39 C 171/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Zdeňky Vranovské a Michaely Votápkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupená advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru

I. Žaloba na určení, že rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne [datum] je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného na nákladech řízení částku 20 328 Kč.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. V žalobě uvedl, že u žalovaného pracoval od roku [rok]. Dále uvedl, že mu byla dne [datum] doručena výpověď z pracovního poměru, a to dle § 52 písm. g) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zák. práce“). Do té doby žalobce vykonával více než deset let u žalovaného práci na pozici projektového manažera pro dotační projekty. Za podstatné žalobce považuje skutečnost, že společně s dalšími zaměstnanci založil u žalovaného [příjmení] [anonymizována tři slova] (dále jen„ [anonymizováno]“) a stal se jejím předsedou. Založení [anonymizováno] považuje žalobce za hlavní příčinou šikany ze strany žalovaného vůči jeho osobě. Žalobce spatřuje ve svém předsednictví v [anonymizováno] důležitý aspekt spočívající v odmítnutí odborů ze dne [datum] udělit souhlas s výpovědí, což v zásadě znamená její neplatnost. Žalobce po celou dobu pracoval u žalovaného jako projektový manažer pro dotační projekty na opravu zejména památkově chráněných objektů v majetku církve. Až do konce roku [rok] byl administrativně zařazen na stavebním odboru [název žalované]. V průběhu svého působení u žalovaného byl žalobce jmenován [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vedoucím projektových týmů na přípravu grantových žádostí čtyř klíčových projektů v celkové hodnotě přes 400 milionů korun. Všechny tyto žádosti byly úspěšné a dotace byly přiděleny a efektivně využity. Jednomu z těchto projektů, jmenovitě projektu„ [příjmení] [jméno] - [ulice] [anonymizováno]“ [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] [rok] [anonymizováno] [jméno] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [územní celek] [rok] Vedle těchto velkých projektů se žalobce věnoval administraci a řízení řady menších projektů, které byly rovněž závislé na získání vhodných dotačních titulů. Žalobce byl za svoji práci pro žalovaného pravidelně oceňován, od svého nástupu v roce [rok] obdržel mimořádnou finanční odměnu v každém čtvrtletním termínu. Stejně tak mu byl zvyšován plat v každém termínu, kdy k tomu u žalovaného plošně docházelo. Za celou tuto dobu mu nebyl vytýkán žádný prohřešek proti pracovním předpisům ani nebyl ze strany žalovaného žádným způsobem sankcionován. S ohledem na povahu pracovní náplně žalobce měl tento poměrně velký rozsah pracovní autonomie a volnosti, tedy nebyl povinen oznamovat nadřízeným, kdy přesně a jakým způsobem bude v určitém čase vykonávat svoji práci, včetně práce mimo obvyklé pracoviště. To se změnilo v souvislosti s aktivitami [anonymizováno] a rolí žalobce v nich. Již před založením odborů však žalobce vnímal některá rozhodnutí nového vedení jako problematická. Vše souviselo s příchodem nového výkonného ředitele [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a zřízením nové Sekce pro strategie, dotace a marketing na podzim roku [rok], do jejíhož čela byla dosazena jako ředitelka bývalá asistentka [anonymizováno] [jméno] [příjmení] - [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce byl zařazen pod tuto novou sekci, ačkoliv v rámci své pracovní pozice nejvíce spolupracoval především se zaměstnanci stavebního odboru. S novým způsobem vedení mnoho zaměstnanců nesouhlasilo a řada zaměstnanců byla donucena k odchodu. Jedná se např. o [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. I proto žalobce založil [anonymizováno], dne [datum] se konala ustavující schůze [anonymizováno], kde byl žalobce zvolen předsedou. Dne [datum] [anonymizováno] oznámila žalovanému své působení. Následně dne [datum] oproti všem dosavadním pravidlům, podmínkám a zvyklostem, co se týká způsobu výkonu práce žalobce, byl žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyzván k tomu, aby sdělil, na jakých úkolech dnes a v následujících dnech pracuje a kdy bude na pracovišti a kdy mimo něj. Na to žalobce zareagoval tak, že informace poskytl s tím, že následujícího dne se bude účastnit kontrolního dne při realizaci stavebního projektu na [obec]. Tím to považoval za vyřízené a kontrolního dne se zúčastnil. V emailu ze dne [datum] pak [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vytýkala žalobci nepřítomnost na pracovišti dne [datum], ačkoliv z předchozího emailu žalobce věděla, kde se žalobce v souvislosti s výkonem práce nachází. Další„ odvetný“ krok ze strany nového vedení [anonymizováno] [příjmení] - [anonymizováno] [příjmení] se udál téhož dne, kdy se žalobce zúčastnil kontrolního dne na projektu [obec] v rámci výkonu své práce, tedy [datum], kdy bylo žalobci a dalším pěti dotčeným zaměstnancům doručeno rozhodnutí výkonného ředitele - [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o stěhování všech těchto šesti zaměstnanců, a to s pokynem, aby tak učinili do [datum]. Nutnost či potřeba tohoto stěhování předně nebyla vedením nijak konkrétně vysvětlena a především tato důležitá změna pracovních podmínek, týkající se většího počtu zaměstnanců žalovaného, nebyla projednána s [anonymizováno]. Proto se žalobce obrátil na advokáta, aby [anonymizováno] pomohl dosáhnout konstruktivního dialogu s vedením. Výzvu k tomuto doručil advokát žalovanému dne [datum], reakce žalovaného byla zamítavá. Ostatní zaměstnanci se stěhování podvolili, žalobce nikoliv. K další nepřítomnosti žalobce na pracovišti dne [datum] žalobce uvedl, že záznamem do evidence docházky skutečně ukončil pracovní dobu v čase 12:40 hod., tedy o 1:20 hod. dříve, než mu ukládala povinnost vykonávat práci v rámci pružné pracovní doby až do 14:00 hod. Důvodem tohoto dřívějšího odchodu žalobce byla jednak skutečnost, že v souladu s běžnou praxí většiny zaměstnanců nevyužil tohoto dne standardní přestávku na oběd ke svému stravování, ale k práci, a dále též fakt, že v předchozím období naopak stanovenou pracovní dobu opakovaně překračoval. Žalobce si nicméně je vědom určitého pochybení. Další žalovaným tvrzené následky tímto předčasným odchodem z práce však žalobce zcela jednoznačně odmítá. Je pravdou, že [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobci v čase kolem 13:00 hod. zavolala, a to s požadavkem osobně se žalobcem prodiskutovat možnost získání dotací na opravu kostela svátého [jméno], jehož splnění dle slov [anonymizováno] [jméno] [příjmení] nesneslo odkladu. Žalobce znovu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vysvětlil to, že je možnost získání dalších dotací (mimo malého grantu od [ulice] magistrátu) zcela vyloučena, a to jak nyní, tak i do budoucna. Jelikož žalobce považoval tento požadavek z materiálního hlediska za splněný, vyhodnotil si další naléhání [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na to, aby tato diskuse pokračovala na pracovišti, za zcela nedůvodný a šikanózní. Rovněž další žalovaným ve výpovědi tvrzené porušení ze dne [datum], kdy měl žalobce odmítnout splnění pokynu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se nezakládá na pravdě. Zaměstnavatel po žalobci požadoval zřízení přístupů do grantových databází pro [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Žalobce přístupy do databází a aplikací, ke kterým měl přístup v zastoupení zaměstnavatele, poskytl. K poskytnutí přístupů do dotačních administračních systémů, které byly zřízeny pro jednotlivé farnosti, coby svébytné právnické osoby, ovšem žalobce bez svolení těchto subjektů oprávnění neměl, a proto tento pokyn zaměstnavatele splnit bez dalšího nemohl. Další žalovaným vytýkaná jednání, kdy měl žalobce e-maily adresovanými větším skupinám nebo v některých případech všem zaměstnancům žalovaného šířit informace, které měly vzbuzovat dojem závadného a nekalého jednání některých zaměstnanců zaměstnavatele, podle přesvědčení žalobce není a nemůže být v rozporu s etickým kodexem zaměstnavatele, neboť jím žalobce realizoval své právo vyjadřovat svůj přiměřený názor, utvořený na základě pravdivých informací. Konečně, ani žalovaným ve výpovědi tvrzená porušení ze dne [datum], ke kterým žalovaný„ pouze“ přihlédl při rozhodnutí dát žalobci výpověď, se nezakládají na pravdě. Žalobce k tomu uvádí, že záměr podat grantovou žádost na komunitní centrum [anonymizováno] - [obec] byl všeobecně akceptován. Předmětem mnoha jednání nebyla otázka, zda žádost podat, ale pouze to, v jaké podobě tak učinit. Z těchto jednání existují zápisy. Obdobné je to se žádostí o dotaci na výstavbu komunitního centra [obec]. Zde dokonce existuje schválený investiční záměr z [datum]. Tvrzení žalovaného, že v obou případech je požadována finanční spoluúčast v součtu v řádu desítek milionů korun, není pravdivé, spoluúčast žadatele byla nulová. Žalobce dopisem ze dne [datum] žalovanému oznámil, že s rozvázáním pracovního poměru výpovědí nesouhlasí, když jej považuje za neplatné právní jednání, a trvá na svém dalším zaměstnávání. Žalovaný na toto oznámení, resp. na žádost o přidělování práce v poskytnuté lhůtě zareagoval dne [datum] jednoznačným odmítnutím požadavků žalobce.

2. Současně se žalobou podal žalobce návrh na vydání předběžného opatření, které by stanovilo žalovanému povinnost přidělovat žalobci práci a platit mu za její výkon mzdu za podmínek pracovní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, a to až do právní moci rozsudku ve věci samé. Obvodní soud pro Prahu 1 usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci téhož dne, návrh na předběžné opatření zamítl.

3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil dne [datum] a uvedl, že nárok v žalobě uplatněný neuznává, a to ani z části. Uvedl, že předal dne [datum] žalobci výpověď z pracovního poměru. Žalobce pracoval jako zaměstnanec žalovaného na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], ve znění pozdějších dodatků. Před [datum] žalobce pro žalovaného pracoval jako samostatný odborný referent, s účinností od [datum] žalobce pracoval jako odborný referent v Sekci pro strategie, dotace a marketing, tedy došlo fakticky ke snížení jeho postavení v organizační struktuře zaměstnavatele. Žalobce pro žalovaného nepracoval jako projektový manažer, jak v žalobě tvrdí. Nejde o pozici vedoucího zaměstnance ve smyslu ust. § 11 zák. práce, odborný referent nemá v organizační struktuře žádné sobě podřízené zaměstnance. Jedná se o řadovou pracovní pozici, pro zaměstnance na pozici odborný referent platí všechny povinnosti zaměstnance bez jakýchkoli výjimek. Žalobce byl v případě některých stavebních akcí žalovaného jmenován členem nebo vedoucím projektového týmu. Nejedná se však o změnu pracovního zařazení na jinou pracovní pozici ve struktuře žalovaného, ale pouze o formální označení toho pracovníka žalovaného, který koordinuje ostatní pracovníky zúčastněné na řešení konkrétní stavební akce v určité její fázi. K tvrzeným oceněním uvedl, že se vždy jednalo o ocenění práce kolektivu zaměstnanců žalovaného, nikoliv samotného žalobce. Žalobce přibližně od počátku roku [rok] začal dávat při plnění svých povinností, při komunikaci se svými nadřízenými, ale později též při komunikaci s ostatními zaměstnanci žalovaného, najevo neochotu řídit se vnitřními pravidly žalovaného, pokyny svých nadřízených, a postupně též nadřazenost nad ostatními zaměstnanci žalovaného. Poté, kdy byl opakovaně ústně upozorněn na nepřijatelnost svého jednání, pokusil se žalobce preventivně posílit svou pozici v očekávaných sporech se žalovaným tím, že inicioval vznik [anonymizováno], která nicméně nesplňuje účel odborové organizace, ale pouze chrání práva žalobce. Výpověď z pracovního poměru žalovaný žalobci nedal kvůli tomu, že žalobce založil [anonymizováno], ale právě naopak žalobce založil [anonymizováno] kvůli tomu, aby předešel možným pracovněprávním důsledkům porušení svých pracovních povinností, které zřejmě očekával z důvodu soustavného porušování svých povinností. Žalobce od začátku roku [rok] začal ignorovat a soustavně porušovat své pracovněprávní povinnosti. V průběhu srpna a září [rok] se nejen zkracovaly intervaly mezi jednotlivými porušeními, ale gradovala i jejich závažnost. Žalovaný proto nejprve dne [datum] a následně znovu dne [datum] písemně vyzval žalobce k plnění pokynů zaměstnavatele a dalších povinností zaměstnance, avšak bezvýsledně. V září [rok] již žalobce zcela okázale odmítal plnit základní povinnosti zaměstnance, např. povinnost být v pracovní době na pracovišti a vykonávat práci, a nadto veřejně vůči všem zaměstnancům žalovaného deklaroval, že odmítá plnit své pracovní povinnosti. Žalovaný proto dne [datum] požádal ve smyslu ust. § 61 odst. 2 zák. práce [anonymizováno] o souhlas s výpovědí žalobci. Dne [datum] [anonymizováno] žalovaného informovala, že odmítá udělit souhlas s výpovědí žalobci. Vzhledem k narušení atmosféry na pracovišti nebylo možné po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával a proto s ním byl rozvázán pracovní poměr výpovědí. Tvrzení žalobce o tom, že byl některý ze zaměstnanců k uzavření dohody„ donucen“, stejně jako opakovaná tvrzení o„ šikaně zaměstnanců“, nejsou ničím podložená a jsou nepravdivá. Všem zaměstnancům, jejichž pracovní poměr skončil v předmětném období dohodou, bylo ostatně žalovaným vyplaceno odstupné nad rámec požadavku zákona. K využití pracovní doby žalobcem žalovaný uvedl, že není pravda, že by jeho práce měla„ manažerskou povahu vyžadující značnou míru samostatnosti“ a„ velký rozsah pracovní autonomie a volnosti“. Naopak dle pracovního řádu žalovaného, jímž byl žalobce povinen se řídit, mají zaměstnanci žalovaného pružné rozvržení pracovní doby, s jednoznačně danými časovými úseky základní a volitelné části pracovní doby. Pracovní řád výslovně stanoví, že o předpokládané delší nepřítomnosti na pracovišti jsou povinni zaměstnanci předem informovat svého nadřízeného. Již od počátku roku [rok] požadovala po žalobci jeho nadřízená [anonymizováno] [příjmení] hlásit delší nepřítomnost na pracovišti. E-mailem ze dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] písemně vyzvala žalobce, aby se řídil pravidlem o hlášení své nepřítomnosti na pracovišti stanoveným pracovním řádem žalovaného. Žalobce tento pokyn své přímé nadřízené výslovně odmítl respektovat. Žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělil, že jejímu požadavku„ nemůže z principiálních důvodů vyhovět“. Ani nadále žalobce tento pokyn nerespektoval, a to ani poté, kdy jej [anonymizováno] [příjmení] e-mailem ze dne [datum] znovu vyzvala k jeho plnění. Žalobce své pracoviště nadále svévolně v pracovní době opouštěl, aniž by [anonymizováno] [jméno] [příjmení] hlásil, kdy a kam bude odcházet. Dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] žalobce znovu nezastihla během základní pracovní doby na pracovišti, přestože jí žalobce žádnou nepřítomnost nehlásil. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se žalobcem potřebovala bezodkladně prodiskutovat otevřené pracovní záležitosti, proto žalobce ve 12:58 kontaktovala telefonicky, a během telefonního hovoru jí žalobce, za přítomnosti tří svědků na straně [anonymizováno] [příjmení] - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], kancléřky, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vedoucího odboru správy pozemků a katastru, a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výkonného ředitele, sdělil, že„ si píchnul ve 12:40, již není v paláci a nehodlá se vracet“. Poté, kdy žalobci [příjmení] [jméno] [příjmení] sdělila, jakou záležitost s ním potřebuje pracovně probrat, jí žalobce odpověděl, že„ tohle má zkoušet na někoho jiného a že má napracováno“. V předchozím období přitom ani na příkaz zaměstnavatele, ani s jeho souhlasem nepracoval přesčas. Na následnou přímou výzvu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], aby se žalobce bezodkladně vrátil na pracoviště, žalobce odpověděl, že se nevrátí. K odmítnutí pokynu přestěhovat se do jiné kanceláře žalovaný uvedl, že dne [datum] přijal zaměstnavatel rozhodnutí o stěhování celkem 6 zaměstnanců z důvodu, aby pracovníci, kteří vykonávají stejnou či podobnou agendu seděli u sebe. S rozhodnutím o stěhování byli zaměstnanci seznámeni dne [datum] emailem. Žalobce se měl přestavovat do jiné místnosti v téže budově do [datum]. Kromě žalobce se všichni ostatní zaměstnanci bez jakýchkoliv projevů nesouhlasu přestěhovali. Žalobce e-mailem ze dne [datum] výslovně odmítl. Dne [datum] žalovaný opakovaně vyzval žalobce, aby splnil rozhodnutí o stěhování v náhradním termínu do [datum], vedle toho žalovaný výslovně písemně upozornil žalobce na možnost výpovědi. Žalobce se však do jiné kanceláře nepřestěhoval. Žalovaný neměl ani povinnost toto své rozhodnutí projednat s [anonymizováno]. Dále se žalovaný vyjádřil k četným porušením etického kodexu žalovaného. V období od srpna a září [rok] žalobce mnohokrát veřejně komunikoval vůči ostatním pracovníkům žalovaného v rozporu s etickým kodexem žalovaného, tj. v rozporu s vnitřním předpisem zaměstnavatele, se kterým byl seznámen a dle něhož je každý zaměstnanec žalovaného povinen mj.„ jednat korektně a kolegiálně s ostatními zaměstnanci [anonymizováno] i jemu podřízených právnických osob a dbát toho, aby jejich vztahy se lidsky rozvíjely a nebyly poškozovány nactiutrháním, pomluvami a šířením negativních informací“. Žalobce adresoval ostatním zaměstnancům emaily vzbuzující dojem závadného chování žalovaného, dále emaily dehonestující zaměstnance žalovaného pana [jméno] [příjmení] a dále emaily, ve kterých nařkl žalovaného ze šikany žalobce, zjevné nespravedlnosti a zastrašujícího jednání. Žalobce dále slovně napadl pana [jméno] [příjmení] na osobním jednání dne [datum], kdy tohoto nařkl z trestného činu dotačního podvodu. K odmítnutí pokynu zřídit přístup ostatním zaměstnancům do portálu [anonymizováno] [rok] žalovaný uvedl, že dne [datum] vyzval žalobce, aby zřídil tyto administrátorské přístupy pro další zaměstnance. Žalobce však dne [datum] výslovně odmítl tento pokyn, přestože mu v tom nebránila žádná povinnost vůči právnickým osobám zřízeným žalovaným. Žalovaný při podání výpovědi přihlédl též k tomu, že žalobce dne [datum] porušil závazná interní pravidla žalovaného vyplývající ze směrnice o správě církevního majetku [název žalované], a koordinoval podání žádostí o dotaci za žalovaného a jemu podřízené osoby, u nichž je vyžadováno spolufinancování projektů ve významném rozsahu buď ze strany žalovaného jakožto zřizovatele církevní právnické osoby, která je žadatelem o dotaci, nebo přímo ze strany této žalovaným zřizované církevní právnické osoby. Ani v jednom případě přitom žalobce nedisponoval platným a aktuálním souhlasem odpovědných osob na straně žalovaného.

4. Žalovaný se opakovaně k věci vyjádřil podáním ze dne [datum] a uvedl, že žalobce své členství v [anonymizováno] i nadále využívá k prosazování svých osobních zájmů a dále uvedl, že žalobce byl v mezidobí nepravomocně odsouzen pro trestný čin, kterého se žalobce měl dopustit v době, kdy byl zaměstnancem žalovaného, a to pro skutek, který soud vyhodnotil jako šíření poplašné zprávy, kdy v dubnu roku [rok] v místě výkonu práce a v pracovní době telefonicky zavolal na tísňovou linku Městské policie hl. m. [obec] a ohlásil vědomě nepravdivou zprávu, že v automobilu zaparkovaném na [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], je umístěna bomba. Žalobce měl skutek spáchat, aby dosáhl odtažení vozidla z prostoru [anonymizována dvě slova]. Spáchání trestného činu je přitom porušením etického kodexu žalovaného jako zaměstnavatele.

5. Na ústním jednání soudu konaném dne [datum] žalobce uvedl, že za celou dobu, co pracoval u žalovaného, se nestěhoval ani jednou do jiné kanceláře. Ohledně neposkytnutí přístupů do portálu [anonymizováno] [rok] za projekty, kde byly žadatelkami jednotlivé farnosti, žalobce uvedl, že tyto neposkytl, s odůvodněním, že k tomu nebyl oprávněn, žalovaného vyrozuměl, že pokud si obstará souhlas konkrétního faráře, tak mu přístupy poskytne. Žalovaný k tomuto naproti tomu sdělil, že farnosti jsou církevní právnické osoby podřízené žalovanému, žalobci tak nic nebránilo přístupy za tyto projekty žalovanému poskytnout tak, jak to učinil s přístupy za projekty, kde byl žadatelem žalovaný. Dále žalovaný uvedl, že pokyn ke zřízení přístupů do portálu [anonymizováno] 2014 [anonymizováno] již v návaznosti na předchozí kroky žalobce, kdy odmítal plnit pokyny svých nadřízených, a hrozilo, že odmítne splnit i důležité pokyny ve vztahu ke konkrétním dotačním řízení. K výpovědnímu bodu, dle kterého žalobce podal žádosti o dotace bez souhlasu žalovaného, žalovaný uvedl, že dva konkrétní stavební projekty, na které se dotace vztahovaly, měly dvě části, z nichž jedna byla financovatelná z dotací, zatímco druhá část ne, a žalovaný v té době neměl zajištěné financování těch částí, na které se dotace nevztahovala. Žalobce k tomu uvedl, že k jednomu projektu byl již zpracován investiční záměr, který odsouhlasil generální [anonymizováno], proto projekt podával, o druhém projektu se několikrát jednalo, byl tam koncenzus, že se to bude realizovat. Spoluúčast byla u obou projektů nulová, pokud by se žalovaný potom rozhodl, že projekt nechce, jen by to oznámil a nestálo by ho to nic.

6. Na ústním jednání soudu konaném dne [datum] soud dále vyzval žalobce dle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), aby řádně tvrdil a prokázal, že k rozvázání pracovního poměru výpovědí došlo z důvodu šikany ze strany žalované, a to pod tíhou neunesení důkazního břemene. Následně žalobce uvedl, že šikanózní jednání žalovaného začalo tak, že musel dělat pracovní výkazy. To by bylo v pořádku, u žalovaného toto již několikrát proběhlo, jenže šikanózní na tom bylo, že vykazovat práci museli jen ti zaměstnanci, kteří neměli dobré vztahy s novým vedením. Když se to po žalobci chtělo potřetí, už to dělat odmítl, neboť to nepřinášelo vůbec žádnou přidanou hodnotu. Za další šikanu dále žalobce považuje situaci ohledně zákazu podat grantové žádosti, když jiná část [anonymizováno] říkala, že je podat má. Šikanózně vnímal žalobce také pokyn ke stěhování, když se měl odstěhovat do nějakého open space na druhé straně budovy, než byli zaměstnanci, se kterými při práci spolupracoval. Šikana byla v tom, že se to opět týkalo jen nepohodlných zaměstnanců. Žalobce přiznal, že jako dobrý zaměstnanec se měl přestěhovat, ale jedním z jeho benefitů, když nastupoval, byla vlastní kancelář, k tomu mu nebylo řádně vysvětleno, proč to tak je.

7. Na ústním jednání soudu konaném dne [datum] byl dále žalobce soudem vyzván dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby řádně dotvrdil a prokázal, kdy byla založena předmětná odborová organizace žalované, kdo je jejím předsedou a aby řádně dotvrdil a prokázal, že v době svého založení odborová organizace měla minimálně 3 členy a dále aby dotvrdil a prokázal poslání a účel založení odborové organizace, a to pod tíhou neunesení důkazního břemene. Nato žalobce reagoval tvrzením, že odborová organizace vznikla [datum], předsedou je žalobce. V době založení měla odborová organizace 3 členy, všichni působí u zaměstnavatele. Z důvodu strachu členů z možného postihu ze strany zaměstnavatele se jedná o anonymní členství.

8. V podání ze dne [datum] žalobce uvedl, že dne [datum] byla svolána a uskutečněna ustavující členská schůze odborové organizace. [anonymizováno] založil žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], zároveň byly ustavující schůzí schváleny stanovy a zvoleny orgány [anonymizována dvě slova] vznikla dne [datum], tedy den poté, co byla rejstříkovému soudu doručena informace o založení [anonymizováno]. Zaměstnavateli bylo zahájení působení [anonymizováno] oznámeno emailem ze dne [datum] [anonymizováno] i po podání žaloby vyvíjí činnost, aktuálně probíhá kolektivní vyjednávání [anonymizováno] se zaměstnavatelem. Dne [datum] zaměstnavatel oznámil [anonymizováno] zamýšlenou organizační změnu a za účelem projednání této změny požádal o schůzku s [anonymizováno]. Součástí této organizační změny je záměr zaměstnavatele ukončit pracovní poměr s paní [jméno] [příjmení].

9. Mezi účastníky je nesporné, že žalobce byl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] zaměstnán u žalovaného. Dne [datum] byla žalobci doručena výpověď z pracovního poměru, a to dle § 52 písm. g) zák. práce pro soustavné méně závažné porušování pracovních povinností žalobce. Účastníci dále nesporovali, že došlo k jednotlivým jednáním žalobce, která žalovaný vyjmenoval ve výpovědi z pracovního poměru, konkrétně jde o: -) odmítnutí žalobce přestěhovat se do jiné kanceláře na základě rozhodnutí výkonného ředitele, -) odmítnutí žalobce plnit pokyn nadřízené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] o oznamování, nepřítomnosti na pracovišti v pracovní době a uvádění důvodu nepřítomnosti, včetně odmítnutí žalobce vrátit se dne [datum] na pokyn nadřízené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na pracoviště, když pracoviště před koncem pracovní doby opustil, -) odmítnutí žalobce zřídit přístup dalším zaměstnancům žalovaného do portálu [anonymizováno] [rok] a dalších dotačních administrativních systémů v rámci projektů, u kterých byly žadatelkami jednotlivé farnosti, -) žalobcovo zasílání hromadných emailů šířících informace o závadném a nekalém jednání některých zaměstnanců žalovaného -) podání žádosti o dotace žalobcem dne [datum] na akci [anonymizována tři slova] [obec] a na akci [anonymizována tři slova] - [obec].

10. Na druhou stranu mezi účastníky je sporné, zda jednotlivá výše uvedená konkrétní jednání žalobce znamenala porušení jeho pracovních povinností a dále pak zda jednání žalovaného vůči žalobci projevované zejména pokyny nového vedení vůči žalobci bylo šikanózní a diskriminační. Účastníci se dále neshodli na tom, že jakým účelem vznikla u žalovaného [příjmení].

11. Soud provedl ve věci dokazování, na jehož základě zjistil následující skutkový stav:

12. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne [datum] uzavřena pracovní smlouva, na základě které byl žalobce k žalované přijat do funkce samostatného referenta (pracovní smlouva ze dne [datum]). S účinností od [datum] se změnilo zařazení žalobce z funkce samostatný odborný referent na funkci odborný referent (dodatek [číslo] k pracovní smlouvě ze dne [datum]). Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že po organizační změně se stala přímou nadřízenou žalobce.

13. S účinností od [datum] byl žalobce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřen spolu s dalšími šesti osobami k přípravě a realizaci projektu [anonymizována dvě slova] – poutní místo, žalobce byl jmenován vedoucím projektového týmu (pokyn [anonymizováno] ze dne [datum]). S účinností od [datum] byl žalobce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřen spolu s dalšími pěti osobami k přípravě a realizaci projektu [příjmení] [jméno] – poutní místo – svatý [obec], žalobce byl jmenován vedoucím projektového týmu (pokyn [anonymizováno] ze dne [datum]). S účinností od [datum] byl žalobce [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pověřen spolu s dalšími šesti osobami k přípravě a realizaci projektu [anonymizována dvě slova] [jméno] – opomíjený gotický skvost, žalobce byl jmenován vedoucím projektového týmu (pokyn [anonymizováno] bez uvedení dne vydání), žalobce byl z tohoto projektu s celým projektovým týmem odvolán dne [datum] a byla mu uložena povinnost předat přístupy do systému [anonymizováno] [rok] [anonymizováno] zaměstnanci (pokyn [anonymizováno] ze dne [datum]). Dne [datum] vydal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pokyn k odvolání žalobce, odborného referenta, z funkce diecézního projektového manažera u [obec] biskupské konference a navrhl jeho odvolání jako zástupce [obec] biskupské konference v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [územní celek] (pokyn [anonymizováno] ze dne [datum]). Bývalý kolega žalobce, bývalý ředitel útvaru správy majetku u žalovaného, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], uvedl, že žalobce pracoval vždy samostatně, zajišťoval agendu grantů u žalovaného a výsledky jeho práce byly pozoruhodné (prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] byl do ledna [rok] přímým nadřízeným žalobce a o žalobci uvedl, že pracoval intenzivně a úspěšně, dokázal kultivovaně obhájit svůj názor, proto si stížnosti vedoucích pracovníků na žalobce neumí představit jinde než v osobní rovině, někteří další pracovníci také odešli (prohlášení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum]).

14. Dne [datum] informoval [anonymizována dvě slova] [příjmení] administrátora farnosti u kostela [příjmení] [jméno] [příjmení] míru [obec] [obec] o svém souhlasu s pokračováním prací na projektu [obec], na který žalovaný přispěje na financování celkových stavebních nákladů jednou třetinou z [anonymizována dvě slova] (dopis generálního [anonymizováno] ze dne [datum]), a to na základě žádosti o schválení investičních prací ze dne [datum]. Dne [datum] proběhlo jednání o projektu Centrum [anonymizováno] [obec] – [obec], na kterém žalobce informoval přítomné o skutečnosti, že žádost o grant lze již nyní zpracovávat a [datum] dojde již jen k jejímu podpisu a podání. Následně generální [anonymizována dvě slova] uvedl, že žalovaný je v tíživé situaci a mělo by se šetřit a dále generální [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] uvedli, že by se v projektu mělo pokračovat (zápis z jednání [číslo] o projektu Centrum [anonymizováno] [obec] – [obec] ze dne [datum]). Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] vyplývá, že pokud se jednalo o majetek [anonymizováno], tak žadatelem o grant bylo [anonymizováno], farnosti mají právo podávat žádosti pouze do 100 000 Kč. Schvalovací proces je od roku [rok] takový, že se nejprve probírá záměr k vhodnému dotačnímu titulu. Na žádost o grant pak musí dát [anonymizováno] schvalovací doložku, neboť je to nad 100 000 Kč. Vše musí být schváleno generálním [anonymizována dvě slova]. [anonymizováno] je v každém projektu ten garant, který to musí zaplatit. Komunitní centrum v [obec] si pro své rozhodování vyhradil generální [anonymizováno] [jméno] [příjmení], žalobce v minulosti upozorňovala na to, aby tento projekt komunikoval přímo s [jméno] [příjmení] či s [anonymizováno] [příjmení]. [příjmení] se opatrně zvažovat, o které projekty se zažádá, neboť dotace vzhledem ke spoluúčasti zatíží [anonymizováno] a nejedná se o hospodářskou činnost, která by se vrátila. Je to spíš činnost filantropická a musí se postupovat individuálně a opatrně, což je důvodem, proč si tento projekt vzal do své rozhodovací pravomoci přímo pan [příjmení] a komunikoval to přímo s [anonymizováno] [příjmení]. Jednalo se o velkou rekonstrukci komunitního centra se spoluúčastí zhruba 20 milionů. Rozhodně nebylo v kompetenci žalobce žádat o dotace. Žalobce pracoval na pozici samostatného referenta, který neměl žádné rozhodovací pravomoci ani neměl podpisové právo, to je v [anonymizováno] složitá otázka, podpisové právo nemá ani svědkyně. E-mailem ze dne [datum] bylo [anonymizováno] [příjmení] žalobci sděleno, že restituční náhrady od státu církvím se každým rokem snižují a jejich použití má být v souladu s požadavkem na péči řádného hospodáře výhradně k vytváření hospodářské základny pro trvale udržitelné financování. Tato skutečnost je mezi zaměstnanci známa již několik let. Finanční náhradu církvím je proto potřeba investovat tak, aby generovala výnosy, o čemž byli zaměstnanci naposledy informováni na schůzce [datum] a s žalobcem o tom konkrétně hovořila i jeho nadřízená letos na jaře, že tento aspekt se týká i finanční spoluúčasti na dotacích. Podle Podpisového řádu [název žalované] ze dne [datum] je zaměstnanec [název žalované] za něj oprávněn podepisovat, je-li to přímo stanoveno podpisovým řádem nebo v jiných předpisech, je-li mu statutárním orgánem vystaveno pověření činit právní jednání (podepisovat) ad hoc, nebo je-li mu delegováno trvale právo podpisu v určitých oblastech.

15. Svědkyně [příjmení] [příjmení] vypověděla, že se jí několikrát stalo, že žalobce nezastihla na pracovišti v pracovní době, žádala ho, aby ji předem informoval o tom, kdy bude na cestách mimo pracoviště. Žalobce toto odmítl, že to dělat nebude, což ji zarazilo, neboť ho nechtěla hlídat, ale chtěla s ním spolupracovat. Žádný jiný podřízený s tím problém neměl. Co se týká telefonátu, tak se právě vrátila z prohlídky kostela [obec] a s kolegy ze stavebního odboru přemýšlela, kde vzít peníze na zatraktivnění tohoto kostela a v nadšení volala žalobci o novém projektu a on jí sdělil, že už na pracovišti není, to bylo něco kolem jedné hodiny, že už si píchnul. Telefonátu byla přítomna i paní [příjmení]. Svědkyně si byla vědoma, že pracovní doba končí ve 14 hodin a vyzvala žalobce, aby se na pracoviště vrátil, on na to řekl, že se nevrátí, až to zkouší na někoho jiného. Na pracovišti byla povinnost být od devíti do dvou hodin, není si vědoma, že by někdy podepisovala žalobci přesčasy. Od doby, co byla vedoucí, rozhodně neplatilo pravidlo o napracování si hodin. Z e-mailové komunikace mezi [anonymizováno] [příjmení] a žalobcem ze dne [datum], [datum], [datum] vyplývá, že dne [datum] [anonymizováno] [příjmení] požadovala po žalobci, aby ji informoval o plánovaných schůzkách a absencích na pracovišti. Žalobce reagoval tak, že urgenci vnímá jako reakci na skutečnost, že založil odborovou organizaci a že přemýšlí, že se následující den zúčastní kontrolního dne na [obec]. [anonymizováno] [příjmení] následujícího dne reagovala na email žalobce tím, že uvedla, že její požadavek s jeho členstvím v odborové organizaci nesouvisí, souvisí s efektivnějším využitím pracovní doby žalobce a se skutečností, že žalobce opakovaně opouští pracoviště bez ohlášení vedoucímu. Žalobce následně [anonymizováno] [příjmení] odpověděl, že jejímu požadavku na hlášení opuštění pracoviště nemůže z principiálních důvodů vyhovět, připomněl své pracovní zásluhy a obdržení finanční odměny a uvedl, že se jedná o snahu [anonymizováno] [příjmení] znepříjemnit mu výkon práce drobnou šikanou, která je v souvislosti s jeho odborovou aktivitou. [anonymizováno] [příjmení] dne [datum] žalobce vyzvala, aby jí sdělil, kde se pohyboval dne [datum] v dopoledních hodinách, neboť ho na pracovišti nezastihla, a dále žalobce upozornila na skutečnost, že porušování pracovních povinností může mít za následek ukončení pracovního poměru. Žalobce dne [datum] odpověděl, že [datum] byl na kontrolním dnu na [obec], jak [anonymizováno] [příjmení] informoval dne [datum]. [anonymizováno] [příjmení] sdělila dne [datum] žalobci, že ho jako jeho přímá nadřízená upozorňuje na skutečnost, že žalobcovu nepřítomnost na pracovišti dne [datum] v pracovní době a jeho odmítnutí se na pracoviště vrátit, považuje za hrubé porušení pracovní kázně a dále že si není vědoma toho, že by žalobce měl, jak uvedl, napracováno, tedy že mu byla nařízena práce přesčas či že by měl možnost si vybrat za práci přesčas náhradní volno (e-mail ze dne [datum] adresovaný [anonymizováno] [příjmení] žalobci). Z e-mailové komunikace mezi členy [anonymizováno] a [anonymizováno] [příjmení] ze dne 15. a [datum] vyplývá, že [anonymizováno] [příjmení] navrhl dva termíny pro plánovanou schůzku zástupců žalovaného a [anonymizováno], které ale žalobce neakceptoval s tím, že v tyto termíny se nemůže dostavit. [anonymizováno] [příjmení] následně zaslala žalobci e-mail ze dne [datum] s tím, že si není vědoma, že by jí v uvedených termínech hlásil jakoukoliv absenci, a proto očekává, že bude v té době na pracovišti, nebo sdělí důvody své nepřítomnosti. Dne [datum] reagoval žalobce e-mailem adresovaným [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno] [příjmení], [jméno] [příjmení] tak, že uvedl, že v jednom termínu svolal jednání týmu k zajištění realizace projektu [anonymizována dvě slova] [jméno] a v druhém termínu se zúčastní zasedání [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], dále uvedl, že se ohrazuje proti pokračující šikaně ze strany vedení, pokud s tím vedení nepřestane, obrátí se na soud, přičemž e-mail mají adresáti považovat za předžalobní výzvu (e-mail ze dne [datum]). Na tento e-mail žalobci odpověděl [anonymizováno] [příjmení] tak, že nelze považovat za šikanu, pokud zaměstnavatel trvá na tom, aby mu žalobce umožnil kontrolovat práci v pracovní době, dále uvedl, že jeho e-mail obsahuje křivé obvinění ze šikany a žalobce porušuje Etický kodex [název žalované] (e-mail ze dne [datum]). Podle Pracovního řádu [název žalované] ze dne [datum] se základní částí pružné časové doby rozumí v pátky doba od 9 do 14 hodin. O předpokládané nepřítomnosti na pracovišti jsou zaměstnanci povinni informovat svého nadřízeného. Za přesčasovou práci se nepovažuje práce, která nebyla zaměstnanci nařízena ani schválena. Práci přesčas eviduje příslušný nadřízený.

16. Svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedla, že [anonymizováno] [příjmení] chtěl v minulosti po žalobci, jakož i po ostatních kolezích, kteří se nevyskytovali po celý den v [anonymizováno] paláci, byli v terénu, snímek pracovního dne. Mohla to být třetina až polovina zaměstnanců. Cílem snímků pracovního dne nebylo hlídat, kdo je kdy na pracovišti, bylo to proto, že [anonymizováno] vykazovalo velkou ztrátu a bylo potřeba najít volné kapacity a zjistit, jaká oddělení posílit. Proto také došlo ke změnám v organizaci [anonymizováno]. Ona po žalobci nikdy snímek pracovního dne nechtěla. Chtěla po žalobci, aby spolu probírali konkrétní případy, na kterých pracuje, protože se tam jednalo o velké peníze a musí se to vykazovat a pak správně vyúčtovat. Snažila se vést se žalobcem konstruktivní diskuzi nad věcnou stránkou jejich spolupráce. Rozhodnutí o stěhování žalobce a dalších zaměstnanců souviselo rovněž s posílením celého oddělení, do kterého bylo potřeba přijmout další lidi a kancelář žalobce nebyla dostačující pro žalobce a další dva nové lidi z oddělení dotačního managementu, aby spolu mohli kooperovat. [příjmení] žalobce neměl se stěhováním nikdo jiný problém. Stěhování zaměstnanců do jiných kanceláří je v [anonymizováno] běžnou praxí.

17. Z rozhodnutí výkonného ředitele [název žalované] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], vyplývá, že šest zaměstnanců včetně žalobce se z důvodu vyklizení pronajatých prostor a z důvodu racionality řízení a efektivního využívání kanceláří měli přestěhovat do určených kanceláří do [datum]. E-mailem od asistentky Sekce pro strategie, dotace a marketing ze dne [datum] bylo žalobci spolu s ostatními zaměstnanci žalovaného doručeno rozhodnutí výkonného ředitele o nové dislokaci vybraných zaměstnanců č. j. [spisová značka] [číslo] s upozorněním, že stěhování je nutno realizovat do [datum]. Žalobce reagoval e-mailem ze dne [datum] adresovaným výkonnému řediteli, ve kterém uvedl, že se požadavku na stěhování nehodlá podřídit, že rozhodnutí o stěhování je podle něj vedeno potřebou vedení šikanovat a zastrašit zaměstnance. Na e-mail žalobce reagoval dne [datum] e-mailem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], výkonný ředitel, který vzal na vědomí nesouhlas žalobce se stěhováním a žalobce upozornil, že porušování pracovních povinností může mít za následek ukončení pracovního poměru. Dne [datum] převzal žalobce výzvu ke splnění rozhodnutí výkonného ředitele žalovaného ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka] [číslo], o stěhování a nové dislokaci zaměstnanců do kanceláří v budově [anonymizováno] paláce, [ulice a číslo], [obec a číslo], ve které je vysvětleno, že rozhodnutí o stěhování bylo vydáno s ohledem na požadavek efektivního využití kancelářských prostor a kooperaci mezi zaměstnanci, žalobce byl vyzván ke splnění rozhodnutí do [datum] a dále byl žalobce upozorněn na možnost výpovědi dle ust. § 52 písm. g) zák. práce.

18. Dne [datum] zaslal žalobce jako předseda [anonymizováno] e-mail všem zaměstnancům žalovaného, ve kterém je uvedeno, že [anonymizováno] má vážné pochyby o tom, že [anonymizováno] je řízeno s péčí řádného hospodáře a že dle § 279 zák. práce odbory požadují po žalovaném poskytnutí informací ohledně hospodaření žalovaného v 12 konkrétních oblastech. Na e-mail reagoval [anonymizováno] [příjmení] tím, že žalobci sdělil, že považuje formu hromadného e-mailu žalobce za nevhodnou, plně respektuje právo zaměstnanců na sdružování v odborech, nicméně odborovou činnost má žalobce vykonávat mimo pracovní dobu. Dále žalobce informoval, že žalovaný je připraven splnit svou zákonnou povinnost informovat [anonymizováno], rozsah žádaných informací jde však daleko nad rámec požadavků zákona a reakce žalovaného bude tak zčásti zamítavá (e-maily ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal žalobce generálnímu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a dalším osmi zaměstnancům žalovaného e-mail, ve kterém informuje, že projekt grantu na restaurování fresek a opravu střechy kostela svatého [jméno] v [anonymizováno] [obec] je ohrožen pro pochybení pana [jméno] [příjmení], ředitele sekce stavebně investiční, o kterém dále uvádí, že jeho jmenování do funkce ředitele proběhlo bez výběrového řízení a jmenován byl nikoliv pro své kvality, ale pro loajalitu k [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (e-mail ze dne [datum]). Na tento e-mail žalobci reagoval [anonymizováno] [příjmení] s tím, že pokud žalobce pojal takto závažné podezření týkající se projektu [anonymizováno] [obec], měl ho jako svého nadřízeného bezodkladně informovat jako prvního, nerespektování organizační struktury žalované vnímá jako nevhodné a vyzývá žalobce, aby mu sdělil podrobnosti případu, aby ho mohl řešit (e-mail ze dne [datum]). Žalobce [příjmení] [příjmení] odpověděl, že místo aby věcně řešil nekvalitní práci [jméno] [příjmení], vyhrožuje mu zákoníkem práce a že věc tedy řeší s vedoucím stavebního odboru, přičemž ještě uvedl, že e-mail poslal v kopii Otci [anonymizováno] na vědomí, neboť by měl být o věci informován (e-mail ze dne [datum]). [anonymizováno] [příjmení] na e-mail reagoval [datum] tím, že vyzval žalobce k předložení podkladů k projektu v [anonymizováno] [obec], neboť je dosud neobdržel a svolal na týž den schůzku k věcnému řešení kauzy (e-mail ze dne [datum]). E-mailem ze dne [datum] informoval žalobce spolupracovníky o dotaci na projekt [příjmení] [jméno] – [příjmení] gotický skvost a o spoluúčasti žalovaného na této dotaci ve výši 3 050 543,17 Kč. Na e-mail reagoval žalobci generální [anonymizováno] [jméno] [příjmení] s tím, že svépomocný fond prostředky nemá, gratuluje farnosti, která grant získala, ale bude muset hledat jiné zdroje (e-mail ze dne [datum]). Následně se [jméno] [příjmení] žalobce e-mailem, který rozeslal všem zaměstnancům žalovaného, zeptal, jak je možné, že arcidiecéze, která dostává v rámci restitučních náhrad 170 milionů korun ročně, nemá na zaplacení spoluúčasti ve výši 3 miliony korun (e-mail ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal žalobce e-mail arcibiskupovi [jméno] [příjmení], který v kopii přeposlal všem zaměstnancům žalovaného, ve kterém arcibiskupa prosí o zastání pro sebe a ostatní zaměstnance, kteří se bojí arcibiskupa oslovit. V e-mailu žalobce uvádí, že je mu opakovaně vyhrožováno výpovědí a dále že pan [příjmení] vystupuje proti některým zaměstnancům zastrašujícím způsobem. [jméno] [příjmení] žalobci odpověděl, že se domnívá, že žalobce není šikanován, že nerespektuje pracovní předpisy a postupy. [jméno] [příjmení] dále uvedl, že jeho představa odborového hnutí je radikálně jiná a že aktivity žalobce vyvolávají napětí a zmatek. Považoval by proto za vhodné, aby žalobce uvažoval o změně místa svého povolání (e-mail arcibiskupa adresovaný žalobci ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal žalobce všem zaměstnancům žalovaného e-mail adresovaný generálnímu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve kterém žádá vysvětlení k darování [anonymizována dvě slova] z [název žalované] do [příjmení] kláštera, kdy se konkrétně táže generálního [anonymizováno]:„ … jak se darování majetku za nejméně 100 milionů korun a výběr nejhorší, ale nejdražší nabídky slučuje s péčí řádného hospodáře, kterou deklarujete?“ (e-mail ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] žalobce následně e-mailem ze dne [datum] vyzval, aby přestal se šířením zkomolených, pomlouvačných a demagogických informací o svém zaměstnavateli. Žalobce následně emailem ze dne [datum] adresovaným všem zaměstnancům žalované svůj dotaz zopakoval. Podle Etického kodexu [název žalované] ze dne [datum] mají zaměstnanci jednat korektně a kolegiálně s ostatními zaměstnanci [anonymizováno] i jemu podřízených právnických osob a dbají toho, aby jejich vztahy se lidsky rozvíjely a nebyly poškozovány nactiutrháním, pomluvami a šířením negativních informací.

19. Svědkyně [příjmení] [příjmení] vypověděla, že v rámci organizačních změn vzniklo oddělení pro dotační management a zadávání veřejných zakázek, což je agenda, kterou do té doby vykonával pouze žalobce. Obecně se vědělo, že bude poslední programové období, proto se dbalo na to, aby se toto období co nejvíce využilo, proto došlo k vytvoření oddělení dotačního managementu a veřejných zakázek a toto oddělení se rozšířilo o dva další zaměstnance, jednalo se o [anonymizováno] [příjmení] a [anonymizováno] [příjmení], přičemž žalobce zůstal součástí toho oddělení, jako člověk, který tu agendu znal. V tu chvíli začala svědkyně vnímat, že se spolupráce s žalobcem změnila, jako kdyby nechtěl, aby v oddělení byli další zaměstnanci a žalobce nechtěl novým kolegům dát přístupy do systému [anonymizováno] [rok] Pan [anonymizováno] byl přijat asi v květnu [rok] a [anonymizováno] [příjmení] asi dva měsíce po něm. Žalobce rozhodně neměl být nadřízeným žádného z nich. Pan [anonymizováno] dostal od svědkyně zadání, aby si přístupy od žalobce vyžádal. Pan [anonymizováno] se spojil s lidmi z těch konkrétních institucí a svědkyni sdělil, že nic nebrání tomu, aby přístupy od žalobce dostal. Žalobce byl několikrát vyzýván svědkyní a panem [příjmení], aby přístupy dal. [příjmení] [příjmení] to bránilo v práci, ale potom ty přístupy asi získal nějak jinak. Z e-mailové komunikace mezi žalobcem a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [datum], [datum] a [datum] vyplývá, že [anonymizováno] [příjmení] požádal žalobce, aby pro něj zajistil na základě pokynu ředitelky [příjmení] přístup ke všem projektům v dotačních administračních systémech, na které byly podány žádosti o dotaci, ke kterým žalobce zajišťoval podání žádostí o dotace. Žalobce [datum] zaslal [anonymizováno] [příjmení] přihlašovací údaje do databází, do kterých měl přístup za [název žalované]. Dále žalobce uvedl, že přihlašovací údaje k přístupům, které má za jednotlivé farnosti na základě jemu udělených plných mocí, zašle [anonymizováno] [příjmení] poté, až s [anonymizováno] [příjmení] od farností vyžádá souhlas. Obdobné je to i se systémem [anonymizováno] [rok], jen s tím rozdílem, že tam může pro [anonymizováno] [příjmení] zřídit jen čtecí přístup s tím, že [anonymizováno] [příjmení] nebude moci nic editovat, to se týká sedmnácti projektů. Dne [datum] urgoval [anonymizováno] [příjmení] žalobce, aby mu poskytl přístup k uvedeným sedmnácti projektům do [anonymizováno] [rok] do [datum], neboť se tak zatím nestalo. E-mailem ze [datum] v 13:55 hod. následně [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyzval žalobce, aby nejpozději do [datum] zřídil ke všem projektům v [anonymizováno] [rok], ke kterým má přístup, administrátorské přístupy pro [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] [jméno] ze dne [datum] v 15:10 hod. vyzval [anonymizováno] [příjmení] žalobce znovu, aby zřídil přístupy dle pokynů v jeho emailu odeslaném v ten samý den v 13:55 hod, neboť v souladu se Směrnicí o správě církevního majetku ze dne [datum] vyžadují právní jednání podřízených církevních právnických osob, jejichž zřizovatelem je [název žalované] spadajících do mimořádné správy majetku souhlas [název žalované]. Do mimořádné správy majetku spadají přitom i žádosti o dotace jednotlivých podřízených církevních právnických osob, pokud je vyžadována jejich finanční spoluúčast. [název žalované] tak musí mít zřízen přístup do všech aplikací, prostřednictvím kterých probíhá administrace dotací. K přístupu do aplikací není vyžadována, na rozdíl od podávání žádostí o dotace, plná moc jednotlivých farností. Na pokyn nadřízeného reagoval žalobce e-mailem ze dne [datum] tak, že s výkladem [anonymizováno] [příjmení] nesouhlasí a přístupy poskytne jen se souhlasem jednotlivých farností.

20. Dne [datum] se uskutečnila ustanovující schůze [anonymizováno], která rozhodla o vzniku odborů, jímž cílem je účinné uplatňování oprávněných zájmů zaměstnanců církve a prosazování transparentního a etického hospodaření, za předsedu [anonymizováno] byl zvolen žalobce, za místopředsedkyně [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zápis z ustavující schůze [anonymizováno] ze dne [datum]). Dne [datum] oznámila [anonymizováno] žalovanému, že v [anonymizováno] působí 10 osob, které jsou zaměstnány o žalovaného a zažádala žalovaného o informace ke 12 konkrétním oblastem ekonomické a finanční situace žalované (oznámení [anonymizováno] ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal advokát [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [příjmení] výzvu k plnění, kterou byl [anonymizováno] [příjmení] vyzván ze strany [anonymizováno], aby se žalovaný zdržel uskutečnění změn vyplývajících z rozhodnutí o stěhování a dislokaci zaměstnanců ze dne [datum] a dále k tomu, aby tato záležitost byla projednána s [anonymizováno] (výzva k plnění ze dne [datum]). Na výzvu k plnění reagoval žalovaný prostřednictvím svého advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] tak, že sdělil advokátu [anonymizováno] [příjmení], [anonymizováno]. dne [datum], že požadavek [anonymizováno] považuje za nelegitimní a zcela nepřiměřený (reakce na výzvu k plnění ze dne [datum]). Dne [datum] obdržel žalobce e-mail od [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ve kterém byly předsedovi [anonymizováno] poskytnuty informace o třech konkrétních oblastech, v dalším byla žádost [anonymizováno] zamítnuta (e-mail ze dne [datum]). Dne [datum] žádal žalovaný [příjmení] o souhlas s výpovědí pracovního poměru žalobce (žádost žalovaného ze dne [datum]). Dne [datum] odmítlo předsednictvo [anonymizováno] udělit souhlas s výpovědí žalobce z důvodu, že žalovaný s [anonymizováno] uvedenou výpověď neprojednal ani [anonymizováno] nesdělil nic o konkrétních důvodech této výpovědi (odpověď [anonymizováno] na žádost zaměstnavatele o souhlas s výpovědí ze dne [datum]). Dne [datum] předložil žalobce širšímu vedení žalovaného návrh kolektivní smlouvy, čímž zahájil kolektivní vyjednávání se žalovanou (e-mail ze dne [datum]).

21. Dne [datum] převzal žalobce výzvu žalovaného, aby plnil pokyny zaměstnavatele ze dne [datum] stran oznamování jakékoli delší absence na pracovišti s uvedením důvodu a byl upozorněn na možnost podání výpovědi ze strany zaměstnavatele dle § 52 písm. g) zák. práce, dále byl vyzván, aby jednal v souladu s etickým kodexem zaměstnavatele, s podpisovým řádem zaměstnavatele a dále aby v bezodkladně zřídil administrátorské přístupy do datačních systémů a portálu MS 2014 dalším konkrétním zaměstnancům (výzva ze dne [datum]). Dne [datum] převzal žalobce výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. g) zák. práce, podle které žalovaný se žalobcem rozvazuje pracovní poměr z důvodu, že porušoval pracovní povinnosti tím, že se v rozporu s rozhodnutím výkonného ředitele o nové dislokaci vybraných zaměstnanců č. j. A/2020 [číslo] odmítl přestěhovat do jiné kanceláře, dále odmítl respektovat pokyn nadřízené [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum], aby jí napříště předem oznámil svou absenci na pracovišti s uvedením důvodu absence a i přes opakování výzvy [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dne [datum] pracoviště svévolně opouštěl, dále že dne [datum] opustil pracoviště před koncem pracovní doby a na výzvu nadřízené se odmítl na pracoviště vrátit, dále že odmítl splnit pokyn nadřízeného, aby v portálu MS 2014 a v dalších dotačních systémech zřídil administrátorské přístupy pro další zaměstnance žalovaného, dále že několikrát porušil etický kodex žalovaného, když opakovaně zasílal ostatním zaměstnancům žalovaného hromadné emaily, ve kterých nařkl vedení žalovaného a své nadřízené z nekalého a šikanózního jednání, dále v emailech šířil informace dehonestující kolegu žalobce pana [jméno] [příjmení], kterého žalobce dále veřejně nařkl z pokusu ze spáchání trestného činu dotačního podvodu, a nakonec že dne [datum] porušil závazná interní pravidla žalovaného vyplývající z podpisového řádu žalovaného a podal za žalovaného dvě žádosti o dotace, jednu na výstavbu komunitního centra [obec] a druhou na akci [anonymizována tři slova] - [obec], a to aniž by disponoval platným souhlasem odpovědných osob. Z oznámení o překážkách v práci na straně zaměstnavatele ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] žalovaný oznámil žalobci, že pracovní poměr žalobce skončí uplynutím výpovědní doby dne [datum] a počínaje dnem [datum] do [datum] není žalovaný schopen přidělovat žalobci práci, žalobci bylo uloženo zdržovat se v pracovní dny v místě svého bydliště. Dne [datum] oznámil žalobce žalovanému, že výpověď ze dne [datum] považuje za neplatnou a trvá na dalším zaměstnávání (oznámení o neplatném rozvázání pracovního poměru ze dne [datum]). Žalovaný reagoval tak, že nadále na dané výpovědi žalobci trvá (reakce žalovaného ze dne [datum]).

22. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce uznán vinným zločinem šíření poplašné zprávy podle § 357 odst. 2, odst. 4 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen„ trestní zákoník“), spočívajícím v tom, že telefonoval na tísňovou linku Městské policie hlavního města Prahy s žádostí, aby byly z [anonymizována dvě slova] odtaženy dva vraky aut, a teprve poté, co tak operátor nechtěl učinit uvedl, že má důvodné podezření se domnívat, že v autech jsou bomby, načež jeho tvrzení vyústilo v marnou operaci integrovaného záchranného systému, to vše navíc za trvání nouzového stavu v ČR, a uvedeným rozsudkem byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání šesti měsíců s podmíněným odkladem výkonu zkušební dobu v trvání 18 měsíců a byla mu uložena povinnost k náhradě škody. Usnesením [název soudu] ze dne [anonymizována dvě slova], č. j. [číslo jednací], došlo ke zrušení rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a Obvodnímu soudu pro Prahu 1 bylo znovu přikázáno věc projednat a rozhodnout. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], byl žalobce zproštěn obžaloby, která mu kladla za vinu jednání popsané výše, a to z toho důvodu, že skutek není trestným činem. Rozsudek nebyl právní moci dne [datum].

23. Soud s ohledem na princip procesní ekonomie zamítl návrh žalobce na doplnění dokazování účastnickým výslechem žalobce a dále svědků [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Podle strany žalující měly svědecké výpovědi těchto osob objasnit jednotlivé případy nerovného zacházení ze strany žalovaného s takto diskriminovanými zaměstnanci a dále pracovní výsledky a okolnosti dlouholetého působení žalobce u žalovaného. Soud doplnění dokazování nepřipustil z důvodu nadbytečnosti, neboť má za to, že okolnosti dlouholetého působení žalobce u žalovaného byly dostatečně prokázány listinnými důkazy a dále má soud za to, že v tomto řízení by byly svědecké výpovědi ohledně nerovného zacházení a diskriminace ze strany žalovaného relevantní pouze ve vztahu k žalobci, a nikoliv ve vztahu k jiným osobám, kdy tento ale neunesl břemeno tvrzení, co se týká šikanózního jednání vůči jeho osobě, jak bude uvedeno dále, a soud považuje za procesně nesmyslné provádět důkazy k netvrzeným skutečnostem.

24. Z dalších v řízení provedených důkazů soud pro rozhodnutí ve věci nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

25. Po právní stránce soud věc posuzoval jako pracovněprávní vztah, pročež ve věci aplikoval speciální úpravu zákoníku práce, když na jím neupravené otázky aplikoval obecnou úpravu občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen„ o. z.“). Na základě učiněných zjištění soud uzavřel, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] platně uzavřena pracovní smlouva.

26. Ohledně rozvázání pracovního poměru obecně platí, že tento může být rozvázán jen zákonem předepsaným způsobem, tedy dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením či zrušením ve zkušební době (§ 48 odst. 1 písm. a) až d) zák. práce). Výpověď z pracovního poměru musí být písemná (§ 50 odst. 1 zák. práce), přičemž zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanovených v § 52 zák. práce (§ 50 odst. 2 zák. práce). Dle § 52 písm. g) zák. práce může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď, jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, přičemž pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců pro tyto důvody upozorněn na možnost výpovědi. Výpověď je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací (§ 61 odst. 1 zák. práce). Dále platí, že zaměstnanec se může žalobou domáhat určení neplatnosti rozvázání pracovního poměru (§ 69 odst. 1 zák. práce), k čemuž je stanovena lhůta dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit jeho rozvázáním (§ 72 zák. práce).

27. Na tomto základě soud nejprve konstatuje, že pracovní poměr účastníků měl zaniknout ke dni [datum], pročež lhůta dvou měsíců k podání žaloby byla zachována, neboť řízení bylo zahájeno žalobou došlou soudu dne [datum] (§ 72 zák. práce).

28. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalovaným učiněná výpověď z pracovního poměru splňuje zákonem předepsané náležitosti, když bylo uzavřeno, že listina ze dne [datum] je formálně bezvadná (§ 50 odst. 4 zák. práce), přičemž tato byla žalobci řádně doručena, resp. osobně předána, dne [datum] (§ 334 zák. práce). Také podmínka platnosti výpovědi v podobě písemného upozornění žalobce na možnost výpovědi v posledních 6 měsících v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci (§ 52 písm. g) in fine zák. práce), které musí být zaměstnanci doručeno do vlastních rukou (rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]) při méně závažném porušení pracovní povinnosti, které předcházelo dalšímu méně závažnému porušení, byla v tomto případě splněna, neboť žalobce převzal dne [datum] písemnou výzvu ke splnění rozhodnutí výkonného ředitele žalovaného ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo], o stěhování a nové dislokaci zaměstnanců do kanceláří v budově [anonymizováno] paláce, v rámci které byl upozorněn na možnost podání výpovědi, a dále dne [datum] převzal žalobce písemnou výzvu od žalovaného, aby plnil pokyny zaměstnavatele ze dne [datum] stran oznamování delší absence na pracovišti s uvedením důvodu, dále byl vyzván, aby jednal v souladu s etickým kodexem zaměstnavatele a s podpisovým řádem zaměstnavatele, kdy současně byl upozorněn na možnost podání výpovědi ze strany zaměstnavatele podle § 52 písm. g) zák. práce. Výpověď pak byla žalobci doručena ve stejném měsíci, konkrétně [datum]. Po písemných upozorněních ze dne [datum] (toto upozornění reagovalo na nesplnění pokynu k přestěhování do jiné kanceláře) a [datum] (toto upozornění reagovalo na nerespektování etického kodexu zaměstnavatele a na neplnění pokynů zaměstnavatele stran zpřístupnění dotačních systémů jiným zaměstnancům a stran nehlášení absencí na pracovišti) následovala další méně závažná porušení povinností (odmítnutí splnit pokyn nadřízeného přestěhovat se do jiné kanceláře v dodatečné lhůtě do [datum], odmítnutí zpřístupnit dotační systémy ze [datum], neomluvená absence na pracovišti a odmítnutí pokynu nadřízeného na pracoviště se v pracovní době vrátit dne [datum]), jak bude podrobně uvedeno dále.

29. Dále se soud zabýval otázkou, zda žalovaným vymezené důvody ve výpovědi z pracovního poměru skutečně nastaly a zda dosáhly intenzity soustavného méně závažného porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, přičemž je třeba také přihlédnout k funkci, kterou zaměstnanec zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti zaměstnance, k míře zavinění, k důsledkům porušení povinnosti zaměstnance pro zaměstnavatele, zda došlo ke vzniku škody apod. Podle soudního výkladu soustavnosti musí jít alespoň o tři a více případů méně závažného porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, které však nemusí být stejného druhu, mezi nimiž je přiměřená časová souvislost, tedy navazuje-li jedno porušení na druhé v takovém časovém intervalu, že lze hovořit o sledu jednotlivých na sebe navazujících porušení pracovních povinností, které nedosahují intenzity zvlášť hrubého nebo závažného porušení pracovních povinností (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [spisová značka]).

30. Podle § 38 odst. 1 písm. b) zák. práce je od vzniku pracovního poměru zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru.

31. Podle § 301 zák. práce jsou zaměstnanci povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

32. Co se týká jednotlivých výpovědních důvodu, tak k odmítnutí žalobce přestěhovat se na pokyn nadřízeného do jiné kanceláře soud uvádí, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že k odmítnutí žalobce došlo, žalovaný k přestěhování žalobce vyzval dne [datum] s uvedením důvodů stěhování a dal žalobci lhůtu k přestěhování do [datum]. Žalobce ještě [datum] pokyn nadřízeného ke stěhování explicitně odmítl, aniž by k tomu uvedl jakékoli relevantní důvody, a pokyn nadřízeného jako jediný z ostatních vyzvaných zaměstnanců nesplnil, a to ani po opakované urgenci a stanovení dodatečné lhůty ze strany nadřízeného.

33. K odmítnutí žalobce splnit pokyn nadřízené [anonymizováno] [příjmení] hlásit jí plánované absence a k jeho absencím na pracovišti soud uvádí, že jednání žalobce opět v tomto případě nebylo mezi účastníky sporné, žalobce v emailové komunikaci s nadřízenou [anonymizováno] [příjmení] explicitně odmítl vyhovět jejímu požadavku na nahlašování absencí a minimálně nenahlásil nadřízené plánovanou absenci z důvodu své účasti na zasedání Regionální stálé konference středočeského kraje, kvůli které odmítl termín ke schůzce [anonymizováno] s [anonymizována dvě slova], a dále absenci dne [datum]. Podle zjištění soudu byl dne [datum] pátek, základní část pracovní doby tak dle pracovního řádu končila ve 14 hodin, přičemž žalobce odešel ve 12:40 hodin, aniž by svou absenci nadřízené nahlásil. [příjmení] žalobce, že si vybíral napracované přesčasy, nemůže obstát, neboť jak z pracovního řádu žalovaného, tak z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] vyplývá, že tato praxe nebyla u žalovaného ani běžná, ani možná a svědkyně vyloučila, že by se jednalo o výjimečný případ, kdy by přesčas nařídila a umožnila zaměstnanci vybrat si za něj náhradní volno.

34. Co se týká výpovědního důvodu spočívajícího v tom, že žalobce odmítl novým zaměstnancům žalovaného zřídit přístup do administračních a dotačních programů u projektů, kde žadatelkami byly jednotlivé farnosti, opět je nesporné, že k tomuto jednání žalobce došlo, žalobce odmítl plnit pokyn nadřízeného, ačkoliv ke zpřístupnění programů byl nadřízenými opakovaně vyzýván, [anonymizováno] [příjmení] žalobce seznámil se svým názorem na věc a dále se zněním Směrnice o správě církevního majetku. Soud se nezabýval organizační strukturou žalovaného ani nezkoumal jeho schvalovací procesy a platnost názoru žalobce, že k zpřístupnění systémů není oprávněn. Soud však s ohledem na neochotu žalobce a způsob, jakým celou situaci řešil, poukazuje na skutečnost, že žalobcovo jednání bylo zcela nekonstruktivní (sám se mohl s faráři spojit a o vzniklé situaci je zpravit a vyžádat si od nich souhlasy ke zpřístupnění systémů), což vedlo soud k závěru, že žalobce pokyn žalovaného splnit nechtěl, nikoliv nemohl.

35. Další výpovědní důvod spočíval v tom, že žalobce rozesílal hromadné e-maily, které měly vyvolat v zaměstnancích žalovaného dojem, že vedení žalovaného jedná nekalým způsobem, nehospodaří řádně a chová se k některým zaměstnancům zastrašujícím způsobem a žalobce šikanuje. Soud v tomto ohledu provedl rozsáhlé dokazování velkým množstvím e-mailů, v nichž žalobce jako odesílatel vystupuje sám za sebe nebo za odborovou organizaci a adresáty jsou široké skupiny zaměstnanců, případně všichni zaměstnanci žalovaného. Soud se nezabýval otázkou, zda skutečnosti, na které žalobce v e-mailech poukazuje, jsou pravdivé, zda došlo ze strany vedení k pochybení v konkrétních projektech či zda žalovaný jedná v rámci svého majetku s péčí řádného hospodáře, ale zabýval se otázkou, zda žalobce tím, že e-maily, které obsahují mnohdy závažná, ničím nepodložená obvinění, zasílal velkému množství adresátů, ne-li všem zaměstnancům žalovaného. Soud nepopírá žalobcem deklarované právo vyjadřovat svůj názor ani právo občana, resp. zaměstnance na bdělost a kontrolu okolního světa, nicméně uzavírá, že je zcela nevhodné, nekolegiální a neetické řešit svá osobní podezření ihned v rámci celého kolektivu, aniž by bylo vyčkáno na reakci osoby, které se obvinění týká, či řešení situace v úzkém kruhu vedoucích pracovníků. Žalobce byl ze strany vedení opakovaně upozorňován na nevhodnost svého počínání a na porušování etického kodexu žalovaného, podle kterého je zaměstnanec povinen jednat korektně a kolegiálně s ostatními zaměstnanci [anonymizováno] i jemu podřízených právnických osob a dbát toho, aby jejich vztahy se lidsky rozvíjely a nebyly poškozovány nactiutrháním, pomluvami a šířením negativních informací. Z e-mailů, které si v tomto smyslu žalobce s vedením vyměnil, vyplývá zjevná neochota žalobce spolupracovat s ostatními zaměstnanci a chovat se kolegiálním způsobem tak, aby podezření a výtky žalobce směrem k vedení žalovaného mohly být konstruktivně řešeny a brány vážně. To samé ostatně platí i o dalším vytýkaném jednání žalobce, které spočívá v zasílání hromadných e-mailů obsahujících nařčení kolegy [jméno] [příjmení] z pochybení v projektu opravy kostela v [anonymizováno] [obec] a dále v šíření podezření žalobce, že pan [příjmení] získal svou pozici u žalovaného nikoliv kvůli svým schopnostem, nýbrž kvůli loajalitě k vedení žalovaného. Z následné e-mailové komunikace mezi žalobcem a [anonymizováno] [příjmení] navíc vyplývá, že [anonymizováno] [příjmení] ve snaze problém věcně řešit, je jako nadřízený žalobcem ignorován a obcházen, což svědčí o zjevné neochotě žalobce spolupracovat se svým nadřízeným.

36. K poslednímu žalobci vytýkanému jednání soud uvádí, že i přes provedené dokazování ohledně dotačních řízení u akce Výstavba [anonymizována dvě slova] [obec] a [anonymizováno] - [obec], kterým mělo být prokázáno tvrzení žalobce, že panovala obecná shoda na tom, aby se oba projekty zrealizovaly, důležitým aspektem zůstává skutečnost, že žalobce nebyl oprávněn podat vlastním jménem žádost o dotaci na zmíněné projekty. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] a z Podpisového řádu [název žalované] jednoznačně vyplývá, že žalobce ze své pozice nebyl oprávněn podat žádost vlastním jménem, u těchto projektů byla vyžadována schvalovací doložka [anonymizováno], žalobce neměl ani rozhodovací, ani podpisovou pravomoc. Navíc z výpovědi svědkyně [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že otázka filantropických projektů, tedy těch, které nemají žádnou hospodářskou návratnost, byla v rámci žalovaného velmi citlivá zejména s ohledem na finanční spoluúčast žalovaného ve výši desítek milionů korun, žalobce v minulosti upozorňovala na skutečnost, že má postupovat v souladu s pokyny nadřízených, veškerá jednání v tomto ohledu měl schvalovat generální [anonymizována dvě slova].

37. Soud uzavírá, že žalobce se svým výše uvedeným zaviněným jednáním dopustil ve všech vytýkaných případech méně závažných porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci, a to tím, že neplnil pokyny nadřízených, nespolupracoval s ostatními zaměstnanci a nedodržoval předpisy vztahující se k jím vykonávané práci (§ 301 písm. a), c) zák. práce).

38. Vzhledem k časové souslednosti jednotlivých porušení se jedná o porušení soustavná, neboť jednotlivá jednání žalobce na sebe navazovala zejména v měsíci srpnu a září [rok] v řádu několika dnů, případně týdnů, přičemž žalobce byl ze strany nadřízených pracovníků frekventovaně upozorňován na skutečnost, že zaměstnanec je povinen plnit pokyny nadřízených, že v chování a jednání žalobce je spatřováno porušování pracovněprávních povinností a že pokud žalobce své chování nezmění, může to mít za následek ukončení pracovního poměru. Co se týká četnosti méně závažných porušení povinností, soud uzavírá, že soudní praxí vyvozený požadavek na tři a více takových porušení byl v této věci bezpečně naplněn s ohledem na jednotlivá výše rozebraná porušení povinností ze strany žalobce.

39. Soud dále uzavírá, že písemná upozornění ze dne [datum] a [datum], která žalobce převzal od žalovaného, byla důvodná, neboť jak bylo uvedeno výše, konkrétní jednání vytýkaná v upozorněních žalobci dosáhla intenzity méně závažných porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci.

40. Při utváření závěru, že výpovědí vytýkané jednání žalobce naplnilo intenzitu méně závažného porušení pracovněprávních povinností žalobce, přihlédl soud rovněž ke skutečnosti, že do doby, než se změnila organizační struktura u žalovaného na konci roku [rok], nebyly se žalobcem u žalované žádné problémy, žalobce byl jmenován vedoucím různých projektových týmů, některé projekty byly oceněny a žalobce byl kolegy považován za schopného zaměstnance. Nicméně tyto skutečnosti nemohou převážit fakt, že v průběhu roku [rok] žalobce svým jednáním opakovaně porušil své pracovněprávní povinnosti. V pracovněprávních vztazích je zcela běžné, že změnou vedení dojde ke změně nastavení pracovního prostředí. Výpověď svědkyně [příjmení] [příjmení], která korespondovala s provedenými důkazy, byla konzistentní a zcela věrohodná, pak dokreslila příčinu změny v chování žalobce v roce [rok]. Žalobce byl do změny vedení na své pracovní pozici zvyklý počínat si autonomně, nevykazovat svou činnost, nehlásit své absence. Tato jeho tvrzená autonomie neměla však žádné organizační opodstatnění, jak uvedla svědkyně, jeho ad hoc funkce vedoucího projektových týmů s sebou tuto autonomii nepřinášela, žalobce byl pracovně zařazen na pozici odborného referenta, kterému byla [anonymizováno] [příjmení] přímo nadřízena. [příjmení] vedení po žalobci požadovalo plnění pokynů, na které do té doby nebyl zvyklý, tyto pokyny nijak nevybočovaly z běžného rámce připadajícího na pracovní pozici odborného referenta. Žalobce pak pokyny vedení ostentativně odmítal plnit, čímž zcela vědomě porušoval své pracovněprávní povinnosti.

41. Žalobce tvrdil, že k rozvázání pracovního poměru výpovědí došlo z důvodu šikany ze strany žalovaného zejména proto, že žalobce založil u žalovaného odborovou organizaci. Žalobce byl pod tíhou neunesení důkazního břemene poučen podle § 118 a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby dotvrdil konkrétní projevy a důvody tvrzené šikany, načež uvedl, že šikana spočívala v tom, že žalobce byl nucen dělat pracovní výkazy, měl se přestěhovat do jiné kanceláře a dále spočívala v situaci ohledně zákazu podat grantové žádosti.

42. Dle ust. § 16 odst. 1 zák. práce zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. Dle ust. § 16 odst. 2 zák. práce v pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace, zejména diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, státního občanství, sociálního původu, rodu, jazyka, zdravotního stavu, věku, náboženství či víry, majetku, manželského a rodinného stavu a vztahu nebo povinností k rodině, politického nebo jiného smýšlení, členství a činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, v odborových organizacích nebo organizacích zaměstnavatelů; diskriminace z důvodu těhotenství, mateřství, otcovství nebo pohlavní identifikace se považuje za diskriminaci z důvodu pohlaví. Dle ust. § 16 odst. 3 zák. práce pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Dle ust. § 16 odst. 4 zák. práce za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.

43. Výpověď z pracovního poměru je bezesporu úkonem, který je nutno podrobit posouzení prizmatem diskriminace a rovného zacházení. Soud se pečlivě zabýval tím, zda tvrzené požadavky žalovaného vůči žalobci byly šikanózní a dospěl k závěru, že nikoliv. Ve věci bylo provedeno obsáhlé dokazování, kterým nebylo prokázáno, že by se žalovaný dopouštěl ve vztahu k žalobci nerovného zacházení či šikany. Ani jeden z žalobcem tvrzených důvodů šikany nevykazuje znaky šikanózního jednání žalované. Jak bylo uvedeno výše, pokyny nadřízených stran vykazování práce a hlášení absencí, přestěhování do jiné kanceláře nebo udělení pokynu nepodávat grantovou žádost nijak nevybočují z obvyklých pokynů potřebných k zajištění chodu instituce. Nejednalo se přitom ani o pokyny, které by směřovaly pouze vůči žalobci, stěhovat se mělo dohromady šest osob, nikdo kromě žalobce s tím neměl problémy, a navíc za celou dobu, po kterou byl žalobce zaměstnán u žalovaného, šlo o první a jediný požadavek na stěhování žalobce do jiné kanceláře. Stejně tak výkazy práce byli podle svědkyně [příjmení] [příjmení] povinni dělat všichni zaměstnanci žalovaného, kteří pracovali v terénu (tedy třetina až polovina všech zaměstnanců), nikdo jiný s nimi problém neměl, navíc svědkyně vysvětlila, že cílem těchto výkazů nebylo sledování a hlídání zaměstnanců, nýbrž potřeba najít volné kapacity a zjistit, která oddělení je potřeba posílit. Stejně tak je plně v kompetenci nadřízených žalobce udělit, či neudělit žalobci souhlas s podáním grantové žádosti, natož za situace, která byla detailně popsána výše, kdy je dotace podmíněna nemalou finanční spoluúčastí žalovaného a pracovní pozice žalobce není spojena s rozhodovací a schvalovací pravomocí. Veškeré jednání žalovaného, které žalobce považuje za šikanózní, bylo žalobci opakovaně vysvětlováno ze strany jeho nadřízených. Není pravdivé tvrzení žalobce, že rozhodnutí o stěhování nebylo odůvodněno, [anonymizováno] [příjmení] v rozhodnutí a následných e-mailech adresovaných žalobci potřebu stěhování racionálně zdůvodnil. Soud z provedeného dokazování neseznal, že by vedení žalovaného proti osobě žalobce zaujímalo nepřátelský postoj, e-maily, které jsou žalobci adresovány, jsou vždy čistě profesního rázu, zdvořilé, vysvětlující, nekonfliktní, [anonymizováno] [příjmení] dokonce poskytl žalobci dodatečnou lhůtu k přestěhování, žalobci byla opakovaně dána příležitost, aby své chování přizpůsobil.

44. Po provedeném dokazování nemůže obstát ani tvrzení žalobce obsažené v žalobě, že hlavní příčinou šikany ze strany žalovaného byla skutečnost, že založil [anonymizováno]. Žalovaný se početnými žádostmi [anonymizováno] zabýval, odpovídal na otázky týkající se hospodaření, s žalobcem jako předsedou [anonymizováno] čile komunikoval, žádal [anonymizováno] o udělení souhlasu s výpovědí žalobce. [anonymizováno] [příjmení] dále aktivně navrhoval termín schůzky zástupců žalovaného s [anonymizováno]. Nadřízení žalobce v e-mailech, ve kterých mu vytýkají jeho chování či jednání, reagují na konkrétní jednání žalobce, na neplnění konkrétního pokynu, soud tak neshledal, že by příčinou jejich výtek vůči žalobci byla skutečnost, že založil a vedl [anonymizováno].

45. Jak bylo uvedeno, pokyny žalovaného, u kterých žalobce tvrdil, že jsou šikanózní, nelze považovat za diskriminační, neboť nevykazují charakteristické znaky diskriminačního chování. Žalobce přitom dále netvrdil, že byl diskriminován z důvodu věku, pohlaví, jazyka či dalších konkrétních důvodů, a proto soud uzavřel, že v tomto případě nebylo shledáno diskriminační či nerovné zacházení žalovaného ve vztahu k žalobci a jelikož žalobce neunesl břemeno tvrzení, soud dále chování žalovaného z tohoto pohledu nezkoumal, nedošlo ani k překlápění důkazního břemene na stranu žalovanou, ani k dalšímu dokazování v tomto ohledu.

46. Vzhledem k tomu, že žalobce byl v době ukončení pracovního poměru výpovědí ze strany žalovaného předsedou odborové organizace, zabýval se soud tím, zda žalovanému tato odborová organizace udělila souhlas s výpovědí z pracovního poměru žalobce dle ust. § 61 odst. 2 zák. práce.

47. Podle § 61 odst. 1 zák. práce výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací. Podle § 61 odst. 2 zák. práce jde-li o člena orgánu odborové organizace, který působí u zaměstnavatele, v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas. Za předchozí souhlas se považuje též, jestliže odborová organizace písemně neodmítla udělit zaměstnavateli souhlas v době do 15 dnů ode dne, kdy byla o něj zaměstnavatelem požádána. Podle § 61 odst. 3 zák. práce zaměstnavatel může použít souhlasu podle odstavce 2 jen ve lhůtě 2 měsíců od jeho udělení. Podle § 61 odst. 4 zák. práce jestliže odborová organizace odmítla udělit souhlas podle odstavce 2, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru z tohoto důvodu neplatné; pokud jsou však ostatní podmínky výpovědi nebo okamžitého zrušení splněny a soud ve sporu podle § 72 shledá, že na zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance nadále zaměstnával, jsou výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru platné. Podle § 61 odst. 5 zák. práce s jinými případy rozvázání pracovního poměru je zaměstnavatel povinen seznámit odborovou organizaci ve lhůtách s ní dohodnutých.

48. Žalovaný odborovou organizaci o souhlas s výpovědí žalobce žádal, když tato žádost byla příslušné odborové organizaci doručena dne [datum]. Odborová organizace pak dne [datum] předala žalovanému své rozhodnutí odmítnout udělit souhlas s výpovědí žalobce. Výpověď z pracovního poměru pak byla žalobci doručena dne [datum]. Soud tak v souladu s ust. § 61 odst. 4 in fine zkoumal, zda lze po žalovaném spravedlivě požadovat, aby žalobce nadále zaměstnával a uzavřel, že nikoliv. Soud plně přisvědčil námitkám žalovaného, pro které žalobce nechce nadále zaměstnávat, neboť jak vyplynulo z provedeného dokazování, žalobce je osobou, která je přesvědčena o své pravdě a nerespektuje organizační strukturu svého zaměstnavatele. Žalobce ani přes vysvětlování a výtky nadřízených nepřijal fakt, že v pracovněprávních vztazích existuje vztah nadřízenosti a podřízenosti a podřízení pracovníci musí dbát pokynů svých nadřízených. Žalobce vyvstalé problémy v pracovním prostředí neřešil nejprve s přímými nadřízenými, ale prostřednictvím hromadných e-mailů je rozšířil mezi všechny zaměstnance žalovaného, ačkoliv byl nadřízenými několikrát upozorňován na nevhodnost takového počínání. Soud zde není oprávněn hodnotit chování žalobce ani urputnost, s jakou využívá nejrůznějších prostředků občanské aktivity k dosažení svých cílů (např. předmět trestního řízení, najmutí advokáta [anonymizováno] k prosazení projednání rozhodnutí o stěhování zaměstnanců s žalovaným apod.), je však povinen zhodnotit, zda lze po žalovaném požadovat, aby nadále zaměstnával zaměstnance, jakým je žalobce. Soud po obsáhle provedeném dokazování jednoznačně uzavírá, že po žalovaném nelze spravedlivě požadovat, aby žalobce dále zaměstnával, vztah mezi žalovaným a žalobcem a jeho projevy z roku [rok] to jasně deklarují a nic nenasvědčuje tomu, že by žalobce své chování do budoucna změnil. Naopak, u žalobce není patrná žádná sebereflexe, ačkoliv byl nadřízenými opakovaně vyzýván ke změně chování, byly mu poskytovány dodatečné lhůty a příležitosti, aby své jednání nepřizpůsobil, neučinil tak, a to ani poté, co jeho chování a způsob jeho jednání odsoudil i arcibiskup [jméno] [příjmení], u kterého žalobce původně hledal zastání.

49. S ohledem na vše shora uvedené soud rozhodl, že výpověď ze dne [datum] daná žalovaným žalobci je platná a žalobu na určení neplatnosti zamítl (výrok I).

50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., když plně procesně úspěšnému žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech zastoupení žalovaného advokátem podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], písemné podání ze dne [datum], účast na jednání dne [datum], účast na jednání dne [datum] v překročené délce dvou hodin) ve výši 15 000 Kč. Dále bylo žalovanému přiznáno 6 paušálních částek náhrady po 300 Kč jako náhrada advokátových výdajů za 6 úkonů právní služby ve výši 1 800 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., to vše včetně příslušné 21 % DPH.

51. Třídenní lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. O místu plnění (k rukám advokáta) bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).