41 C 7/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Marsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupenému Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a částku [částka] s úrokem z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení na znalečném ve výši [částka], z toho částku [částka] z již složené zálohy, a náhradu nákladů řízení na tlumočném ve výši [částka], to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu v [obec] dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce následovně.

2. Žalobce je společenstvím vlastníků bytových jednotek v domě [adresa] (též jen„ budova") v ulici [ulice] v [obec a číslo], které vzniklo dne [datum]. Žalobce se řídí stanovami, přijatými na prvním shromáždění, jejichž přijetí bylo osvědčeno notářským zápisem zn. NZ [anonymizováno] [rok], jehož Přílohu [číslo] tvoří Stanovy. Změnou prohlášení vlastníka ze dne [datum] byly vymezeny jednotky v budově a stanovena pravidla pro správu společných částí domu a hospodaření. Žalovaný je vlastníkem jednotky [číslo] v budově (též jen " jednotka žalovaného"). Žalobce zaslal žalovanému doúčtování nákladů na spotřebu elektrické energie společných prostor a úklidu společných prostor za roky 2013 a 2014 a předložil doúčtování nákladů na ohřev teplé vody za rok 2014, které omylem nevyúčtoval. Nedoplatek na těchto službách činil [částka] a stal se splatným dne [datum]. Žalovaný na toto vyúčtování zaplatil [částka]. Neuhrazeny zůstávají náklady na ohřev teplé užitkové vody za rok 2014 ve výši [částka]. Žalobce žalovanému zaslal dále vyúčtování záloh na služby a přehled předpisů a plateb do rezervního fondu za rok 2015 za jednotku žalovaného, nedoplatek služeb činil [částka], splatný byl nejpozději dne [datum]. Žalovaný dopisem ze dne [datum] prostřednictvím svého právního zástupce sdělil žalobci, že nesouhlasí s vyúčtováním pro "údajné napojení kotlů na plynoměr nájemce žalovaného", když žalovaný jednotku pronajímá [právnická osoba] and [právnická osoba] Žalobce jakýkoliv zásah do zapojení kotlů vylučuje. Spotřeba teplé užitkové vody je účtována dle skutečné spotřeby a zaznamenávána vodoměrem umístěným v jednotce žalovaného (v níž je provozována restaurace), který měří pouze spotřebu žalovaného. Ve zbývající části vyúčtování provedl žalovaný započtení své údajné pohledávky vzniklé z titulu odstranění havárie kalového čerpadla, za níž uhradila [částka]. S tímto započtením žalobce vyslovil nesouhlas v dopise ze dne [datum]. Potřebu opravy žalovaný žalobci, ani správci domu, neohlásil (čímž porušil stanovy žalobce) a neprokázal její provedení, ač oprava byla údajně provedena již na konci roku 2015, tedy před zasláním uvedených vyúčtování, přičemž však do doby jejich obdržení žalovaný opravu nehlásil ani úhradu nákladů jejího provedení nežádal. Žalobce nemůže doklady za opravu proplatit i proto, že jsou vystaveny na žalovaného. Ke dni podání žaloby žalovaný nereagoval ani na výzvu žalobce, aby zaslal doklady o provedení opravy a daňové doklady na úhradu ceny opravy na žalovaného vystavené.

3. Žalobce v žalobě rozepsal dluh žalovaného na nákladech na ohřev teplé vody za rok 2013 a 2014 tak, že se jedná celkem [částka], na zálohách na služby za rok 2015 se jedná o [částka]. Vyúčtování záloh na služby a nedoplatků provedl žalobce v souladu s čl. VII stanov, jakož i s prohlášením vlastníka. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku zaslanou prostřednictvím právního zástupce žalobce, datovanou dnem [datum].

4. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne [datum] navrhl zamítnutí žaloby. Není sporu, že předmětem žaloby je tvrzený nedoplatek za ohřev teplé užitkové vody za rok 2014 ve výši [částka] a tvrzený nedoplatek na zálohách na služby a platby do rezervního fondu za rok 2015 ve výši [částka], z něhož náklady na teplou užitkovou vodu činí [částka] (složka B-TUV Sz 30 % činí [částka] a složka B1- TUV Ss 70 % činí [částka]), na zbývající položky připadá [částka], tyto žalovaný nečiní spornými. Celkem uvedené nedoplatky za ohřev teplé užitkové vody činí [částka], s těmi pak žalovaný nesouhlasí. Důvodem nesouhlasu je, že žalobce v roce 2013 provedl rekonstrukci kotelny v rozporu se zákonem, v jejímž rámci napojil ohřev topení bytových jednotek a ohřev vody na plynoměr nájemce jednotky žalovaného. Proto není zřejmé, zda spotřeby dle plynoměru žalobce odpovídají skutečné spotřebě. Rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zrušeno rozhodnutí shromáždění žalobce ze dne [datum], podle něhož byla rekonstrukce kotelny provedena. Proti zbývající části nedoplatku [částka] žalovaný započetl svou pohledávku vzniklou z důvodu výměny kalového čerpadla, jejíž náklady činily [částka]. Žalobce je odpovědný za správu a údržbu domu a rovněž ve smyslu ust. § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (též jen "o.z.) je povinen předcházet nedůvodné újmě na vlastnictví žalovaného, naopak žalovaný byl povinen proti takové újmě zakročit podle ust. § 2901 o.z., tedy kalové čerpadlo vyměnit, aby nedošlo k dalším škodám. Žalobce je povinen k náhradě škody vzniklé žalovanému a spočívající v opravě kalového čerpadla podle ust. § 2910 o.z. V podání ze dne [datum] opětovně provedl započtení své pohledávky z titulu odstranění havárie kalového čerpadla na nedoplatek na službách co do částky [částka], tj. do výše, do níž se pohledávky vzájemně kryjí.

5. Při jednání konaném dne [datum] žalovaný poukázal na řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 1 pod sp. zn. [spisová značka], v němž se žalovaný v postavení žalobce domáhá na žalobci v postavení žalovaného zaplacení částky [částka] a v němž je řešena námitka napojení kotlů na plynoměr nájemce žalovaného, proto navrhuje spojení s právě projednávanou věcí ke společnému řízení. Dále uvedl, že žalobce protiprávně nakládal s kotelnou, provedl revizi a během ní i napojení ohřevu topení bytových jednotek a ohřevu vody na plynoměr nájemce jednotky žalovaného. Žalovaný navrhl doplnění dokazování znaleckým posudkem pro technické obory týkající se topení a plynu, aby odborně posoudil kotelnu a související rozvody. Do předmětné kotelny má přístup pouze K.. [příjmení]. Žalovaný navrhl výslech pana [jméno] [příjmení] o provedení prací na výměně čerpadla a výslech pana [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

6. Žalobce při jednání před soudem dne [datum] k věci uvedl, že z žalovaným namítaného rozsudku Městského soudu v Praze neplyne deklarace toho, že by žalobce provedl rekonstrukci kotlů a napojení, o němž žalovaný hovoří. Předmětný plynoměr se nachází v jednotce žalovaného, kterou dále pronajímá, a žalovaný k němu nemá přístup, toto zařízení přitom přesně měří spotřebovaný plyn. Žalovaný nepředložil důkaz o tvrzení, že žalobce s napojením neoprávněn manipuloval. Žalobce navrhl důkaz výslechem zástupce společnosti, která výměnu kotlů prováděla a spravuje předmětnou budovu, jednatele společnosti [příjmení].. [příjmení], spol. s r.o. pana [celé jméno svědka], revizní zprávou k této výměně, výslechem revizního technika plynových zařízení pana [celé jméno svědka], účastnickým výslechem pana [jméno] [příjmení] k okolnostem rekonstrukce kotelny, dále výslechem paní [celé jméno svědkyně] ze správcovské firmy [právnická osoba], která zpracovává předmětná vyúčtování. Žalobce zdůraznil, že pokud žalovanému vznikla jakákoliv škoda, je na něm, aby ji uplatnil vlastní samostatnou žalobou. Žalobce namítl neplatnost zápočtu provedeného žalovaným, jakož i to, že žalovaný neprokázal, o jaké čerpadlo se jedná, ani tvrzenou úhradu částek, ohledně nichž fakturaci nyní předkládá. V podání ze dne [datum] doručeném soudu téhož dne žalobce setrval na svých dosavadních tvrzeních a důkazních návrzích a dále navrhl doplnění dokazování revizními zprávami týkajícími se zařízení kotelny, které má k dispozici.

7. V podání ze dne [datum] doručeném soudu téhož dne žalovaný poukázal na spotřebu plynu od června 2010 do června 2013, a to na spotřebu domu na jeho plynoměru ve výši 153 - 163 MWh a spotřebu na plynoměru nájemce žalovaného ve výši 26 - 28 MWh ročně od června 2010 do června 2013. Od června 2013 do června 2014 činila spotřeba domu na jeho plynoměru cca 129 MWh, spotřeba na plynoměru nájemce (postupitele) cca 92 MWh, od června 2014 do června 2015 činila spotřeba domu na jeho plynoměru cca 105 MWh, spotřeba na plynoměru nájemce (postupitele) cca 71 MWh, od června 2015 do června 2016 činila spotřeba domu na jeho plynoměru cca 150 MWh, spotřeba na plynoměru nájemce (postupitele) cca 31 MWh. Poukázal na to, že v souvislosti s rekonstrukcí kotelny naplánované žalobcem v roce 2012 byl po žalovaném žádán podíl na nákladech rekonstrukce převyšující jeho podíl na těchto nákladech odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu. Žalovaný s tímto nesouhlasil, proto podal žalobu, která byla projednána Městským soudem v Praze pod sp. zn. 78 Cm 158/2013 (viz shora uvedený rozsudek), přičemž rozsudkem v této věci vydaným bylo potvrzeno, že kotelna je společnou částí domu. Rekonstrukce byla provedena v roce 2013. Do vydání shora uvedeného rozsudku žalobce tvrdil, že jednotka žalovaného má vlastní zdroj vytápění, žalovaný v souvislosti se snahou toto ověřit, v lednu 2015 zjistil, že kromě jeho jednotky nejsou vytápěny další jednotky v domě.

8. Žalobce v podání ze dne [datum] reagoval na shora uvedené podání žalovaného ze dne [datum] následovně. Z žalovaným namítaného rozhodnutí Městského soudu v Praze neplyne nikterak žalovaným tvrzená deklarace toho, že by snad žalobce porušil své povinnosti ve vztahu k žalovanému, jak ten tvrdí, naopak z odůvodnění rozhodnutí plyne, že důvodem neplatnosti usnesení shromáždění žalobce byl nedostatek přítomných členů pro přijetí takového návrhu, jakož ale i to, že v mezidobí bylo řádně přijato platné usnesení shromáždění žalobce týkající se předmětné rekonstrukce kotelny, v jejímž rámci nebyla provedena rekonstrukce dvou kotlů vždy výhradně sloužících k vytápění jednotky žalovaného, což nemění nic na tom, že plyn spotřebovaný žalovaným (jeho nájemcem) v souvislosti s užíváním předmětné jednotky, je měřen pomocí plynoměru psaného na žalovaného a umístěného v jednotce žalovaného, pročež ten zaznamenává toliko spotřebu žalovaného. Žalobce se domáhá nákladů na spotřebu elektrické energie a zálohy na služby a platby do rezervního fondu podle skutečné spotřeby.

9. Při jednání dne [datum] soud zamítl návrh na spojení řízení v projednávané věci s řízením vedeným [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka].

10. Při jednání konaném dne [datum] žalobce uvedl, že žalovaný nevznesl proti předmětným vyúčtováním z hlediska správnosti výpočtů, tj. ohledně výše jednotlivých částek v nich vyúčtovaných námitky. Předmětná kotelna je rozdělena na vytápění bytové a nebytové části domu, je pod správou správcovské firmy a je vyloučen jakýkoliv zásah ze strany žalobce. Žalovaný přitom žádné konkrétní okolnosti o jím tvrzeném přepojení provedeném žalobcem netvrdí. [příjmení] v kotelně slouží pouze žalovanému a jsou napojeny na jeho plynoměr a slouží k ohřevu topení pro restauraci provozovanou v nebytové jednotce žalovaného. Žalovaný má vlastní plynoměr, kterým měří spotřebu plynu. Žalobce dodává žalovanému pouze teplou vodu a teplo.

11. Žalovaný dále uvedl, že revizní zpráva předložená žalobcem svědčí o revizi provedené v roce 2012, k rekonstrukci však došlo v roce 2013 a žalovanému není známo, co se v dané době v kotelně skutečně dělo. Žalovaný poukázal rovněž na vývoj spotřeby plynu dle připojeného schématu, kdy po rekonstrukci došlo k trojnásobnému navýšení spotřeby plynu u žalovaného, po reklamaci spotřeba plynu klesla jak u žalovaného, tak celého domu, když náprava byla zjednání teprve v lednu roku 2015. V listopadu a prosinci roku 2015 žalobce nesporoval dodávky tepla do jednotky žalovaného. Žalovaný byl nucen uhradit svému nájemci slevu [částka] na nájemném proto, že mu žalobce neposkytl dodávky tepla, tato částka je škodou žalovanému vzniklou a žalovaný ji při jednání dne [datum] jednostranně výslovně započetl proti pohledávce žalobce, pro případ, že by započtení již shora namítané nebylo úspěšné. Žalovaný rozporoval vyúčtování teplé užitkové vody. Není doloženo, jak žalobce vyúčtování provedl, zda jej provedl správně.

12. Soud již ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací] byl uvedený rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.

13. Soud v dalším řízení (viz protokol z jednání dne [datum]) poučil žalobce o povinnosti tvrdit a prokázat, jakým způsobem provedl vyúčtování, kterého se týká spor účastníků, zejména jde-li o vyúčtování nákladů na ohřev teplé vody, jakož poučil i žalovaného ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., jde-li o tvrzení, že došlo k zásahu v prostoru kotelny v předmětném domě ze strany žalobce a k neoprávněným odběrům plynu na úkor žalovaného či že žalobce neoprávněně nakládal s kotelnou a provedl napojení ohřevu topení bytových jednotek a ohřev vody na plynoměr nájemce jednotky žalovaného, kdy se tak mělo stát a kdo se měl takového jednání dopustit, jakož aby i označil důkazy k prokázání takových tvrzení, dále jde-li o žalovaným namítané započtení, aby žalovaný uvedl, jaké konkrétní pohledávky či pohledávku v jaké výši a z jakého titulu k započtení namítá, jakož i označil důkazy o existenci takových pohledávek, dále pokud žalovaný rozporuje vyúčtování teplé užitkové vody a namítá, že nebylo doloženo, zda žalobce vyúčtování provedl správně, nechť žalovaný specifikuje konkrétní námitky, které proti vyúčtování vznáší a zda a kdy tyto námitky vznesl u žalobce, jakož aby k takovým tvrzením označil důkazy k jejich prokázání. Účastníci byli poučeni o tom, že nevyhovění shora uvedeným výzvám pro ně může mít za následek nepříznivé soudní rozhodnutí ve věci.

14. V dalším řízení žalobce dále uvedl k věci následující. Žalobce opětovně předložil tabulku s opraveným výpočtem nákladů na ohřev teplé vody pro rok 2014, na základě níž měl žalovaný zaplatit [částka], kdy tato částka se skládá ze složky základní 30 %, tj. [částka], a složky spotřební 70 %, tj. [částka]. Výpočet je proveden podle vyhl. č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Žalobce při výpočtu nákladů spojených s ohřevem teplé užitkové vody (TUV) vychází ze skutečnosti, že TUV pro jednotku žalovaného je ohřívána v bojlerech napojených na plynoměr bytových jednotek, neboť kotel napojený na plynoměr žalovaného zajišťuje pouze vytápění jednotky [číslo] ve vlastnictví žalovaného. Plyn, který vyrábí TUV pro jednotku žalovaného [číslo] je měřen na plynoměru společném pro bytové jednotky a náklady na ohřev vody jsou pak rozpočítávány dle pravidel stanovených uvedenou vyhláškou. Pro výpočet byly užity jako podklad údaje, které byly v rozhodném období zjištěny na měřícím zařízení. Vyúčtování v rozhodném období prováděla paní [celé jméno svědkyně]. [příjmení] způsobem žalobce vypočetl náklady na ohřev teplé užitkové vody za rok 2015, jejichž vyúčtování zaslal žalovaném na základě dopisu ze dne [datum].

15. V dalším řízení žalovaný uvedl k věci následující. Žalovaný uvedl, že k neoprávněnému zásahu v kotelně, k neoprávněným odběrům plynu na úkor žalovaného a protiprávnímu jednání žalobce spočívajícím v napojení ohřevu topení bytových jednotek v domě a ohřevu vody na úkor žalovaného prostřednictvím kotle, který měl být určen pouze pro jednotku žalovaného, došlo v polovině roku 2013, kdy byla prováděna rekonstrukce a kdy mělo dojít k údajné separaci topného systému pro nebytovou jednotku žalovaného [číslo] pro ostatní jednotky v domě, tj. rozdělení kotlů, přívodu plynu a rozvodu tepla, přičemž rekonstrukci prováděla [právnická osoba]. [příjmení], spol. s r.o. Neoprávněný odběr plynu nebyl prováděn na úkor žalovaného, ale na úkor jeho nájemce Fascal and [právnická osoba] K tomu žalovaný poukázal na zvýšenou spotřebu plynu za období od července 2013 do června 2015 oproti předchozímu období. Přitom když došlo k vypnutí kotlů, byly byty v domě bez teplé vody. Žalovaný dále uvedl, že k započtení namítá částku [částka] z titulu havárie kalového čerpadla, když uvedenou částku žalovaný vynaložil v souvislosti s pořízením nového kalového čerpadla umístěného v jednotce žalovaného, Uvedenou částku žalovaný částečně započetl na pohledávku žalobce a ve zbytku je vyzval k úhradě dopisem ze dne [datum]. Dále žalovaný k započtení namítl pohledávku v celkové výši [částka] za ušlé nájemné s tím, že na konci roku 2015 odmítl žalobce poskytnout dodávky tepla do jednotky žalovaného [číslo] když tak učinil až v prosinci roku 2015, pročež z důvodu nevytápění jednotky žalovaného jej jeho nájemce dopisem ze dne [datum] vyzval ke snížení nájemného z důvodu stížnosti zákazníků a poškození jeho podnikání, s nájemcem se žalovaný dohodl na snížení nájemného ve výši 25 %, tedy z nájemného za listopad 2015 vrátil žalovaný nájemci [částka] a z uhrazeného nájemného za prosinec 2015 rovněž částku [částka], tedy celkem [částka] a k náhradě této škody žalovaný vyzval žalobce dopisem ze dne [datum] a [datum]. Pokud jde o námitky proti vyúčtování teplé užitkové vody, žalovaný dopisem ze dne [datum] sdělil žalobci, že nesouhlasí s vyúčtováním teplé užitkové vody s ohledem ke shora uvedeným skutečnostem.

16. Žalobce ve vyjádření ze dne [datum] zopakoval a upřesnil následující. Žalobce zaslal žalovanému doúčtování nákladů na spotřebu elektrické energie společných prostor a úklidu společných prostor za rok 2013 a 2014 a doúčtování nákladů na ohřev teplé vody za rok 2014. Celkem nedoplatek za dodané služby činil [částka], k jeho úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum], jehož přílohou byl výpočet nákladů na elektrickou energii a úklid a oprava výpočtu nákladů na ohřev teplé vody za rok 2014, tento dopis byl žalovanému včetně příloh doručen, neboť na jeho základě žalovaný zaplatil [částka], tj. částku odpovídající doúčtování nákladů na elektrickou energii společných prostor a úklidu společných prostor za rok 2013 a 2014. Protože v roce 2014 byla spotřeba měřená na vodoměru teplé omylem počítaná jako spotřeba studené vody, byla provedena správcem nemovitosti oprava a proveden nový výpočet spotřeby teplé vody nebytovou jednotkou žalovaného [číslo] za rok 2014, a to podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Tabulka výpočtu byla přílohou dopisu ze dne [datum]. Tabulka uvádí přesné hodnoty, které byly naměřeny na měřidlech – vodoměrech teplé vody, a to podle pravidel citované vyhlášky, konkrétně § 5. Náklady na ohřev teplé vody (TUV) jsou rozpočítávány podle citované vyhlášky tak, že se náklady rozdělí na složku základní (Sz) 30% a na složku spotřební (Ss) 70%. [příjmení] základní se rozdělí mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce (objektu). Celková plocha objektu činí celkem 990,70 m². [příjmení] jednotky [číslo] činí 184 m². [příjmení] spotřební se rozdělí mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů na vodoměrech teplé vody instalovaných u konečných spotřebitelů. Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů provádí správce objektu společnost [právnická osoba], konkrétně paní [celé jméno svědkyně], která v rozhodné době zjišťovala odběry osobně tak, že zapisovala údaje na vodoměrech konečných spotřebitelů – vlastníků jednotlivých jednotek. Údaje z vodoměru jednotky [číslo] zapisovala poté, co jí to umožnil uživatel jednotky, který ji do prostoru, kde je vodoměr, umožnil vstup a zapisovaný údaj ověřil. Vodoměr je umístěn v jednotce [číslo] přístup k němu má pouze vlastník a nájemce prostoru. Údaje o náměrech jsou zaznamenávány a stávají se podklady pro vyúčtování. Součet náměrů v celém objektu byl celkem 567,807 m³. Výpočet je následující: Celkové náklady na ohřev teplé vody činily v roce 2014 částku [částka] z toho je Sz 30% [číslo]: 990,70 (celková plocha objektu) = 19, [číslo] x 184 (plocha jednotky [číslo]) = [částka], Ss 70% [číslo]: 567,807 (součet náměrů v celém objektu) = 80, [číslo] x 322,54 (náměr jednotky) = [částka]. Součet nákladů činí [částka] Tyto náklady žalovaná neuhradila. Žalovanému bylo dále zasláno vyúčtování záloh na služby a přehled předpisů a plateb do rezervního fondu za rok 2015 za jednotku, kterou žalovaný vlastní. Nedoplatek služeb činil [částka]. Žalobce zaslal žalovanému vyúčtování na základě dopisu ze dne [datum], jehož přílohou byl vyúčtovací list, přehled nákladů a přehled podílů fondu oprav. Z vyúčtování záloh na služby je zřejmé, jaký druh nákladu – služby je účtován (sloupec první – druh nákladu) a jaká byly náklady na celý objekt a jaké připadaly náklady na uživatele jednotky [číslo]. Dále je zřejmé, kolik žalovaný uhradil na zálohách ([částka]) a kolik byly skutečné náklady této jednotky ([částka]). Rozdíl mezi oběma hodnotami činí [částka], tj. po zaokrouhlení na celé jednotky [částka] (tato částka je rovněž předmětem žaloby). Z této částky činí žalovaný spornou položku vyúčtování za TUV (Sz 30 %) ve výši [částka] a položku TUV (Ss 70%) ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Výpočet nákladů na TUV byl v roce 2015 následující (vycházeje z tabulky vyúčtování záloh na služby z [datum]): Sz 30 % 27 040,01: 990,70 (celková plocha objektu) = 27, [číslo] x 184 (plocha jednotky [číslo]) = [částka], Ss 70 % [číslo]: 747,82 (součet náměrů v celém objektu) = 84, [číslo] x 396,885 (náměr jednotky) = [částka]. Předmětné vyúčtování žalovaný obdržel, jelikož na něj reagoval prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] a jako důvod nesouhlasu s vyúčtováním uvedl, že“ dodnes nedošlo k nápravě napojení plynovodů na kotle, kdy je evidentní, že některé kotle jsou napojeny na plynoměr nájemce jednotky [číslo]“. Žalovaný napadá vyúčtování toliko z důvodu údajného napojení kotlů na plynoměr žalované, které však nebylo prokázáno.

17. Soud vyšel z výsledků již provedeného dokazování, dokazování dále doplnil o níže uvedené důkazy a takto zjistil a vzal za prokázané tyto skutečnosti:

18. Podle Stanov žalobce společnými částmi domu i rozvody el. energie, plynu, svislé a vodorovné rozvody vody a odvod odpadních vod, do působnosti shromáždění náleží mimo jiné rozhodování o výši záloh a způsobu rozúčtování cen za služby mezi jednotlivé vlastníky, není-li způsob rozúčtování cen stanoven zvláštním právním předpisem (př. vyhláškou), vlastník je povinen upozornit neprodleně orgány společenství na závady na společných částech domu a působit proti takovému poškození (VI.2c), hradit zálohy na úhradu služeb a nedoplatky z vyúčtování (VI.2e) a prostředky do fondu oprav (VI.2d), tyto měsíčně zálohově - částkách a termínech stanovených shromážděním (VII.1), o vyúčtování záloh podle VI.2d) rozhoduje shromáždění jednou ročně, zálohy na služby VI.2e) - služby vyúčtuje statutární orgán žalobce jednou ročně nejpozději do 90 dnů od skončení zúčtovacího období stanoveného zvláštním právním předpisem s tím, že vzájemné vypořádání přeplatků a nedoplatků zajistí výbor do 30 dnů od vyúčtování (VII.4). Shromáždění si v čl. IV.2 d) Stanov vyhradilo rozhodování o věcech, které jsou obsahem prohlášení vlastníka.

19. Změnou prohlášení vlastníka byla vymezena též jednotka [číslo] jako nebytový prostor v suterénu a 1. NP domu o celkové ploše 184 m², skládající se z tam uvedených místností (není uvedena kotelna), jednotka není vybavena, její součástí je veškerá vnitřní instalace (potrubní rozvody teplé a studené vody, etážového vytápění, elektroinstalace, kromě stoupacích vedení včetně uzavíratelných ventilů a měření. K jednotce náleží spoluvlastnický podíl na společných částech budovy o velikosti [číslo]. Společné části budovy byly změnou prohlášení určeny tak, že společnými částmi domu jsou mimo jiné rozvody kanalizace, plynu, elektřiny, (…,) jakož i kotelna (D.1 h) a j). Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, platit měsíčně na účet správce zálohy na úhradu nákladů spojených se správou domu a na úhrady za plnění poskytovaná s užíváním jednotky (služby), vyúčtování záloh provede správce nejpozději do 6 měsíců od skončení zúčtovacího období, do 30 dnů od vyúčtování je platný nedoplatek na zálohách. Náklady na správu domu představuje mimo jiné spotřeba energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn), na níž se vlastníci podílí podle poměru spoluvlastnického podílu na společných částech domu, na úhradě ostatních nákladů spojených se správou domu a přilehlého pozemku se podílí podle hodnot naměřených na bytových vodoměrech, je-li takto spotřeba měřena, stejně jako na nákladech na spotřebu energií ve společných částech domu (voda, elektřina, plyn). Správcem budovy byla pověřena [právnická osoba] a [právnická osoba]

20. Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobce zaslal žalovanému doúčtování nákladů na spotřebu elektrické energie společných prostor a úklidu společných prostor za rok 2013 a 2014 a doúčtování nákladů na ohřev teplé vody za rok 2014 s vyčísleným nedoplatkem za dodané služby [částka], k jehož úhradě žalovaného vyzval dopisem ze dne [datum], jehož přílohou byl výpočet nákladů na elektrickou energii a úklid a oprava výpočtu nákladů na ohřev teplé vody za rok 2014 (viz č.l. 350 – 351). Není sporu, že žalovaný následně uhradil [částka] odpovídající doúčtování nákladů na elektrickou energii společných prostor a úklid společných prostor za rok 2013 a 2014. Protože v roce 2014 byla spotřeba měřená na vodoměru teplé nesprávně počítaná jako spotřeba studené vody, byla provedena správcem nemovitosti společností [právnická osoba], konkrétně svědkyní paní [celé jméno svědkyně], oprava a proveden nový výpočet spotřeby teplé vody nebytovou jednotkou žalovaného [číslo] za rok 2014 podle vyhlášky č. 372/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, tabulka výpočtu byla přílohou dopisu ze dne [datum] a uvádí hodnoty, které byly naměřeny na měřidlech – vodoměrech teplé vody (viz též výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]), podle pravidel citované vyhlášky, konkrétně § 5. Náklady na ohřev teplé vody (TUV) jsou rozpočítány podle citované vyhlášky tak, že se náklady rozdělí na složku základní (Sz) 30% a na složku spotřební (Ss) 70%. [příjmení] základní se rozdělí mezi konečné spotřebitele podle poměru velikosti podlahové plochy bytu nebo nebytového prostoru k celkové podlahové ploše bytů a nebytových prostorů v zúčtovací jednotce (objektu). Celková plocha objektu činí celkem 990,70 m². [příjmení] jednotky [číslo] činí 184 m². [příjmení] spotřební se dělí mezi konečné spotřebitele poměrně podle náměrů na vodoměrech teplé vody instalovaných u konečných spotřebitelů. Odečty instalovaných vodoměrů u konečných spotřebitelů prováděla svědkyně [celé jméno svědkyně] ze společnost [právnická osoba] Údaje z vodoměru jednotky [číslo] zapisovala na základě umožnění přístupu do jednotky a k tam umístěnému vodoměru nájemcem jednotky (viz výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]). Údaje o zjištěných hodnotách na měřidlech jsou podkladem pro vyúčtování, tak tomu bylo i v projednávaném případě (viz výpověď svědkyně [celé jméno svědkyně]; přehled náměrů za rok 2015 - č.l. 370). Součet náměrů v celém objektu byl celkem 567,807 m³. Výpočet je následující: Celkové náklady na ohřev teplé vody činily v roce 2014 částku [částka] z toho je Sz 30 % [číslo]: 990,70 (celková plocha objektu) = 19, [číslo] x 184 (plocha jednotky [číslo]) = [částka], Ss 70% [číslo]: 567,807 (součet náměrů v celém objektu) = 80, [číslo] x 322,54 (náměr jednotky) = [částka]. Součet nákladů činí [částka] (viz„ oprava výpočtu nákladů na ohřev teplé vody rok 2014“ č.l. 351 spisu). Žalovanému bylo zasláno vyúčtování záloh na služby a přehled předpisů a plateb do rezervního fondu za rok 2015 za předmětnou nebytovou jednotku ve vlastnictví žalovaného, nedoplatek na službách činil [částka], žalobce zaslal žalovanému vyúčtování s dopisem ze dne [datum] (č.l. 352 spisu), jehož přílohou byl vyúčtovací list, přehled nákladů a přehled podílů fondu oprav (viz č.l. 352 p.v. – 353 spisu). Z vyúčtování záloh na služby za rok 2015 ze dne [datum] (č.l. 352 p.v.) je patrné, jaký druh služby je účtován (sloupec první – druh nákladu), výše nákladů na celý objekt a výše nákladů na uživatele jednotky [číslo] dále výše úhrad žalovaného na zálohách ([částka]) a skutečné náklady jednotky žalovaného ([částka]), rozdíl činí [částka], tj. po zaokrouhlení na celé jednotky [částka] (též žalobou požadované plnění na jistině). Z této částky činí vyúčtování za TUV (Sz 30 %) částku [částka] a položka TUV (Ss 70%) částku [částka], celkem [částka]. Výpočet nákladů na TUV byl v roce 2015 následující (viz tabulka vyúčtování záloh na služby za rok 2015 z [datum] – č.l. 352 p.v.): Sz 30 % 27 040,01: 990,70 (celková plocha objektu) = 27, [číslo] x 184 (plocha jednotky [číslo]) = [částka], Ss 70 % [číslo]: 747,82 (součet náměrů v celém objektu) = 84, [číslo] x 396,885 (náměr jednotky) = [částka]. Na uvedené vyúčtování žalovaný reagoval prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum], v němž opřel svůj nesouhlas s vyúčtováním o to, že“ dodnes nedošlo k nápravě napojení plynovodů na kotle, kdy je evidentní, že některé kotle jsou napojeny na plynoměr nájemce jednotky [číslo]“. Z vyúčtování záloh na služby za rok 2015 bylo též zjištěno a prokázáno, že jím žalobce žalovanému vyúčtoval dluh na službách a úhradách do fondu oprav celkem [částka], na něž žalovaný uhradil [datum] za služby [částka] a [částka] do fondu oprav (celkem [částka]), tj. neuhrazeno zůstalo [částka].

21. K úhradě nedoplatku na vyúčtování služeb ve výši [částka] za rok 2014 byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum] nejpozději do [datum] (č.l. 364 spisu). K úhradě nedoplatku na vyúčtování služeb ve výši [částka] za rok 2015 byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum] nejpozději do [datum] (č.l. 368 spisu).

22. Žalobce byl vyzván žalobcem prostřednictvím jeho právní zástupkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] k zaplacení částky [částka], kterou neuhradil na základě doúčtování nákladů na spotřebu elektrické energie a úklidu společných prostor, včetně doúčtování nákladů na ohřev TUV v celkové výši [částka], zaslaného s dopisem ze dne [datum], a dále k zaplacení částky [částka] představující nedoplatek na vyúčtování záloh na služby a platby do rezervního fondu za rok 2015 na základě dopisu ze dne [datum], odeslaného [právnická osoba], spol. s.ro. dle poštovního podacího archu [datum]. K zaplacení byla žalovanému stanovena lhůta 3 dny od obdržení výzvy k úhradě. Žalovaný vyslovil prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] nesouhlas s vyúčtováním záloh na služby za rok 2015 zaslané mu s dopisem ze dne [datum], konkrétně vyslovil nesouhlas s položkami za teplou užitkovou vodu B-TUV Sz 30 % ve výši [částka] a B1 – TUV Ss 70 % ve výši [částka], celkem tedy [částka] a to s odůvodněním, že dosud nedošlo k nápravě napojení plynovodů na kotle, kdy je evidentní, že některé kotle jsou napojeny na plynoměr nájemce žalovaného [právnická osoba] and [právnická osoba] V témže dopise žalovaný uvedl, že dále za žalobce uhradil a zajistil odstranění havárie kalového čerpadla, za které uhradil celkem [částka], tudíž tuto svou pohledávku započítává na uvedený nedoplatek na služby ve výši, v níž se pohledávky vzájemně kryjí ([částka]) a ve zbývající výši žádá úhradu ([částka]). Toto žalobce dopisem ze dne [datum] (viz též dopis ze dne [datum]) prostřednictvím své právní zástupkyně odmítl s tím, že TUV pro jednotku [číslo] je účtována na základě spotřeby zaznamenané na vodoměru umístěném v suterénu v restauraci, TUV je vyráběna kotlem, který je určen pro vytápění celého bytového domu mimo restauraci podle vyhlášky a skutečné spotřeby. Jakýkoliv zásah žalobce do potřeby TUV pro jednotku žalovaného je vyloučen. Žalobce trvá na zaplacení nákladů spojených s ohřevem TUV ve výši [částka], k jejichž úhradě byl žalovaný vyzván dopisem ze dne [datum].

23. Z rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 78 Cm 158/2013-55 bylo zjištěno, že jím byla vyslovena neplatnost usnesení shromáždění žalobce s ohledem k nedodržení počtu hlasů potřebných ke schválení tohoto usnesení, avšak neplyne z něho, jak předestřel žalovaný, že by tímto rozsudkem bylo potvrzeno, že kotelna je společnou částí předmětného domu.

24. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno a prokázáno, že jednou ročně provádí revize, kontroly provozní spolehlivosti, těsnosti a bezpečnosti plynovodu od hlavního uzávěru k prostupům stěnou kotelny. V roce 2012 prováděl kontrolu až ke spotřebičům, tehdy prováděl revize od hlavního uzávěru až ke spotřebičům v kotelně, naposledy tam byl v roce 2013 před rekonstrukcí. V kotelně tehdy byly 3 kotle pro potřeby bytové části domu. Veškerý plyn, který byl pro restauraci spotřebován, byl podle svědka měřen na plynoměru umístěném v zázemí restaurace, přístup k němu měla pouze obsluha restaurace, a nijak nesouvisel s plynem, který byl spotřebováván ve shora uvedených 3 kotlech pro bytovou část domu, jejíž spotřebu měřil plynoměr na chodbě v suterénu. V roce 2014 proběhla rekonstrukce s provedením změn v kotelně. Revizi v roce 2014 dělal někdo jiný, svědek ji prováděl opět v roce 2015 od hlavního uzávěru k prostupům stěnou kotelny, do té už nevstupoval a v současnosti provádí uvnitř kotelny servis kotlů a revize plynového zařízení jiná osoba. Při porovnání stavu v roce 2015 a v roce 2012 se v suterénu nezměnilo vůbec nic, nadále má restaurace vlastní plynoměr.

25. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno a prokázáno, že se podílel na rekonstrukci domu v roce 1997, poté byl požádán, aby provozoval kotelnu, což činil do roku 1999. V roce 2002 se část kotelny rekonstruovala po povodních, rekonstruovala se bytová část a zůstaly kotle pro restauraci, pro komerční prostory. Svědkovi není známo nic o tom, že by kotel nájemce v nebytové jednotce žalovaného (restauraci) saturoval i jiné prostory v domě. Do kotelny má přístup pouze ten, kdo kotelnu provozuje, kdo na to má odborné zkoušky, což byla společnost, pro kterou svědek pracoval, K.. [příjmení], spol. s r.o. a majitel objektu. V současné době jsou v kotelně tři kotle, před rekonstrukcí jich bylo pět nebo šest. [příjmení] pro vytápění komerčních prostor, plynoměr je v prostorách těchto komerčních prostor (nebytová jednotka žalovaného). Svědkovi není známo ničeho o tom, že by došlo přepojením v kotelně, v jejichž důsledku by došlo k neoprávněnému odběru plynu na úkor jednotky žalovaného. Svědek výslovně uvedl, že není možné, aby kotel, který je připojen k restauraci, zásoboval teplou vodou zbytek domu. [příjmení], které jsou v kotelně a jsou určeny pro bytový fond, vytápí teplou vodu kompletně pro celý objekt, tedy i pro nebytovou jednotku žalovaného.

26. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] bylo zjištěno a prokázáno, že je zaměstnancem [právnická osoba]. [příjmení], spol. s r.o. od roku 2002, ve vztahu k předmětnému domu má na starosti i technika, který obstarává provoz předmětné kotelny v domě, v roce 2013 měl svědek na starosti i rekonstrukci části kotelny. Byla provedena výměna tří z pěti kotlů patřících společenství vlastníků za novou technologii. [příjmení] kotle byly odmontovány a byly nasazeny kotle nové, žádné propojování potrubí neprobíhalo. O žádném neoprávněném odběru mu není ničeho známo. Do kotelny nemá nikdo neoprávněný přístup. Jednou byla [právnická osoba]. gas, spol. s r.o. požádána žalovaným o zpřístupnění kotelny, došlo k zaplombování kotlů, zaplombování ventilů a zásuvek a výsledkem bylo, že došlo k odstávce restaurace a společnost tehdy upozorňovala, že může dojít k zatuhnutí čerpadel, zatuhnutí ventilu. Svědek vyloučil, že by mohlo dojít k vytápění bytových jednotek, případně ohřevu teplé užitkové vody pro bytové jednotky na úkor nebytové jednotky žalovaného, v prostorách kotelny je zcela jasné, kam je potrubí připojené, není to tedy technicky možné.

27. Z výpovědi svědka pana [celé jméno svědka], který je jednatelem [právnická osoba] and [právnická osoba], která provozuje restauraci v nebytové jednotce žalovaného, které se týká spor, bylo zjištěno, že v roce 2014 došlo k navýšení účtu za spotřebu plynu na trojnásobek. Tehdy tři dny nepoužívali bojlery a neměli v restauraci teplou vodu, ani topení a stejně tak v bytě nahoře v té době netekla teplá voda a nešlo topení, to se svědek dozvěděl od jednatele žalovaného. Restaurace má vlastní plynoměr. S odkazem na údajnou separaci topného systému v souvislosti s rekonstrukcí kotelny v roce 2013 uvedená společnost žádala po žalovaném dopisem ze dne [datum] náhradu škody vzniklé v období [datum] – [datum] ve výši [částka], kterou tato společnost hradila [právnická osoba]. [příjmení], spol. s r.o. za provoz a dozor plynové kotelny, a částku [částka] v souvislosti se zvýšenými náklady spojenými s topným systémem.

28. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla asistentkou jednatele společnosti, která provozovala restauraci v nebytové jednotce, které se týká spor, a v letech 2013 – 2015 bylo 2x až 3x vyšší vyúčtování plynu, než v předchozích letech. O tom, že se mělo něco dít s kotli v kotelně, slyšela od svědka pana [celé jméno svědka]. Svědkyně potvrdila, že tehdy kotle, které měli být určeny pro restauraci a byly umístěny v kotelně, vypnuli a nefungoval plyn, topení, teplá voda a lidé ubytovaní v několika bytech také neměli topení a teplou vodu, to jim sdělil jednatel žalovaného. Totéž uvedla ve své výpovědi svědkyně paní [celé jméno svědka], zaměstnankyně provozovatele restaurace provozované v předmětné nebytové jednotce a manželka svědka [celé jméno svědka].

29. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno a prokázáno, že je zaměstnankyní [právnická osoba], která prováděla sporné vyúčtování, prováděla jej přímo svědkyně a podkladem pro toto vyúčtování byly faktury vystavené na žalobce (viz též seznam nákladových faktur za rok 2014 – č.l. 361 – 363, seznam nákladových faktur za rok 2015 – č.l. 370 – 372, svazek faktur), odečty v domě, tzn. odečty na plynoměru k 31. 12. a odečty na vodoměrech studené a teplé vody. Spotřeba studené vody se počítá tak, že se udělá celkový součet faktur a rozdělí se to podle poměru na vodoměrech studené vody. Vodoměr, který měří spotřebu studené vody pro žalovaného, je umístěn v restauraci v suterénu a nájemce nebo žalovaný musí tento zpřístupnit. Odečet plynoměru, tedy stav plynu potřebného pro výpočet teplé užitkové vody, provádí svědkyně na plynoměru před kotelnou v suterénu ve společných prostorech.

30. Ze sdělení pana [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č.l. 373 spisu) bylo zjištěno a prokázáno, že byl kontaktován jednatelem žalovaného, aby potvrdil, že netekla před několika lety teplá voda v bytech, což potvrdit nemůže, v ulici [ulice] nebydlí, nevlastní tam žádný byt a pouze příležitostně zprostředkovává pronájem bytů jejich vlastníkům, nemá žádné informace o přepojování kotlů, ani o způsobu vytápění a nemůže potvrdit informace, které po něm chce jednatel žalovaného.

31. Z výpovědi pana [jméno] [příjmení], statutárního zástupce žalobce, bylo zjištěno a prokázáno, že do kotelny má přístup pouze její provozovatel. V souvislosti s tím, že si žalovaný v roce 2015 nechal odpojit na několik dnů kotle, byl žalovaný upozorněn, že může dojít k poškození kotlů. Žalovaný žalobce o tomto odpojení předem neinformoval. Žalovaný má vlastní plynoměr. Pokud jde o topení a teplou vodu, topení pro byty a teplá voda pro celý dům se provádí kotli napojenými na společný plynoměr, topení pro restaurační část má žalovaný od roku 2003 napojeno na vlastní plynoměr včetně svých spotřebičů a nějakých agregátů. Ze společného plynoměru před kotelnou jsou zásobované dva plynové kotle v kotelně, které zásobují bytovou část teplou vodou a dva bojlery na teplou vodu pro byty a restaurace. Restaurace má vlastní plynoměr (viz též revizní zpráva), svoje spotřebiče a jeden plynový kotel, dříve byly dva, nyní je jen jeden, tím je vyhřívána restaurace. Žalovaný si svůj topný systém separoval v roce 2003. Pokud jde o změněnou spotřebu v roce 2014 a 2015, slyšený poukázal na to, že v roce 2013 byla jedna z nejteplejších zim, vliv mohla mít i obsazenost bytů, které začaly být pronajímány formou Airbnb.

32. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] zpracovaného znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru technické obory různé, specializace topení, voda, plyn, kanalizace, bezpečnost práce na technických zařízeních topení, tlakové nádoby stabilní, plyn, dodávky tepla, ve spojení s výslechem znalce při jednání před soudem dne [datum] bylo zjištěno a prokázáno, že na plynoměr nájemce žalovaného, nájemce restaurace, je napojen jeden kotel umístěný v kotelně, je připojen plynovodem, který je veden jako samostatný plynovod k samostatnému plynoměru. Plynovod kotle restaurace a plynovod pro kotelnu se nikde nepropojují a nepropojovaly. Na plynovod restaurace se napojuje odbočkou vedenou o patro výš k jednomu plynovému sporáku v restauraci. Na plynovodu restaurace nebyla zjištěna žádná odbočka, ani možnost propojení jinam, tento plynovod je v celém rozsahu viditelný a je opatřen původním žlutým nátěrem. Možnost propojení plynovodu restaurace na jiný systém znalec vyloučil. Dále jsou v kotelně dva kondenzační kotle, ani zde nebyla zjištěna jakákoliv odbočka a propojení jinam. Plynovody pro kotelnu a pro restauraci nikdy nebyly a nejsou jakkoliv propojené. Spotřeby spotřebičů jsou měřeny svými plynoměry. [příjmení] restauraci zjevně vytápí radiátory v restauraci (vedení lze vystopovat), kotel nepřipravuje teplou vodu, ta se připravuje kotelnou společenství vlastníků a restaurace část této teplé vody odebírá. [příjmení] kotelny pro objekt zjevně vyrábí teplou vodu pro vytápění bytů, což dokladují i rozvody v kotelně, a ohřívají teplou vodu pro objekt. Dále kotelna ve dvou ohřívácích připravuje teplou vodu pro celý objekt, tedy pro byty a restauraci. Znalec nepojal podezření, že by systémy plynovodů, teplé vody nebo vytápění byly někde propojené. U vytápění a plynu je to nemožné a u teplé vody nepravděpodobné a nepotvrzené. Propojení teplé vody považuje znalec za nemožné. S plynovou instalací nemohlo být manipulováno a už vůbec ne přepínáním toku plynu ve prospěch kohokoliv. Znalec měl k dispozici spis včetně připojené k důkazu žalovaným založené fotodokumentace.

33. Rozsudkem Obvodního soudu v [obec] ze dne 6. 6. 2019, č.j. 19 C 109/2018-28 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 11. 2019, č.j. 68 C o [číslo], byla zamítnuta žaloba, kterou se žalovaný domáhal na žalobci zaplacení částky ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu částky vynaložené na výměnu kalového čerpadla, kterou žalovaný uplatnil v nyní projednávané věci k započtení, a to proto, že bylo prokázáno, že předmětné kalové čerpadlo není společnou částí domu, v němž se nachází nebytová jednotka žalovaného. Z odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu se podává, že soud I. stupně takto rozhodl o nároku žalovaného jakožto žalobce (uplatněném v žalobě ze dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] a [datum]) na úhradu shora uvedené částky, kterou žalovaný v postavení žalobce jako vlastník jednotky [číslo] (jiný nebytový prostor) umístěné v budově [adresa], zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území Staré Město u Katastrálního úřadu pro hl. město Prahu, Katastrální pracoviště Praha (dále též jen„ jednotka“ nebo„ nebytový prostor“) požadoval na žalobci jakožto žalovaném, který je společenstvím vlastníků jednotek, jehož předmětem je správa společných částí budovy, v níž se předmětná jednotka nachází, s tvrzením, že jde o náklady, které vynaložil na odstranění havarijního stavu (k němuž došlo dne [datum]) a výměnu a údržbu kalového čerpadla (dále též„ přečerpávací jednotka“) v předmětné jednotce, které (tvrzeně) jako součást kanalizace patří mezi společné části budovy, tedy by se na úhradě (v žalobě specifikovaných) nákladů měli podílet všichni spoluvlastníci jednotek v budově se nacházejících. Žalovaný odmítl na základě výzvy žalobkyně ze dne [datum] žalobkyni cokoliv uhradit, proto žalobkyni nezbylo, než podat předmětnou žalobu.

34. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, z těchto důkazů při svém rozhodování nevycházel a dále se jimi proto v odůvodnění svého rozhodnutí nezabývá a tyto nehodnotí. Další účastníky označené důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost (neprovedené důkazy označené žalobcem) a pro nerozhodnost pro posouzení věci. Soud shledal neprovedl důkaz doplňujícím znaleckým posudkem, který by měl odpovědět na otázku, zda v letech 2013 – 2015 mohlo být učiněno zapojení kotlů a rozvodů, které by umožnilo spotřebu plynu, tepla či teplé vody na úkor nájemce restaurace, jak navrhoval žalovaný, neboť již provedený znalecký posudek ve spojení s výslechem znalce před soudem vyčerpávajícím a jednoznačným způsobem zodpověděl otázky soudem položené a jednoznačně z nich vyplynul závěr, že k žalovaným předestřenému zapojení kotlů a rozvodů na úkor nájemce restaurace nedošlo. Soud neshledal důvodným opakovat výslechy již slyšených osob, když žalovaný žádná nová skutková tvrzení nepřinesl, která by měla být jejich výslechy prokázána, nepřinesl. S ohledem ke sdělení pana, [jméno] [příjmení], které je opatřeno jeho ověřeným podpisem, soud shledal nadbytečným i jeho výslech. Ostatně tvrzení o neoprávněném napojení ohřevu topení bytových jednotek a ohřevu vody na plynoměr nájemce (byť skrze jeho kotel) bylo vyvráceno k důkazu provedeným znaleckým posudkem.

35. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

36. Podle § 1180 odst. 1 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

37. Podle § 1180 odst. 2 o.z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

38. Podle § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

39. Podle § 1181 odst. 2 o.z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

40. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

41. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

42. Podle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle ust. § 1987 odst. 2 o.z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

43. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná, pročež jí v plném rozsahu vyhověl, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno, a to z následujících důvodů.

44. Předmětem sporu je pohledávka žalobce (společenství vlastníků jednotek) za žalovaným (členem společenství žalobce) z titulu nedoplatku na vyúčtování služeb za rok 2014, konkrétně nedoplatku na nákladech na ohřev teplé užitkové vody za rok 2014 ve výši [částka] a nedoplatek na zálohách na služby a platby do rezervního fondu za rok 2015 ve výši [částka], z něhož náklady na teplou užitkovou vodu činí [částka] (složka B-TUV Sz 30 % činí [částka] a složka B1-TUV Ss 70 % činí [částka]) a na zbývající položky připadá [částka], ty žalovaný spornými nečiní. Nárok žalobce na zaplacení uvedených částek se přitom opírá o ust. § 1180 odst. 1 a 2 o.z. a § 1180 odst. 1 a 2 o.z. a shora citovaná ustanovení Stanov žalobce a Prohlášení vlastníka (viz odstavec 18. a 19. odůvodnění tohoto rozsudku shora), z nichž plyne povinnost žalovaného hradit zálohy na úhradu služeb a nedoplatky z jejich vyúčtování, jakož i na prostředky do fondu oprav, které byly žalovanému vyúčtovány správcem předmětného domu, společností [právnická osoba], pověřenou k tomu žalobcem, shora uvedenými vyúčtováními za rok 2014 a 2015 zaslanými žalovanému s dopisy ze dne [datum] a [datum] (viz odstavec 21.). Žalovaný nesporoval samotnou správnost těchto vyúčtování, ta přitom byla prokázána výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně], která vyúčtování provedla, jakož i listinnými důkazy (fakturami), které rovněž sloužily jako podklad pro tato vyúčtování. Z výslechu svědkyně [celé jméno svědkyně] a provedených vyúčtování za rok 2014 a 2015 bylo též prokázáno, že vyúčtování služeb (rozúčtování nákladů) je prováděno podle vyhl. č. 372/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele, když podle této vyhlášky vychází základní složka z poměru podlahové plochy nebytového prostoru k podlahové ploše všech jednotek v domě a spotřební složka z náměrových hodnot (náměrů). Toto však nebylo činěno sporným. Žalovaný činil sporným nedoplatky za ohřev teplé užitkové vody (ve výši [částka]) s odůvodněním (kterému odpovídají i námitky vznesené žalovaným proti vyúčtování v dopise ze dne [datum]), že žalobce provedl v roce 2013 rekonstrukci kotelny v domě v rozporu se zákonem a napojil ohřev topení bytových jednotek v domě a ohřev vody na plynoměr žalovaného. Z provedeného dokazování však takové zásahy ze strany žalobce, které by svědčily o tom, že neoprávněně nakládal s kotli v kotelně či jiným vedením, že by došlo k napojení ohřevu topení bytových jednotek v domě a ohřevu teplé vody na plynoměr nájemce žalovaného, tedy na úkor nebytové jednotky žalovaného, ničeho takové zjištěno nebylo, ba takový závěr byl spolehlivě vyloučen provedeným dokazováním. Žalovaný přitom ani po poučení soudem neuvedl žádné jiné relevantní námitky proti předloženému vyúčtování. Především z provedeného znaleckého posudku zpracovaného [celé jméno znalce] bylo spolehlivě prokázáno, že znalec nezjistil žádné napojení ohřevu topení bytových jednotek v domě a ohřevu vody na úkor žalovaného prostřednictvím kotle určeného pouze pro jednotku žalovaného či jiným způsobem, dále že na plynoměr nájemce žalovaného je napojen jeden kotel umístěný v kotelně, další kotle kotelny pro celý dům vyrábí teplou vodu pro vytápění bytů a ohřívají teplou vodu pro dům, dále kotelna ve dvou ohřívácích připravuje teplou vodu pro celý objekt, tzn. byty i nebytovou jednotku žalovaného. Znalec nepojal byť jen podezření o propojení systémů plynovodů, teplé vody nebo vytápění, u vytápění a plynu je to nemožné a u teplé vody nepravděpodobné a nepotvrzené. Znalec přitom shledal veškerá vedení (do) trasovatelná a nezjistil žádné manipulace s instalacemi. Ostatně i z výpovědi svědka pana [celé jméno svědka] bylo zjištěno, že mu není známo, že by po osazení nových kotlů v roce 2013 došlo k propojování potrubí, a svědek vyloučil, že by mohlo dojít k vytápění bytových jednotek žalovaného, případně ohřevu teplé užitkové vody pro jednotky žalovaného v neoprávněný prospěch ostatních jednotek na úkor jednotky žalovaného. Soud nemá důvodu pochybovat o správnosti odborných závěrů znalce, který pečlivě a přesvědčivě zpracoval posudek v projednávané věci. Závěry znalce jsou logicky vysvětleny a jsou přezkoumatelné. Není proto žádného důvodu zadat nový znalecký posudek v zásadě toliko proto, že žalovaný s již zpracovaným posudkem nesouhlasí a považuje jeho závěry za nesprávné, neboť jsou pro něj nepříznivé. Pokud svědci pan [celé jméno svědka], Mgr. [jméno] [příjmení] a paní [celé jméno svědka] vypovídali o nefunkčním vytápění a nedostatku teplé vody v několika bytech v domě v souvislosti s vypnutím kotlů v kotelně, pak tyto informace měli pouze zprostředkovaně od jednatele žalovaného.

45. Bylo prokázáno, že plyn spotřebovaný žalovaným (jeho nájemcem) v souvislosti s užíváním předmětné nebytové jednotky je měřen samostatným plynoměrem umístěným v jednotce žalovaného, v níž je také umístěn vodoměr, který měří spotřebu vody v jednotce žalovaného, přičemž k těmto měřidlům nemá nikdo třetí přístup. Bylo prokázáno, že teplá užitková voda pro jednotku žalovaného je účtována na základě spotřeby zaznamenané na vodoměru umístěném v suterénu domu v restauraci nájemce žalovaného, teplá užitková voda je vyráběna kotlem, který je určen pro vytápění celého domu mimo restauraci, a náklady na tuto dodávku jsou účtovány podle vyhlášky č. 372/2001 Sb. a skutečné spotřeby. Tyto skutečnosti byly zjištěny a prokázány zejména výslechem svědka pana [celé jméno svědka], svědka [celé jméno svědka], svědkyně paní [celé jméno svědkyně] a statutárního zástupce žalobce pana [jméno] [příjmení] [jméno] pravdivosti výpovědi těchto osob soud nemá důvod pochybovat, když obsahově spolu jejich výpovědi korespondují, ostatně pravdivost těchto výpovědí je dosvědčována závěry znaleckého posudku.

46. Bylo prokázáno, že teplá užitková voda pro jednotku žalovaného (jakož i celý dům) je ohřívána ve dvou ohřívácích v kotelně napojených na společný plynoměr bytových jednotek, kotel napojený na výlučný plynoměr žalovaného zajišťuje pouze vytápění jednotky žalovaného, a plyn, který zajišťuje teplou užitkovou vodu pro jednotku žalovaného, je měřen plynoměrem společným pro bytové jednotky. Tyto skutečnosti byly zjištěny a prokázány zejména výslechem svědka pana [celé jméno svědka], svědka [celé jméno svědka], svědka pana [celé jméno svědka] a svědkyně paní [celé jméno svědkyně] a statutárního zástupce žalobce pana [jméno] [příjmení], jakož i shora uvedeného znaleckého posudku.

47. Soud dodává, že skutečnost, že došlo k poklesu spotřeby plynu sama o sobě izolovaně bez dalšího nevypovídá o neoprávněných zásazích žalobce namítaných žalovaným, tedy tyto neprokazuje, resp. neprokazuje příčinu zvýšené spotřeby.

48. Pokud žalovaný namítal k započtení (§ 1982 odst. 1 o.z.) proti nároku uplatněnému žalobou svou tvrzenou pohledávku vůči žalobci ve výši [částka], která představuje tvrzené náklady na výměnu kalového čerpadla, pak jednak o tomto tvrzeném nároku žalovaného vůči žalobci bylo co do částky [částka] pravomocně rozhodnuto rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], když právní moci tato rozhodnutí nabyla dne [datum], jak je soudu známo z jeho úřední činnosti, a to na základě odůvodněného zjištění, že kalové čerpadlo není společnou částí domu, v němž se nebytová jednotka žalovaného nachází, proto nelze po žalobci úhradu vynaloženou na výměnu čerpadla žádat. Současně soud vychází z aktuální judikatury k otázce způsobilosti pohledávky započtení řešené ust. § 1987 odst. 2 o.z., konkrétně rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, tedy rozhodnutí, které bylo vydáno až po rozhodnutí odvolacího soudu ve věci nyní projednávané. V uvedeném rozsudku Nejvyšší soud podal výklad ust. § 1987 odst. 2 o.z., podle kterého pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení, a to se závěrem, že nejistotou a neurčitostí pohledávky se rozumí ilikvidita pohledávky v právním smyslu, tedy nezbytným předpokladem pro závěr o způsobilosti pohledávky k jednostrannému započtení je, aby se jednalo o pohledávku likvidní. Soud musí v řízení, v němž je uplatněna (aktivní) pohledávka proti žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce jednostranným úkonem k započtení, zda je taková aktivní pohledávka uplatňovaná k započtení pohledávkou jistou, tak tomu přitom není, jeví-li se aktivní pohledávka spornou z objektivního hlediska, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantně věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu či výše rozsáhlejší či složitější dokazování. Tak je tomu dle názoru soudu i v nyní projednávané věci. Soud je toho názoru, že shora uvedená pohledávka užitá žalovaným k jednostrannému započtení ve výši [částka], je pohledávkou nejistou a ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o.z. proto nezpůsobilou k započtení, a tedy též nezpůsobilou přivodit zánik byť části pohledávek uplatněných žalobou, a to právě proto, že se jedná o pohledávku, která ať je opřena o tvrzenou povinnost žalobce k její úhradě s tím, že předmětné kalové čerpadlo představuje společnou část předmětného domu, a tedy spadá do správy žalobce, či je koncipována jako nárok na náhradu škody, jsou její základ i výše sporné a k jejímu zjištění by bylo třeba provést rozsáhlejší dokazování, ať už z hlediska zjištění, zda se jedná o společnou část domu či nikoliv (žalovaný ostatně opřel tento nárok o odpovědnost žalobce za správu a údržbu domu, tedy zjevně vychází ze závěru, že kalové čerpadlo tvoří jeho společnou část a jako takovou je žalobce, dle názoru žalovaného, povinen tuto spravovat a udržovat podle § [číslo], § 1190 a § 1160 o.z.) či zda existuje povinnost žalobce k úhradě takové částky a z jaké o právního titulu. Totéž pak platí pro druhou pohledávku uplatněnou k započtení, a to tvrzenou pohledávku ve výši [částka], která představuje žalovaným tvrzený nárok na náhradu škody (ušlého zisku), který mu měl ve smyslu ust. § 2894 an. o.z. vzniknout žalovanému v souvislosti se snížením nájemného jeho nájemci v listopadu a prosinci 2015 z důvodu stížnosti zákazníků nájemce žalovaného a poškození podnikání žalovaného v souvislosti s nedostatečným vytápěním nebytové jednotky žalovaného. I tuto pohledávku hodnotí soud ve světle výše uvedených závěrů jako nejistou a tudíž nezpůsobilou započtení ve smyslu ust. § 1987 odst. 2 o.z., neboť by bylo třeba vést rozsáhlejší dokazování jak ohledně výše, tak ohledně základu takového nároku. Nutno dodat, že z provedeného dokazování vyplynulo, že vytápění nebytové jednotky žalovaného je zajišťováno kotlem a plynoměrem, na které je napojena pouze jednotka žalovaného, a nebylo zjištěno a prokázáno, že by žalobce do tohoto systému vytápění jakkoliv zasáhl, naopak takový závěr byl vyvrácen zpracovaným znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Z toho vyplývá nejistota otázky příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a tvrzeným a neprokázaným jednáním či opomenutím žalobce (absencí dodávek tepla) a tudíž i nejistota této pohledávky z hlediska způsobilosti k započtení.

49. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení se opírá o ust. § 1970 o.z. a jeho výše o nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě nedoplatku na vyúčtování služeb ve výši [částka] dopisem ze dne [datum] nejpozději do [datum], pročež dne [datum] se žalovaný ocitl s úhradou této částky v prodlení a od tohoto dne soud přiznal soud z dosud neuhrazené části této pohledávky ve výši [částka] žalobci úrok z prodlení. Žalobce dále vyzval žalovaného k úhradě nedoplatku na vyúčtování služeb ve výši [částka] dopisem ze dne [datum] nejpozději do [datum], pročež se žalovaný ocitl s úhradou této částky v prodlení dne [datum].

50. O náhradě nákladů řízení před soudem I. a II. stupně ve vztahu mezi účastníky rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši celkem [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z 21 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, účast na jednání před soudem I. stupně konaném dne [datum] a dne [datum], písemná podání ve věci samé ze dne [datum] a [datum], vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalovaného proti rozsudku ze dne [datum], účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], účast na místním šetření [datum], podání ze dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], účast na jednání před soudem dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] a dne [datum], podání ze dne [datum] – doplnění žalobních tvrzení, podání ze dne [datum] – replika na vyjádření žalovaného, účast na jednání [datum], účast na jednání dne [datum]) a z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. (vyjádření k otázce věcné příslušnosti ze dne [datum] na výzvu soudu), včetně 22 paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a.t. Dále soud postupoval podle příkazu ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. a podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

51. O povinnosti žalovaného k zaplacení nákladů řízení vzniklých státu na znalečném a tlumočném soud rozhodl výrokem III. tohoto rozsudku podle § 148 odst. 1 o.s.ř., když celkové náklady na znalečné činí [částka], kdy soud zohlednil žalovanou již uhrazenou zálohu ve výši [částka], pročež k úhradě žalovanému zbývá [částka], a náklady vzniklé na tlumočném ve výši [částka] Lhůtu v nákladovém výroku III. soud určil třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.