39 C 311/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci žalobkyně údaje o účastníkovi proti údaje o účastníkovi advokátem údaje o zástupci

I. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni nejdříve do [datum] jinak do 3 dnů od právní moci toho rozsudku částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka] ke dni [datum], dále úrokem ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a dále úrokem z prodlení ve výši [anonymizováno] ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci toho rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanými uzavřela dne [datum] Smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo], na jejímž základě poskytla žalovaným neúčelový úvěr ve výši [částka] a žalovaní se zavázali tento úvěr včetně příslušenství splatit. Úvěr byl dočerpán dne [datum]. Bezprostředně po dočerpání úvěru žalobkyně zaslala žalovaným oznámení ke smlouvě ze dne [datum], na jehož základě měli provádět pravidelné měsíční splátky, a to vždy k 15. dni kalendářního měsíce. Úvěr měl být splacen nejpozději do 20 let od první splátky po dočerpání úvěru. V čl. III. uvedené smlouvy byla sjednána úroková sazba ve výši 7,24 % ročně. Žalovaní anuitní splátky nespláceli, nejstarší splátka, která nebyla řádně a včas zaplacena byla splatná ke dni [datum]. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalované k úhradě dlužných částek a následně jim zaslala dne [datum] předžalobní výzvu. Protože žalovaní úvěr nespláceli, žalobkyně využila svého práva a dne [datum] je vyzvala k okamžitému splacení celého dluhu. Poslední částečnou úhradu splatného dluhu provedli žalovaní dne [datum]. První žalovaný se k věci nevyjádřil. Druhá žalovaná k věci uvedla, že nárok v žalobě uplatněný neuznává, a to ani z části. Uvedla, že nemá vůči žalobkyni žádný dluh. Uvedla, že rozporuje platnost smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru ze dne [datum], neboť tato smlouva nebyla uzavřena osobami oprávněnými jednat za žalobkyni. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka], pak to nebylo z titulu této smlouvy, ale z titulu bezdůvodného obohacení. Z návrhu na povolení čerpání [číslo] ze dne [datum] a z výpisu z běžného čerpacího účtu jednoznačně vyplývá, že žalobkyně neposkytla předmětnou částku druhé žalované, ale prvnímu žalovanému či třetí osobě. Běžný čerpací účet č. [bankovní účet] byl pouze na jméno prvního žalovaného (druhá žalovaná nikdy nebyla jeho majitelem) a návrh na povolení čerpání [číslo] ze dne [datum] podepsal pouze první žalovaný. Druhá žalovaná tedy uzavřela, že s ohledem na uvedené není ve věci pasivně legitimována neboť pasivně legitimován je majitel účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně ve své replice uvedla, že Smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru byla podepsána zaměstnanci zmocněnce žalobkyně, přičemž zmocněncem žalobkyně je [právnická osoba], a to na základě plné moci ze dne [datum]. Zaměstnanci potom za zmocněnce jednali na základě ust. § 20 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění a na základě již zmíněné plné moci ze dne [datum]. Dále uvedla, že čerpání úvěrového rámce probíhá na základě souhlasu úvěrového dlužníka (žalovaných) k převodu finančních prostředků z běžného čerpacího účtu na čísla účtů, která žalobkyni sdělí. Z čl. I. této smlouvy potom vyplývá, že každý z dlužníků je oprávněn jednat samostatně. Žalovaný [číslo] v návrhu na povolení čerpání ze dne [datum] udělil žalobkyni pokyn k převodu úvěrového rámce, tedy částky [částka] na účet č. [bankovní účet] a žalobkyně nemá možnost ani důvod zkoumat majitele tohoto účtu. Žalovaná [číslo] ve svém dalším vyjádření uvedla, že žalobkyně stále neprokázala, že osoby, které smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru podepsaly, k tomu byly skutečně oprávněny. Odkázala při tom na ust. § 31 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), který stanoví, že při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc. Tuto skupinu tak nelze rozšiřovat o zaměstnance zmocněnce dle ust. § 20 o.z. Uvedla, že je nutno rozlišovat činění právních úkonů za právnickou osobu dle § 20 odst. 2 o.z. a jednání za zmocnitele (jakožto právnickou osobu) dle § 31 odst. 2 o.z. Zatímco v prvním případě je nepochybné, že zaměstnanci právnické osoby mohou za ni činit právní úkony v druhém případě, kdy právnická osoba jedná za zmocnitele, tomu tak není, neboť zákonodárce svěřil právo jednat za zmocnitele pouze statutárnímu orgánu právnické osoby (nebo jím výslovně zmocněné osobě). Dále žalovaná [číslo] namítá, že smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru nebyla uzavřena svobodně a vážně, ale naopak byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Žalovaná [číslo] Smlouvu podepsala po dlouhotrvajícím psychickém nátlaku a výhružkách, a to dne [datum], kdy byla žalovaná [číslo] hospitalizována ve zdravotnickém zařízení [ulice a číslo], kde ji navštívil první žalovaný a dal ji k podpisu rozsáhlou dokumentaci. Nemohla ji ani přečíst, natož ji domyslet důsledky a porozumět ji. Tomuto právnímu úkonu tak chyběla složka volní, jde tedy dle § 37 odst. 2 o.z. o úkon absolutně neplatný. Smlouva nebyla uzavřena v prostorách banky a žalovaná č 2 neměla k dispozici smluvní podmínky, ceníky atd. Celou situaci pak dokresluje, že peněžní prostředky poskytnuté z této smlouvy byly vyčerpány na účet prvního žalovaného č. [bankovní účet], který je použil výhradně pro svou potřebu. Závěrem uvedla, že v souladu s § 49 o.z. tímto od Smlouvy odstupuje. Soud ve věci provedl celou řadu důkazů: Z plné moci žalobkyně udělené [právnická osoba] (zmocněnci) ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně udělila tuto plnou moc zmocněnci k činnosti uzavírání smluv o hypotečním úvěru a tím souvisejících zástavních smluv a smluv o zřízení a vedení běžného hypotečního účtu a běžného čerpacího účtu, dále k jednání, sjednávání a uzavírání se zájemci příslušných smluv a rovněž ji zplnomocnila k tomu, aby činila související úkony, připravovala veškeré podklady související s poskytováním hypotečního úvěru a tento úvěr spravovala, poskytovala zájemcům poradenství o uzavření příslušných smluv a produktech žalobkyně a další úkony související. V závěru této plné moci je uvedeno, že zmocněnec je oprávněn v rozsahu uděleného zmocnění zmocňovat své zaměstnance. Ze Smlouvy o zřízení a vedení běžného čerpacího účtu reg [číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] zastoupenou [právnická osoba] na straně jedné a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] na straně druhé bylo zjištěno, že dnem podpisu této smlouvy žalobkyně zřizuje žalovanému [číslo] žalovanému [číslo] běžný čerpací účet č. [bankovní účet], a to za účelem převodu finančních prostředků z úvěrového účtu [příjmení] v souladu se smlouvou. Pod bodem 13 této smlouvy je uvedeno, že účastníci smlouvy prohlašují, že jsou plně způsobilí k právním úkonům, a že právní úkony spojené s uzavřením této smlouvy učinili svobodně a vážně, že si tuto smlouvu před podpisem řádně přečetli a souhlasí s jejím obsahem. Smlouva byla uzavřena dne [datum] v [obec] [právnická osoba] je zde podepsána osobní bankéřka [jméno] [příjmení] a pod ní [jméno] [příjmení] a v pravo jsou podpisy obou žalovaných, na prvním řádku žalovaného [číslo] od ním žalované [číslo]. Pod tím je uvedeno, že totožnost ověřila [jméno] [příjmení] dne [datum] podle čísla na občanském průkazu. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru, reg [číslo] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi [právnická osoba] zastoupenou [právnická osoba] na straně jedné a [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] na straně druhé bylo zjištěno, že na základě této Smlouvy se banka (žalobkyně) zavazuje poskytnout žalovaným neúčelový spotřebitelský dlouhodobý úvěr s měsíční frekvencí splácení zajištěný zástavním právem k nemovitosti ve výši [částka] a žalovaní se zavazují úvěr splatit, zaplatit úroky a další příslušenství. Úroková sazba byla stanovena v čl. III této Smlouvy ve výši 7,14 % p.a. V čl. IV. bylo stanoveno, že čerpáním úvěru se rozumí jednorázové poskytnutí peněžních prostředků z úvěrového účtu [příjmení] na účet písemně sdělený Dlužníkem (žalovanými). V čl. VI bylo sjednáno, že se smluvní strany dohodly, že úvěr bude splacen nejpozději do 20 let od první splátky po dočerpání úvěru. Z čl. VII vyplývá, že se dlužník zavazuje zajistit Úvěr zřízením zástavního práva k nemovitostem ve prospěch [příjmení]. Z čl. VIII. bod 4 vyplývá, že poruší-li Dlužník (žalovaní) povinnosti stanovené touto Smlouvou, obchodními podmínkami nebo souvisejícími smluvními dokumenty, může [příjmení] v souladu s obchodními podmínkami od Smlouvy odstoupit či požadovat okamžité splacení jistiny Úvěru a příslušenství. Z čl. VIII. bod 12 vyplývá, že účastníci Smlouvy prohlašují, že jsou plně způsobilí k právním úkonům, a že právní úkony spojené s uzavřením této Smlouvy učinili svobodně a vážně, že si tuto Smlouvu před podpisem řádně přečetli a souhlasí s jejím obsahem. Smlouva byla uzavřena dne [datum] v [obec] [právnická osoba] je zde podepsána osobní bankéřka [jméno] [příjmení] a pod ní [jméno] [příjmení] a v pravo jsou podpisy obou žalovaných, na prvním řádku žalovaného [číslo] od ním žalované [číslo]. Pod tím je uvedeno, že totožnost ověřila [jméno] [příjmení] dne [datum] podle čísla na občanském průkazu. Dále byl k důkazu proveden dokument s názvem podpisové vzory, z nichž bylo osvědčeno, že podpisy na Smlouvě jsou žalovaného [číslo] totožnost byla ověřena i dle čísla občanského průkazu. Z Obchodních podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů a dalších úvěrů (dále jen„ Obch. podmínky“), které nabývají účinnosti dnem [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] je univerzalání bankou se speciálním zaměřením na poskytování hypotečních úvěrů, jejichž splacení je zajištěno zástavním právem k nemovitosti, a to i rozestavěné, na území ČR. [příjmení] poskytuje rovněž i další úvěry. V čl. III. obch. podmínek jsou stanoveny práva a povinnosti dlužníka a v čl. IV. jsou uvedena práva a povinnosti [příjmení]. V bodu 1 čl. IV. je uvedeno, že zjistí-li [příjmení], že dlužník neplní jakékoliv povinnosti ze Smlouvy, obchodních podmínek nebo podmínky vyplývající ze souvisejících smluvních dokumentů, má [příjmení] právo dlužníka vyzvat k nápravě. Toto právo má i tehdy, když změny v osobní finanční situaci dlužníka, popř. třetích osob (zástavce, ručitele) vyvolávají oprávněné obavy, že může být narušena splátková kázeň dlužníka, případně je ohroženo zajištění úvěru. V bodu 2 čl. IV. je pak uvedeno, že poruší-li dlužník jakékoliv povinnosti ze smlouvy, obch. podmínek nebo ze souvisejících smluvních dokumentů, má [příjmení] právo přijmout odpovídající úvěrové opatření, a to zejména a) odmítnout, omezit, přerušit nebo ukončit čerpání úvěru, b) zvýšit úrokovou sazbu až na hodnotu trojnásobku, c) inkasovat finanční prostředky odpovídající výši dlužné částky a její úhradě z jakéhokoliv účtu dlužníka u banky, d) požadovat zaplacení smluvní pokuty vyplývající ze Smlouvy, požadovat úrok z prodlení ve výši sazebníku banky, f) požadovat okamžité jednorázové splacení jistiny úvěru a příslušenství nebo odstoupit od Smlouvy. V bodu 4 čl. IV. je dále uvedeno, že banka může požadovat okamžité jednorázové splacení jistiny úvěru a příslušenství nebo odstoupit od smlouvy zejména, pokud dlužník a) bude v prodlení s řádnou úhradou více než dvou splátek úvěru nebo jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce, b) použije úvěr k jinému účelu, než bylo sjednáno, c) nedoplní bance zajištění úvěru ve lhůtě a ve výši stanovené bankou, pokud dojde ke snížení zajištění nebo k jeho zániku, d) poskytne bance nepravdivé, neúplné nebo vědomě nesprávné podklady a informace, e) vykáže nebo banka u něho zjistí podstatné zhoršení finanční situace nebo podstatné změny osobní povahy ohrožující jeho závazek splatit úvěr. Z obchodních podmínek pro poskytování hypotečních úvěrů a dalších úvěrů platných ke dni [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud nezjistil ničeho dalšího, co již nebylo prokázáno obch. podmínkami platnými ke dni [datum]. Ze sazebníku [anonymizováno] banky za poskytnuté peněžní a obchodní služby fyzickým osobám platným ke dni [datum] soud zjistil, že dle bodu F [číslo] je poplatek za vedení a správu hypotečního úvěru [částka] za měsíc, dále z bodu F28 vyplývá, že první výzva k úhradě dlužné částky nebo ostatních povinností je [částka], druhá výzva pak rovněž [částka], třetí a každá další výzva činí [částka]. Zaslání výpisu poštou je upraveno v bodě F [číslo] a je zpoplatněno částkou [částka]. Ze sazebníku poplatků [právnická osoba] za poskytnuté peněžní a obchodní služby, rok 2001, rok, 2002, dále platný k [datum], [datum], [datum] a [datum] soud nezjistil ničeho dalšího významného pro toto soudní řízení. Rovněž tak ze Sazebníku [anonymizováno] banky za poskytnuté peněžní a obchodní služby fyzickým osobám platným ke dni [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] již soud nezjistil ničeho dalšího důležitého pro toto soudní řízení. Z návrhu na povolení čerpání [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento dokument podepsal pouze žalovaný [číslo]. Návrh byl adresován rovněž na adresu žalovaného [číslo]. Z oznámení banky ze dne [datum] adresované panu [jméno] [příjmení] (žalovanému [číslo]) soud zjistil, že výše jednotlivé splátky úvěru je ke dni [datum] částka [částka], dále pak od [datum] a dále vždy 15. dni každého měsíce částka [částka]. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] bylo zjištěno, že dne [datum] proběhlo čerpání úvěru ve výši [částka] a tyto finanční prostředky byly zaslány na č.účtu [bankovní účet] s názvem [jméno] [příjmení] a následně byly převedeny na č.účtu [bankovní účet]. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že [příjmení] vyzvala žalovaného [číslo] k úhradě dlužné částky, celkem k úhradě [částka] z toho [částka] za odeslání této výzvy a [částka] jako doporučená rezerva. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] soud zjistil, že [příjmení] (žalobkyně) vyzvala žalovaného [číslo] II výzva, k celkové úhradě dluhu ve výši [částka] z toho [částka] za odeslání této výzvy a [částka] jako doporučená rezerva. Ze zápisu z jednání Smlouvy [číslo], kde je jako účastník uvedena [právnická osoba] (žalobkyně) na straně jedné a na straně druhé [jméno] [příjmení] (žalovaný [číslo]) soud zjistil, že dne [datum] proběhlo jednání ve věci nesplácení hypotečního úvěru poskytnutého bankou (žalobkyní) na základě výše uvedené Smlouvy. Dlužníkův závazek vůči bance (žalobkyni) k datu [datum] činí [částka], z toho závazek po lhůtě splatnosti činí [částka]. Předmětné jednání se uskutečnilo s ohledem na skutečnost, že pohledávka [příjmení] (žalobkyně) není řádně splácena k čemuž dlužník (žalovaný [číslo]) uvedl, že důvodem je pokles příjmů z podnikání. Žalovaný [číslo] svůj dluh vůči žalobkyni v při tomto jednání uznal. S účinností od [číslo] se uvedení účastníci dohodli obnovit řádné splácení poskytnutého hypotečního úvěru formou měsíční anuitní splátky ve výši [částka] a dále uhradit veškerý závazek po lhůtě splatnosti nejpozději do [datum]. Z výzvy k úhradě dlužné částky [datum], III. výzva soud zjistil, že banka (žalobkyně) zaslala žalovanému [číslo] další výzvu k úhradě dlužné částky již v celkové částce [částka] z toho [částka] za odeslání této výzvy a [částka] jako doporučená rezerva. Z oznámení o změně výše splátky ze dne [datum] soud zjistil, že banka zaslala na adresu žalovaného [číslo] oznámení o nové úrokové sazbě 7,24 % p.a. s platností od [datum] do [datum] a nová výše splátky činí dne [datum] částku [částka] a [datum] a dále vždy k 15. dni každého měsíce částku [částka]. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že banka (žalobkyně) vyzvala žalovanou [číslo] k úhradě pohledávky po době splatnosti, která ke dni [datum] (včetně) činí [částka] a k obnovení řádného splácení hypotečního úvěru. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že banka (žalobkyně) vyzvala rovněž žalovaného [číslo] k úhradě pohledávky po době splatnosti, která ke dni [datum] (včetně) činí [částka] a k obnovení řádného splácení hypotečního úvěru. Z výpisu z dlužných splátek k datu [datum] u Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] vyplývá přehled dlužné jistiny, dlužných poplatků a dlužných úroků, a to měsíčně od [datum] do [datum]. Z výzvy k okamžitému splacení úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala oba žalované k okamžitému jednorázovému splacení jejich závazku vůči bance (žalobkyni), neboť žalovaní dlouhodobě neplní podmínky stanovené Smlouvou. Žalobkyně vyčíslila dluh k datu [datum] na částku [částka], z toho je [částka] jistina, [částka] úroky, [částka] úroky z prodlení a [částka] poplatky po době splatnosti. Z tabulky obratová historie úvěru vyplývající ze Smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru reg. [číslo] od [datum] do [datum] vyplynulo jak žalovaní úvěr splácely, jsou zde zaúčtovány jednotlivé splátky úvěru, poplatky za správu úvěru, poplatky za upomínku, vypořádání úroků z prodlení atd. Z uvedeného rovněž vyplynulo, že posední splátku úvěru žalovaní učinili dne [datum]. Z tabulky splátkový plán od [datum] do [datum] vyplývá plán jednotlivých splátek od čerpání úvěru dne [datum] až do úplného splacení. Ze stavu pohledávky k datu [datum] vyplývá, že celková výše pohledávky žalovaných činí [částka], z toho splaceno na jistině bylo žalovanými pouze [částka]. Z propouštěcí zprávy z [anonymizována tři slova] [část obce], [anonymizována dvě slova] a [anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že [anonymizováno] [role v řízení] [jméno] [příjmení] byla [anonymizováno] na této [anonymizováno] od [datum] do [datum]. [anonymizováno] zpráva byla vyhotovena dne [datum] ve [údaj o čase] hodin. Dále byla k věci slyšena svědkyně [jméno] [příjmení], která k věci uvedla, že pracuje v [anonymizována tři slova] (dále jen„ ČSOB“) jako pracovník [anonymizována tři slova], v [anonymizováno] [rok] tam působila jako [anonymizována dvě slova] [ulice]. K předložené listině – úvěrové smlouvě ze dne [datum] uvedla, že tuto smlouvu podepsala a zároveň potvrdila, že oba žalovaní jí rovněž podepsali, a to na pobočce před ní. Všeobecně uvedla, že smlouvy se podepisovaly vždy přímo na pobočce, musel vždy přijít daný klient a jeho podpis musel být následně ověřen. Uvedla, že se domnívá, že dne [datum] tam byla přítomna i žalovaná [číslo] ale je možné, že přišla v jiný čas a ve smlouvě byl opomenut jiný datum, každopádně si byla jista, že tato smlouva byla podepsána na pobočce. Konkrétně si na tyto klienty spíše nepamatovala, nicméně věděla, že si vyřizovali hypotéku. Vždy trvala na tom, aby smlouva byla podepsána oběma dlužníky a není možné, aby žalovaná [číslo] podepsala tuto smlouvu na jiném místě. V minulosti se nikdy nestalo, že by smlouva nebyla uzavírána na pobočce a za svou praxi ani nezažila, že by smlouva byla uzavřena v zastoupení. Dále uvedla, že osobní bankéřkou žalovaného [číslo] byla paní [příjmení]. Svědkyně jako ředitelka pobočky se účastnila pouze jednání ohledně hypotéky. Při uzavírání smlouvy ze dne [datum] byla přítomna ona i paní [příjmení]. Klientům nikdy nepůjčovala smlouvu dopředu domů k prostudování. Dále byla k věci vyslechnuta svědkyně [jméno] [příjmení], která uvedla, že rovněž pracuje v [anonymizováno]. V [anonymizováno] [rok] pracovala na [anonymizováno] [ulice] na [obec a číslo]. Ke smlouvě ze dne [datum] uvedla, že tuto smlouvu opravdu podepsala a dále potvrdila, že oba žalované viděla, že byli přítomni osobně při podpisu této smlouvy. Uvedla, že bylo možné, že přišli zvlášť, ale rozhodně se nemohlo stát, že by tam jeden z nich přítomen nebyl nebo přinesl smlouvu již podepsanou tím druhým. Tyto smlouvy byly všeobecně vždy uzavírány na pobočce. Uvedla, že na ni nikterak nepůsobilo, že by žalovaná [číslo] uzavírala tuto smlouvu pod nátlakem. Zcela určitě si svědkyně pamatovala, že předmětnou smlouvu uzavírala žalovaná [číslo] na této pobočce před ní a paní ředitelkou [příjmení]. Žalovaného [číslo] znala jen pracovně. Závěrem uvedla, že pobočka [ulice] měla v pátek otevřeno do [anonymizována dvě slova]. Na základě výše uvedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému ději: Dne [datum] uzavřel žalovaný [číslo] žalovaná [číslo] smlouvu o zřízení a vedení běžného čerpacího účtu, a to s žalobkyní zastoupenou na základě plné moci [anonymizováno] za účelem převodu finančních prostředků z úvěrového účtu banky (žalobkyně). Téhož dne tedy [datum] uzavřeli oba žalovaní s žalobkyní zastoupenou na základě plné moci [anonymizováno] smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, na základě které žalobkyně žalovaným poskytla úvěr ve výši [částka]. Podmínky úvěru byly stanoveny ve smlouvě o poskytnutí hypotečního úvěru, obchodních podmínkách a jednotlivé poplatky za vedení účtu apod. byly stanoveny v sazebníku poplatků žalobkyně. Oba žalovaní uzavřeli smlouvu na pobočce ČSOB [ulice] na [obec a číslo] Smlouvy oba žalovaní vlastnoručně podepsali a tyto podpisy byly ověřeny pracovnicí [anonymizováno] paní [příjmení] a paní [příjmení]. Následně dne [datum] podepsal žalovaný [číslo] návrh na povolení čerpání finančních prostředků na základě shora uvedené Smlouvy. Dne [datum] zaslala banka žalovanému [číslo] dopis s výši jednotlivých splátek, dle kterého měli žalovaní zaplatit k datu [datum] částku [částka] a následně od [datum] a dále vždy k 15 dni každého kalendářního měsíce částku [částka]. Dne [datum] byla částka [částka] převedena na č. účtu sděleného žalovaným [číslo]. Dne [datum] došlo ze strany žalobkyně k první výzvě k úhradě dlužné částky, neboť k tomuto datu došlo k prodlení s placením měsíční splátky úvěru. Jelikož nedošlo ze strany žalovaných k nápravě a splátka úvěru nebyla ani poté uhrazena řádně a včas, zaslala žalobkyně žalovanému [číslo] dne [datum] druhou výzvu k úhradě dlužné částky, která se k tomuto datu navýšila na [částka]. Následně se uskutečnilo jednání dne [datum] mezi žalobkyní a žalovaným [číslo] kde žalovaný [číslo] uvedl, že u něj došlo k poklesu příjmů z podnikání, svůj dluh vůči žalobkyni uznal a s žalobkyní se dohodl na obnově splátek ve výši [částka] a na uhrazení veškerých závazků po době splatnosti, a to nejpozději do [datum] Ani poté však nedošlo ze strany žalovaných k nápravě, a proto žalobkyně adresovala žalovanému [číslo] již třetí výzvu k úhradě dlužné částky po datu splatnosti ve výši [částka]. Dne [datum] zaslala banka žalovanému [číslo] oznámení o nové úrokové sazbě ve výši 7,24% p.a., kdy nová výše splátek činí od [datum] vždy k 15 dni každého kalendářního měsíce částku [částka]. Dne [datum] vyzvala žalobkyně předžalobní upomínkou oba žalované k úhradě pohledávky po době splatnosti, která v té době činila [částka]. Následně dne [datum] vyzvala žalobkyně oba žalované k okamžitému jednorázovému splacení jejich celého úvěru, neboť žalovaní dlouhodobě neplnili podmínky stanovené Smlouvou. Žalobkyně svůj dluh ke dni [datum] vyčíslila částkou [částka], což zahrnovalo částku [částka] (jistinu a nyní i žalovanou částku), dále kapitalizované úroky k tamnímu datu ve výši [částka], [číslo] úroky z prodlení a [částka] poplatky po době splatnosti. Po právní stránce soud posoudil věc takto: Smlouva o úvěru je tzv. absolutním obchodem ve smyslu ustanovení § 261 odst. 3 písm. d) ObchZ, který se bez ohledu na povahu jeho účastníků řídí vždy obchodním zákoníkem. Tím není dotčena subsidiární aplikace občanského zákoníku v otázkách, které obchodní zákoník neupravuje, na základě výslovného zmocnění obsaženého v ustanovení § 1 odst. 2 ObchZ, které říká, že právní vztahy uvedené v odstavci 1 se řídí ustanoveními tohoto zákona. Nelze-li některé otázky řešit podle těchto ustanovení, řeší se podle předpisů práva občanského. Dle ust. § 13 Obch.Z. je-li podnikatelem fyzická osoba, jedná osobně nebo za ni jedná zástupce. Právnická osoba jedná statutárním orgánem nebo za ni jedná zástupce. Dle ust. § 20 odst. 2 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. Dle ust. § 31 odst. 2 o.z při plné moci udělené právnické osobě vzniká právo jednat za zmocnitele statutárnímu orgánu této osoby nebo osobě, které tento orgán udělí plnou moc. Dle ustanovení § 708 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ Obch.Z“) smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu. Dle ust. § 497 ObchZ. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ust. § 499 ObchZ. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Dle ust. § 502 ObchZ. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. Dle ust. § 505 ObchZ. zanikne-li nebo zhorší-li se za trvání smlouvy zajištění závazku vrátit poskytnuté peněžní prostředky, je dlužník povinen doplnit zajištění na původní rozsah. Jestliže tak dlužník neučiní v přiměřené lhůtě, může věřitel od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Dle ust. § 506 ObchZ. je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy. Podle ustanovení § 120 odst.1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle ustanovení § 120 odst.3 věty druhé o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je po právu. Předně soud konstatuje, že žalovaný [číslo] ač byl k jednáním řádně předvolán, se k těmto jednáním nedostavil a tím se i zbavil možnosti poučení dle § 118a odst. 1,3 zák. č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“). Nadto soud konstatuje, že žalovaný [číslo] svůj dluh vůči žalobkyni částečně uznal dne [datum]. Při svém rozhodování se soud nejprve zabýval námitkou žalované [číslo] na neplatnost Smlouvy s ohledem na skutečnost, že tato nebyla podepsána osobami k tomu oprávněnými. V této souvislosti soud uvádí, že smlouva o úvěru je absolutním obchodem a řídí se tedy obchodním zákoníkem. Dle § 13 ObchZ. pak za žalobkyni bylo oprávněno jednat představenstvo, neboť toto je statutárním orgánem žalobkyně. Jak bylo zjištěno z plné moci žalobkyně udělené [anonymizováno], předseda představenstva udělil plnou moc k uzavření předmětné Smlouvy [anonymizováno] a rovněž v tomto zmocnění dal pravomoc [anonymizováno] k zmocnění jeho zaměstnanců. Subsidiárně je to pak upraveno i v občanském zákoníku v § 20 odst. 2, kde je uvedeno, že za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud to je vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Tím jsou nepochybně i pracovníci banky, zejména tak osobní bankéř, kdy uzavírání předmětných smluv je jeho náplní práce. Soud tedy uzavírá, že zmocnění zaměstnanců banky ([anonymizováno]) bylo zcela v pořádku a v souladu se zákonem. Z tohoto důvodu se nemůže jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného [číslo]. K námitce žalované [číslo] že dne [datum], tedy v den podpisu Smlouvy, byla s [anonymizována dvě slova] ve [anonymizována dvě slova] [část obce] a tudíž nemohla podepsat uvedenou Smlouvou na pobočce, ale tuto podepsala v tísni pod tlakem žalovaného [číslo] v této [anonymizováno], soud uvádí, že toto tvrzení se žalované [číslo] prokázat nepodařilo. Předně soud zdůrazňuje, že z [anonymizována dvě slova] vyplývá, že tato byla vyhotovena dne [datum] v [údaj o čase] hodin, z čehož vyplývá, že žalovaná [číslo] pokud by byla [anonymizováno] v předmětné [anonymizováno] společně se svou [anonymizováno], měla dostatek času na uzavření předmětné Smlouvy, když svědkyně [příjmení] uvedla, že v tento den měla pobočka banky otevřeno do [údaj o čase] hodin. Nadto soud podotýká, že z dokumentu – [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova] [část obce] nikterak nevyplývá přítomnost žalované [číslo] ([role v řízení]) v nemocnici. Dále soud k tomuto tvrzení provedl důkaz svědeckou výpovědí paní [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], obě svědkyně navrhovány stranou žalovanou, které obě potvrdily, že úvěrové smlouvy se vždy podepisovaly a podepisují pouze na pobočce banky a nikdy se nestalo, že by taková smlouva byla podepsána mimo prostory banky. Obě shodně potvrdily, že podpisy na Smlouvě jsou jejich a dále, že oba žalovaní podepsali tuto Smlouvu v jejich přítomnosti a podpisy a totožnost žalovaných byla ověřena dle jejich občanského průkazu. Svědkyně tak jednoznačně vyvrátily tvrzení žalované [číslo] o tom, že tuto Smlouvu podepsala mimo prostory banky. Dále je nutno uvést, že paní [příjmení] si na oba žalované pamatovala a uvedla, že na ni nikterak nepůsobilo, že by žalovaná [číslo] uzavírala tuto Smlouvu pod nátlakem. Soud ve věci konstatuje, že žalovaná [číslo] nikdy po uzavření Smlouvy ode dne [datum] nenamítala její neplatnost či její uzavření v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, ačkoliv její podepsání nikdy nezpochybňovala. Přitom se soud domnívá, že pokud by v [anonymizována dvě slova] [rok] uzavřela tuto Smlouvu pod nátlakem žalovaného [číslo] v tísni, tak by tuto skutečnost jistě namítala již mnohem dříve a nikoliv až při soudním jednání o několik let později, tedy v době, kdy již věděla, že svému závazku splatit předmětný dluh, nemůže dostát. K další námitce žalované [číslo] která uvádí, že ve věci není pasivně legitimována rovněž z důvodu, že finanční prostředky byly poskytnuty na účet žalovaného [číslo] soud uvádí, že jak vyplývá z čl

IV. Smlouvy čerpání úvěrového rámce probíhá na základě souhlasu úvěrového dlužníka k převodu finančních prostředků z běžného čerpacího účtu na čísla účtu, který žalovaní sdělí. Žalovaní pro tento případ sdělili čísla účtu, na který byl ze strany žalobkyně úvěr poskytnut. Zda se jednalo o účet spravovaný oběma žalovanými či pouze jedním z nich již nebylo možno ze strany žalobkyně zkoumat a rovněž to není její povinností. Soud tedy shledal námitky žalované [číslo] nedůvodnými, a proto rozhodl, že žaloba je po právu. Žalovaná částka pak vyplývá z výpisu dlužných splátek, z tabulky obratová historie úvěru a z výzvy k okamžitému splacení úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaní jsou s uhrazením dlužné částky v prodlení, soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení, a to dle ust. § 1970 NOZ, kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výše úroku z prodlení odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše (zákonného) úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Povinnost zaplacení žalované částky byla stanovena nejdříve do [datum] jak vstřícně navrhovala strana žalující, jinak do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl jak ve výroku I. uvedeno. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 OSŘ a dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen„ vyhláška“) v částce [částka] za výzvu k plnění dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, podání ve věci samé ze dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky, účast na jednání před soudem za každé dvě započaté hodiny dne [datum] a dne [datum] dle § 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky.