ventilátoru přestřižením přívodních kabelů, k čemuž dostal souhlas od svého vedoucího pracovníka, pana [jméno] [příjmení]. Úkolem žalobce bylo opět připojit motor, k čemuž využil kabel nestíněného typu a informoval o tom pana [příjmení] s tím, že se jedná o provizorní řešení. Dne [datum] došlo k destrukci ložisek motoru a ke způsobení škody na motoru primárního ventilátoru s výpadkem provozu elektrárny [obec]. Žalovaná podala hlášení ke škodní události dne [datum] ke [právnická osoba] Následně pojišťovna kontaktovala žalobce s tím, že je po něm vymáháno 230 000 Kč v pojistné události, kde byl označen za viníka, s čímž žalobce nesouhlasil. [právnická osoba] proto žalobci sdělila, že z důvodu, že není dle svého vyjádření za škodu odpovědný, odkládá spis ke škodní události bez pojistného plnění, a informovala o tom dne [datum] žalovanou. Tento závěr zopakovala pojišťovna žalované též ve zprávě ze dne [datum] O kontaktování pojišťovnou [právnická osoba] informoval zástupce žalované, [anonymizováno] [příjmení], též žalobce s tím, že se svou vinou nesouhlasí, k čemuž uvedl, že provizorně zapojil kabel, který mu opatřil pan [příjmení] a učinil tak s jeho vědomím a souhlasem. [anonymizováno] [příjmení] žalobci nepřisvědčil a sdělil mu, že ke škodě došlo pochybením žalobce. [příjmení] závěr sdělil žalobci místopředseda představenstva žalované, pan [příjmení]. Dne [datum] byla žalobci předložena výpověď, s jejímž odůvodněním nesouhlasil, proto ji nepodepsal. Výpověď byla následně žalobci doručena téhož dne, tj. [datum]. Žalobci bylo dne [datum] také doručeno oznámení o překážkách na straně zaměstnavatele, kterým mu bylo sděleno, že na straně žalované jako zaměstnavatele vznikly k tomuto dni překážky v práci na straně zaměstnavatele, proto není žalobce jako zaměstnanec povinen docházet na pracoviště. V případě, že tyto překážky odpadnou dříve než [datum], bude o tom žalobce písemně vyrozuměn. Dne [datum] bylo žalobci zasláno oznámení o skončení překážek na straně zaměstnavatele – vytýkací dopis ze dne [datum], v němž byl žalobce vyzván, aby se neprodleně dostavil do práce. Žalobce reagoval e-mailem Ing. [příjmení] ze dne [datum] ve kterém sdělil, že před doručením dopisu ze dne [datum] nebyl vyrozuměn o odpadnutí překážek v práci na straně zaměstnavatele, a to ani e-mailem, ani písemně.

23. Po právní stránce posoudil soud věc takto:

24. Podle § 52 písm. g) zákoníku práce může zaměstnavatel dát výpověď z pracovního poměru, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi.

25. Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

26. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu soud dospěl k těmto právním závěrům:

27. Soud se nejprve zabýval tím, zda žaloba byla podána včas. Pracovní poměr žalobce u žalované měl podle výpovědi ze dne [datum] skončit dnem [datum]. Žaloba na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru byla uplatněna u soudu dne [datum], tedy včas, v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě (§ 72 zák. práce).

28. Podle ust. § 52 písm. g) zák. práce může dát zaměstnavatel výpověď tehdy a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci závažně nebo zvlášť hrubým způsobem nebo c) porušoval-li zaměstnanec soustavně povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci méně závažným způsobem, a to za předpokladu, že byl v posledních 6 měsících v souvislosti s porušením této povinnosti písemně upozorněn na možnost výpovědi. Pro porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodů, pro který lze okamžitě zrušit pracovní poměr, smí zaměstnavatel dát výpověď jen ve lhůtách uvedených v ustanovení § 58 zák. práce. Opožděnost podané výpovědi je důvodem její neplatnosti (srov. Rozsudek KS v [obec] 8 Co 758/66, Rc 91/1967). Subjektivní lhůtu pro uplatnění rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem zaměstnavatele stanoví zákon pro okamžité zrušení pracovního poměru, nikoli však pro všechny důvody výpovědi z pracovního poměru. I když § 58 odst. 1 zák. práce výslovně popisuje, ve kterých případech výpovědi z pracovního poměru se subjektivní lhůta uplatní, jedná se fakticky jen o všechny druhy výpovědi z pracovního poměru podle § 52 písm. g) zák. práce. V návětí prvního odstavce totiž není rozlišeno, o jakou intenzitu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci se má jednat (srov. slova„ Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nebo z důvodu.“) – shodně [příjmení] [jméno], [příjmení] a kol., Zákoník práce, 2. vydání, C.H.Beck, str.

389. Vzhledem k uvedenému bylo nejprve ze strany soudu na posouzení, zda žalovaná dodržela lhůtu uvedenou v ust. § 58 zák. práce. Toto ustanovení přitom rozeznává dvě různé lhůty a zároveň platí, že právo rozvázat uvedeným způsobem pracovní poměr zaniká již tím, že uplyne jen jedna z obou lhůt. Jedná se tedy o lhůtu objektivní v délce 1 roku a lhůtu subjektivní v délce 2 měsíců. Dvouměsíční lhůta závisí na vědomosti zaměstnavatele o rozhodných skutečnostech pro uplatnění práva rozvázat pracovní poměr. Pro počátek běhu subjektivní lhůty postačuje, aby zaměstnavatel získal vědomost, tj. aby se dozvěděl o skutečnostech, s nimiž zákon spojuje možnost rozvázání pracovního poměru jednostranným úkonem. Po provedeném dokazování soud má za prokázané, že žalovaná o porušení povinností žalobkyně věděla nejpozději dne [datum]. Uvedené vyplynulo ze sdělení pojišťovny, která uvedla, že toho dne již žalovaná nahlásila přesnou způsobenou škodu a rovněž to vyplynulo z doplňujícího dotazu na jednatele společnosti [příjmení] [příjmení], který výslovně uvedl, že k tomuto datu již byla žalované škoda známa. Z provedeného dokazování je přitom zřejmé, že žalovaná již po [anonymizováno] [rok] musela mít povědomost o tom, že žalobce užil k opravě jiný kabel. Pokud následně tvrdila, že žalobce o výměnu tohoto kabelu upomínala, musela rovněž předpokládat, že uvedené provizorní řešení žalobcem, může způsobit škodu. Zejména nadřízený žalobce pan [příjmení] o tom musel být minimálně srozuměn. Nicméně nejzazší termín, kdy žalovaná bezpečně věděla, že ke škodě došlo, bylo datum [datum], kdy došlo k destrukci ložisek a ke způsobení škody na motoru primárního ventilátoru s výpadkem provozu elektrárny až do [datum] a kdy téhož dne škodu nahlásila a uplatnila u pojišťovny. S ohledem na uvedené má soud jednoznačně za prokázané, že subjektivní dvouměsíční lhůta počala běžet nejpozději dne [datum]. Výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] byla přitom žalobci doručena téhož dne. Dvouměsíční subjektivní lhůta tak nebyla dodržena. Už jen z tohoto důvodu je výpovědi ze dne [datum] neplatná.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení v částce 5 678,50 Kč Tyto náklady sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 500 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů dle § 2 odst. 3 a § 1 uvedené vyhlášky (návrh ve věci samé ze dne [datum] podle § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky, replika ze dne [datum] podle § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky, vyjádření předložené žalobcem při jednání dne [datum] podle § 1 odst. 3 písm. a) uvedené vyhlášky, příprava účasti na jednání soudu dne [datum] podle § 1 odst. 3 písm. b) uvedené vyhlášky a účast na jednání soudu dne [datum] podle § 1 odst. 3 písm. c) uvedené vyhlášky), dále cestovné z [obec] k [název soudu] na jednání konané dne [datum] a zpět osobním automobilem [registrační značka] s průměrnou spotřebou 7,41 l [číslo] km s celkovým počtem 282 ujetých kilometrů ve výši 1 325 Kč (náhrada za 1 km činí 4,70 Kč), náhradu za spotřebované pohonné hmoty ve výši 853,5 Kč při ceně motorové nafty 40,9 Kč litr (spotřeba 20,868 litrů). Soud nepřiznal žalobci náhradu požadovaných nákladů za korespondenci se žalovanou před zahájením řízení, komunikaci s Policií ČR, za podání trestních oznámení u Policie ČR v [obec] a za účast na jednání u [stát. instituce] nad [příjmení], a to z důvodu, že se nejedná o účelně vynaložené náklady. Za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze totiž považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 988/12).

30. Pokud jde o lhůtu k plnění, uložil soud zaplacení náhrady nákladů řízení ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.