39 C 17/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Zdeňky Vranovské a PhDr. Jaroslava Matouška ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 441 725 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku ve výši 425 610 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 441 725 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> III. Žalobce je povinen zaplatit za náklady státu České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 60 516,25 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 441 725 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] pracoval u žalované jako [anonymizována tři slova]. Dne [datum] byl žalobci, jako spolujezdci, způsoben pracovní úraz, když zaměstnanec žalované – řidič zavinil vážnou dopravní nehodu. Žalobce byl nejprve od [datum] do [datum] hospitalizován na jednotce intenzivní péče a následně léčen na neurologickém oddělení [anonymizováno] [obec]. Od pracovního úrazu se zdravotní stav žalobce zhoršoval, neboť v důsledku dopravní nehody došlo k trvalému a nevratnému poškození mozku. Dne [datum] podepsal žalobce dohodu o rozvázání pracovního poměru, předloženou mu žalovanou za situace, kdy žalobci jeho zdravotní stav nedovoloval právně jednat. V době podpisu dohody však žalobce nebyl schopen posoudit následky svého chování. Z toho důvodu má žalobce za to, že dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] je absolutně neplatným právním úkonem a v tomto případě tedy pracovní poměr žalobce je platný a dále trvá. Následkem úrazu byl dlouhou dobu v pracovní neschopnosti, po skončení nastoupil žalobce zpět k žalované, avšak na jinou pracovní pozici, neboť původní pracovní pozici nebyl schopen s ohledem na následky pracovního úrazu vykonávat. Následně byl žalobci od [datum] přiznán invalidní důchod za invaliditu třetího stupně ve výši 13 552 Kč měsíčně a v posudku je uvedeno, že z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu žalobce poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %. Od [datum] byl žalobci namísto invalidního důchodu třetího stupně přiznán starobní důchod ve výši 14 053 Kč měsíčně. Žalobce se nyní domáhá náhrady za ztrátu na výdělku při uznání invalidity dle § 371 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP“). Zaměstnavatel, tedy žalovaná je povinen tuto náhradu svému zaměstnanci poskytnout, jelikož jsou splněny všechny podmínky pro její přiznání, tj. existence pracovního úrazu, ztráta na výdělku a příčinná souvislost mezi pracovním úrazem a ztrátou na výdělku. Dále se žalobce domáhá nemajetkové újmy dle ustanovení § 3079 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“), neboť je evidentní, že žalovaná zaviněně porušila povinnost stanovenou jí zákonem, v důsledku čehož zasáhla do absolutního práva žalobce. Žalobci byla ze strany společnosti [pojišťovna] poskytnuta dne [datum] částka odpovídající bodovému ohodnocení ve výši 667,5 bodů, tj. bolestnému. Žalobce nad rámec výše uvedeného požaduje náhradu ve výši 200.000 Kč představující dle názoru žalobce přiměřené zadostiučinění za strádání a útrapy, způsobené žalovanou v důsledku pracovního úrazu.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila dne [datum] s tím, že učinila nesporné, že dne [datum] vznikl mezi žalobcem a žalovanou pracovní poměr a uvedla, že žalobce pracoval u žalované nejprve jako [anonymizována tři slova], později ve funkci [anonymizována dvě slova] a od [datum] ve funkci [anonymizována tři slova] a [anonymizována dvě slova] v organizační jednotce [ulice] ústředna [anonymizována dvě slova]. Od [datum] pracoval jako vedoucí čety a vedl 3 další zaměstnance. Jeho nadřízeným zaměstnancem byl od [datum] [anonymizováno] [jméno] [jméno], vedoucí oddělení diagnostiky mostních objektů. Uvedla, že dne [datum] utrpěl žalobce pracovní úraz, a to tak, že byl spolujezdcem při dopravní nehodě, kterou způsobil jeho kolega. Na rozsah zranění mělo zásadní vliv nepřipoutání bezpečnostním pásem, jak vyplývá z usnesení [název soudu], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Žalobce byl již odškodněn pojišťovnou. Následkem úrazu byl žalobce v pracovní neschopnosti a po jejím skončení nastoupil do zaměstnání dne [datum] a poté jej zaměstnavatel vyslal na pracovnělékařskou prohlídku a dle výsledného posudku ze dne [datum] nebyl žalobce pro takto zadané požadavky zdravotně způsobilý. Jelikož žalovaná chtěla i nadále žalobce zaměstnávat, vyslala žalobce na opětovnou pracovnělékařskou prohlídku, dle které byl dne [datum] shledán zdravotně způsobilým, a to s platností na 3 roky. Žalobce pak vykonával stejnou činnost [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] jako před úrazem, pouze nevstupoval do kolejiště, tzn., účastnil se fyzicky prohlídek pouze částečně, jejich výsledky analyzoval a vyhodnocoval. Následně v souvislosti s organizačními změnami u žalované docházelo ke změnám pracovní náplně žalobce a od [datum] byla s ním uzavřena dohoda o provedení práce na expertní posouzení vad mostů, zjištěných při podrobných prohlídkách na mostech v roce [rok] [číslo]. Na základě dohody skončil ke dni [datum] pracovní poměr u žalované. Byl vyslán k vykonání vstupní lékařské prohlídky, kterou z osobních důvodů odmítl absolvovat. K podepsání dohody o rozvázání pracovního poměru došlo za účasti ředitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalobce přijel ze svého bydliště, nebyl nikým doprovázen a nejevil známky zhoršení zdravotního stavu. S ohledem na to, že tvrzená neplatnost předmětné dohody o rozvázání pracovního poměru nebyla uplatněna u soudu v dvouměsíční lhůtě, neplatnosti dohody se již nelze dovolat. Pokud se jedná o výpočet náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, žalovaná znovu namítá, že důvodem, proč nebyla výplata náhrady v roce [rok] pojišťovnou šetřena, byla absence dokladů ze strany žalobce. Žalovaná vznáší námitku promlčení náhrad za rok [rok] a [rok] a žalobce tak může uplatnit pouze takové nároky, které byly řádně uplatněny ve lhůtách stanovených v § 106 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák“). U škod na zdraví platí pouze subjektivní promlčecí lhůta a k plnění by tak zbýval pouze měsíc únor [rok] a část měsíce [anonymizováno] [rok], ale pro jeho uplatnění není žalobní petit dostatečný.

3. Podáním ze dne [datum] žalovaná uvedla, že namítá nejen promlčení nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, ale i námitku promlčení práva na náhradu nemajetkové újmy žalobce.

4. Z doplnění znaleckého posudku [anonymizováno] EX [číslo] vypracovaný [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno] a [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce není schopen pochopit význam soudního jednání, není schopen udělit advokátovi plnou moc pro zastupování, neví přesně, o čem se řízení vede a uvedeného nebyl schopen ani ke dni [datum], tj. ke dni podání žaloby.

5. Vzhledem ke skutečnostem zjištěným na základě znaleckého posudku a jeho následného doplnění, tj. že žalobce není schopen pochopit význam soudního jednání, neví přesně, o čem se řízení vede, a není ani schopen udělit advokátovi plnou moc pro zastupování a uvedeného nebyl schopen ani ke dni zahájení řízení ([datum]), soud shledal, že jsou zde dány důvody pro ustanovení opatrovníka žalobci dle § 29 odst. 3 o. s. ř., neboť není schopen v řízení plnohodnotně hájit svá práva a zájmy. Soud proto postupoval v souladu s § 29 odst. 3 o. s. ř. a ustanovil žalobci opatrovníka. Za opatrovníka žalobce pak zvolil v souladu s § 29 odst. 4 věta první o. s. ř. osobu jemu blízkou, a to jeho manželku [jméno] [příjmení].

6. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení zastaveno do částky 16 115 Kč, neboť žalobce vzal svou žalobu do této částky zpět.

7. Soud k věci provedl následující dokazování:

8. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce pracoval u žalované od [datum] jako [anonymizováno] OK, pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou a místem výkonu práce byla oblast [anonymizována dvě slova].

9. Z žádosti o přeložení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce požádal žalovanou o přeložení od [datum] na pracovní činnost systémový inženýr a žalovaná s tímto přeložením souhlasila.

10. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vykonával od [datum] práci [anonymizována dvě slova].

11. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vykonával od [datum] práci [anonymizováno 5 slov].

12. Z náplně práce [anonymizována tři slova] ze dne [datum] vyplývá, že popis práce žalobce zahrnoval řízení a kontrolu pracovní činnosti regionální pracoviště [anonymizováno] v [obec], odpovědnost za provedení podrobných prohlídek mostních objektů, vyhotovování protokolu o provedené podrobné prohlídce, odpovědnost za správnost údajů uváděných v protokolu o podrobné prohlídce, zodpovědnost za včasné zpracování a předání protokolu o podrobné prohlídce aj.

13. Z pracovní náplně systémový inženýr bylo zjištěno, že do popisu práce náleží provádění podrobné prohlídky, vypracovávání protokolu o podrobné prohlídce mostních objektů, v případě nepřítomnosti regionálního vedoucího jeho zastupování atd.

14. Z potvrzení pracovní neschopnosti žalobce bylo zjištěno, že tento byl v pracovní neschopnosti od [datum] a do zaměstnání nastoupil dne [datum].

15. Z posudku o zdravotní způsobilosti žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl shledán zdravotně nezpůsobilým z důvodu následku pracovního úrazu.

16. Z posudku o zdravotní způsobilosti žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl shledán zdravotně způsobilým s dobou platnosti posudku 3 roky, a to pro činnost [anonymizována tři slova].

17. Z posudku o zdravotní způsobilosti žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce byl shledán zdravotně způsobilým s dobou platnosti posudku 2 roky, a to pro činnost [anonymizována dvě slova].

18. Z platového a mzdového zařazení zaměstnance bylo soudem zjištěno, že k [datum] činila jeho tarifní mzda 20 050 Kč a příplatek ve výši 1250 Kč, k [datum] činila jeho tarifní mzda 21 450 Kč a příplatek ve výši 1450 Kč, k [datum] činila jeho tarifní mzda 23 380 Kč a příplatek ve výši 1450 Kč, k [datum] činila jeho tarifní mzda 26 300 Kč a příplatek ve výši 0 Kč.

19. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce s žalovanou uzavřeli dohodu o provedení práce: expertní posouzení vad mostů, zjištěných při podrobných prohlídkách na mostech v roce [rok] [číslo] s tím, že práce započne dne [datum]. Za uvedenou práci náleží žalobci odměna ve výši 15 000 Kč, tj. 250 Kč/hodinu.

20. Z žádosti ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaná požádala [právnická osoba] o odškodnění zaměstnance [celé jméno žalobce], kterému vznikl pracovní úraz na služební cestě při autonehodě.

21. Z vyrozumívacího dopisu pojištěnému k pracovnímu úrazu ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] sdělila, že výše náhrady škody za uvedenou pojistnou událost činí 177 160 Kč, která bude vyplacena poškozenému žalobci.

22. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] bylo zjištěno, že se podmíněně zastavuje trestní stíhání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pro skutek ublížení na zdraví poškozeného žalobce. Z usnesení vyplývá, že obžalovaný doznal spáchání skutku, vyjádřil lítost nad tím, že újmu na zdraví utrpěl jeho kolega z práce a uvedl, že vstoupil do jednání se zaměstnavatelem do jednání o náhradě způsobené škody na majetku a předložil o tom doklady. Poškozený žalobce se nepřipojil s nárokem na náhradu škody. Soud následně došel k závěru, že vzhledem k osobě obžalovaného, s přihlédnutím k jeho dosavadnímu životu, k okolnostem případu, kdy došlo k nedbalostnímu zranění kolegy obžalovaného i jeho samého, má soud za to, že v dané věci není třeba obžalovanému ukládat trest a že podmíněné zastavení trestního stíhání lze považovat za dostatečný způsob, který zaručí, aby se obžalovaný dalšího podobného jednání již nedopustil.

23. Z rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce a žalovaná uzavřeli dohodu o rozvázání pracovního poměru, dle které pracovní poměr končí dnem [datum].

24. Z odmítnutí lékařské prohlídky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce odmítl z osobních důvodů vykonání výstupní lékařské prohlídky.

25. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že u žalobce se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a je tedy invalidní dle § 39 odst. 1 zák. č. 155/1995 Sb.. Jedná se o invaliditu třetího stupně. Den vzniku invalidity je [datum].

26. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl žalobci přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 13 552 Kč. Z rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] bylo zjištěno, že byl žalobci přiznán starobní důchod ve výši 14 053 Kč.

27. Z dopisu právního zástupce žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce uvedl, že existuje důvodné podezření, že dohoda o rozvázání pracovního poměru byla žalobci podstrčena, neboť jeho zdravotní stav nebyl tajemstvím a uvedl, že s ohledem na zdravotní stav žalobce je zřejmé, že tato dohoda je absolutně neplatná.

28. Z emailu od kooperativy pojišťovny a.s. ze dne [datum] bylo zjištěno, že pojišťovna pro zahájení řešení pracovního úrazu žalobce požaduje doložit posudek o ztížení společenského uplatnění + vyjádření lékaře o ustáleném zdravotním stavu, lékařské zprávy, které potvrzují příčinnou souvislost s pracovním úrazem a přiznání invalidního důchodu 29. Z odpovědi žalované ze dne [datum] ohledně nároků vznesených žalobcem bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je pojištěna a pro uplatnění nároků pojišťovna požaduje doplnit posudek o ztížení společenského uplatnění + vyjádření lékaře o ustáleném zdravotním stavu, lékařské zprávy, které potvrzují příčinnou souvislost s pracovním úrazem a přiznání invalidního důchodu.

30. Z dalších přípisů žalované ze dne [datum] a [datum] adresovaných žalobci, bylo zjištěno, že žalovaná zaslala žalobci podklady k podpisu, které si vyžádala pojišťovna pro posouzení vzniku na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a dále v dalším dopise uváděla, že bez doložení uvedených podkladů nejsou schopni zajistit posouzení nároků na náhradu.

31. Z přípisu žalované ze dne [datum] adresovaného [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovaná sdělila, že žalobce ani jeho právní zástupce nereagují na jejich výzvy o doložení patřičných dokladů, a proto jim postupují pouze doklady, které mají k dispozici.

32. Z výzvy k uzavření dohody a žádosti o znovu otevření smírných jednání ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce se opakovaně obrátil na žalovanou s poukazem na skutečnost, že dohoda o rozvázání pracovního poměru mu byla podstrčena s tím, že pracovní poměr žalobce trvá a náleží mu proto plat.

33. Z odpovědi žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato opakovaně odkázala na svůj dopis ze dne [datum], kde uváděla, že je potřeba, aby žalobce doložil podklady pro pojišťovnu k šetření pojistné události.

34. Ze znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce utrpěl při dopravní nehodě dne [datum] pohmoždění mozku, sériovou frakturu žeber a v dalších dnech bylo objeveno nové pohmožděné ložisko v mozku. Stav žalobce se pak dále horšil a pro kvantitativní poruchu vědomí a respirační selhávání bylo přistoupeno přechodně k umělé plicní ventilaci. Bezprostředně po úrazu mozku utrpěl žalobce kvalitativní poruchu vědomí, která se projevovala zmateností, neklidem, odbržděným chováním, inkoherentní slovní produkcí a paranoidními tendencemi. Tato porucha částečně odezněla během hospitalizace na neurologickém oddělení [anonymizováno], kde byl hospitalizován. Následně se klinický obraz změnil v příznaky tzv. psychoorganického syndromu, projevující se zejména zvýšenou vzrušivostí, poruchou soustředění poruchami krátkodobé paměti, sníženou schopností učit se novému, poklesem výkonnosti a změnami osobnosti. Tento stav se ustálil bez tendence ke zlepšení a pokračuje až do současnosti. Následně byl stav ještě zhoršen bronchopneumonií a fibrilací síní. Dále se žalobce v současné době léčí s hypertenzí, diabetem druhého typu, poruchou metabolismu lipidů, dnou a lupénkou. V [anonymizováno] [rok] prodělala infarkt myokardu. Z neurologického pohledu je u žalobce zřejmé narušení stereotypu chůze a rovnováhy na vrub mozkového traumatu a polyneuropatie dolních končetin. Z psychiatrického pohledu jsou u něj zřejmé klinické známky organického psychosyndromu, lehké až středně těžké úrovně. Jeho současný zdravotní stav má souvislost s pracovním úrazem ze dne [datum]. Jeho zdravotní stav je ustálen a za datum ustálení zdravotního stavu lze považovat [datum], kdy byl žalobce shledán plně invalidním.

35. Z doplnění znaleckého posudku [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [celé jméno znalkyně], [anonymizováno] a [celé jméno znalkyně] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce není schopen pochopit význam soudního jednání, není schopen udělit advokátovi plnou moc pro zastupování, neví přesně, o čem se řízení vede a uvedeného nebyl schopen ani ke dni [datum].

36. Z dalších důkazů soud nezjistil ničeho významného pro tento soudní spor.

37. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

38. Dle ustanovení § 72 ZP neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

39. Dle ust. § 3036 NOZ podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

40. Dle ust. § 3079 odst. 1 NOZ právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

41. Dle ust. § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

42. Dle ust. § 106 odst. 1 obč. zák. právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

43. Dle ust. § 110 odst. 3 obč. zák. úroky a opětující se plnění se promlčují ve třech letech; jde-li však o práva pravomocně přiznaná nebo písemně uznaná, platí tato promlčecí doba, jen pokud jde o úroky a opětující se plnění, jejichž splatnost nastala po právní moci rozhodnutí nebo po uznání.

44. Předně soud konstatuje, že byť se žalobce nedomáhal svou žalobou určení neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru, několikrát v žalobě i během řízení poukazoval na to, že s ním byla dohoda uzavřena neplatně, že mu byla podstrčena a on nedokázal posoudit následky svého chování v podobě podpisu zmíněné dohody. Stejně tak uváděl i právní zástupce žalobce ve výzvě žalované ke smírnému jednání. Žaloba na neplatnost dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], však nikdy ze strany žalobce podána nebyla. Soud proto odkazuje pro úplnost na ust. § 72 ZP, dle kterého se může žalobce domáhat určení neplatnosti dohody o rozvázání pracovního poměru pouze v dvouměsíční lhůtě ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo nesporné, že žaloba v tomto směru nikdy podána nebyla, soud považuje dohodu o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] za platnou.

45. Dále se již soud zabýval samotným nárokem žalobce na zaplacení částky 441 725 Kč. Vzhledem k tomu, že řízení bylo co do částky 16 115 Kč zastaveno, dále bylo pokračováno ohledně částky 425 610 Kč. Žalovaná částka 425 610 Kč zahrnovala nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] ve výši 225 610 Kč a náhradu za nemajetkovou újmu za ztížení společenského uplatnění ve výši 200 000 Kč.

46. K náhradě na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období od [datum] do [datum] soud uvádí, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 4617/2014 ze dne 27. 1. 2016 se stejně jako všechny ostatní nároky z titulu náhrady škody podle § 106 obč. zák. promlčuje i nárok na náhradu za ztrátu na výdělku, a to jako takový, tedy jako celek. Je ovšem třeba rozlišovat mezi promlčením samotného nároku na náhradu podle § 447 obč. zák. s ohledem na dobu jeho uplatnění u soudu, a promlčením postupně vznikajících nároků na výplatu jednotlivých měsíčních plnění v jeho rámci. Počátek subjektivní promlčecí doby k uplatnění nároku na náhradu škody podle § 106 obč. zákoníku se neváže k datu splatnosti, jak je tomu u počátku obecné promlčecí doby podle § 101 obč. zák., ale k jiné skutečnosti. Vzhledem k tomu, že podle ust. § 445 obč. zák. ztráta na výdělku se hradí peněžitým důchodem, který lze přiznat jako tzv. rentu do budoucna, jedná se o opětující se plnění, pro něž stejně jako pro jiná obdobná plnění je charakteristické, že dávky mají být vypláceny v určité době i v budoucnu po rozhodnutí soudu, aniž by musely nastat další právní skutečnosti. Promlčení nároků na jednotlivá měsíčně se opětující plnění vyplývající z tohoto nároku se však neposuzuje podle § 106 obč. zák., nýbrž vzhledem k § 110 odst. 3 obč. zák. Podle obecného ust. § 101 obč. zák., jež stanoví obecnou tříletou promlčecí dobu, která běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Obecně tedy platí, že subjektivní promlčecí doba dle ust. § 106 odst. 1 obč. zák. k uplatnění nároku na náhradu ztráty na výdělku začíná běžet ode dne, kdy poškozený zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody, kdo za i odpovídá, a orientačně i její rozsah. Nejvyšší soud v tomto rozsudku odkázal na již konstantní judikaturu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn., 1 Cz 2/88), že poškozený, který v důsledku škody na zdraví pobírá invalidní důchod, se o rozsahu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, umožňující její náhrady žalobou u soudu, dozví poté, co bylo vydáno rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a on se o něm dozvěděl. Nárok poškozeného na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se promlčuje jako celek, nikoliv jen nároky na jednotlivá měsíčně se opětující plnění z něj vyplývající (např. rozsudek Nejvyššího sodu ČR, sp. zn. 25 Cdo 401/2005). Aplikací na tento případ je patrné, že nárok žalobce na náhradu za ztrátu na výdělku je promlčen jako celek, neboť žalobci byl přiznán invalidní důchod dne [datum] a toto datum bylo rovněž znaleckým posudkem [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] EX [číslo] ze dne [datum] uvedeno, jako datum ustálení zdravotního stavu žalobce. Datum [datum] lze tedy považovat za den, kdy mohlo být právo uplatněno poprvé, tedy za počátek subjektivní promlčecí doby. Vzhledem k tomu, že žaloba byla k soudu podána až dne [datum], je nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti promlčen jako celek. Uvedené vyplývá rovněž z rozsudku Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 1089/2006, dle kterého se nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti promlčuje jako celek, nikoliv jen nároky na jednolitá plnění z něj vyplývající, poskytovaná ve formě důchodu. Pouze v případě, že by žalobce v subjektivní promlčecí době nárok u soudu uplatnil, mohl by se soud dále zabývat promlčením jednotlivých opětujících se plnění. Vzhledem k promlčení tohoto nároku byla žaloba co do částky 225 610 Kč zamítnuta.

47. Druhým nárokem žalobce byl nárok na zaplacení částky 200 000 Kč představující náhradu za ztížení společenského uplatnění. I v tomto případě však soud došel k závěru, že žaloba není v této části důvodná, neboť i tento nárok je promlčen. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 25 Cdo 3377/2018 ze dne 31. 10. 2018 pro posouzení nároku na náhradu škody na zdraví, jestliže ke škodní události došlo před [datum], se použije dosavadních právních předpisů a není důvodu, aby otázka promlčení takového nároku byla posouzena jinak. Pro aplikaci ust. § 3079 odst. 1 NOZ není rozhodující okamžik vzniku škody (újmy), nýbrž je toto časové pravidlo spojeno s okamžikem škodní události. Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí uzavřel, že soudy u nároku za ztížení společenského uplatnění vzniklého v důsledku úrazu před [datum] správně uzavřely, že jde o dvouletou promlčecí dobu dle § 106 odst. 1 NOZ, jež se dle přechodných ustanovení § 3036 NOZ počítá od okamžiku ustálení zdravotního stavu poškozeného. Jak již bylo výše uvedeno, k ustálení zdravotního stavu žalobce došlo dne [datum] a žaloba byla k soudu podána dne [datum]. Nárok žalobce na náhradu za ztížení společenského uplatnění je tak promlčen. Pro úplnost soud uvádí, že ve vztahu k otázce rozporu námitky promlčení s dobrými mravy Nejvyšší soud dlouhodobě zastává názor, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Z toho důvodu soud žalobu zamítl i co do částky 200 000 Kč.

48. Soud tedy pod bodem i. rozsudku zamítl celou žalovanou částku ve výši 425 610 Kč včetně příslušenství z částky 441 725 Kč, neboť žaloba byla vzata částečně zpět do částky 16 115 Kč bez příslušenství.

49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že náklady řízení náleží žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná. Vzhledem k tomu, že žalovaná se svých nákladů řízení vůči žalobci výslovně vzdala, soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

50. O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v řízení neúspěšný, je tedy povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení spočívající ve znalečném ve výši 68 516,25 Kč. Znalečné bylo přiznáno znaleckému ústavu [anonymizována dvě slova] [obec] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka]. Uvedené usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalobce již uhradil zálohu na znalečné ve výši 8 000 Kč, soud rozhodl ve výroku III. rozsudku, že je povinen zaplatit státu na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 částku 60 516,25 Kč.