39 C 34/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících PhDr. Jaroslava Matouška a Věry Ševčíkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení trvání pracovního poměru <b>I. Žaloba na určení, že pracovní poměr, který vznikl mezi žalovanou a žalobcem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] je pracovním poměrem na dobu neurčitou, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalované.</b> 1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhal určení trvání pracovního poměru. Ve své žalobě uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] vykonával u žalované činnost [anonymizováno] a pracovní poměr byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Po [datum] však žalobce pokračoval v práci s vědomím jednatele žalované, a to ve dnech [datum] až [datum]. Následně však jednatel prostřednictvím [anonymizováno] [jméno] [příjmení] oslovil žalobce s tím, že s ním chce ukončit pracovní poměr, nicméně nesouhlasil s žalobcem navrhovanou dohodou, která by v sobě obsahovala závazek žalované vyplatit žalobci finanční kompenzaci za rozvázání pracovního poměru a zejména kompenzaci za vzdání se výpovědní doby a konstatoval, že pracovní poměr stejně skončil dne [datum] uplynutím výpovědní doby. Z toho důvodu žalobce dne [datum] odevzdal proti podpisu veškeré klíče od provozovny [příjmení] [anonymizováno]. Následně žalobce zaslal žalované dne [datum] dopis, ve kterém požádal, aby mu nadále byla přidělována práce. Z uvedených důvodů měl žalobce za to, že pracovní poměr trvá, a to s ohledem na ust. § 48 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen„ ZP“).

2. Žalovaná se k věci vyjádřila svým podáním ze dne [datum] a uvedla, že žalobce byl jejím zaměstnancem od [datum] do [datum], kdy pracovní poměr řádně skončil uplynutím doby, na níž byl sjednán. Odmítl tvrzení o tom, že by žalobce vykonával tuto činnost i po datu [datum]. Po [datum] již žalobce pro žalovanou žádnou činnost nevykonával. K doloženým výkazům vydaných interním systémem žalovaného se jménem„ [jméno]“ uvedl, že tyto výkazy mohou být vytvořeny kdekoliv, postačí jen přístup na internet a mít přístupové údaje do online aplikace žalovaného, které žalobce jakožto bývalý zaměstnanec měl, neboť mu v té době dosud nebyly zneplatněny. I pokud by výkazy byly pravé, neznamená to ještě, že byl žalobce na pracovišti, neboť u žalované pracuje ještě jiný [anonymizováno] jménem [jméno]. Dále žalovaná uvedla, že hlavním důvodem proč nedošlo k prodloužení pracovního poměru s žalobcem, je absolutní ztráta důvěry, neboť žalovaná má důvodné podezření, že se vůči ní žalobce mohl dopouštět jednání trestněprávního charakteru.

3. Za nesporné skutečnosti strany označily uzavření pracovní smlouvy na dobu určitou s dnem nástupu do práce [datum] a v trvání do [datum].

4. Podáním ze dne [datum] žalovaná soudu sdělila, že opětovně přezkoumala veškeré okolnosti týkající se ukončení pracovního poměru žalobce a dotázala se svědků na průběh událostí ze začátku [anonymizována dvě slova] [rok]. Na základě toho pak žalovaná sdělila, že informace, které měl jednatel žalované se ukázaly být ne zcela přesné, jelikož podřízení jednatele nechali bez jeho vědomí, žalobce s největší pravděpodobností pracovat i po datu [datum]. Žalovaná pak v tomto směru požádala soud, aby ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání.

5. Žalobce následně dne [datum] soudu doručil návrh na změnu žaloby, která byla usnesením ze dne [datum] zamítnuta.

6. Dne [datum] zdejší soud pod č.j. 39 C 34/2017-53 ve věci rozhodl rozsudkem pro uznání s odůvodněním, že žalovaná nárok v žalobě uplatněný výslovně uznala podáním ze dne [datum].

7. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, pod č.j. 62 Co 364/2018-93 dne 27.2.2019 rozhodl tak, že rozsudek pro uznání se nevydává. Ve svém odůvodnění uvedl, že uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, nicméně musí se zabývat i otázkou, zda vydání takového rozsudku není vyloučeno povahou věci nebo rozporem s právními předpisy kogentní povahy. K tomu, aby se žalobce mohl domáhat určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není vyžaduje zákon existenci naléhavého právního zájmu a v poměrech projednávané věci, kdy se žalobce domáhal určení, že pracovní poměr, který vznikl na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] nadále trvá, je zřejmé, že na požadovaném určení nemá a ani nemůže mít naléhavý právní zájem a jeho žaloba nemůže být úspěšná. Odvolací soud tak uzavřel, že soud I. stupně pochybil, pokud vyhověl žalobě rozsudkem pro uznání za situace, kdy žalobci nesvědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

8. Podáním ze dne [datum] žalobce navrhl změnu žaloby, tak, že navrhoval, aby soud určil pod bodem I. žalobního žádání, že pracovní poměr, který vznikl mezi žalovanou a žalobcem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] je pracovním poměrem na dobu neurčitou a pod bodem II. žalobního žádání požadoval, že žalovaná je povinna žalobci přidělovat práci postupem stanoveným zákoníkem práce pro nerovnoměrné rozvržení doby, a to až do doby než dojde k platnému skončení pracovního poměru založeného mezi žalovanou a žalobcem pracovní smlouvou ze dne [datum].

9. Soud při jednání dne [datum] rozhodl, že se připouští změna žaloby pod bodem I. žalobního žádání, že, že pracovní poměr, který vznikl mezi žalovanou a žalobcem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] je pracovním poměrem na dobu neurčitou a naopak změnu žalobního žádání pod bodem II. soud nepřipustil.

10. Na jednání dne [datum] soud poučil žalobce dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. aby dotvrdil svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že pracovní poměr, který vznikl mezi žalovanou a žalobcem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum], je pracovním poměrem na dobu neurčitou. To vše pod tíhou neunesení důkazního břemene.

11. Žalobce v návaznosti na poučení soudu, aby dotvrdil svůj naléhavý právní zájem na požadovaném určení, uvedl, že mu žalovaná zkomplikovala život, neboť [anonymizováno] je u nás stále„ divoký západ“. Uvedl, že má [anonymizována čtyři slova], teď se mu nedaří najít práci, dotuje ho [anonymizováno]. Vztah s žalovanou mu zkomplikoval život na [anonymizována dvě slova] a on již nechce být„ bit“, a proto bojuje dál. Chce se domoci toho, že je stále zaměstnaný a náleží mu to, že může pracovat. Žalovaná jej připravila o výdělky, o to, že se mohl starat o rodinu. Tato práce by stále mohla být jeho, žalovaná s ním neprávem ukončila pracovní poměr.

12. Žalovaná se k věci vyjádřila s tím, že na věci není dán naléhavý právní zájem, neboť otázka, zda se pracovní poměr přeměnil na dobu neurčitou by mohla být řešena jako otázka předběžná v následujícím sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru žalobce žalovanou.

13. Soud k věci provedl důkaz žalobami vedenými u zdejšího soudu mezi totožnými účastníky, kdy zjistil, že pod sp. zn. 39 C 120/2017 se u zdejšího soudu projednává žaloba ze dne [datum] žalobce proti žalované na neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne 27.6.2017, pod sp. zn. 21 C 1/2018 se u zdejšího soudu projednává žaloba žalobce proti žalované ze dne [datum] na neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne 2.11.2017, pod sp. zn. 21 C 21/2018 se u zdejšího soudu projednává žaloba žalobce proti žalované ze dne [datum] na neplatnost rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením ze dne 28.11.2017 a pod sp. zn. 39 C 25/2018 se u zdejšího sodu projednává žaloba žalobce proti žalované ze dne [datum] na neplatnost rozvázání pracovního poměru ze dne [datum].

14. Dle ustanovení § 65 odst. 2 ZP pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

15. Dle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

16. Na základě shora uvedeného soud konstatuje, že došel k závěru, že žaloba nebyla podána po právu, neboť žalobce neměl na požadovaném určení, že pracovní poměr, který vznikl mezi žalovanou a žalobcem na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] je pracovním poměrem na dobu neurčitou, naléhavý právní zájem. V tomto soud odkazuje na odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 62 Co 280/2018-93, který vyslovil závazný právní názor, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení musí být dán v době okamžiku vyhlášení rozhodnutí a nepostačuje, pokud tento naléhavý právní zájem byl dán v okamžiku podání žaloby. K tomu soud provedl důkaz žalobami podanými žalobcem proti žalované, ze kterých vyplynulo, že mezi účastníky jsou vedena další čtyři řízení, které se týkají neplatnosti ukončení pracovního poměru mezi žalobcem a žalovanou. Vzhledem k tomu, že v následujících řízení se budou projednávat žaloby o určení neplatnosti okamžitých zrušení pracovního poměru, žaloba na určení, že pracovní poměr sjednaný na dobu určitou se přeměnil na pracovní poměr na dobu neurčitou, by nemohla sjednat pevný základ pro právní vztahy procesních stran a nemůže sloužit předcházení dalším sporům. Ostatně otázku, zda se žalobci přeměnil pracovní poměr z doby určité na dobu neurčitou soud může řešit jako otázku předběžnou v následujícím sporu o platnost skončení pracovního poměru žalobce okamžitým zrušením ze strany žalované.

17. S ohledem na uvedené soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 9 odst. 3 písm. a) a.t.), sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za vyjádření k žalobě ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za vyjádření ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky [částka] za poloviční úkon za účast na jednání soudu dne [datum] na vyhlášení rozsudku pro uznání, z částky [částka] za podání odvolání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za podání odvolání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za vyjádření k podanému odvolání žalobce ze dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně osmi paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

19. Soud nepřiznal na nákladech řízení částku za účast u soudního jednání dne [datum] před odvolacím soudem, když z evidenčního listu o zvukovém záznamu založeného na č.l. 90 spisu vyplývá, že právní zástupce žalované se jednání před odvolacím sudem neúčastnil. Dále soud nepřiznal rovněž ničím nedoložené další porady s klientem přesahující jednu hodinu, jak si vyúčtoval právní zástupce strany žalované, neboť pro jeho přiznání neshledal soud důvod a právní zástupce rovněž uvedené vyúčtování nikterak nedoložil.