41 C 164/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši částka k rukám právní zástupkyně žalovaného příjmení jméno příjmení, advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku s následujícím odůvodněním. Dne datum podal žalovaný vůči panu příjmení jméno, datum narození, bytem adresa (dále jen„ pan příjmení“) exekuční návrh k Exekutorskému úřadu Trutnov, JUDr. jméno příjmení, soudní exekutor. Pan anonymizováno je jednatelem a bývalým společníkem (datum - datum) společnosti právnická osoba, IČO. Exekuce byla následně k návrhu pana příjmení zastavena usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne datum rozhodnutí, anonymizována dvě slova číslo jednací, ve spojení s usnesením název soudu anonymizována dvě slova datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, anonymizováno to pro nezákonnost jejího vedení, když rozhodnutí, na základě, kterého podal žalovaný exekuční návrh, tj. exekuční titul (rozhodnutí anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek anonymizována dvě slova datum číslo v právní moci dne datum), byl zrušen rozhodnutím anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek ze dne datum. Zastavení exekuce tak zavinil žalovaný, když podal exekuční návrh na základě exekučního titulu, který byl později zrušen. Dalším důvodem pro zastavení exekuce přitom bylo, že podle § 37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád (dále jen „exekuční řád“) rozhodnutí vydané soudem země může být způsobilým exekučním titulem jen tehdy, bylo-li by zde uznáno rozhodnutím o uznání, takové rozhodnutí však žalovaný nepředložil. Žalobce vznesl i další námitky vůči průběhu shora uvedeného řízení v země. V roce 2019 požádala společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši částka, který měl být ze strany právnická osoba použit na rozvoj podnikatelských aktivit této společnosti, zejména pak na pronájem a opravy prostor podnikání, nákup nábytku a nákup vozidel s cílem dalšího pronájmu. Žádost o úvěr však byla bankou zamítnuta s zdůvodněním, že na podíl pana příjmení (jednatele a bývalého společníka právnická osoba) ve právnická osoba byla v roce 2017 číslo prováděna exekuce. K uzavření úvěrové smlouvy v souvislosti s výše uvedeným nedošlo, právnická osoba nemohla realizovat (rozvíjet) své podnikatelské aktivity, pro které hodlala čerpat výše označený úvěr a byla tak připravena o možnost dosáhnout předpokládaného zisku v celkové částce částka. Ušlý zisk je představován částkou, kterou by právnická osoba v předmětném období za obvyklých okolností v daném místě a čase získala, po odečtení částky, kterou by musela právnická osoba vynaložit na dosažení tohoto zisku. Společnost anonymizováno uzavřela se žalobkyní dne datum smlouvu o postoupení uvedené pohledávky z titulu nároku na náhradu škody za žalovaným (ve smyslu § 1879 a násl. občanského zákoníku, který přes předžalobní výzvu ze dne datum žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, a to v zásadě proto, že zásadně nesouhlasí s tím, že by zahájením exekuce jednal jakkoliv protiprávně, když k této přistoupil na základě pravomocného a vykonatelného soudního rozhodnutí. O způsobu provedení exekuce přitom rozhoduje soudní exekutor ve smyslu § 58 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Rozhodnutí neposkytnout shora uvedený úvěr bylo svobodným rozhodnutím banky. Poskytnutí úvěru ze strany banky není nikterak nárokové.

3. Po poučení soudem ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. při jednání konaném dne datum žalobkyně, aby žalobkyně doplnila svá rozhodná skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání takto doplněných skutkových tvrzení, tvrdí-li, že jí vznikla škoda v podobě ušlého zisku ve výši částka, nechť doplní svá tvrzení, jak k této částce dospěla, na základě jakých skutečností dovozuje, že mohla důvodně očekávat zisk ve výši částka a dále nechť doplní tvrzení, z nichž by byla zřejmá příčinná souvislost mezi vznikem této škody a mezi tím, že došlo k provádění předmětné exekuce na podíl pana příjmení ve právnická osoba, právní předchůdkyni žalobkyně, žalobkyně reagovala podáním ze dne datum (č.l. 40 – 41 spisu), v němž uvedla, že v důsledku neposkytnutí úvěru nemohla realizovat své podnikatelské aktivity, pro které hodlala úvěr čerpat, žalobkyně chtěla úvěr použít mimo jiné na pronájem bytu v centru obec, který by za úplatu dále pronajímala třetím osobám, jednak na hrazení nájmu a nákladů na služby a k zakoupení vybavení bytu. Žalobkyně předpokládá, že čistý zisk z nájmu by po odečtení nákladů spojených s nájmem činil částka měsíčně a za dobu tří kalendářních měsíců (které žalobkyně nespecifikovala) by se tak jednalo o částku částka, 4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané tyto skutečnosti:

5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky uzavřené datum spolu s připojenou výzvu k náhradě škody z datum a plnou mocí udělenou společností právnická osoba jméno příjmení, advokátu, datum bylo zjištěno a prokázáno, že jí společnost právnická osoba postoupila žalobkyni pohledávku, jejíhož uspokojení se domáhá žalobou, a to s odkazem na výzvu k náhradě škody ze dne datum, která tvoří přílohu smlouvy. (viz též vyrozumění o postoupení pohledávky).

6. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba ke dni 4. srpnu 2020 bylo zjištěno a prokázáno, že jednatele společnosti je od datum pan jméno příjmení.

7. Exekuční návrh byl podán oprávněným celé jméno žalovaného anonymizována dvě slova, narozeným datum, vůči povinnému příjmení jméno příjmení, dne datum, exekuční návrh odkazuje na rozhodnutí v nepřítomnosti anonymizováno obvodního soudu územní celek, země z datum, které nabylo právní moci datum a je vykonatelné a podle které měl povinný zaplatit oprávněnému zde uvedené peněžité plnění s tím, že oprávněnému je známo, že má na území České republiky povinný povolen trvalý pobyt na zde uvedené adrese a nachází se zde jeho nemovitosti a finanční prostředky na peněžním účtu.

8. Návrh na zastavení exekuce ze dne datum podal povinný jméno příjmení Exekutorskému úřadu Trutnov, soudnímu exekutorovi JUDr. jméno příjmení.

9. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací bylo rozhodnuto k návrhu povinného na zastavení exekuce o odvolání oprávněného proti usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací, a to ve věci oprávněného jméno příjmení celé jméno žalovaného proti povinnému jméno příjmení, s tím, že odkazuje na usnesení Okresního soudu v Kolíně, kterým bylo rozhodnuto, že exekuce vedená u název soudu anonymizována dvě slova spisová značka se zastavuje a oprávněný je povinen zaplatit povinnému náhradu nákladů exekučního řízení. Soud prvého stupně přitom odůvodnil své rozhodnutí tak, že exekuční titul byl zrušen rozhodnutím anonymizována dvě slova anonymizováno územní celek ze dne datum, proto soud prvého stupně zastavil exekuci s odkazem na § 268 odst. 1 písm. b) o. s. ř. Z odůvodnění toho rozhodnutí se podávají bližší okolnosti exekuční věci s tím, že podle názoru odvolacího soudu, jak se uvádí v odst. 21, z ustanovení § 37 odst. 2 ex. ř. je zřejmé, že rozhodnutí vydané soudem země mohlo být způsobilým titulem coby titul exekuční jen tehdy, bylo-li by zde rozhodnutí o uznání, to však v dané věci nebylo, respektive to nebylo ani tvrzeno. Ohledně smlouvy s země platí, že nejenže nenabízí způsob, kterým by rozhodnutí soudu země bylo vykonatelné v exekučním řízení, nýbrž svým zněním naopak předkládá možnost výkonu pouze cestou výkonu soudního, jak se podává z čl. 55 odst. 1, kde je stanoveno, že návrh na výkon rozhodnutí se postoupí soudu příslušnému o návrhu rozhodnout, respektive může být návrh podán přímo u tohoto soudu. Dále podle čl. 56 odst. 2 soud, který rozhoduje o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí se omezí na zjištění, zda jsou splněny podmínky stanovené touto smlouvou a zjistí-li, že tyto podmínky jsou splněny, nařídí výkon rozhodnutí, takže je zde výslovně uveden pouze soud jakožto orgán veřejné moci způsobilý danou věc posoudit z hlediska podmínek stanovených v čl. 60 a rozhodnutí vykonat. Podle čl. 57 vzniknou-li při vydávání rozhodnutí o výkonu rozhodnutí pochybnosti, může provést před vydáním rozhodnutí zde uvedené procesní úkony. Je zde tak výslovný předpoklad, že soud rozhoduje o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí soudem vydané pověření soudního exekutora tento požadavek naplnit nemůže. Proto je dán důvod pro zastavení exekuce, pokud je již vedena. (oznámení o skončení exekuce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací (viz též Oznámení o skončení exekuce ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo jednací).

10. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno ničeho rozhodného pro posouzení věci. Další důkazy soud provedl pro nerozhodnost pro posouzení věci. Důkaz výslechem pana příjmení a pana příjmení soud neprovedl, neboť nebyla dostatečně doplněna skutková tvrzení, která by jejich výpovědí měla být prokázána.

11. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (též jen „o.z.“) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. Podle § 2909 o.z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného. Podle § 2910 o.z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 odst. 1 o.z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle § 2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

12. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, pročež ji v celém rozsahu zamítl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a to v zásadě proto, že není splněna jedna ze základních předpokladů vzniku odpovědnosti za škodu, neboť žalobkyně dostatečně netvrdí skutkové okolnosti svědčící o tom, že její právní předchůdkyni, společnosti právnická osoba, vznikla tvrzená škoda ve výši částka. Žalobkyně neuvedla žádná konkrétní skutková tvrzení, ze kterých by bylo lze usuzovat a v tomto směru vést případné dokazování, že její právní předchůdkyně mohla důvodně očekávat, že se její majetek rozmnoží o částku částka, tím méně pak lze uvažovat o příčinné souvislosti mezi takovou škodou a tvrzeným porušením povinnosti žalovaného počínat si tak, aby nedošlo ke škodě v majetkové sféře žalobkyně (§ 2910 o.z., § 2900 o.z.), tedy o příčinné souvislosti mezi návrhem na podání předmětné exekuce, neposkytnutím úvěru ve výši částka právnická osoba od právnická osoba a následném ušlému zisku (§ 2951 odst. 1 věta druhý o.z., § 2952 o.z.) ve výši částka v důsledku nerealizovaného záměru právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně neuvedla žádné konkrétní skutečnosti svědčící o tom, že její právní předchůdkyně měla zajištěn zamýšlený nájemní vztah konkrétního bytu, tím méně že by měla zajištěny podnájemní vztahy, z nichž by mohla dosahovat nájemného ve výši částka měsíčně, když žalobkyně ani neuvedla období (konkrétní tři měsíce), po něž měl zamýšlený podnájemní vztah trvat, pročež se tvrzený nárok na náhradu ušlého zisku jeví soudu jako spekulativní. Již z těchto důvodů soud shledal nárok žalobkyně neopodstatněný.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. výrokem II. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení vůči neúspěšné žalobkyni. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení žalovaného advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z 4 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d), g) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne datum, účast na jednání před soudem dne datum a datum), včetně 4 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 3 a. t., náhrady za promeškaný čas na dvou cestách k jednání ze sídla advokátky žalované příjmení – obec – obec a číslo půlhodin po částka, tj. částka, náhrada cestovného ve výši částka (2 x cesta obec - obec – obec, 4 x 49 km x částka za km), dle doloženého velkého technického průkazu vozidla, a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (částka), tj. celkem náklady ve výši částka. Dále soud postupoval dle příkazu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. a § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění povinností návrhem na nařízení soudní exekuce.