40 C 88/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Ivetou Cvingráfovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená obecným údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení sídlem adresa žalované o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 300 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, ve výši 8,5 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení a ve výši 8,5 % ročně z částky 100 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 300 000 Kč s příslušenstvím, a to z titulu dlužného nájemného za pronájem nebytových prostor. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor (dále též jen„ Smlouva“) ve znění dodatků [číslo] jejímž předmětem byl pronájem kancelářských prostor o velikosti podlahové plochy 213,9 m2 ve 3. patře domu [ulice a číslo]. Dle čl. [příjmení] Smlouvy činila výše měsíčního nájemného 100 000 Kč. Dodatkem ke smlouvě [číslo] byla doba trvání nájmu prodloužena do [datum]. Žalobkyně uvedla, že žalovaná se dostala do prodlení s platbami nájemného za měsíce říjen až prosinec [rok], nájem byl ukončen uplynutím sjednané doby ke dni [datum]. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu k uhrazení dlužné částky se stanovenou lhůtou k úhradě do [datum], žalovaná ničeho neuhradila.

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný v žalobě neuznává. Žalovaná nesporuje, že mezi ní jako nájemcem a žalobkyní, resp. spoluvlastníky, které žalobkyně zastupuje, jako pronajímatelem, byla uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor včetně dodatků [číslo] – [anonymizováno], s výší nájmu 100 000 Kč měsíčně. Žalovaná potvrdila, že nájem skončil ke dni [datum]. Žalovaná odmítá, že by měla být dlužníkem žalobkyně, naopak uvádí, že žalobkyně je dlužníkem žalované, když za žalobkyní, resp. spoluvlastníky, eviduje pohledávku v aktuální výši 249 030 Kč, a to z titulu uplatněné slevy na nájemném, resp. náhrady škody. Žalovaná uvedla, že uplatnila u žalobkyně slevu na nájemném poprvé svým dopisem ze dne [datum], ve kterém ji vyčíslila na celkovou částku 549 030 Kč. Nárok odůvodnila snížením rozsahu a kvality poskytovaných služeb ze strany pronajímatele spočívající v nemožnosti řádně a bez omezení využívat pronajaté prostory v tropických letních měsících a ve zhoršení služeb spojených se zrušením recepce u vchodu do domu. Žalovaná uvedla, že v tropických letních měsících teplota v místnostech přesahovala hranici stanovenou příslušnými hygienickými předpisy (nařízení vlády č. 362/2007 Sb.), konkrétně v roce [rok] se jednalo o 27 dní, v roce [rok] o 42 dní, v roce [rok] o 36 dní a v roce [rok] o 28 dní. Vzhledem k tomu, že v těchto dnech nemohla žalovaná předmět nájmu řádně využívat, nárokuje náhradu škody, kterou vyčíslila jako násobek denní výše nájemného a počtu dní nevyužívání nájmu, čímž jí vznikla škoda ve výši 429 030 Kč. K rozsahu a kvalitě služeb recepce žalovaná uvedla, že tuto fakticky využívala od počátku nájmu a brala ji jako součást plnění pronajímatele, a to i přesto, že služba recepce není uvedena v nájemní smlouvě. Vzhledem k tomu, že se zrušením recepce u domu a nahrazením službou zajišťující vpouštění osob do domu prostřednictvím vrátných sídlících ve vedlejším domovním vchodu se služby recepce pro žalovanou zhoršily, požaduje žalovaná slevu na nájemném ve výši 5 000 Kč měsíčně, což jen za poslední 2 kalendářní roky činí 120 000 Kč. Dále uvedla, že na základě jednostranného započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] započetla svoji pohledávku ve výši 100 000 Kč vzniklou z titulu náhrady škody vůči pohledávce žalobkyně ve výši 100 000 Kč na úhradu nájemného za měsíc říjen [rok]. Totéž učinila dne [datum] za nájemné za měsíc listopad 2021 a dne [datum] za nájemné za měsíc prosinec [rok]. Žalovaná uvedla, že v případě prohlášení soudu zápočtů za neplatné, uplatňuje žalovaná z důvodu právní jistoty svou pohledávku ve výši 549 030 Kč jako kompenzační námitku proti pohledávce žalobkyně, a to do výše, ve které se vzájemně kryjí.

3. Žalobkyně podáním ze dne [datum] reagovala na vyjádření žalované tak, že odmítla veškeré nároky žalované na náhradu údajné škody v celkové výši 549 030 Kč. Uvedla, že pronajímané prostory splňují veškeré požadavky na provoz kanceláří, zmiňované předpisy žalovanou vztahující se k teplotám na pracovišti nepovažuje za relevantní, neboť tyto stanovují povinnosti vůči zaměstnavateli, nikoli pronajímateli, a změnou služby recepce, která proběhla již v roce [rok], nedošlo ke snížení kvality služeb, když recepce nadále fungovala nepřetržitě, byla vybavena kamerovým systémem a domovním zvonkem s dálkovým ovládáním vstupních mříží do domu), nemluvě o tom, že služba recepce nebyla zahrnuta v nájemní smlouvě. Žalobkyně dále namítla, že reagovala na jednostranné zápočty žalované odmítavě v odpovědích adresovaných žalované dne [datum] a [datum]. K pohledávce žalované uvedla, že tuto považuje za nejistou a neurčitou, tudíž zcela nezpůsobilou k jednostrannému započtení.

4. Mezi účastníky není sporu o tom, že Smlouva o nájmu nebytových prostor včetně dodatků [číslo] – [anonymizováno] byla uzavřena dne [datum], výše nájmu činila 100 000 Kč měsíčně a nájem byl ukončen uplynutím doby ke dni [datum].

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

6. Z Ustanovení správce společné věci ze dne [datum] soud zjistil, že spoluvlastníci nemovitostí [ulice a číslo] a [ulice a číslo], parcelní čísla [anonymizováno] a [anonymizováno], vše zapsané v [katastrální uzemí], [územní celek], na listu vlastnictví [číslo] stanovili správcem výše uvedených nemovitostí [celé jméno žalobkyně]. Spoluvlastníci nemovitostí na základě plných mocí zplnomocnili [celé jméno žalobkyně] k veškerým jednáním týkajícím se správy výše uvedených nemovitostí. ([příjmení] moc [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [příjmení] moc [jméno] [příjmení] ze dne [datum], [příjmení] moc [jméno] [příjmení] ze dne [datum] a [příjmení] moc [jméno] [příjmení] ze dne [datum])

7. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor soud zjistil, že dne [datum] byla mezi spoluvlastníky domu u [anonymizována tři slova], zastoupenými [celé jméno svědka], jakožto pronajímateli, a JUDr. [jméno] [příjmení], jakožto nájemcem uzavřena Smlouva o nájmu nebytových prostor o velikosti podlahové plochy 213,9 m2 ve 3. patře domu [ulice a číslo] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] [ulice] nájemné činilo 100 000 Kč se splatností do 10. dne příslušného kalendářního měsíce, za který je platba uskutečňována. V čl. VI. bylo ujednáno, že v úhradě je zahrnuta úhrada za užívání výtahu, osvětlení společných prostor domu, jeho úklid, vodné, stočné, odvoz odpadků, poplatky kominíkům a dodávka tepla s dodatkem, že v případě zvýšení cen paliva uhradí nájemce zvýšené náklady. Úhradu za spotřebu elektrické energie bude platit nájemce na svůj náklad. V čl. VII. bylo ujednáno, že nájemce je seznámen se stavem pronajímaného prostoru. V dalších článcích byly ujednány podmínky výpovědi smlouvy a pojištění.

8. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne [datum] soud zjistil, že byla zaznamenána změna v osobě nájemce, když na základě notářského zápisu ze dne [datum] došlo u nájemce ke změně výkonu advokacie, a to na právnickou osobu s názvem [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a následně ke dni [datum] ke změně názvu obchodní firmy na Sodomka& [právnická osoba]

9. Z Dodatku [číslo] ke Smlouvě o nájmu prostor sloužících k podnikání ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla na základě dohody stran prodloužena do [datum].

10. Z Oznámení o změně provozu recepcí ze dne [datum] spolu s potvrzením o převzetí soud zjistil, že žalovaná byla informována o změně provozu recepcí, domy byly opatřeny novým kamerovým systémem a vstupem na čipové karty, které byly nájemcům a zaměstnancům nájemce vydány v kanceláři Správy budov. Dále bylo uvedeno, že recepce u domu [číslo] bude zrušena a návštěvy do domu [číslo] budou odbavovány prostřednictvím recepce u domu [číslo] která zůstává nezměněna. Dále byl uveden kontakt pro bližší informace. Oznámení bylo žalované doručeno dne [datum].

11. Z E-mailu ze dne [datum], který zaslala žalovaná, konkrétně jednatel žalované [příjmení] [jméno], žalobkyni, soud zjistil, že žalovaná dne [datum] upozornila žalobkyni na skutečnosti odůvodňující požadavek žalované na snížení nájemného, a to z důvodu vysokých teplot v pronajímaných prostorech, změny fungování recepce, nemožnosti umístění kočárků v prostorách domu, nevyhovující koupelna a kuchyň, které jsou pro účely advokátní kanceláře nepotřebné a nevyhovující, a nemožnost umístění adresy sídla společností, které jsou s advokátní kanceláří spřízněné. Žalovaná požádala o osobní setkání za účelem domluvy další spolupráce a snížení nájemného.

12. Z Výzvy k úhradě škody, uplatnění slevy na nájemném ze dne [datum] spolu s dokladem o odeslání soud zjistil, že žalovaná uplatnila u žalobkyně škodu ve výši 429 030 Kč vzniklou nemožností využívat nájemní prostory v tropických letních měsících, neboť teplota uvnitř prostor přesahovala hranici, která je stanovena hygienickými předpisy. Žalovaná uvedla, že v roce [rok] se jednalo o 27 dní, kdy žalovaná nemohla pronajaté prostory využívat, v roce [rok] o 42 dní, v roce 2019 o 36 dní a v roce 2020 o 28 dní. Žalovaná dále uplatnila vůči žalobkyni slevu na nájemném z důvodu zhoršení rozsahu a kvality služeb v důsledku zrušení recepce nacházející se u vchodu do domu a nahrazení této služby službou vrátných z vedlejšího domovního vchodu ve výši 5 000 Kč/měsíc, za poslední dva roky tedy ve výši 120 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na výzvu reagovala, má soud za prokázané, že listina se jí dostala do dispozice.

13. Dopisem ze dne [datum] reagovala žalobkyně na dopis žalované ze dne [datum], na základě kterého požadovala žalovaná náhradu údajné škody ve výši 429 030 Kč a slevy na nájemném ve výši 120 000 Kč, tak, že celý nárok odmítla. Ve vyjádření žalované sdělila, že pronajímané prostory splňují teploty na provoz kanceláří, předpisy stanovující povinnosti ohledně teplot na pracovišti se vztahují pouze na zaměstnavatele, nikoli pronajímatele a změna provozu recepce nastala již v roce [rok], o čemž byli nájemci uvědoměni dopisem ze dne [datum], vchod je vybaven kamerovým systémem a zvonkem s dálkovým ovládáním vstupních mříží u domu, a je pouze v gesci pronajímatele, jaké služby nad rámec služeb uvedených ve Smlouvě nájemci poskytne. S ohledem na doklad o doručení má soud za prokázané, že dopis se dostal do dispozice žalované. (dopis žalobkyně žalované ze dne [datum] spolu s dokladem o doručení)

14. Z Oznámení o jednostranném započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná ve smyslu ust. § 1982 a násl. občanského zákoníku vůči žalobkyni započetla svoji pohledávku v částce 100 000 Kč vzniklou z titulu škody proti pohledávce žalobkyně ve výši 100 000 Kč vzniklé z titulu Smlouvy o nájmu nebytových prostor, a to ke dni [datum]. Žalovaná dále vyzvala žalobkyni k uhrazení zbývající části pohledávky ve výši 449 030 Kč. Totožná Oznámení o započtení, jež se však vztahovala k pohledávce žalobkyně ve výši 100 000 Kč vzniklé z titulu Smlouvy o nájmu nebytových prostor ke dni [datum] a [datum], spolu s vyjádřením k odmítavému stanovisku žalobkyně zaslala žalovaná žalobkyni i v následujících dvou měsících, tj. v listopadu a prosinci [rok] (Oznámení o jednostranném započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] spolu s dokladem o odeslání a Oznámení o jednostranném započtení vzájemných pohledávek ze dne [datum] spolu s dokladem o odeslání)

15. Z dopisů žalobkyně ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně opakovaně odmítla jednostranný zápočet žalované, jelikož pohledávku žalované považuje za nejistou, neurčitou a tudíž zcela nezpůsobilou k jednostrannému započtení, a žádala po žalované úhradu dlužného nájemného s očekáváním řádné úhrady plateb za nájemné budoucí. S ohledem na doklady o doručení má soud za prokázané, že dopisy se dostaly do dispozice žalované. (dopis žalobkyně žalované ze dne [datum] spolu s dokladem o doručení a dopis žalobkyně žalované ze dne [datum] spolu s dokladem o doručení)

16. Z Výslechu svědka [celé jméno svědka] na jednání dne [datum] soud zjistil, že svědek správu domu vykonával cca 30 let, následně ji předal v říjnu [rok] žalobkyni. Ke Smlouvě o nájmu nebytových prostor uvedl, že tuto uzavíral s JUDr. [příjmení], smlouva byla uzavřena za dobrých podmínek, měsíční nájemné činilo 100 000 Kč a zahrnovalo i poplatky za služby – vodné, stočné, topení. K poskytování služeb recepce uvedl, že se s žalovanou nijak nedohodl na poskytování těchto služeb, služba nebyla zahrnuta v nájemném, ale byla poskytována (vpouštění osob do domu, roznášení pošty, parkování aut). Dále uvedl, že zrušením recepce nijak nedošlo k omezení služeb, recepční služba fungovala dále, jen na recepci u domu neseděl člověk, byly nainstalovány kamery, pokud přišla návštěva, zazvonila u vchodu a byla vpuštěna dovnitř. Svědek dále uvedl, že si není vědom toho, že by žalovaná u něho uplatňovala dříve slevu na nájemném s ohledem na vysoké teploty v pronajatých prostorách v období letních měsíců. Až po předání správy domů zaznamenal, že žalovaná požadovala instalaci klimatizace, dříve, za dobu, kdy správu vykonával, si nepamatuje, že by žalovaná měla zájem o instalaci klimatizace. V případě, že by k takovému požadavku došlo, vyšel by žalované vstříc a zvýšil by nájemné. Svědek dále uvedl, že naopak od žalované zaznamenal stížnost s ohledem na nedostatek tepla v kancelářích, a jelikož se snažili nájemcům vždy vyjít vstříc, budovu přetápěl.

17. Z Předžalobní výzvy ze dne [datum] spolu s dokladem o doručení soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované doručena dne [datum] a žalobkyně v ní uplatnila pohledávku vůči žalované ve výši nájemného za měsíce říjen – prosinec 2021 celkem v částce 300 000 Kč.

18. Z dalších listin provedených k důkazu soud neučinil žádná zjištění významná pro posouzení věci, a proto se jimi v odůvodnění rozhodnutí podrobněji nezabývá.

19. Svá skutková zjištění soud opřel o nesporná tvrzení účastníků a o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další dokazování soud již neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti daného řízení.

20. Po právní stránce soud podřadil vznik nájemního vztahu pod ustanovení zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor (dále jen„ zákon o nájmu“), a to v souladu s přechodnými ustanoveními uvedenými v § 3074 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“).

21. Po právní stránce dále soud uzavřel, že mezi účastníky byla uzavřena nájemní smlouva dle ust. § 3 a násl. zákona o nájmu ve znění účinném do 31. 12. 2013. Dle ust. § 3 tohoto zákona nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajímatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

22. Dle ust. § 5 zákona o nájmu není-li dohodnuto jinak, pronajímatel je povinen odevzdat nebytový prostor nájemci ve stavu způsobilém ke smluvenému účelu nájmu, v tomto stavu jej svým nákladem udržovat, zabezpečovat řádné plnění služeb, jejichž poskytování je s užíváním nebytového prostoru spojeno, a umožnit nájemci plný a nerušený výkon práv spojených s nájmem.

23. Dle ust. § 3074 odst. 1 OZ platí, že nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

24. Podle ust. § 1982 odst. 1 OZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 téhož ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

25. Podle ust. § 1987 odst. 1 OZ jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 téhož ustanovení není pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá.

26. Podle ust. § 586 odst. 1 OZ je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Podle odst. 2 téhož ustanovení nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

27. Mezi účastníky byla tedy sjednána nájemní smlouva o nájmu nebytového prostoru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala tento prostor žalované poskytnout a žalovaná se zavázala za tento prostor hradit nájemné, tak jak bylo mezi účastníky ujednáno. Na základě dodatku [číslo] pak došlo k úpravě označení osoby nájemce a na základě dodatku [číslo] pak došlo k úpravě doby nájmu, jež byla prodloužena do [datum]. Výše nájemného zůstala po celou dobu stejná.

28. Žalobkyně se žalobou domáhá dlužného nájemného za měsíce říjen [rok] – prosinec [rok], na uhrazení dlužného nájemného a nesouhlas s jednostranným započtením žalobkyně žalovanou opakovaně upomínala, žalovaná neuhradila ničeho. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila žalobkyni nájemné za měsíce říjen až prosinec 2021 a žalobkyně jednostranné započtení učiněné žalovanou odmítla pro neurčitost a nejistotu pohledávky žalované, soud se jednotlivými námitkami žalované dále zabýval.

29. Žalovaná předně tvrdila, že má vůči žalobkyni pohledávku ve výši 549 030 Kč vzniklou z nájemního vztahu, tudíž žalovaná částka zanikla jednostranným započtením ze strany žalované. Žalobkyně ve svých vyjádřeních adresovaných žalované opakovaně jednostranné započtení žalované odmítla, a to z důvodu neurčitosti a nejasnosti pohledávky, což namítala shodně i v řízení před soudem. Soud proto zjišťoval, zda námitka započtení uplatněná žalovanou může být platná. K započtení nejsou způsobilé pohledávky neurčité a pohledávky nejisté. Jistá a určitá, tedy z tohoto pohledu likvidní, je pohledávka, kterou lze co do základu výše snadno prokázat, tudíž zjistit, a není o ní tedy rozumných pochyb. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5711/2017 či sp. zn. 31 Cdo 684/2020). Za nejistou či neurčitou nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4795/2017, uveřejněný pod číslem 23/ 2020 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

30. S ohledem na smysl a účel ust. § 1987 odst. 2 OZ je pak zásadně nutné míru nejistoty ohledně aktivní pohledávky posuzovat relativně, ve vztahu k pohledávce pasivní; za nejistou či neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zpravidla toliko tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než je tomu v případě pasivní pohledávky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020). V této souvislosti bude namístě zohlednit i námitky žalobkyně vznesené vůči uplatněným pohledávkám.

31. K námitce započtení vznesené žalovanou spočívající v náhradě škody ve výši 429 030 Kč založené na nemožnosti řádně využívat pronajaté prostory z důvodu vysokých teplot v těchto prostorách v letních tropických měsících soud uvádí, že tato pohledávka je pohledávkou objektivně nejistou, kdy není jisté, zda tato pohledávka existuje, v jaké je výši a prokazování by s ohledem na obtížnost zkoumání existence a výše započítávané pohledávky nepřiměřeně prodlužovalo řízení o pohledávce uplatněné žalobou, a to i s ohledem na skutečnost, že pohledávka žalobkyně je naproti tomu jistá a snadno prokazatelná. Takto uplatněná námitka započtení není v souladu s ust. § 1987 odst. OZ způsobilá k započtení a je tak možné konstatovat nemožnost započtení pohledávky pro nejistotu a neurčitost. (srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5711/2017, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 20 Cdo 4713/2018). Soud proto vyhodnotil pohledávku žalované na náhradu škody ve výši 429 030 Kč uvedenou optikou a dospěl k závěru, že tuto je nutno označit za ilikvidní. A proto soud k této námitce započtení nepřihlédl. Nadto soud uvádí, že i v případě, že by námitka nemožnosti řádně užívat nebytové prostory z důvodu vysokých teplot na pracovišti nebyla ilikvidní, soud vznesenou námitku považuje za nerelevantní, když právní předpisy ohledně ochrany zdraví při práci určující vhodné podmínky na pracovišti vztahují se toliko na zaměstnavatele ve vztahu ke svým zaměstnancům, nikoli na pronajímatele bytových či nebytových prostor ve vztahu k nájemcům. Z provedeného dokazování dále vyplynulo, že nájemní smlouva byla uzavřena s vědomostí žalované, že pronajaté prostory nejsou vybaveny klimatizací a žalovaná tak mohla předpokládat, že v letních měsících mohou být v pronajatých prostorách vyšší teploty, což jí ostatně muselo být známo i z předešlých let, ve kterých nájem nebytových prostor užívala. Soud tak uplatněnou námitku žalované považuje spíše za účelovou, když tato byla uplatněna teprve v červenci 2021, zatímco náhrada škody je žalovanou požadována již za období letních měsíců roku 2017, což žalovaná dříve nijak neuplatnila.

32. Co se týče započtení pohledávky žalované vůči žalobkyni spočívající v uplatnění slevy na nájemném z důvodu změny služeb recepce, k této soud uvádí, že nárok žalované nebyl v řízení prokázán, neboť mezi účastníky nebyly služby recepce smluvně ujednány, a to ani písemně ani ústně. Ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor vyplývá, že měsíční nájemné předmětných nebytových prostor spočívá toliko v nájemném za pronajaté prostory a dále v nákladech na služby za užívání výtahu, osvětlení společných prostor domu, jeho úklid, vodné, stočné, odvoz odpadků, poplatky kominíkům a v dodávce tepla s dodatkem, že v případě zvýšení cen paliva uhradí nájemce zvýšené náklady. Ze svědecké výpovědi má pak soud za prokázané, že vedle písemné smlouvy nedošlo k žádné další dohodě mezi účastníky o poskytování služeb recepce, recepce byla poskytována nad rámec sjednaných služeb, a tedy i po změně služeb recepce na tyto žalovaná neměla dle Smlouvy o nájmu nebytových prostor nárok, tudíž i v případě, že by skutečně došlo ke zhoršení služeb v souvislosti s recepcí u domu, kde byly nebytové prostory pronajaty, což však nebylo prokázáno, neměla by žalovaná nárok na slevu z nájemného, neboť nájemné služby recepce nijak nezahrnovalo. S ohledem na uvedené proto soud ani tento nárok žalované na pohledávku žalobkyně nezapočetl.

33. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo dostatečným způsobem tvrdit a prokázat tvrzení obsažená v žalobě a dále namítat neurčitost pohledávky k započtení, a žalovanou uplatněná námitka co do náhrady škody za nemožnost řádně využívat pronajaté prostory byla shledána ilikvidní a co do slevy na nájemném nebyl prokázán nárok žalované na slevu, soud má nárok žalobkyně za oprávněný, a to včetně příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, neboť se žalovaná dostala s úhradou do prodlení, a to ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku, a rozhodl s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná a má právo na plnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně náhrady nákladů řízení vyjma náhrady nákladů za zaplacený soudní poplatek ve výši 15 000 Kč výslovně vzdala, rozhodl soud tak, že přiznal úspěšné žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 15 000 Kč.

35. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. byla lhůta pro plnění stanovena v trvání 3 dnů od právní moci rozhodnutí.