41 C 132/2015

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o žalobě na určení neplatnosti smlouvy

I. Určuje se, že nájemní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], identifikační [číslo] sídlem [adresa žalované], bytem [adresa žalobce a svědka], jejímž předmětem je nájem nebytových prostor v 1. a 2. nadzemním podlaží stavby [adresa] na pozemku parcelní [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, obec Praha, katastrální území Malá Strana na dobu od [datum] do [datum], je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 82 888,50 Kč k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení na znalečném a svědečném ve výši 40 800,49 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobce domáhal určení neplatnosti nájemní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [právnická osoba] [právnická osoba], sídlem [adresa žalované], a panem [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalobce a svědka], jejímž předmětem je nájem nebytových prostor v I. a II. nadzemním podlaží stavby [adresa] na pozemku parc. [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, obec Praha, katastrální území Malá Strana, na dobu [datum] do [datum] (dále jen nájemní smlouva). Žalobce v rámci žalobních tvrzení namítá pravost podpisu pana [příjmení] na nájemní smlouvě, neboť je toho názoru, že pan [příjmení] by nájemní smlouvu nepodepsal. [příjmení] [příjmení] bylo v době údajného uzavření smlouvy 90 let. Žalobce byl s panem [příjmení] v každodenním kontaktu, sdílel s ním společnou domácnost, znal jeho návyky a postoje a v důsledku pokročilého věku pana [příjmení] se o nemovitosti staral v podstatě sám. Veškeré nájemní smlouvy podepisoval buď žalobce sám, nebo byly podepsány oběma spoluvlastníky. Žalobce se s existencí nájemní smlouvy seznámil až v průběhu dědického řízení po zemřelém [jméno] [příjmení], kde žalovaná 1) oznámila existenci smlouvy. Žalobce nájemní smlouvu rozporuje rovněž v rámci dědického řízení. Nájemní smlouva měla být uzavřena pouze panem [příjmení] jako většinovým spoluvlastníkem. Předmětem nájemní smlouvy měl být nájem nebytových prostor v I. a II. nadzemním podlaží a I. a II. podzemním podlaží, a to na dobu 15 let od [datum] do [datum] za nájemné 50 000 Kč měsíčně bez možnosti zvýšení nájemného vyjma inflace přesahující 3 %. V tomto ohledu je postavení žalobce značně znevýhodněno. Rovněž se např. žalobce zavazuje k nadstandardní technické údržbě či k úhradě náhrady za převzetí klientely v případě výpovědi z nájmu. Taková ujednání se v obdobných nájemních smlouvách nevyskytují a jsou vysoce nestandardní. Důvodem namítané neplatnosti nájemní smlouvy je dle žalobce skutečnost, že nájemní smlouva neexistuje, neboť pan [příjmení] jí nikdy nepodepsal. Pakliže by nájemní smlouva vznikla, je neplatná z důvodu neurčitosti, neboť vymezení předmětu nájmu má být součástí přílohy 1., která však neexistuje. V případě, že by se soud s názorem žalobce neztotožnil, uvádí žalobce jako důvod neplatnosti ještě porušení § 139 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů. Žalobce však neměl možnost se s nájemní smlouvou seznámit a vyjádřit se k jejímu obsahu. Naléhavý právní zájem žalobce odůvodňuje tím, že jeho postavení je v důsledku existence nájemní smlouvy nejisté, neboť ačkoli žalobce považuje nájemní smlouvu za neplatnou, ta fakticky vzato existuje a žalobce jako potenciální budoucí vlastník celé nemovitosti nachází v situaci, kdy není jisté, zda je smlouvou vázán. Platnost nájemní smlouvy přitom nebude předmětem přezkumu v rámci dědického řízení, neboť v rámci dědického řízení se soud omezuje pouze na zjišťování spornosti aktiv a pasiv. V současné době je rovněž nemožné podání žaloby na plnění, neboť nájemní vztah má započíst až ke dni [datum].

2. Žalovaní se k žalobě vyjádřili podáním ze dne [datum], ve kterém uvedli, že nárok neuznávají. Žalovaní poukázali na otázku určení dědiců po zemřelém panu [příjmení] a navrhli přerušení řízení do skončení dědického řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 37 D 122/2014. K návrhu žalobce žalovaní uvádění, že žalovaný 2) znal zemřelého pana [příjmení] od roku 1993 a pravidelně se s ním stýkal, zprvu z důvodu řešení nájemních vztahů, následně rovněž soukromě. Naposledy jej navštívil v nemocnici dne [datum], přičemž druhý den pan [příjmení] zemřel. Nájemní smlouvu podepsal vlastnoručně pan [příjmení] a žalovaná 1) dne [datum] Pan [anonymizováno] nabídl, že uzavře smlouvu o nájmu nebytových prostor s tím, že nájem byl sjednán od okamžiku, kdy předchozí nájemní vztahy zaniknou. Nájemné bylo sjednáno ve výši obvyklé. Pan [anonymizováno] na přelomu května a června 2013 potvrdil, že smlouvu podepíše s tím, že připraví čistopisy, což se stalo. O nájmu se započalo hovořit počátkem roku 2013, když sám žalovaný tuto možnost nabízel i vzhledem k tomu, že žalovaná 1) a žalovaný 2) byly původními nájemci těchto prostor. Smlouva se podepsala dne [datum] a dva výtisky si ponechal pan [příjmení] a to pro jeho potřebu a pro pana [příjmení] [celé jméno svědka]. Žalovaní dále uvádění, že ač bylo panu [příjmení] 90 let, pan [příjmení] žil v domácnosti sám, byl samostatný, nosil brýle na čtení a pohybově nebyl nijak omezen. Žalobce mu nepravidelně nosil obědy, zajišťoval léky a v zimním období brikety, což se však nedá považovat za sdílení společné domácnosti, jak uvádí žalobce. Žalovaní považují argument žalobce, že o nájemní smlouvě nevěděl, za účelový. Žalovaní nejsou schopni vysvětlit, proč smlouva neobsahuje podpis rovněž žalobce, neboť to je záležitostí komunikace obou spoluvlastníků. Pokud žalobce a zemřelý pan [příjmení] měli nepsanou dohodu, že budou vždy respektovat smlouvy o nájmu uzavřené jen jedním z nich, pak by tato zvyklost měla dopadnout i na tuto smlouvu. Není žádný právní důvod k tomu, aby platnost smluv o nájmu byla podmíněna vždy podpisem žalobce jako menšinového spoluvlastníka. Dále žalovaní poukazují na absenci naléhavého právního zájmu.

3. Rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 23. 9. 2016, č. j. 41 C 132/2015-179 rozhodl zdejší soud o žalobním návrhu částečným rozsudek, a to ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2), tak, že žalobu zamítnul pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalovaného 2) a rozhodnul o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 2). K odvolání žalobce byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen Městským soudem v Praze, jako soudem odvolacím, a to na základě rozhodnutí ze dne 15. 3. 2017, č. j. 13 Co 433/2016-230. Následně byly obě rozhodnutí zrušeny k dovolání žalobce, a to na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2018, č. j. 26 Cdo 4257/2017-272, a to pro předčasnost vydání prvostupňového rozhodnutí, neboť to bylo vydáno v době, kdy nebylo skončeno dědické řízení po zemřelém panu [příjmení], které má podstatný vliv na okruh účastenství. Usnesením ze dne 15. 8. 2018, č. j. 41 C 132/2015 zdejší soud proto řízení o žalobě přerušil do pravomocného skončení dědického řízení. Dědické řízení po zemřelém, panu [příjmení], bylo skončeno na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2019, č. j. 37 D 122/2014-633, na základě kterého nabyl veškerý majetek zůstavitele závětní dědic, tedy žalobce. Po skončení dědického řízení vydal zdejší soud částečný rozsudek ze dne 3. 12. 2019, č. j. 41 C 132/2015-359, a to ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2), tak, že žalobu zamítnul pro nedostatek pasivní věcné legitimace na straně žalovaného 2) a rozhodnul o nákladech řízení mezi žalobcem a žalovaným 2). Rozhodnutí soudu prvního stupně nabylo právní moci dne [datum]. Předmětem řízení tedy zůstal nárok žalobce proti žalované 1).

4. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobce opírá o závěr, že mu platné právo neskýtá jiný prostředek k ochraně jeho vlastnického práva proti jeho zatížení předmětnou nájemní smlouvou. Právní postavení žalobce je v důsledku tvrzené nájemné smlouvy nejisté. Ta přitom nebude z hlediska její platnosti předmětem přezkumu v dědickém řízení, v němž se soud omezuje na zjišťování spornosti aktiv a pasiv (§ 171 a násl. z.ř.s.) Žaloba na plnění je vyloučena, když nájem měl dle nájemní smlouvy započít [datum]. Požadovaným soudním rozhodnutím v projednávané věci pak bude předejito případným budoucím sporům na plnění nájemní smlouvy.

5. Soud se proto ještě před dokazování zabýval otázkou existence naléhavého právního zájmu žalobce ve smyslu § 80 o.s.ř. a dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem je dán, a to především s ohledem na skutečnost, že žaloba, tak, jak byla podána, je žalobou preventivní, kterou se předejdou budoucí spory účastníků plynoucí z předmětné nájemní smlouvy. Uvedený závěr soud učinil i s ohledem na skutečnost, že jak bylo v řízení zjištěno, předmětné nebytové prostory nejsou žalovanou užívány, a tudíž ani např. žaloba na vyklizení není v tuto chvíli na místě. Žaloba na určení tak v daném případě poskytuje žalobci ochranu jeho právního postavení dříve, než by toto právo bylo porušeno. Žaloba zcela jistě slouží k tomu, aby odstranila spor mezi účastníky a zamezila dalším budoucím sporům mezi nimi a vytvořila pevný základ pro právní vztahy účastníků.

6. Soud provedl ve věci následující důkazy, z nichž zjistil a vzal za prokázané následující skutečnosti:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl ke dni podání žaloby vlastníkem podílu o velikosti 1/3 a pan [jméno] [příjmení] vlastníkem podílu o velikosti 2/3 na nemovité věci, pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], část obce Malá Strana, vše zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Malá Strana, obec Praha, okres Hlavní město Praha, u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

8. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla podepsána mezi zemřelým panem [jméno] [příjmení] a žalovanou 1) nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor vymezených v článku I. bodě 2 smlouvy jako nebytové prostory v domě [adresa]. Ze záhlaví smlouvy soud zjistil, že účastníky smlouvy mají být zemřelý pan [jméno] [příjmení] a žalobce jako pronajímatelé a žalovaná 1) jako nájemce. Nájemné bylo sjednáno ve výši 50 000 Kč měsíčně. Dle smlouvy mohou smluvní strany smlouvu vypovědět ve lhůtě 3 měsíců. Jinak nájem skončí uplynutím sjednané doby nebo dohodou stran. Dle článku V. bodu 1. pan [příjmení] prohlásil, že jako většinový spoluvlastník rozhodl podle § 139 odst. 2 občanského zákoníku Smlouva byla podepsána dvěma účastníky, a to nájemcem a jedním z pronajímatelů. Z přílohy 1 smlouvy soud zjistil, že tato obsahuje nákres nebytových prostor v prvním a druhém podzemním podlaží, prvním nadzemním podlaží, mezipodlažím, a druhém nadzemním podlaží. Dále ze strany 2 přílohy 1 soud zjistil, že tato obsahuje specifikaci baru. Příloha [číslo] je tvořena rozpisem zálohových plateb, a to 4 000 Kč za vodné a stočné a 10 000 Kč za elektrickou energii.

9. Z kopie průkazu příjemce vydaného Českou poštou, platného do dne [datum], soud zjistil, že žalobce byl osobou oprávněnou k převzetí zásilek pana [jméno] [příjmení].

10. Z potvrzení [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba], vydala dne [datum] potvrzení, ve kterém uvedla, že žalobce je osobou s dispozičními právy k účtu majitele [jméno] [příjmení].

11. Ze souhlasného prohlášení ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce a pan [jméno] [příjmení] souhlasně prohlásili, že jsou osobami vedoucími společnou domácnost od listopadu 2010 a vzájemně o sebe pečují.

12. Z úmrtního listu Úřadu městské části [obec a číslo] vydaného dne [datum] soud zjistil, že pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] zemřel dne [datum].

13. Z nájemních smluv, a to konkrétně nájemní smlouvy ze dne [datum] s nájemcem paní [jméno] [příjmení], nájemní smlouvy ze dne [datum] a [datum] s nájemcem panem [jméno] [příjmení], soud zjistil, že všechny tyto smlouvy byly podepsány vždy za pronajímatele oběma spoluvlastníky, tedy jak žalobcem, tak panem [jméno] [příjmení].

14. Ze smlouvy o nájmu ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem, zemřelým panem [jméno] [příjmení] a panem [celé jméno původního účastníka], soud zjistil, že mezi smluvními stranami byla uzavřena nájemní smlouva na dobu neurčitou od [datum] s jednoměsíční výpovědní lhůtou za měsíční nájemné ve výši 45 000 Kč Smlouva obsahuje podpisy všech smluvních stran.

15. Ze smlouvy o nájmu nebytových prostor označených jako Jo´s garáž v 1. a 2. suterénu ze dne [datum] soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou. Předmětem nájmu byl nebytový prostor v předmětné nemovitosti. Nájem byl uzavřen na dobu neurčitou za nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Smlouva byla podepsána žalobce a žalovanou.

16. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2019, č. j. 37 D 122/2014-633 soud zjistil, že veškerý majetek patřící do pozůstalosti po zemřelém panu [příjmení] nabyl žalobce. Usnesení nabyl právní moci ke dni [datum]. Žalobce se tak stal 100 % vlastníkem pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], část obce Malá Strana, vše zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Malá Strana, obec Praha, okres Hlavní město Praha, u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

17. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] zpracovaného znalkyní z oboru písmoznalectví [celé jméno znalkyně], jehož předmětem bylo určení, zda podpis pana [jméno] [příjmení] na nájemní smlouvě, která je předmětem tohoto sporu, je pravým podpisem pana [jméno] [příjmení], soud zjistil, že znalkyně po zpracování znaleckého úkolu dospěla k závěru, že o pravosti podpisu nelze objektivně rozhodnout, neboť i když nelze na základě nalezených znaků zcela vyloučit možnost pravého podpisu pana [příjmení], zároveň uvedené nelze ani prokázat.

18. Ze znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] zpracovaného znalcem z oboru písmoznalectví – ruční písmo [celé jméno znalce], jehož předmětem bylo určení pravosti podpisu pana [příjmení] na nájemní smlouvě a zpracování revizního znaleckého posudku ke znaleckému posudku znalkyně [celé jméno znalkyně], soud zjistil, že znalec po provedení znaleckého úkolu dospěl k závěru, že podpis na nájemní smlouvě je pravděpodobně pravým podpisem zemřelého [jméno] [příjmení]. Dále se znalec vyjádřil ke znaleckému posudku [celé jméno znalkyně], a to tak, že dle znalce znalkyně při zpracování znaleckého posudku použila standardních všeobecně uznávaných metod, přičemž popis a interpretace nalezených znaků odpovídá zavedeným zvyklostem. Dle znalce je hlavním důvodem toho, proč znalkyně nedospěla k rozhodnému expertiznímu závěru, především nedostatek srovnávacího materiálu. Dále znalec určil, že je jednoznačně vyloučeno, že se jedná o kopii podpisu nebo o podpis vyhotovený za použití počítačové tiskárny.

19. Z listiny nazvané jako výpověď nájemní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce zaslal žalované výpověď z nájemní smlouvy uzavřené dne [datum]. Z obsahu výpovědi soud zjistil, že žalobce tak učinil, aniž by uznal platnost nájemní smlouvy a uznal nároky žalované, a to s ohledem na probíhající soudní řízení o neplatnosti dané nájemní smlouvy.

20. Z výpovědi svědka pana [celé jméno svědka], narozeného dne [datum], bytem [adresa], při jednání konaném dne [datum], soud zjistil, že svědek je synem žalobce a zemřelého pana [jméno] [příjmení] znal jako rodinného příbuzného z nepříliš častých návštěv otce a z jeho vyprávění. Se zemřelým panem [příjmení] se svědek později seznámil sám, a to v době kdy sám začal v nebytových prostorech pracovat. Svědek vypomáhal s péčí o zemřelého pana [příjmení], nosil mu jídlo. Výjimečně svědek chodil pro nákup, spíše se staral o to, aby zemřelý pan [příjmení] bral léky, které měl připravené v k tomu určeném platíčku. Svědek se zemřelým trávil při návštěvě čas, povídal si s ním, neboť se jednalo o staršího člověk, který nevycházel z bytu a neměl moc sociálního kontaktu. Ohledně osoby pana [příjmení] svědek vypověděl, že se jednalo o velmi konzervativní osobu, která komunikovala pouze s lidmi, které dobře znala, především rodina svědka, konkrétně on a jeho otec. Ohledně správy nemovitosti a uzavírání smluv svědek vypověděl, že zemřelý pan [příjmení] ponechával jednání na otci a účastnil se až podpisu smluv. Dával si velmi záležet na umístění jeho podpisu a vždy chtěl, aby smlouva byla podepsána nejdříve protistranou. K dotazu právního zástupce žalobce svědek uvedl, že mu nejsou známy další nájemní smlouvy, ani mu není známo, zda některé začínaly takto dlouhou dobu po jejich uzavření. K mechanismu popisu svědek uvedl, že zemřelý pan [příjmení] vždy dbal na to, aby smlouva byla podepsána všemi účastníky a jím jako posledním. Ohledně jednatele žalované, pana [celé jméno původního účastníka], a jeho vztahu se zemřelým panem [příjmení] svědek uvedl, že se tyto osoby pravděpodobně znaly, neboť pan [celé jméno původního účastníka] pracoval v předmětných nebytových prostorech. O tom, zda je mezi nimi bližší vztah, svědkovi není nic známo. K otázce provozu baru v dané nemovitosti svědek uvedl, že zemřelému panu [příjmení] provoz baru dlouhá léta vadil, neboť nereprezentoval jeho životní styl. Byl to nekuřák, abstinent a návštěva restauračního zařízení pro něj byla nepředstavitelná věc. V dřívějších letech provoz baru způsoboval omezení v době, občas byl hluk, nepořádek, občas někdo, kdo neměl, prošel do domu, což mu hodně vadilo. Svědkovi není známo, že by zemřelý pan [příjmení] učinil rozhodnutí ohledně správy domu bez vědomí jeho otce. Ohledně osoby svědka, pana [jméno] [příjmení] svědek uvádí, že se jedná o osobu, která měla pronajatu část nebytových prostor a provozoval je, přičemž provoz byl problematický. Ohledně vztahu pana [příjmení] a pana [celé jméno původního účastníka] svědek neví, v jakém byli vztahu, ale pan [celé jméno původního účastníka] působil jako odpovědný vedoucí pro provoz pana [příjmení]. K dotazu zástupce žalované svědek uvádí, že nebydlel v předmětné nemovitosti, ale na adrese svého trvalého bydliště. V prostorech nemovitosti začal pracovat koncem března 2012, přibližně 8 let. Svědek pracoval jako hospodský, pohyboval se převážně v přízemí a prvním patře budovy, příležitostně ve sklepení. [příjmení] [celé jméno původního účastníka] zná svědek z této restaurace. Pan [celé jméno původního účastníka] tam pracoval před příchodem svědka, po jeho příchodu se viděli výjimečně. Svědek dále uvedl, že neví, kdo volal zásahovou službu do provozu pana [příjmení], netuší, zda pan [příjmení] uzavřel s panem [příjmení] obdobnou smlouvu, ani mu není známo, do kdy pan [příjmení] v prostorech nemovitosti působil. Svědek dále uvedl, že neviděl společně pana [příjmení] a pana [celé jméno původního účastníka].

21. Z výpovědi svědkyně, paní [celé jméno svědkyně], narozené [datum], bytem [adresa svědkyně], při jednání konaném dne [datum] soud zjistil, že svědkyně je bývalou přítelkyní pana [celé jméno svědka], zhruba do konce roku 2011, k zemřelému panu [příjmení] není v žádném vztahu. Svědkyně pracovala pod panem [celé jméno svědka], pomáhala mu s provozem restaurace na [část obce] právě v předmětné nemovitosti, zhruba 4-5 let zpět, do konce roku 2011. Svědkyně se v nemovitosti pohybovala, zemřelý pan [příjmení] dle jejího vyjádření nevycházel z bytu. Svědkyně panu [příjmení] 3x donesla oběd. Dle jejího sdělení to byl člověk nedůvěřivý. Když jej navštívila poprvé, musela tam jít s panem [celé jméno svědka], aby jí představil, teprve následně mohla panu [příjmení] sama donést oběd. Ohledně podepisování smluv není svědkyni nic známo. Svědkyně dále uvedla, že o nemovitost se staral pan [celé jméno svědka], vždy věděl o záležitostech nemovitosti. Vztah mezi ním a zemřelým panem [příjmení] byl dle svědkyně přátelský, ovšem na oficiální úrovni s úctou. Pan [celé jméno svědka] byl osobou, se kterou chtěl pan [příjmení] komunikovat, byl to jediný jeho blízký člověk. K dotazu na osobu pana [jméno] [příjmení] svědkyně uvádí, že se jednalo o kamaráda pana [celé jméno svědka] mladšího. Svědkyně zná tuto osobu z restaurace [anonymizováno] bar v předmětné nemovitosti. K dotazu, zda svědkyně ví, zda se pan [příjmení] znal s panem [příjmení], uvádí, že neví, že si myslí, že neznal.

22. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], narozené dne [datum], bytem [adresa], při jednání konaném dne [datum] soud zjistil, že svědkyni nemá blízký vztah k nikomu z účastníků, svědkyně měla trvalé bydliště v předmětné nemovitosti, o kterou se staral pan [příjmení] [celé jméno svědka]. Svědkyně znala zemřelého pana [příjmení]. Do domu se přestěhovala v roce 2002, spoluvlastníkem domu byla pan [příjmení] a pan [celé jméno svědka] starší. Spravoval to pan [příjmení] [celé jméno svědka] mladší, ten se staral o všechno možné. Správu domu a technické opravy dělal pan [celé jméno svědka] starší. Pan [anonymizováno] bydlel ve stejném vchodě, svědkyně jej potkávala pravidelně. Ohledně podpisu smlouvy svědkyně uvádí, že smlouvy vždy donesl pan [celé jméno svědka] starší, oni ji podepsali, a teprve následně ji podepisoval pan [příjmení] Pan [anonymizováno] byl dle svědkyně vždy velmi akurátní, byl učitel, vždy chtěl vědět, co ve smlouvě je, vždy ji četl, chtěl občanské průkazy, tyto chtěl i po společnících společnosti svědkyně, jejíž sídlo bylo v dané nemovitosti. Byl velmi zodpovědný člověk. Svědkyně dále potvrdila svou výpověď v trestním řízení, dle které pan [příjmení] veškerou správu nemovitosti odkazoval na pana [příjmení] [celé jméno svědka]. Svědkyně dále uvedla, že vše platil pan [příjmení] [celé jméno svědka], veškeré stavebně technické věci. Pan [anonymizováno] i pan [celé jméno svědka] vždy oba chtěli vědět, co se tam děje. Pan [celé jméno svědka] to zařizoval a platil. Pan [anonymizováno] vždy svědkyni odkázal na pana [příjmení] [celé jméno svědka], ať šlo o cokoli, schránku, boiler, tak vždy řekl, ať to řeším s panem [příjmení] [celé jméno svědka]. Dále svědkyně potvrdila, že pan [celé jméno původního účastníka] ji kontaktoval v roce 2016 s tím, že nabyl 2/3 nemovitosti a že chce uhradit nájem. Svědky uvedla, že od pana [celé jméno původního účastníka] dostala dopis, ve kterém žádal nájem. [příjmení] se na pana [celé jméno svědka] a ten jí řekl, co se stalo. Do té doby si svědkyně neuměla přiřadit jméno a obličej. Podle jména pana [celé jméno původního účastníka] svědkyně neznala, podle obličeje ano, potkávala ho. Pan [celé jméno původního účastníka] se pohyboval po době, nacházel se v [anonymizováno] baru. O kontaktu mezi panem [příjmení] a panem [celé jméno původního účastníka] svědkyni není nic známo. Svědkyně dále znovu uvedla, že pan [příjmení] byl velmi uzavřený člověk, v období, než umřel, snad dva roky nevycházel z bytu, už ho nebylo vidět, jak mu bylo 90 let. Do té doby byl velmi čilý, normálně chodil ven. Chodil za ním jedině pan [celé jméno svědka]. Pan [anonymizováno] měl dva maturanty, a ten jeden pán tam za ním byl a pan [příjmení] už jej nepustil dovnitř, protože si nepamatoval, kdo to je. Takže nepouštěl lidi, které neznal. Svědkyni není známo, že by pan [příjmení] učinil nějaké kroky týkající se nemovitosti bez pana [celé jméno svědka]. Svědkyně uvedla, že v době kromě bytů byl z jedné strany obchod (z tržiště), z druhé strany byty a restaurace. Do restaurace svědkyně chodila málo, není jí známo, kdo jí provozoval. [příjmení] [jméno] [příjmení] jí nic neříká. [příjmení] [celé jméno původního účastníka] si svědkyně vybavuje v období od 2002, následně nikoli, poté jej potkala až v roce 2010 na náměstí. Pan [celé jméno původního účastníka] již nebyl v [anonymizováno] baru, ale byl v jiné restauraci. Potkávali se na ulici.

23. Z výpovědi svědka pana [jméno] [příjmení], narozeného dne [datum], bytem [adresa], při jednání konaném dne [datum] soud zjistil, že svědek figuroval v předmětné nemovitosti v období od roku 2006 do roku 2016. Svědek v předmětné nemovitosti podnikal s panem [celé jméno svědka] mladším, který byl jeho spolužákem a kamarádem. V počátku po ukončení studií probíhala diskuze o tom, co budou dělat, a vznikl zde nápad otevření restaurace či něčeho takového. Pan [celé jméno svědka] mladší svědkovi sdělil, že mají nemovitost, ve které je nebytový prostor. Po návštěvě se dohodli, že svědek poskytne finance a pan [celé jméno svědka] mladší vše zařídí. Svědek zpočátku o ničem nevěděl, pouze poskytnul finance, veškeré dohody uzavíral s panem [celé jméno svědka] mladším. Právně ošetřené to zpočátku nebylo, svědek to neřešil. Poskytnul finance s tím, že se předělával nějaký interiér a vše bylo na panu [celé jméno svědka] mladším, který to zařizoval s otcem panem [celé jméno svědka] starším. Následně po rozjezdu od toho pan [celé jméno svědka] mladší ustoupil a svědek za stejných podmínek pokračoval do roku 2012 a žádal několikrát, aby dostal nějakou smlouvu. Následně mu pan [celé jméno svědka] starší zaslal návrh smlouvy a pak se podepsala nájemní smlouva, na které byl uveden jen pan [příjmení] [celé jméno svědka] starší s tím, že během 6 let mu nikdo neřekl, že tam je nějaký jiný vlastník. V posledním stádiu, kdy byl podnik rozjetý bylo v místě hodně lidí, přičemž hořejšek provozoval pan [celé jméno svědka], a jim se nelíbilo, že tam je hluk, který se šířil schodištěm nahoru. V místě probíhali policejní kontroly. V období metanolové kauzy zjistili, že se tam nacházejí nezletilí, kterým ale nenalévali, a následně probíhali kontroly asi každých 14 dní. Podnik zkontrolovali, vzali si asi 2 nebo 3 lidi a s nimi to šli řešit. [příjmení] [celé jméno původního účastníka] zná svědek od stejné doby jako pana [celé jméno svědka], tzn. Od roku 2006, oba poznával stejně, s oběma komunikoval. Pan [celé jméno původního účastníka] byl v horní restauraci. O panu [příjmení] se svědek dozvěděl, když dostal nájemní smlouvu v roce 2012 od pana [celé jméno svědka]. Protože svědek už měl v té době v daném prostoru investované finanční prostředky, chtěl mít smlouvu podepsanou od obou majitelů. Poprosil tedy pana [celé jméno původního účastníka], o kterém věděl, že za panem [příjmení] dochází, aby mu zprostředkoval schůzku nebo aby nájemní smlouvu podepsal. Svědek pak následně přišel ve smluvený den a pan [příjmení] mu smlouvu podepsal. Prostor svědek opustil v dubnu 2016, neboť mu bylo sděleno, že do prostoru vtrhlo několik lidí včetně advokátů pana [celé jméno svědka]. Když svědek dorazil, bylo mu řečeno, že se tam již nedostane. Svědek podával návrh na nařízení předběžného opatření, které bylo zamítnuto, neboť v tu dobu mu nájemní smlouva již vypršela. Soud konstatoval nezákonnost postupu, svědek ale právo na náhradu škody neuplatnil. Nyní provozuje dvě restaurace vedle pana [celé jméno svědka]. Nájemní smlouva měla končit v roce 2014, následně pan [celé jméno svědka] podepsal dodatek do roku 2016. Vztah mezi panem [celé jméno původního účastníka] a panem [příjmení] svědek nemůže hodnotit, neboť pana [příjmení] viděl pouze jednou při podpisu smlouvy, maximálně jej potkal na chodbě. Smlouva byla podepsána za [právnická osoba] s.r.o. a panem [celé jméno svědka] a následně mezi [právnická osoba] s.r.o. a panem [příjmení]. Existují tedy dvě smlouvy. Dodatek je podepsán ke smlouvě podepsané panem [celé jméno svědka]. Dále svědek uvádí, že pro podpis nájemní smlouvy šel k panu [příjmení] sám po zprostředkování schůzky ze strany pana [celé jméno původního účastníka]. Vztah mezi panem [příjmení] a panem [celé jméno svědka] starším svědek nedokáže definovat, jednou byl přítomen okamžiku, kdy mu pan [celé jméno svědka] nesl panu [příjmení] nákup. Ohledně vztahu mezi panem [celé jméno svědka] a panem [celé jméno původního účastníka] svědek uvedl, že zpočátku byl vztah dobrý. Svědek za provoz platil nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Dále svědek uvedl, že v nájmu nepokračoval, neboť pokračování bylo podmíněno ze strany pana [celé jméno svědka] staršího tím, aby svědek domluvil panu [celé jméno původního účastníka], aby v jejich řízení neuplatňoval žádné listiny, což svědek neudělal, a znamenalo to, že musel být potrestaný. Svědek se domnívá, že problém nebyl ve výši nájmu, neboť tam byly další dohody mimo smlouvu, jako např. že nesměl mít žádné reklamy na ulici, hosty nesmí stáhnout z ulice, aby mu svědek nebral lidi. Dále chtěl mít pan [celé jméno svědka] přístup do nebytového prostoru. S panem [celé jméno původního účastníka] je svědek v kontaktu, jsou kolegové, má bar vedle něj.

24. Z výpovědi svědkyně paní [příjmení] [celé jméno svědkyně], narozené dne [datum], bytem [adresa], při jednání konaném dne [datum] soud zjistil, že svědkyně je přítelkyně paní [příjmení], která bydlela v předmětném domě, a která jí představila pana [příjmení] [celé jméno svědka]. Ten nabízel v době pronájem jednoho z bytů za 12 000 Kč, který si vzala dcera svědkyně. Dcera v době bydlela půl roku a následně se odstěhovala. Vše v období roku 2013. Na nájemní smlouvě byl uveden pan [příjmení] [celé jméno svědka]. Jméno pana [příjmení] zná svědkyně z doslechu od paní [příjmení], kterou navštěvovala. Ta v domě bydlela do své smrti v roce 2016. [příjmení] [celé jméno původního účastníka] svědkyně nezná.

25. Z obsahu soudního spisu vedeného Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. 33 Nc 2373/2016 soud zjistil, že dne [datum] podala [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], proti žalovanému [příjmení] [celé jméno svědka], [datum narození], bytem [adresa žalobce a svědka], návrh na vydání předběžného opatření, aby se žalovaný zdržel zásahů do užívání nebytového prostoru předmětné nemovitosti a vydal žalobci klíče od samostatného vstupu vpravo do uvedené provozovny. O návrhu bylo rozhodnuto Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 5. 2016, č. j. 33 Nc 2373/2016-10 tak, že návrh byl zamítnut, neboť z listin nebylo možno dovodit, že by nájem trval, když z listinných důkazů vyplývá, že nájemní vztah byl uzavřen na dobu určitou a skončil [datum], nebylo tak prokázán právní poměr mezi žalobcem a žalovaným, na základě kterého by měl žalobce právo předmětné prostory užívat i od [datum]. Z odůvodnění předmětného usnesení soud zjistil, že soud vzal za osvědčenou nájemní smlouvu ze dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] uzavřenou mezi žalobcem a žalovaným. Dle smluv byl žalobce nájemcem nebytových prostor do [datum]. Dále soud v rámci odůvodnění přisvědčil žalobci, že způsob, kterým došlo k vyklizení nemovitosti, byl v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaný se mohl vyklizení domáhat soudní cestou, nikoli násilným vyklizením svépomocí.

26. Z kopií nájemních smluv ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobcem a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], a zemřelým panem [jméno] [příjmení] a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa], byla uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor označených jako Jo´s garáž v 1. a 2. suterénu v předmětné nemovitosti. Nájem byl uzavřen do [datum] za nájemné ve výši 5 000 Kč.

27. Z výpovědi svědka pana [příjmení] [celé jméno svědka], narozeného dne [datum], při jednání konaném dne [datum] soud zjistil, že svědek znal zemřelého pana [příjmení] od roku 1980, kdy přestoupil do [obec] na střední školu, pan [příjmení] byl jeho profesor. [příjmení] [příjmení] navštěvoval často, po ukončení studia méně, ale většinou tak 2x až 4x do roka. Dle svědka byl pan [příjmení] velmi akurátní, vše měl dost precizní. Do revoluce svědek neznal pana [celé jméno svědka]. Po revoluci o něm svědku říkal pan [příjmení], že to je snad jeho jediný příbuzný a že on zdědí celý ten dům. Ohledně správy domu a roli pana [celé jméno svědka] se s panem [příjmení] nebavili. O poměrech v domě svědek uvedl, že mu pan [příjmení] řekl, že v domě bydlí v prvním patře paní, která mu pomáhá a že pan [celé jméno svědka] a jeho syn mu chodí nakupovat. Dále se zmínil, že tam vzadu je restaurace, přičemž jen mávnul rukou a říkal, že tam jsou s tím starosti kvůli úklidu nebo kvůli hluku. O jménu pana [celé jméno původního účastníka] slyšel, ale více se o něm s panem [příjmení] nebavili, pouze o tom, že to tam snad má v pronájmu. Svědek dále uvedl, že pan [příjmení] se o osobě pana [celé jméno původního účastníka] nikdy před ním nezmínil jako o kamarádovi či osobě, která se o něj starala. Ohledně stavu pana [příjmení] při poslední návštěvě svědek uvedl, že věk na něm byl znát, po fyzické stránce určitě, duševně byl normálně, ale fyzicky byl pomalejší, ohnutější, když vstával ze židle, už to na něm bylo znát.

28. Z výslechu svědkyně paní [příjmení] [jméno], narozena [datum], při jednání konaném dne [datum], soud zjistil, že svědkyně pracovala od roku 2004 u žalobce i pana [celé jméno původního účastníka] jako kuchařka, zhruba 7 let. Svědkyně znala pana [příjmení], chodila k němu uklízet a nosila mu jídlo. K osobě pana [příjmení] svědkyně uvedla, že byl dobrý člověk, rád si povídal, chodil k nim do kuchyně. Svědkyně docházela k panu [příjmení] na základě žádosti paní [příjmení] jako pečovatelka, aby ho nakrmila, přebalila a dala mu prášky. Od bytu měla klíče od paní [příjmení], té také klíče po smrti pana [příjmení] vrátila. O smrti pana [příjmení] se svědkyně doslechla od pana [celé jméno původního účastníka]. S panem [příjmení] se svědkyně vídala pravidelně, každý den. Když potřeboval kadeřnici, přivedla známou. Pan [anonymizováno] bydlel v bytě sám. Za péči o pana [příjmení] bylo svědkyni zaplaceno ze strany paní [příjmení]. S panem [celé jméno původního účastníka] mluvila svědkyně naposledy zhruba před dvěma měsíci.

29. Z výslechu svědkyně paní [jméno] [celé jméno svědkyně], narozené dne [datum], při jednání konaném dne [datum], soud zjistil, že svědkyně je přítelkyně pana [jméno] [příjmení], se kterým společně provozovala bar na Malostranském náměstí. [příjmení] měli pronajatý od pana [celé jméno svědka], pana [celé jméno původního účastníka] rovněž zná, neboť tam v tom domě také působil. Příteli začala pomáhat v roce 2009 do roku 2016. [příjmení] [příjmení] svědkyně viděla pouze jednou, a to při příležitosti jeho 90. narozenin, kdy mu šla společně s panem [celé jméno původního účastníka] popřát, přičemž mu nejdříve zavolala a zeptala se, zda může rovněž dorazit. Donesli dort a povídali si. Pan [anonymizováno] byl dle svědkyně v dobré kondici, vyprávěl o svém dědečkovi. Vztahy přítele s panem [celé jméno svědka] nejsou momentálně dobré v důsledku vyhození z baru. V době, kdy byli v baru, pracovala svědkyně rovněž pro pana [celé jméno původního účastníka] O vztahu pana [celé jméno svědka] a pana [příjmení] jí není nic známo. Svědkyně znala paní [příjmení] jako kuchařku. Svědky uvedla, že pana [příjmení] nikdy v kuchyni neviděla, ale paní [příjmení] říkala, že se s ním na chodbě vždy baví, že si chce povídat. V kuchyni svědkyně osobně pana [příjmení] neviděla nebo nevěděla, že to je on. Svědkyně dále uvedla, že s přítelem nevěděli, že pan [příjmení] je majitelem domu, věděli jen o panu [celé jméno svědka].

30. Z výslechu jednatele žalované při jednání konaném dne [datum] soud zjistil, že jednatel žalované pan [celé jméno původního účastníka] působil v předmětném domě od roku 1992, přičemž nejprve pracoval pro dr. [celé jméno svědka] a následně pro syna žalobce. S panem [příjmení] udržoval svědek vztah pořád, přičemž při jedné návštěvě mu pan [příjmení] nabídnul, zda nechce mít znovu tu smlouvu v domě. Následně se podepsala smlouva pouze s panem [příjmení], přičemž pan [příjmení] řekl, že to s panem [celé jméno svědka] dojedná. Smlouvu připravoval právník svědka. Pan [anonymizováno] si ji přečetl, zeptal se, kdo smlouvu připravoval a po sdělení, že právník, řekl, že by to tedy mělo být v pořádku a smlouvu podepsal. Svědek uvádí, že k návrhu pana [příjmení] mohlo vést to, že chtěl, aby to v domě fungovalo, neboť restauraci syna pana [celé jméno svědka] se moc nedařilo. O smlouvě svědek neinformoval pana [celé jméno svědka], neboť pan [příjmení] řekl, že to zařídí. Svědek uvedl, že k podpisu přinesl dvě vyhotovení smlouvy. Pan [anonymizováno] sdělil svědkovi, že podpis pana [celé jméno svědka] zařídí. Když svědek odcházel, měl jedno vyhotovení smlouvy. O existenci smlouvy panu [celé jméno svědka] neřekl, neboť se domníval, že podpis většinového vlastníka stačí a zároveň byl vyrozuměn ze strany pana [příjmení], že podpis pana [celé jméno svědka] zajistí.

31. Soud provedl ve věci další důkazy, a to výpis z katastru nemovitostí pro [list vlastnictví] ze dne [datum], závět ze dne [datum], usnesení Městského soudu v Praze ze dne 31. 3. 2015, č. j. 24 o [číslo], oznámení žalované 1) ze dne [datum] o nájemním právu, protokol notáře ze dne [datum], protokol notáře ze dne [datum], oznámení o pořízení závěti ze dne [datum], alografní závěť ze dne [datum], výzva notáře k předložení závěti ze dne 16 10. 2014, přípis notáře ze dne [datum] vč. doručenky, protokol notáře ze dne [datum], z těchto však neshledal žádné relevantní skutečnosti rozhodné pro vydání rozhodnutí ve věci, neboť se týkají převážně dědického řízení, přičemž tato otázka byla již vyřešena v průběhu řízení, a to na základě pravomocného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2019, č. j. 37 D 122/2014-633. Soud dále provedl důkaz vyúčtováním výše poplatků panem [příjmení] ve vztahu k žalované, nicméně z vyúčtování neshledal žádné relevantní skutečnosti. Soud při jednání konaném dne [datum] provedl rovněž důkazy znaleckými posudky [celé jméno znalce], Mgr. [jméno] [příjmení] a Ing. [jméno] [příjmení], [příjmení], z těchto však nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro rozhodnutí ve věci, neboť na základě těchto znaleckých posudků nelze vzít za prokázané, že by předmětná nájemní smlouva obsahovala pravý podpis pana [příjmení]. Dále soud provedl důkaz print screenem restaurace [anonymizováno], avšak z těchto listin nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

32. Zdejší soud ve věci neprováděl následující důkazy, a to dožádání [právnická osoba] k poskytnutí trvalým příkazů a dalších informací ve vztahu k zemřelém panu [jméno] [příjmení], daňová přiznání zemřelého pana [jméno] [příjmení] za dobu posledních pěti let, sdělení, jaký subjekt byl dodavatelem elektřiny, otázka bydlení zemřelého, vyžádání lékařské zprávy o příjmu zemřelého a výslech lékaře, dopis JUDr. [jméno] [jméno] ze dne [datum], policejní spis sp. zn. KRPA [číslo], výpověď [jméno] [příjmení], notářské tajemnice, výpověď JUDr. [jméno] [příjmení], neboť tyto shledal jako nadbytečné, rovněž s přihlédnutím k tom, že ač žalovaná tyto důkazy navrhla v podání ze dne [datum], neuvedla k prokázání jakých skutečností uvedené důkazy navrhuje, pouze u jednání konaném dne [datum] uvedla, že slouží k dokreslení kontextu situace. Soud rovněž neprováděl důkaz smlouvou o nájmu uzavřenou s paní [příjmení], neboť tato je jednak nečitelná, a rovněž ani k této listině nebylo ze strany žalované specifikováno, k prokázání jakých skutečností slouží. Soud dále neprováděl důkaz samostatným usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 5. 2016, č. j. 33 Nc 2373/2016-10, neboť toto usnesení je součástí spisu sp. zn. 33 Nc 2373/2016, který byl proveden jako důkaz jako celek. Dále soud neprovedl důkaz potvrzením [právnická osoba] o složení peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč na účet pana [celé jméno původního účastníka], úředním záznam ze dne 2. 9. 2015, [číslo jednací] o konstatování, že nelze posoudit pravost podpisu na kopii listiny, neboť jí shledal jako nadbytečnou bez relevantních skutečností pro vydání rozhodnutí.

33. Na základě shora uvedených skutečností, které vzal soud za zjištěné a prokázané, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

34. Dne [datum] došlo k podpisu nájemní smlouvy mezi zemřelým panem [jméno] [příjmení] a zástupcem žalované panem [celé jméno původního účastníka], jejímž předmětem byl nájem nebytových prostor v domě [adresa] na pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, část obce Malá Strana, vše zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Malá Strana, obec Praha, okres Hlavní město Praha, u Katastrálního úřadu pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Na základě znaleckého posudku ze dne [datum], [číslo] zpracovaného znalcem z oboru písmoznalectví – ruční písmo [celé jméno znalce], bylo prokázáno, že se jedná o pravý podpis pana [jméno] [příjmení]. Jak vyplývá z výpisů z katastru nemovitostí, ke dni podpisu nájemní smlouvy byl pan [jméno] [příjmení] vlastníkem podílu o velikosti 2/3 na předmětné nemovitosti. Zbývající podíl o velikosti 1/3 byl ve vlastnictví žalobce. Na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 15. 1. 2019, č. j. 37 D 122/2014-633 se stal 100 % vlastníkem předmětné nemovitosti žalobce.

35. Z výpovědí svědků soud zjistil, že tito charakterizovali zemřelého pana [příjmení] jako starší osobu, která byla svou povahou velice akurátní a měla ve věcech pořádek. S pozdějším věkem pan [jméno] [příjmení] přestával vycházet z nemovitosti a vídal se pouze s lidmi, kterým důvěřoval a znal je. O pana [příjmení] se pak převážně starala rodina, tedy žalobce a jeho syn, kteří mu zajišťovali jídlo a péči, případně jimi pověřené osoby nosili panu [příjmení] obědy. O nemovitost se staral převážně žalobce, který vyjednával uzavírání nájemních smluv a zajišťoval veškeré potřebné záležitosti. Obvyklá praxe stran byla taková, že nájemní smlouvy ve většině případů obsahovaly podpis obou vlastníků nemovitosti, jak pana [jméno] [příjmení], tak žalobce. Smlouvy byly podepisovány nejdříve ze strany nájemníků, následně panem [celé jméno svědka] a pane [příjmení]. Jak vyplynulo z výpovědí svědků, pan [jméno] [příjmení] preferoval, aby o všech záležitostech věděl i žalobce.

36. Z výpovědi jednatele žalované, pana [celé jméno původního účastníka] zdejší soud zjistil, že pan jednatel navštěvoval pana [příjmení], přičemž při jedné z návštěv mu bylo nabídnuto, zda by se nechtěl do předmětné nemovitosti vrátit. Jednatel žalované proto nechal připravit dvě vyhotovení nájemní smlouvy a tyto přednesl panu [příjmení] k podpisu. Zdejší soud má za to, že předchozí výpovědi svědků o osobě pana [příjmení] nejsou způsobilé tato tvrzení vyvrátit, neboť pan [příjmení] pana [celé jméno původního účastníka] znal a tudíž pro něj nebyl osobou neznámou. Nicméně jak vyplynulo z výpovědi pana jednatele, i v tomto případě při podpisu nájemní smlouvy pan [jméno] [příjmení] projevil vůli, aby danou smlouvu viděl a podepsal i žalobce, a proto jednateli žalované sdělil, že podpis žalobce zařídí. O uvedeném svědčí rovněž to, že v záhlaví předmětné smlouvy byli na straně pronajímatele specifikováni oba vlastníci nemovitosti, tedy jak pan [příjmení], tak žalobce.

37. Po právní stránce je namístě věc posoudit podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění a podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění k [datum] (dále jen občanský zákoník), k němuž měla být posuzovaná smlouva uzavřena. Ve smyslu ust. § 551 - § 554 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, by se, jde-li o posuzovanou smlouvu o nájmu, přitom jednalo o právní jednání zdánlivé, k němuž by nebylo lze přihlížet.

38. Podle § 3074 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

39. Podle § 34 občanského zákoníku je právní úkon projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.

40. Podle § 35 odst. 1 projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit.

41. Podle § 35 odst. 2 občanského zákoníku právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

42. Podle § 35 odst. 3 občanského zákoníku právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen.

43. Podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

44. Podle § 44 odst. 1 občanského zákoníku je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí návrhu na uzavření smlouvy nabývá účinnosti. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě neznamenají přijetí návrhu.

45. Podle § 44 odst. 3 občanského zákoníku, je-li návrh určen dvěma nebo více osobám, a z jeho obsahu vyplývá, že úmyslem navrhovatele je, aby všechny osoby, kterým je návrh určen, se staly stranou smlouvy, je smlouva uzavřena, jestliže všechny tyto osoby návrh přijmou.

46. Podle § 139 odst. 2 občanského zákoníku o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud.

47. Jak vyplývá z ustanovení § 34 občanského zákoníku, právní úkon je projev vůli směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Vůle společně s jejím projevem tvoří základní složky právního jednání, které musí být vždy dány. V případě, že byť jeden z uvedených znaků chybí, jedná se o zdánlivé právní jednání. Podle § 37 odst. 1 občanského zákoníku pak právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

48. Na základě veškerých shora uvedených skutečností, které vyplynuly v řízení najevo, dospěl soud k závěru, že pro posouzení nároku je zcela stěžejní otázka vůle zemřelého pana [jméno] [příjmení], neboť jak bylo v řízení zjištěno, podpis na nájemní smlouvě ze dne [datum] je pravděpodobně pravým podpisem zemřelého pana [příjmení]. Nicméně samotná skutečnost, že se jedná o pravděpodobně pravý podpis pana [příjmení], není dostačujícím podkladem pro závěr soudu o platnosti podepsané nájemní smlouvy.

49. Samotná nájemní smlouva ze dne [datum] totiž ve vztahu k otázce výkladu vůle zemřelého pana [příjmení] odpověď nedává. Z článku V. odst. 1 uvedené smlouvy totiž sice vyplývá následující prohlášení:„ M. [příjmení] jako většinový podílový spoluvlastník prohlašuje, že rozhodl podle ustanovení § 139 odst. 2 o. z., o hospodaření se společnou věcí ohledně nájmu nebytových prostor tak, jak je vymezen v čl. I.“, avšak z obsahu smlouvy rovněž vyplývá, že žalobce je uveden jako další smluvní strana v záhlaví smlouvy. Rovněž z čl. V. odst. 4 vyplývá, že smlouva je vyhotovena ve třech stejnopisech, přičemž každá ze stran má dostat po jednom vyhotovení. Tedy i zde smlouva počítá se třemi smluvními stranami, nikoli pouze s většinovým vlastníkem.

50. Jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, zemřelý pan [jméno] [příjmení] byl člověkem, který vyžadoval ve věcech pořádek a chtěl být o dění informován. [ulice] správa nemovité věci probíhala většinou tak, že byla zjišťována ze strany žalobce, který se o nemovitost staral a vyřizoval běžné záležitosti. Žalobce rovněž připravoval znění smluv v případě nájemců, tyto smlouvy následně se zemřelým panem [příjmení] projednal a připravil je k podpisu. První byly podepisovány nájemci, následně oběma spoluvlastníky. Rovněž z výpovědi jednatele žalované, pana [celé jméno původního účastníka] dle názoru soudu jednoznačně vyplynulo, že zemřelý pan [jméno] [příjmení] při podpisu smlouvy projevil vůli, že smlouvu má vidět a podepsat ještě žalobce s tím, že uvedené zařídí. Uvedené dle názoru soudu koresponduje jak s provedenými výslechy svědků, tak se zavedenou správou společné věci ze strany obou spoluvlastníků. Zdejší soud je tedy toho názoru, že tedy ani z těchto skutečností nelze dospět k závěru, že vůle zemřelého pana [jméno] [příjmení] směřovala k uzavření smlouvy o nájmu bez žalobce z pozice většinového spoluvlastníka věci.

51. V situaci, kdy není zcela jednoznačně zřejmé a určité, kdo je smluvní stranou smlouvy o nájmu ze dne [datum], tedy zda byla tato smlouva uzavřena pouze mezi žalovanou a zemřelým panem [jméno] [příjmení] jako většinovým vlastníkem nebo zda se jedná o smlouvu se třemi smluvními stranami, která měla být předložena ze strany zemřelého pana [příjmení] žalobci, jehož podpis v tomto případě absentuje, dospěl soud k závěru, že smlouva o nájmu ze dne [datum] je ve smyslu ustanovení § 37 odst. 1 občanského zákoníku neplatným právním jednáním, a to pro jeho nesrozumitelnost a neurčitost. S ohledem na skutečnost, že na daný případ jsou aplikována příslušná ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, je nesrozumitelnost a neurčitost právního jednání sankciována neplatností absolutní. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

52. Nad rámec výše uvedeného soud uvádí, že i kdyby dospěl k závěru, že smlouva byla uzavřena pouze zemřelým jako většinovým spoluvlastníkem bez účasti žalobce, i v tomto případě by zdejší soud musel dospět k závěru o její neplatnosti ve smyslu ustanovení § 39 občanského zákoníku, a to pro rozpor s ustanovením § 139 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou, počítanou podle velikosti podílů. Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se většiny anebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoliv spoluvlastníka soud. Dané ustanovení totiž klade důraz na účast i minoritních vlastníků na rozhodování. Většinový vlastník nemůže postupovat zcela na základě libovůle bez ohledu na minoritní spoluvlastníky, ale s těmito musí věc projednat a umožnit jim zaujmout k věci své stanovisko, tedy souhlas či nesouhlas.

53. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 82 888,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý ze 23 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení žalobce, žalobní návrh ze dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], porada s klientem přesahující jednu hodinu – dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], porada s klientem přesahující jednu hodinu – dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], návrh na doplnění dokazování, zadání zpracování znaleckého posudku a odročení nařízeného jednání ze dne [datum], návrh na doplnění dokazování a předložení originálů písemností ze dne [datum], porada s klientem přesahující jednu hodinu – dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], návrh na doplnění dokazování a předložení listin pro znalecké zkoumání ze dne [datum], předložení dalších listin pro znalecké zkoumání ze dne [datum], vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum], návrh na doplnění dokazování ze dne [datum], porada s klientem přesahující jednu hodinu – dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], vyjádření ke sdělení žalovaného ze dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], závěrečné vyjádření ze dne [datum], porada s klientem přesahující hodinu – dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum]) a z částky 1 250 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (účast na vyhlášení částečného rozsudku dne [datum]) včetně čtyřiadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 65 950 Kč ve výši 13 849,50 Kč a náhrady částky 1 089 Kč, která byla vyplacena soudem na znalečném ze žalobcem složené zálohy.

54. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za celkem 4 právní úkony, a to odvolání žalobce proti částečnému rozsudku ze dne [datum] (ve spojení s doplněním odvolání proti částečnému rozsudku ze dne [datum]), návrh otázek, které mají být položeny soudnímu znalci ze dne [datum], účast na jednání konaném dne [datum], a dovolání proti rozsudku odvolacího soudu ze dne [datum], a náhradu za soudní poplatek za podané odvolání ve výši 2 000 Kč a soudní poplatek za podané dovolání ve výši 10 000 Kč neboť se jedná o náklady, o kterých již bylo rozhodnuto na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 3. 12. 2019, č. j. 41 C 132/2015-359.

55. O povinnosti žalovaného jako ve věci neúspěšného účastníka k náhradě nákladů řízení vzniklých na svědečném (částky 574 Kč a 6 683,49 Kč) a znalečném (částky 11 645 Kč, 1 089 Kč, 20 948 Kč, 950 Kč), představovanch celkem částkou 41 889,49 Kč, a to ve výši 40 800,49 Kč, po odečtení částky 1 089 Kč, která byla uhrazena z žalobcem složené zálohy, rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 148 odst. 1 o.s.ř.