40 C 75/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Ivetou Cvingráfovou, jako zastupující soudkyní, ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 96 969 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 96 969 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 22 542,30 Kč, k rukám právního zástupce žalované [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 96 969 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že žalovaná částka představuje nedoplatek na odkupném z pojistné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanou, která odkupné mylně stanovila a vyplatila v částce 119 619 Kč. Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] pojistnou smlouvu o životním pojištění [anonymizováno] Invest [číslo] s počátkem plnění dne [datum], pojistnou dobou 19 let a sjednaným měsíčním pojistným ve výši 1 000 Kč. Pojištění bylo ukončeno s výplatou odkupného ke dni [datum] Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky, verze [anonymizováno] [číslo] a doplňkové pojistné podmínky, verze [anonymizováno] [číslo]. Žalobce k mylné výši odkupného odkázal na ust. § 3 písm. x) zák. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, na ujednání ve všeobecných a doplňkových pojistných podmínkách, dle kterých výši odkupného pojistitel stanoví podle pojistně technických zásad, odkupné se určuje jako část nespotřebovaného pojistného ukládaná pojistitelem jako technická rezerva vypočtená matematickými metodami k datu zániku pojištění; a na to, že žalovaná porušila povinnost vyplývající z ust. § 66 odst. 2 písm. f) zák. č. 37/2004 Sb., seznámit zájemce o pojištění se způsobem určení výše odkupného. V daném případě tak má být odkupné rovno zaplacenému pojistnému, neboť smluvní dokumentace neumožňuje žalované zaplacené pojistné snižovat (spotřebovávat) o jakoukoli položku. Žalobce uvedl, že žalované za dobu trvání pojistné smlouvy uhradil celkem 216 138 Kč, žalovaná na odkupném plnila 119 619 Kč, a proto žalobce požaduje rozdíl mezi plněními ve výši 96 969 Kč. Pro případ, že soud vyhodnotí smlouvu uzavřenou mezi žalobcem a žalovanou jako absolutně neplatný právní úkon, uvádí žalobce, že se jedná o spor spotřebitele s podnikatelem, na který se vztahuje směrnice Rady 93/13 EHS ze dne [datum], o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách. Žalobce v této souvislosti odkázal na rozsudek SDEU ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo] a stanovisko [jméno] [příjmení] předneseném dne [datum], s tím, že při posouzení pojistných smluv jako neplatných a vypořádání bezdůvodného obohacení soud nemá k objektivní promlčecí lhůtě vůbec přihlédnout. Ve vztahu k neplatnosti některých ujednání pojistných smluv je klíčové, že žalobce nebyl žalovanou s pojistně matematickými metodami seznámen, ty se proto nestaly součástí pojistných smluv. K otázce vrácení plnění z neplatné smlouvy žalobce odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 29 Odo 52/2002, ze kterého vyplývá, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů. K vypořádání vzájemných plnění dochází v intencích § 457 obč. zák. formálně k okamžiku, kdy nárok na vydání bezdůvodného obohacení vznikl; a v okamžiku svého vzniku nárok nemůže být promlčen. Žalobce uvedl, že poslední vzájemně zúčtovatelná plnění žalobce a žalované se setkala k datu [datum]. Po tomto datu žalobce uhradil částku 96 969 Kč (přičemž jen po datu [datum], tedy tři roky před podáním žaloby, uhradil 6 768 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaná peněžité plnění žalobci neposkytla ani poté, co byla o zaplacení upomenuta zástupcem žalobce předžalobní upomínkou ze dne [datum], obrátil se žalobce se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. K tvrzení žalobce, že se žalovaná bezdůvodně obohatila na úkor žalobce tím, že bez právního titulu snižovala kapitálovou hodnotu pojištění, avšak nároky právně nekvalifikuje jako nároky z bezdůvodného obohacení, uvedla, že toto činí, neboť si je vědom promlčení svých nároků podle ust. § 107 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Žalobce před zahájením sporu právní kvalifikaci bezdůvodným obohacením provedl, výzvou ze dne [datum] vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy a následně podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem, jímž se domáhal vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná nesdílí přesvědčení žalobce o neplatnosti pojistných smluv, riziková složka i nákladová struktura byla sjednána„ zcela určitě“ a v souladu s právními předpisy účinnými v době uzavření smluv. Pokud by však soud došel k závěru o neplatnosti smluv, je požadované plnění třeba hodnotit jako bezdůvodné obohacení a nároky žalobce jsou promlčeny, neboť již při uzavření smlouvy měl žalobce k dispozici veškeré relevantní podklady, ze kterých mohl dovodit případnou nevýhodnost smluv a včas se dovolat údajné neplatnosti. Po uzavření smlouvy byl žalobce pravidelně informován o vývoji smluv prostřednictvím výročních dopisů a informacemi k pojistné smlouvě. Vzhledem k tomu, že žalobce dne [datum] zplnomocnil svého původního právního zástupce a zaslal žalované výzvu ze dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení, musel si být nejpozději v okamžik udělení plné moci vzniku bezdůvodného obohacení vědom, neboť plná moc byla udělena pro vymožení bezdůvodného obohacení. Pro případ posouzení smlouvy jako absolutně neplatné (smlouvy jako celku) žalovaná vznesla námitku promlčení nároků žalobce ve vztahu k pojistnému zaplacenému více než dva roky před uplatněním nároku žalobou. Žalovaná uvedla, že žalobce před uzavřením pojistných smluv převzal jejich plné znění, včetně pojistných podmínek, a až do roku 2017 nijak neprojevil jakýkoli nesouhlas s obsahem smluv. V této souvislosti odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 10. 2017, sp. zn. 32 Cdo 787/2017, ze kterého je zřejmé, že obsah pojistné smlouvy nemusí být nutně uveden pouze v pojistné smlouvě, ale může vyplývat i z dalších dílčích dokumentů. Žalobcem zdůrazňovaná ujednání ve smlouvách nepovažuje žalovaná za zneužívající ujednání, veškerá ujednání Pojistné smlouvy byla sjednána zcela v souladu s právní úpravou účinnou v době uzavření smlouvy. K objektivní promlčecí době a žalobcem uvedenému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C485/18 žalovaná uvádí, že toto rozhodnutí není přiléhavé, když v předmětné věci bude posuzováno uplynutí promlčecí doby subjektivní, nikoli objektivní, neboť žalobce si byl vzniku bezdůvodného obohacení vědom. K zúčtování vzájemných plnění, které žalobce v žalobě nárokuje, žalovaná uvádí, že vypořádání poskytnutých plnění je nutné provést toliko v rámci dosud nepromlčených plnění obou účastníků. A vzhledem k tomu, že pojistné zaplacené přede dnem [datum] je promlčeno, je třeba vypořádat pojistné zaplacené po tomto datu. Po tomto datu však nebylo plněno ani ze strany žalobce ani ze strany žalované, a proto nejsou k započtení způsobilé žádné částky.

3. Na jednání konaném dne [datum] žalobce uvedl, že předmětem uplatňovaného nároku je nárok na vydání bezdůvodného obohacení související se smlouvu [anonymizována dvě slova], kdy žalobce tvrdí vycházeje z již ustálené judikatury, že předmětná smlouva je smlouvou absolutně neplatnou a obsahující tzv. zneužívající ujednání ve smyslu směrnice Rady 93/13 EHS. K zúčtování vzájemně poskytnutých plnění uvádí, že je třeba (dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Odo 52/2002) v případě neplatnosti smlouvy zúčtovat vzájemně poskytnutá plnění, a to od těch nejstarších. Dále uvedl, že počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty může nastat ve chvíli, kdy prokazatelně žalobce dozná a má dostatek podkladů pro to, aby vyhodnotil, že předmětná smlouva je smlouvou absolutně neplatnou. Žalobce nesouhlasí s tvrzením žalované, která dovozuje vědomost žalobce o neplatnosti smlouvy okamžikem zmocnění dřívějšího právního zástupce, resp. okamžikem podání návrhu na zahájení řízení u Finančního arbitra. Z návrhu na zahájení řízení u Finančního arbitra z roku 2017 je patrno, že žalobce zde uplatňuje dva eventuální petity, má za to, že nebyly řádně sjednány poplatky související se smlouvou a domáhá se buďto vydání bezdůvodného obohacení či určení, že žalovaná není oprávněna účtovat poplatky související se smlouvou, tzn. nelze na základě tohoto jednoznačně konstatovat vědomost žalobce o neplatnosti smlouvy.

4. Žalovaná k vyjádření žalobce uvedla, že žalobce se žalobou domáhá zaplacení již promlčeného nároku, když poslední platba placená ze strany žalobce byla zaplacena [datum] a žaloba byla podána až [datum], tedy po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Pokud jde o počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, žalobce podal [datum] návrh k Finančnímu arbitrovi, kde dlouze argumentoval, proč se domnívá, že předmětná pojistná smlouva je neplatná a ještě předtím [datum] poslal žalované výzvu, která byla navíc opatřena plnou mocí jeho právního zástupce z [datum]. Už z té plné moci je vidět, že se žalobce domnívá, že je pojistná smlouva neplatná. Žalovaná uvedla, že tyto skutečnosti prokazují vědomost žalobce o neplatnosti smlouvy a promlčení nároku.

5. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o životním pojištění„ [anonymizována dvě slova]“ [číslo] soud zjistil, že žalovaná, tehdy pod názvem [právnická osoba] (v postavení pojistitele) s žalobcem (v postavení pojistníka a pojištěného) ujednala dne [datum] vzájemná práva a povinnosti stran investičního životního pojištění (pojištění pro případ smrti nebo dožití), včetně pojištění zproštění od placení pojistného, s počátkem pojištění ke dni [datum]. Pojistná doba byla ujednána na 19 let. Pojistná částka byla sjednána na 300 000 Kč. Pojistné činilo 1 000 Kč měsíčně. Formulář zachycující smluvní ujednání je opatřen podpisy jednajících, žalobce podpisem stvrdil mj. seznámení a převzetí pojistných podmínek ([anonymizováno] [číslo] a [anonymizováno] [číslo]).

7. Z Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění, verze [anonymizováno] [číslo], článku 8 odst. 3, soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna stanovit výši odkupného podle pojistně technických zásad. Z Doplňkových pojistných podmínek, verze [anonymizováno] [číslo], článku 1, bodu 1, odst. 1.6. a 1.7. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné, které měla žalovaná stanovit podle svých pojistně technických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.1. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna od počátku pojištění snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle svých pojistně technických zásad; z článku 1, bodu 3, odst. 3.2. soud zjistil, že žalovaná byla oprávněna započítat žalobci inkasní náklady za každé zaplacené pojistné.

8. Z jednotlivých výročních dopisů soud zjistil, že žalovaná pravidelně informovala žalobce o stavu a celkovém vývoji pojištění z pojistné smlouvy [číslo] to ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]), ke dni [datum] (výroční dopis ze dne [datum]. Z jednotlivých výročních dopisů se nepodává informace o aktuální hodnotě produktu či o předpokládaném zhodnocení a nelze usuzovat, že žalovaná vyhotovením jednotlivých výročních dopisů směřovala k podání informace o skutečném stavu investičního pojištění z pojistné smlouvy [číslo].

9. Z listin Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum], Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum] a Informace k pojistné smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pravidelně zasílala žalobkyni informaci o aktuálním stavu pojištění – o kapitálové hodnotě pojištění a výši odkupného.

10. Ze Sdělení o zániku pojištění ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná adresovala žalobci informace k ukončení pojištění (pojistná smlouva [číslo]) spolu se sdělením výše odkupného v částce 119 619 Kč. Tuto listinu v řízení předložil žalobce, tak má soud za prokázané, že se dostala do jeho dispoziční sféry.

11. Z Výzvy žalobce k vydání bezdůvodného obohacení žalované z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy ze dne [datum], která byla sepsána zástupcem žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno]. Na základě plné moci ze dne [datum], soud zjistil, že žalobce nárokoval po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 136 596 Kč s příslušenstvím, s argumentací směřující k závěru o neplatnosti pojistné smlouvy [číslo]. Jelikož v řízení listinu předložila žalovaná, má soud za prokázané, že tato se dostala do její dispoziční sféry.

12. Z Výpovědi smlouvy [anonymizována dvě slova] [číslo] soud zjistil, že žalobce dne [datum] sepsal a dne [datum] žalované doručil projev vůle, jímž vypověděl smlouvu investičního životního pojištění [číslo] k nejbližšímu možnému termínu a požádal o vyúčtování vývoje kapitálové hodnoty pojištění a vyplacení negarantované kapitálové hodnoty.

13. Žalovaná na výpověď smlouvy reagovala listinou Informace o ukončení pojištění ze dne [datum], v níž specifikovala výši odkupného ke dni [datum] v částce 119 169 Kč, a dále Sdělením o zániku pojištění ze dne [datum], v níž specifikovala výši plnění spojeného se zánikem pojištění.

14. Z Návrhu žalobce na zahájení řízení před finančním arbitrem o vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] se podává skutečnost, že žalobce podal návrh na zahájení řízení k finančnímu arbitrovi. Z Usnesení finančního arbitra ze dne 27. 5. 2019, č.j. [spisová značka] [číslo] [rok] soud zjistil, že finanční arbitr zastavil řízení zahájené dne [datum] k návrhu žalobce proti žalované, o určení neplatnosti pojistné smlouvy [číslo] zaplacení částky ve výši 136 596 Kč s příslušenstvím z důvodu zpětvzetí návrhu žalobcem.

15. Z Předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou k doplacení odkupného z pojistné smlouvy [číslo] jež má být rovno zaplacenému pojistnému, a to konkrétně k doplacení částky 96 969 Kč. Žalovaná na zaslanou upomínku reagovala Vyjádřením k předžalobní výzvě ze dne [datum], z čehož má soud za prokázané, že předžalobní upomínka se dostala do dispoziční sféry žalované.

16. Z žalovanou zpracovaného Výpisu plateb pojistného k pojistné smlouvě ke dni [datum], který zástupce žalobce učinil nesporným, soud zjistil, že žalobce ve vztahu k uvedené pojistné smlouvě naposledy zaplatil pojistné dne [datum] v částce 1 590 Kč, celkem na pojistném zaplatil 218 844 Kč a žalovaná mu vyplatila dne [datum] odkupné v částce 119 619 Kč.

17. Z dalších listin provedených k důkazu soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí podrobněji nezabývá.

18. Co se týče závěru o skutkovém stavu, lze odkázat na shora vyložená zjištění, která soud učinil.

19. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce a žalovaná ujednali pojištění žalobce v rámci investičního životního pojištění, a to posuzovanou pojistnou smlouvou. Žalobce zaplatil na pojistném z pojistné smlouvy uzavřené dne [datum], [číslo] celkem 218 844 Kč, naposledy plnil dne [datum] Smlouva investičního životního pojištění [číslo] na žádost žalobce zanikla dne [datum]. Źalobci bylo ke dni [datum] vyplaceno odkupné ve výši 119 619 Kč.

20. Podle ust. § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí účinnosti. Podle § 3028 odst. 3 OZ, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 OZ, podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

21. Právní vztahy žalobce a žalované, založené posuzovanými pojistnými smlouvami, se při aplikaci shora citovaných právních norem řídí zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen„ zák. o pojistné smlouvě“), a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ SOZ“).

22. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. o pojistné smlouvě tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy (dále jen„ soukromé pojištění“), pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Podle ust. § 2 tohoto zákona pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

23. Podle ust. § 1 odst. 2 zák. o pojistné smlouvě nejsou-li některá práva a povinnosti účastníků soukromého pojištění upravena tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem, řídí se občanským zákoníkem.

24. Podle ust. § 37 odst. 1 SOZ právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

25. Podle ust. § 41 SOZ, vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

26. Podle ust. § 451 odst. 1 SOZ, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 téhož ustanovení je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

27. Podle ust. § 457 SOZ, je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

28. Podle ust. § 107 odst. 1 SOZ, právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí nejpozději za tři roky, a jde-li se o úmyslné bezdůvodné obohacení, za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

29. Po provedeném dokazování soud shrnuje, že shledává Smlouvu o životním pojištění [číslo] (dále jen„ Smlouva“) absolutně neplatnou pro absenci určitého a konkrétního smluvního ujednání o výši a způsobu stanovení rizikového pojistného, ve smlouvě schází informace o způsobu stanovení počátečních, správních a inkasních nákladů, neurčitým je také ujednání o výši odkupného, když je pouze uvedeno, že výše měla být stanovena žalovanou podle pojistně technických zásad. Ze Smlouvy vyplývá, že žalovaná bude činit srážky na vrub kapitálové hodnoty jednotlivých pojištění, avšak s výší srážek nebyl žalobce seznámen. Výši rizikového pojistného nelze zjistit z žádného smluvního ujednání. V době uzavření smlouvy nebyla dána jasná (určitá a srozumitelná) pravidla určení výše rizikového pojistného tak, aby jejich výše byla objektivně zjistitelná. Jelikož je ujednání o rizikovém pojistném neoddělitelné od ostatního obsahu smlouvy (jedná se o ujednání podstatné náležitosti pojistné smlouvy ve smyslu ust. § 2 zák. o pojistné smlouvě), již neplatnost ujednání o výši rizikového pojistného způsobuje neplatnost smlouvy o životním pojištění jako celku (ust. § 41 SOZ). Žalovaná argumentovala tím, že smlouvy jsou platné, neboť žalobce před jejich uzavřením převzal jejich plné znění, včetně pojistných podmínek, a až do roku 2017 neprojevil nesouhlas s obsahem smluv, tyto okolnosti však nemohou zvrátit závěr soudu o absolutní neplatnosti smluv (obeznámení žalobce s neurčitými smluvními ujednáními nepřeklene to, že se jednalo o neurčitá, tedy neplatná ujednání).

30. Vzhledem k absolutní neplatnosti smlouvy je třeba vypořádat bezdůvodné obohacení účastníků, a to po zohlednění žalovanou uplatněné námitky promlčení. Žalobce požadované plnění právně kvalifikoval jako plnění z pojistné smlouvy – plnění odkupného s odůvodněním, že žalovaná nesprávně stanovila výši odkupného, když tato nebyla rovna zaplacenému pojistnému. Žalovaná žalobci zaplatila toliko část takto určeného odkupného ve výši 119 619 Kč. Jelikož soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti pojistné smlouvy, na jejímž základě si účastníci vzájemně plnili, majetkový prospěch účastníků plněním z neplatného právního úkonu je bezdůvodným obohacením, které soud musí vypořádat.

31. Každé dílčí plnění žalobce se s ohledem na ust. § 107 odst. 1 SOZ promlčuje uplynutím dvouleté subjektivní promlčecí doby. Soud se proto musel zabývat tím, kdy se žalobce skutečně dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení a že se na jeho úkor žalovaná obohatila. Možnost seznat bezdůvodné obohacení je dána tehdy, když pojištěný má alespoň laickou povědomost o bezdůvodném obohacení. Je proto podstatné, kdy se žalobce dozvěděl, že se na jeho úkor žalovaná obohacuje bezdůvodně, tedy že s jednotlivými pojistnými smlouvami je něco v nepořádku (k tomu srov. závěry nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] ve věci sp. zn. III. ÚS 2127/21).

32. Žalobce mohl tušit, že je něco v nepořádku s pojistnou smlouvou [číslo] již v roce 2017, kdy v právním zastoupení prvně vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu absolutní neplatnosti pojistné smlouvy, návrhem ze dne [datum] se stejnou argumentací zahajoval řízení před finančním arbitrem, které bylo nakonec zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu žalobcem. Vzhledem k tomu, že bylo řízení zastaveno z důvodu zpětvzetí návrhu žalobcem, nedošlo ke stavení běhu promlčecí doby vlivem uplatnění práv žalobce v řízení před finančním arbitrem (ust. § 112 SOZ). Žalobce se o skutečném stavu svých investovaných prostředků na základě pojistné smlouvy [číslo] dozvěděl dne [datum], a to z Informace o ukončení pojištění ze dne [datum], kterou je žalobci sděleno datum zániku pojištění a výše odkupného, která bude žalobci vyplacena. Nejpozději v červnu 2019 tak žalobce musel vědět, jaké plnění žalované poskytl, jaké plnění mu recipročně poskytla žalovaná, a právě tehdy nejpozději žalobce musel mít povědomost o bezdůvodném obohacení. Nejpozději v červnu 2021 tak byly veškeré nároky žalobce na plnění poskytnuté žalobcem žalované v souvislosti s neplatnou smlouvou promlčeny. Žalobce žalobu doručil soudu až dne [datum], tedy po uplynutí dvouleté subjektivní promlčecí doby, proto mu nemohl soud přisoudit požadované plnění v částce 96 969 Kč. Žaloba vzhledem k vznesené námitce promlčení ze strany žalované, kterou soud vyhodnotil jako důvodnou, nebyla ani zčásti po právu, a proto soud rozhodl, že se žaloba zamítá (výrok I.).

33. Argumentace žalobce ohledně nemožnosti aplikace tříleté objektivní promlčecí doby (opírající se o rozsudek SDEU ve věci sp. zn. C [číslo]) je v projednávané věci nepoužitelná, neboť soud dospěl k závěru o uplynutí subjektivní promlčecí doby. Promlčí-li se právo uplynutím subjektivní promlčecí doby, je běh objektivní promlčecí doby bez právního významu (k tomu srov. závěry rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo 3977/2007).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení v částce 22 542,30 Kč. Náhrada nákladů řízení žalované sestává z odměny zástupce žalované ve výši 4 980 Kč za každý jeden zástupcem žalované realizovaný úkon právní služby (ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, „a. t.“), a to za převzetí věci - § 11 odst. 1 písm. a/ a. t., vyjádření k žalobě ze dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. d/ a. t., účast na jednání soudu dne [datum] - § 11 odst. 1 písm. g/ a. t., a odměny zástupce žalované v za jeden půl úkon v částce 2 490 Kč za účast při vyhlášení rozsudku dne [datum] - § 11 odst. 2 a. t.; a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z výše uvedených úkonů právní služby (ust. § 13 odst. 1, 4 a. t.), tj. ve výši 4 x 300 Kč. K jednotlivým položkám je dále třeba přičíst náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 630 Kč ve výši 3 912,30 Kč.

35. Uloženou povinnost je žalobce povinen splnit ve lhůtě, která byla určena podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.