40 C 146/2011

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 398 926 Kč s přísl.

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 228 056 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 228 056 Kč od 21. 7. 2011 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba s tím, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 170 870 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice náklady státu ve výši 10 030 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náklady státu ve výši 10 643,43 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího dne 29. 8. 2011 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 444 926 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Svou žalobu odůvodnila tím, že je spoluvlastnicí domu [adresa] na pozemku parc. [číslo] [katastrální uzemí], obec Praha, na adrese [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] [číslo], a to ideálních ¾ k celku. Žalovaný je spoluvlastníkem domu, velikost jeho podílu činí 1/8 k celku. Žalovaný uzavřel dne 14. 8. 2006 bez vědomí žalobkyně dohodu o ukončení nájmu bytu č. 6 s manželi [příjmení], tito se z bytu vystěhovali a předali jej žalovanému dne 18. 8. 2006. Žalobkyně sdělila žalovanému, že si nepřeje, aby byt užíval a jakkoliv s ním disponoval. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 11. 2008 č. j. 12 C 26/2007-66 byla žalovanému uložena povinnost předmětný byt vyklidit. Zároveň bylo vydáno předběžné opatření, kterým soud žalovanému zakázal provádět v předmětném bytě jakékoliv stavební práce, žalovaný však přesto přes nesouhlas žalobkyně prováděl v bytě stavební úpravy. Při prohlídce bytu dne 19. 9. 2007 bylo zjištěno, že došlo k vytrhání stávající masivní podlahy v některých místnostech. Žalovaný předal byt žalobkyni dne 27. 8. 2009 v dezolátním stavu. Žalobkyně měla v úmyslu tento byt pronajmout za tržní nájemné, což však v dané situaci nebylo možné a žalobkyně musela vynaložit značné finanční prostředky na uvedení bytu do původního stavu. Náklady na opravu podlahových krytin činily celkem 135 825 Kč plus 8 000 Kč za demontáž podlah, z této částky žalobkyně požaduje pouze 80 %. Dále žalobkyně požaduje náklady na opravu topného systému, neboť žalovaný plynový kotel z bytu odstranil, proto musel být nainstalován nový kotel a uděláno nové odkouření kotle a navazující kominické práce. Za nákup kotle a ostatní činnosti uhradila žalobkyně částku 80 530 Kč, po žalovaném požaduje pouze 20 % z této částky, tj. 17 646 Kč. Dále žalobkyně vynaložila náklady na opravu elektroinstalace, neboť žalovaný svými zásahy učinil elektroinstalaci nefunkční, náklady na nové rozvody elektřiny činily celkem 78 400 Kč, z toho žalobkyně požaduje zaplatit 30 %, tj. částku 23 520 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalovaném úhradu nátěrů vnitřních oken, neboť žalovaný jako nájemce byl povinen provádět údržbu oken, částka na opravu vnitřních nátěrů činila 12 100 Kč. Dále žalobkyně požadovala částku 6 000 Kč jako náklady spojené s vyklizením bytu a sklepa, částku 4 000 Kč za náklady na inženýrskou a projekční činnost a částku 40 000 Kč jako náklady za stavební dozor. Dále žalobkyně požaduje zaplacení ušlého zisku za 12 měsíců, kdy nebylo možné předmětný byt z důvodu prováděných oprav pronajmout, žalobkyni ušlo nájemné ve výši 25 000 Kč měsíčně, celkem tedy částka 300 000 Kč. S ohledem na velikost jejího spoluvlastnického podílu pak na ušlém zisku žalobkyně požaduje částku 225 000 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný ji však do dnešního dne neuhradil.

2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby s tím, že je jediným spoluvlastníkem, který v současné době dům neužívá, s nájemníky manželi [příjmení] uzavřel dohodu o ukončení nájmu bytu, jejich byt převzal ve stavu, který nebyl způsobilý k běžnému užívání, natož k pronájmu za tržní cenu. Žalovaný proto byl nucen započít s nutnými opravami a odstraňováním závad bytu, přičemž do těchto oprav investoval značné finanční prostředky. Žalobkyně mu však jako majoritní spoluvlastnice užívání nemovitosti znemožnila, vyloučila jej i z hospodaření s nemovitostí. Již manželé [příjmení] jako dlouholetí nájemníci předmětného bytu poukazovali dlouhá léta na neuspokojivý stav tohoto bytu, do bytu zatékalo v důsledku poškozené střechy, stěžovali si na zpuchřelá okna, stav celé střechy je neutěšený. Náklady vynaložené žalobkyní na předmětné opravy nemají žádnou souvislost s jednáním žalovaného, neboť se jednalo o závady, které ohrožovali život a zdraví uživatelů domu, zejména závady na elektroinstalaci a topném systému. Žalovaný o nutnosti provést tyto opravy žalobkyni písemně informoval. Při předání bytu manželi [příjmení] žalovanému byly podlahy zcela poničeny opakovaným zatékáním dešťové vody střechou, podlaha byla na několika místech vzedmutá a žalovaný proto musel přistoupit k zajištění vysušení konstrukcí, proto přistoupil k rozkrytí podlah, vyčistění vlýsek a jejich konzervaci. Žalobkyně následně do tohoto bytu položila parkety, jejichž cena je mnohem vyšší než cena vlýsek. Co se týká topného systému, tak v době, kdy žalovaný převzal předmětný byt, byly spotřebiče na plynná paliva v bytě životu nebezpečné, proto úpravy provedené žalovaným byly nezbytně nutnými opravami. Rovněž tak elektroinstalace v bytě nebyla schopna bezpečného provozu a mohlo dojít k poškození zdraví osob a majetku. Žalovaný proto započal s rekonstrukcí elektroinstalace za odborného vedení revizního technika, tyto práce však nemohly být dokončeny. Žalovaný sám zajistil v bytě opravu poškozených nátěrů vnitřních oken, žalobkyni tak nemohl způsobit žádnou škodu.

3. Podáním ze dne 16. 5. 2013 vzala žalobkyně svou žalobu zpět co do částky 46 000 Kč s příslušenstvím, z toho částka 6 000 Kč představující náklady vynaložené v souvislosti s vyklizením bytu a částka 40 000 představující náklady na stavební dozor. Soud proto usnesením ze dne 16. 5. 2013, čj. 40 C 146/2011-60 řízení co do částky 46 000 Kč spolu s ročním úrokem z prodlení z této částky ve výši 7,75 % ročně od 21. 7. 2011 do zaplacení zastavil.

4. Zdejší soud ve věci provedl dokazování a rozhodl rozsudkem ze dne 30. 6. 2016, č.j. 40 C 146/2011-452, kterým žalobě co do částky 398 926 Kč s příslušenstvím vyhověl. K odvolání žalovaného pak Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 24. 11. 2016 č.j. 70 Co 387/2016-549 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení s odůvodněním, že rozhodnutí soudu I. stupně je předčasné, když ke zjištění skutkového stavu bude třeba provést další dokazování, při kterém soud I. stupně zaměří svou pozornost především na to, o jaký nárok se po právní stránce vůbec jedná, přičemž záleží, zda žalobkyně tvrdí a prokazuje splnění všech předpokladů pro jeho důvodnost.

5. Soud I. stupně v dané věci následně rozhodl rozsudkem ze dne 20. 7. 2017, č.j. 40 C 146/2011-575, kterým žalobě co do částky 342 314,50 Kč s příslušenstvím vyhověl, co do částky 56 611,56 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl. K odvolání obou účastníků Městský soud v Praze jako soud odvolací napadený rozsudek usnesením ze dne 3. 4. 2018, čj. 70 Co 50/2018-632 zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení a zároveň nařídil, aby v dalším řízení věc projednal a rozhodl jiný soudce téhož soudu. V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uložil soudu I. stupně zjistit výši škody, k níž došlo v důsledku odstranění vlýskové podlahy, posoudit, zda opravy kotle, elektroinstalace a oken jsou v příčinné souvislosti s nedovoleným jednáním žalovaného a zjistit výši nutných nákladů na provedení těchto oprav. Dále soud I. stupně znovu posoudí otázku ušlého zisku a zohlední, zda vzájemný návrh žalovaného byl řádně uplatněn.

6. Po vrácení spisu odvolacím soudem zdejší soud ve věci doplnil dokazování a některé důkazy zopakoval a vzal za prokázaný následující skutkový stav:

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že spolu s manželem předmětný byt užívali asi 18 let, a to až do roku 2006. Do bytu v několika místnostech zatékalo, konkrétně v kuchyni, v jednom z pokojů a v koupelně. Než byt opouštěli, dostali zprávu, že se komín nesmí užívat, odmítali jej ale na vlastní náklady opravovat. V době předání bytu panu [celé jméno žalovaného] zůstal v bytě plynový kotel a průtokový ohřívač, které platili [příjmení] na své náklady. O závadách bytu opakovaně upozorňovali vlastníky nemovitosti. Předtím, než zakoupili nový kotel, nebylo v bytě topení nikterak zajištěno, ústřední topení si tam vybudovali manželé [příjmení] sami. Při předání bytu žalovanému byla funkční elektřina. Svědkyně uvedla, že řešili své odstěhování z bytu s většinovým spoluvlastníkem, nicméně pouze žalovaný byl ochoten k peněžité náhradě za jejich vystěhování, proto s ním uzavřeli dohodu a následně se vystěhovali. Odstupné požadovali proto, že do bytu investovali spoustu peněz a museli si zajistit nové bydlení. Svědkyně dále uvedla, že do bytu opakovaně zatékalo, muselo se opakovaně malovat, požadovali několikrát pojistné plnění z důvodu zatečení. Při prohlídce kotle jim bylo řečeno, že je třeba nově vyvložkovat komín, oni však odmítali hradit výdaje s tím spojené a vlastníci bytu toto nechtěli uhradit. Okna byla v dezolátním stavu, nešla zavírat, zatékalo do nich. S manželem v bytě nechali udělat nové podlahy, opravu koupelny a WC, okna nechávali pouze jednou nalakovat.

8. Z výpovědi svědka RNDr. [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že se do předmětného bytu s manželkou nastěhovali asi v roce 1986, v bytě protékaly stropy a netěsnila okna. Karma byla napojena na komín, který byl odstaven s tím, že je nebezpečné jej užívat. V souvislosti se svým odstěhováním dostali od žalovaného odstupné 300 000 Kč, v bytě ponechali plynový kotel a průtokový ohřívač. Co se týká stavu bytu v době předání, tak podlahy byly ve špatném stavu, neboť do bytu zatékalo. Co se týká elektroinstalace, ta normálně fungovala. Manželé [příjmení] na své náklady do bytu instalovali kotel, topná tělesa a etážové topení. V době předání bytu žalovanému byla funkční elektřina, zůstal tam plynový kotel, podlahy byly na některých místech zčernalé v důsledku zatékání.

9. Z výpovědi svědkyně MUDr. [jméno] [příjmení], dcery žalobkyně, soud zjistil, že žalobkyně se stala většinovou spoluvlastnictví v roce 2006, kdy uplatnila předkupní právo na 50% nemovitosti po spoluvlastníkovi Ing. [celé jméno svědka]. Nájemníci manželé [příjmení] s nimi nekomunikovali, v srpnu 2006 se odstěhovali, byt předali žalovanému, ač ten nebyl k převzetí bytu oprávněn. Žalobkyně se snažila, aby jí žalovaný byt předal, on jej však v roce 2007 začal inzerovat k prodeji, na fotografiích byt rozhodně nevypadal, že by byl v dezolátním stavu. V létě 2007 žalovaný započal s prováděním oprav v bytě, proto žalobkyně podala návrh na nařízení předběžného opatření, kterému soud vyhověl a žalovanému provádění jakýkoliv prací v předmětném bytě zakázal. Následně bylo žalovanému soudem uloženo předmětný byt vyklidit, žalovaný jej však předal v neobyvatelném stavu, byly zde ustřihané trubky, trčely dráty ze zdi, spousta věcí byla odpojených, byt nebylo možné užívat. V době předání bytu nebyl v bytě plynový kotel ani průtokový ohřívač a karma, stav oken byl špatný, ale nebyla neopravitelná, neboť později byla natřená a nadále slouží svému účelu. Provádění oprav v bytě po předání žalovaným trvalo rok, neboť např. jen převedení energií trvalo dlouhou dobu, protože žalovaný neposkytl součinnost, následně byly zadávány práce postupně jednotlivým řemeslníkům, neboť to bylo levnější. Žalovaný navíc podal návrh na nařízení předběžného opatření, žalobkyně nemohla v domě nic dělat, navíc žalovaný na několik řemeslníků podal trestní oznámení, proto žádný z řemeslníků nechtěl práce provádět. Žalobkyně již měla předjednanou nájemkyni, byt však nebyl v provozuschopném stavu, proto nemohl být této nájemkyni pronajat. Nájemné bylo dohodnuto ve výši 25 000 Kč měsíčně, za tuto částku je byt nyní také pronajímán.

10. Z výpovědi svědka Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že předmětný byt navštívil v září 2007, přičemž viděl, že jsou odstraňovány parkety, byt vypadal diametrálně odlišně oproti roku 2006. I přes nařízené předběžné opatření byly rozebrány podlahy, došlo k demontáži kotle, odmontování světel v koupelně a průtokového ohřívače, byla demontována též kuchyňská linka. Žalovaný natřel okna neodborně, muselo to být předěláno, za částku 25 000 Kč byla okna opravena včetně oplechování a nátěrů oken vnitřních i vnějších. Elektřina byla v okamžiku předání bytu žalovaným zpět žalobkyni skutečně v životu nebezpečném stavu, ale do tohoto stavu byla přivedena neodbornými zásahy žalovaného, elektrikář konstatoval, že se to již nedá předělat a bude nutné elektřinu udělat znovu. Havarijní stav bytu způsobil právě žalovaný svými neodbornými zásahy. Podlahy byly v době předání bytu žalovaným zcela rozebrány ve dvou pokojích a nahrazeny laminátovou podlahou. I v případě, že by do bytu zatékalo, nebylo dle svědka třeba podlahy rozebírat, stačilo by jejich případné přebroušení. V září 2007 v bytě ze zdi žádné dráty netrčely, byl zde i kotel. Rozhodně elektroinstalace nebyla v takovém stavu jako v roce 2009 při předání bytu žalovaným. Práce na nutných opravách trvaly dlouho, protože žalovaný napadal řemeslníky, posílal na ně policii, dále bylo třeba zpracovat projekt. Žalovaný žalobkyni nesdělil, že by měl vlýsky někde uskladněny, a že je možné znovu je použít. Svědek zakoupil kazetové parkety za výhodnou cenu 1 200 Kč za m², tyto parkety byly kvalitativně lepší, než kdyby nechal vyrobit jasanové vlýsky, tedy za lepší cenu získal kvalitnější parkety. Pokud by žalovaný nezasáhl do elektroinstalace, mohla být nadále používána, ale musela být vyměněna z důvodu zásahu žalovaného. Topný systém v bytě si nechali vybudovat manželé [příjmení], z koupelny měli vyvedenou azbestocementovou rouru, do povinnosti majitelů nespadá o ni pečovat, toto byla individuální akce nájemníků. Paní [příjmení] měla zájem si předmětný byt pronajmout v roce 2007, což však nebylo možné, neboť stav bytu to neumožňoval. Při prohlídce v roce 2007 svědek neviděl žádné poškození elektroinstalace, neboť manželé [příjmení] ji užívali, používali spotřebiče, svítili, proto se svědek domnívá, že její provoz nebyl životu nebezpečný. Pokud žalovaný zjistil závadnost elektroinstalace, měl o tom žalobkyni jako většinovou spoluvlastnici vyrozumět. Protože však žalovaný provedl zásahy, jako je odmontování spotřebičů a plynového kotle, bylo již nutné elektroinstalaci předělat dle nových norem.

11. Z výpovědi svědka Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], bratra žalovaného, soud zjistil, že v bytě č. 6 byl mnohokrát, vždy když si manželé [příjmení] stěžovali, že do bytu zateklo a žádali opravy. Manželé [příjmení] žádali opravu oken v souvislosti se zatékáním a dále opravu kouřovodu od kotle, neboť jeho užívání bylo životu nebezpečné. Umístnění kotle nad vanou neodpovídalo současným normám, komínové těleso nesmělo být vedeno světlíkem. Manželé [příjmení] si po nastěhování do bytu byt celý opravili, v posledních letech již neměli na pravidelnou údržbu sílu, v podstatě z bytu utekli s ohledem k postoji bývalého spoluvlastníka Ing. [celé jméno svědka], který nebyl ochoten jim žádné opravy zajišťovat. Okna nebyla ve stavu, kdy by je bylo možné je pouze natřít, bylo potřeba je opravit a zakonzervovat. Do bytu zatékalo, neboť pouze polovina střechy byla nová. Svědek dále uvedl, že kotel si odkoupil od manželů [příjmení], neboť to byl kotel, který tam instalovali za své finanční prostředky. Pokud by bylo v bytě provedeno správné odkouření, mohl by topný systém fungovat nadále. K dohodě o odkoupení kotle od manželů [příjmení] došlo až v době, kdy byl byt v držení žalovaného, ale jednalo se o kotel ve vlastnictví manželů [příjmení].

12. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v předmětném bytě prováděl asi v roce 2009 opravu elektroinstalace, byly měněny rozvody v koupelně a v kuchyni, rozvaděč, zásuvky a vypínače. V okamžiku, kdy započal s elektroinstalacemi, byly v koupelně i v kuchyni přerušené kabely, byla sundána svítidla, ze zdi visely dráty. Jednalo se neodborný zásah. Pokud by nedošlo k zásahům do elektroinstalace, mohla elektřina nadále fungovat, ale v případě, kdy je například demontován kotel, je třeba nová revizní zpráva, a poté se již elektroinstalace předělat musí. V současné době není možné, aby byl kotel umístěn nad vanou, ale je možné, že v době, kdy byla elektroinstalace v bytě zřízena původně, to dle norem možné bylo.

13. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v roce 1991 po úmrtí jeho matky se stal majitelem ¼ domu, ¼ vlastnil jeho bratr [jméno]. Své podíly prodali žalobkyni v červnu 2006 kvůli neudržitelným poměrům v domě. Manželé [příjmení] požadovali odstupné milion korun za byt, který užívali, neboť do něj vložili spoustu peněz. Již v roce 2004 si stěžovali na zanedbávání údržby tohoto bytu a vyjmenovávali nedostatky, konkrétně zatékání, stará netěsnící okna a dveře, dále špatné odvětrání karmy. Majitelům domu byla vytýkána zanedbaná údržba, byt však byl plně obyvatelný. V bytě se svítilo, vypadal normálním obyvatelným dojmem. Slevu na nájemném manželé [příjmení] nikdy nepožadovali. Svědek uvedl, že ví, že manželé [příjmení] si stěžovali na zatékání do bytu, opravy střechy se dělaly pouze částečně, v rozsahu asi 10% její plochy. Etážové topení si vybudovali manželé [příjmení] sami, proto také zůstal jejich byt zařazen ve druhé kategorii.

14. Ze znaleckého posudku [právnická osoba] soud zjistil, že celkovou míru opotřebení objektu domu [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] [anonymizováno], [obec a číslo] znalci stanovili v úrovni 85 %, tzn. že řada prvků je již za hranicí své živostnosti, objekt je v obyvatelném stavu, přičemž došlo kromě běžné údržby a dílčích oprav pouze k částečné výměně střešní krytiny. Konstrukční prvky byly již v roce 2006 hluboko za hranicí jejich životnosti a jejich rekonstrukce je naprosto nezbytná, neboť majitel riskuje havárii. To se týká elektroinstalace, bleskosvodu, svislých rozvodů vody a odpadů. Tyto konstrukční prvky jsou téměř na dvojnásobné hodnotě jejich předpokládané živostnosti. Dále byly v roce 2006 za hranicí živostnosti povrchy podlah, střešní krytina, klempířské konstrukce, vnitřní obklady, vchodové dveře, okna a vnitřní rozvod plynu. Na předmětný byt je i přes dílčí opravy nutné v roce 2006 pohlížet jako na byt, který vyžaduje komplexní rekonstrukci, neboť údržba byla celkově zanedbána, rozvody elektřiny, vody i odpadní trubky byly z roku 1911 a překročily hranici své živostnosti. Okna nebyla dostatečně udržovaná, kromě nátěrů bylo třeba provést i zlepšení jejich tepelných vlastností. Kotel bylo nutné vyměnit a napojit na vyhovující komín, s čímž by byla spojena i úprava rozvodů plynu a elektřiny. Byt by tedy bylo možné v předmětném období pronajmout pouze v případě, že by byla provedena rekonstrukce plynového kotle a komínu. Z hlediska údržby byl byt v zanedbaném stavu, nejzávažnějším problémem byl stav střešní krytiny, kdy docházelo k častému zatékání a narušení krovu. Byla by nezbytná rekonstrukce topného systému a elektroinstalace stejně jako i výměna podlahových krytin, které nesly stopy na zatečení. Žalobkyně svými pracemi provedenými v roce 2009 dosáhla pouze jeho obyvatelného stavu s tím, že žádného zhodnocení daného bytu nedosáhla. Výši místně obvyklého nájemného za předmětný byt v období od 1. 10. 2009 do 30. 9. 2010 znalecký ústav stanovil částkou 309 060 Kč.

15. Znalec [celé jméno svědka] následně ve své výpovědi při jednání odkázal na závěry znaleckého posudku, na kterých setrval a pouze doplnil, že při prohlídce bytu v bytě chyběl kotel a ze zdi trčely dráty, z toho usuzovali, že započala rekonstrukce předmětného bytu. Topení v bytě bylo ve stavu, že bylo nutné udělat rekonstrukci, pokud by se vyměnil nový kotel, musel by se udělat i nový komín a další topenářské práce. Ke skutečnosti, že bylo kotel třeba vyměnit, dospěl znalecký ústav na základě výzvy ze stavebního úřadu. Pokud by se kotel vyměňoval, musel by být již zcela jiným způsobem vyřešen odvod kouřové cesty, neboť odkouření bylo již vyloženě nebezpečné, bylo třeba ho vyměnit. V okamžiku, kdy byl odmontován kotel, již bylo třeba vše předělat a provést revizi, i komín v daném okamžiku již nevyhovoval.

16. Z výslechu znalce Ing. [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázáno, že provedl prohlídku předmětné nemovitosti dne 25. 8. 2005, přičemž konstatoval, že stav bytu byl poměrně tristní, ve špatném stavu byla elektroinstalace, byl demontován kotel ústředního topení a technický stav i ostatních částí bytu byl špatný, byly špatné nátěry oken. Částečně byly demontovány vlysové podlahy, ve dvou místnostech byly nahrazeny neodborně položenou plovoucí podlahou. Byla zanedbaná elektroinstalace, byl demontován odsavač par a karma v kuchyni, rovněž malba byla ve špatném stavu. Byt v té době rozhodně nebyl v obyvatelném stavu. Znalec byl dále přítomen při předávání bytu v srpnu 2009, přičemž špatný stav elektroinstalace byl způsoben dlouhodobou zanedbanou údržbou, přístroje byly životu nebezpečné, rovněž i špatné nátěry oken byly způsobeny dlouhodobou zanedbanou údržbou. V době, kdy se znalec účastnil předání bytu, ze zdi koukaly dráty. Při předání bytu žalovaným byl demontován plynový kotel ústředního topení, dále průtoková karma a odsavač par, byly zde neprofesionálně položeny laminátové podlahy, byly demontovány i zásuvky a vypínače.

17. Z doplňujícího výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že se byl v předmětném bytě podívat v roce 2006, když ho ještě obývali manželé [příjmení], byt byl v obyvatelném stavu, okna nebyla dlouho lakována, dům potřeboval celkovou rekonstrukci. Svědek dále uvedl, že ve střeše jsou stále viditelné díry, které se řešily již před 20 lety. Manželé [příjmení] si nestěžovali na stav elektroinstalace, pouze mluvili o odkouření plynového kotle, ale vzhledem k tomu, že si jej instalovali sami, tak se tím vlastníci domu nezabývali. V obývacím pokoji byly krásné leštěné parkety, žádné závady na těchto parketách svědek neviděl. Svědek uvedl, že o slevu na nájemném manželé [příjmení] nikdy nežádali. Od postavení domu roku 1911 neproběhla žádná rekonstrukce, pouze se řešily havárie a vyměňovaly se koksové kotle za plynové. Vždy se dělaly pouze nouzové opravy střechy, řešilo se prasklé vodovodní potrubí. Od roku 1992, kdy byl svědek správcem domu, žádná rekonstrukce neproběhla.

18. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] soud zjistil, že v roce 2007 hledali s manželem byt ke koupi. Byt č. 6 v domě [anonymizováno] [obec] je zaujal, byl to jeden z nejhezčích bytů, které svědkyně viděla. Byl to byt k nastěhování s tím, že vybavení bylo sice starší, ale použitelné, na podlahách byly parkety. V jakém stavu byla elektřina, plyn nebo okna, to si svědkyně nevybavuje, nepamatuje si ani stav domu z venku.

19. Z doplňujícího výslechu svědka [celé jméno svědka] soud zjistil, že v předmětném bytě byl na místním šetření dne 29. 9. 2015, byt byl v té době obyvatelný, byla opravena část střechy, kterou do bytu zatékalo. Kvalita bytu odpovídala jeho stáří, byt byl udržován a funkční. Za dobu životnosti domu se již elektřina měla minimálně jednou rekonstruovat, neboť vedení elektřiny má určitou omezenou životnost. Okna byla stejná jako v roce 2009, bylo by třeba je repasovat, neboť neodpovídaly nárokům na tepelnou izolaci, byla zralá na kompletní opravu, případně výměnu. Část vedení elektřiny byla v látkovém opletení, jednalo se tedy o původní elektřinu, obvykle se v těchto domech dělala rekonstrukce elektřiny v šedesátých letech do hliníku, tedy elektroinstalace měla být již dávno vyměněna. Životnost takového elektrického vedení byla již překonaná.

20. Z výslechu znalce [celé jméno svědka] soud zjistil, že při prohlídce předmětného bytu zjistil, že do bytu zatékalo, byt nesplňoval hygienické podmínky, aby se v něm dalo bydlet. Bylo zřejmé, že v důsledku zatékání došlo k poškození vlýsek, které byly vzedmuté. Elektroinstalace nemohla fungovat, protože v důsledku zatečení nebyla bezpečná, byly zde zjevné stopy po zatečení, což způsobuje velké riziko poškození izolací elektroinstalace a všech spojů. Dále zde byly silně poškozené nátěry oken, došlo i k jejich deformaci, okna vyžadovala i truhlářské opravy. Vzhledem k tomu, že kotel nelze používat, pokud není bezpečná elektroinstalace, tak nemohlo být topení používáno. Znalec byt prohlédl dne 5. 9. a 20. 9. 2007, dle jeho názoru byl byt neobyvatelný z důvodu jak chybějících podlah, tak především vadné elektroinstalace, byt nesplňoval podmínky bezpečného užívání. Posudek v předmětném domě dělal znalec již v roce 2004, kdy posuzoval opravy střechy, tyto opravy byly udělány naprosto diletantským způsobem, že do domu muselo zákonitě zatékat. Co se týká stavu oken, tak do těch muselo zatékat více než 5 let. Dobu nutnou na provedení oprav podlah svědek odhadoval do jednoho do tří měsíců.

21. Z faktury [jméno] [příjmení] soud zjistil, že instalatérské práce v domě [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] byly fakturovány ve výši 80 529,90 Kč včetně DPH. Faktura byla vystavena dne 23. 8. 2011.

22. Z dohody o narovnání ze dne 18. 6. 2007 soud zjistil, že tímto se žalobkyně a manželé [příjmení] dohodli na způsobu a zániku nájmu předmětného bytu s tím, že tento byt manželé [příjmení] předali dne 18. 8. 2006 žalovanému. Do tohoto data v bytě bydleli, a i když byt vykazoval určité závady, na které byla žalobkyně upozorněna, nepožadovali zajištění náhradního bytu. Nájemci a pronajímatel se tímto dále dohodli, že mezi nimi již neexistují žádné další vzájemné finanční závazky nebo pohledávky s tím, že nájem bytu skončil dne 31. 12. 2006.

23. Z předávacího protokolu ze dne 27. 8. 2009 soud zjistil, že tímto žalovaný předal předmětný byt zpět žalobkyni s poznámkami, že v kuchyni se nenachází kuchyňská linka a světlo, v obytné místnosti je laminátová podlaha, původní parketová podlaha byla odstraněna. V koupelně chybí plynový kotel, žalovaný v předávacím protokolu upozorňoval, že v bytě není platná revize elektřiny a plynu, že její spuštění je nebezpečné.

24. Z faktury Truhlářství [anonymizováno] ze dne 25. 8. 2010 soud zjistil, že žalobkyně zaplatila za dodávku a montáž hrubé podlahy v bytě č. 6 částku 42 150 Kč.

25. Z faktury [jméno] [příjmení] ze dne 22. 12. 2009 soud zjistil, že za elektropráce na adrese [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] [anonymizováno], [obec a číslo] včetně stavebních prací zaplatila žalobkyně částku 78 400 Kč.

26. Z faktury firmy [anonymizováno] ze dne 15. 9. 2009 soud zjistil, že žalobkyně zaplatila za odstranění stávající poškozené laminátové podlahy částku 8 000 Kč, za srovnání stávající prkenné podlahy částku 8 364 Kč plus DPH, celkem tedy částku 18 001 Kč.

27. Z faktury [jméno] [příjmení] – parkety ze dne 22. 9. 2010 soud zjistil, že za dokončení dřevěné podlahy (lepení, broušení, tmelení, lištování a lakování) v bytě č. 6 [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] zaplatila žalobkyně částku 33 825 Kč.

28. Z faktury [jméno] [příjmení] ze dne 28. 6. 2010 soud zjistil, že za projektové práce a inženýrskou činnost na objektu v ulici [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno], [obec a číslo] zaplatila žalobkyně částku 24 500 Kč, z toho za osazení plynového kotle pro bytovou jednotku č. 6 a inženýrskou činnost 4 000 Kč.

29. Z faktury [jméno] [příjmení] – kominictví ze dne 13. 11. 2009 soud zjistil, že žalobkyně zaplatila za kominické práce, a sice dodání a montáž 3 ks spalinových cest na plynová paliva částku 41 311 Kč.

30. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 16. 9. 2010 soud zjistil, že byt č. 6 byl pronajat nájemkyni PhDr. [jméno] [příjmení] od 1. 10. 2010 do 3. 9. 2012 za nájemné ve výši 25 000 Kč měsíčně plus zálohy na služby. PhDr. [jméno] [příjmení] sepsala dne 25. 8 2011 prohlášení, že již v srpnu 2009 jednala s ing. [příjmení] o možnosti dlouhodobého pronájmu předmětného bytu za nájemné 25 000 Kč měsíčně plus služby. Byt měl být uvolněn během července 2009 a pronajat měl být od září 2009, vzhledem k tomu, že se ukázalo, že byt v srpnu 2009 nebyl schopný provozu, k realizaci nájmu proto nemohlo dojít.

31. Z výzvy k zaplacení ze dne 27. 6. 2011 soud zjistil, že tímto žalobkyně vyzvala žalovaného, aby v důsledku materiální škody, způsobené tím, že žalovaný předal žalobkyni byt ve stavu nezpůsobilém užívání a zdevastovaný a bylo třeba jej uvést do původního stavu, žalobkyně po žalovaném požaduje částku 558 690 Kč, z toho částku 306 669 Kč tvoří ušlý zisk z nerealizovaného pronájmu předmětného bytu.

32. Ze znaleckého posudku [celé jméno svědka] ohledně posouzení technického stavu bytu soud zjistil, že prohlídka předmětného bytu byla provedena dne 5. 9. a 20. 9. 2007, v závěru posudku znalec konstatoval, že zjistil stopy po zatečení vody do předmětného bytu, za nejvýznamnější funkční vady, které brání řádnému užívání bytové jednotky, znalec považoval výskyt vlhkosti na povrchu stěn v místnostech bytu, neboť stavba nesplňuje požadavky ochrany zdraví a dále namáhání dřevinných prvků stavby vlhkostí, které vytváří podmínky pro rozvoj dřevokazných škůdců. Znalec při prohlídce zjistil, že došlo k zatečení do bytu střechou, v pokoji č. 1 byla demontována podlaha z vlýsek, neboť nášlapná vrstva byla vzedmutá v důsledku zatečení. Na stěnách v komoře, v kuchyni a v koupelně byly mokré skvrny včetně porostu plísní.

33. Z dopisu manželů [příjmení] ze dne 24. 4. 1995 soud zjistil, že tímto manželé [příjmení] upozorňovali majitele domu na nedostatky v bytě č. 6, konkrétně na protékání střechy s tím, že voda prosakuje do bytu na šesti místech, vnější okna a dveře na balkon se rozpadají, což má vliv i na vnitřní okna, které manželé [příjmení] vlastním náklady před lety opravili, ovšem v současné době není možné tato okna nechat nalakovat, protože dřevo je ztrouchnivělé. Dále uváděli, že v domě není dostatečné osvětlení, nejsou zde zvonky, úklid domu je nedostatečný. Další dopis byl manželi [příjmení] zasílán vlastníkům nemovitosti dne 8. 1. 1996 opět s upozorněním na špatný stav střechy s prosbou o její opravu tak, aby do bytu nezatékalo. Dále uváděli, že stav oken a dveří se stále zhoršuje, což způsobuje únik tepla při topení. Těsnění na takto zničená okna již nelze připevnit a zvětralé dřevo nelze ze zárukou nalakovat.

34. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] soud zjistil, že posuzoval technický stav střešního pláště bytového domu [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] [anonymizováno], [obec a číslo] a konstatoval, že na celé střeše byla provedena repase stávajících komínových lávek a bylo provedeno nové oplechování prostupu hlav komínových těles. S výjimkou nově položených částí je technický stav krytiny velmi špatný, krytina je narušena prasklinami a je zřetelná ztráta odolnosti proti nasáknutí.

35. Z výzvy Stavebního úřadu Městské části Praha 1 ze dne 27. 7. 2006 soud zjistil, že tímto byli vlastníci domu [anonymizováno] [obec] [anonymizováno]. [jméno] [anonymizováno], [obec a číslo] vyzváni k neprodlenému provedení opravy komínových průduchů tak, aby vyhovovaly českým státním normám a předložení dokladu, že jsou schopny bezpečného provozu. Jedná se zejména o komín č. 1 a odkouření od plynového spotřebiče vedené světlíkem. Na nevyhovující stav komínu upozorňoval již Ing. [jméno] [jméno], znalec z oboru stavebnictví, ve svém znaleckém vyjádření ze dne 8. 4. 2003 s tím, že stav zůstal dosud nezměněn.

36. Ze znaleckého posudku komínu [číslo] [rok], vypracovaného [jméno] [příjmení] s prohlídkou dne 1. 3. 2007 soud zjistil, že způsob provedení vyzdění komínu byl neodborný, naprosto špatný, neodpovídá technickým předpisům pro vyzdívání komínových těles. Spotřebiče na plynná paliva se nesmí připojovat do jednovrstvého komína, což u druhého tříprůchodového komína není splněno. Jedná se o laický zásah do komínů, bez zásadních znalostí stavby a provozu komínů. Jednoznačně tedy hrozí bezprostřední nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví. V zájmu ochrany života a zdraví obyvatelů domu je nezbytně nutné, aby na celou spalinovou cestu byla provedena revize revizním technikem komínů na všechna čtyři komínová tělesa a připojené spotřebiče paliv včetně komínu vedeného světlíkem.

37. Ze zprávy revizního technika komínů [jméno] [příjmení] ze dne 13. 3. 2009 soud zjistil, že mu byl zamlčen závažný fakt, že žádný ze spotřebičů neprošel vstupní revizí a kolaudačním řízením. Ze strany žalobkyně mu byly podány mylné informace a byl uveden v omyl. Proto pro posuzované kouřové cesty vydal záporné stanovisko a vyzval majitele domu k odstavení plynových spotřebičů z provozu. Posuzované kouřové cesty nevyhovují provozu na plynná paliva.

38. Další dokazování soud ve věci neprováděl, případně již provedené důkazy nehodnotil, neboť má za to, že shora uvedenými důkazy byl skutkový stav dostatečně zjištěn a takto zjištěný skutkový stav je dostačující pro rozhodnutí ve věci.

39. Po právní stránce soud vycházel z občanského zákoníku platného v době vzniku škody, a sice zákona č. 40/1964 Sb. s tím, že na daný případ aplikoval § 420 odst. 1 OZ, podle kterého každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

40. Po provedeném dokazování zhodnotil soud provedené důkazy jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že žaloba je co do části důvodná. Předně soud konstatuje, že z provedeného dokazování jednoznačně vyplynulo, že žalovaný porušil zákonnou povinnost, když bez souhlasu žalobkyně jako většinového spoluvlastníka nemovitosti svévolně převzal byt č. 6 od původních nájemníků manželů [příjmení] a začal jej užívat. Žalobkyni zcela znemožnil s bytem jakkoliv disponovat a započal provádět rekonstrukci tohoto bytu bez jejího vědomí a bez jejího souhlasu. S těmito pracemi v bytě pokračoval i poté, co bylo soudem vydáno předběžné opatření, které mu provádění jakýchkoliv prací v tomto bytě zakazovalo. Byt poté předal žalobkyni až v srpnu 2009, a to ve stavu, který znemožňoval okamžitý pronájem tohoto bytu a vyžadoval značné opravy. Tímto svým jednáním žalovaný žalobkyni jednoznačně způsobil škodu, za kterou odpovídá, a kterou je žalovaný žalobkyni povinen uhradit.

41. Na druhou stranu je však třeba konstatovat, že je třeba vzít v potaz, zda veškerá škoda, tj. veškeré opravy, které žalobkyně v bytě provedla, je možné klást k tíži žalovanému, tj. zda je zde dána příčinná souvislost mezi vznikem té které konkrétní škody a jednáním žalovaného, a rovněž pak je třeba zabývat se i výší konkrétních škod, za které žalovaný odpovídá.

42. Co se týká prvního nároku, uplatněného žalobkyní, a sice nákladů na odstranění laminátové podlahy a znovu položení nové parketové podlahy ve výši 116 660 Kč (80 % z celkových nákladů 143 825 Kč), soud shledal tento nárok žalobkyně v celém rozsahu důvodným. V řízení totiž bylo zcela jednoznačně prokázáno, že v předmětném bytě byly na podlahách položeny vlýskové, tj. dřevěné podlahy, které žalovaný odstranil a nahradil je novou laminátovou podlahou. V řízení bylo prokázáno, že laminátová podlahy byla položena nekvalitně a kvalitativně se jednalo o mnohem horší podlahu, než je vlýskový podlaha, a to bez ohledu na fakt, že na cenu bytu nemá typ podlahové krytiny podstatný vliv. V bytě byly na podlahách v době jeho převzetí žalovaným dřevěné podlahy, a byť byly na některých místech poškozeny od zatečení, nebylo třeba je kompletně vyměnit, vlýsky mohly být repasovány a použity znovu, k čemuž však nedošlo. Žalovaný svou argumentaci o tom, že vlýsky pouze uskladnil a žalobkyně si je mohla odvézt a do bytu znovu nainstalovat, použil zcela účelově až po koncentraci řízení, nikdy dříve žalobkyni o možnosti si vlýsky převzít neinformoval. Žalobkyně tedy zcela pochopitelně v bytě nahradila nekvalitní laminátovou podlahu za dřevěnou podlahu. Vlýsková podlaha byla sice nahrazena kvalitativně lepší parketovou podlahou, nicméně tyto parkety žalobkyně zakoupila za cenu odpovídající ceně vlýsek. Metráž zakoupených parket pak odpovídá velikosti předmětného bytu. Žalobkyně prokázala výši nákladů, které za demontáž laminátové podlahy, nákup parket a instalaci nové podlahy vynaložila, soud proto v této části shledal žalobu důvodnou.

43. Další položkou byly náklady na pořízení nového kotle a rekonstrukci topného systému. Zde soud shledal důvodné pouze náklady na pořízení nového kotle, neboť bez ohledu na to, že kotel do předmětného bytu nainstalovali manželé [příjmení], je třeba s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 7. 2010, sp. zn. 22 Cdo 2482/2008 konstatovat, že zařízení sloužící vytápění obytných místností jsou nezbytnou součástí obytných domů. Obytné místnosti tedy musí být vybaveny zařízením zajišťujícím dostatečné vytápění s možností regulace tepla. Mezi tato zařízení patří samozřejmě kotle, přičemž plynové a elektrické jsou napojeny na zabudované rozvody plynu nebo elektřiny. Jejich odstraněním z domu bez jejich náhrady jiným zdrojem vytápění se z hlediska dlouhodobého (celoročního) užívání znemožňuje užívání bytů a znehodnocuje stavba sama - významně klesá její užitná hodnota i její cena. Z uvedených skutečností je pak zřejmé, že zabudovaný (na rozvod plynu připojený) kotel je v zásadě součástí stavby ve smyslu § 120 odst. 1 obč. zák. a není samostatnou věcí, je součástí bytu a nemůže být předmětem občanskoprávních vztahů.

44. Pokud tedy součástí předmětného bytu byl plynový kotel, je nepodstatné, kdo jej do bytu instaloval, neboť okamžikem jeho instalace se stal součástí bytu a nemohl být nadále předmětem občanskoprávních vztahů, tedy nebylo možné s ním jakkoliv nakládat, tudíž si ho nemohl bratr žalovaného odkoupit od manželů [příjmení]. Pokud žalovaný umožnil svému bratrovi kotel z bytu odmontovat, byl povinen zajistit do bytu jiný zdroj tepla. Pokud tak neučinil, je povinen nést náklady vynaložené žalobkyní na pořízení nového kotle.

45. Jiná je ovšem situace ohledně nových rozvodů tepla, odkouření a projektu na vybudování nového topného systému. Z provedeného dokazování totiž vyplynulo, že topný systém v předmětném bytě byl zcela nevyhovující a nejen v rozporu se současnými normami, ale i zásadně životu nebezpečný a v takovém stavu jej nebylo možné nadále užívat. Na nebezpečné odkouření plynového spotřebiče světlíkem byli vlastnici nemovitosti upozorňováni již Stavebním úřadem MČ Praha a i znalci se k této otázce vyjadřovali jednoznačně tak že v tomto stavu nebylo možné plynové topení nadále užívat. Pokud by tedy žalobkyně chtěla předmětný byt dále užívat, bylo nutné provést rekonstrukci celého topného systému. Je pravdou, že původní kotel by mohl být nadále užíván, nicméně až po provedení rekonstrukce topného systému a následné revizi. Z uvedeného důvodu shledal soud jako škodu, za kterou žalovaný odpovídá, pouze náklad na pořízení nového kotle, neboť původní kotel mohl být po rekonstrukci topného systému znovu nainstalován. Náklady na pořízení nového kotle žalobkyně přímo nevyčíslila, jsou součástí faktury za rekonstrukci topného systému ve výši 80 529,90 Kč, nicméně znalec konstatoval, že cena nového kotle se pohybuje v rozmezí 30 000 až 40 000 Kč, částku 17 646 Kč, požadovanou žalobkyní, proto soud shledal jako adekvátní.

46. Co se týká požadavku na zaplacení částky 23 520 Kč na rekonstrukci elektroinstalace v předmětném bytě, tuto soud neshledal v příčinné souvislosti s jednáním žalovaného. Je třeba konstatovat, že za prvé elektřina v bytě byla v původním stavu, tj. z roku 1911 a byla již desítky let za hranicí své životnosti. Za druhé pak je třeba poukázat na to, že pokud bylo nutné provést rekonstrukci topného systému pro jeho životu nebezpečný stav, bylo nutné provést i rekonstrukci elektroinstalace, neboť bez toho není možné topný systém uvést do provozu. Tedy žalobkyně byla nucena rekonstrukci elektroinstalací provést proto, aby bylo možné zprovoznit topný systém. Argument žalobkyně, že pokud by žalovaný nezasáhl do stávající elektroinstalace, mohla být nadále užívána, považuje soud za zcela alibistický, když slyšení znalci konstatovali, že elektřinu sice není nutné předělávat, i když současným normám neodpovídá, na druhou stranu bylo jen otázkou času, kdy bude nutné tuto rekonstrukci provést s ohledem na její havarijní stav a energetickou náročnost dnešních domácností. Z uvedených důvodů soud požadavek žalobkyně na zaplacení náhrady škody za rekonstrukci elektroinstalace důvodným neshledal.

47. K požadavku žalobkyně na zaplacení částky 12 100 Kč vynaložené na vnitřní nátěry oken v předmětném bytě, soud uvádí, že je pravdou, že dle tehdy platného Nařízení vlády č. 258/1995 Sb. bylo povinností nájemce provádět opravy jednotlivých částí oken a dveří a jejich součástí (§ 5 odst. 2 písm. b)) a vnitřní nátěry (§ 6), nicméně v daném případě je třeba konstatovat, že okna v bytě byla v tak špatném stavu, že vnitřní nátěry bez jejich repase nebylo možné provést, na což původní nájemci bytu manželé [příjmení] vlastníky nemovitosti opakovaně upozorňovali. Navíc pak provádět tyto nátěry byli povinni manželé [příjmení], nikoliv žalovaný a žalobkyně s manželi [příjmení] uzavřela dohodu o narovnání, ve které strany prohlásily, že mezi nimi již neexistují žádné další vzájemné finanční závazky nebo pohledávky. Soud má proto za to, že manželé [příjmení] nejenže nebyli povinni vnitřní nátěry oken v takto dezolátním stavu provádět, navíc ale žalobkyně výslovně prohlásila v dohodě o narovnání, že vůči manželům [příjmení] nemá žádné pohledávky, tudíž žádný případný závazek manželů [příjmení] nemohl přejít ani na žalovaného. Z uvedeného důvodu shledal soud požadavek žalobkyně na úhradu škody za vnitřní nátěry oken nedůvodným.

48. Žalobkyně dále požadovala zaplacení částky 225 000 Kč jako ušlý zisk z nerealizovaného pronájmu, neboť v důsledku neobyvatelnosti bytu po jeho předání žalovaným jej nebylo možné okamžitě pronajmout. Žalobkyně proto požadovala zaplacení ušlého nájemného za dobu 12 měsíců jako doby nutné k provedení oprav bytu. Vzhledem k tomu, že soud shledal důvodným požadavky žalobkyně na úhradu rekonstrukce podlah a ceny nového kotle, považoval za adekvátní dobu rekonstrukce 5 měsíců. V této době pak byla zohledněna doba cca jednoho měsíce na sehnání potřebných řemeslníků, materiálu a přípravné práce, doba tří měsíců na demontáž stávající podlahy a instalaci nové podlahy a doba cca jednoho měsíce na instalaci a napojení nového kotle, když nelze klást k tíži žalovanému provedení celého nového topného systému. Při výpočtu ušlého nájemného pak soud vycházel z doložené výše nájemného, za které byl předmětný byt pronajatý (25 000 Kč měsíčně) a velikosti spoluvlastnického podílu žalobkyně, tj. ¾. 25 000 Kč x 5 měsíců činí 125 000 Kč, ¾ z této částky pak činí 93 750 Kč.

49. Ze shora uvedených důvodů soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku 228 056 Kč, z toho částku 116 660 Kč na rekonstrukci podlah, částku 17 646 Kč za nákup nového kotle a částku 93 750 Kč jako ušlý zisk, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % ročně plynoucího od 21. 7. 2011, neboť žalovaný se dostal do prodlení šestý den od doručení předžalobní výzvy, kterou převzal dne 15. 7. 2011.

50. Co se týká vzájemného návrhu žalovaného, tento žalovaný před soudem řádně nevznesl, neučinil žádný úkon směřující ke kompenzaci pohledávek, proto se soud tímto jeho návrhem nezabýval.

51. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť žalobkyně měla v řízení úspěch pouze částečný. Původně žalovanou byla částka 444 926 Kč, žaloba byla žalobkyní částečně vzata zpět, úspěšná byla co do částky 228 056 Kč, úspěch žalobkyně tedy činí 51 %. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

52. O nákladech státu rozhodl soud dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že tyto náklady uložil účastníkům zaplatit v poměru jejich úspěchu ve věci, tj. žalobkyni v rozsahu 49 % a žalovanému v rozsahu 51 % Náklady státu tvoří znalečné v celkové výši 30 673,43 Kč (25 510,43 Kč + 5 163 Kč), žalobkyně je proto povinna zaplatit na těchto nákladech částku 10 030 Kč a žalovaný částku 10 643,43 Kč, neboť každému z účastníků byla na tyto náklady započtena složená záloha 5 000 Kč.