39 C 89/2019

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Davida Štamberka, Ph.D. a přísedících Evy Adamové a Věry Ševčíkové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 557 283,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 557 283,60 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 322,40 Kč od 16. 7. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 353,20 Kč od 16. 8. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45 291,60 Kč od 16. 9. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 322,40 Kč od 16. 10. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 41 353,20 Kč od 16. 11. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 322,40 Kč od 16. 12. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 322,40 Kč od 16. 1. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 322,40 Kč od 16. 2. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 39 384 Kč od 16. 3. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45 291,60 Kč od 16. 4. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 39 384 Kč od 16. 5. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 45 291,60 Kč od 16. 6. 2017 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 43 322,40 Kč od 16. 7. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci 557 283,60 Kč s příslušenstvím.Žalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je na základě pracovní smlouvy ze dne 1. 12. 1994 zaměstnancem žalované se sjednaným druhem práce vedoucí technik specialista. Žalovaná je státní organizací a je zaměstnavatelem žalobce.

3. Dne 7. 3. 2016 byla žalobci předána písemnost žalované ze stejného dne označená jako výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. f) zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Výpověď z pracovního poměru žalovaná odůvodňuje tím, že žalobce nesplňuje bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro výkon pracovní smlouvou sjednaného druhu práce, které spočívají v neplnění fyzických testů, stanovených Směrnicí , Anonymizováno, , v platném znění. Konkrétně žalobce nesplnil zkoušky fyzické způsobilosti dne 15. 5. 2015 (z důvodu nesplnění bodového minima u testu č. 3) a dále nesplnil zkoušky fyzické způsobilosti konané v náhradním termínu dne 15. 9. 2015 (rovněž z důvodu nesplnění bodového minima u testu č. 3).

4. Žalobce s výpovědí z pracovního poměru nesouhlasí a předal dne 29. 4. 2016 žalované své oznámení o tom, že trvá na svém dalším zaměstnávání. Žalovaná přestala žalobci přidělovat práci uplynutím výpovědní doby podle výše uvedené výpovědi, tj. od 1. 6. 2016. Žalobce podal dne 27. 7. 2016 žalobu na určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru. Řízení o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru je vedeno u zdejšího soudu pod. sp. zn. , spisová značka5. Pracovní poměr žalobce u žalované trvá i nadále a žalovaná je tak povinna žalobci poskytnout náhradu mzdy.

6. Vzhledem k tomu, že žalovaná vypověděla pracovní poměr žalobce dne 7. 3. 2016, přičemž výpovědní doba činila v daném případě 2 měsíce, je rozhodným obdobím kalendářní čtvrtletí předcházející 1. 6. 2016, tj. první čtvrtletí 2016. Žalobce byl v měsíci lednu 2016 v pracovní neschopnosti. V měsíci únoru 2016 odpracoval celkem 34,16 hodin. Za tuto dobu mu náležela mzda ve výši 15 613 Kč. V měsíci březnu 2016 odpracoval 153,76 hodin a náležela mu za to mzda ve výši 33 727 Kč. První kalendářní čtvrtletí roku 2016 odpracoval žalobce celkem 187,92 hodin, za což mu náležela celková mzda 49 340 Kč. Průměrný hodinový výdělek žalobce tak v rozhodném období činil 262,56 Kč.

7. Ten se vynásobí počtem pracovních hodin v kalendářním měsíci s tím, že se počítá se sedmi a půl hodinovou pracovní dobou. Mzda je u žalobce splatná 15. dne následujícího kalendářního měsíce, takže žalobce se s vyplacením náhrady mzdy žalovanému dostává do prodlení 16. dnem následujícího kalendářního měsíce.

8. Průměrný výdělek žalobce za měsíc červen 2016, čítající 165 pracovních hodin, činí 43 322,40 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc červenec 2016, čítající 157,5 pracovních hodin včetně placených svátků, činí 41 353,20 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc srpen 2016, čítající 172,5 pracovních hodin, činí 45 291,60 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc září 2016, čítající 165 pracovních hodin včetně placených svátků, činí 43 322,40 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc říjen 2016, čítající 157,5 pracovních hodin včetně placených svátků, činí 41 353,20 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc listopad 2016, čítající 165 pracovních hodin činí 43 322,40 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc prosinec 2016, čítající 165 pracovních hodin činí 43 322,40 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc leden 2017, čítající 165 pracovních hodin činí 43 322,40 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc únor 2017, čítající 150 pracovních hodin činí 39 384 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc březen 2017, čítající 172,5 pracovních hodin činí 45 291,60 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc duben 2017, čítající 150 pracovních hodin včetně placených svátků, činí 39 384 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc květen 2017, čítající 172,5 pracovních hodin včetně placených svátků, činí 45 291,60 Kč. Průměrný výdělek žalobce za měsíc červen 2017, čítající 165 pracovních hodin činí 43 322,40 Kč.

9. Touto žalobou žalobce uplatňuje svůj nárok vůči žalované na náhradu mzdy ode dne 1. 6. 2016 do 30. 6. 2017 v celkové výši 557 283,60 Kč s příslušenstvím.Vyjádření žalované10. Žalovaná k žalobě uvedla, že rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, -, Anonymizováno, , bylo rozhodnuto o změně rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , ve znění usnesení ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , tak, že se žaloba o určení neplatnosti výpovědi z pracovního poměru dané žalobci žalovanou dne , datum, zamítá.

11. Vzhledem k pravomocnému rozhodnutí Městského soudu v Praze je předmětná žaloba o zaplacení 557 283, 60 Kč s příslušenstvím, která se opírá o tvrzení neplatnosti výpovědi dané dne 7. 3. 2016 žalobci žalovanou, nedůvodná.Skutkový stav12. Z kopie potvrzení o zaměstnání ze dne 31. 5. 2016, č. j. , Anonymizováno, vyplývá, že žalobce byl u žalované zaměstnán od 1. 12. 1994 do 31. 5. 2016.

13. Z rozsudku Městského soud v Praze ze dne 10. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , vyplývá, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako hasič, od roku 1999 vykonával práci jako vedoucí technik specialista, na této pozici vykonával převážně práce administrativního charakteru, musel ale i jezdit do terénu, kde rovněž pracoval s motorovou pilou. Dle směrnice ředitele žalované byl u žalované pro zaměstnance Hasičské záchranné služby včetně žalobce stanoven požadavek každoročního vykonání testu fyzické způsobilosti a dosažení stanoveného bodového minima ve své kategorii. Dne 15. 8. 2013 utrpěl žalobce pracovní úraz při sestupu po žebříku z nástavby vozidla, i poté však práci vykonával, v roce 2013 a v roce 2014 byl při pravidelné pracovnělékařské prohlídce shledán zdravotně způsobilým pro výkon práce. Dne 15. 5. 2015 a poté ani v opakovaném termínu dne 15. 9. 2015 žalobce nesplnil zkoušky fyzické způsobilosti, i poté však byl při pracovnělékařských prohlídkách 7. 10. 2015 a 25. 2. 2016 lékařkou shledán zdravotně způsobilým. Dne 4. 11. 2015 byl přitom žalobce pro potíže s kolenním kloubem operován. Dne 12. 10. 2015 žalovaná požádala odborovou organizaci o souhlas s výpovědí z pracovního poměru žalobce jakožto člena odborové organizace, předseda odborové organizace však žalované výslovně sdělil, že s výpovědí nesouhlasí. Následně dne 7. 3. 2016 žalovaná dala žalobci výpověď z pracovního poměru s odkazem na § 52 písm. f) zákoníku práce s tím, že žalobce bez zavinění zaměstnavatele nesplňuje stanovený požadavek pro výkon sjednané práce, neboť úspěšně nevykonal fyzické testy dle příslušné směrnice. Ze znaleckých posudků vypracovaných před zahájením řízení a dále ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a výslechu tohoto znalce soud prvního stupně dále učinil zjištění, že pracovní úraz žalobce v roce 2013 byl příčinou chorobného nálezu učiněného před operací žalobcova kolene v roce 2015 a nutnosti provedení této operace, a dále že tento úraz byl příčinou nesplnění fyzických testů žalobcem.

14. Z rozsudku Městského soud v Praze ze dne 10. 1. 2023, č. j. , spisová značka, , dále vyplývá, že se žalobce žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro , adresa, domáhal určení neplatnosti předmětné výpovědi z pracovního poměru. Řízení o ní bylo posledně uvedeným soudem vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Uvedená žaloba byla zamítnuta s právní mocí ke dni 13. 2. 2023.Relevantní právní úprava15. Podle § 69 odst. 1 zákoníku práce, dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru.

16. Dle § 72 zákoníku práce může neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době nebo dohodou jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit tímto rozvázáním.Právní hodnocení17. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 1997, sp. zn. 2 Cdon 475/96, „chce-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel dosáhnout toho, aby nenastaly právní účinky vyplývající z rozvázání pracovního poměru, musí se ve lhůtě dvou měsíců podat u soudu žalobu na soudu určení, že takový právní úkon je neplatný; nebyla-li taková žaloba podána, skončil pracovní poměr mezi účastníky podle tohoto právní úkonu, i kdyby šlo o neplatné rozvázání pracovního poměru. Po uplynutí dvouměsíční lhůty se soud již nemůže posouzením otázky platnosti rozvazovacího úkonu zabývat, a to ani jako otázkou předběžnou“. V projednávané věci sice žalobce neplatnost výpovědi žalobou uplatnil, ale tato byla pravomocně zamítnuta (viz bod 14 odůvodnění tohoto rozsudku). Za daných okolností se soud s ohledem na výše uvedenou judikaturu již nemůže neplatností předmětné výpovědi v projednávané věci zabývat a je třeba mít za to, že pracovní poměr žalobce u žalované na základě ní zanikl. Na uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že ve věci určení neplatnosti dané výpovědi probíhá dovolací řízení. To totiž samo o sobě nic nemění na skutečnosti, že daná žaloba byla pravomocně zamítnuta. Pro rozsudek je přitom rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“).

18. S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že uplatňovaný nárok na náhradu mzdy je nedůvodný, neboť žalobcům pracovní poměr skončil na základě výše uvedené výpovědi ke dni 31. 5. 2016. Žalobce tak v rozhodném období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2017, Anonymizováno, nebyl u žalované zaměstnán. Soud pro žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítl.

19. Žalovaná by měla dle § 142 odst. 1 o. s. ř. nárok na náhradu nákladů řízení. Tohoto se ovšem vzdala. Soud proto o nákladech řízení rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že je nepřiznal žádnému z účastníků.