39 C 153/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro zaplacení 86 528,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 86 528,56 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 698,79 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 926,56 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 86 528,56 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 83 250,35 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 21 720,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 25. 9. 2025 domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí částku 86 528,56 Kč s příslušenstvím (uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku) z titulu Smlouvy o úvěru – , Anonymizováno, ze dne 24. 4. 2018 (dále jen „smlouva“). Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a společností , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, .), IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 14. 5. 2025 s účinností ke dni 21. 5. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 6. 2025. Dle tvrzení žalobkyně byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 200 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky řádně splácet v pravidelných měsíčních splátkách, a to počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, využila žalobkyně svého práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěr ke dni 24. 1. 2025 zesplatnila, o čemž žalovaného informovala a současně jej vyzvala k úhradě dlužné částky. Žalobkyně požaduje smluvní úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny ve výši 83 250,35 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, tj. ode dne následujícího po zesplatnění úvěru. Dále žalobkyně požaduje úrok kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 2 926,56 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 2 968,79 Kč, zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 86 528,56 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 83 250,35 Kč a dlužných poplatků ve výši 3 278,21 Kč, od 25. 5. 2025 do zaplacení a částku 3 278,21 Kč představující dílčí poplatky předepsané žalovanému. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dluhu ve smyslu ust. § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), žalovaný však ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Žalobkyně se proto obrátila se svým nárokem na soud.

2. Usnesením zdejšího soudu ze dne 20. 1. 2026, č.j. 39 C 153/2025-33 soud žalovaného vyzval ve smyslu ust. § 114a odst. 2 písm. a) o.s.ř. k tomu, aby se vyjádřil k žalobě a zároveň sdělil, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Současně soud účastníka poučil o tom, že v případě, kdy výzva zůstane bez vyjádření, bude mít soud za to, že účastník nemá proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání námitek ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. Toto usnesení společně s žalobou bylo žalovanému doručeno fikcí doručení dne 5. 2. 2026. Na výzvu soudu žalovaný nijak nereagoval, ani soudu nesdělil skutečnosti, které by mu ve vyjádření bránily.

3. S ohledem na uvedené má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně dala svůj souhlas s projednáním věci bez nařízení jednání již v žalobním návrhu. Soud proto jednání ve věci nenařídil a po prostudování spisu rozhodl bez jednání.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: dne 24. 4. 2018 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a závazek žalovaného tyto finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně splatit v 108 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 991,91 Kč, přičemž tato splátka zahrnovala splátku jistiny a sjednaného úroku a první splátka byla splatná 15. 5. 2018. Úrok pro poskytnutý úvěr byl sjednán ve výši 11,6 % ročně (Smlouva o úvěru). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na současnou žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025 (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025, Seznam postoupených pohledávek). Žalovaný byl o postoupení práv a povinností ze smlouvy informován dne 27. 5. 2025. (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2025 včetně podacího lístku). Žalobkyně celý úvěr zesplatnila v důsledku opakovaného porušení smluvních podmínek, o čemž žalovaného písemně informovala (Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 26. 1. 2025). Žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění před podáním žaloby (Předžalobní výzva ze dne 25. 8. 2025 včetně podacího lístku).

5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

6. Podle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky v určité částce, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. §1970 občanského zákoníku, přičemž výši úroků z prodlení stanoví jednak prováděcí právní předpis, kterým je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a dále Smlouva o úvěru a Úrokový lístek Komerčního bankovnictví.

8. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne 24. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru. Obsahem závazku byla povinnost právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 200 000 Kč a tomu odpovídající povinnost žalovaného splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnuté finanční prostředky. Tuto svou povinnost řádně nesplnil, a proto došlo po právu k zesplatnění celého úvěru a vzniku nároku na dohodnuté sankce v případě neplnění závazku. Soud shledal nárok žalobkyně po právu.

9. Vzhledem k výše uvedeným skutkovým zjištěním i právnímu hodnocení soud rozhodl tak, že žalobě plně vyhověl, když přiznal žalobkyni právo na zaplacení dlužné částky včetně příslušenství, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 21 720,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 462 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 86 528,56 Kč sestávající z částky 4 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., vše, kromě soudního poplatku, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.