39 C 56/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Martiny Tvrdkové a přísedících Zdeňky Vranovské a Mgr. Marka Kubíka ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem příjmení jméno příjmení sídlem adresa o: určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru <b>I. Žaloba na určení, že okamžité zrušení pracovního poměru žalovanou se žalobcem ze dne 5. 2. 2020 je neplatné, se zamítá.</b> <b>II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 27 104 Kč a to k rukám právního zástupce žalované.</b> 1. Žalobou ze dne 3. 4. 2020 se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru. V žalobě uvedl, že na základě pracovní smlouvy ze dne 23. 3. 2018 pracoval pro žalovanou jako tiskař a knihař. Žalobce však pro žalovanou konal práce nad rámec své pracovní smlouvy, kdy každodenně jednal s klienty, ať již osobně nebo telefonicky, zadával do systému žalované zakázky na daný den, prováděl cenové kalkulace zakázek, objednával materiál na tisk a zajišťoval jeho naskladnění. Žalobce také vydával hotové zakázky zahraničním klientům, protože jako jediný v provozovně hovořil anglicky. Dne 3. 2. 2020 dopoledne proběhla mezi žalobcem a žalovanou schůzka, na které žalovaná požadovala podpis dokumentu nazvaného„ okamžité zrušení pracovního poměru dohodou“, tento dokument žalobce odmítl podepsat, protože s jeho obsahem nesouhlasil. Žalovaná nařídila ještě téhož dne žalobci, aby opustil pracoviště a až do odvolání žalovaná nařídila žalobci čerpání dovolené, což je ovšem v rozporu s ustanovením § 217 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění (dále jen „zák. práce“), neboť čerpání dovolené je možné zaměstnanci určit formou písemného oznámení alespoň 14 dnů předem. Náhrada mzdy za dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnavatele od 3. 2. do 5. 2.2020 však žalobci uhrazena nebyla. Žalovaná kontaktovala žalobce dne 5. 2. 2020 s tím, ať se dostaví do sídla žalované, kde byl žalobci předán dokument nazvaný okamžité zrušení pracovního poměru podle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce, a to pro porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Tvrzenými důvody okamžitého zrušení pracovního poměru mělo být zvlášť hrubé jednání vůči jednateli a zástupkyni subdodavatele žalované, [právnická osoba], s.r.o. dne 13. 12. 2019, sabotování zakázek pro klienty žalované, [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba], vyrobení zakázky bez souhlasu nadřízeného, spory s kolegy a nadřízenými, hrubé jednání se zákazníky žalované a absence žalobce na pracovišti dne 4. 2. 2020. Dne 5. 2. 2020 zaslal žalobce oznámení žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Na to žalovaná nereagovala, ale dne 19. 2. 2020 vyzvala e-mailem žalobce k převzetí výstupních dokumentů v souvislosti s ukončením pracovního poměru, které si údajně žalobce odmítl převzít dne 5. 2. 2020. Na těchto dokumentech je však datum, kdy byly exportovány z příslušných systémů, a to 17. 2. 2020, je tudíž nemožné, aby si je žalobce odmítl převzít dne 5. 2. 2020. Za celou dobu trvání pracovního poměru žalobce u žalované nebyly žalobci vytýkané jakékoliv nedostatky v jeho práci. Důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru uváděné žalovanou se většinově vztahují k domnělému nevhodnému chování žalobce. Další z uváděných důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru je realizace soukromé zakázky, na kterou měl být použit materiál (plexi) o rozměru 800x800x8mm. Žalovaná však sama uvádí, že materiál nebyl skladem, z čehož vyplývá, že zakázka ani nemohla být realizována. Skutečnost je taková, že žalobce poptal v říjnu 2019 zaměstnance žalované o necenění čirého plexiskla o rozměru 600x600x10 mm. Cenu žalobci po několika dnech sdělil jednatel žalované, a vzhledem k její výši se zakázka vůbec nerealizovala. Žalobce se důrazně ohrazuje proti tvrzení žalované, že sabotoval zakázky pro dva klienty žalované, konkrétně pro [právnická osoba] s.r.o a [právnická osoba]. Žalobce přistupoval k jím vykonávané práci svědomitě a rozhodně žádné zakázky nesabotoval. Dne 4. 2. 2020 se žalobce nemohl nacházet na pracovišti, neboť byl dne 3. 2. z pracoviště žalovanou po neúspěšném pokusu o podpis dohody o ukončení pracovního poměru vykázán s tím, že je mu nařízena dovolená. V neposlední řadě žalobce namítá nedostatečné skutkové vymezení důvodů okamžitého zrušení pracovního poměru, tak jak jej žalované ukládá ustanovení § 60 zák. práce.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne 30. 3. 2021 a uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává a to ani zčásti. Ve vyjádření uvedla, že údaje o vzniku pracovního poměru a jeho trvání jsou správné. Není pravdou, že by byl žalobce jediným zaměstnancem žalované, který by ovládal anglický jazyk, anglicky hovořili i jiní zaměstnanci, byť žalobce anglický jazyk ovládal nejlépe. Schůzka mezi žalobcem a jednatelem [jméno] [příjmení] skutečně dne 3. 2. 2020 proběhla, ale účelem schůzky v restauraci bylo zejména upozornit žalobce na všechna jeho předchozí porušení pracovních povinností, na zhoršující se situaci na pracovišti, na které se již obávali někteří zaměstnanci docházet pro neustálé žalobcem vyvolávané konflikty a skutečně byl jednatel pro trvalé porušování pracovních povinností žalobcem, připraven tomuto nabídnout dohodu o skončení pracovního poměru. Nebyla mu však předložena listina označená žalobcem„ okamžité zrušení pracovního poměru dohodou“. Žalovaná žalobci nabídla a předložila návrh dohody o rozvázání pracovního poměru. Žalobce na tento návrh nepřistoupil a přistoupení na dohodu podmiňoval neakceptovatelnými mzdovými nároky. Není pravdou, že by žalovaná nařídila žalobci čerpání dovolené, ale pro den 3. 2. 2020 se dohodli tak, že žalobce bude čerpat dovolenou a dále též tak, že druhý den (4. 2.) se žalobce dostaví do kanceláře žalované, aby sdělil, jak se rozhodl. Žalobce se však do kanceláře žalované dostavil ještě téhož dne (3.2.). Přítomni jednání byli dva svědci a to [jméno] [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] (oba zaměstnanci žalované). Jednání se žalovanou se však vesměs omezilo jen na vyhrůžky žalobce žalované, že věc předá soudu, připraví žalovanou o peníze apod. Dne 4. 2. 2020 žalobce na dohodnutou schůzku nepřišel. Žalovaná pak očekávala příchod žalobce do práce následující den 5. 2. 2020. Vzhledem k tomu, že žalobce nepřišel na schůzku (do práce) ani dne 5. 2. ráno, spojil se s ním jednatel žalované telefonicky s výzvou, ať se dostaví do práce, neboť je potřebné věc dořešit. Žalobce pak skutečně dne 5. 2. přišel, nicméně návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou definitivně odmítl, proto žalovaná přistoupila k okamžitému zrušení pracovního poměru. Toto jednání opět proběhlo za přítomnosti již uvedených svědků. Žalovaná uvedla, že důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru mimo jiné bylo chování žalobce vůči zástupcům společnosti [právnická osoba] Žalobce vulgárně slovně napadlo paní [celé jméno svědkyně], která má u této společnosti na starost expedici zakázek a rovněž pak slovně jejího ředitele. Pan [celé jméno svědka] poté telefonicky kontaktoval jednatele žalované s tím, že pokud u něj působí takto se chovající zaměstnanec, odmítá se žalovaným pí [celé jméno svědkyně] a hlavně pan [celé jméno svědka], tedy [anonymizována dvě slova] s.o., spolupracovat. Současně žalované p. [celé jméno svědka] sdělil, že mu odebírá konkrétní zakázky velkoplošného tisku (které [anonymizováno] sama nezajišťuje, neboť nedisponuje potřebnou technikou) a zadává je přímé konkurenci. Tyto zakázky přitom představovaly svým objemem nejméně 250 000 Kč, což je v případě žalované důležitá rozpočtová položka. Žalované následně trvalo hodně dlouhou dobu, než se vztahy s [právnická osoba] urovnaly a pakliže by žalobce u žalované nadále pracoval, k urovnání by zřejmě vůbec nedošlo. Nejednalo se přitom u žalobce o první podobný případ, kdy slovně útočil na obchodní partnery, byť do té doby nezašlo jeho vyjadřování nikdy tak daleko. K dalšímu důvodu okamžitého zrušení uvedl, že žalobce chtěl bez vědomí žalované vyrobit pro vlastní potřebu či pro potřebu jiného zdarma na náklady žalované zakázku„ plexi“ za použití materiálu žalované. Uvedenou krádež žalovaná zjistila koncem roku 2019 pouhou náhodou, když se jej jeden z tehdejších smluvních partnerů dotázal v rámci středního stupně rozpracovanosti na podrobnosti zakázky, o které přitom žalovaná vůbec nevěděla. Když následně jednatel žalované„ zakázku“ stornoval, řval na něj žalobce a nadával mu do Židů s tím, že mu žalovaná ani neumožní zpracovat pro vlastní potřebu kus plexiskla. Žalobce se pak přiznal ke krádeži před svědky a v případě tzv. sabotování zakázek ([právnická osoba]) žalobce opakovaně nesplnil dodací termíny v rámci zakázky pro uvedeného klienta žalované. Přestože se jednalo o velice náročného zákazníka, který navíc poskytoval žalované významná plnění, žalobce uvedeného nedbal a lhůty pro plnění nerespektoval. V případě dalšího tzv. sabotování zakázek ([právnická osoba]) žalobce rovněž nesplnil lhůty pro realizaci zakázky. Zákazník proto objednávku stornoval a zbytečně nakoupený materiál leží skladem u žalované dodnes (ztráta několik desítek tisíc Kč). <b>3. Soud k věci provedl následující dokazování a z něho zjistil níže uvedený skutkový stav:</b> 4. Z pracovní smlouvy ze dne 23. 3. 2018 soud zjistil, že žalobce byl zaměstnán u žalované od 26. 3. 2018 jako knihař a tiskař. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou s týdenní pracovní dobou 40 hodin týdně. Za sjednanou práci byla žalobci vyplácena mzda ve výši 29 000 Kč měsíčně.

5. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 5. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná rozvázala pracovní poměr s žalobcem dle ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru bylo, že se žalobce dne 13. 12. 2019 dopustil zvlášť hrubého jednání vůči zástupci zákazníka a subdodavatele zaměstnavatele paní [celé jméno svědkyně] a dále vůči jednateli klienta [jméno] [celé jméno svědka], kterého opakovaně hrubě a vulgárním způsobem slovně napadnul a urazil, čímž poškodil pověst a dobré jméno zaměstnavatele i jeho oprávněné obchodní zájmy. Druhým důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru bylo, že se dne 4. 2. 2020 bez omluvy nedostavil na pracoviště. Třetím důvodem bylo, že žalobce bez vědomí majitele a nadřízeného nechal vyrobit zakázku, která byla jeho soukromá, jednalo se o plexisklo 800x800x8mm a když se žalobce dozvěděl, že uvedené plexisklo není skladem, označil jednatele žalované za žida a hrubě s ním jednal. V posední řadě žalobce sabotoval zakázky pro VIP klienta zaměstnavatele, [právnická osoba], s.r.o. a [právnická osoba]

6. Z emailu žalobce ze dne 4. 2. 2020 vyplývá, že tento uvádí, že byl odeslán domů a rozumí tomu tedy tak, že je na překážkách dle ust. § 208 zák. práce. Uvedl, že je připraven k návratu do práce.

7. Z oznámení o trvání na dalším zaměstnávání ze dne 11. 2. 2020 bylo soudem zjištěno, že žalobce považuje okamžité zrušení pracovního poměru za neplatné a na dalším zaměstnávání trvá.

8. Z dopisu [celé jméno svědka], ředitele společnosti [právnická osoba] adresovaného řediteli společnosti žalované ze dne 10. 1. 2020 bylo soudem zjištěno, že M. [celé jméno svědka] si stěžoval řediteli žalované, nejprve telefonicky dne 14. 12. 2019, a nyní písemně na žalobce, který dne 13. 12. 2019 hrubě verbálně napadl jeho zaměstnankyni paní [celé jméno svědkyně] a následně jeho samotného, když se snažil získat vysvětlení k jeho hrubě sprostému chování. Uvedl, že žalobce se dodnes ani neomluvil a jeho zaměstnankyni jeho hrubá slova hluboce poznamenala. Dále pan [příjmení] [celé jméno svědka] uvedl, nechť vezme žalovaná na vědomí, že v důsledku jednání žalobce, které se bohužel nestalo poprvé, byť předtím ne v intenzitě tak závažné, jim již nebudou přidělovat žádné další zakázky. Je si vědom toho, že jejich vzájemná spolupráce probíhá dlouhodobě a může říci úspěšně, ale tato úspěšná spolupráce musí být podpořena tomu odpovídajícím způsobem chování a vystupování všech zúčastněných. Pokud tedy pan [příjmení] odmítá tento aspekt respektovat, dopadá jeho jednání na celou společnost žalované. Pokud by měla spolupráce pokračovat, M. [celé jméno svědka] ji podmiňuje požadavkem na omluvu jemu i paní [celé jméno svědkyně].

9. Z výslechu žalobce soud zjistil, tento pracoval u žalované jako knihař a tiskař. Jeho náplní práce bylo připravit elektronická data k tisku, vytisknout je. Jedná se o přípravu dat a následný tisk. Pak připravoval vazbu, kroužkový tisk, knižní vazbu atd. Má střední vzdělání, obor polygrafie. Od prvního dne vyřizoval i emaily a komunikoval se zákazníky. Dále uvedl, že dne 13. 12. 2019 bylo období před Vánoci, kdy bývají zaměstnanci hodně v presu, moc se nestíhá. Uvedl, že ještě před tím, než zavolal [celé jméno svědkyně], byl urgován panem [příjmení], aby jí zaurgoval a„ trochu ji sjel“. Poté zavolal tedy paní [celé jméno svědkyně], zeptal se jí, jak je to s jejich zakázkou, že paní [jméno] [příjmení] (recepční) dvakrát slíbila, že jí zavolá a vyzvednou si zakázku kurýrem. Paní [celé jméno svědkyně] mu sdělila, že až bude zakázka hotová, že mu zavolá a na to jí odvětil, že už jim to slíbila dvakrát a že nemůžou čekat, jestli by nebylo lepší říct, že ta zakázka dneska nebude, aby netrápili zákazníka a domluvili se třeba na den poté na předání. Na to odpověděla, že jim zavolá a on odpověděl, že se nic nedozvěděl a že s takovou spoluprací to můžou klidně zabalit. A telefon byl ukončen. Následně mu volal pan [celé jméno svědka], který uvedl, že„ tam ten [jméno] tedy zaměstnává pěkný hovada“. Na to mu to žalobce celé vysvětlil, pan [celé jméno svědka] řekl, že nevěděl, že od rána hledají nějakou zakázku, že mu to paní [celé jméno svědkyně] neřekla a ani [jméno] mu nic neříkal. Pan [celé jméno svědka] mu dále řekl, že se na tu zakázku jde podívat, že to okamžitě zaurguje a dá jim vědět ještě toho dne, že zakázka bude hotová. Působilo to na něj tak, že pan [celé jméno svědka] uznal svoji chybu a vyšli si spolu vstříc. Když mu pan [celé jméno svědka] řekl,„ že tam ten [jméno] tedy zaměstnává pěkný hovada“, tak na to mu odpověděl, že dělá v polygrafii 10 let a pokud si chce přeměřovat penisy, tek na to nemá absolutně čas. Žalobce výslovně popřel, že by někdy nazval pana [celé jméno svědka]„ čůrákem“. K plexisklu, které měl použít pro vlastní potřebu, uvedl, že někdy na jaře posílal požadavek na kalkulaci panu [jméno] [příjmení], bývalému zaměstnanci [anonymizováno] printu o necenění plexiskla metr x metr, 1 cm tlusté, čiré. Dotazoval se pouze na kalkulaci, chtěl znát cenu. Výslovně popřel, že by chtěl něco ukrást. Byla to zakázka pro zákazníka, který přišel z ulice a chtěl po něm znát cenu. Cena byla nicméně moc vysoká a zákazník neměl zájem. Kalkulaci sdělil [jméno] [příjmení] a ten jí předal panu [příjmení]. Dále uvedl, že v práci jednal denně se zákazníky a také se servisním oddělením.. Jako jediný na pobočce komunikoval se zákazníky v angličtině. Zákazníci si nestěžovali, že by s nimi jednal nevhodně. Vzpomíná si na zakázky [právnická osoba] [příjmení] a [ulice] čokoláda. Byly to zakázky za hodně peněz, kdy na nich celý tým strávil spoustu hodin přesčasů. Popírá, že by tu zakázku sabotoval, naopak na tom hodně„ makal“ a strávil hodně přesčasů. Ty zakázky nicméně byly slíbeny v nějakém nereálném termínu, pak se telefonovalo a vše se dohánělo ještě týden potom.

10. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že tento spolupracuje s žalovanou asi 15 let. S jednatelem žalované se zná, tykají si, viděli se asi třikrát v životě. Jednou v životě jej pozval v sobotu do jeho penzionu v Lužických horách na grilování. Rozhodně nemá s panem [příjmení] nadstandardní, přátelské vztahy. Vztah mají pracovní, oni vlastní nějaké technologie, jako hotová tiskárna a žalovaná má jiné technologie, takže si vzájemně vypomáhají. Vzájemně si vyměňují práci. Pana žalobce nikdy neviděl, ale slyšel o něm v kontextu jejich sporu. K předmětnému sporu s žalobcem uvedl, že se jednoho dne dostal k rozhovoru, kde viděl, že paní [celé jméno svědkyně], která mu v podstatě vede firmu, je úplně červená a vede nepříjemný hovor. Takže si dovolil jí do toho hovoru vstoupit a vzal si její telefon, představil se panu žalobci, že je jednatel této tiskárny a že by jej zajímalo, proč se žalobce chová k paní [celé jméno svědkyně] tímto způsobem. Načež žalobce byl hodně rozčílený a bylo jasné, že s ním civilizovaný hovor nechce vést a řekl mu, že„ by si to mohli přijít vyříkat osobně a přeměřit si čůráky, aby zjistili, který z nich je větší“. Tímto byl hovor ukončen, neboť svědek mu řekl, že se s ním nemá o čem dál bavit. Následně se svědek snažil zkontaktovat pana [příjmení], asi den poté, a řekl mu, co se stalo a že jejich firma už s žalovanou nebude dál spolupracovat. Řekl panu [příjmení], že pokud bude mít takové lidi ve firmě, kteří s nimi budou takto komunikovat, tak mu tímto bere práci a budou své výrobky zadávat v jiných tiskárnách. Následně mu to poslal i písemně, kde žádal, aby se mu žalobce omluvil. Žalobce se neomluvil, ale omluvil se pan [příjmení], svým jménem a řekl, že udělá všechno pro to, aby se to neopakovalo. Určitě by mu nedal zakázky za 250 000 Kč v první fázi, a pak se to již dá těžko hodnotit. Spolupráci (vzájemnou spolupráci) na nějaké měsíce mezi sebou strany ukončily. Následně se dotazoval pana [příjmení], jak situaci vyřešil a bylo mu sděleno, že žalobce již nebude u žalované dál pracovat. Svědek doložil i faktury zakázek, které odebral společnosti žalované a dal je jiným firmám. Jednalo se zhruba o zakázky ve výši 250 00 Kč.

11. Z doplňujícího vyjádření [celé jméno svědka], jednatele společnosti [právnická osoba] ze dne 1. 2. 2023 bylo zjištěno, že tento v rámci svého výslechu u soudu odpovídal mimo jiné i na otázku, jaké zakázky byly jeho společností žalované odebrány jako důsledek jednání poté, co s ním a paní [celé jméno svědkyně] jednal zcela nepřípustně žalobce. V mezidobí s pomocí účetní nechal zpracovat seznam faktur, které se týkaly zakázek, které namísto žalované byly z uvedeného důvodu přiděleny jiným firmám a nyní tedy může být konkrétní v tom, že v prosinci 2019 byly žalované odebrány zakázky ve celkovém finančním objemu 280 000 Kč a v průběhu roku 2020 nebyly žalované přiděleny zakázky v objemu 870 863,02 Kč a v průběhu roku 2021 cca 300 000 Kč.

12. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že žalobce nezná, nikdy jej neviděla, ale pracovala s ním v rámci zakázek z [anonymizováno]. Svědkyně je zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o. Na konflikt s žalobcem si vzpomíná, byl to podzim nebo konec roku 2020. Celý problém byl v tom, že nedodrželi termín a zakázka byla posunuta, asi den dva. Nedodržení termínu zakázky bylo způsobeno tím, že kooperovali dílčí části zakázky. Vznikl problém mezi dvěma„ obchoďáky“, pan žalobce by stejný„ obchoďák“ jako ona. Snažila se mu to vysvětlit, ale on si to vysvětlit nenechal a jeho reakce byla neadekvátní na ten problém. Pracuje v oboru dvacet let a toto nezažila, zakázky se posouvají, je to běžné. Uvedla, že to bylo velice arogantní chování, už si nepamatuje přesný slovosled, ale nebylo to slušné a bylo to hodně nepříjemné. Komunikace byla hodně arogantní, žalobce celou dobu křičel, svědkyně nekřičela. Vůči ní vulgarismy nepadly, ale v momentě, kdy jí vzal telefon její nadřízený„ tak se odehrálo, co se odehrálo“. Pan [celé jméno svědka] jí vzal telefon, protože viděl, že je to neúnosné. Vzal jí telefon a odcházel z místnosti, ona slyšela pouze tón, který byl na obou stranách. Slyšela pana [celé jméno svědka], jak říká, že s ním takto mluvit nebude (žalobce – poznámka soudu). Poté co dotelefonovali, se pana [celé jméno svědka] ptala a ten jí řekl, že se mu v životě nestalo, aby mu někdo nadával do„ čůráků“. Ten den jí nikdo jiný od žalované netelefonoval. Po tomto incidentu měli v práci poradu a pan [celé jméno svědka] udělal rozhodnutí ohledně spolupráce s žalovanou. Řekl, že nemá zapotřebí pracovat s takovou firmou. Na poradě se řešila i omluva. Svědkyně uvedla, že chtěla, aby se jí žalobce omluvil. Pan [celé jméno svědka] uvedl, že bude požadovat omluvu nejen za něj, ale i za ní. Následně zakázky, které byly rozdělané se ještě dodělaly, ale to jen proto, že byly nasmlouvané termíny. Další spolupráce již byla uzavřena. Neví přesně, ale myslí, že přibližně nebyly žalované předány zakázky za cca půl milionu korun. Spolupráce se poté začala zase obnovovat cca před půl rokem, ale do původního bodu se již nikdy nedostala. Před zmíněným incidentem byly vztahy obou firem nadstandardní. Pan [celé jméno svědka] má rád, když nastavuje spolupráci na úrovni přátelství. K dotazu, zda se stýkali i mimo práci uvedla, že mluví výhradně o pracovním přátelství.

13. Z výslechu [jméno] [příjmení], jednatele společnosti žalované, bylo zjištěno, že spolupráce s [právnická osoba] byla pro žalovanou důležitá. Byla v tom velká část financí, práci si fakticky společnosti mezi sebou vyměňovaly. Když to najednou přestalo fungovat, tak z toho byl hodně špatný. I když se s jednatelem panem [celé jméno svědka] znali dlouho, takto vůbec nehrálo roli a dopadlo to špatně. Velmi se snažil, aby se to napravilo, protože jiného zákazníka tohoto charakteru nemají. Stálo ho to až podlézání, neboť ta spolupráce byla existenčně důležitá. [právnická osoba] jim zakázky nedávala, ale oni jim ano. [anonymizováno] Tiskárna byla významný klient, měsíčně jim dávali zakázky za 300 000 – 400 000 Kč. Když se podívá zpětně na spolupráci s panem žalobcem, tak uvádí, že spolupráce byla špatná. Je zvyklý dávat lidem druhou a třetí šanci, zaměstnává lidi, kteří by jinde práci nenašli. Dva měsíce před incidentem byl žalobce i na něj nepříjemný. Jediné co ho zajímalo, bylo, aby měl co nejvíce peněz, aby prosadil jen to své. Jediné co ho zajímalo, bylo, aby ho vyhodil, dal mu odstupné. Uvedl, že byl proti, nechtěl dávat odstupné zaměstnanci, který si to nezaslouží. Žalobce měl problémy s kolegy. Např. [jméno] (paní [příjmení] – pozn. soudu) si stěžovala, že po ní házel propisku, hodně často na sebe křičeli. Žalobce byl zlý, často křičel, lidi z něj měli strach. K výrobě plexiskla uvedl, že si pamatuje, že za ním přišel další zaměstnanec, že potřebuje nějaký kus plexiskla. Ptal se na jakou zakázku, ale zaměstnanec mu odpověděl, že to není pro zakázku, ale pro pana žalobce. Zjistil, že zakázka nemá ani zakázkový list. Jednalo se o„ desítku“ plexisklo, kdy jen tento polotovar měl hodnotu cca 2 000 Kč a to nepočítá výrobu a zpracování věci. Řeže se to pomalu, byly by to cca dvě hodiny práce. Kolega právě ten kus plexiskla neměl, tak přišel za ním, aby jej objednal. Zdálo se mu to podezřelé, volal tedy žalobci, na co to potřebuje a on to najednou nepotřeboval. Proto to neobjednal. Dále uvedl, že žalobce bojkotoval spolupráci se [právnická osoba] [anonymizováno]. Uvedl, že měl začít tisknout, papír byl nakoupen. Žalobci se do toho nechtělo, takto bojkotoval, až to„ vyhnilo“ a zákazník to nechtěl. Uvedl, že má celkem 25 zaměstnanců. Tiskaři jsou dva, dá se říci 4, 4„ obchoďáci“, zbytek„ dodokončováci“, knihaři, recepční, montéři. Pan žalobce byl tiskař a vykonával práce s tím spojené. Popis práce neměl, jsou malá firma, každý dělá, co je potřeba. Nikdy nedal žalobci vytýkací dopis, několikrát byl kárán. Žalobce byl kárán za jednání ke kolegům, po pracovní stránce byl odborník.

14. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato je bývalá kolegyně žalobce. Když nastoupila, tak tam již žalobce pracoval a žalobce jí zaučoval. Pracovali na stejné pozici až do jeho skončení pracovního poměru. S žalobcem byl rozvázán pracovní poměr z důvodu špatného jednání s klienty. Byla přítomna agresivnímu chování žalobce s panem [celé jméno svědka] a byl agresivní i na ní. Ohledně konfliktu s panem [celé jméno svědka] uvedla, že se řešila zakázka, už neví přesně jaká. Jednalo se o rozhovor, který končil tím, že žalobce řekl, že si„ můžou přeměřit čůráky“, že bude na pracovišti až do pěti hodin. Na uvedené nikterak nereagovala, ale myslela si svoje. Ke konfliktu s ní uvedla, že se dělal svoz na jednu pobočku, ona předala i zakázku, která měla dle žalobce zůstat u nich. Žalobce přišel s tím, proč mu to dala, že to mělo zůstat u nich na pobočce, udělal pár kroků, byl nepříjemný a hodil po ní propisku. Jindy jí zase nadával, že je k ničemu atd. Byla z toho špatná, šla za vedením, že jde domů a přišla až další den. Dále uvedla, že když se dělala zakázka pro [anonymizována dvě slova], objednaly se speciální archy a tyto ležely dlouho na pracovišti, a když se žalobce ptali, co se bude dělat s těma archami, tak řekl, že už to řešit nebude. Na pracovišti s žalobcem bylo dusno. Svědkyně tiskne digitální tisk, jedná s klienty. K žalobci měla pracovní i kamarádský vztah. Párkrát s ním něco podnikla, jednou jela s žalobcem na výlet do lesa, jinak s ním byla i na večeři. Nejprve chování žalobce nenahlásila, až poté, co toho začalo být dost. Pan [anonymizováno] říkal, že to vyřeší. [anonymizováno] Tiskárna byl významný klient, oni dávali zakázky žalované a žalovaná zase jim. Pár lidí z ulice si také stěžovalo na žalobce. Např. jedna paní chtěla vytisknout jeden vzorový plakát, tak se žalobce zeptal, na jaký papír to chce vytisknout a když paní řekla, že neví, tak uvedl, že jemu to jedno, tak jí dá ten nejdražší. Ví, že žalobce pravidelně užíval marihuanu. Odcházel i během pracovní doby a užíval tyto návykové látky. Když pak přišel, bylo to na něm vidět a byl milejší. Z doslechu slyšela, že užíval i tvrdší drogy. Marihuanu užíval a připravoval i na pracovišti. Jednou se stalo, že pan [příjmení] provedl žalobci test na návykové látky, ale pan [příjmení] to neuměl, dělal to poprvé a žalobce ten tes uměl„ oblbnout“, vzal si citrón z lednice.

15. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 11. 10. 2022 bylo soudem zjištěno, že tento jako kolega pana žalobce považuje jeho propuštění„ na hodinu“ za správné. Uvedl, že žalobce dělal zakázky ve svůj prospěch a choval se hnusně ke kolektivu. Zároveň ale uvedl, že k němu si to nedovolil. Za nejzávažnější ale považuje, že se žalobce choval hrubě k zákazníkům, kdy např. jednal urážlivě s paní, která nezavřela dveře, jiného zákazníka odmítl obsloužit, neboť si zrovna dělal topinky a dále po nezletilém praktikantovi [jméno] [příjmení] chtěl, aby mu koupil marihuanu, což říkal v jeho přítomnosti. Poté co byl panu žalobci dělán test na omamné látky, v jeho přítomnosti pan žalobce s úsměvem prohlásil, že je pan [příjmení]„ blbej“ a že neví, jak to funguje. Pan [anonymizováno] uvedl, že rozhodně byl žalobce pod vlivem a často užíval návykové látky i v pracovní době.

16. Z dopisu [jméno] [příjmení] ze dne 18. 10. 2022 bylo zjištěno, že tato jako bývalá kolegyně žalobce uvedla, že po ní žalobce hodil psací potřeby, zvyšoval na ní hlas, někdy i řval nebo měl nevhodné poznámky k její osobě. To samé se dělo při jednání s klienty. Žalobce občas odcházel z práce na procházky z důvodů užití omamných látek. [příjmení] [příjmení] uvedla, že myslela, že užívá pouze marihuanu, ale později se dozvěděla, že užíval i tvrdší omamné látky. Když jednou pan [příjmení] otestoval žalobce na drogy, tak byl test negativní, ale další den se dozvěděla, že žalobce podváděl a„ oblbnul“ test, aby nevyšel vůbec nebo byl negativní. Stav pana žalobce se zhoršoval a ona se čím dál tím více bála jít do práce.

17. Z dopisu od společnosti [právnická osoba] ze dne 11. 4. 2023 bylo soudem zjištěno, že byli požádáni panem [příjmení] k vyjádření se k zakázce„ Desky s vlastním výsekem“ z roku 2019. Uvedli, že tato zakázka, kterou pro ně měla žalovaná vyrobit, spočívala v dodání papírových předmětů s motivem Vánoc. Zakázka však nebyla nikdy dokončena, nebyla jim nikdy dodána a po marném uplynutí tohoto termínu již pro ně splnění nemělo význam. V případě, že by tato zakázka byla realizována, byla domluvena cena 18 280 Kč bez DPH.

18. Ze svazku faktur pro odběratele [právnická osoba] vyplývají zakázky, které [právnická osoba], s.r.o. realizovala a zadala jiným klientům než žalované v roce 2020.

19. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

20. Podle § 72 zák. práce neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou může jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.

21. Podle § 50 odst. 1, 2 a 4 zák. práce výpověď z pracovního poměru musí být písemná, jinak se k ní nepřihlíží. Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z důvodu výslovně stanoveného v § 52. Dá-li zaměstnavatel zaměstnanci výpověď (§ 52), musí důvod ve výpovědi skutkově vymezit tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným důvodem. Důvod výpovědi nesmí být dodatečně měněn. Výpovědí může rozvázat pracovní poměr zaměstnavatel i zaměstnanec. Výpověď musí být dána písemně a doručena druhému účastníku, jinak je neplatná.

22. Podle ust. § 55 odst. 1 zák. práce může zaměstnavatel výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců; b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

23. Podle § 58 odst. 1 zákoníku práce pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl.

24. Z ustálené judikatury v této oblasti pak lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.7.2005, sp.zn. 21 Cdo 2375/2004, podle něhož„ Pro posouzení platnosti výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. f) zák. práce není podstatné, kolik z jednání označených ve výpovědi jako porušení pracovní kázně bylo skutečně v řízení před soudem jako porušení pracovní kázně posouzeno, ale to, zda zjištěné porušení pracovní kázně dosahuje intenzity méně závažného porušení pracovní kázně, závažného porušení pracovní kázně nebo porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem“ a také rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 12.4.2001, sp. zn. 21 Cdo 3019/2000, podle kterého„ Zákoník práce rozlišuje z hlediska stupně intenzity porušení pracovní kázně (§ 46 odst. 1 písm. f) a § 53 odst. 1 písm. b) zák. práce) mezi porušením pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem, závažným porušením pracovní kázně a méně závažným porušením pracovní kázně. Nižší stupeň intenzity porušení pracovní kázně než je méně závažné porušení zákoník práce neupravuje; každé porušení pracovní kázně, které nedosahuje intenzity porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem nebo závažného porušení pracovní kázně, je proto vždy méně závažným porušením pracovní kázně.“ 25. Na základě skutkového stavu v řízení zjištěného ve spojení s právní stránkou věci, soud dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem zákon charakterizuje jako„ výjimečné“. U důvodu uvedeného v § 55 odst. 1 pod písm. b) zák. práce bude požadavek„ výjimečnosti“ naplněn zejména v případech tak závažného porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Pro posouzení, zda jsou v daném případě dány takové okolnosti, které odůvodňují závěr, že po zaměstnavateli (ne) lze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance dále zaměstnával, budou většinou rozhodující konkrétní okolnosti, za nichž k důvodu pro rozvázání pracovního poměru došlo, s přihlédnutím k tomu, jaký dopad na plnění funkcí zaměstnavatele na jedné straně a na postavení zaměstnance (například vzhledem k jeho osobním, rodinným a majetkovým poměrům) na straně druhé by jeho další zaměstnávání (případně do uplynutí výpovědní doby) v prvním případě či skončení pracovního poměru ve druhém případě mělo. Pro použití tohoto důvodu skončení pracovního poměru musí být splněny dva předpoklady. Zaměstnanec musí porušit některou z povinností, jež vyplývá z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci (zejména § 38 odst. 1 písm. b) zák. práce, § 301 zák. práce a § 304 zák. práce), a zároveň musí toto porušení povinnosti dosáhnout zvlášť hrubé intenzity. Jednotícím kritériem všech povinností, jejichž porušení může být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, je, že se musí jednat o povinnosti vyplývající z toho pracovního vztahu, který má být tímto způsobem ukončen.

26. Na základě výše uvedeného bylo na soudu, aby posoudil, zda opravdu došlo k porušení povinností vyplývajících z právních předpisů a zda tyto porušení dosahují intenzity„ zvlášť hrubého způsobu“. Soud došel k závěru, že absence žalobce na pracovišti dne 4. 2. 2020, výroba plexiskla a sabotování zakázek pro VIP klienta [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru nepředstavují. Ve vztahu k tvrzené absenci žalobce na pracovišti dne 4. 2. 2020 soud konstatuje, že sama žalovaná před soudem uvedla, že k tomuto porušení pracovních povinností vůbec nedošlo. Již z tohoto tvrzení tedy lze jednoznačně dovodit, že k uvedenému porušení pracovních povinností nedošlo. Odpovídá tomu i email žalobce ze stejného data, tj. 4. 2. 2020, kde výslovně uvádí, že byl odeslán domů a je připraven k návratu do práce. Nicméně nad rámec uvedeného soud uvádí, že samotná skutečnost, že zaměstnanec neomluveně zameškal práci, ještě neznamená, že je bez dalšího dán důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Každé porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, má-li být důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru, musí dosáhnout intenzity„ zvlášť hrubého způsobu“, což znamená, že i při neomluveném zameškání práce zaměstnancem je nutno se zabývat tím, zda se jedná o ojedinělé nebo opakované jednání, v jaké časové souvislosti, přihlédnout k osobě zaměstnance, k funkci, kterou zastává, k jeho dosavadnímu postoji k plnění pracovních úkolů, k době a situaci, v níž došlo k porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, k míře jeho zavinění, ke způsobu porušení této povinnosti, k důsledkům porušení povinností pro zaměstnavatele, k tomu, zda svým jednáním zaměstnanec způsobil zaměstnavateli škodu, apod. Nelze tedy obecně stanovit ani množstevní (1, 2, 5, apod.), ani časovou (v jednom týdnu, měsíci, půl roce, apod.) hranici, jejímž dosažením se neomluvené zameškání práce zaměstnancem stává„ automaticky“ důvodem pro okamžité zrušení pracovního poměru podle § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce. Z výše uvedeného je patrné, že zcela ojedinělá a krátká absence žalobce na pracovišti by nemohla naplnit výše požadovanou intenzitu pro okamžité zrušení pracovního poměru.

27. Stejný názor pak soud zaujal ve vztahu k důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru představujícího, že žalobce bez vědomí majitele a nadřízeného nechal kolegu vyrobit zakázku, která byla jeho soukromá. Dle tvrzení v okamžitém zrušení pracovního poměru se na ni mělo použít plexisklo o rozměru 800x8000x8mm, které nebylo skladem a když se jednatel dotázal co je to za zakázku, byl majitel označen na žida a hrubě s ním žalobce jednal po telefonu. K uvedenému soud uvádí, že ani toto porušení pracovních povinností se nepodařilo prokázat tak, jak je tvrzeno v okamžitém zrušení pracovního poměru. Sám jednatel žalované při svém účastnickém výslechu uvedl, že k výrobě plexiskla nakonec vůbec nedošlo, neboť na to jednatel společnosti přišel včas. Skutkový stav, tak jak je popsán v okamžitém zrušení pracovního poměru, tedy neodpovídal skutečnosti. Jednatel žalované pak při výslechu uvedl, že pokud by uvedené plexisklo objednal, mělo by hodnotu cca 2 000 Kč, jeho následná úprava pak okolo 10 000 Kč. K uvedenému však nikdy nedošlo, tudíž žalované v tomto směru ani žádná škoda nevznikla. Nicméně i kdyby bylo prokázáno, že k tam uvedenému důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru skutečně došlo, nebyla by dle soudu naplněna intenzita„ zvlášť hrubého porušení“ pracovních povinností.

28. K sabotování zakázek žalobcem pro klienta [právnická osoba] a [právnická osoba] soud předně uvádí, že samotný tento žalovanou uvedený důvod okamžitého zrušení pracovního poměru je vymezený značně nekonkrétně, zejména bez uvedení data, kdy k uvedenému jednání došlo. Z takto formulovaného důvodu pak nelze seznat, zda bylo naplněno ust. § 58 zák. práce. Jak vyplynulo z výslechu např. paní [příjmení], tato uvedla, že speciální archy na uvedenou zakázku ležely u žalované dlouho a žalobce sdělil, že to řešit nebude. Přitom z vyjádření společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že se jednalo o výrobu předmětů s motivem vánoc. Logické tedy je, že tyto předměty měly být vyrobeny v období Vánocům předcházejícím. I kdyby však tento důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl vymezen řádně a byla dodržena lhůta uvedená v ust. § 58 zák. práce, soud konstatuje, že stejně jako u předchozího důvodu není dle soudu naplněna intenzita„ zvlášť hrubého porušení“ pracovních povinností, neboť žalobce byl pouze jedním ze zaměstnanců, kteří na zakázce pracovali a žalovaná výrobu zakázky ani neupomínala.

29. Soud ve vztahu k absenci žalobce na pracovišti dne 4. 2. 2020, tvrzené výrobě plexiskla a sabotování zakázek pro VIP klienta [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] uzavírá, že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru nebyl v tomto směru naplněn.

30. Jiný názor ovšem soud zaujal ohledně žalovanou tvrzeného porušení pracovních povinností spočívající v zvlášť hrubém jednání vůči zástupci zákazníka a subdodavatele paní [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka], kterého žalobce opakovaně hrubě a vulgárním způsobem slovně napadnul a urazil a tím poškodil pověst a dobré jméno zaměstnavatele i jeho oprávněné obchodní zájmy. K tomu soud provedl rozsáhlé dokazování. Předně soud uvádí, že mezi stranami bylo sporu, zda k tvrzenému jednání žalobce vůbec došlo. Žalobce tvrdil, že s paní [celé jméno svědkyně] pouze vyjednával zakázku a telefonický hovor skončil se slovy, že se ničeho od ní nedozvěděl a zavěsil. Ve vztahu k panu [celé jméno svědka] tvrdil, že z hovoru nabyl dojmu, že to byl právě pan [celé jméno svědka], kdo uznal svoji chybu a vulgarismy použil naopak vůči žalobci, když mu řekl:„ to tam ten [jméno] zaměstnává pěkný hovada“. Na to mu žalobce měl odpovědět, že dělá v polygrafii deset a let a pokud si chce poměřovat penisy, tak na to nemá absolutně čas. Výslovně popřel, že by použil namísto slova„ penisy„ vulgární výraz. Soud tedy přistoupil k výslechu paní [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka]. [jméno] [příjmení] uvedla, že na konflikt s žalobcem si vzpomíná, jeho reakce byla zcela neadekvátní. Chování žalobce bylo arogantní, celou dobu křičel, nikdy předtím nic takového nezažila. Telefon jí tedy vzal její nadřízení pan [celé jméno svědka], neboť viděl, že situace je neúnosná. Hovor celý neslyšela, ale slyšela, jak pan [celé jméno svědka] říká„ se mnou takto mluvit nebudete“ a po ukončení hovoru pan [celé jméno svědka] uvedl, že se mu nikdy předtím nestalo, aby mu někdo nadával do„ čůráků“. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že se žalobci představil a uvedl, že by jej zajímalo, proč se žalobce chová k paní [celé jméno svědkyně] tímto způsobem. Načež žalobce byl hodně rozčílený a bylo jasné, že s ním civilizovaný hovor nechce vést a řekl mu, že„ by si to mohli přijít vyříkat osobně a přeměřit si čůráky, aby zjistili, který z nich je větší“. Tímto byl hovor ukončen, neboť svědek mu řekl, že se s ním nemá o čem dál bavit. Soud k uvedenému uvádí, že svědecké výpovědi paní [celé jméno svědkyně] a [jméno] [celé jméno svědka] byly konzistentní a potvrdily tvrzení strany žalované. Soud přitom neměl důvod uvedeným svědkům nevěřit, neboť tyto nejsou zaměstnanci žalované, k žalobci nemají žádný vztah. Jedná se pouze o jednatele klienta žalované a jeho zaměstnankyni, kdy oba žalobce osobně neznají, nikdy jej předtím neviděli. Nadto uvedené svědecké výpovědi potvrdila i další svědkyně paní [příjmení] [jméno], zaměstnankyně žalované, která uvedený rozhovor slyšela. Soud tedy uzavírá, že bylo v řízení prokázáno, že se žalobce choval neurvale k paní [celé jméno svědkyně] a zároveň k jednateli [příjmení] [jméno] panu [jméno] [celé jméno svědka], vůči němuž použil i vulgarismy. Skutkový stav, tvrzený stranou žalovanou ohledně chování žalobce ke klientovi žalované, byl tedy v řízení prokázán. Dále se soud zabýval skutečností, zda žalobce svým chováním poškodil pověst a dobré jméno zaměstnavatele i jeho oprávněné obchodní zájmy, jak bylo uvedeno v okamžitém zrušení pracovního poměru ze dne 5. 2. 2020. I v tomto bodě došel soud k závěru, že žalobce svým chováním poškodil pověst a obchodní zájmy žalované, když na základě tohoto chování společnost [právnická osoba] odebrala žalované zakázky v nemalé výši. Pan M. [celé jméno svědka] ve svém doplňujícím vyjádření uvedl, že v prosinci 2019 byly žalované odebrány zakázky ve celkovém finančním objemu 280 000 Kč a v průběhu roku 2020 nebyly žalované přiděleny zakázky v objemu 870 863,02 Kč a v průběhu roku 2021 cca 300 000 Kč. Uvedené pak bylo částečně doloženo i svazkem faktur, ze kterých vyplynulo, že zakázky byly zadávány v roce 2020 jiným společnostem. Zároveň uvedené potvrdila i svědkyně [celé jméno svědkyně], která uvedla, že ihned po incidentu s žalobcem byla v jejich společnosti svolána porada, kde bylo domluveno, že žalované již nebudou zadávány další zakázky. Vzhledem k tomu, že jednání žalobce vedlo ke ztrátě významného klienta žalované společnosti, soud uzavírá, že žalobce nejen ohrozil dobrou pověst a obchodní zájmy žalované, ale rovněž způsobil žalované značnou škodu.

31. Na soudu pak bylo, aby posoudil, zda toto jednání žalobce naplňuje důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru či nikoliv. K námitce právního zástupce žalobce, že uvedené jednání naplňuje pouze znaky výpovědi z pracovního poměru dle ust. § 52 písm. g) zák. práce soud uvádí, že s tímto nesouhlasí. Požadavek výjimečnosti ust. § 55 odst. 1 písm. b) zák. práce bude naplněn v případě tak závažného porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, že po zaměstnavateli nelze spravedlivě požadovat, aby zaměstnance zaměstnával až do uplynutí výpovědní doby. Vzhledem k uvedenému, kdy žalobce narušil obchodní zájmy žalované, za své jednání se nikdy neomluvil, nešlo na žalované požadovat, aby v pracovním poměru žalobce nadále zaměstnávala po dobu dalších měsíců. Zároveň sud uvádí, že přihlédl i ke všemu co v řízení vyšlo najevo, zejména k osobě samotného žalobce, který se neurvale choval i k jiným zaměstnancům, např. [jméno] [příjmení], k dalším zákazníkům a v pracovní době užíval marihuanu. Soud tedy uzavírá, že důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru byl dle soudu naplněn a žaloba na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru není důvodná. Proto soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.

32. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná právo na náhradu nákladů řízení v částce 27 104 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč dle § 9 odst. 3 písm. a) a.t.), sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 500 Kč za odvolání ze dne 24. 9. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., z částky 2 500 Kč za vyjádření k žalobě ze dne 30. 3. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 22. 9. 2021 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 9. 11. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 10. 2. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 500 Kč za vyjádření ze dne 7. 3. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dne 14. 4. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 400 Kč ve výši 4 704 Kč. Soud naopak nepřiznal žalované částku za úkon jednání u soudu – nahlížení do soudního spisu a pořízení listin ze dne 23. 4. 2020, neboť žádné jednání soudu s přítomností žalované se dne 23. 4. 2020 nekonalo a nahlížení do spisu již subsumuje úkon ve věci příprava a převzetí zastoupení. Dále osud žalované nepřiznal právní úkon spočívající v účasti žalované u mediátora. K tomu soud odkazuje na § 137 odst. 1 o. s. ř., dle kterého jsou náklady řízení zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst.

2. V soudní praxi se obecně vychází z toho, že na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád. Aplikací ustanovení § 137 odst. 1 ve vztahu k § 100 odst. 2 o. s. ř. se zabýval i Ústavní soud, který uvedl, že § 137 odst. 1 o. s. ř. obsahuje sice pouze demonstrativní výčet nákladů řízení, které v průběhu soudního řízení vznikají subjektům na něm zúčastněným, jejich společným jmenovatelem však je, že byly vynaloženy v bezprostřední souvislosti se soudním řízením. Dále Ústavní soud vyslovil, že stěžovatelkou uplatněný nárok (v tam řešené věci) na odměnu za její zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem prvního stupně (viz např. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 3658/17 či sp. zn. II. ÚS 150/20).