39 C 70/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro: náhradu nemajetkové újmy

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 7 875 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku 45 500 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 18 456 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 53 375 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem finančního arbitra. Uvedl, že dne [datum] zahájil řízení před finančním arbitrem, vedené pod spis. zn. [spisová značka] [číslo] [rok]. Předmětem řízení bylo určení neplatnosti smluv životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení včetně příslušenství v podobě úroku z prodlení. Prvoinstanční řízení před finančním arbitrem bylo ukončeno nálezem finančního arbitra ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] [číslo] [rok], kterým finanční arbitr žalobci část nároku přiznal. Žalobce, jakož i instituce, podali proti nálezu námitky. Tyto námitky finanční arbitr rozhodnutím o námitkách č. j. [spisová značka] [číslo] [rok] ze dne [datum] zamítnul. Řízení před finančním arbitrem trvalo od [datum] do [datum] tedy více jak 33 měsíců. Žalobce důvodně očekával, že finanční arbitr rozhodne spor bez zbytečného odkladu, nejpozději v zákonné 90 denní lhůtě od shromáždění podkladů, tj. od předložení bezvadného spisu, případně ve lhůtě prodloužené v souladu se zákonem. Finanční arbitr však v zákonné lhůtě nerozhodl, lhůtu k rozhodnutí neprodloužil a nález vydal až [datum]. Ve vztahu k výkladu počátku běhu lhůty pro vydání nálezu podle zákona o finančním arbitrovi odkázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] nebo v rozhodnutí č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dle názoru žalobce začala finančnímu arbitrovi běžet lhůta k vydání nálezu dne [datum], tj. den následující po doručení návrhu na zahájení řízení. Na uvedeném závěru nemůže nic změnit ani skutečnost, že finanční arbitr vyzval žalobce dne [datum rozhodnutí] výzvou ev. č. [spisová značka] k odstranění vad návrhu, když výzva finančního arbitra fakticky žádné vady návrhu, které by bránily jeho projednání, nedetekovala. Proti nálezu podal jak žalobce, tak [právnická osoba], námitky, o kterých finanční arbitr rozhodl rovněž po uplynutí zákonné lhůty k vydání rozhodnutí ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi, který mu ukládá rozhodnout o námitkách do 30 dnů od jejich doručení finančnímu arbitrovi. Námitky účastníků řízení byly finančnímu arbitrovi doručeny dne [datum] a dne [datum]. Finanční arbitr tak měl rozhodnout nejpozději do [datum]. Finanční arbitr však v uvedené lhůtě nerozhodl a ani neprodloužil lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách. Rozhodnutí o námitkách vydal finanční arbitr až dne [datum]. Žalobce vyzval žalovaného dne [datum] ke kompenzaci nemajetkové újmy. Žalovaný na výzvu reagoval dne [datum] v němž konstatoval, že v řízení spis. zn. [spisová značka] [číslo] [rok] došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Žalovaná konstatovala porušení práva a omluvila se za postup finančního arbitra, přičemž uvedla, že peněžní odškodnění není na místě, neboť porušení práva, které je plnohodnotnou formou zadostiučinění, kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat. S tímto žalobce nesouhlasí. Žalobce odkazuje na rozhodnutí [název soudu], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka]. K výši nemajetkové újmy uvedl, že žalobce se na finančního arbitra obrátil v obtížné životní situaci, kdy měl důvodné podezření o neplatnosti svých smluv životního pojištění a obával se, že by o investované peníze mohl přijít. Žalobce řízení zatěžovalo nejen psychicky, ale i časově, když musel čelit dlouhodobé nečinnosti finančního arbitra, přestože úřad finančního arbitra byl zřízen s cílem, aby šetřil čas a finance spotřebitelům, jak předpokládá Směrnice pro alternativní řešení spotřebitelských sporů. Právě zákonem garantovaná rychlost a bezplatnost řízení před finančním arbitrem byly hlavní důvody, proč se žalobce se sporem obrátil na finančního arbitra, a ne na obecný soud. Žalobce se nečinnosti finančního arbitra v řízení o nálezu aktivně bránil, když finančního arbitra vyzval k odstranění nečinnosti v souladu s § 80 správního řádu. Předmět řízení nelze považovat za zanedbatelný předmět řízení a je tady na místě přiznat žalobci odškodnění peněžité. Žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 15 000 Kč za jeden rok řízení, tedy 1 250 Kč za jeden měsíc, za 33 měsíců 38 125 Kč. Tuto částku pak požadoval navýšit o 40 % z důvodu, že finanční arbitr nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání nálezu (10 %), nevyužil možnost prodloužit zákonnou lhůtu k vydání rozhodnutí o námitkách (10 %), žalobce se aktivně bránil proti nečinnosti (10 %) a řízení bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy (10 %). Celkem tedy 53 375 Kč.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne [datum] a uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Uvedla, že řízení bylo zahájeno dnem doručení návrhu žalobce finančnímu arbitrovi dne [datum]. Podaný návrh však vykazoval řadu nedostatků a finanční arbitr proto žalobce dne [datum] vyzval k předložení smluvní a předsmluvní dokumentace, popř. sdělení, že žalobce tyto podklady nemá k dispozici a ke sdělení, zda [právnická osoba] žalobci posílala výpisy pojištění; z návrhu rovněž nebylo zřejmé, jakým způsobem žalobce dospěl k částce 20 649 Kč, jejíhož vydání se v řízení před finančním arbitrem domáhal. Dne [datum] žalobce částečně odstranil nedostatky návrhu. Dne [datum] oznámil finanční arbitr zahájení řízení [právnická osoba] a vyzval ji, aby se vyjádřila k návrhu a předložila dokumentaci vztahující se k předmětu sporu. [právnická osoba] dne [datum] požádala o prodloužení lhůty k předložení vyjádření a finanční arbitr jí dne [datum] vyhověl. [právnická osoba] poté předložila své vyjádření a podklady dne [datum] [právnická osoba] finančnímu arbitrovi, mimo jiné, sdělila, že pojištění zaniklo ke dni [datum] (tedy 3 dny po podání návrhu), a to na základě žádosti žalobce podané dne [datum] (tedy téměř tři týdny před podáním návrhu). Na pojistném bylo žalobcem zaplaceno celkem 179 656 Kč včetně přeplatku 6 973 Kč, který byl Institucí vrácen na účet žalobce. [právnická osoba] informovala finančního arbitra rovněž o tom, že na pojistné smlouvě bylo žalobcem provedeno několik mimořádných výběrů, dne [datum] ve výši 68 005 Kč, dne [datum] ve výši 93 630 Kč a dne [datum] ve výši 4 200 Kč O tom, že tři týdny před podáním návrhu sám podal žádost o ukončení předmětné pojistné smlouvy ani o tom, že od [právnická osoba] před podáním návrhu přijal mimořádné výběry v celkové výši 165 835 Kč z pojistné smlouvy, o které následně tvrdil, že je neplatná, žalobce finančního arbitra neinformoval. Žalobce rovněž finančnímu arbitrovi zamlčel rozhodné skutečnosti ohledně zániku pojistné smlouvy pouhé tři dny po podání návrhu. Dne [datum] vyzval žalobce finančního arbitra k předložení přehledu úkonů v řízení a k přijetí opatření proti nečinnosti. Dne [datum] finanční arbitr zaslal žalobci sdělení k výzvě proti nečinnosti. Dne [datum] finanční arbitr vyzval žalobce a [právnická osoba], aby se dne [datum] seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí. Současně vyzval žalobce, aby doložil, že zaplatil [právnická osoba] pojistné ve výši 179 000 Kč a 6 973 Kč jako přeplatek. Dne [datum] zaslal žalobce finančnímu arbitrovi vyjádření, že nemůže doložit, že zaplatil pojistné v uvedené výši, protože nemůže dohledat potřebné dokumenty, a požaduje, aby [právnická osoba] doložila„ jí uhrazenou pojistnou částku svými záznamy“ a požádal finančního arbitra, aby si vyžádal výpis úhrad od [právnická osoba]. Dne [datum] požádal žalobce finančního arbitra o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě a finanční arbitr jeho žádosti dne [datum] vyhověl. Spis v elektronické podobě byl žalobci doručen dne [datum] [právnická osoba] se s podklady seznámila dne [datum]. Žalobce dne [datum] předložil finančnímu arbitrovi své vyjádření ke shromážděným, v němž doplnil svá tvrzení a argumentaci, odkázal na novou judikaturu a navrhl další dokazování. Žalobce vzal svůj návrh částečně zpět a namísto vydání bezdůvodného obohacení požadoval určení neplatnosti pojistné smlouvy a současně nově vznesl námitku promlčení nároků [právnická osoba] Dne [datum] finanční arbitr seznámil [právnická osoba] s novými podklady od žalobce a poskytl ji lhůtu k vyjádření a současně vyzval žalobce k doložení právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy. Dne [datum] se [právnická osoba] vyjádřila k námitce promlčení a současně vznesla námitku započtení svých nároků vůči nárokům žalobce. Žalobce dne [datum] finančnímu arbitrovi sdělil, že na určení neplatnosti smlouvy netrvá. Dne [datum] finanční arbitr seznámil žalobce s novými podklady od [právnická osoba] a poskytl mu lhůtu k vyjádření. Žalobce se vyjádřil dne [datum]. Dne [datum] pak finanční arbitr sdělil žalobci prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí do [datum].

3. Žalovaná dále uvedla, že podle rozsudku Nejvyššího správního soudu, č. j. 9 As 36/2018 ze dne 31. 5. 2018, je rozhodné datum, ke kterému se váže počátek běhu lhůt, den, kdy finanční arbitr shromáždil veškeré podklady rozhodné pro vydání nálezu, tedy den skutečného obdržení posledního relevantního podkladu, v tomto případě [datum]. Od zahájení řízení dne [datum] do [datum] uběhlo 505 dní. Podle názoru žalované nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu v rámci shromažďování podkladů pro rozhodnutí v souvislosti s porušením povinnosti učinit úkon v přiměřené lhůtě, shromažďování podkladů o celkové délce 505 dnů je akceptovatelné, a to i s ohledem na závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2020 č. j.: 62 Co 213/2020-96. Žalovaná podotýká, že toto rozhodnutí bylo aprobováno i Ústavním soudem, konkrétně usnesením sp. zn. III. ÚS 3234/20 ze dne [datum]. V projednávané věci vydal finanční arbitr dne [datum] nález, jímž uložil [právnická osoba] povinnost zaplatit žalobci částku 9 317 Kč s příslušenstvím, zčásti řízení pro nepříslušnost zastavil a zčásti nárok žalobce zamítl. Nález byl žalobci doručen dne [datum]. Finanční arbitr tedy nález vydal až po uplynutí 346 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí ([datum]). Nejzazší lhůta daná finančnímu arbitrovi zákonem pro vydání nálezu tudíž byla překročena o ca. 5 měsíců, přičemž překročil i lhůtu, kterou si pro vydání rozhodnutí prodloužil. Proti vydanému nálezu podala dne [datum] námitky [právnická osoba] a ještě téhož dne finanční arbitr vyzval žalobce, aby se k námitkám protistrany vyjádřil. Žalobce se k námitkám instituce vyjádřil dne [datum]. Žalobce proti vydanému nálezu podal námitky dne [datum] a finanční arbitr téhož dne vyzval [právnická osoba] k vyjádření se k těmto námitkám. [právnická osoba] se k námitkám žalobce vyjádřila dne [datum]. Dne [datum] informoval finanční arbitr žalobce a [právnická osoba] o prodloužení lhůty pro vydání rozhodnutí o námitkách do [datum]. Finanční arbitr poté vydal rozhodnutí o námitkách dne [datum] a toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Řízení o námitkách tedy započalo dne [datum], skončeno bylo rozhodnutím o námitkách dne [datum] a trvalo tak celkem 141 dnů. Celé řízení před finančním arbitrem tedy trvalo od [datum] do [datum], tedy 33 měsíců. V daném případě tedy v řízení k dílčím průtahům došlo. Celkovou délka řízení 33 měsíců je tak možno vyhodnotit jako nepřiměřenou, nicméně žalovaná považuje v této souvislosti za nutné připomenout, že na těchto průtazích se však výraznou měrou podílel sám žalobce, který podal vadný návrh, neposkytoval finančnímu arbitrovi potřebnou součinnost, zamlčel rozhodné skutečnosti o zániku pojistné smlouvy a o přijatých mimořádných výběrech z této pojistné smlouvy, nebyl schopen doložit finančnímu arbitrovi svá tvrzení ohledně plateb pojistného ani nebyl schopen doložit, jak dospěl k výši částky, jejíhož vydání se v řízení před finančním arbitrem domáhal. Taktéž ze strany Instituce docházelo k opakovaným žádostem o prodloužení lhůt k vyjádření. Dle názoru žalované nebyla shledaným nesprávným úředním postupem žalobci způsobena žádná morální újma. Žalovaná shledává konstatování porušení práva za dostačující. K výši újmy pak uvedla, že žalobce je povinen prokázat jak existenci škodného jednání, tak vznik újmy, stejně jako příčinnou souvislost mezi takovým jednáním a vznikem újmy. V případě, že by finanční arbitr porušil zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí, musí žalobce prokázat skutečný vznik újmy a její výši a příčinnou souvislost mezi protiprávním jednáním finančního arbitra a vznikem újmy. Toto žalobce však nedoložil. Žalobce blíže nekonkretizuje, v čem spočívala jeho obava, že přijde o investované peníze za situace, kdy se neplatnosti smlouvy dovolává návrhem uplatněným u finančního arbitra až tři týdne poté, co již podal žádost o ukončení smlouvy a rovněž poté, co již od [právnická osoba] zinkasoval v rámci čtyř mimořádných výběrů celkovou částku 165 835 Kč. Rozdíl mezi pojistným zaplaceným žalobcem na pojistnou smlouvu (celkem 179 656 Kč) a žalobcem provedenými mimořádnými výběry (celkem 165 835 Kč) přitom činí 13 821 Kč, tedy náklady žalobce na pojistnou smlouvu byly přibližně 1 770 Kč za rok trvání pojištění, resp. 156 Kč za měsíc trvání pojištění. Dle názoru žalované lze v takovém případě důvodně pochybovat o založení příčinné souvislosti mezi nedodržením zákonem stanovené lhůty pro vydání rozhodnutí a údajným vznikem újmy v podobě a výši popsané žalobcem. Žalovaná nad rámec výše uvedeného rovněž podotýká, že věc žalobkyně byla finančnímu arbitrovi předložena jako de facto formulářové podání mezi stovkami dalších.

4. Soud k věci provedl následující dokazování:

5. Z výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k náhradě nemajetkové újmy za nepřiměřeně dlouhé řízení před finančním arbitrem ve výši 53 375 Kč.

6. Ze sdělení žalované ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta třetí zák. č. 82/1998 Sb. (dále jen„ OdpŠk“), že namítanou celkovou délku řízení lze považovat za nepřiměřenou a konstatovala porušení práva na přiměřenou délku řízení. Finanční odškodnění žalovaná odmítla.

7. Z návrhu na zahájení řízení ze dne [datum] s dodejkou soud zjistil, že žalobce toho dne podal u finančního arbitra návrh na zahájení řízení, kterým se domáhal určení neplatnosti smluv životního pojištění a vydání bezdůvodného obohacení.

8. Z výzvy finančního arbitra ze dne 31. 7 2017 bylo zjištěno, že finanční arbitr vyzval žalobce k odstranění vad návrhu a sdělení, jak dospěl k částce, které se domáhá a zároveň žalobce informoval o zahájení řízení.

9. Z vyjádření navrhovatele ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vady návrhu částečně odstranil.

10. Z oznámení ze dne [datum] soud zjistil, že finanční arbitr vyrozuměl [právnická osoba] o zahájení řízení a vyzval k poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace.

11. Z vyjádření ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] požádala finančního arbitra o prodloužení lhůty.

12. Ze sdělení finančního arbitra ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento prodloužil lhůtu [právnická osoba] k vyjádření do [datum].

13. Z podání ze dne [datum] soud zjistil, že se [právnická osoba] vyjádřila k návrhu na zahájení řízení žalobce. Z vyjádření vyplynulo, že žalobce požádal dne [datum] o ukončení pojištění, které následně zaniklo [datum]. Žalobci bylo na pojistném vyplaceno 179 656 Kč. Na pojistném bylo dále učiněno několik mimořádných výběrů, a to dne [datum] ve výši 68 005 Kč, dne [datum] ve výši 93 630 Kč a dne [datum] ve výši 4 200 Kč (celkem tedy ve výši 165 835 Kč)

14. Z výzvy k opatření proti nečinnosti, dotazu na stav řízení a žádosti o zaslání podkladů pro vydání nálezu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce poukázal na nečinnost finančního arbitra a žádal nápravu.

15. Z vyjádření finančního arbitra ze dne [datum] bylo zjištěno, že finanční arbitr vyzval žalobce k vyjádření a sdělil mu předběžný právní názor na věc s poukazem výzvu proti nečinnosti.

16. Z žaloby ke správnímu soudu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podal žalobu proti nečinnosti finančního arbitra.

17. Z výzvy finančního arbitra ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento vyzval žalobce a zároveň [právnická osoba], aby se seznámili s podklady pro vydání rozhodnutí a žalobce aby potvrdil, že uhradil částku 179 000 Kč a 6 973 Kč přeplatek.

18. Z vyjádření žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce nemůže doložit, že zaplatil pojistné ve výši 179 000 Kč a 6 973 Kč přeplatek, neboť nedohledal dokumentu k tomu náležející a naopak požádal, aby toto doložila [právnická osoba]

19. Z podání žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce požádal finančního arbitra o zaslání spisové dokumentace v elektronické podobě.

20. Z podání finančního arbitra ze dne [datum] bylo zjištěno, že finanční arbitr žádosti žalobce i [obec] pojišťovny, a s. vyhověl a zaslal jim dne [datum] spisovou dokumentaci v elektronické podobě.

21. Z vyjádření ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce zaslal finančnímu arbitru své vyjádření k seznámení se spisem a zároveň vzal svůj návrh částečně zpět a dále vznesl námitku promlčení nároků [právnická osoba]

22. Z dopisu finančního arbitra ze dne [datum] adresovaného [právnická osoba] bylo zjištěno, že tuto arbitr vyzval k seznámení se s podklady a zároveň k vyjádření k nově vznesené námitce promlčení.

23. Z dopisu finančního arbitra ze dne [datum] adresovaného žalobci bylo zjištěno, že tento vyzval žalobce k doložení právního zájmu na určení neplatnosti pojistné smlouvy.

24. Z vyjádření [obec] pojišťovny, a.s ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato se vyjádřila k námitce promlčení a vznesla námitku započtení svých nároků vůči nárokům žalobce.

25. Z odpovědi na výzvu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce sdělil finančnímu arbitrovi, že na určení neplatnosti smlouvy netrvá.

26. Z výzvy k předložení vyjádření ze dne [datum] bylo zjištěno, že finanční arbitr seznámil žalobce s novými podklady od [obec] pojišťovny a poskytl mu lhůtu k vyjádření.

27. Z vyjádření žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že tento se vyjádřil k novým odkladům [právnická osoba]

28. Z vyjádření finančního arbitra ze dne [datum] vyplývá, že finanční arbitr sdělil žalobci a také [právnická osoba], že lhůta pro vydání rozhodnutí je prodloužena do [datum].

29. Z nálezu ze dne [datum] soud zjistil, že finanční arbitr vydal ve věci nález, č.j. [spisová značka] [číslo] [rok], kterým řízení v části pojištění pro případ smrti následkem úrazu a pojištění trvalých následků úrazu včetně progresivního plnění zastavuje (výrok I.), [právnická osoba] je povinna zaplatit žalobci částku 9 317 Kč včetně příslušenství (výrok II.), návrh žalobce se ve zbývající části zamítá (výrok III.) a [právnická osoba] je povinna zaplatit finančnímu arbitrovi sankci ve výši 15 000 Kč (výrok IV.).

30. Z podání ze dne [datum] vyplývá, že [právnická osoba] podala proti nálezu námitky.

31. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že finanční arbitr vyzval navrhovatele k vyjádření se k námitkám protistrany.

32. Z podání ze dne [datum] vyplývá, že námitky proti nálezu finančního arbitra podal i žalobce.

33. Z výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že finanční arbitr vyzval [právnická osoba] k vyjádření se k námitkám protistrany.

34. Z vyjádření ze dne [datum] bylo zjištěno, že [právnická osoba] se vyjádřila k námitkám žalobce.

35. Ze sdělení ze dne [datum] soud zjistil, že finanční arbitr sdělil stranám sporu, že vzhledem k složitosti projednávaného případu rozhodne finanční arbitr o námitkách nejpozději do [datum].

36. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že řízení o žalobě proti nečinnosti bylo zastaveno (výrok I.), žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a žalobci byla vrácena poměrná část zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč (výrok III.).

37. Z rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] [číslo] [rok] soud zjistil, že finanční arbitr rozhodl o námitkách žalobce a [právnická osoba] tak, že námitky žalobce i [obec] pojišťovny, a.s (v té době již [právnická osoba]) zamítají a nález finančního arbitra se potvrzuje.

38. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

39. Podle ust. § 5 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

40. Podle ust. § 13 zák. č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

41. Podle ust. § 31a zák. č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

42. Podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. (dále jen„ Úmluva“), každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

43. Podle ust. § 1 odst. písm. e) zákona č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi (dále jen „zákon o finančním arbitrovi“), k rozhodování sporu spadajícího jinak do pravomoci českých soudů je příslušný též finanční arbitr (dále jen„ arbitr“), jedná-li se o spor mezi spotřebitelem a pojistitelem nebo pojišťovacím zprostředkovatelem při distribuci životního pojištění nebo při výkonu práv a plnění povinností ze životního pojištění.

44. Podle ust. § 8 zákona o finančním arbitrovi řízení se zahajuje na návrh navrhovatele. Podání návrhu má na promlčení a prekluzi tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže věci podána žaloba u soudu.

45. Podle ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi arbitr rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. Arbitr účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce.

46. Podle ust. § 16 odst. 2 zákona o finančním arbitrovi arbitr rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. Arbitr rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji arbitr přiměřeně prodloužit.

47. Na základě shora popsaných důkazů a s přihlédnutím k právní stránce věci došel soud k závěru, že žaloba je z části důvodná. Předně bylo na soudu posoudit, zda se na předmětné řízení bude aplikovat čl. 6 Úmluvy a zda na věc dopadá ust. § 13 odst. 1 věty druhé nebo ust. § 13 odst. 1 věty třetí zák. č. 82/1998 Sb.. Nejprve je tedy nutné posoudit, zda na předmětné řízení dopadá právo na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy či nikoliv. Jak Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 29. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 344/2014, konstatoval, pro rozhodnutí o aplikovatelnosti čl. 6 odst. 1 Úmluvy je nutné zodpovědět tři základní otázky, a to: 1) jde -li o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, 2) má-li toto právo nebo závazek svůj základ ve vnitrostátním právu, 3) je-li právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, civilní (tj. soukromoprávní) povahy. Předmětem posuzovaného řízení je určení neplatnosti smlouvy o životním pojištění a vydání bezdůvodného obohacení. Je nepochybné, že se jedná o právo opravdové a vážné, mající přímý vliv na způsob výkonu práva. Toto právo má svůj základ ve vnitrostátním právu, a to v zákoně o finančním arbitrovi a rovněž má civilní povahu, neboť řízení před finančním arbitrem je alternativou k soudnímu řízení, do jisté míry jej nahrazuje. S ohledem na kladné zodpovězení všech tří otázek tak soud dospěl k závěru, že v dané věci je třeba aplikovat čl. 6 odst. 1 Úmluvy. Na dané řízení se tak vztahují závěry Stanoviska.

48. Poté soud posuzoval, zda řízení bylo přiměřeně dlouhé či nikoliv. V daném případě bylo řízení před finančním arbitrem zahájeno dne [datum] a skončeno rozhodnutím o námitkách dne [datum]. Řízení před finančním arbitrem tak trvalo 2 roky a 9 měsíců. Vzhledem ke lhůtám uvedeným v ust. § 15 odst. 1 zákona o finančním arbitrovi, soud shledal toto řízení nepřiměřeně dlouhým. Ostatně stejně tak učinila i žalovaná, která v tomto smyslu konstatovala porušení práva žalobce a došla k závěru, že řízení před finančním arbitrem bylo nepřiměřeně dlouhé. Průtahy vznikaly po celou dobu řízení, nicméně za zcela nepřiměřené lze označit zejména průtahy v řízení od [datum], kdy žalobce vyzval finančního arbitra k opatření proti nečinnosti a finanční arbitr na to reagoval až dne [datum] a dále v době před vydáním samotného nálezu finančního arbitra, kdy finanční arbitr stranám sdělil dne [datum], že lhůta pro vydání rozhodnutí je prodloužena do [datum], nicméně nález finanční arbitr vydal až dne [datum]. Takto vymezené průtahy musí vést k závěru, že je nutné žalobci poskytnout přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu v penězích.

49. Jsou-li naplněny důvody pro přiznání peněžitého zadostiučinění, přičemž v případě nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení je lze považovat za pravidlo, soud přihlédne k jednotlivým kritériím pro určení výše peněžité náhrady. Základním východiskem je celková délka nepřiměřeně dlouhého řízení, kdy počet let řízení se násobí roční částkou, kterou lze ještě modifikovat směrem nahoru či dolu podle intenzity naplnění kritérií uvedených ve shora uvedeném ust. § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Ustálená soudní praxe přitom vychází z Manuálu, který vypracovala Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP a vychází se z toho, že základní částka je 15 000 Kč za každý rok doby řízení. Tato výchozí částka pak má být modifikována dle jednotlivých kritérií, a to zhruba 20 % zvyšováním či snižováním podle stupně a intenzity každého z kritérií. Dle rozsudku Nejvyššího sodu ČR Rc 58/2011 je pak pro poměry ČR přiměřené, jestliže základní částka, z níž se při určování přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi 15 000 Kč až 20 000 Kč za jeden rok řízení a dále je tato částka snižována za první dva roky řízení, kdy v těchto 2 letech snižuje tuto částku o polovinu. Při stanovení základní částky tak hlavní roli hraje celková délka řízení, zejména tam, kde je řízení extrémně dlouhé, lze uvažovat o přiznání částky za jeden rok blížící se spíše horní hranci uvedených intervalů. Na základě shora uvedeného soud konstatuje, že toto řízení trvalo od podání návrhu k finančnímu arbitrovi dne [datum] až do právní moci rozhodnutí o námitkách dne [datum]. Řízení před finančním arbitrem tak trvalo 2 roky a 9 měsíců. Řízení tedy bylo dlouhé, nikoliv však abnormálně dlouhé. Jako odpovídající náhrada se proto soudu zdá adekvátní částka 15 000 Kč za jeden rok řízení, přičemž za první dva roky jí soud ve shodě s judikaturou Nejvyššího soudu ČR snížil na polovinu. Průtahy v dané věci trvaly 2 roky a 9 měsíců, tudíž základní částka přiměřeného zadostiučinění tak činí za první a druhý rok trvání průtahů 7 500 Kč/ročně, za 9 měsíců činí 11 250 Kč ( (15 000: 12) x 6), tj. celkem 26 250 Kč.

50. Kromě celkové délky řízení, jako prvním kritériem se soud zabýval složitostí řízení. Složitost řízení je přitom významným činitelem, neboť se zvyšující se složitostí se prodlužuje i doba, v níž by mělo být řízení skončeno. Složitost řízení může vycházet z náročného zjišťování skutkového stavu, složitého vedení řízení, tak může být i složitost po právní stránce. Skutková složitost je dána větším počtem účastníků či uplatněných nároků, rozsahem prováděného dokazování s čímž souvisí i různorodost užitých důkazních prostředků a jejich časová náročnost jako např. znalecké zkoumání. Složitost právní je pak dána pokud je nutné v řízení vyřešit otázku např. ústavnosti právního předpisu, složitá aplikace práva apod. Aplikací na tento konkrétní případ soud uvádí, že došel k závěru, že ačkoliv finanční arbitr řeší otázku platnosti smluv o investičním životním pojištění pravidelně, jedná se stále o složitou problematiku, kdy je nutno zohlednit jednotlivá specifika každého případu, jako např. shromažďování podkladů nebo odstraňování vad návrhu. Ve shodě s obdobnými případy vedenými u [název soudu] [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka], [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [spisová značka] soud tedy přikročil k modifikaci a snížil pro velkou složitost řízení základní částku o 30 %.

51. Dalším kritériem je chování poškozeného. Poškozený přitom může svým chováním přispět k výraznému prodloužení řízení, když např. činí opakovaně nejasná podání, odvolává se do rozhodnutí, proti kterým není přípustné odvolání apod. K tomu lze uvést, že v tomto případě se i žalobce podílel na délce celého řízení, když např. adresoval finančnímu arbitru návrh vadný a bylo jej třeba vyzývat k odstranění vad návrhu. Za toto konkrétní pochybení soud shledal, že je zde dán důvod pro snížení základní částky, a to o 10 %. Dále však základní částku odečetl o dalších 20 %, a to z důvodu, že žalobce až po podání návrhu provedl několik mimořádných výběrů, specifikovaných shora v celkové výši 165 835 Kč o čemž finančního arbitra nikterak neinformoval a dále tři týdny před podáním návrhu k finančnímu arbitrovi podal žádost o ukončení předmětné pojistné smlouvy a ani o tomto arbitra neinformoval. Soud nepřisvědčil ani námitkám žalobce, že o tomto neinformoval svého právního zástupce a ten potom nemohl uvědomit o této situaci finančního arbitra, neboť tak mohl učinit i sám žalobce, byť jako osoba práva neznalá, když minimálně musel tušit, že pokud se domáhá v řízení před finančním arbitrem neplatnosti pojistné smlouvy, že je nepochybně důležité, že tuto smlouvu již vypověděl a vybral z ní finanční prostředky. Za vyloženě nepravdivé soud považuje tvrzení žalobce v žalobě, že se na finančního arbitra obrátil v obtížné životní situaci, kdy měl důvodné podezření o neplatnosti svých smluv životního pojištění a obával se, že by o investované peníze mohl přijít. Vzhledem k tomu, že v té době již sám smlouvu o pojištění vypověděl a finanční prostředky z ní převážně vybral, se jeví toto tvrzení jako zjevně účelové až absurdní. Soud tedy uzavírá, že pro chování poškozeného se rozhodl celkovou částku snížit o 30 % (10 % 20%).

52. Dalším kritériem ve věci je postup orgánů veřejné moci (v tomto případě finančního arbitra) tj. zda v tomto případě postupoval tak, že se snažil rozhodnout v co nejkratším čase nebo zde byla naopak bezdůvodná nečinnost či neschopnost vedoucí ke zbytečným prodlevám ve vyřizování případu. Pro prostudování spisového materiálu finančního arbitra je patrné, že se o absolutní nečinnost v této věci nejednalo, ale jak už soud uvedl shora, jednalo se o dílčí zcela nedůvodné průtahy, kdy např. prodloužil lhůtu k vydání rozhodnutí, kterou se nakonec stejně neřídil a své rozhodnutí vydal až o několik měsíců později. S ohledem na postup finančního arbitra a nevydání rozhodnutí o meritu věci v zákonných lhůtách je nepochybně důvod k navýšení základní částky o 10 %.

53. Posledním kritériem je význam předmětu řízení, kdy toto kritérium se zdá býti zcela zásadní, neboť je významné o jaký spor se jedná a jak je jeho předmět významný pro účastníka. Obecně se dá říci, že větší význam mají spory, které mají citelnější dopad do poměrů účastníků, jako je tomu u trestního řízení, u rodině-právních věcí, věcí osobního stavu, ochrany osobnosti, náhrady újmy na zdraví, u pracovněprávních sporů, u řízení o poskytnutí sociálních a jiných dávek či u věcí bytových. V tomto případě se však o žádný z uvedených řízení nejednalo. Objektivně lze říci, že význam pro žalobce mělo toto řízení zcela minimální, neboť se jednalo o řízení o zaplacení žalované částky, která však byla v marginální výši. Za situace, kdy žalobce pojistnou smlouvu vypověděl a vybral většinu finančních prostředků, tam naspořených, nemohl být ani v nejistotě o výsledku řízení a význam pro něj byl v minimální výši. V tomto směru pak soud uzavírá, že požadovanou náhradu za nemajetkovou újmu dle tohoto kritéria modifikoval tak, že jí snížil o dalších 20 %.

54. S ohledem na shora uvedené je tedy patrné, že soud celkovou částku snížil o 80 %, a zvýšil o 10 %, celkově tedy došlo ke snížení částky 26 250 Kč o 70 % na částku 7 875 Kč. Tuto částku soud považuje za přiměřené odškodnění pro žalobce za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení před finančním arbitrem (výrok č. I) a do zbytku žalované částky, tj. do částky 45 500 Kč žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok č. II).

55. Žalobci byl proti žalované přiznán též nárok na úroky z prodlení, a to podle ust. § 1970 o.z. od prvého dne prodlení s úhradou dlužné částky do zaplacení. Žalobce uplatnil nárok na nemajetkovou újmu u žalované dne [datum], nicméně úroky z prodlení požadoval až od [datum]. Výše přiznaného úroku z prodlení vychází z ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

56. Výrok III. je odůvodněn ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když žalobce měl v řízení úspěch jen částečný, avšak rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, a proto soud žalobci přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobce se sestávají z odměny advokáta dle § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen „advokátní tarif“), za 4 úkony právní služby, přičemž z tarifní hodnoty 50 000 Kč je za jeden úkon právní služby přiznáno 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum] a účast na ústním jednání dne [datum], dále se náklady žalobce sestávají z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 4 úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu) a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Dále bylo žalobci přiznáno DPH. Celkem tedy bylo přiznáno 18 456 Kč.