40 C 29/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení jdoucím z této částky ve výši 8,25% p.a. za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů tohoto řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhá po žalované z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla doplacení pojistného plnění ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. Žaloba vychází z tvrzení, že dne [datum] došlo při dopravní nehodě ke sražení seřaďovacího návěstidla [anonymizováno] (km [anonymizováno]) v železniční stanici [obec] vozidlem IVECO [registrační značka] (CZ) ve vlastnictví pojištěnce žalované – [anonymizována tři slova]. Následkem této škodní události byla žalobkyně jako provozovatel dráhy nucena vynaložit náklady na odstranění následků mimořádné události a uvedení dopravní cesty do provozuschopného a bezpečného stavu. Tyto náklady žalobkyně vyčíslila a následně i uplatnila u žalované takto: a) externí náklady na opravu návěstidla ve výši [částka], b) mzdové náklady ve výši [částka], c) náklady na služební vozidlo ve výši [částka]. Současně k tomu žalobkyně přiznává a doplňuje výzisk za výkup šrotu ze dne [datum] ve výši [částka]. Celková vzniklá škoda ve výši [částka] byla uplatněna u žalované výzvou ze dne [datum]. Sdělením žalované z [datum] bylo žalobkyni oznámeno, že bylo ukončeno šetření pojistné události a z celkem uplatněného nároku bylo žalobkyni vyplaceno pouze [částka] s tím, že uplatněná částka byla žalovanou ponížena o opotřebení. Žalobkyně s provedenou amortizací nesouhlasí a trvá na výplatě pojistného plnění v celé jí vypočtené výši. Žalobkyně v souvislosti s předmětnou mimořádnou událostí učinila kroky k obnovené plné provozuschopnosti železniční dopravní cesty, tedy pouhé uvedení poškozeného návěstidla do předešlého, normového stavu. Žalobkyně návěstidlo nemodernizovala, nezvyšovala a ani nezlepšovala jeho funkčnost, pouze z technického pohledu obnovila předešlý stav, ovšem samozřejmě za použití pouze takových materiálů a součástek, které zajistí bezpečnost provozování dopravní cesty. Pokud jde o poškozené prvky, není de facto možné obstarat náhradu, která by při zohlednění stáří svou hodnotou odpovídala hodnotě prvků užitých v době uvedení návěstidla do provozu a oprava v ceně se zohledněním amortizace tak není reálně možná.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že trvá na svých závěrech z likvidačního šetření, kdy má za to, že hodnota věci movité i nemovité plynutím času i užíváním klesá. Tato skutečnost se vždy projevuje při vyčíslení skutečné škody na věcech tak, že je proveden odečet opotřebení tak, aby byla zjištěna skutečná cena věci v době poškození. Zároveň v každém konkrétním případě je nutno přihlédnout k tomu, zda poškozený musel na nahrazení funkce věci vynaložit další dodatečné náklady. Z uvedených důvodů má za to, že jí vyplacené finanční plnění je přiměřené vzniklé škodě a navrhla žalobu zamítnout.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Přípisem z [datum] žalobkyně uplatnila u žalované náhradu majetkové újmy, která spočívá ve znehodnocení věci - návěstidla [anonymizována dvě slova], v km [anonymizováno], v železniční stanici [obec], které bylo dne [datum] uraženo při couvání vozidla IVECO, [registrační značka] (CZ), ve vlastnictví pojištěnce žalované. Celková výše škody dosáhla částky [částka], z toho na dopravě [částka], na materiálu [částka], na mzdách [částka] Tyto částky žalobkyně dokládá popisem provedených prací zaměstnanců SSZT [obec] ze dne [datum], knihou jízd, záznamem o spotřebě materiálu, ostatně vyčíslení jednotlivých nákladů na uvedení návěstidla do provozuschopného stavu není ani předmětem sporu mezi žalobkyní a žalovanou (interní komunikace v rámci organizace žalobkyně, kniha jízd od [datum] 00:00 do [datum] 23:59, vyčíslení výše škody v rámci interní komunikace – evidence škod, odběrový záznam – spotřeba materiálu z vlastního skladu ze dne [datum] a [datum], přejímací list ze dne [datum], výkony na pracovním úseku 639). Poškození návěstidla žalobkyně dokládá i fotodokumentací, před pojistnou událostí bylo návěstidlo v provozuschopném, normovém stavu (fotodokumentace, shodné tvrzení). Návěstidlo bylo poškozeno střetem s vozidlem IVECO takovým způsobem, že se jednalo o totální škodu (výzisk za výkup šrotu, fotodokumentace).

5. Přípisem ze dne [datum] žalovaná žalobkyni informovala o výplatě pojistného plnění s tím, že na základě uplatněných a doložených nároků stanovila výši pojistného plnění v částce [částka] (přípis ze dne [datum]). Ke stížnosti žalobkyně ze dne [datum] žalovaná dopisem ze dne [datum] sdělila, že při výpočtu pojistného plnění vycházela z částek škody vyčíslené žalobkyní, od toho však odečetla amortizaci (citované přípisy, interní výpočet náhrady škody provedený žalovanou). Dopisem ze dne 12. 5. 201 žalobkyně žalovanou vyzvala k výplatě doplatku na pojistném plnění, ve kterém svou argumentaci opřela i o aktuální judikaturu (pokus o smír – předžalobní výzva z [datum] dle dodejky doručená dne [datum]). Žalovaná na své argumentaci ve věci amortizace setrvala (přípis žalované z [datum]).

6. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Uvedené se týká zejména návrhu na zpracování znaleckého posudku za účelem zjištění hodnoty poškozené věci před a po poškození, kdy soud dospěl k závěru, že s ohledem na specifičnost předmětného zařízení, kdy s návěstidly není běžně obchodováno a hlavním účely opravy bylo uvedené zařízení do provozuschopného, normového stavu, tedy do stavu před dopravní nehodou, není na místě zjišťovat obvyklou cenu návěstidla před jeho poškozením, a ani uvažovat o zvýšení obvyklé ceny návěstidla a případném bezdůvodném obohacení žalobkyně.

7. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

8. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

9. V posuzované věci jde o nárok z titulu zákonného ručení ve smyslu ust. §§6 a 9 zákona č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle ust. §6 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci. Podle ust. §9 odst. 1 má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele. Podle odst. 2 cit. paragrafu je plnění pojistitele splatné do 15 dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné k zjištění rozsahu jeho povinnosti plnit nebo jakmile pojistitel obdržel pravomocné rozhodnutí soudu o své povinnosti poskytnout pojistné plnění.

10. Podle ust. § 2 písm. g) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném ke dni [datum], tj. ve znění účinném ke dni dopravní nehody, je poškozeným ten, komu byla provozem vozidla způsobena škoda a má nárok na náhradu škody podle tohoto zákona.

11. Podle ust. §2927 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) ten, kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu. Stejnou povinnost má i jiný provozovatel vozidla, plavidla nebo letadla, ledaže je takový dopravní prostředek poháněn lidskou silou.

12. Podle ust. §2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

13. Podle ust. §2969 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

14. Podle ust. §21 odst. 4 zákona č. 77/2002 Sb., o [právnická osoba] dráhy a státní organizaci Správa železnic a zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, státní organizace Správa železnic plní funkci vlastníka a provozovatele dráhy podle zvláštního právního předpisu.

15. Podle ust. §20 odst. 1 zákona č. 264/1994 Sb., o drahách, vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném po její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami. Podle odst. 4 technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí právní předpis.

16. V posuzované věci nebylo mezi účastníky sporu o tom, že v době dopravní nehody ([datum]) bylo vozidlo, jehož provozem došlo ke škodě na majetku žalobkyně, pojištěno u žalované. Ve věci nebylo ani sporu o to, že škoda byla způsobena provozem tohoto vozidla, a že náklady žalobkyně na uvedení železničního návěstidla do provozuschopného, normového, stavu činily částku [částka], kterou žalobkyně snižuje o výzisk za výkup šrotu ve výši [částka]. Konečně, mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že předmětné železniční návěstidlo bylo v době vzniku škodní události provozně způsobilé a vyhovovalo technickým normám a předpisům žalobkyně. Předmětem sporu mezi účastníky byla pouze otázka amortizace nového seřaďovacího návěstidla.

17. Skutečnou škodou je míněn negativní zásah do existujícího majetkového stavu poškozeného. Důvodem může být poškození věci vedoucí ke snížení její hodnoty či jiné snížení hodnoty majetku poškozeného. Škoda musí být vyčíslitelná v penězích a v rámci diferenční teorie se hradí rozdíl mezi stavem před poškozením a po něm. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 444/11 konstatoval, že ustanovení o rozsahu škody mají být vykládána extenzivním způsobem, který zahrnuje všechny ostatní náklady, kterým byl poškozený vystaven v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním škůdce a škodou na věci. Při vyčíslování výše škody pro účely úplného odškodnění nelze postupovat formalisticky, nýbrž musí být reflektována sociální a ekonomická realita a tržní vlivy. V nálezu sp. zn. II. ÚS 2221/07 ze dne [datum] Ústavní soud uvedl, že smyslem a účelem ustanovení přiznávajícího poškozenému právo na náhradu škody je zajistit, aby mu v plné míře byla kompenzována majetková újma, kdy rozsah náhrady v penězích musí zohledňovat výši veškerých jím vynaložených prostředků nutných k obnovení provozuschopnosti, tedy původního majetkového stavu.

18. K otázce samotné amortizace uvedl Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 36/2013, že„ pokud obnovení původního stavu není možné jinak než za použití nových náhradních dílů, oprava byla provedena účelně a směřovala jen k odstranění následků škodné události. Povinnost k úhradě nákladů na uvedení věci do původního stavu nelze přenášet na poškozeného a nedůvodně jej znevýhodňovat oproti škůdci.“ Konečně v nálezu sp. zn. I. ÚS 1902/13 ze dne [datum] Ústavní soud konstatoval, že„ nelze přehlédnout, že poškozenému bylo ono tzv. zhodnocení vozidla protiprávním jednáním v podstatě vnuceno. Opravou vozidla přitom poškozený obvykle sleduje pouze jeho uvedení do stavu před nehodou. Pokud opravu vozidla nelze provést úsporněji a směřovala jen k odstranění následků škodné události, nejeví se Ústavnímu soudu spravedlivé, aby byli poškození pravidelně nuceni doplácet za zprovoznění vozu mnohdy nemalé částky. (…) Uhrazení celé ceny účelně provedené opravy (směřující jen k odstranění následků škodné události) by však vzhledem ke všem výše rozvedeným argumentům mělo být pravidlem.“ 19. Obdobnou právní věcí se pak zabýval i Obvodní soud pro Prahu 8 ve svých rozhodnutích č.j. 7C 26/2018-103 a 29C 211/2020-77, přičemž závěry posledně citovaného rozhodnutí byly potvrzeny i Městským soudem v Praze v rozsudku ze dne 24. 11. 2021, č.j. 72 Co 320/2021-106 Obvodní soud pro Prahu 8 v obou případech dospěl k závěru, že jediným účelem seřaďovacího návěstidla, které bylo před škodnou událostí plně funkční, je zajištění bezpečnosti drážní dopravy, a k obnově jeho funkce mohlo dojít pouze při výměně za nové návěstidlo, když požadavky na technické náležitosti jsou jasně dány a stanoveny závaznými právními předpisy. Odečet amortizace tedy není v tomto případě oprávněný.

20. Ačkoli předmětem posuzované věci je návěstidlo v jiné železniční stanici, typově jde o stejnou věc a zdejší soud tak nemá důvodu odchylovat se od obecných právních závěrů vyjádřených v citovaných rozhodnutích Obvodního soudu pro Prahu 8, nadto potvrzených i soudem odvolacím, a plně respektující v odst. 17 a 18 citovanou judikaturu vyšších soudů. S ohledem na uvedené a na skutková zjištění učiněná v tomto řízení, níže podepsaný soud uzavírá, že rovněž hlavní funkcí návěstidla posuzovaného v tomto řízení je zajištění bezpečnosti drážní dopravy a k obnově jeho plné funkčnosti, před poškozením bezproblémové, mohlo dojít pouze výměnou za nové návěstidlo. Žalobkyně návěstidlo nemodernizovala, nezvyšovala a ani nezlepšovala jeho funkčnost, pouze z technického pohledu obnovila předešlý stav, ovšem za použití pouze takových materiálů a součástek, které zajistí bezpečnost provozování dopravní cesty. V projednávané věci tak není na místě posuzovat pouze ekonomické hledisko hodnoty věci, ale zejména jeho provozuschopnost, která mohla být, s ohledem na specifičnost zařízení, zajištěna pouze výměnou za novou věc. Odečítat tzv. amortizaci tak v předmětném případě není na místě a soud v plném rozsahu vyhověl uplatněnému nároku žalobkyně na doplacení dosud nevyplaceného pojistného plnění spočívajícího v rozdílu mezi vynaloženými náklady na uvedení návěstidla do provozuschopného stavu a dosud vyplaceným pojistným plněním.

21. Soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení z dlužné částky, a to ve výši dle ust. §1970 o.z. ve spojení s ust. §2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za žalobkyní požadovanou dobu od [datum], když náhrada škody se ve smyslu ust. §9 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu stala splatnou ve lhůtě 15 dnů od skončení šetření žalované, tj. již [datum], přičemž žalobkyně tento úrok žádá až od doby pozdější.

22. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši [částka] Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] (dle položky [číslo] bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků) a odměnou v řízení nezastoupeného účastníka za čtyři úkony právní služby ve výši [částka] (tzn. podání návrhu ve věci samé, vyjádření ve věci samé, 2x účast na soudních jednáních dle § 1 odst. vyhlášky č. 254/2015 Sb., v platném znění).

23. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..