40 C 38/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného za účasti vedlejšího účastníka právnická osoba , IČO sídlem adresa vedlejší účastnice zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 2 743 668,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 739 168,16 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. jdoucím z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, kterou se žalobkyně domáhá na žalovaném uhrazení částky ve výši 4 500 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

III. Žalovaný a vedlejší účastník jsou povinni zaplatit žalobkyni, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 279 480 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá náhrady škody ve výši 2 743 668,16 Kč s příslušenstvím vůči žalovanému, jež jí vznikla v souvislosti s jeho porušením povinností advokáta.

2. Z žalobních tvrzení vyplývá, že proti právní předchůdkyni žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizováno] spol. s r.o. (dále jen„ [příjmení]“), byl dne [datum] podán insolvenční návrh, který však byl v řízení u [název soudu] vedeného pod sp.zn. [spisová značka] zamítnut pro neosvědčení úpadku, přičemž následně byly uplatněné pohledávky zamítnuty též rozhodčím nálezem Rozhodčího soudu při [příjmení] komoře ČR a Agrární komoře ČR z [datum] pod sp.zn. [číslo] [příjmení] proto pověřila žalovaného, jakožto jejího právního zástupce, aby vůči navrhovatelům zamítnutého insolvenčního návrhu uplatnil nárok na náhradu škody v souladu s § 147 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen„ IZ“). Žalovaný tuto žalobu, jejímž předmětem byla částka 21 773 052,40 Kč, podal dne [datum] k poštovní přepravě, tudíž na soud dorazila až dne [datum], kde byla následně u Obvodního soudu pro Prahu 7 projednávána pod sp.zn. [spisová značka]. V rámci tohoto řízení zaplatila [příjmení] soudní poplatek v částce 835 150 Kč a část odměny překladatele za účast na jednání ve výši 3 800 Kč (bez DPH). Žaloba však byla dne [datum] rozsudkem soudu I. stupně zamítnuta, přičemž důvodem zamítnutí bylo opožděné podání, jež mělo za následek prekluzi uplatňovaného nároku, dále pak byla [příjmení] uložena povinnost uhradit náklady státu ve výši 700 Kč za odměnu tlumočníka. Žalovaný nicméně doporučil [příjmení] podání odvolání v dané věci, načež byl proto z její strany uhrazen též soudní poplatek za odvolání v částce 1 033 791 Kč. Nicméně Městský soud v Praze, u něhož bylo vedeno odvolací řízení pod sp.zn. [spisová značka] rozhodnutí potvrdil, přičemž taktéž došel k závěru, že žaloba byla podána pozdě a uložil [příjmení] uhradit též náhradu nákladů řízení v I. stupni v částce 665 911,40 Kč a v odvolacím řízení 204 315,76 Kč Celkem tak [příjmení] uhradila během celého řízení 2 743 668,16 Kč, přičemž tuto částku nyní vymáhá žalobkyně jakožto právní nástupkyně [příjmení] včetně zákonných úroků z prodlení ode dne, kdy odeslala poslední z plateb, po žalovaném na základě § 24 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen„ ZA“). Jelikož lhůta stanovená v §147 IZ je lhůtou hmotněprávní, podáním žaloby až dne [datum] a nikoli [datum], došlo k prekluzi práva na náhradu škody, přičemž o této skutečnosti žalovaný [příjmení] nijak neinformoval. Kdyby tak učinil, [příjmení] by neuhradila požadovaný soudní poplatek, v daném řízení nepokračovala a škoda by jí nevznikla. Žalovaný nicméně tuto škodu neuhradil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy doručené dne [datum].

3. Žalovaný na podanou žalobu reagoval ve svém vyjádření ze dne [datum], v němž uvedl, že nárok neuznává a pro povinnost nahradit škodu způsobenou klientovi musí být naplněna podmínka příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti a škodou, která v daném případě naplněna není, neboť není jisté, zda by žalobkyně nemusela nést stejné náklady, i kdyby žaloba nebyla bývala zamítnuta pro pozdní podání.

4. Dne [datum] do řízení přistoupila též vedlejší účastnice, u níž je žalovaný pojištěn a která by musela v případě přiznání žalovaného nároku poskytnout plnění v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou. Dne [datum] se pak vyjádřila v tom smyslu, že byť je povaha lhůty v §147 IZ většinou právní veřejnosti vnímána jako hmotněprávní, žalovaný pouze zastával jiný právní názor, který měl relativně vyargumentovaný. O všech svých krocích [příjmení] informoval a ta s nimi souhlasila, ostatně hradila požadované soudní poplatky. [ulice] účastnice nerozporuje, že [příjmení] vznikly náklady v žalované výši, zpochybňuje však existenci příčinné souvislosti mezi jednáním žalovaného a touto škodou.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující tvrzení: 6. [příjmení] [příjmení] byl dne [datum] podán insolvenční návrh, který byl pravomocným usnesením insolvenčního soudu dne [datum] zamítnut (insolvenční návrh ze dne [datum rozhodnutí], usnesení č.j. [spisová značka]). Toto rozhodnutí bylo žalovanému, který zastupoval [příjmení] i v tomto řízení, doručeno dne [datum] (doručenka). Žalovaný byl následně pověřen vypracováním a podáním žaloby na náhradu škody vzniklé podáním insolvenčního návrhu vůči navrhovatelům. Žalovaný podal dne [datum] k poštovní přepravě žalobu určenou Obvodnímu soudu pro Prahu 7 znějící na částku 21 773 052,40 Kč, která do podatelny tohoto soudu dorazila dne [datum]. Součástí této žaloby byla též plná moc poskytnutá [příjmení], datovaná dne [datum], přičemž pokyn klienta k podání žaloby byl dán včas (žaloba a plná moc založené v zapůjčeném spise Obvodního soudu pro Prahu 7 sp.zn. [spisová značka], nesporné tvrzení). Dne [datum] byla [příjmení] vyzvána k úhradě soudního poplatku 835 150 Kč, ten dne [datum] uhradila (výzva ze dne [datum], potvrzení o platbě).

7. V průběhu řízení žalovaný postupoval samostatně, o námitce možné prekluze [příjmení] neinformoval, neboť ji nevyhodnotil jako rizikovou, proto o této eventualitě informoval klienta až v červnu [rok] (shodné tvrzení). Dne [datum] bylo [příjmení] vyúčtováno tlumočení na jednání dne [datum] v částce 4 745 Kč (3 800 Kč + DPH), i tuto částku [příjmení] uhradila, a to dne [datum] (faktura č. [rok] [číslo], potvrzení o platbě). Dne [datum] byl vydán rozsudek, který žalobu zamítl a uložil [příjmení] náhradu nákladů řízení ve výši 813 424,92 Kč, přičemž jako důvod zamítnutí bylo uvedeno pozdní podání žaloby. Současně byla [příjmení] vyzvána usnesením z téhož dne k náhradě nákladů vynaložených státem na tlumočení ve výši 700 Kč (rozsudek ze dne [datum], usnesení ze dne [datum]). Dne [datum] bylo podáno odvolání proti rozsudku, přičemž [příjmení] byla vyzvána dne [datum] k úhradě soudního poplatku za odvolání v částce 1 033 791 Kč (odvolání ze dne [datum], usnesení ze dne [datum]). Žalovaný [právnická osoba] podání odvolání doporučil, dne [datum] jí pak zaslal email, v němž uvedl, že i vedlejší účastnice si po přezkoumání dokumentů myslí, že by mělo být pokračováno v odvolacím řízení a že si žalovaný toto vyjádření též interpretuje tak, že stejně jako on vidí možnost změny rozhodnutí soudu I. instance. Současně požádal [příjmení] o zaplacení požadovaného soudního poplatku, což žalovaná učinila dne [datum] (email ze dne [datum], potvrzení o platbě, nesporné tvrzení).

8. Dne [datum] odvolací soud rozsudek ve výroku o věci samé potvrdil, změnil pouze výši náhrady nákladů řízení na 665 911,40 Kč v případě řízení před soudem I. stupně a současně uložil povinnost náhrady nákladů odvolacího řízení v částce 204 315,76 Kč, neboť také došel k závěru, že pokud byla žaloba podána až [datum], nárok [příjmení] již zanikl. [příjmení] tak uhradila náklady státu dne [datum] a žalovaným v řízení vedeném Obvodním soudem pro Prahu 7 pod sp. zn. [spisová značka] dne [datum rozhodnutí] (rozsudek ze dne [datum], potvrzení o platbách).

9. Dne [datum] uplatnila [příjmení] nárok na náhradu škodu u žalovaného, následně však s účinností ke dni [datum] došlo k přeměně [příjmení] odštěpením sloučením, přičemž uplatňované právo přešlo na žalobkyni (uplatnění nároku ze dne [datum], projekt rozdělení ze dne [datum]). Dne [datum] byl žalobkyní nárok urgován a konečně dne [datum] byla zaslána též předžalobní výzva, žalovaný však neuhradil ničeho (urgence ze dne [datum], předžalobní výzva ze dne [datum]).

10. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedená shodná či nesporná tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení, případně z dalších provedených důkazů nevyplynuly skutečnosti relevantní pro rozhodnutí.

11. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

12. Uvedený skutkový stav posoudil soud po právní stránce následujícím způsobem:

13. Dle § 147 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon (dále jen„ IZ“) ve znění platném do [datum] jestliže řízení o insolvenčním návrhu věřitele bylo zastaveno nebo insolvenční návrh byl odmítnut vinou insolvenčního navrhovatele, má dlužník nebo jiný dlužníkův věřitel proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. Jde-li o odpovědnost vůči dlužníku, má se v pochybnostech za to, že insolvenční navrhovatel zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu zavinil.

14. Dle § 147 odst. 4 IZ ve znění platném do [datum] žalobu podle odstavců 1 až 3 musí dlužník podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu, a jiný dlužníkův věřitel nejpozději do 3 měsíců od zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku; o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí. Nejde o incidenční spor.

15. Dle § 147 odst. 5 IZ ve znění platném do [datum] nebyla-li včas podána žaloba podle odstavců 1 a 2, právo dlužníka na náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 tím zaniká.

16. Dle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen„ ZA“) je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

17. Dle § 24 odst. 1 ZA advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za újmu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li újma způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za újmu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena. 18. [příjmení] byla dána odpovědnost advokáta za újmu, musí tedy dojít z jeho strany k porušení povinností advokáta, klientu musí vzniknout újma a mezi tímto porušením a újmou musí existovat příčinná souvislost (tzv. kauzální nexus).

19. Soud v dané věci shledal porušení povinnosti advokáta ve smyslu § 16 odst. 1 ZA. Za jednání v rozporu s tímto ustanovení soud považuje vedení řízení (včetně odvolacího) ve věci, jež byla z hlediska časového prekludována. Soud dospěl k závěru, že výklad povahy lhůty stanovené § 147 odst. 5 IZ není právně obtížný či rozporuplný, i právní literatura a judikatura hovoří jednotně tak, že jde o lhůtu hmotněprávní (např. Kotoučová, J. a kol. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010 či rozsudek Nejvyššího soudu ČR 29 Cdo 5640/2015). Pokud tedy žalovaný advokát podal žalobu po uplynutí prekluzivní lhůty a v řízení pokračoval, aniž by v jeho průběhu klienta na možnou prekluzi nároku upozornil, a to ani poté, co byla tato námitka uplatněna žalovanou stranou, nadto po doručení rozsudku doporučil i podání odvolání, dopustil se porušení povinnosti řádně hájit a zastupovat oprávněné zájmy svého klienta, jelikož žaloba byla z právě tohoto jediného důvodu zamítnuta. Pokud předmětem odvolání bylo i zpochybnění způsobu doručení zamítavého usnesení insolvenčního soudu žalovanému (od jeho doručení počíná běh lhůty k podání odškodňovací žaloby v občanskoprávním řízení), tato otázka se bezprostředně dotýkala běhu prekluzivní lhůty ve smyslu ust. § 147 odst. 4 IZ tedy stejného a jediného důvodu, proč byla odškodňovací žaloba zamítnuta. Pokud žalovaný uvádí, že pouze zastával jiný právní názor, soud podotýká, že u advokáta je nepochybně možno očekávat znalost platného práva a pokud tak právní názor žalovaného byl v rozporu s většinovým názorem odborné veřejnosti, měl na tuto situaci klienta neprodleně upozornit, situaci i svůj názor vysvětlit a projednat s ním další postup ve věci, to však žalovaný neučinil.

20. Ohledně vzniklé újmy mezi účastníky nebyly rozpory, když žalobkyně nepožadovala náhradu částky, kterou mohla získat v případě, že by žaloba byla úspěšná, ale pouze náhradu nákladů řízení, které prokazatelně vynaložila v řízení, které však pro prekluzi uplatňovaného nároku nemohlo skončit jinak než zamítnutím z tohoto důvodu. Soud tak došel k závěru, že žalované skutečně vznikla újma, nicméně jako účelně vynaložené náklady shledal pouze částku 2 739 168,16 Kč, naopak částku celkem 4 500 Kč vynaloženou na tlumočníka sjednaného [příjmení] pro tlumočení bývalému jednateli na soudním jednání dne [datum] jako účelně vynaloženou neshledal.

21. Mezi porušením povinnosti advokáta a újmou způsobenou zamítnutím žaloby je pak dána příčinná souvislost, neboť v případě, že by žaloba byla podána včas, neskončila by neúspěchem pro prekluzi nároku. V samotném řízení nebyla otázka existence nároku samého nijak přezkoumávána, a pokud by žalobkyně žalovala na náhradu škody spočívající v meritu částky prohraného sporu, příčinná souvislost by dána nebyla. Pokud však žalobkyně žádá nahradit náklady řízení, k jejichž zaplacení byla zavázána, příčinná souvislost dána je. Tento závěr je ostatně v souladu s rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí], sp.zn. [spisová značka], který shledal příčinnou souvislost mezi jednáním advokáta, který podal žalobu proti subjektu, který v daném případě nebyl pasivně legitimován, advokátu však dle názoru odvolacího soudu mělo být jako odborníku v oblasti práva jasné, že taková žaloba nemůže být z tohoto důvodu úspěšná. V případě zde projednávané žaloby je situace obdobná, neboť došlo k podání žaloby po prekluzi požadovaného nároku, která z tohoto jediného důvodu nemohla skončit jinak než zamítnutím bez ohledu na to, zda klientovi vznikla škoda, jejíž náhrady se dožadoval v řízení před Obvodním soudem pro Prahu 7.

22. Jelikož tak soud došel k závěru, že byly naplněny všechny podmínky pro vznik odpovědnosti žalovaného, přiznal žalobkyni požadovanou náhradu škody v tom rozsahu, v němž shledal vynaložené náklady účelnými, vyhověl jí proto v rozsahu 2 739 168,16 Kč včetně zákonných úroků z prodlení běžících od marného uplynutí lhůty k plnění dle výzvy z [datum] a toliko v částce 4 500 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení v naprosté většině úspěšná a pouze v nepatrné části neúspěšná, plný nárok na náhradu nákladů řízení v částce 279 480 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 137 184 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 743 668,16 Kč sestávající z částky 19 300 Kč za každý z šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, vyjádření ze dne [datum], účast na jednáních dne [datum] a [datum]) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 117 600 Kč ve výši 24 696 Kč.

24. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.