41 C 16/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o náhradu škody

I. Žalovaná je povinna vrátit, tj. vydat žalobkyni k jejím rukám 8 kusů certifikovaných zlatých uzančních slitků o váze 31,1 g na kus a ryzosti 999, [číslo] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně, Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal vydání věcí specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu k nákupu a prodeji certifikovaného investičního zlata ve formě uzančních slitků emitovaných akreditovanými společnostmi na mezinárodním trhu zlata o ryzosti 999, [číslo] (dále společně jen„ zlaté cihly“ a jednotlivě„ zlatá cihla“), na jejímž základě a na základě dílčích kupních smluv zakoupila žalobkyně postupně 19 kusů zlatých uzančních slitků o váze 31,1 g, a to dle následujících jednotlivých objednávek: objednávka [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel o celkové kupní ceně [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; objednávka [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel o celkové kupní ceně [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; objednávka [číslo] ze dne [datum], učiněná na 15 ks zlatých cihel o celkové kupní ceně [částka] a celkové hmotnosti 466,5 g. Současně s nákupem zlatých cihel došlo vždy k jejich uložení u žalované, o čemž, jakož i o zaplacení kupní ceny vystavila žalovaná dne [datum] potvrzení na jméno žalobkyně. Žalobkyně se následně rozhodla ke zpětnému prodeji jedné zlaté cihly žalované. K tomuto zpětnému prodeji došlo dne [datum]. Dále dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo přenechání 10 kusů zlatých cihel ve vlastnictví žalobkyně žalované, a to na dobu 24 měsíců, tj. od [datum] do [datum], s ročním úrokem ve výši [částka]. K datu [datum] v majetku žalobkyně zůstalo 8 kusů zlatých cihel uložených u žalované (dále jen„ uložené zlaté cihly“). V lednu 2019 se žalobkyně od finančního ředitele žalovaného [celé jméno svědka] dozvěděl, že uložené zlaté cihly žalovaná již ve svém držení nemá a tyto pro žalobkyni neeviduje, když dle tvrzení žalované mělo dojít ke zpětnému prodeji 8 kusů zlatých cihel Ing. [celé jméno svědka] na základě jím učiněných objednávek – prodejů (dále také jen„ sporné prodeje“). Ze strany žalované nato byly žalobkyni dodatečně předloženy následující dokumenty o prodeji: - objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel s uvedenou celkovou cenou [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; - objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 1 ks zlaté cihly s uvedenou cenou [částka] a hmotnosti 31,1 g; - objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel s uvedenou celkovou cenou [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; - objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 1 ks zlaté cihly s uvedenou cenou [částka] a hmotnosti 31,1 g. Tyto objednávky se týkají pouze 6 kusů uložených zlatých cihel. Ke dvěma zbylým kusům uložených zlatých cihel žalobkyně žádného dokladu neobdržela, ač byly dle tvrzení žalovaného rovněž prodány obdobným způsobem, jako výše popsané. Z předložených objednávek plyne, že podpisy v kolonce prodávající u všech prodejních smluv nepatří žalobkyni a jsou navzájem zcela zjevně odlišné na všech čtyřech prodejních smlouvách. Žalobkyně na základě výše popsaných smluv nikdy neobdržela žádnou hotovost (cenu), přičemž dle výše uvedených prodejních smluv měl vždy hotovost přebírat Ing. [celé jméno svědka]. Žalobkyně však žádnou osobu k nakládání s uloženými zlatými cihlami u žalované nikdy nezmocnila. Na výzvu žalobkyně ze dne [datum] zaslanou žalované prostřednictvím právního zástupce žalobkyně žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce reagovala dopisem ze dne [datum], z něhož plyne, že dle tvrzení žalované o provedení sporných prodejů požádal Ing. [celé jméno svědka] jménem žalobkyně, Ing. [celé jméno svědka] také následně objednávky – prodeje podepsal a převzal za ně hotovost, když žalovaná tvrdí, že jednala v dobré víře, že Ing. [celé jméno svědka] zastupuje žalobkyni, a to na základě čestného prohlášení Ing. [celé jméno svědka]. Ing. [celé jméno svědka] pak v uznání dluhu ze dne [datum] uznal, že finanční prostředky ze sporných prodejů inkasoval neoprávněně. Žalovaná tedy převzala l celkem 19 kusů zlatých cihel ve vlastnictví žalobkyně, aby tyto opatrovala, tedy mezi účastníky uzavřena smlouva o úschově ve smyslu § 2402 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), s žalobkyní jako uschovatelem na straně jedné a žalovanou jako schovatelem na straně druhé. Celkem s 11 kusy zlatých cihel uložených u žalované bylo naloženo s vědomím a souhlasem žalobkyně, jak výše uvedeno. Celkem 8 kusů zlatých cihel se pak stalo předmětem sporných prodejů specifikovaných výše a je předmětem sporu mezi žalobkyní a žalovanou, kdy žalovaná odmítá žalobkyni nahradit škodu způsobenou chybným vydáním těchto 8 kusů zlatých cihel.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když její obrana spočívá v zásadě na tvrzení, že jednala v dobré víře v existenci zmocnění Ing. [celé jméno svědka] jednat jménem žalobkyně. Žalovaná se dovolala zejména na ust. § 444 až 446 o.z.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a výslechy dále uvedených osob, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázaný tento skutkový stav. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobkyně uzavřela se žalovanou dne [datum] rámcovou smlouvu k nákupu a prodeji certifikovaného investičního zlata ve formě uzančních slitků emitovaných akreditovanými společnostmi na mezinárodním trhu zlata o ryzosti 999, [číslo] (dále společně jen„ zlaté cihly“ a jednotlivě„ zlatá cihla“), na jejímž základě a na základě dílčích kupních smluv zakoupila žalobkyně postupně 19 kusů zlatých uzančních slitků o váze 31,1 g, a to dle následujících jednotlivých objednávek: objednávka [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel o celkové kupní ceně [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; objednávka [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel o celkové kupní ceně [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; objednávka [číslo] ze dne [datum], učiněná na 15 ks zlatých cihel o celkové kupní ceně [částka] a celkové hmotnosti 466,5 g. Současně s nákupem zlatých cihel došlo vždy k jejich uložení u žalované, o čemž, jakož i o zaplacení kupní ceny vystavila žalovaná dne [datum] potvrzení na jméno žalobkyně. Žalobkyně se následně rozhodla ke zpětnému prodeji jedné zlaté cihly žalované. K tomuto zpětnému prodeji došlo dne [datum]. Dále dne [datum] uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo přenechání 10 kusů zlatých cihel ve vlastnictví žalobkyně žalované, a to na dobu 24 měsíců, tj. od [datum] do [datum], s ročním úrokem ve výši [částka]. K datu [datum] v majetku žalobkyně zůstalo 8 kusů zlatých cihel uložených u žalované.

5. Dále bylo zjištěno a prokázáno, a není o tom sporu, že žalovaná následně vydala 8 kusů zlatých cihel Ing. [jméno] [celé jméno svědka] na základě jím učiněných objednávek – prodejů, kdy k tomuto byly vystaveny objednávky: objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel s uvedenou celkovou cenou [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 1 ks zlaté cihly s uvedenou cenou [částka] a hmotnosti 31,1 g; objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 2 ks zlatých cihel s uvedenou celkovou cenou [částka] a celkové hmotnosti 62,2 g; objednávka – prodej [číslo] ze dne [datum], učiněná na 1 ks zlaté cihly s uvedenou cenou [částka] a hmotnosti 31,1 g. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání uvedených 8 kusů výzvou ze dne [datum], což žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce odmítla v reakci ze dne [datum]. Z výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno svědka] (viz též úřední záznam o jeho výpovědi před Policií ČR dne [datum]) a výpovědi pana [celé jméno svědka], který jednal v dané záležitosti za žalobkyni, nebylo zjištěno a prokázáno, že by žalobkyně udělila zmocnění Ing. [celé jméno svědka] ke zpětnému odkupu předmětných 8 kusů uzančních zlatých slitků od žalované, naopak bylo zjištěno, že žalovaná vycházela toliko z blízkého vztahu svědka [příjmení] [celé jméno svědka] a žalobkyně a skutečnosti, že na počátku smluvních jednání účastníků v době uzavření shora uvedené písemné smlouvy se těchto svědek [příjmení] [celé jméno svědka] účastnil, proto bylo svědkovi následně předmětných 8 kusů uzančních zlatých slitků žalovanou vydáno. Z výpovědi těchto osob, ani žádného jiného provedeného důkazu neplyne zjištění, že by žalobkyně projevila vůči žalované svou vůli, aby ji svědek [příjmení] [celé jméno svědka] zastoupil při zpětném odkupu předmětných 8 kusů uzančních zlatých slitků či že by jej k tomuto zmocnila či že by se žalovaná mohla oprávněna domnívat, že se tak stalo. Z čestného prohlášení Ing. [celé jméno svědka] ze dne [datum] bylo zjištěno a prokázáno, že v ní svědek prohlášení, že žije s žalobkyní ve společné domácnosti a že ji zastupoval při vyřízení zápůjčky 10 kusů uzančních slitků. Prohlášení není podepsáno žalobkyní.

6. Soud neprovedl další důkazy pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení věci. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se jimi soud dále nezabývá a z těchto při svém rozhodování nevycházel.

7. Podle § 2403 odst. 1 o.z. schovatel opatruje převzatou věc, jak bylo ujednáno, jinak tak pečlivě, jak to odpovídá povaze věci a jeho možnostem, aby na věci nevznikla škoda, a po uplynutí doby úschovy věc uschovateli vrátí spolu s tím, co k ní přibylo. Dle § 2404 o.z. není-li z okolností zřejmé, jak dlouho má být věc v úschově, může uschovatel kdykoli žádat vrácení věci a schovatel může kdykoli věc vrátit. Dle ustanovení § 1908 odst. 1 a 2 o.z. splněním dluhu závazek zaniká. Dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Dle § 1951 o.z. dlužník splní dluh i tehdy, splní-li tomu, kdo mu předloží věřitelovo potvrzení, že je oprávněn plnění přijmout, nebo vydá-li mu kvitanci, kterou věřitel vystavil, ledaže dlužník věděl, že ten, kdo potvrzení předložil, není oprávněn plnění přijmout. Dle § 444 odst. 1 o.z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. Podle § 444 odst. 2 o.z. dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla. Dle § 445 o.z. jednala-li jako zástupce osoba nezpůsobilá v příslušné záležitosti sama právně jednat, nelze se toho dovolat vůči tomu, kdo o této skutečnosti nevěděl ani nemohl vědět. Dle § 446 o.z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje. Dle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Dle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

8. Soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a to v zásadě proto, že v řízení nebylo z žádného provedeného důkazu zjištěno, tím méně prokázáno, že by žalobkyně projevila vůči žalované svou vůli, aby ji svědek [příjmení] [celé jméno svědka] zastoupil při zpětném odkupu předmětných 8 kusů uzančních zlatých slitků či že by jej k tomuto zmocnila či že by se žalovaná mohla oprávněna domnívat, že k takovému zmocnění došlo, když takový úsudek si žalovaná nemohla oprávněn učinit toliko na základě v té době blízkého vztahu žalobkyně a svědka [příjmení] [celé jméno svědka], ani na základě jím předloženého čestného prohlášení, z něhož neplyne jakékoliv žalobkyní udělované zmocnění. Nebylo zjištěno, tím méně prokázány skutkové okolnosti svědčící o tom, že by žalobkyně vyvolala v žalované domněnku, že zmocnila svědka [příjmení] [celé jméno svědka] ke zpětnému odkupu 8 kusů uzančních slitků, jichž se týká spor, ani že by žalobkyně dala žalované najevo, že svědka [příjmení] [celé jméno svědka] k takovému jednání zmocnila, pročež nejsou splněny podmínky zakotvené v ust. § 444 odst. 1 a 2 o.z. Při neexistenci takového zmocnění pak dále nelze uvažovat o aplikaci ust. § 446 o.z. V úvahu nepřipadá ani aplikace ust. § 445 o.z., neboť se nejedná o situaci, kdy by svědek nebyl způsobilý právního jednání, nýbrž o situaci, kdy nebyl žalovanou zmocněn k předmětnému jednání - zpětnému odkupu vůbec. Jestliže tedy žalovaná vydala svědkovi [příjmení] [celé jméno svědka] pro žalobkyni na základě písemné smlouvy uschovaných 8 kusů uzančních slitků, které byly ve vlastnictví žalobkyně, porušila vlastním zaviněním své povinnosti vůči žalobkyni z této smlouvy o úschově (§ 2403 o.z.) a je tak povinna nahradit žalobkyni škodu, která jí tím vznikla, a to ve smyslu ust. § 2910 o.z., když žalobkyně se domáhala v souladu s ust. § 2951 odst. 1 o.z. náhrady škody uvedením do předešlého stavu, tj. vrácení celkem 8 kusů certifikovaných zlatých uzančních slitků specifikovaných konkrétně určenou váhou a ryzostí. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl výrokem II. podle ust. § 151 odst. 1 a 3 o.s.ř. a § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 249 odst. 1 o.s.ř. a přiznal jejich plnou náhradu ve věci zcela úspěšné žalobkyni. Náklady řízení účelně vynaložené žalobkyní sestávají z nákladů zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení, a to z odměny advokáta ve výši [částka] za každý z 10 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení [datum], předžalobní výzva z [datum], doložená konaná porada s žalobkyní dne [datum], žaloba z [datum], doložená konaná porada s žalobkyní dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání před soudem ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]) podle § 9 odst. 1 (neboť v daném případě není postaveno najisto, jaká byla cena, resp. hodnota předmětných uzančních slitků), § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), 10 náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, kterou je povinen advokát žalované odvést z přiznané odměny a náhrad ([částka]). Celkem se jedná o částku [částka]. Dále soud postupoval podle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.