40 C 142/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 76 033 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou žalobkyně žádá na žalované zaplacení částky ve výši 76 033 Kč s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 16 262,40 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované z titulu zákonného ručení zaplacení částky ve výši 76 033 Kč jakožto pojistného plnění ve výši škody způsobené na profesionálním fotoaparátu [anonymizována dvě slova] v důsledku dopravní nehody, ke které došlo dne [datum] a kterou zavinil řidič vozidla pojištěného u žalované. Žaloba vychází z tvrzení, že dne [datum] byl žalovanou pořízen zápis o způsobené škodě při dopravní nehodě, ve kterém byla vyčíslena výše škody na předmětném fotoaparátu v částce 160 000 Kč. Dne [datum] žalovaná nicméně vyzvala žalobkyni, aby k výši škody předložila vyjádření autorizovaného servisu [právnická osoba], čemuž žalobkyně bezodkladně vyhověla tím, že ještě v roce 2018 předala fotoaparát k otestování. Bezprostředně po obdržení výsledku testů – vyjádření autorizovaného servisu –dne [datum] předala toto stanovisko dne [datum] žalované. Jelikož žalovaná na sdělení žalobkyně nijak nereagovala, žalobkyně jí opakovaně urgovala dne [datum], k čemuž jí žalovaná dopisem ze dne [datum] sdělila, že vyplacení pojistného plnění odmítá s poukazem na to, že nárok je promlčen. Žalobkyně s uvedeným postupem žalované a jí uplatněnou námitkou promlčení nesouhlasí, neboť ve věci postupovala v souladu s pokyny žalované, a nemůže jí být přičítáno k tíži, pokud vyjádření autorizovaného servisu, kterého se žalovaná domáhala, bylo vydáno až v únoru 2021 s výsledkem, že oprava je neúčelná a fotoaparát je určen k likvidaci. Proto žalovanou opět vyzvala k poskytnutí pojistného plnění předžalobní výzvou ze dne [datum]. Samotnou výši škody žalobkyně určila z pořizovací ceny fotoaparátu ve výši 138 000 Kč, při zohlednění skutečnosti, že v době vzniku pojistné události se předmětný fotoaparát již neprodával a bylo možné pořídit jen novější verzi D5 s pořizovací cenou 178 490 Kč či D6 s pořizovací cenou 183 900 Kč. Obvyklá cena předmětného fotoaparátu tak odpovídá 2/3 jeho pořizovací ceny, tedy částce 92 000 Kč vč. DPH, resp. 76 033 Kč bez DPH.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že uplatněný nárok žalobkyně neuznává. Za nespornou skutečnost považuje žalobkyní provedený popis nehodového děje, stejně jako skutečnost, že škoda byla způsobena řidičem vozidla u ní pojištěného. Stejně tak za nespornou skutečnost považuje, že dne [datum] byl účastníky sepsán záznam o dopravní nehodě, dne [datum] záznam o pojistné události s technikem žalované, dne [datum] pak žalobkyni vyzvala k doložení dokladů nutných k řádné likvidaci škodní události. Ve věci poškozeného fotoaparátu [anonymizována dvě slova] žádala o dodání vyjádření autorizovaného servisu opakovaně dne [datum] a [datum]. Žalobkyně dodala žalované až dne [datum] tzv. odhad opravy, z něhož se podává, že fotoaparát byl předán do odborného servisu dne [datum]. Žalovaná nicméně vznesla námitku promlčení, kdy má za to, že žalobkyně získala vědomost o škodě v okamžiku, kdy ji bylo možné orientačně vyčíslit, což bylo i s ohledem na účastníky vyplněný záznam o nehodě ze dne [datum] a odbornost jednatele žalované, který zápis podepsal, možné v okamžiku, kdy škoda vznikla, tedy dne [datum]. Poškození fotoaparátu pak jednatel žalobkyně specifikoval i v záznamu o poškození sepsaném dne [datum] s technikem žalované. Toto datum tak žalovaná považuje za nejzazší pro počátek běhu promlčecí lhůty, která je tříletá ve smyslu ust. §629 odst. 1 ve spojení s ust. §619 odst. 1 a §635 odst. 2 a končí tak dne [datum], resp. [datum], počítal-li by se počátek promlčecí lhůty až od sepisu zápisu o poškození s technikem žalované. Jelikož žaloba byla podána dne [datum], stalo se tak po uplynutí promlčecí doby a nárok je promlčen.

3. K uplatněné námitce promlčení žalobkyně uvedla, že žalovaná nesprávně určila počátek promlčecí lhůty, který je třeba vázat až k vydání stanoviska autorizovaného servisu, ke kterému došlo dne [datum], neboť teprve tehdy odborný servis dospěl k závěru, že fotoaparát je určen k totální likvidaci, neboť se na něm skutečně vyskytuje vada a teprve tehdy žalobkyně zjistila, že má nárok na náhradu škody za poškozený fotoaparát, v jaké výši a kdo je osobou povinnou k její náhradě. I pokud by se soud s uvedeným názorem neztotožnil, žalobkyně poukazuje na skutečnost, že dne [datum] autorizovaný servis dospěl k závěru, že fotoaparát žádné poškození nevykazuje a proto není spravedlivé usuzovat, že žalobkyně již před tímto datem mohla nabýt vědomí o existenci poškození. Promlčecí doba tedy před tímto datem počít běžet nemohla. Žalobkyně dále při jednání soudu poukázala na skutečnost, že uplatněná námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná neplnila bezodkladně poté, co k tomu byla na jaře 2021 vyzvána a musela být upomínána.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

5. Dne [datum] došlo k dopravní nehodě způsobené řidičem vozidla [anonymizována tři slova] pojištěného u žalované, a to tak, že řidič tohoto vozu narazil svým vozem do vozidla ve vlastnictví žalobce. Při nehodě došlo k poškození zadní části vozidla žalobce a věcí uložených v kufru vozidla a na zadních sedadlech vozidla (nesporné tvrzení, záznam o dopravní nehodě ze dne [datum], technický průkaz vozidla [anonymizováno]). Dne [datum] jednatel žalobkyně a technik žalované sepsali záznam o prohlídce, ve kterém uvedli, že při nehodě došlo k poškození vedle fotografické elektroniky vlastněné jednatelem žalobkyně (objektiv, grip atd.) a dále fotoaparátu [anonymizována dvě slova] v pořizovací ceně 160 000 Kč vlastněném žalobkyní, přičemž vadu popsal jednatel žalobkyně tak, že přestala dobíjet baterie, blokuje se závěrka při focení, baterie nelze dobít, indikuje n. (záznam o prohlídce ze dne [datum]).

6. Přípisem ze dne [datum] žalovaná potvrdila doručení oznámení o škodní události a požádala o doložení vyjádření opravce o stavech elektronických zařízení (přípis žalované z [datum]). Přípisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni informovala o výplatě pojistného plnění ve výši 69 798 Kč (přípis žalované z [datum]). Přípisem ze dne [datum] žalovaná potvrdila registraci škodní události a požádala o vyjádření servisu o stavu fotoaparátu [anonymizována dvě slova] (přípis žalované z [datum]). Žalobkyně bezodkladně, dne [datum], předala fotoaparát do servisu [právnická osoba] [příjmení] [jméno] s tím, že popis vady se shoduje s popisem uvedeným v záznamu o prohlídce z [datum] (potvrzení [právnická osoba] [příjmení] [jméno] o přijetí servisní zakázky z [datum]). Ještě téhož dne byl fotoaparát vrácen bez opravy k vyzkoušení, když závadu se nepodařilo diagnostikovat (vyjádření [právnická osoba] [příjmení] [jméno] z [datum]). Vzhledem k tomu, že fotoaparát nebylo možné spolehlivě používat /v náhodných časech se objevovaly vady v závěrce/ předala žalobkyně fotoaparát opětovně servisu [anonymizováno] dne [datum] (potvrzení [právnická osoba] [příjmení] [jméno] o přijetí servisní zakázky ze dne [datum]). Následné vyjádření servisu, v němž byla potvrzena existence nepravidelného zablokování a navíc i nestabilního jasu zadního pomocného stavového displeje, a odhadnuta cena opravy na 50 000 Kč, s tím, že není možné, že se tím věc vyřeší a proto opravu hodnotí spíše jako neekonomickou, bylo žalobkyni doručeno [datum], tedy cca dva a půl roku po přijetí k diagnostice (vyjádření [právnická osoba] [příjmení] [jméno] z [datum], průvodní emailová zpráva servisu [anonymizováno] z [datum]). V mezidobí, přípisem z [datum] žalovaná opětovně požádala o doručení vyjádření servisu o stavu fotoaparátu [anonymizováno] (přípis žalované z [datum]).

7. Vyjádření [právnická osoba] [příjmení] [jméno] zaslala žalobkyně žalované dne [datum], kdy současně požádala o vyplacení pojistného plnění, vyřízení pojistné události pak urgovala přípisem ze dne [datum] (emaily žalobkyně žalované z [datum] a [datum]). Přípisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni sdělila, že s ohledem na uplynutí promlčecí lhůty k [datum] ve věci uplatňuje námitku promlčení (přípis z [datum]). Uvedené stanovisko potvrdila v přípisu z [datum] (přípis z [datum]).

8. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně žalované zaslala předžalobní výzvu, jíž požadovala zaplacení žalobou požadované částky a náhrady nákladů s touto pohledávkou spojených (předžalobní výzva z [datum]). Tato výzva byla žalované doručena (email žalované z [datum]).

9. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Důkazy navržené při jednání dne [datum] ke zjištění důvodu proč diagnostika závady fotoaparátu trvala tak dlouho, jakož i ke skutečnosti, zda vyřízení své zakázky u servisu [anonymizováno] žalobkyně urgovala, soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti, když okolnost, zda si poškozený ke zjištění závěru o finančním vyjádření způsobené majetkové újmy vyžádá vyjádření odborníka, není pro účely posouzení počátku běhu promlčecí lhůty rozhodující. Pro nadbytečnost, s ohledem na níže uvedené právní závěry, soud též neprovedl důkazy vztahující se k tvrzené výši majetkové újmy.

10. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

12. Podle ust. §6 odst. 2 zákona písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o povinném ručení“) má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci.

13. Podle ust. §9 zákona o povinném ručení má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

14. Podle ust. §609 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

15. Podle ust. §610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

16. Podle ust. §629 odst. 1 o. z. činí obecná promlčecí doba 3 roky.

17. Podle ust. §635 o. z. se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

18. Podle ust. §619 odst. 1 a 2 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

19. Podle ust. §620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

20. Podle ustálené judikatury (srov. např. stále platné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 25 Cdo 3113/2011) se promlčecí doba u nároku na náhradu škody odvíjí„ od okamžiku, kdy se poškozený dozvěděl o tom, že mu vznikla majetková újma určitého druhu a rozsahu, kterou je možné natolik objektivně vyjádřit v penězích, že lze právo na její náhradu uplatnit u soudu. Poškozený se dozví o škodě, jakmile zjistí skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah (tak, aby bylo možné určit přibližně výši škody v penězích) a není třeba, aby znal rozsah (výši) škody přesně (např. na základě odborného posudku). Znalost poškozeného o osobě škůdce se váže k okamžiku, kdy obdržel informaci, na jejímž základě si může učinit úsudek, který konkrétní subjekt je za škodu odpovědný. Postačuje, aby poškozenému byly známy takové skutkové okolnosti, jež jsou způsobilé pro závěr o finančním vyjádření způsobené majetkové újmy. Okolnost, zda a kdy si poté vyžádá v tomto směru od odborníka informaci, není rozhodující. Pro podání žaloby o náhradu škody postačuje totiž i jen orientační (přibližná) znalost rozsahu (výše) škody, což vyplývá i z toho, že se výše škody zjišťuje v soudním řízení a definitivní závazný závěr o ní je obsažen až v pravomocném rozsudku. Právní názor odvolacího soudu uvedený v obecné rovině v odůvodnění jeho rozhodnutí je správný a v souladu s konstantní judikaturou (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR ze dne 27. 9. 1974, sp. zn. 2 Cz 19/74, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo] obdobně stanovisko Nejvyššího soudu SSR ze dne 23. 11. 1983, č. j. Cpj 10/83, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 3/1984, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 9. 2005, sp. zn. 25 Cdo 2656/2004, rozsudek Nejvyššího soud ČR ze dne 28. 1. 2004, sp. zn. 25 Cdo 61/2003, publikovaný v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C [číslo])“.

21. V posuzované věci bylo prokázáno, že skutkové okolnosti, z nichž lze dovodit vznik škody a orientačně (přibližně) i její rozsah byly známy žalobkyni minimálně od [datum], když při sepisu záznamu o poškození s technikem žalované jednatel žalobkyně popsal projevy poškození fotoaparátu, které následně opakoval při přijetí fotoaparátu do servisu, a orientačně určil výši škody.

22. Žalobkyně měla dostatečně dlouhou dobu (tří let) k tomu, aby v případě, že žalovaná neposkytne pojistné plnění dobrovolně, tuto zažalovala, jak ostatně činí touto žalobou. Proto skutečnost, že žalovaná podmiňovala vyplacení pojistného plnění doložením zprávy autorizovaného servisu, nemůže mít na počátek běhu promlčecí lhůty vliv. Stejně tak je bez významu na běh promlčecí lhůty skutečnost, z jakého důvodu servis [anonymizováno] vyhotovoval zprávu o diagnostice fotoaparátu 2,5 roku či zda žalobkyně servis urgovala nebo nikoli. Z těchto důvodů pak soud neprovedl důkazy navrhované při jednání dne [datum], jak uvedeno výše.

23. Jelikož žalovaná ve věci uplatnila námitku promlčení důvodně, soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu v celém rozsahu z důvodu hospodárnosti zamítl, aniž by dále zkoumal hmotněprávní základ nároku.

24. Ohledně námitky, že promlčení byl uplatněno v rozporu s dobrými mravy, když žalovaná neplnila bezodkladně po předložení zprávy [anonymizováno] servisu na jaře [rok] soud podotýká, že dle ustálené judikatury uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva s důvody, pro které své právo včas neuplatnil (viz rozsudek NS ČR ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1839/2000, či usnesení NS ČR ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2598/2020). Rozpor námitky promlčení s dobrými mravy je pak třeba dovozovat toliko z okolností, za kterých byla námitka promlčení uplatněna, nikoli z okolností a důvodů, z nichž je dovozován vznik uplatněného nároku (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. 25 Cdo 2648/2003, a rozsudky téhož soudu ze dne 31. 10. 2007, sp. zn. 33 Odo 561/2006, a ze dne 29. 7. 2010, sp. zn. 33 Cdo 126/2009).

25. Z provedených důkazů přitom nijak nevyplynulo, že by námitka promlčení byla jakýmkoliv projevem zneužití práva na úkor žalobkyně, když žalovaná toliko v létě roku [rok] (tedy na samém počátku běhu promlčecí doby) požadovala doložení vyjádření autorizovaného servisu, a bylo pouze na žalobkyni, aby toto vyjádření v běžící promlčecí lhůtě za účelem dobrovolného plnění žalované jmenované předložila nebo svůj nárok uplatnila u soudu. Za zneužití práva pak nelze považovat ani skutečnost, že žalovaná neplnila bezodkladně poté, co v březnu [rok] obdržela od žalobkyně zprávu autorizovaného servisu, ale vyjádřila se až k urgenci žalobkyně z dubna [rok].

26. Pro úplnost věci soud doplňuje, že i kdyby byl počátek subjektivní promlčecí lhůty počítán až od [datum], tedy od okamžiku, kdy žalobkyně přes prohlášení servisu z [datum] opět vady diagnostikovala a tento znovu předala do servisu, ani v tomto případě by žaloba soudu doručená dne [datum] nebyla podána v běžící promlčecí lhůtě.

27. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. §142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a ve věci plně úspěšné žalované přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 16 262,40 Kč Náklady sestávají z odměny právního zástupce žalované v celkové výši 12 540 Kč (tzn. odměna za tři úkony právní služby - převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum]), paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalované za tři úkony právní služby v celkové výši 900 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 2 822,40 Kč.

28. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..