40 C 69/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: na neplatnost výpovědi

I. Žaloba, kterou žalobkyně žádá, aby soud určil, že výpověď z Nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] učiněná žalovanou vůči žalobkyni, je neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované, k rukám jejího pr. zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 10 164 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá, aby soud určil, že výpověď z Nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] uzavřené dne [datum rozhodnutí] učiněná žalovanou vůči žalobkyni je neplatná. Žaloba vychází z tvrzení, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne [datum rozhodnutí] uzavřena Nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo], jejímž předmětem je přenechání části nemovité věci pronajímatele – pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], o výměře 188 m2, k užívání žalobkyni za účelem provozování její podnikatelské činnosti. Dne [datum] žalobkyně obdržela od žalované nedatovanou písemnost, jíž byla vyrozuměna o vypovězení nájemní smlouvy v souladu s čl. V odst. 1 nájemní smlouvy. Právním titulem k podané výpovědi bylo usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]. Proti výpovědi žalobkyně vznesla dne [datum] námitky, žalovaná však svou výpověď zpět nevzala. Žalobkyně má za to, že výpověď je neoprávněná a neplatná, a to z následujících důvodů. Žalobkyně má předně za to, že usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum] je neplatné, neboť [jméno] hl. m. [obec] není kompetentní k vydání rozhodnutí o schválení právních jednání zahrnujících výpovědi, tato pravomoc patří ve smyslu zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě [obec], zastupitelstvu hlavního města Prahy, neboť se jedná o rozhodování o majetkové účasti hlavního města na podnikání jiných osob. Usnesení vydané k tomu nekompetentním orgánem způsobuje jeho neplatnost. Žalobkyně má dále za to, že výpověď měla být po dobu nejméně 15 dnů před jejím schválením zveřejněna podle ust. §36 odst. 1 zákona o hl. m. [obec]. I porušení této povinnosti pak způsobuje neplatnost takto učiněného právního jednání. Žalobkyně také namítá, že podáním výpovědi žalovaná postupovala v rozporu se zásadami proporcionality, rovného přístupu a zákazu diskriminace, když v rozporu se závěry učiněnými v usnesení Rady [číslo] nevyzvala žalobkyni k uzavření dodatku či k obnovení jednání o změně nájemní smlouvy. Z textu usnesení přitom není zřejmé, co bylo rozlišujícím kritériem, na jehož základě se žalovaná rozhodla některé nájemní smlouvy ukončit a jiné nikoli. Žalobkyně považuje předmětné usnesení za nepřezkoumatelné a neurčité, když bez řádného zdůvodnění pouze odkazuje na vágní termíny jako je„ přínosnost“,„ estetické vlastnosti“ či„ kultivace prostředí“ přičemž není zdůvodněno, které nájmy mají být vypovězeny a ke kterým má být uzavřen dodatek. Žalobkyně má za to, že usnesení [číslo] bylo přijato na základě protichůdně zpracovaných studií zaměstnanci IPR a vlastních nákresů, bez odborně zpracované studie průchodnosti, bez projednání materiálů veřejností, bylo tedy založeno na nedostatečných podkladech a nedostatečně zjištěných dopadech, které jsou přímým důsledkem jeho naplnění. Vzhledem k uvedeným skutečnostem podal spolek POHO [obec a číslo] z. s. dne [datum] podnět Ministerstvu vnitra k provedení kontroly výkonu samostatné působnosti podle §107 a násl. zákona č. 131/2000 Sb., hlavním městě [obec], za účelem zrušení usnesení Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum]. Jelikož o tomto podnětu nebylo dosud rozhodnuto, navrhla žalobkyně současně přerušení řízení do vydání rozhodnutí Ministerstva vnitra. Žalovaná rovněž při přijetí usnesení [číslo] resp. učinění výpovědi, nezohlednila negativní důsledky pandemie COVID-19 na restaurační zařízení v centru měst, naopak žalovanou zvolený přístup může být v kontextu výše uvedeného pro nájemce dotčených smluv, tzn. provozovatele tzv. předzahrádek, likvidační. Žalobkyně dále namítá, že podáním výpovědi bylo porušeno její legitimní očekávání, když celospolečenskou snahou bylo přijímat kroky směřující k obnovení činností společnosti do stavu jejího fungování v době před začátkem pandemie onemocnění COVID-19, přičemž podání výpovědi je krokem přesně opačným. V kontextu všeho výše uvedeného lze jednání žalované považovat za rozporné s dobrými mravy.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že s tvrzení o nepříslušnosti [anonymizována dvě slova] [obec] přijmout usnesení [číslo] se neztotožňuje, kdy je přesvědčena, že [jméno] [anonymizováno] [obec] byla orgánem způsobilým k rozhodování ve věci výpovědi z nájemní smlouvy s žalobkyní. Rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí totiž představuje záležitost, která patří do samostatné působnosti hl. m. [obec] dle ust. § 16 zákona o hl. m. [obec] (k tomu též rozsáhlá judikatura Nejvyššího soudu – např. 26 Cdo 1784/2020-215). Námitka ohledně neurčitosti předmětného usnesení postrádá relevantní podklad, když ze samotného usnesení je zřejmé, k jakým úkonům má směřovat, přičemž ve výroku je též uveden termín, do kterého mají být tyto úkony provedeny a kdo je má provést. K námitce ohledně důsledků COVID-19 žalovaná uvedla, že přijaté úkony s pandemií nikterak nesouvisí, tato věc by byla řešena bez ohledu na to, zda by k pandemii došlo, neboť dokument„ Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizováno] cestě a [anonymizováno] korzu“ byl plánován a připravován ještě před začátkem samotné pandemie. [jméno] hl. m. [obec] či samotná žalovaná neporušila žádný zákonný postup, když záměr vypovědět nájemní smlouvu nezveřejnila podle ust. §36 zákona o hl. m. [obec], když tato povinnost je dána pouze v případě prodeje, směny, darování, pronájmu, propachtování nebo výpůjčky nemovité věci nebo práva stavby. Konečně, výpověď smlouvy v souladu s jejími dohodnutými ustanoveními nemůže být považováno za výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

4. Dne [datum] žalobkyně a žalovaná uzavřely nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo], na základě které žalovaná pronajala žalobkyni část pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec], a to část o výměře 188 m2, dle situace vyznačené na situačním plánku, který tvoří přílohu [číslo] smlouvy, za výhradním účelem umístění předzahrádky. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. V čl. V odst. 1 strany sjednaly, že pronajímatel i nájemce jsou oprávněni smlouvu vypovědět v tříměsíční výpovědní lhůtě i bez udání důvodu. Výpovědní lhůta počíná běžet od prvého dne měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně (nájemní smlouva ze dne [datum]).

5. Dne [datum] [jméno] hl. m. [obec] vydala usnesení [číslo] kterým schválila uzavření dodatků k nájemním smlouvám dle přílohy [číslo] usnesení a výpovědi z nájemních smluv dle přílohy [číslo] usnesení. Zpracování a podpis dodatků uložila k provedení [anonymizováno] – [anonymizováno] MHMP ([stát. instituce] – odbor hospodaření s majetkem), s kontrolním termínem [datum]. V příloze [číslo] je jmenovitě uvedena nájemní smlouva č. [spisová značka] [číslo] (usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] včetně příloh [číslo]). Z důvodové zprávy k tomuto usnesení dále vyplývá, že navazuje na usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] z [datum], kterým byl schválen dokument„ Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na [anonymizováno] cestě a [anonymizováno] korzu“, jehož cílem je kultivovat a zkvalitnit formu a intenzitu využití dvou významných os chráněného území [anonymizováno] památkové rezervace – [anonymizováno] cestu a [ulice] korzo tak, aby byla zajištěna jejich dobrá prostupnost. Uvedené se pak mimo jiné týká smluv o nájmu veřejného prostranství v této oblasti, kdy žalovaná se má napříště tímto dokumentem řídit a připravit návrhy na schválení úprav stávajících nájemních smluv nebo jejich vypovězení a neuzavírat nájemní smlouvy nové.

6. Přípisem ze dne [datum] (opatřeno kvalifikovaným elektronickým podpisem) žalovaná vypověděla nájemní smlouvu č. [spisová značka] [číslo] v souladu s jejím čl. V. odst. 1. bez udání důvodu a po předchozím schválení tohoto právního jednání [jméno] hl. m. [obec] (usnesení [číslo]). Výpověď byla podána za žalovanou [příjmení] [jméno] [příjmení], ředitelem odboru hospodaření s majetkem hl. m. [obec] (výpověď ze dne [datum]). Dne [datum] žalobkyně podala námitky proti výpovědi nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo], která jí byla doručena dne [datum] (námitky proti výpovědi).

7. Usnesením č. j. [číslo jednací] [název soudu] rozhodl o žalobě žalobkyně proti usnesení Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum] tak, že žaloba se odmítá. Důvodem odmítnutí byla skutečnost, že soudy ve správním soudnictví poskytují ochranu veřejným subjektivní právům a nikoli soukromoprávním věcem (usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací]).

8. Dne [datum] spolek POHO [obec a číslo] z.s. podal Ministerstvu vnitra podnět k provedení kontroly výkonu samostatné působnosti podle ust. § 107 a násl. zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. [obec], a to za účelem zrušení usnesení Rady hlavního město Prahy [číslo] ze dne [datum]. Ve svém podání namítá nezákonnost citovaného usnesení z důvodu, že [jméno] hl. m. [obec] není kompetentní k vydání rozhodnutí o schválení právních jednání zahrnujících výpovědi, v usnesení absentuje uvedení rozlišujícího kritéria, na jehož základě se žalovaná rozhodla některé nájemní smlouvy ukončit a jiné nikoli, usnesení je nepřezkoumatelné a neurčité, když bez řádného zdůvodnění pouze odkazuje na vágní termíny jako je„ přínosnost“,„ estetické vlastnosti“ či„ kultivace prostředí“, usnesení bylo přijato na základě protichůdně zpracovaných studií zaměstnanci IPR a vlastních nákresů, bez odborně zpracované studie průchodnosti, bez projednání materiálů veřejností, a bylo tedy založeno na nedostatečných podkladech a nedostatečně zjištěných dopadech (podání spolku POHO [obec a číslo] z.s. z [datum]).

9. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování (dokumentem [anonymizováno]„ Analýzu [anonymizováno] Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum] vypracovaným dne [datum], dokumentem Posouzení metodologické stránky realizovaného průzkumu„ Sčítání pěších na území [anonymizováno] korza“, Analýzy usnesení Rady hlavního města Prahy [číslo] ze dne [datum] vypracovaným dne [datum], usnesením Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum]) soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

10. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

11. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

12. Podle ust. § 16 zákona č. 131/2000 Sb., o hl. m. [obec] (dále jen„ ZoHMP“) do samostatné působnosti hlavního města Prahy patří spravování záležitostí, které jsou v zájmu hlavního města Prahy a jeho občanů, pokud nejde o výkon přenesené působnosti hlavního města Prahy nebo úkoly, které jsou zvláštními zákony svěřeny správním úřadům jako výkon státní správy. Do samostatné působnosti hlavního města Prahy pak patří zejména záležitosti uvedené v § 59 a 68 tohoto zákona.

13. Podle ust. §68 odst. 3 [příjmení] [jméno] hlavního města Prahy rozhoduje v záležitostech samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud nejsou zákonem vyhrazeny Zastupitelstvu hlavního města Prahy nebo pokud si je Zastupitelstvo hlavního města Prahy nevyhradí. Ust. §68 odst. 2 obsahuje výčet oblastí, které jsou vyhrazeny k rozhodování [jméno] hl. m. [obec], podle písm. m) jí přísluší rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5 000 000 Kč, v případ vyšší majetkové účasti hl. m. [obec] je pak rozhodování svěřeno Zastupitelstvu (§59 odst. 3) písm. b) ZoHMP).

14. Jakkoli žalobkyně dovozuje, že udělení výpovědí z nájmu nemovité věci je rozhodováním o majetkové účasti hl. m. [obec] na podnikání jiných osob, tento závěr neodpovídá dikci ani smyslu zákona, kdy smyslem a účelem citovaného ustanovení §68 odst. 3 je úprava kompetenčních pravomocí při rozhodování o nakládání s majetkem hl. m. [obec] v případě záměru města majetkově se účastnit na podnikání jiných osob (např. prostřednictví vkladu do právnické osoby) nikoli při rozhodování o nakládání s vlastním majetkem jak je tomu v posuzované věci (udělení výpovědi z nájmu vlastního pozemku).

15. Rozhodování o nakládání s vlastním majetkem, včetně podání výpovědi z vlastní nemovitosti, bezpochyby patří do samostatné působnosti hl. m. [obec], a rozhodování v této oblasti je tak primárně svěřeno [jméno] hl. m. [obec] (§68 odst. 3 ZoHMP). K tomuto výkladu se přiklání i judikatura, podle které rozhodování v oblasti pronájmu nemovitých věcí představuje záležitost, která patří do samostatné působnosti hl. m. [obec] a k podání výpovědi z takové nájemní smlouvy je třeba pod sankcí neplatnosti právního jednání předchozího souhlasu Rady hl. m. [obec] (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 1784/2020-2015).

16. Námitka žalované, že výpověď z Nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] je neplatná (§580 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník), neboť nebyla schválena Zastupitelstvem hl. m. [obec], ale [jméno] hl. m. [obec], je tedy nedůvodná.

17. Podle ust. §36 ZoHMP záměry hlavního města Prahy nebo městských částí prodat, směnit, darovat, pronajmout, propachtovat nebo vypůjčit hmotnou nemovitou věc nebo právo stavby anebo je přenechat jako výprosu a záměry hlavního města Prahy nebo městských částí smluvně zřídit právo stavby k pozemku ve vlastnictví hlavního města Prahy hlavní město Praha nebo městská část zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před schválením v orgánech hlavního města Prahy nebo v orgánech městských částí vyvěšením na úřední desce Magistrátu hlavního města Prahy nebo na úřední desce úřadu městské části, aby se k nim mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může hlavní město Praha nebo městská část zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud hlavní město Praha nebo městská část záměr nezveřejní, je právní jednání neplatné.

18. Jelikož záměr vypovědět Nájemní smlouvu č. NAP/83/01 [číslo] nebyl žalobkyní dopředu zveřejněn, žalovaná má za to, že výpověď je neplatná. K uvedené námitce soud uvádí, že ust. §36 ZoHMP stanoví povinnost předchozího zveřejnění záměru pouze pro případ vzniku popsaných smluvních vztahů, nikoli pak pro případy jejich zániku. Uvedené koresponduje i se smyslem a účelem tohoto ustanovení, kterým je umožnit veřejnosti stát se účastníkem těchto smluvních vztahů, kterýžto smysl se v případě jejich zániku pochopitelně ztrácí. Na základě uvedeného má soud za to, že rovněž námitka neplatnosti výpovědi z důvodu nezveřejnění záměru smlouvu vypovědět není důvodná.

19. Další námitky žalobkyně se týkají neplatnosti samotného usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] kterým byla výpověď Nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] schválena. Žalobkyně v této souvislosti podala žalobu ke správnímu soudu, tato však byla [název soudu] usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pravomocně odmítnuta z důvodu nedostatku pravomoci správních soudů, když v přezkoumávaném věci jde o rozhodování ve věci vyplývající ze vztahů soukromého práva. Tato skutečnost ostatně vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu, Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 500/2014, nález sp. zn. I. ÚS 2574/14 či rozhodnutí zvláštního senátu NSS sp. zn. Konf 81 [číslo]), podle kterých zastupitelstvo či rada obce vytváří svými rozhodnutí v oblasti samostatné působnosti vůli obce, jde tedy o právní jednání obce, nikoli o rozhodování v oblasti veřejného práva. Soudní přezkum platnosti takovýchto rozhodnutí tak zásadně patří do působnosti obecných civilních soudů stejně jako přezkum platnosti právních úkonů jiných osob. Zdejší soud proto tuto námitku posoudil jako předběžnou otázku ve smyslu ust. §135 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Z popsaného důvodu tak neshledal opodstatněným ani návrh žalobkyně na přerušení řízení vznesený v průběhu jednání konaného dne [datum].

20. Žalobkyně namítá neurčitost předmětného usnesení Rady hl. m. [obec], když neobsahuje odůvodnění kritérií, na jejichž základě mají být vybíráni nájemci, se kterými bude nájemní smlouva rozvázána a se kterými nikoli. K uvedenému soud uvádí, že usnesení Rady hl. m. [obec] [číslo] ze dne [datum] zcela určitě stanoví, že jsou jím schvalovány dodatky k nájemním smlouvám dle přílohy [číslo] usnesení a výpovědi z nájemních smluv dle přílohy [číslo] usnesení. Zpracování a podpis dodatků bylo uloženo k provedení [anonymizováno] – [anonymizováno] MHMP (Magistrát hl. m. Prahy – odbor hospodaření s majetkem), s kontrolním termínem [datum]. V příloze [číslo] je pak jmenovitě uvedena nájemní smlouva č. NAP/83/01 [číslo]. Usnesení dále obsahuje důvodovou zprávu, která stručným způsobem shrnuje důvody a účely jeho přijetí. Soud má dále za to, že v případě, kdy smluvní strany v Nájemní smlouvě č. NAP/83/01 [číslo] samy dohodly možnost výpovědi z nájmu bez udání důvodu, tento důvod nemusí obsahovat ani samotná výpověď a ani právní akt, kterým je záměr podat výpověď schvalován. Stejné zdůvodnění pak lze uplatnit i na ostatní žalobkyní namítané důvody neplatnosti předmětného usnesení (nedostatečné zpracování podkladů pro jeho přijetí spočívající v protichůdně zpracovaných studií zaměstnanci IPR a vlastních nákresů, bez odborně zpracované studie průchodnosti, bez projednání materiálů veřejností), soud tak v posuzované věci přezkoumával platnost předmětného usnesení z obecných hledisek platnosti právních jednání, v kterémžto rozsahu neshledal žádné nesrovnalosti. Uvedené se pak týká i námitek rozporu tohoto jednání proti dobrým mravům, zejména v souvislosti s dozvuky opatření nařízených po dobu pandemie onemocnění COVID-19 což platí tím víc v případě, kdy je tvrzeno, že dokument„ Prostupnost a kultivace veřejného prostoru na Královské cestě a Hradebním korzu“ byl připravován ještě před (a bez ohledu na) zahájením první vlny pandemie COVID-19.

21. Pokud jde o posouzení samotné výpovědi a námitku, že nebyla opatřena podpisem, soud poukazuje na skutečnost, že byla podepsána ředitelem odboru hospodaření s majetkem hl. m. [obec], [jméno] [příjmení], a to prostřednictvím kvalifikovaného elektronického podpisu ve smyslu zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Samotná výpověď pak svým obsahem splňuje veškeré náležitosti zákona č. 89/2012 Sb., ostatně žádné nedostatky v této oblasti žalobkyní ani namítány nebyly.

22. Vzhledem ke všemu shora řečenému soud dospěl k závěru, že výpověď byla podána v souladu s ust. čl. V. odst. 1 Nájemní smlouvy č. [spisová značka] [číslo] i zvláštními požadavky stanovenými ZoHMP a je tedy platná, pročež žalobu pro nedůvodnost zamítl (výrok I.)

23. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 a contrario a plně úspěšné žalované přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 10 164 Kč Náklady sestávají z odměny právního zástupce žalobce v celkové výši 7 500 Kč (tzn. převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), paušální náhrady hotových výdajů právního zástupce žalobce za tři úkony právní služby v celkové výši 900 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění) a DPH ve výši 21 % z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 1 764 Kč.

24. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.