39 C 173/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) název žalobkyně , IČO sídlem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 56 460,14 Kč s přísl. a 141 789,68 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 18 392,34 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 392,34 Kč do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci [číslo] částku 38 067,80 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 38 067,80 Kč do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 48 549,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 48 549,73 Kč do zaplacení.

IV. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci [číslo] částku 82 289,95 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 82 289,95 Kč do zaplacení, se zamítá.

V. Mezi žalovanou a žalobcem [číslo] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Mezi žalovanou a žalobcem [číslo] nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne [datum] se žalobci [celé jméno žalobce] (dále jen„ žalobce [číslo]“) a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ žalobce [číslo]“) domáhali po žalované zaplacení částky 56.460,14 Kč s příslušenstvím a 141.789,68 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedli, že žalobce [číslo] je vlastníkem pozemků [anonymizováno] [číslo] vše v k. ú. [část obce] zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemky žalobce [číslo]“), žalobce [číslo] je vlastníkem pozemků [anonymizováno] [číslo] vše v k. ú. [část obce] zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemky žalobce [číslo]“). Žalobce [číslo] je dále vlastníkem vodovodního vedení, vedení dešťové kanalizace, trafostanice a zpevněných ploch v areálu [anonymizována dvě slova]. Žalovaná je vlastníkem sousedních pozemků p. [číslo] vše v k. ú. [část obce] zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ pozemky žalované“). Žalovaná jako vlastník sousedních nemovitostí bez právního důvodu užívá část pozemků žalobců [číslo] i 2 a uvedené inženýrské sítě žalobce [číslo]. Žalovaná nabyla tyto pozemky kupní smlouvou ze dne [datum]. Mezi žalobci a žalovanou probíhá u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] řízení, ve kterém se žalovaná domáhala po žalobcích zřízení věcných břemen. V rámci tohoto sporu vedeného v [obec] byl vypracován znalecký posudek [anonymizováno] [jméno] [jméno], kde bylo mimo jiné uvedeno ocenění podílu žalované za užívání sítí a částí pozemků žalobců [číslo]. Žalovaná je vlastníkem stavby vodovodní přípojky, která je v rozsahu 2,82 m2 na parc. [číslo] ve vlastnictví žalobce [číslo] je připojen na vodovodní řad žalobce [číslo]. K užívání majetku žalobců nesvědčí žalované žádný právní titul. Žalovaná se dále svou stavbou kanalizační přípojky připojila na kanalizační řad žalobce [číslo] na pozemku [číslo]. Dále žalovaná užívá k přístupu do svého areálu zpevněné plochy v rozsahu 764 m2 ve vlastnictví žalobce [číslo]. Žalovaná je dále vlastníkem stavby zpevněné plochy – sjezdu (56m2) umístěného na pozemku parc. [číslo] který je vlastnictví žalobce [číslo]. Žalovaná je dále vlastníkem elektrické přípojky, která je připojena na stavbu trafostanice ve vlastnictví žalobce [číslo] její stavbou jsou dotčeny pozemky žalobce [číslo] přičemž celková délka přípojky činí 130 m. Žalovaná má dále bez souhlasu žalobce [číslo] umístěnu na jeho pozemcích parc. [číslo] stavbu opěrné zdi a oplocení. Za užívání uvedených inženýrských sítí žalobce [číslo] pozemků žalobců žalovaná ničeho nehradí. Žalobci tak požadují touto žalobou náhradu za užívání inženýrských sítí žalobce [číslo] za období 3 let zpětně, a to od [datum] ve výši 72.755 Kč. Dále žalobce [číslo] požaduje náhradu za dobu tří let zpětně od [datum] z titulu užívání pozemků parc. [číslo]. Žalobce [číslo] požaduje náhradu za užívání pozemků parc. [číslo] rovněž za dobu tří let zpětně, tj. od [datum] v celkové výši 56.460,14 Kč. Žalobci žalovanou vyzvali k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaná se k žalobě vyjádřila svým podáním ze dne [datum] a uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedla, že sice [název soudu] zamítl jejich žalobu na zřízení věcných břemen, ale toto řízení ještě není pravomocné. K žalobě pak uvedla, že žalobci by měli požadovat bezdůvodné obohacení, neboť mezi nimi není žádný smluvní vztah. Uvedla, že původní vlastník jejich areálu odkoupil od žalobce [číslo] nemovitosti s tím, že tyto jsou zasíťované a tyto investice zaplatil v kupní ceně. Prodávající prodal záměrně pozemek tak, aby jejich právní předchůdce neměl přímou možnost vybudovat si své vlastní sítě a jejich napojení na dodavatele služeb. Uvedla, že pozemky žalobců neužívá, a i kdyby to tak bylo, tak jejich užíváním se nikterak nezvýšil jejich majetek. Tuto žalobu žalovaná považuje za šikanózní a nemravnou, neboť žalobci mají v úmyslu nepřátelskou likvidaci jejich podnikání, neboť si nepřejí, aby její sítě byly vedeny přes jejich pozemky, ačkoliv vědí, že to fakticky není možné jinak provést, když pozemek žalované je uprostřed jejich pozemků a není jiná možnost přivést sítě, než za využití právě jejich pozemků. Soud k věci provedl následující dokazování: Ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] [číslo] a z dokumentace stavby pro stavební povolení bylo zjištěno, že se povoluje stavba„ Stanice technické kontroly [část obce]“ umístěná na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Výše uvedená stavba sestává ze sedmi stávajících objektů: [anonymizována tři slova] [příjmení] stanice technické kontroly (STK), [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] (je navržena z připojovacího místa včetně sloupové trafostanice o výkonu 400 kVA), [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] (bude zřízena jako nově vybudovaný vodovodní řad napojený na stávající řad DN 200, vedoucí podél komunikace I/30), SO 06 - dešťová kanalizace, SO 07 -splašková komunikace. Ze stavebního povolení [stát. instituce] [číslo jednací] [anonymizováno] bylo zjištěno, že byla povolena stavba zpevněné plochy, příjezdové komunikace k areálu STK. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odbor [anonymizováno], [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [spisová značka] ze dne 29. 7. 2003 vyplývá, že bylo povoleno užívání stavby [anonymizována tři slova] [část obce] pro objekt zpevněná manipulační plocha a příjezdová komunikace. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební, [číslo jednací] [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí] vyplývá, že se povoluje užívání [anonymizováno] [část obce] – [ulice], [anonymizována dvě slova]. Z daňového dokladu [číslo] se splatností [datum] vyplývá, že žalobci [číslo] byla vystavena faktura za práce provedené za měsíc květen 2003 na stavbě [anonymizováno] [část obce] za: hala- spodní stavba, zpevněné plochy, vodovodní přípojka, dešťová a splašková kanalizace v celkové výši 1 394 986 Kč. Z výpisu z účtu Fio banky vyplývá, že žalobce [číslo] tuto fakturu uhradil. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební, [číslo jednací] [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne 5. 9. 2003 vyplývá, že se povoluje užívání dokončené stavby„ [anonymizována tři slova] [část obce]“. Z dopisů žalobce [číslo] [stát. instituce] a rovněž stavebnímu odboru dne [datum] soud zjistil, že žalobce [číslo] jako majitel vodovodního řádu [anonymizována dvě slova] souhlasí s napojením [anonymizována dvě slova] na tuto inženýrskou síť. Z dopisu žalobce [číslo] [stát. instituce] dne [datum] soud zjistil, že žalobce [číslo] jako majitel stávající kanalizační stoky souhlasí s napojením dešťových vod s napojením na [anonymizována dvě slova]. Z dopisu žalobce [číslo] stavebnímu odboru dne [datum] soud zjistil, že žalobce [číslo] jako majitel pozemků parc. [číslo] v k. ú. [část obce] souhlasí s výstavbou inženýrských sítí pro výstavbu [anonymizována dvě slova] ve [část obce]. Ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne 25. 11. 2004, č.j. [spisová značka] [spisová značka] [rok] a ze dne 30. 12. 2004, č.j. [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že se povoluje stavba [anonymizována dvě slova] umístěná na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Z kupní smlouvy uzavřené mezi [celé jméno žalobce] a [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že předmětem smlouvy byl pozemek – parc. [číslo] o celkové výměře 8 000 m2, kterou prodal žalobce [číslo] právnímu předchůdci žalované za kupní cenu 5 801 500 Kč. Z bodu V. smlouvy vyplývá, že vodovodní přípojka, kanalizační svody a trafostanice jsou již v době podpisu této smlouvy zřízeny. Vzhledem k tomu, že účastníkům této smlouvy je známa skutečnost, že přístup k nemovitosti je možný přes pozemek (nemovitost) prodávajícího – žalobce č., který není předmětem této smlouvy, dohodli se účastníci tak, že žalobce [číslo] umožní kupujícímu přístup k nemovitosti, a to v rozsahu odpovídajícímu využití nemovitosti, které je účastníkům této smlouvy známo v době podpisu této smlouvy. Dále prodávající – žalobce [číslo] prohlásil, že místní komunikace zpřístupňující nemovitost prodávajícího, která je označena v regulačním plánu [příjmení] [okres] pod názvem„ ulice [ulice]“ bude převeden na [územní celek], a to nejdéle do 12 ti měsíců po dokončení dálnice [anonymizováno]. V případě, že nebude prodávajícím předmětná místní komunikace převedena, zřídí prodávající ve prospěch kupujícího za účelem přístupu k nemovitosti věcné břemeno. Ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalované společnost [právnická osoba] postavil opěrnou zeď označenou jako [anonymizováno] [číslo], dále elektrickou přípojku NN [anonymizováno 20 slov]. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že byly tyto stavby kolaudovány. Z geometrického plánu [anonymizováno] [ulice] [číslo] vyplývá přesah opěrné zdi na pozemky parc. [číslo]. Z geometrického plánu [anonymizováno] [ulice] [číslo] byla změřena elektrická přípojka. Ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [spisová značka] [rok] bylo zjištěno, že byla povolena stavba zpevněné plochy. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že byla předmětná zpevněná plocha kolaudována. Z geometrického plánu [anonymizováno] [ulice] [číslo] ze dne [datum] vyplývá zakreslení této zpevněné plochy. Ze sdělení vodovodního úřadu ze dne [datum] vyplývá, že vodovodní úřad [stát. instituce] je toho názoru, že současný stav vodovodní přípojky a vodovodního řadu je porušením zákona o vodovodech a kanalizacích, neboť vybudovaná stavba [anonymizována dvě slova] byla pojmenována„ vodovodní přípojka“, což vedlo k domněnce, že jde o přípojku a ne řad, jak je uvedeno v územním rozhodnutí. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že v tomto řízení se naopak žalovaná v postavení žalobkyně domáhala po žalobcích (tam v postavení žalovaných), aby bylo zřízeno časově neomezené věcné břemeno v její prospěch a ve prospěch každého dalšího vlastníka stavby pro obchod [adresa], na parcele pare. [číslo] se stavební parcelou p. [číslo] pozemkové parcely pare. [číslo] nacházejících se v [katastrální uzemí], obci [obec], spočívající v právu chůze a jízdy, a to ve dne i v noci, na části pozemkové parcely p. [číslo] v [katastrální uzemí], a žalovaná [číslo] každý další vlastník označené parcely byl povinen toto věcné břemeno strpět za jednorázovou úplatu 20 000 Kč, aby bylo zřízeno časově neomezené věcné břemeno v její prospěch a ve prospěch každého dalšího vlastníka stavby pro obchod [adresa], na parcele p. [číslo] se stavební parcelou p. [číslo] pozemkové parcely [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], spočívající v právu umístění podzemní vodovodní přípojky, její údržby, kontroly a případně i obnovy přípojky na pozemkové parcele p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a žalovaná [číslo] každý další vlastník označené parcely byl povinen toto věcné břemeno strpět za jednorázovou úplatu 10 000 Kč, aby bylo zřízeno časově neomezené věcné břemeno ve prospěch žalobkyně a každého dalšího vlastníka stavby pro obchod [adresa], na parcele p. [číslo] se stavební parcelou p. [číslo] pozemkové parcely p. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], spočívající v právu umístění podzemní elektrické přípojky, její údržby, kontroly a případně i obnovy přípojky na pozemkové parcele pare. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu [číslo] ze dne [datum], potvrzeném [stát. instituce], [stát. instituce], dne [datum rozhodnutí] [anonymizováno] [číslo jednací], a žalovaná [číslo] každý další vlastník označené parcely byl povinen toto věcné břemeno strpět za jednorázovou úplatu 20 000 Kč, a aby bylo zřízeno časově neomezené věcné břemeno v její prospěch a prospěch každého dalšího vlastníka stavby pro obchod [adresa], na parcele pare. [číslo] se stavební parcelou pare. [číslo] pozemkové parcely pare. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], spočívající v právu umístění podzemní elektrické přípojky, její údržby, kontroly a případně i obnovy přípojky na pozemkové parcele pare. [číslo] na pozemkové parcele pare. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to v rozsahu vymezeném v geometrickém plánu [číslo] ze dne [datum], potvrzeném [stát. instituce], [stát. instituce], dne 3. 11. 2011 pod [číslo jednací], a žalovaná [číslo] každý další vlastník označené parcely byl povinen toto věcné břemeno strpět za jednorázovou úplatu 10 000 Kč. Žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. Odvolací soud v odůvodnění uvedl, že vycházel z toho, že předmětné pozemky jsou zcela obklopeny pozemky žalovaných (žalobců v tomto řízení), nicméně se silnicí I. třídy z [obec] do [obec] jsou spojeny veřejnou cestou, kterou postavily žalovaná 2) a částečně, na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], žalobkyně, s úmyslem, aby byla užívána neomezeným okruhem uživatelů pro jízdu a chůzi. Dále uvedl, že rozhodnutí soudu o zřízení věcných břemen (služebností) je sice konstitutivní, řízení o zřízení věcných břemen však není ve smyslu § 153 odst. 2 o. s. ř. řízením, kdy z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Vzhledem ke vztahu mezi účastníky je přitom zřejmé, že by k vyřešení věci bylo nutné další soudní řízení, neboť v tomto, uvedená otázka nemůže být řešena, neboť ani žalobou nebyla vymezena. Poukázal na to, že před podáním žaloby žalovaní nabízeli obligační zřízení uvedených věcných břemen za částku dohromady 400 000 Kč a žalobkyně návrh smlouvy nepřijala. I zřízení těchto věcných břemen je přitom citelným zásahem do vlastnického práva žalovaných a zřízení služebností za popsané situace, kdy žalobkyně vědomě nabyla předmětné pozemky, v jejichž prospěch nebyla zřízena služebnost inženýrské sítě, tedy přípojky k veřejným sítím, přičemž jí byla i poskytnuta sleva z kupní ceny z důvodu nemožnosti vložení věcných břemen, odmítla smluvní zřízení těchto přípojek za jednorázovou úplatu ve výši 1/5 slevy z kupní ceny a domáhá se jejich povolení soudem, je zneužitím práva, které podle § 8 o. z. a nepožívá právní ochrany. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že transformační stance označená [anonymizována tři slova] umístěná na parc. [číslo] v k. ú. [část obce] slouží jako určení typu zařízení v distribuční soustavě, kterou provozuje [právnická osoba] [příjmení] transformační stanice je společnost [právnická osoba], na základě zápisu o odevzdání dokončení stavby ze dne [datum], který je přílohou tohoto vyjádření. Stanice je zařazena v majetku [právnická osoba] pod číslem [anonymizováno] [číslo]. Podzemní kabelové vedení nízkého napětí (elektrické přípojky), které je vedeno z výše uvedené elektrické stanice, není ve vlastnictví [právnická osoba]. Z černobílých fotografií založených na č. l 86 a násl. spisu je vidět předmětná trafostanice. Z žaloby na určení vlastnického práva ze dne [datum] vyplývá, že žalobce [číslo] podal žalobu na určení vlastnického práva k sloupové trafostanici a dvou sloupů elektrického vedení na pozemku [číslo] v k. ú. [část obce], a to proti [právnická osoba] Ze sdělení [stát. instituce] ze dne [datum] vyplývá, že komunikace umístěné na parc. [číslo] v k. ú. [část obce] jsou veřejně přístupovými účelovými komunikacemi. Z dokumentu zaměření polohopisu a výškopisu na [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], protokol [číslo] včetně plánu a protokolu o výpočtu plochy přesahu oplocení a svahování násypu do [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vyplývá, že výměra přesahu na části [parcelní číslo] je 35 m2. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že stavba [anonymizováno] ve vlastnictví žalované je umístěna na severozápadním okraji města a přístup do areálu [anonymizováno] je proveden sjezdem o ploše 56 m2 provedeným na cizím pozemku a sjezd navazuje na neveřejnou komunikaci ve vlastnictví žalobců. [příjmení] této komunikace využívaná žalovanou je 764 m2. V areálu Autonu jsou pro zachycení povrchových vod umístěny vpusti napojené na neveřejnou dešťovou kanalizaci PVC 500mmm. Přípojka [anonymizováno] byla provedena z trafostanice, která je ve vlastnictví žalobců. Její poloha je vymezena geometrickým plánem [číslo] její délka je 130,4 metrů. Přípojka vodovodní (její neveřejná část) se nachází na p. [číslo] (vlastnictví žalobců) a je napojena na neveřejný vodovodní řad rovněž ve vlastnictví žalobců. V místě vyznačeném geometrickým plánem [číslo] je vymezeno místo napojení a umístění části přípojky na cizím pozemku ve výměře 2, 82 m2. Přípojka dešťové kanalizace byla napojena na stávající neveřejnou kanalizační stoku dešťových vod [anonymizována dvě slova] ve vlastnictví žalobců, která je vedena podél příjezdové komunikace v délce 91,5 metrů a vyvedena do otevřeného betonového příkopu podél hlavní komunikace ul. [ulice]. Do ní jsou vypouštěny dešťové vody ze střechy budovy [anonymizováno]. Přípojka komunikační (sjezd) je u areálu [anonymizováno], který je napojen na účelovou komunikaci sjezdem, který byl přesně změřen v geometrickém plánu [číslo]. Sjezd byl proveden na pozemku p. [číslo]. [příjmení] sjezdu na cizím pozemku je 56 m2. Stavba [anonymizována dvě slova] – zpevněná plocha a příjezdová komunikace je vybudovaná plocha kolem budovy STK a příjezdové komunikace, která byla na p. [číslo] v k. ú. [část obce] napojena na část realizované komunikace dle regulačního plánu. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – elektro přípojka byla vybudována pro zajištění elektrické energie v objektu [anonymizováno]. Od napojovacího místa umístěného na sloupu stávajícího vrchního el. vedení na [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] k nově realizované trafostanici o výkonu 400 kVA umístěné na [parcelní číslo] k. ú. [část obce]. Z této trafostanice je vedena přípojka v zemi k SZ hraně objektu [anonymizováno]. Stavba SO 05 – vodovodní řad (neveřejný) – průměr potrubí [anonymizována dvě slova] zajišťuje zásobování pitnou vodou ze stávajícího řadu [anonymizována dvě slova], vedeného ve vzdálenosti cca 200 metrů podél komunikace [ulice]. Z něho je napojen i objekt firmy [anonymizováno]. Stavba [anonymizována dvě slova] – dešťová kanalizace je v části DN 30 mm, v části DN 500 mm (od místa napojení firmy [anonymizováno]) odvádí dešťové vody ze střech a odvody z odstavných ploch přes sorpční vpusti [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] do stávající kanalizace DN 800, která je vedena ve vzdálenosti cca 200 metrů podél komunikace [ulice]. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného spol. [právnická osoba] vyplývá, že vodovodní přípojka na pozemku p. [číslo] je situovaná jižně od vjezdu do areálu žalované, vedoucí od vodoměrné šachy na pozemku p. [číslo] k napojení na vodovodní řad žalobce na pozemku p. [číslo]. Rozsah dotčené části pozemku [číslo] je převzat z geometrického plánu [číslo] [anonymizováno] [ulice] a dotčená plocha je 2,81 m2. Zpevněná plocha na pozemku p. [číslo] je situovaná ve vjezdu do areálu žalované, vedoucí od účelové komunikace na pozemku p. [číslo] do areálu žalované. Rozsah dotčené části pozemku je převzat z geometrického plánu [číslo] [anonymizováno] [ulice] a dotčená plocha je 55, 87 m2. Elektrická přípojka na pozemku p. [číslo] vede od sloupové trafostanice na pozemku p. [číslo] oploceným areálem žalobce východně směrem k areálu žalované. Rozsah dotčené části pozemků p. [číslo] je převzat z geometrického plánu [číslo] Ing. P. [ulice] a šířka dotčené plochy je dána ochranným pásmem elektrického vedení, celková dotčená plocha je 262,08 m2. Opěrná zeď a oplocení na pozemku p. [číslo] je situované při severní hranici areálu žalované. Jedná se o opěrnou zeď patrně z betonových pražců a oplocení z betonových sloupků a drátěného pletiva. Rozsah dotčené části pletiva těchto pozemků byla převzata z vyjádření žalobce a činí 36 m2. Vodovodní řad na pozemku p. [číslo] jehož parametry jsou převzaty ze znaleckého posudku [jméno] [jméno] a jeho délka činí 103,2 metrů a je užíván společně 3 subjekty včetně žalované. [ulice] kanalizace na pozemku p. [číslo] jehož parametry jsou převzaty ze znaleckého posudku [jméno] [jméno], odvádí dešťové vody do stávající kanalizace DN 800 vedené podél komunikace [ulice]. Délka užívané dešťové kanalizace činí 91,5 metru a je užívána 3 subjekty včetně žalované. Zpevněná plocha na pozemku p. [číslo] jejíž parametry jsou převzaty ze znaleckého posudku [jméno] [jméno], je z asfaltobetonu a dle zákresu dotčená část této zpevněné plochy navazuje na výjezd z areálu žalované a vede k připojení na veřejnou komunikaci. Znalecký ústav v tomto směru pracoval s dvěma variantami, kdy varianta [číslo] uvažovala o vlastnictví žalobce k celé komunikaci až k ulici [ulice] a činí 764 m2 a je užívána 4 subjekty a varianta [číslo] uvažovala s vlastnictvím komunikace žalobcem pouze na pozemku p. [číslo] tato část má výměru 64 m2 a je užívána 2 subjekty. Z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že rozdíly ve výměrách u vodovodní přípojky a zpevněné plochy vznikly zaokrouhlením. Výměry znalec zjistil z geometrických plánů vypracovaných [anonymizováno] [příjmení], schematických nákresů a rovněž vyšel ze znaleckého posudku vypracovaného panem [jméno]. K dotazu právního zástupce žalobce, zda jsou ceny uvedené v posudku aplikovatelné i na pozdější období, znalec uvedl, že ceny v posudku uvedené vychází pouze ze sledovaného období. Pozdější období by musel znovu dopočítat. Ze znaleckého posudku [číslo] doplnění [číslo] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že výpočet plochy dotčené části pozemků žalobce [číslo] je u plochy dotčené vodovodní přípojkou 2,81 m2, plocha dotčená zpevněnou plochou 55, 87 m2, plocha dotčená elektrickou přípojkou 83,84 m2 a plocha dotčená opěrnou zdí a oplocením 35 m2 Celkem dotčená plocha činí 177,52 m2. Na základě provedené analýzy s použitím metod ocenění pro stanovení výše obvyklého nájemného za užívání pozemků p. [číslo] ve vlastnictví žalobce [číslo] stanovil znalecký ústav nájemné ve výši 18 344 Kč celkem (medián) a to za období od [datum] do [datum]. U určení obvyklého nájemného za užívání pozemků žalobce [číslo] umístěním staveb činí dotčená plocha elektrikou přípojkou 178,24 m2. Výši obvyklého nájemného stanovil ústav ve výši 12 182 Kč (medián) a to za období od [datum] do [datum]. Dále bylo předmětem ocenění určení obvyklého nájemného za užívání vodovodního řadu, dešťové kanalizace a zpevněné plochy na pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce]. Za vodovodní řad bylo určeno nájemné 12 543 Kč, za dešťovou kanalizace 6 761,82 Kč a za zpevněnou plochu komunikace 22 177,73 Kč, celkem 41 482,54 Kč, a to za období od [datum] do [datum]. Z předžalobní výzvy žalobců adresované právnímu zástupci žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobci se žalované částky po žalované domáhali. Dne [datum] sdělila žalovaná své odmítavé stanovisko k zaplacení žalované částky. Z barevných fotografií je možno seznat pozemky žalobců i žalované. Na fotografii označené soudem jako„ A“ je vidět opěrná zeď. Na dalších fotografiích je vidět vjezd do areálu žalované, opěrné zdi nízké (z betonových pražců), trafostanice a okolní komunikace. Po právní stránce posoudil soud věc takto: Judikatura Nejvyššího soudu ČR ustáleně zastává právní názor, že plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. (žalobci požadované bezdůvodné obohacení vzniklé v době od [datum] do [datum] se řídí ustanoveními občanského zákoníku účinného do [datum] viz § 3028 odst. 1, 3 o. z.) je i stav, kdy je cizí pozemek popř. stavba užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka bez nájemní smlouvy či jiného obdobného titulu. Prospěch v takové situaci vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to čehokoliv hradil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1051/2005). Citovaná judikatura je přitom se zřetelem k obdobnému znění § 451 obč. zák. a § 2991 o. z. použitelná i v poměrech občanského zákoníku účinného od [datum] (srov. k tomu též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2113/2016, a ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1836/2017). Žalobce [číslo] požadoval po žalované zaplacení celkové částky 56 460,14 Kč za užívání jeho pozemků vedením vodovodní přípojky v rozsahu 2,82 m2, za což požadoval částku 240, 34 Kč odpovídající 3 letům užívání od [datum] do [datum], za zpevněnou plochu – vjezd v rozsahu 56 m2 za což požadoval částku 14 318,31 Kč odpovídající 3 letům užívání od [datum] do [datum], za opěrnou zeď v rozsahu 36 m2 za kterou požadoval 9 204,63 Kč odpovídající 3 letům užívání od [datum] do [datum] a za elektrickou přípojku zabírající 126 m2 pozemku žalobce, kdy za tuto požadoval částku 32 216,19 Kč odpovídající 3 letům užívání od [datum] do [datum]. K nároku žalobce [číslo] na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku žalovanou v rozsahu 2,82 m2 a požadované částce 240,34 Kč soud pouze stručně uvádí, že tuto položku učinily strany nespornou a strana žalovaná tento nárok výslovně uznala. Proto jej soud přiznal žalobci [číslo] bez dalšího. K nároku žalobce [číslo] na vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemku p. [číslo] v rozsahu 56 m2, kdy na této části pozemku je stavba – zpevněná plocha (sjezd) a požadované částce 14 318,31 Kč za 3 roky užívání soud uvádí, že vycházel ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne [datum], který vycházel z geometrického plánu [číslo] vypracovaného [anonymizováno] [příjmení], opět založeným ve spise. Dále soud vyšel ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] SÚ/13679 2004, dle kterého byla povolena stavba zpevněné plochy a z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] pak vyplývá, že předmětná plocha byla i kolaudována. Konkrétní nákres zpevněné plochy vyplývá geometrického plánu [anonymizováno] [ulice] [číslo] ze dne [datum] a soud rovněž k důkazu provedl četné fotografie, na kterých je předmětná zpevněná plocha vidět. Ze všech těchto podkladů vyplynulo, že zpevněná plocha užívaná žalovanou na pozemku žalobce [číslo] je 55,87 m2, kdy nepatrný rozdíl ve výměře vysvětlil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při výslechu u soudu tak, že uvedený rozdíl vznikl zaokrouhlením. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] pak vyplynulo, že cena obvyklá za užívání tohoto pozemku v rozsahu 56 m2 za celé období 3 let je 7 637,28 Kč. Žalobce [číslo] však v žalobě požadoval částku 14 318,31 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 7 637,28 Kč a ve zbytku tento nárok zamítl. Dále žalobce [číslo] požadoval po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání jeho pozemků p. [číslo] neboť na části zabírající 35 m2 je umístěna opěrná zeď s oplocením. Za to požadoval po žalované částku 9 204,63 Kč za 3 roky užívání. Ve znaleckém posudku společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] je uvedeno, že rozsah dotčené části pozemku a oplocení není geometricky změřen a jeho výměra byla převzata z vyjádření (tvrzení) žalobce. Soud proto k tomu provedl dokazování zaměřením polohopisu a výškopisu na [parcelní číslo] v k. ú. [část obce], protokol [číslo] včetně plánu a protokolu o výpočtu plochy přesahu oplocení a svahování násypu do [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] vypracované [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ze kterých jednoznačně vyplývá, že výměra přesahu na části [parcelní číslo] je 35 m2. Stavba této opěrné zdi a její kolaudace vyplynula ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne 30. 12. 2004, [číslo jednací] [spisová značka] [číslo], dle kterého tuto opěrnou zeď vybudoval právní předchůdce žalované společnost [právnická osoba] a tato je zde označena jako stavba S.O. [číslo]. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 12. 2004, č.j. [spisová značka] [číslo] vyplynulo, že tato stavba byla i kolaudována. Z doplnění znaleckého posudku společnost [právnická osoba] [číslo] pak vyplynulo, že cena obvyklá za užívání tohoto pozemku v rozsahu 35 m2 za celé období 3 let od [datum] do [datum] je 4 784,41 Kč. Žalobce [číslo] však v žalobě požadoval částku 9 204,63 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 4 784,41 Kč a ve zbytku tento nárok zamítl. V poslední řadě žalobce [číslo] požadoval po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku [anonymizováno] [číslo] dotčené elektrickou přípojkou žalované. Dle znaleckého posudku [číslo] vypracovaného společností [právnická osoba] [číslo] ze dne [datum] vede elektrická přípojka žalované od sloupové trafostanice na pozemku p. [číslo] oploceným areálem žalobce východně směrem k areálu žalované. Rozsah dotčené části pozemků p. [číslo] je převzat z geometrického plánu [číslo] [anonymizováno] [ulice] a šířka dotčené plochy je dána ochranným pásmem elektrického vedení, celková dotčená plocha je 262,08 m2. Uvedené rovněž vyplývá ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne 30. 12. 2004, [číslo jednací] [spisová značka] [číslo], dle kterého právní předchůdce žalované společnost [právnická osoba] postavil elektrickou přípojku NN označenou ve stavebním povolení jako S. O. 2.

0. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 12. 2004, č. j. [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že tato stavba byla kolaudována. V doplnění znaleckého posudku [číslo] vypracovaného rovněž společností [právnická osoba] byla celková dotčená plocha elektrickou přípojkou rozdělena mezi pozemky žalobce [číslo] žalobce [číslo] s tím, že znalecký ústav uvedl, že dotčená plocha pozemku p. [číslo] ve vlastnictví žalobce [číslo] je 83,84 m2. Zároveň z tohoto doplnění znaleckého posudku vyplynulo, že cena obvyklá za užívání tohoto pozemku v rozsahu 83,84 m2 za celé období 3 let od [datum] do [datum] je 5 730,35 Kč. Žalobce [číslo] však v žalobě požadoval částku 32 216,19 Kč a proto soud žalobě vyhověl pouze co do částky 5 730,35 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. Soud tedy rekapituluje, že žalobci [číslo] náleží za užívání jeho pozemků umístěním staveb žalované (vodovodní přípojka, sjezd, opěrná zeď a elektrická přípojka) celková částka 18 392,34 Kč (240,34 Kč + 7 637,28 Kč + 4 784,74 Kč + 5 730,35 Kč). Proto soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno. Vzhledem k tomu, že žalobce [číslo] požadoval po žalované za užívání jeho pozemků umístěním staveb žalované celkovou částku 56 460,14 Kč, soud pod výrokem č. II žalobu co do částky 38 067,80 Kč zamítl. Dále soud rozhodoval o nároku žalobce [číslo] na vydání bezdůvodného obohacení jednak za užívání pozemků žalobce [číslo] umístěním stavby elektrické přípojky a jednak za užívání staveb žalobce [číslo] žalovanou, a to vodovodního řadu, dešťové kanalizace a zpevněné plochy. Žalobce [číslo] požadoval po žalované celkovou částku 141 789,68 Kč z toho 69 034,68 Kč za užívání pozemků žalobce [číslo] umístěním stavby elektrické přípojky a částku 72 755 Kč představující výši bezdůvodného obohacení za užívání staveb ve vlastnictví žalobce [číslo] (vodovodní řad, dešťová kanalizace, zpevněná plocha a trafostanice). Vzhledem k tomu, že v řízení vyvstala otázka, zda je žalobce [číslo] skutečně vlastníkem předmětné trafostanice, podal žalobce žalobu k [název soudu], sp. zn. [spisová značka] proti žalovanému [právnická osoba] o určení vlastnictví k trafostanici nacházející se na pozemku žalobce [číslo]. Vzhledem k tomu, že žalobci se domáhají u zdejšího soudu po žalované náhrady za užívání pozemků, inženýrských sítí a staveb a jednou ze staveb je právě trafostanice, za kterou požaduje žalobce [číslo] částku 10 950 Kč a dosud není jasné, zda je žalobce [číslo] skutečným vlastníkem této stavby, jevilo se soudu jako hospodárné, vyloučit tuto část řízení k samostatnému projednání a o zbytku nároku rozhodnout. S ohledem na uvedené, v rámci rychlosti a hospodárnosti řízení, soud řízení o nároku na zaplacení částky 10 950 Kč za užívání trafostanice vyloučil usnesením ze dne [datum] k samostatnému projednání. Předmětem řízení (nároku žalobce) se tak stala celková částka 130 839,68 Kč (141 789, 68 Kč - 10 950 Kč). Nejprve k nároku žalobce na vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků žalobce [číslo] umístěním elektrické přípojky soud odkazuje na již shora uvedený znalecký posudek [číslo] vypracovaný společností [právnická osoba], dle kterého vede elektrická přípojka žalované od sloupové trafostanice na pozemku p. [číslo] oploceným areálem žalobce východně směrem k areálu žalované. Rozsah dotčené části pozemků p. [číslo] je převzat z geometrického plánu [číslo] [anonymizována dvě slova] a šířka dotčené plochy je dána ochranným pásmem elektrického vedení, celková dotčená plocha je 262,08 m2. V doplnění znaleckého posudku [číslo] vypracovaného rovněž společností [právnická osoba] byla celková dotčená plocha elektrickou přípojkou rozdělena mezi pozemky žalobce [číslo] žalobce [číslo] s tím, že znalecký ústav uvedl, že dotčená plocha pozemků p. [číslo] ve vlastnictví žalobce [číslo] je 178,24 m2. Zároveň z tohoto doplnění znaleckého posudku vyplynulo, že cena obvyklá za užívání tohoto pozemku v rozsahu 178,24 m2 za celé období 3 let od [datum] do [datum] je 12 182 Kč. Žalobce [číslo] však v žalobě požadoval částku 69 034,68 Kč, soud však žalobě vyhověl pouze co do částky 12 182 Kč vyplývající ze shora uvedeného znaleckého posudku a ve zbytku žalobu zamítl. Poté se soud věnoval určení výše bezdůvodného obohacení za užívání staveb vodovodního řadu, dešťové kanalizace a zpevněné plochy žalovanou ve vlastnictví žalobce [číslo] Tyto stavby jsou umístěny na pozemku [číslo] v k. ú. [část obce], tedy na pozemcích žalobce [číslo] i žalobce [číslo] nicméně majitelem těchto staveb je žalobce [číslo] O této skutečnosti nebylo mezi žalobcem [číslo] žalobcem č.. 2 sporu. K vodovodnímu řadu soud uvádí, že znalecký ústav [právnická osoba] vyšel z parametrů převzatých ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [jméno], který vychází z územního rozhodnutí na stavbu [anonymizována tři slova] a stavebního povolení na stavbu autosalonu a zpevněné plochy, má průměr DN 80 z plastu, zajišťuje zásobování pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu DN200 vedeného podél komunikace [ulice]. Vlastnictví vyplývá ze stavebního povolení [stát. instituce] ze dne 30. 12. 2004, [číslo jednací] [spisová značka] [číslo], dle kterého bylo zjištěno, že právní předchůdce žalované společnost [právnická osoba] se napojila na vodovodní řad označený jako [anonymizována dvě slova]. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] ze dne 30. 12. 2004, č. j. [spisová značka] [číslo] bylo zjištěno, že tato stavba byla kolaudována. Délka užívaného vodovodního řadu činí dle posudku Ing. [jméno] [jméno] 103,2 metrů a je užívána třemi subjekty. Vybudování této stavby žalobcem vyplývá rovněž z faktury [číslo] dokladu o zaplacení žalovanou. Souhlas s napojením žalované na tento vodovodní řad vyplývá z dopisu žalobce [číslo] ze dne [datum] adresovaného Magistrátu města Ústí nad Labem s tím, že jako majitel této stavby souhlasí, aby se žalovaná napojila. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] vypracovaného rovněž znaleckým ústavem [právnická osoba] pak vyplynulo, že cena obvyklá za užívání této stavby ve vlastnictví žalobce [číslo] za celé období 3 let je 12 543 Kč. Žalobce [číslo] však v žalobě požadoval pouze částku 7 950 Kč a vzhledem k tomu, že soud nemůže přisoudit více, než je žalobou požadováno, rozhodl, že žalobci [číslo] náleží částka 7 950 Kč. K nároku žalobce [číslo] na vydání bezdůvodného obohacení za užívání stavby dešťová kanalizace soud uvádí, že tato kanalizace je umístěna na pozemku p. [číslo] jehož parametry jsou převzaty ze znaleckého posudku [jméno] [jméno], odvádí dešťové vody do stávající kanalizace DN 800 vedené podél komunikace [ulice]. Délka užívané dešťové kanalizace činí 91,5 metru a je užívána 3 subjekty včetně žalované. Vybudování této stavby žalobcem vyplývá rovněž z faktury [číslo] dokladu o zaplacení žalovanou. Souhlas s napojením žalované do stávající kanalizační stoky vyplývá z dopisu žalobce [číslo] ze dne [datum] adresovaného [stát. instituce] s tím, že jako majitel této stavby souhlasí, aby se žalovaná napojila. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] vypracovaného rovněž znaleckým ústavem [právnická osoba] pak vyplynulo, že cena obvyklá za užívání této stavby ve vlastnictví žalobce [číslo] za celé období 3 let je 6 761,82 Kč. Žalobce [číslo] však v žalobě požadoval pouze částku 6 240 Kč a vzhledem k tomu, že soud nemůže přisoudit více, než je žalobou požadováno, rozhodl, že žalobci [číslo] náleží částka 6 240 Kč. V poslední řadě žalobce [číslo] požadoval po žalované vydání bezdůvodného obohacení za užívání zpevněné plochy ležící na pozemku p. [číslo] jejíž parametry jsou převzaty ze znaleckého posudku [jméno] [jméno], je z asfaltobetonu a dle zákresu dotčená část této zpevněné plochy navazuje na výjezd z areálu žalované a vede k připojení na veřejnou komunikaci. Uvedené rovněž vyplývá ze stavebního povolení [stát. instituce] [číslo jednací] [anonymizováno], kterým bylo zjištěno, že byla povolena stavba zpevněné plochy, příjezdové komunikace k areálu [anonymizováno] z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce], odbor dopravy, [číslo jednací] - [číslo] [spisová značka] ze dne 29. 7. 2003, dle kterého bylo povoleno užívání stavby Stanice technické kontroly [část obce] pro objekt zpevněná manipulační plocha a příjezdová komunikace. Z doplnění znaleckého posudku [číslo] vypracovaného rovněž znaleckým ústavem [právnická osoba] pak vyplynulo, že cena obvyklá za užívání této stavby ve vlastnictví žalobce [číslo] za celé období 3 let je 22 177,73 Kč. Žalobce [číslo] však v žalobě požadoval částku 47 615 Kč, soud tedy rozhodl, že je žaloba důvodná co do částky 22 177,73 Kč a do zbytku žalobu zamítl. Soud tedy rekapituluje, že žalobci [číslo] náleží za užívání jeho pozemků umístěním stavby žalované (vodovodní přípojka) celková částka 12 182 Kč. Proto soud rozhodl, že tato částka žalobci [číslo] náleží a žalobu co do zbylé části 56 852 Kč zamítl (69 034,68 Kč – 12 182 Kč). Dále rozhodl, že žalobci [číslo] náleží částka za užívání staveb v jeho vlastnictví, které bez právního důvodu užívá žalovaná (7 950 Kč + 6 240 Kč + 22 177,73 Kč), celkem tedy 36 367,73 Kč a vzhledem k tomu, že žalobce [číslo] požadoval po žalované za užívání jeho staveb celkovou částku 72 755 Kč, soud žalobu co do částky 36 387,27 Kč zamítl (72 755 Kč - 36 367,73 Kč). Celkem tedy soud přiznal žalobci za užívání pozemků a staveb celkovou částku 48 549,73 Kč (12 182 Kč + 36 367, 73 Kč). Takto rozhodl pod výrokem č. III. Vzhledem k tomu žalobce [číslo] požadoval po žalované celkovou částku 130 839,68 Kč (již odečteno 10 950 Kč za trafostanici), soud pod výrokem č. IV žalobu co do částky 82 289,95 Kč zamítl (130 839,68 Kč – 48 549,73 Kč). O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého mě-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud došel k závěru, že je na místě právo na náhradu nákladů řízení nepřiznat, tedy postup dle ust. § 142 odst. 2 věta druhá. Zohlednil přitom i skutečnost, že žalobci přes zjevný impuls plynoucí z výsledku dokazování k výši nároku nevzali žalobu zčásti zpět a ani jí částečně nerozšířili, tak aby jim mohlo být přisouzeno více, jak plynulo ze znaleckého posudku, pak nelze znalecký posudek relevantní pro výši nároku použít ve smyslu ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Proto soud rozhodl, jak ve výroku V. a VI. uvedeno.