39 C 189/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr Martinou Tvrdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , IČO sídlem adresa žalovaného a žalované 2. celé jméno žalovaného , IČO sídlem adresa žalovaného a žalované oba zastoupeni advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa pro zaplacení 1 530 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně částku 1 530 000 Kč.

II. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 78 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaných zaplacení částky ve výši 1 530 000 Kč. V žalobě uvedla, že je výlučným vlastníkem pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována čtyři slova] [výměra] [anonymizována dvě slova] [část obce], [územní celek], [anonymizována dvě slova] [list vlastnictví], [anonymizováno] [stát. instituce], [stát. instituce] (dále jen„ předmětný pozemek"). Na základě Nájemní smlouvy [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen„ nájemní smlouva") byla žalovaným pronajata část předmětného pozemku [anonymizována dvě slova] [výměra] nacházející se před objektem [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], umístěným na pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], v k. ú. [část obce], [územní celek], a blíže specifikovaná v [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo] [anonymizováno] [obec], kterým se vydává tržní řád, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně pod poř. [číslo] [anonymizováno] str. [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] [obec] (dále jen„ část předmětného pozemku"), za účelem umístění dočasné stavby pevného prodejního stánku. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou, a to do [datum] tj. na dobu 9 měsíců a 21 dnů. Žalovaní pozemek však nepředali a užívají část předmětného pozemku bez právního důvodu. Žalobkyně žalované vyzvala dopisem ze dne [datum] k vyklizení a předání části předmětného pozemku, a to nejpozději do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Tuto výzvu osobně oproti podpisu převzala dne [datum] žalovaná [číslo] která v této věci vyřizovala jednání s žalobkyní. Na základě shora uvedeného je tedy zřejmé, že žalovaní od skončení nájmu, tedy od [datum], užívali předmětnou část pozemku bez právního důvodu. Protože ke shora uvedené výzvě žalovaní část předmětného pozemku nevyklidili, žalobkyně je vyzvala opětovně dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně také písemně vyzvala žalované předžalobní výzvou ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaní svou povinnost vyklidit předmětný pozemek řádně nesplnili, podala žalobkyně žalobu na vyklizení části předmětného pozemku. Řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 205/2017. Žalobkyně nyní žaluje smluvní pokutu ve výši [částka] za každý i jen započatý den prodlení, a to do dne protokolárního předání předmětu nájmu. Žalovaní byli na povinnost vyklidit část předmětného pozemku včas upozorněni, ale přesto svou povinnost nesplnili, a žalovaní se tak dostali do prodlení s protokolárním předáním pozemku dne [datum]. Žalobkyně nyní požaduje zaplacení smluvní pokuty za období od [datum] do [datum], tj. za [anonymizována dvě slova]. Výši smluvní pokuty vyčíslila žalobkyně jako [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [částka]. Celková výše smluvní pokuty za toto období ke dni [datum] tak činí částku ve výši [částka]. Žalobkyně odkázala v této souvislosti na řadu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z nichž lze dovodit, že smluvní pokuta je sjednána platně a v souladu s dobrými mravy.

2. Žalovaní se k věci vyjádřili svým podáním ze dne [datum] a uvedli, že nárok uplatněný žalobou neuznávají a to ani částečně a rovněž jej neuznávají co do důvodu jeho vzniku, ani co do jeho výše. Důvodem neuznání nároku je skutečnost, že k předmětné části pozemku mají žalovaní uzavřenou nájemní smlouvu a z této nájemní smlouvy nedostali žalovaní od žalobkyně výpověď z toho důvodu nemají důvod pozemek vyklidit a předat jej zpět pronajímateli. Nárok na úhradu smluvní pokuty za nevyklizení tak nemohl žalobkyni nikdy vzniknout.

3. Soud k věci provedl následující dokazování:

4. Z nájemní smlouvy [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaní uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu k předmětu nájmu - části pozemku [anonymizována čtyři slova] před objektem [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], na pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována čtyři slova] v k.ú. [část obce], [územní celek], a to na dobu určitou do [datum]. Žalovaní vystupovali ve smlouvě jako nájemci s adresou uvedenou v nájemní smlouvě u žalované 1) [adresa žalovaného a žalované], [PSČ] a žalovaného 2) [ulice a číslo], [obec a číslo]. V čl. VI bod 5. nájemní smlouvy bylo sjednáno, že veškeré písemnosti, výzvy a oznámení se doručují na adresu pronajímatele nebo nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy. Dle čl. VIII., bod 3: nevylučuje - li to povaha závazku, pak platí, že jsou všichni nájemci zavázáni k plnění povinností z této smlouvy, jakož i povinností s ní souvisejících, společně a nerozdílně. V článku VI. a VII. je upraven způsob doručování poštovním doručovatelem. V čl. II. bod 1. písm. b) je sjednána smluvní pokuta za nevyklizení a nepředání předmětu nájmu ve výši [částka] za den prodlení.

5. Z plánku [příjmení] [anonymizováno] je patrné, že na předmětném pozemku, který je předmětem nájemní smlouvy mezi stranami je umístěn stánek s občerstvením.

6. Z výzvy k vyklizení pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že dne [datum] převzala žalovaná [číslo] výzvu k vyklizení části pozemku [anonymizováno] [číslo] k.ú. [část obce] oproti podpisu, neboť nájemní smlouva [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] byla uzavřena na dobu určitou do [datum], kdy skončila doba nájmu. Z toho důvodu žalobkyně vyzvala k vyklizení předmětu nájmu. Pod výzvou se nachází podpis žalované [číslo] datum [datum].

7. Dále soud k věci provedl důkaz spisovým materiálem Obvodního soudu pro Prahu 1 sp. zn. 13 C 205/2017 ze kterého zjistil, že žalobkyně podala žalobu na vyklizení předmětné nemovitosti části pozemku [anonymizováno] [číslo] k.ú. [část obce] proti oběma žalovaným [celé jméno žalované] a [celé jméno žalovaného], kdy žaloba byla doručena žalované [číslo] dne [datum] a žalovanému [číslo] dne [datum] do datové schránky. Dále ze spisu vyplynulo, že byl ve věci vypracován znalecký posudek ze dne [datum] [číslo] vypracovaný [titul]. [příjmení], kterým byl podpis žalované [číslo] na výzvě k vyklizení ze dne [datum] (doručeno [datum]) podroben přezkumu a bylo zjištěno, že znalec dospěl k závěru, že podpis na výzvě k vyklizení ze dne [datum] je pravděpodobně pravým podpisem psaní [celé jméno žalované]. Jedná se o třetí stupeň pravděpodobnosti na stupnici z devíti. Padělání podpisu žalované [číslo] či menší míra pravděpodobnosti, že jde o její podpis, nebyly shledány. Třetí stupeň pravděpodobnosti znalec uplatnil proto, že se jedná o jednoduchý podpis, u kterého vyšší míru pravděpodobnosti (první či druhý stupeň) nelze určit. Dále ze spisu vyplynulo, že věc je nepravomocně skončena a žalobě na vyklizení předmětné nemovitosti bylo zcela vyhověno.

8. Z výzvy podle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád k vyklizení části pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že tato další výzva byla již zaslána oběma žalovaným prostřednictvím provozovatele poštovní služby do vlastních rukou a tato výzva byla uložena a adresátu zanechána dne [datum] výzva k vyzvednutí zásilky. Zásilka byla doručována na adresu [adresa žalovaného a žalované], tedy adresu pro doručování dle nájemní smlouvy.

9. Z výzvy k vyklizení části pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato výzva byla opět zaslána oběma žalovaným na adresu [ulice a číslo], [obec a číslo], která však není v nájemní smlouvě uvedena jako adresa pro doručování.

10. Z úhrady faktického užívání část pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaní byli vyzváni k doplacení částky [částka], neboť k datu [datum] uhradili [částka] jako částku za faktické užívání části pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce], a to za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a za období od [datum] do [datum] částku [částka]. Chybí jim tedy doplatit rozdíl ve výši [částka].

11. Z dopisu žalobkyně ze dne [datum] ve věci výzva k úhradě dlužné částky ve výši [částka] bylo soudem zjištěno, že žalovaní byli vyzváni k úhradě dlužné částky za smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] v celkové výši [částka]. Z přiložených doručenek vyplývá, že předžalobní výzva byla doručena oběma žalovaným.

12. Na základě provedených důkazů došel soud k následujícímu závěru o skutkovém ději: žalobkyně a žalovaní uzavřeli dne [datum rozhodnutí] nájemní smlouvu [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] k předmětu nájmu - části pozemku [anonymizována čtyři slova] před objektem [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo], na pozemku [anonymizováno] [číslo] [anonymizována čtyři slova] v k.ú. [část obce], [územní celek], a to na dobu určitou do [datum]. Na předmětném pozemku je umístěn stánek s občerstvením. Žalovaní vystupovali ve smlouvě jako nájemci s adresou uvedenou v nájemní smlouvě u žalované 1) [adresa žalovaného a žalované], [PSČ] a žalovaného 2) [ulice a číslo], [obec a číslo]. V čl. VI bod 5. nájemní smlouvy bylo sjednáno, že veškeré písemnosti, výzvy a oznámení se doručují na adresu pronajímatele nebo nájemce uvedenou v záhlaví smlouvy. V článku 6. a 7. je upraven způsob doručování poštovním doručovatelem. V čl. II. bod 1. písm. b) je sjednána smluvní pokuta za nevyklizení a nepředání předmětu nájmu ve výši [částka] za den prodlení. Dne [datum] převzala žalovaná [číslo] výzvu k vyklizení ze dne [datum] výzvu k vyklizení části pozemku [anonymizováno] [číslo] k.ú. [část obce] oproti podpisu, neboť nájemní smlouva [anonymizováno] [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] byla uzavřena na dobu určitou do [datum], kdy skončila doba nájmu. Podpis na výzvě k vyklizení ze dne [datum] je s největší pravděpodobností žalované [číslo] jak zjistil znalec [titul]. [anonymizováno] [ulice] míru pravděpodobnosti nebylo možné určit, neboť se jednalo o jednoduchý podpis. Žalobkyně dále vyzvala žalované k vyklizení předmětné nemovitosti výzvou ze dne [datum], kdy tato výzva byla výzva byla již zaslána oběma žalovaným prostřednictvím provozovatele poštovní služby do vlastních rukou a tato výzva byla uložena a adresátu zanechána dne [datum] výzva k vyzvednutí zásilky. Zásilka byla doručována na adresu [adresa žalovaného a žalované], tedy adresu pro doručování dle nájemní smlouvy. Výzva se považuje za doručenou uplynutím 15 kalendářních dnů od uložení zásilky a zanechání výzvy k vyzvednutí tedy dnem [datum] dle čl. VI. bod 6. nájemní smlouvy. Dne [datum] byla doručena žalované [číslo] dne [datum] byla doručena žalovanému [číslo] žaloba na vyklizení předmětné nemovitosti do datové schránky. Dne [datum] byla žalovaným zaslána další výzva k vyklizení části pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] a bylo zjištěno, že tato výzva byla opět zaslána oběma žalovaným na adresu [ulice a číslo], [obec a číslo], která však není v nájemní smlouvě uvedena jako adresa pro doručování. Za faktické užívání nemovitosti části pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] žalovaní za období [datum] do [datum] zaplatili celkem [částka]. Chybí jim tedy doplatit rozdíl ve výši [částka]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně oba žalované k úhradě dlužné částky ve výši [částka].

13. Soud rozhodl ve věci samé, aniž by vyčkal pravomocného rozhodnutí zdejšího soudu ve věci 13 C 205/2017, neboť otázku doručení výzvy k vyklizení a tedy existence právního titulu k užívání předmětu nájmu si mohl posoudit jako otázku předběžnou.

14. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

15. Podle ustanovení § 2302 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ NOZ“) Ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

16. Podle ustanovení § 2230 odst. 1 NOZ užívá-li nájemce věc i po uplynutí nájemní doby a pronajímatel ho do jednoho měsíce nevyzve, aby mu věc odevzdal, platí, že nájemní smlouva byla znovu uzavřena za podmínek ujednaných původně. Byla-li původně nájemní doba delší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na jeden rok; byla-li kratší než jeden rok, platí, že nyní byla uzavřena na tuto dobu.

17. Podle ustanovení § 2230 odst. 2 NOZ ustanovení odstavce 1 se nepoužije přesto, že nájemce věc dál užívá, dala-li strana v přiměřené době předem najevo, že nájem skončí nebo již dříve nájem vypověděla.

18. Podle ustanovení § 2201 NOZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Na základě skutkového stavu a právního hodnocení dochází soudu k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že byla na část předmětného pozemku uzavřena nájemní smlouva ze dne [datum] ve které byla zakotvena smluvní pokuta za nevyklizení a nepředání předmětu nájmu ve výši [částka] za jeden den prodlení. Spornou otázkou bylo, zda žalobkyně má nárok na smluvní pokutu, protože jí žalovaní nepředali a nevyklidili část předmětného pozemku či tento nárok nevznikl, neboť nájemní vztah stále trvá. Žalobkyně předala žalované [číslo] výzvu k vyklizení části předmětné nemovitosti dne [datum], nicméně žalovaná [číslo] sporovala, že se jedná o její podpis. K tomu soud provedl důkaz znaleckým posudkem vypracovaným [titul]. [příjmení], kdy tento znalec určil s vysokou mírou pravděpodobnosti, že podpis na vyklizení části pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce] ze dne [datum] je žalované [číslo]. Soud tedy vzal za prokázané, že výzva k vyklizení ze dne [datum] byla dne [datum] doručena žalované [číslo] tedy ve lhůtě jednoho měsíce a k prodloužení nájmu tak dle ustanovení § 2230 NOZ nemohlo dojít. Nájemní vztah mezi stranami sporu skončil uplynutím doby dne [datum]. Vzhledem k tomu, že nájemní vztah mezi stranami sporu skončil a žalovaní nepředali a nevyklidili část předmětného pozemku, vznikl v souladu s čl. II bod. 1 písm. b) nájemní smlouvy žalobkyni nárok na smluvní pokutu ve výši [částka] za den.

20. I když soud považuje nájemní vztah za ukončený ke dni [datum] (ve shodě s nepravomocným rozsudkem o vyklizení předmětu nájmu pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [část obce]), tak konstatuje, že i kdyby nepovažoval tuto výzvu k vyklizení ze dne [datum] za řádně doručenou a došlo by k prodloužení doby nájmu o 9 měsíců a 21 dnů dle podmínek stanovených v ustanovení § 2230 NOZ do [datum] a dále opakovaně o 9 měsíců a 21 dnů do [datum], a následně opakovaně o 9 měsíců a 21 dnů do [datum], žalobě by soud i přesto vyhověl. Doručením výzvy k vyklizení ze dne [datum], která byla zasílána oběma žalovaným prostřednictvím provozovatele poštovní služby do vlastních rukou a tato výzva byla uložena a adresátu zanechána dne [datum] výzva k vyzvednutí zásilky, došlo k zabránění prodloužení nájmu po [datum]. Zásilka byla doručována na adresu [adresa žalovaného a žalované], tedy adresu pro doručování dle nájemní smlouvy a to prostřednictvím držitele poštovní licence. Dle nájemní smlouvy se zásilka určená do vlastních rukou považuje za doručenou uplynutím 15 kalendářních dnů od jejího uložení na poště, tedy dnem [datum]. Stejně tak by bylo možno postupovat v případě doručení žaloby na vyklizení ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 13 C 205/2017 žalované [číslo] dne [datum rozhodnutí], kterým žalobce dal dostatečně a v přiměřené době najevo, že na prodloužení nájmu nemá zájem. K obnovení nájmu po [datum] tak nemohlo dojít. Soud ještě v této věci odkazuje na již shora uvedený čl. VIII., bod 3 smlouvy [anonymizováno] [spisová značka] [číslo], dle které nevylučuje - li to povaha závazku, pak platí, že jsou všichni nájemci zavázáni k plnění povinností z této smlouvy, jakož i povinností s ní souvisejících, společně a nerozdílně a tudíž pro zabránění prodloužení nájmu po [datum] je dostačující i doručení jen jednomu z nájemců.

21. Soud tedy uzavírá, že k obnovení nájmu na dobu, za kterou je žádána smluvní pokuta nedošlo, a nárok na smluvní pokutu od [datum] do [datum] je tak po právu, neboť v tomto období žalovaní žádný právní titul k užívání předmětu nájmu neměli.

22. K výši smluvní pokuty soud poukazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28.4.2016, č.j. 12 Co 323/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.6.2017, č.j. 33 Cdo 3428/2016 ve skutkově i právně totožné věci, kde byl vysloven právní názor, že žalovaný musel být s výší denní sazby smluvní pokuty při jejím sjednávání srozuměn, věděl, že odpovídá potřebě zajistit včasné vyklizení pronájmu za účelem podnikatelské činnosti velmi lukrativním místem. Oblast soukromého závazkového práva je ovládána zásadou pacta sunt servanda. Jestliže nájemní vztah žalovaného skončil, vznikla mu povinnost vyklidit předmět nájmu. Skutečnost, že pozemek okupoval dalších několik let nasvědčuje tomu, že sjednaná smluvní pokuta nebyla pro žalovaného očividně dostatečnou pobídkou. V této souvislosti též Nejvyšší soudu odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Odo 588/2003, kde uvedl že„ Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností daného případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní - čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou„ denní sazbu“ smluvní pokuty“.

23. Rovněž pak soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017, kde byl vysloven názor, že nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta nemůže z důvodu své nepřiměřené výše zakládat (absolutní) neplatnost ujednání pro porušení dobrých mravů, nýbrž může být důvodem k použití moderačního práva soudu. Pokud by se dobrým mravům příčily okolnosti, za kterých byla smluvní pokuta sjednána, není vyloučeno posoudit její ujednání jako (absolutně) neplatné právní jednání podle § 588 o. z.; v takovém případě však nepřichází v úvahu její moderace. V případě, kdy soud dojde k závěru o nepřiměřenosti smluvní pokuty, nastupuje fáze jeho rozhodování, kdy posoudí, zda použije svého moderačního práva či nikoli, tj. zda nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Bude-li výsledkem úsudek, že svého moderačního práva využije, neboť byla sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, nastupuje poslední etapa jeho rozhodování; v ní posoudí, v jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v této fázi rozhodování je soud povinen přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, přičemž možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená; věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

24. Stejně tak se věcí zabýval i Nejvyšší soudu ČR ve svém rozhodnutí ze dne 24.10.2017, č.j. 26 Cdo 2739/2017-237 opět ve skutkově i právně stejné věci, kde Nejvyšší soudu poukázal na ustálenou judikaturu v názoru, že institut smluvní pokuty je jedním z právních prostředků zajištění závazků, jehož účelem je donutit dlužníka pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění závazku. Smluvní pokuta je tedy peněžitá částka, kterou je dlužník povinen zaplatit věřiteli v případě, že nesplní svou smluvní povinnost, a to bez ohledu na to, zda porušením povinnosti vznikla věřiteli škoda. Dále je možno odkázat na další rozhodnutí v obdobných případech mezi totožnými účastníky jako např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.10.2017, sp. zn. 26 Cdo 3638/2017, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.10.2017, sp. zn. 26 Cdo 306/2017, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.4.2018, sp. zn. 26 Cdo 6035/2017, usnesení Ústavního soudu ČR ze dne 31.10.2017, sp. zn. I. ÚS 2691/17 a rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 18.12.2018, sp. zn. 26 Cdo 5186/2017.

25. Soud tedy uzavírá s ohledem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a rovněž Ústavního soudu, že výše smluvní pokuty není nepřiměřeně vysoká a není v rozporu s dobrými mravy, byť si je soud vědom toho, že žalovaná strana ve svém vyjádření v tomto konkrétním případě toto ani nenamítala. Smluvní pokuta byla sjednána ve výši [částka] za každý den prodlení s nepředáním předmětu nájmu. V daném případě byla nájemní smlouva sjednána k užívání části pozemku na [anonymizována dvě slova] v [obec], tedy lukrativní a atraktivní části centra [obec]. Již z této skutečnosti je zjevné, že žalobkyně musela mít v době podpisu nájemní smlouvy zájem na tom, aby v případě ukončení nájmu došlo ke včasnému vyklizení předmětu nájmu. Je tedy zcela na místě, aby smluvní pokuta byla vysoká. Zájem žalobkyně na případném včasném pronajmutí části pozemku jinému subjektu či naopak jeho vyklizení k trvalému uvolnění z důvodu revitalizačních prací je zde dán a tomuto zájmu odpovídá smluvní pokuta v částce [částka] za den prodlení. Ostatně shodně bylo rozhodováno ve shora zmíněných rozhodnutích. Žalovaní dobře vědí, že žalobkyně nehodlá nájemní vztah obnovit a přestože byli o této skutečnosti prokazatelně v minulosti několikrát informováni, pozemek nevyklidili. Samotná výše smluvní pokuty v částce [částka] denně se soudu jeví jako přiměřená, naopak, lze shrnout, že její výše z hlediska preventivního svou funkci zjevně neplní, neboť hrazení smluvní okuty je žalovaným ukládáno opakovaně. Soud shledal nárok žalobkyně po právu jak co do základu tak co do jeho výše a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

26. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. a plně úspěšnému žalobci přiznal náklady nezastoupeného účastníka, neboť v takto právně jednouchém sporu o smluvní pokutu, kterých má žalobkyně sjednanou v nájemních smlouvách celou řadu, nepovažoval náklady na právní zastoupení advokátem za účelně vynaložené. Náhrada nákladů tak žalobci přísluší ve výši uhrazeného soudního poplatku 76 500 Kč a paušální sazbě 300 Kč za každý z 5 úkonů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. za výzvu k plnění, podání žaloby, vyjádření k věci ze dne [datum] a [datum] a účasti při jednání soudu [datum], celkem 1 500 Kč.