41 C 274/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Marsovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o náhradu škody způsobené při výkonu veřejné moci

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z titulu nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem podle § 13 zákona č. 82/1998 Sb., odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OdškZ“). Žalobce byl účastníkem řízení správního řízení vedeného u Magistrátu hl. města Prahy pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [jméno] [anonymizováno], na nějž navazovalo soudní řízení, v němž bylo přezkoumáno správní rozhodnutí v uvedeném řízení vydané. Předmětné řízení trvalo nepřiměřeně dlouhou dobu, žalobce proto uplatnil u žalované (Ministerstva spravedlnosti) [datum] nárok na přiměřené zadostiučinění za dobu trvání soudního přezkumu správního rozhodnutí, které bylo vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka], podáním ze dne [datum] pak doplnil sovou žádost o požadavek na odškodnění za celé řízení správní i navazující řízení soudní. Správní řízení bylo zahájeno vydáním oznámení o zahájení řízení, přičemž žalobce byl ve správním řízení uznán vinným rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru dopravních agend [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], rozhodnutím Ministerstva dopravy [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo odvolání žalobce zamítnuto. Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí správní žalobou dne [datum], která byla projednána Městským soudem v Praze, který o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], který byl žalobci doručen [datum] a řízení jím bylo pravomocně skončeno. Žalobce se na nepřiměřené délce řízení nikterak nepodílel. Žalobce žádá odškodnění a celou délku řízení před správním orgánem i soudem, když na tato řízení je třeba pohlížet jako na řízení jediné (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 570/20).

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná považuje za zásadní, že žalobce byl v předmětném správním řízení uznán vinným ze spáchání správních deliktů dle § 35 odst. 1 písm. g) a § 35 odst. 2 písm. w) zákona č. 111/1994 Sb. Žalobci dle žalované nemajetková újma vůbec nevznikla, neboť žalobci musel být negativní výsledek řízení znám od počátku a tedy žalobce v nejistotě o výsledku předmětného řízení nebyl, pročež mu ani nemohla vzniknout tvrzená nemajetková újma. Žalovaná poukázala též na to, že žalobce je řidičem taxislužby zprostředkovaně přes aplikaci [anonymizováno], přičemž tito dopravci a řidiči systematicky neplnili povinnosti stanovené zákonem č. 111/1994 Sb., což ve svém důsledku vedlo ke zvýšenému počtu obdobných řešených případů, v dubnu 2021 Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud řešil žaloby a kasační stížnosti na rozhodnutí téhož správního orgánu, se shodným právním zástupcem, v 89 případech, celkový počet vedených přestupkových řízení Ministerstvem dopravy, Odborem veřejné dopravy v obdobných věcech dosahoval v dubnu 2021 počtu cca 260 Žalovaná dále namítla, že právní zástupce žalobců hradil sankce uložené v těchto správních řízeních. (viz rozsudek NS ČR ze dne 16. 8. 2016, sp. zn. 30 Cdo 4387/2015, dále rozsudek NS ČR ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2595/2010).

3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, vzal za svá skutková zjištění nesporná tvrzení účastníků a takto zjistil a vzal za prokázané níže uvedené skutečnosti:

4. Žalobce byl účastníkem řízení správního řízení vedeného u Magistrátu hl. města Prahy pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [jméno] [anonymizováno], na nějž navazovalo soudní řízení vedené k žalobě žalobce Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka]. Správní řízení bylo zahájeno vydáním oznámení o zahájení řízení ze dne [datum]. Žalobce byl ve správním řízení uznán vinným rozhodnutím Magistrátu hl. m. Prahy, Odboru dopravních agend [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno], rozhodnutím Ministerstva dopravy [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo odvolání žalobce zamítnuto, toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalobci bylo kladeno za vinu, že jako dopravce působící prostřednictvím aplikace [anonymizováno] neměl vozidlo evidováno jako vozidlo taxislužby, vozidlo nebylo vybaveno v souladu se zákonem a žalobce nedoložil doklad k oprávnění podnikání. Žalobce napadl shora uvedené rozhodnutí správní žalobou dne [datum], která byla projednána Městským soudem v Praze, který o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], který byl žalobci doručen [datum] a řízení tak bylo pravomocně skončeno. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. V uvedeném soudním řízení nebyl učiněn žádný úkon v období od [datum] do [datum] O shora uvedených skutečnostech není mezi účastníky sporu a soud je zjistil rovněž z obsahu připojeného správního spisy a spisu vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka].

5. Mezi účastníky není sporu o průběhu předmětného správního řízení, jak jej popsala žalovaná: Dne [datum] vypracoval Magistrát hl. města Prahy, Odbor dopravních agend, písemnost seznámení s protokolem o kontrole taxislužby [číslo jednací], pořízený na podkladě kontroly zahájené dne [datum] v rámci výkonu státního odborného dozoru v silniční dopravě dle § 34 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění ke dni [datum] (dále jen„ zákon č. 111/1994 Sb.“). Uvedená písemnost byla žalobci doručena dne [datum]. Dne [datum] žalobce zaslal Magistrátu námitky do kontrolního protokolu č. T [číslo] ze dne [datum]. Dne [datum] byly námitky žalobce písemností Magistrátu [číslo jednací] zamítnuty. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval Magistrát oznámení o zahájení správního řízení [číslo jednací]. Téhož dne byla tato písemnost doručena žalobci. Dne [datum] obdržel Magistrát návrh žalobce na dokazování. Dne [datum] obdržel žalobce oznámení o ukončení dokazování vypracované téhož dne pod [číslo jednací]. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval žalobce vyjádření k podkladům pro rozhodnutí před vydáním rozhodnutí, které bylo Magistrátu doručeno dne [datum]. Dne [datum rozhodnutí] vypracoval Magistrát rozhodnutí [číslo jednací], kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku dle § 35 odst. 1) písm. g) a dle § 35 odst. 2 písm. w) zákona č. 111/1994 Sb. Současně byla žalobci uložena pokuta ve výši [částka] a povinnost uhradit náklady řízení. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. Dne [datum] bylo Magistrátu doručeno odvolání žalobce proti rozhodnutí ze dne [datum]. Dne [datum] obdrželo Ministerstvo dopravy, Odbor veřejné dopravy, odvolání žalobce spolu se spisovým materiálem. Dne [datum] vypracovalo Ministerstvo dopravy, Odbor veřejné dopravy, rozhodnutí [číslo jednací], kterým rozhodnutí Magistrátu ze dne [datum] potvrdilo a odvolání žalobce zamítlo. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce proti rozhodnutí Ministerstva dopravy, Odboru veřejné dopravy, ze dne [datum] správní žalobu k Městskému soudu v Praze. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] byla Ministerstvu dopravy, Odboru veřejné dopravy, doručena Městským soudem v Praze žaloba k vyjádření spolu s výzvou k zaslání spisového materiálu. Dne [datum] byl Městskému soudu v Praze doručen spisový materiál včetně vyjádření Ministerstva dopravy, Odboru veřejné dopravy, k podané žalobě. Dne [datum] byla Ministerstvu dopravy, Odboru veřejné dopravy, doručena výzva Městského soudu v Praze, aby sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci samé bez nařízení jednání. Dne [datum] sdělilo Ministerstvo dopravy, Odbor veřejné dopravy, Městskému soudu v Praze svůj nesouhlas s rozhodnutím o věci samé bez nařízení jednání. Dne [datum] obdrželo Ministerstvo dopravy, Odbor veřejné dopravy, sdělení Městského soudu v Praze, že podle změny rozvrhu práce pro rok 2019 byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí nově zřízenému soudnímu oddělení. Dne [datum] bylo Ministerstvu dopravy, Odboru veřejné dopravy, doručeno předvolání k jednání u Městského soudu v Praze na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání ve věci. Dne [datum] vypracoval Městský soud v Praze rozsudek č. j. [číslo jednací], kterým žalobu zamítl. Předmětný rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce nepodal proti tomuto rozsudku kasační stížnost.

6. Žalobce vyzval žalovanou k uspokojení žalobou uplatněného nároku na přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nesprávným úředním postupem, jde-li o řízení před soudem, žádostí ze dne [datum], doručenou žalované – Ministerstvu spravedlnosti dne [datum], podáním ze dne [datum] byl však jeho nárok odmítnut. Podáním doručeným Ministerstvu dopravy dle doručenky [datum] žalobce požádal též o zadostiučinění ve vztahu k řízení vedeným před správním orgánem. O podání žádosti nevyvstal spor.

7. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, proto se jimi dále nezabývá, tyto nehodnotí a při svém rozhodování z nich nevycházel. Další důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, případně nerozhodnost pro posouzení projednávané věci.

8. Podle § 5 OdškZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

9. Podle § 6 odst. 1 OdškZ ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o regresních úhradách jednají jménem státu ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen "úřad").

10. Podle § 6 odst. 2 OdškZ úřadem podle odstavce 1 je a) Ministerstvo spravedlnosti, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v trestním řízení, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního celku v samostatné působnosti, a v případech, kdy škoda byla způsobena notářem nebo soudním exekutorem, b) příslušný úřad, došlo-li ke škodě v odvětví státní správy, jež náleží do jeho působnosti, a dále v případech, kdy bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí vydanému v odvětví státní správy, jež náleží do působnosti tohoto úřadu.

11. Podle § 6 odst. 6 OdškZ úřad určený podle odstavců 1 až 5 jedná za stát jako organizační složka státu i v řízení před soudem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

12. Podle § 13 odst. 1 OdškZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odstavce druhého téhož ustanovení má právo na náhradu škody ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

13. Podle § 14 odst. 1 OdškZ se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

14. Podle § 31a odst. 1 OdškZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdškZ se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, pročež rozhodl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno. Takto soud rozhodl z následujících důvodů.

16. Nárok žalobce soud posoudil ve smyslu ust. § 5 písm. b), § 13 odst. 1 věty druhé a § 31a odst. 1 a 2 OdškZ. Žalobce nárok uplatněný žalobou předběžně uplatnil u žalované v souladu s ustanovením § 14 odst. 1 OdškZ a § 15 odst. 2 OdškZ. Úřadem, který jedná za žalovanou v projednávané věci, je Ministerstvo dopravy podle ust. § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 6 OdškZ.

17. Na daný případ dopadá čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Za situace, kdy bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v posuzovaném řízení v přiměřené lhůtě, je vznik nemajetkové újmy presumován. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20 vyslovil následující:„ Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v řízení, v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového řízení – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním řízení rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku řízení, jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní řízení o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní řízení, je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na řízení jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem řízení bylo„ občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Samotné posouzení existence podmínek pro vznik odpovědnosti státu za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem v konkrétním případě je pak v pravomoci obecných soudů.“ Soud dospěl v projednávané věci k závěru, že v namítaném správním řízení a v navazujícím soudním řízení správním došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, které soud v souladu se závěry Ústavního soudu obsaženými ve výše uvedeném nálezu posuzuje jako řízení jediné, neboť jejich předmětem bylo rozhodování ve věci základního práva žalobce na informace podle čl. 17 Listiny základních práv a svobod a žalobce měl tak právo na projednání jeho žádosti bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, zahrnující právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Toto právo žalobce bylo v předmětném správním řízení a navazujícím řízení soudním porušeno a obě tato řízení posuzována jako jeden celek trvala nepřiměřeně dlouhou dobu, když od zahájení správního řízení ([datum]) do pravomocného skončení navazujícího soudního řízení ([datum]) uplynula doba zcela zjevně nepřiměřená složitosti věci. V projednávaném případě lze aplikovat Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum], pročež se vznik nemajetkové újmy v osobnostní sféře žalobce, tedy to, že již nepřiměřená délka řízení znamenala pro žalobce újmu, je presumován. Vznik tvrzené újmy, tedy nepříznivý dopad nepřiměřené délky předmětného správního a navazujícího soudního řízení do žalobcovy osobnostní sféry, nebyl žalovanou vyvrácen, tedy soud dospěl k závěru, že bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Nárok žalobce na zaplacení náhrady nemajetkové újmy je konstituován jako realizace práva na spravedlivé a rychlé projednání věci ve smyslu čl. 6 odst. 1 Evropské úmluvy o lidských právech a čl. 13 Úmluvy o lidských právech a svobodách a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, když s účinností od [datum] se podle ustanovení § 1 odst. 3 a § 31a OdškZ poskytuje přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou při výkonu veřejné moci, zejména v případech tzv. průtahů v řízení, které v souvislosti s délkou řízení představuje odškodnění nejistoty a nepříznivého působení dlouhotrvajícího sporu do osobnostní sféry účastníka příslušného řízení. Shora provedenými listinnými důkazy bylo zjištěno a prokázáno, že v předmětném správním a navazujícím soudním řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení (za současného zjištění shora uvedených průtahů v řízení soudním) ve smyslu ust. § 5 písm. b) a § 13 odst. 1 věta první a druhé OdškZ, kdy předmětné správní a navazující soudní řízení jako celek délkou svého trvání neodpovídá času, v němž mohl žalobce očekávat vyřízení předmětné věci, když řízení trvalo 3 roky, 7 měsíců a 19 dnů (srov. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1613/2009). Žalobce shora uvedené průtahy a celkovou délku řízení nikterak nezavinil, nejednalo se o věc právně či skutkově složitou. Soud má za to, že v projednávaném případě se konstatování porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě nejeví dostačující s ohledem k délce řízení. Žalobci náleží zadostiučinění ve výši [částka], když je třeba vycházet z rozmezí základní částky [částka] – [částka] za rok řízení, přičemž soud shledává odpovídající vycházet z částky [částka] ročně, tj. za uvedenou délku řízení se jedná o částku 3 roky x [částka], tj. [částka], 7 měsíců x [částka], tj. [částka], 19 dní x [částka] (1 667/ 30), tj. [částka], celkem tedy [částka]. S ohledem k mimořádnému průtahu, který nastal v navazujícím řízení soudním, v trvání více než dvou let (od [datum] do [datum]), a celkové délce řízení správního a navazujícího řízení správního, která neodpovídá složitosti věci, přiznal soud žalobce náhradu v celé požadované výši. Soud má ve shodě se žalobcem za to, že není namístě krátit peněžitou náhradu za první dva roky řízení na polovinu (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1532/2013). Skutečnost, že projednávání obdobných případů představuje pro žalovanou zvýšenou zátěž, nelze klást žalobci, který oprávněn očekával rozhodnutí ve své věci ve lhůtě přiměřené složitosti věci, k tíži, neboť je na státu, aby zabezpečil řádný průběh soudního řízení (viz nález ÚS ČR sp. zn. IV. ÚS 36/04). Skutečnost, že předmětné soudní řízení správní skončilo pro žalobce nepříznivě, pak sama o sobě neznamená, že žalobce nebyl po dobu řízení v nejistotě o jeho výsledku (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1496/2012, sp. zn. 30 Cdo 4739/2009 a sp. zn. 25 Cdo 4439/2008). Rozhodné pro posouzení věci se nejeví ani okolnost, kdo hradil pokuty uložené v obdobných případech dalšími dopravci či řidiči shora uvedené 18. Nárok žalobce na úrok z prodlení se opírá o ust. § 15 odst. 1 OdškZ, podle něhož přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. V daném případě se žalovaná ocitla v prodlení [datum], když nárok byl u ní uplatněn [datum]. Výše úroku z prodlení se opírá o nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 1 a § 151 o.s.ř., jak ve výroku II. uvedeno, tedy přiznal jejich náhradu ve věci zcela úspěšnému žalobci. Náklady žalobce sestávají z nákladů zaplaceného soudní poplatku ve výši [částka] a účelně vynaložených nákladů na právní zastoupení advokátem, které sestávající z odměny advokáta ve výši [částka] za každý z 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní uplatnění nároku – předžalobní výzva, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a účast na jednání před soudem dne [datum], [datum], [datum]), a to podle § 7, § 9 odst. 4 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), 11 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, včetně 21 % náhrady za daň z přidané hodnoty, jíž je právní zástupce žalobce plátce a kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad ([částka]), se jedná na nákladech řízení celkem o částku [částka] O místu k plnění v nákladovém výroku soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když tyto určil třídenní.