41 C 190/2018

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Marsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované: Česká republika - Ministerstvo práce a sociálních věcí identifikační číslo sídlem adresa vedlejší účastnice o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny zaplatit žalobci společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši částka, k rukám právního zástupce žalobce příjmení jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal na žalované zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení z titulu nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění platném a účinném do 31. 3. 2020 (dále též jen„ OdškZ“). Žalobce byl účastníkem řízení, které začalo dne datum doručením žádosti o informaci, jak Úřad práce vyřizuje žádosti o vydání předběžného opatření a zda je vůbec vyřizuje, a to Úřadu práce ČR – krajské pobočce obec, a skončilo dne datum doručením požadovaných informací sdělením pana ředitele číslo jednací číslo. Řízení trvalo anonymizováno 7 slov a došlo v něm k průtahům. Požadované odškodnění žalobce odvíjí od tabulek daných Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. Cpjn 206/2010 a Manuálu pro aplikaci zákona č. 82/1998 Sb., když v podané žalobě podrobně rozepisuje, jak k výši požadovaného zadostiučinění dospěl. Žalobce popsal, že dne datum podal u Úřadu práce České republiky - Krajská pobočka v obec (dále„ Úřad práce“ nebo„ ÚP“) žádost o informace. Rozhodnutím anonymizována dvě slova spisová značka anonymizována dvě slova datum rozhodnutí žalobci nebylo Úřadem práce vyhověno. Dne datum podal žalobce odvolání. Dne datum marně proběhla lhůta určená § 16 odst. 3 InfZ. Dne datum bylo žalobci doručeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí (dále též jen„ MPSV“) z téhož dne číslo jednací z datum rozhodnutí. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce datum správní žalobu vedenou u název soudu pod sp. zn. spisová značka. Dne datum rozhodnutí MPSV obdrželo od toho soudu přípis a žalobu. Na toto nijak nereagovalo a neposkytlo správní spis. Dne datum MPSV obdrželo od toho soudu přípis a žalobu. Na toto nijak nereagovalo. Dne datum MPSV obdrželo od toho soudu usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, kterým se mu nařizuje, aby poskytl správní spis. Na toto MPSV nereagovalo, spis neposkytlo. Dne datum vydal Městský soud v Praze rozsudek č.j. 62 A 74/20 číslo, ve kterém zrušil rozhodnutí MPSV jako nepřezkoumatelné a uložil žalované znovu rozhodnout. Dne datum marně uplynula lhůta pro vydání rozhodnutí. Dne datum rozhodnutí vydalo MPSV rozhodnutí číslo jednací. Dne datum rozhodnutí vydal název soudu rozsudek sp. zn. spisová značka, kterým zrušil rozhodnutí MPSV číslo jednací a předcházející rozhodnutí Úřadu práce. Dne datum Úřad práce vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí (po doručení rozsudku dne datum). Dne datum MPSV zrušil předchozí rozhodnutí Úřadu práce. Dne datum Úřad práce vydal požadované informace. Žalobce dále uvedl v podání ze dne datum, že se zajímá o veřejné dění v České republice a anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova anonymizována dvě slova, které publikuje na webové platformě anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova anonymizováno, žalobcovy texty jsou publikovány na webu webová adresa. Žalobce publikuje texty o kontroverzních státních zásazích, např. státního zastupitelství, porušování zákona na Ministerstvu práce a sociálních věcí, tedy žalobce vykonává práci sociálního hlídacího psa tím, že sděluje veřejnosti kontroverzní informace veřejnosti. V daném případě pak chtěl žalobce zjistit, zda Úřad práce - krajská pobočka obec neporušuje zákon tím, že nevyřizuje žádost ve lhůtě 10 dnů (§ 61 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle něho platí, že o požádání účastníka o předběžné opatření musí být rozhodnuto do 10 dnů. Rozhodnutí se oznamuje jen tomu, koho se týká, popřípadě též jinému účastníkovi, který o jeho vydání požádal. Odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek; může je podat pouze účastník, kterému se rozhodnutí oznamuje.). Ze sdělení pana ředitele shora uvedeného plyne, že ve lhůtě 10 dnů odpovězeno nebylo. Žalobce dále uvedl, že je úzce spojen s komunitou tělesně postižených a jejich problémy, když bratr žalobce je tělesně poškozený a žalobce v minulosti pomáhal v občanských sdruženích a spolcích, které se pomocí tělesně postiženým zabývají. Žalobce se domáhá peněžité náhrady nemajetkové újmy ve výši celkem částka, k níž dospěl takto: řízení začalo datum doručením žádosti žadatele a skončilo datum doručením požadovaných informací, tedy trvalo celkem anonymizováno 7 slov, základní částka požadovaná žalobcem činí částka (základní částka je stanovena v rozmezí částka – částka za rok) za rok, s tím, že v prvních dvou letech se započítává polovina, tj. výsledná částka činí částka za celé řízení (žalobce vychází při svém výpočtu z trvání řízení v délce 4 roky a 6 měsíců – viz výpočet v odstavci 22. odůvodnění tohoto rozhodnutí), kterou žalobce zvyšuje o 20 % za postup státních orgánů, kdy stěžovateli nebylo co vytknout, na druhé straně rozhodnutí správních orgánů (Úřadu práce a Ministerstva práce a sociálních věcí bylo dvakrát zrušeno pro nepřezkoumatelnost), tj. 120 % x částka činí částka.

2. Žalovaná ve shodě s vedlejším účastníkem na její straně navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná namítala, že v projednávaném případě nelze aplikovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne datum, když v daném případě se nejedná o právo soukromoprávní povahy (viz NS ČR 30 Cdo 968/2014), vznik nemajetkové újmy tak není presumován. Žalobce však tvrzený vznik nemajetkové újmy neprokázal.

3. Usnesením název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum, byl zrušen rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, kterým bylo prvně v této věci rozhodnuto.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:

5. Žalobce vyzval žalovanou k uspokojení žalobou uplatněného nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem žádostí ze dne datum. Sdělením ze dne datum, doručeným podle doručenky žalobci dne datum, byl však jeho nárok odmítnut.

6. Žalobce požádal žádostí ze dne datum, doručenou dne datum Úřadu práce ČR - Krajské pobočku obec o kopie všech rozhodnutí o předběžných opatřeních, návrhy na něž byly podány dne datum. Úřad práce odmítl rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, č. j. anonymizováno spisová značka informace poskytnout, k odvolání žalobce podanému dne datum bylo rozhodnutí Úřadu práce, který odvolání postoupil Ministerstvu práce a sociálních věcí dne datum, kdy odvolání bylo doručeno Ministerstvu práce a sociálních věcí dne datum (viz Postoupení odvolání proti rozhodnutí ze dne datum), ze dne datum potvrzeno rozhodnutím Ministerstva práce a sociálních věcí (též jen„ MPSV“ či„ ministerstvo“) ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. K žalobě podané žalobcem dne datum bylo rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. MPSV- spisová značka, kterým nebylo jeho shora uvedené žádosti ze dne datum vyhověno, rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum, zrušeno a věc byla vrácena ministerstvu k dalšímu řízení. Řízení před název soudu, které bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka, bylo zahájeno k žalobě žalobce došlé soudu dne datum (původně název soudu a postoupené název soudu usnesení ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci datum), podané podle § 65 soudního řádu správního a § 14 odst. 4 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, a kterou žalobce napadl rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. MPSV- spisová značka a rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací. Toto soudní řízení bylo dle obsahu spisu stiženo nečinností soudu v období od datum od datum.

7. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne datum bylo zrušeno rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Úřadu práce ČR – Krajská pobočka v obec ze dne datum rozhodnutí, č.j. MPSV- spisová značka, kterými nebylo vyhověno žádosti žalobce o poskytnutí rozhodnutí nebo usnesení, kterými byla ukončena všechna řízení o předběžných opatřeních podaných podle § 61 správního řádu dne datum na podatelnu Úřadu práce České republiky - Krajskou pobočku v obec.

8. Dopisem ze dne datum rozhodnutí, č.j. VI číslo 2010, doručeným podle doručenky žalobci dne datum, sdělil ředitel Úřadu práce - Krajské pobočky v obec žalobci k jeho žádosti o poskytnutí informace ze dne datum, že dne datum byl podán jeden návrh na vydání předběžného opatření a žalobci byla zaslána anonymizovaná verze odpovědi na žádost o vydání předběžného opatření třetí osobě datovaná dnem datum, jíž nebylo žádosti o vydání předběžného opatření vyhověno. Uvedený návrh na vydání předběžného opatření podal pan jméno celé jméno žalobce a mezi účastníky není sporu o tom, že se jedná o bratra pana žalobce. Návrh na vydání předběžného opatření se týkal žádosti o obnovení vyplácení příspěvku na péči v III. Stupni a doplacení nevyplacených příspěvků podle § 14 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, panu jméno celé jméno žalobce (viz Žádost o vydání předběžného opatření ze dne datum – č.l. 60 – 61 spisu název soudu sp. zn. spisová značka; sdělení Úřadu práce České republiky – Krajská pobočka v obec ze dne datum adresované panu jméno celé jméno žalobce – č.l. 61 anonymizováno spisu název soudu sp. zn. spisová značka). Shodná informace byla žalobci sdělena sdělením Úřadu práce ČR - Krajská pobočka v obec ze dne datum (viz též vyjádření Úřadu práce ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací). Dne datum rozhodnutí Úřad práce ČR – Krajská pobočka v obec vydal rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti žalobce.

9. Z vytištěné stránky z webu webová adresa, jedná se konkrétně o úvod článku s názvem„ jméno byl první aneb příjmení se musí učit od jméno“, seznam složení rozkladové komise Ministerstva práce a sociálních věcí v období let 2010 – 2011 na uvedených stránkách uveřejněný, článek„ anonymizována tři slova“, anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizována tři slova anonymizováno„ anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova“ z uvedeného webu, v němž žalobce sděluje, anonymizována čtyři slova stát. instituce anonymizována čtyři slova anonymizováno rok anonymizována tři slova stát. instituce anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizováno,„ anonymizováno anonymizována tři slova“ role v řízení„ anonymizováno anonymizováno anonymizována čtyři slova anonymizováno“ anonymizována čtyři slova stát. instituce„ anonymizována čtyři slova anonymizováno“, anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno anonymizováno stát. instituce, bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce publikuje prostřednictvím svých webových stránek články anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno země, anonymizována čtyři slova anonymizována čtyři slova anonymizováno stát. instituce, anonymizována čtyři slova anonymizováno anonymizováno.

10. Řízení žalobcově žádosti o poskytnutí informace začalo datum a skončilo datum vyhověním žalobcově žádosti, dne datum byl (viz sdělení MPSV žalobci ze dne datum; sdělení ÚP ČR, Krajská pobočka v obec ze dne datum).

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se jimi dále nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel. Další důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení projednávané věci.

12. Podle § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Podle § 6 odst. 1 OdškZ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").

14. Podle § 6 odst. 2 OdškZ úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

15. Podle § 6 odst. 3 OdškZ není-li možno příslušný úřad určit podle odstavce 2, jedná za stát Ministerstvo financí.

16. Podle § 6 odst. 6 OdškZ úřad určený podle odstavců 1 až 5 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

17. Podle § 13 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odstavce druhého téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

18. Podle § 14 odst. 1 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

19. Podle § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdškZ se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

20. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, pročež rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Takto soud rozhodl z následujících důvodů.

21. Nárok žalobce soud posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 13 odst. 1 věty druhé a § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OdškZ a § 15 odst. 2 OdškZ. Soud je přitom toho názoru, že úřadem, který jedná za žalovanou v projednávané věci je Ministerstvo financí podle ust. § 6 odst. 3 a odst. 6 OdškZ ve znění platném a účinném do 31. 3. 2020 (srov. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1382/2014), když v projednávané věci na řízení před správním orgánem navazovalo řízení soudní. V projednávaném případě žalobce namítá průtahy ve správním řízení, jakož i navazujícím řízení soudním.

22. Jak konstatoval Městský soud v Praze ve shora uvedeném zrušujícím usnesení, na daný případ dopadá čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Za situace, kdy bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v posuzovaném řízení v přiměřené lhůtě, je vznik nemajetkové újmy presumován.„ V nálezu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 570/20 Ústavní soud přezkoumával rozhodnutí obecných soudů, které rozhodovaly o žalobě žalobců na náhradu nemajetkové újmy, která jim měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení, která byla vedena před správními orgány a následně před soudy ve správním soudnictví v souvislosti s jejich žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Ústavní soud dospěl na rozdíl od obecných soudů k závěru (odst. 17.), že„ (p) ředmětem správních řízení i navazujících soudních řízení správních bylo rozhodování ve věci základního práva stěžovatelů na informace dle čl. 17 Listiny. Stěžovatelé měli právo na projednání této věci bez zbytečných průtahů dle čl. 38 odst. 2 Listiny, které zahrnuje i právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Toto právo se vztahuje jak na správní řízení, tak na navazující soudní řízení správní, přičemž z ústavněprávního pohledu je navíc třeba na řízení od okamžiku podání žádosti o informace až do konečného rozhodnutí o ní nahlížet jako na jeden celek. Porušení práva na projednání věci bez zbytečných průtahů (v přiměřené lhůtě) představuje nesprávný úřední postup ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny. Domáhá-li se jednotlivec nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené tímto nesprávným úředním postupem při rozhodování ve věci týkající se některého se základních práv, jako je i právo na informace, uplatní se domněnka, že nepřiměřená délka řízení způsobuje nemajetkovou újmu.“ Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. II. ÚS 570/20 vyslovil následující:„ Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového řízení – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo„ občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů.“ Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že v namítaném správním řízení a v navazujícím soudním řízení správním došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, které soud v souladu se závěry Ústavního soudu obsaženými ve výše uvedeném nálezu posuzuje jako řízení jediné, neboť jejich předmětem bylo rozhodování ve věci základního práva žalobce na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a žalobce měl tak právo na projednání jeho žádosti bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zahrnující právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Toto právo žalobce bylo v předmětném správním řízení a navazujícím řízení soudním porušeno a obě tato řízení posuzována jako jeden celek trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, když od podání žádosti žalobce o informace datum do poskytnutí žádané informace, k němuž došlo teprve dne datum, uplynula doba zcela zjevně nepřiměřená, a to zejména při poměření toho, že odpověď spočívala ve sdělení, že se jednalo o jediný návrh na vydání předběžného opatření, poskytnutí informace žalovanou žalobci nebránila žádná rozhodná překážka a poskytnutí informace nebylo nikterak složité. V projednávaném případě lze aplikovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne datum, pročež se vznik nemajetkové újmy v osobnostní sféře žalobce, tedy to, že již nepřiměřená délka řízení znamenala pro žalobce újmu, je presumován. Žalovaná však domněnku vzniku nemajetkové újmy nikterak nevyvrátila, když v tomto směru zůstala procesně nečinná (nebyly tvrzeny, tím méně prokázány žádné skutkové okolnosti, které by vyvracely existenci té nemajetkové újmy) a vznik tvrzené újmy, tedy nepříznivý dopad nepřiměřené délky předmětného správního a navazujícího soudního řízení do žalobcovy osobnostní sféry, nebyl žalovanou vyvrácen, tedy soud dospěl k závěru, že bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nárok žalobce na zaplacení náhrady nemajetkové újmy je konstituován jako realizace práva na spravedlivé a rychlé projednání věci ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 13 Úmluvy o lidských právech a svobodách a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když s účinností od datum se podle ustanovení § 1 odst. 3 a § 31a OdškZ poskytuje přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, zejména v případech tzv. průtahů v řízení, které v souvislosti s délkou řízení představuje odškodnění nejistoty a nepříznivého působení dlouhotrvajícího sporu do osobnostní sféry účastníka příslušného řízení. Shora provedenými listinnými důkazy bylo zjištěno a prokázáno, že v předmětném správním a navazujícím soudním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení (za současného zjištění shora uvedených průtahů v řízení soudním) ve smyslu ust. § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 věta první a druhé OdškZ, kdy předmětné správní a navazující soudní řízení jako celek délkou svého trvání neodpovídá času, v němž mohl žalobce očekávat vyřízení předmětné věci, když řízení trvalo anonymizováno 7 slov (srov. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1613/2009). Žalobce shora uvedené průtahy a celkovou délku řízení nikterak nezavinil, nejednalo se o věc právně či skutkově složitou, naopak jednalo se o věc v zásadě jednoduchou, přesto se žalobci dostalo vyřízení jeho žádosti, a to poté, kdy byla rozhodnutí vydaná správními orgány shledána v navazujícím soudním řízení nezákonnými, vyhověno po téměř anonymizována čtyři slova, pročež soud shledal požadované zvýšení základní výše peněžité náhrady nemajetkové újmy o 20 % jako přiměřené a odpovídající (viz ust. § 31a odst. 3 OdškZ, viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky č.j. Cpjn 206/2010 ze dne datum). Nutno dodat, aniž by žalobce v tomto smyslu zvýšení základní náhrady, že předmětné řízení mělo pro žalobce zvýšený význam, když bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého blogu publikuje články týkající se činnosti orgánů státní správy (konkrétně Ministerstva práce a sociálních věcí) a současně není sporu o tom, že předmětný návrh se týkal osoby žalobci blízké, jeho bratra. Soud má za to, že v projednávaném případě se konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě nejeví dostačující s ohledem k délce řízení a výše popsaným okolnostem jeho průběhu (včetně zrušení shora uvedených správních rozhodnutí pro nezákonnost, byť v souvislosti se škodou způsobenou nezákonnými rozhodnutími náhrada újmy žádána není). Žalobci náleží požadované zadostiučinění ve výši částka, když žalobce správně vychází z rozmezí základní částky částka – částka, konkrétně částky částka za rok, kterou soud shledává odpovídající shora popsaným okolnostem případu. Žalobci náleží za první dva roky řízení anonymizována dvě slova částka (anonymizována čtyři slova anonymizována dvě slova anonymizováno), za další dva roky anonymizována dvě slova částka, za dalších anonymizována čtyři slova částka (anonymizována čtyři slova anonymizována dvě slova anonymizováno) a za zbývajících anonymizována dvě slova se jedná o částka, žalobce však zjevně vychází z částky částka za celý měsíc a soud mu tuto částku přiznal, neboť je třeba zdůraznit, že doba trvání předmětného řízení do poskytnutí informace byla v daném případě skutečně excesivně nepřiměřená a požadovaná komenzace se tak jeví zcela odpovídající.

23. Nárok žalobce na úrok z prodlení se opírá o ust. § 15 odst. 1 OdškZ, podle něhož přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, tedy lhůta šesti měsíců v daném případě marně uplynula datum (nárok byl uplatněn u žalované datum), pročež datum se žalovaná ocitla v prodlení. Výše úroku z prodlení se opírá o nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1, § 224 odst. 3 o.s.ř. a § 151 o.s.ř., jak ve výroku II. uvedeno, tedy přiznal jejich náhradu ve věci zcela úspěšnému žalobci. Náklady žalobce sestávají z nákladů zaplaceného soudní poplatku ve výši částka a účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení advokátem, které sestávající z odměny advokáta ve výši částka za každý z 10 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne datum, datum, účast na jednání před soudem I. stupně dne datum, 6.

10. číslo, datum, odvolání proti rozsudku – blanketní odvolání ze dne datum včetně doplnění ze dne datum, vyjádření žalobce v odvolacím řízení ze dne datum, účast na jednání před odvolacím soudem dne datum; vyjádření žalobce k přípisu žalovaného ze dne datum, které žalobce uvedl ve vyčíslení jemu vzniklých nákladů právního zastoupení není ve spise založeno), a to podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), 10 paušálních náhrad hotových výdajů po částka podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, náhrady za promeškaný čas na trase obec – obec a zpět v souvislosti s účastí u jednání před soudem ve dnech datum, datum, datum a datum, tj. 4 x 4 hodiny, tj. 4 x částka, tj. celkem částka podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, náhrada cestovních výdajů v souvislosti s účastí advokáta žalobce u jednání konaných před soudem dne datum ve výši částka (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta značka automobilu, anonymizována tři slova benzinu Natural 95 na 100 km, cena paliva Natural 95 33,10 Kč/litr, sazba základní náhrady za km částka, sazba náhrady vozidla částka, náhrada za palivo částka, trasa obec – obec a zpět – celkem 220 km, celkem částka), dne datum ve výši částka (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta značka automobilu, anonymizována dvě slova litru benzinu Natural 95 na 100 km, průměrně tedy 5,1 litru na 100 km, cena paliva Natural 95 32,00 Kč/litr, sazba základní náhrady za km částka, sazba náhrady vozidla částka, náhrada za palivo částka, trasa obec – obec a zpět – celkem 220 km, celkem částka), dne datum ve výši částka (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta značka automobilu, spotřeba anonymizováno litru benzinu Natural 95 na 100 km, průměrně tedy 5,1 litru na 100 km, cena paliva Natural 95 27,80 Kč/litr, sazba základní náhrady za km částka, sazba náhrady vozidla částka, náhrada za palivo částka, trasa obec – obec a zpět – celkem 214 km, celkem částka), dne datum ve výši částka (cesta osobním vozidlem advokáta dle doloženého osvědčení o registraci vozidla advokáta značka automobilu, spotřeba anonymizováno litru benzinu Natural 95 na 100 km, průměrně tedy 5,1 litru na 100 km, cena paliva Natural 95 27,80 Kč/litr, sazba základní náhrady za km částka, sazba náhrady vozidla částka, náhrada za palivo částka, trasa obec – obec a zpět – celkem 220 km, celkem částka), tj. celkem cestovné ve výši částka, včetně 21 % náhrady za daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobce plátce a kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad (částka), se jedná na nákladech řízení celkem o částku částka O místu k plnění v nákladovém výroku soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když tyto určil třídenní. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnosti, které mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněný domáhat splnění povinnosti návrhem na nařízení soudní exekuce.