39 C 171/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr Martiny Tvrdkové a přísedících Zdeňky Vranovské a Michaely Votápkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení neplatnosti skončení pracovního poměru <b>I. Žaloba, aby bylo určeno, že zrušení pracovního poměru ve zkušební době ze dne [datum] je neplatné, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 10 164 Kč.</b> 1. Žalobou ze dne 11.11.2019 se žalobce domáhal určení neplatnosti skončení pracovního poměru. V žalobě uvedl, že jej žalovaná přípisem ze dne [datum] jmenovala v souladu s ust. § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“) s účinností od [datum] do funkce [anonymizována dvě slova], a to na dobu určitou 1 rok s šestiměsíční zkušební dobou. Přípisem ze dne [datum] se žalobce vzdal funkce [anonymizována dvě slova], a to ke dni [datum]. Dne [datum] obdržel [titul]. [jméno] [příjmení] přípis, kterým mu dala žalovaná na vědomí zrušení pracovního poměru založeného jmenováním do funkce [anonymizována dvě slova] ve zkušební době zaměstnavatelem, přičemž k tomuto přípisu byla připojena kopie uvedeného písemného zrušení pracovního poměru. Toto písemné zrušení pracovního poměru žalobci dosud doručeno nebylo. Přípisem ze dne 23. 9. 2019 vyzval žalobce žalovanou, aby splnila svoji nabídkovou povinnost. Přípisem ze dne 18. 10. 2019 a ze dne 4.11.2019 vyzval opět žalobce žalovanou, aby mu navrhla změnu jeho dalšího pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, a sdělil jí, že trvá na tom, aby byl jí nadále zaměstnáván. Žalovaná přípisem ze dne 6. 11. 2019 sdělila žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce, že její pracovní poměr s žalobcem byl řádně zrušen a že tedy žalobce nemá nárok, aby byl nadále žalovanou zaměstnáván. Žalobce má pochybnosti o tom, že mu bylo řádně doručeno písemné zrušení pracovního poměru a proto z opatrnosti nyní podává tuto žalobu. Dále uvedl, že zkušební dobu nelze stanovit pouze na základě jednostranného úkonu, kterým je také jmenování do funkce. Vzhledem k tomu, že v případě žalobce nebyla platně sjednána zkušební doba, nelze jeho pracovní poměr jednostranně zrušit ve zkušební době. Na základě shora uvedených skutečností je žalobce přesvědčen o tom, že jeho pracovní poměr s žalovanou nadále trvá.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne 8.3.2020 a uvedla, že je nesporné, že dne [datum] jmenovala žalobce do funkce [anonymizována dvě slova] na dobu jednoho roku s šestiměsíční zkušební dobou. S žalobcem následně zrušila pracovní poměr s ohledem na ust. § 66 ZP a toto zrušení mu bylo předáno dne [datum]. Zrušením pracovního poměru ve zkušební době nevzniká zaměstnavateli vůči zaměstnanci nabídková povinnost ve smyslu ust. § 73a odst. 2 ZP.

3. Při jednání dne 2.9.2020 strany učinily nesporným, že dne [datum] bylo žalobci řádně doručeno zrušení pracovního poměru ve zkušební době.

4. Soud k věci provedl následující dokazování:

5. Z jmenování do funkce ze dne [datum] bylo zjištěno, že [titul]. [jméno] [příjmení], [příjmení] v souladu s ust. § 33 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce s účinností od [datum] jmenoval žalobce do funkce [anonymizována čtyři slova] [obec], a to na dobu určitou 1 rok s šestiměsíční zkušební dobou. Na téže listině je podepsán žalobce, kde je uvedeno„ Převzal a se jmenováním souhlasí“ datum a podpis.

6. Z přípisu [titul]. [jméno] [příjmení] z [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 10.9.2019 bylo zjištěno, že zasílají [titul]. [příjmení] [příjmení] (zástupce žalobce) na vědomí zrušení pracovního poměru [titul]. [celé jméno žalobce].

7. Z dokumentu označeném jako„ [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce požadoval po žalované splnění nabídkové povinnosti, neboť se dopisem ze dne 8.9.2019, doručeným dne 13.9.2019, vzdal funkce [anonymizována dvě slova].

8. Ze zrušení pracovního poměru založeného jmenováním do funkce [anonymizována dvě slova] ve zkušební době zaměstnavatelem ze dne [datum] vyplývá, že s žalobcem byl ve smyslu ust. § 66 ZP zrušen pracovní poměr ve zkušební době. Pod dokumentem je napsáno, že originál předán osobně žalobci dne [datum] v 9:55 hodin a podpis dvou svědkyň, [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení].

9. Z opětovné výzvy zaměstnance k předložení návrhu změny dalšího pracovního zařazení a sdělení zaměstnance, že trvá na tom, aby byl Vaší organizací nadále zaměstnáván ze dne 18.10.2019 soud zjistil, že žalobce požadoval změnu jeho dalšího pracovního zařazení na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci a dále žalobce sděloval, že trvá na tom, aby byl žalovanou nadále zaměstnáván.

10. Z další výzvy zaměstnance k předložení návrhu změny dalšího pracovního zařazení ze dne 4.11.2019 bylo zjištěno, že žalobce plně odkázal na předchozí dopis ze dne 18.10.2019 a konstatoval, že mu na něj nebylo nikterak odpovězeno.

11. Z odpovědi na výzvu k předložení návrhu změny dalšího pracovního zařazení a dalšího zaměstnávání žalobce ze dne 6.11.2019 vyplývá, že žalovaná sdělila žalobci, že s ním byla platně sjednána zkušební doba, kdy pracovní poměr byl v této době zrušen a žalobce tak nemá nárok na to, aby byl u žalované nadále zaměstnán.

12. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

13. Dle ustanovení § 33 odst. 3 ZP jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího a) organizační složky státu, b) organizačního útvaru organizační složky státu, c) organizačního útvaru státního podniku, d) organizačního útvaru státního fondu, e) příspěvkové organizace, f) organizačního útvaru příspěvkové organizace, g) organizačního útvaru v Policii České republiky.

14. Dle ustanovení § 66 ZP zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější.

15. Dle ustanovení § 73 odst. 1 ZP v případech uvedených v § 33 odst. 3 může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4), vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát.

16. Dle ustanovení § 73a odst. 1 a 2 ZP odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.

17. Na základě výše uvedeného soud došel k závěru, že žaloba není důvodná. Mezi stranami bylo nesporné, že žalobce byl dne [datum] jmenován do funkce [anonymizováno 5 slov] [obec] a žalobce se dne [datum] této funkce vzdal, a to ke dni [datum]. Dále bylo mezi stranami nesporné, že bylo žalobci dne [datum] řádně doručeno zrušení pracovního poměru ve zkušební době. Strana žalující při jednání 2.9.2020 rovněž uvedla, že netvrdí, že nebyla splněna nabídková povinnost. Spornou se tak stala jediná právní otázka, a to, zda byla mezi stranami řádně sjednána zkušební doba či nikoliv. Obecně soud konstatuje, že zkušební doba umožňuje snadné rozvázání pracovního poměru v průběhu této doby oběma stranám pracovního poměru. Zkušební dobu si mohou zaměstnanec a zaměstnavatel sjednat v pracovní smlouvě nebo i v jiné smlouvě. Lze jí tak sjednat i se jmenovaným zaměstnancem. Zkušební dobu je dále možné dle ustanovení § 35 odst. 3 ZP sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce, nebo v den, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance. Dále soud konstatuje, že zkušební doba může být sjednána pouze v písemné formě. Aplikací na tento případ došel soud k závěru, že všechny požadavky na řádné sjednání zkušební doby byly v tomto případě splněny. Zkušební doba byla v tomto případě sjednána na listině„ Jmenování do funkce ze dne [datum]“, neboť zde je výslovně uvedeno, že žalobce je jmenován do funkce [anonymizována dvě slova] na dobu určitou jednoho roku se zkušební dobou šesti měsíců. Soud sice přisvědčil názoru strany žalující, že jmenování do funkce je samo o sobě jednostranným právním úkonem, nicméně v tomto případě jmenovací dekret obsahoval dvě právní jednání v jednom. Jednak listina ze dne [datum] obsahovala jednostranný právní akt jmenování žalobce do funkce [anonymizována dvě slova] a jednak obsahovala ještě souhlas žalobce (uvedl převzal a souhlasí) s dalšími [anonymizováno] podmínkami tam uvedenými. Soud tedy neměl pochybnosti o tom, že žalobce nejen, že o sjednané šestiměsíční zkušební době věděl, ale rovněž s tímto ujednáním souhlasil a touto akceptací dovršil smluvní konsens a ujednání o zkušební době se tak stalo platným právním úkonem. Sjednaná zkušební doba tak byla sjednána zcela správně, když jí žalobce v plném rozsahu akceptoval. Dále soud pro úplnost ještě uvádí, že ani odstoupením žalobce z funkce ke dni [datum] se nic nezměnilo, neboť pokud nastane případ, že bude sjednána zkušební doba v délce 6 měsíců s vedoucím zaměstnancem, který však v průběhu této doby toto postavení ztratí, nebude mít tato skutečnost vliv na délku zkušební doby ve formě jejího automatického zkrácení na maximální délku zkušební doby platnou pro řadové zaměstnance. Právní úkon je nutné posuzovat podle doby, kdy byl učiněn a v této době se jednalo o vedoucího zaměstnance a nic nebránilo uzavření zkušební doby v délce 6 měsíců (shodně Komentář, Bělina, Drápal a kol., Zákoník práce, 2,. Vydání, C.H. Beck, str. 226). Soud tedy uzavírá, že zkušební doba v délce 6 měsíců byla s žalobcem sjednána v dokumentu ze dne [datum], kterým byl zároveň jmenován do funkce [anonymizována dvě slova], a tudíž shledal žalobu na určení neplatnosti skončení pracovního poměru, za nedůvodnou. Proto rozhodl jak ve výroku I. uvedeno.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 10 164 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) a.t.), sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za vyjádření k žalobě ze dne 8.3. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 2.9.2020 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.