39 C 215/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr Martinou Tvrdkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 1 524 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 524 Kč od 6. 2. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhala zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o přepravě osob, když dne datum využil služeb žalobkyně a cestoval jejím dopravním prostředkem (anonymizováno – anonymizována dvě slova). Žalovanému tak vznikla povinnost jako cestujícímu zaplatit jízdné za přepravu. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil a jízdné ve výši 24 Kč za přepravu dopravním prostředkem žalobkyně dne datum nezaplatil, což bylo zjištěno na základě provedené přepravní kontroly, na základě které byla žalovanému kontrolorem (zaměstnancem) žalobkyně udělena smluvní pokuta ve výši 1 500 Kč. Jelikož žalovaný žalobkyni na dlužnou částku ničeho neuhradil, ocitl se v prodlení s její úhradou. Žalovaný na dlužnou částku k dnešnímu dni nic nezaplatil, a to ani přesto, že mu byla advokátem žalobkyně zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl usnesením ze dne 28. 12. 2020, č. j. 39 C 215/2020-17, vyzván, aby se k žalobě vyjádřil. Soud zároveň vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, pouze na základě listinných důkazů dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se nevyjádřil, ačkoli byl poučen, že nevyjádří-li se v soudem poskytnuté lhůtě, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci rozhodl, aniž by jednání nařizoval, pouze na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Rozsudek byl vyhlášen veřejně.

3. Z předložených listin – zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne datum, informace pro cestující, smluvních přepravních podmínek anonymizováno a anonymizována dvě slova soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalovaný cestoval dne datum dopravním prostředkem žalobkyně (anonymizováno – anonymizována dvě slova). Při přepravní kontrole se žalovaný na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Žalobkyně při kontrole vyzvala žalovaného k úhradě přirážky ve výši 1 500 Kč. Jízdné pro anonymizováno s nejnižší časovou platností 30 minut činilo v předmětný den 24 Kč. Žalobkyně ve smluvních přepravních podmínkách stanovila cestujícím povinnost mít po celou dobu přepravy platný jízdní doklad a tento předložit při kontrole jízdních dokladů s tím, že cestující, který se při kontrole jízdních dokladů nemůže prokázat platným jízdním dokladem, je povinen zaplatit jízdné a přirážku 1 500 Kč. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2020 včetně potvrzení o odeslání písemnosti bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala prostřednictvím svého advokáta žalovanému výzvu k plnění před podáním návrhu na zahájení řízení v této věci.

4. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud po právní stránce posoudil jako smlouvou o přepravě osob dle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), na základě níž se žalobkyně zavázala k tomu, že přepraví žalovaného a ten se naopak zavázal zaplatit jízdné za poskytnutou přepravu. Dle § 2564 odst. 1 o. z. je přepravné splatné bez zbytečného odkladu po provedení přepravy do místa určení. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zák. o drahách“), je osoba pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Dle § 37 odst. 6 zák. o drahách a dle čl. 8 odst. 4 Smluvních přepravních podmínek anonymizováno výše přirážky k jízdnému činí 1 500 Kč. Žalobkyni na základě smlouvy o přepravě uzavřené s žalovaným dne datum vznikl dle § 2550 o. z. a § 37 zák. o drahách nárok na zaplacení jízdného a smluvní pokuty představující přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, která do dne podání žaloby nebyla žalovaným uhrazena. Žalovaný tvrzení žalobkyně v řízení nesporoval, na svou obranu ničeho neuvedl a úhradu dlužného anonymizováno neprokázal. Žaloba tak byla podána důvodně, soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 524 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil, je od 6. 2. 2020 (anonymizováno 7 slov) v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu a má tak povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 1 524 Kč dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud tedy rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a proto jí přísluší vůči žalovanému náhrada účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena advokátem, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z odměny advokáta žalobkyně dle § 8 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen„ a. t.“), vypočítané z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč dle § 14b odst. 1 a. t. za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba, výzva k plnění) ve výši 200 Kč/úkon, paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby ve výši 100 Kč/úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady ve výši 189 Kč za daň z přidané hodnoty, jíž je advokát plátcem podle zvláštního právního předpisu (21 %). Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení přímo k rukám tohoto advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.).

6. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. a II.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.