42 C 22/2017

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro zaplacení 2 201 200 Kč s přísl. + předběžné opatření

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 3 311 495 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího právního zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 568 506,40 Kč, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení ve výši a lhůtě uvedené v samostatném usnesení.

1. Žalobce se domáhá po žalované z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou věcí samou od sebe zaplacení peněžité částky ve výši 3 311 495 Kč spolu s příslušenstvím. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], č. or. 2a, v ulici [ulice], obec Praha 1- [část obce], k. ú. [část obce], zapsané Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (dále jen„ byt [číslo]“). Žalovaná je vlastníkem vedlejší bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], č. or. 2a, v ulici [ulice], obec Praha 1- [část obce], k.ú. [část obce], zapsané Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (dále jen„ byt [číslo]“).

2. Dne [datum] došlo v bytové jednotce žalované k havárii vodovodního zařízení a v důsledku toho k vytopení bytové jednotky žalobce. Důsledkem této havárie bylo především poničení téměř všech dřevěných podlahových krytin v bytě žalobce (viditelné zvlnění povrchu podlahy v důsledku působení vlhkosti), škody na tapetách, nábytku, soklových lištách a objevila se plíseň na stěnách. Podáním ze dne [datum] žalobce specifikoval výši žalované škody tak, že tato sestává z: vypracování znaleckého posudku částku ve výši 8 600 Kč (faktura [číslo] 2017 na částku ve výši 8 600 Kč); demontáž osvětlení částku ve výši 7 798 Kč (faktura č. 2017 na částku ve výši 7 798 Kč, příjmový doklad č. PP 2017); demontáž nábytku částku ve výši 59 842 Kč (faktura č. 2017 na částku ve výši 36 119 Kč a faktura č. 2017 na částku ve výši 23 723 Kč, příjmový doklad [číslo]); vysoušení bytu částku ve výši 65 653 Kč (faktura [číslo] na částku 65 653,99 Kč); demontáž a opravu podlahy částku ve výši 292 568 Kč (faktura č. 2017 na částku 126 765 Kč, faktura č. 2017 na částku 115 802,60 Kč, stvrzenka č. hl7129 na uhrazení částky 50 000 Kč); parkety„ [jméno] [příjmení]“ v obýváku částku ve výši 1 573 320 Kč (faktura č. 2017 na částku 253 669,98 Kč, faktura č. 2017 na částku ve výši 910 510,91 Kč, faktura č. 2017 na částku ve výši 331 404,99 Kč, záloha ve výši 77 736 Kč dle kupní smlouvy [číslo] 2017); parkety„ Parquet in, art. Excelsior“ v ložnici částku ve výši 354 676,90 Kč (faktura č. 2017 na částku 224 940 Kč, faktura č. 2017 na částku 65 831,70 Kč, faktura č. 2017 na částku 33 724 Kč a faktura č. 2017 [číslo] na částku 30 180,94 Kč); tapety v obýváku částku ve výši 356 589 Kč (zálohový list č. 2017 na částku 190 000 Kč, smlouva o dílo [číslo] 2017 - celková cena díla 356 589 Kč); tapety v ložnici částku ve výši 76 618 Kč (zálohový list 2017 na částku 40 000 Kč, smlouva o dílo [číslo] 2017 - celková cena díla 76 618 Kč); pronájem skladových prostor pro uskladnění nábytku částku ve výši 42 700 Kč (příjmový doklad [číslo] na částku 16 000 Kč, příjmový doklad [číslo] na částku 10 700 Kč, příjmový doklad [číslo] na částku 16 000 Kč, nájemní smlouva); pronájem bytu od [datum] do [datum] částku 200 000 Kč (smlouva o nájmu - nájemné ve výši 25 000 Kč/měsíc, příjmové doklady, příkazy k platbě na částku 25 000 Kč); dodávku a lepení tapet v hale a obývacím pokoji částku ve výši 180 000 Kč (faktura [číslo] na částku 151 569 Kč, faktura [číslo] na částku 28 431 Kč) montáž osvětlení částku ve výši 6 407 Kč (faktura č. 2017 na částku 6 407 Kč, smlouva o montáži osvětlení); montáž nábytku částku ve výši 86 722 Kč (faktura č. 2017 na částku 86 722 Kč, smlouva o montáži nábytku)

3. Jelikož podáním žalobce ze dne [datum] došlo současně k rozšíření žalobního petitu, níže podepsaný soud, po zhodnocení, že navrhované rozšíření se nepříčí účelu ani hospodárnosti řízení, toto rozšíření svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Celkově žalovaná výše škody tak dosáhla částky 3 311 495 Kč, k níž žalobce žádá zaplatit i úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od podání žaloby do zaplacení. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. V den, kdy k havárii došlo, nebyly v bytě žalobce žádné viditelné škody ani voda. Jediným znatelným důkazem, že došlo k poškození bytu, byl výpadek elektřiny. Skutečnost, že dochází k odlepování liště podlahy a tapet v bytě, žalobce zjistil až přibližně týden po havárii. Žalobce nechal tapety a lišty znovu přilepit a provedl opravu vizuálních škod, přibližně po týdnu došlo k dalšímu odlepení (toto trvalo cca 3 týdny). Následně nechal žalobce provést měření vlhkosti v bytě a po zjištění naměřené vlhkosti vstoupil v jednání s žalovanou. Žalovaná nejdříve přislíbila spolupracovat na vysoušení (to zahrnovalo zejména souběžné vysoušení v obou bytech), poté přestala komunikovat. Až v prosinci 2016 žalovaná sdělila žalobci, že vysoušení provádět nebude. Poté žalobce kontaktoval znalce [příjmení] [příjmení] k zaznamenání rozsahu škody a teprve poté začal byt uvádět do původního stavu. Pokud jde o škodu spočívající ve výměně podlahy, k té došlo proto, že po odkrytí vrstev podlahy žalobce zjistil, že v celé konstrukci podlahy stojí voda a že došlo ke zničení všech jejích vrstev včetně izolační stěrkové vrstvy.

5. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] zdejší soud výrokem I. nařídil předběžné opatření, jímž se žalované ukládá, aby se zdržela převodu bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] stojící na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. a část obce Nové Město, na třetí osobu (zejména kupní, darovací nebo jinou smlouvou) a zatížení této jednotky (zástavním právem, právem odpovídajícím věcnému břemeni, předkupním či nájemním právem). Toto předběžné opatření nabylo právní moci den [datum] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací].

6. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobce v žalobě uvádí, že dne [datum] došlo v bytové jednotce žalované k havárii vodovodního zařízení, a v důsledku toho došlo k vytopení bytové jednotky žalobce. Skutečnost, že došlo k předmětné havárii, je mezi stranami nesporná. Voda unikala z bytu žalované z největší části po fasádě bytového domu. Na základě skutečnosti, že proud vody tekl po vnější stěně bytového domu směrem na ulici a nezpůsobil žádné škody v bytech nacházejících se pod bytem žalované, má žalovaná za to, že objem vody, který pronikl do bytu žalobce (tzv. imise), byl minimální. Žalovaná namítá, že měření vlhkosti v bytě žalobce bylo provedeno neadekvátní metodou. Zavádějící je také provedení měření až po čtyřech měsících po havárii, kdy tato časová prodleva mohla způsobit znásobení původního rozsahu škody vzhledem k pravděpodobně nevětraným prostorům. To plyne z relativně vysokých hodnot naměřené vlhkosti v bytě žalobce. Jak vyplývá i z posudku předloženého žalobcem (posudek Ing. [příjmení]) časová prodleva od havárie k vypracování posudku je přitom rozhodující k celkové způsobené škodě. Vlhkost v bytě, kde k závadě na filtračním zařízení došlo, neprosákla izolační vatou po celé ploše bytu, ale pouze na 15m2 v obývacím prostoru s kuchyňským koutem, přičemž však v dalších místnostech bytu (ložnice, koupelna) a chodbě vlhkost nebyla patrná. Není tedy s jistotou prokázáno, že jednáním žalované žalobci vznikla nárokovaná škoda, že existuje příčinná souvislost mezi porušením právních povinností žalované a skutkovou událostí, z níž žalobci vznikla škoda, a to jak věcná souvislost příčiny a následku tak i časová souvislost, a je současně nutné prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny. Sekundárně je v této věci potřebné vyřešit otázku příp. spoluzavinění poškozeného, a z toho vyvodit podíl spoluúčasti žalobce na způsobené škodě.

7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

8. Žalobce je vlastníkem bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], č. or. 2a, v ulici [ulice], obec Praha 1- [část obce], k. ú. [část obce], zapsané Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (dále jen„ byt [číslo] nebo 503“) (výpis z internetové stránky katastru nemovitostí, nesporné tvrzení). Žalovaná je vlastníkem vedlejší bytové jednotky [číslo] nacházející se v bytovém domě [adresa], č. or. 2a, v ulici [ulice], obec Praha 1- [část obce], k. ú. [část obce], zapsané Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] (dále jen„ byt [číslo] nebo 502“) (výpis z internetové stránky katastru nemovitostí, nesporné tvrzení).

9. Dne [datum] ve 23:30 byl p. [jméno] [příjmení], který pracuje jako bezpečnostní ostraha domu [adresa], č. or. 2a, v ulici [ulice], [obec a číslo], zjištěn průsak vody ve vstupní recepci objektu v 0 NP, kdy voda začala cca ve 23 hodin dne [datum] postupně prosakovat v okolí bodového světla sádrokartonového zákopu. Bezpečnostní pracovník provedl vnitřní a vnější prohlídku objektu, a neprodleně informoval svého nadřízeného pana [příjmení] a p. Fučíka. P. [příjmení] na místo vyslal objektového technika a rovněž se na místo dne [datum] cca v 00,50 hod. dostavil společně s technikem. V mezičase bezpečnostní pracovník následně zjistil, že v 4NP výtahového lobby společných prostor a dále z ul. [ulice] dochází k silnému průsaku vody, proto po dohodě s p. [příjmení] provedl neprodleně uzávěru hl. přívodu vody do celého objektu. Po kontaktování pana [příjmení] a hospodyně [anonymizováno], paní [jméno] [příjmení], která jim otevřela byt [číslo] zjistili možný zdroj průsaku v kuchyni bytu, odkud se voda valila z kuchyňské linky z poškozeného filtračního zařízení. V bytě byla voda na podlaze v kuchyně, do výšky asi 1 cm. Pan [anonymizováno] v uvedeném bytě [číslo] uzavřel přívod vody a následně opět otevřel hl. uzávěr vody pro celý objekt. Na místo se následně dostavil p. [příjmení], se kterým byla provedena prohlídka celého objektu a zmonitorován rozsah škod. Voda protekla po stoupačce elektrorozvodů, výtahu a fasády do spodních pater, k částečnému průsaku došlo rovněž do 4 NP, 0 NP a -1 PP (protokol o mimořádné události sepsaný panem [příjmení], výpověď [jméno] [příjmení], [datum narození] provedené při jednání soudu dne [datum]).

10. V bytě [číslo] bydlí syn pana [jméno] [příjmení] (bývalý manžel jednatelky žalované), který však nebyl v době škodné události přítomen. Do bytu přišla (a tento otevřela) nejdříve paní [jméno] [příjmení], která je zaměstnána jako hospodyně, kolem 1:00 ráno dne [datum]. Když vstoupila do bytu [číslo] hladina vody v obývacím pokoji byla asi do výšky 1 cm a vytékala z okna do ulice, okno nebylo zavřené pevně. Voda byla pouze v obývacím pokoji. [příjmení] voda netekla ven a do bytů dole, paní [příjmení] pevně zavřela okno a začala ji rychle sbírat. Během sběru vody, poté, co všichni techničtí pracovníci odešli z obývacího pokoje, do bytu [číslo] přišla bez pozvání žena jménem [jméno], která se představila jako majitelka bytu 503, řekla, že u ní v bytě nebylo světlo a techničtí pracovníci odstranili příčinu závady. Také přinesla speciální hadry pro sběr vody, které paní [jméno] nepotřebovala. Byla přítomna v chodbě bytu 502 asi 5 minut (prohlášení paní [jméno] [příjmení] z [datum]).

11. Předmětnou noc se do bytu [číslo] dostavili i paní [jméno] [příjmení] a pan [jméno] [příjmení], a to na zavolání hospodyně paní [příjmení], cca o 2 hodině ranní dne [datum]. Oba jmenovaní potvrdili, že viděli, jak paní [jméno] [příjmení] sbírá vodu, voda byla jen v obývacím pokoji, a to jen na omezené ploše povrchu podlahy, přičemž všechny ostatní místnosti bytu [číslo] byly zcela suché (prohlášení paní [jméno] [příjmení] z [datum], prohlášení pana [jméno] [příjmení] z [datum]). Manželé [jméno] paní [příjmení] pomohli vytřít a poté pan [příjmení], spolu s panem [příjmení] ze [právnická osoba] s.r.o. obešli veškeré byty, které se nacházejí v dolním podlaží pod bytem č 502, ani jeden byt nebyl poškozen, pan [příjmení] vypověděl, že viděl vodu na recepci budovy a na vnější zdi budovy od oken bytu [číslo] dolů a stopy vody viděl také v 1. patře vedle recepce. Před dveřmi bytu voda nebyla, což potvrdil i pan [příjmení], nebyla ani u prahu, takže voda byla v bytě a nebyla blízko dveří. [obec], odkud voda vytékala, osobně neviděl, z popisu pana [příjmení] vyplynulo, že z filtru umístěného v kuchyňské lince pod dřezem protékala voda, ze spodní části víka poklopu. Vrstva vody byla asi na tloušťku jednoho prstu, nepřesahovala úroveň prahu bytu, směrem na společnou chodbu a schodiště v objektu (výpověď [jméno] [příjmení] provedená při jednání soudu dne [datum], výpověď [jméno] [jméno]). Předmětné noci p. [příjmení] navštívil i byt žalobce – byt [číslo] vešel asi jenom na metr, otevřela paní [příjmení] a říkala, že u ní nejde proud, tak technik ([obec] [anonymizováno]) šel tam také asi na metr, neboť hl. vypínač elektřiny je hned u zdi po levé straně, jistič nahodil a proud šel. P. [anonymizováno] vodu v bytě [číslo] neviděl ani paní [příjmení] nic o vodě neříkala, ona hlavně mluvila o tom, že nejde proud, že přestal jít proud a ten technik ([obec] [anonymizováno]) jí jenom nahodil jistič (výpověď [jméno] [příjmení], [datum narození] provedené při jednání soudu dne [datum], výpověď [jméno] [jméno]). Svědek [jméno] dále uvedl, že vstoupil do vedlejšího bytu [číslo] kde zapnul elektrický jistič v elektrorozvaděči, umístěném v šatní skříni hned u vstupních dveří. Ihned potom se v bytě rozsvítilo. Žádnou vodu na podlaze u elektrorozvaděče v bytě [číslo] nezaregistroval (výpověď sv. [jméno]). [příjmení] [jméno] [příjmení] (manželka žalobce) vypověděla, že dne [datum] byla doma sama. Vzbudil ji zvonek u dveří, byl to zaměstnanec ochranky, který se snažil zjistit, odkud teče voda, procházel všechny byty a zazvonil také na byt žalobce. Ale vizuálně v bytě žalobce žádná voda nebyla, pouze nešla elektřina, když se paní [příjmení] pokoušela rozsvítit, svítila baterkou, ale v té chvíli už zjistili, odkud jde voda, protože vytékala skrz okno ven na ulici z bytu 502, ze sousedního bytu, který je od bytu žalobce přes zeď. Paní [příjmení] viděla v noci havárie i byt [číslo] viděla v něm vodu, do bytu nevstoupila, protože neměla speciální gumovou obuv. Požádala pouze techniky, ať se podívají na elektřinu v jejím bytě, technik vešel do bytu a zapnul hlavní jistič, rozsvítil, elektřina běžela. Když se pokoušela rozsvítit ve vstupní hale, takto zase vyrazilo pojistky (výpověď paní [jméno] [příjmení] provedená při jednání soudu dne [datum]).

12. Přítomen řešení havárie úniku vody z filtračního zařízení v bytě [číslo] byl v noci z 8. na 9. 9 2016 i pan [jméno] [příjmení], který působil v pozici zástupce společnosti, která dům stavěla o oběma účastníkům byty prodával. Pan [anonymizováno] vypověděl, že do domu v [anonymizováno] ulici se dostal po telefonátu pan [příjmení] ze společnosti, která se starala o správu domu, asi někdy kolem 2 hodiny ráno, [datum], kde ho pan [příjmení] informoval, co se stalo, konkrétně, že v bytě [číslo] praskla hadice v kuchyňské lince, kde byla filtrace. Zavolán byl z důvodu, že mohl zajistit přístup do jednotlivých bytů v domě. Nejdříve prošel byt [číslo] kde nebylo vůbec nic vidět, tam nebyla na první pohled žádná voda, postupně pak prošel všechny byty směrem dolů a kromě recepce, kde ze stropu, z jednoho světla, kapala voda, a vedle v přízemí byla nad kancelářemi [právnická osoba] s.r.o. na stropě velká skvrna, nic nenašel (výpověď pana [jméno] [příjmení], narozen [datum] provedená při jednání soudu dne [datum]).

13. Z prohlášení pana [jméno] [příjmení] bytem [adresa], že pracuje ve [právnická osoba], jako projektový manažer, uvedená společnost má ve správě bytový dům [anonymizováno] [ulice] v ul. [adresa], [obec a číslo], kde vykonává komplexní správu. V noci dne [datum] byl přítomen při prohlídce bytů na uvedené adrese, z důvodu havárie vodovodního zařízení. [obec] havárie bylo zjištěno v bytě [číslo] v 5. patře, zdrojem úniku vody se stal filtr pitné vody, který praskl a byl umístěný v kuchyni uvedeného bytu. Vodu na podlaze v bytě [číslo] viděl pouze v obývacím pokoji, rozprostřela se po pravé straně směrem od kuchyně k oknu. [příjmení] vody nepřekročila úroveň prahu pod oknem, což činí cca 1 cm. Při prohlídce bytů nacházejících se v nižších patrech, nebyly patrné žádné náznaky pronikání vody. Voda tekla po fasádě budovy na chodník. V přízemí vedle recepce voda kapala ze stropního světla. Jak se následně zjistilo, voda tekla přes šachtu pro vodovodní potrubí. Prohlídku bytů prováděl společně s p. [příjmení] ze [právnická osoba] s.r.o., p. [příjmení] (ostraha), a p. [jméno] (technik) - ze [právnická osoba]. Začali od spodního patra a postupovali směrem nahoru. V 5. patře během prohlídky bytu [číslo] při zjištění místa havárie se na ně z bytu [číslo] sama od sebe obrátila paní se stížnosti, že jí v bytě nesvítí světla. Proto p. [jméno] vstoupil do bytu [číslo] otevřel dvířka od elektrorozvaděče, která se nacházela po levé straně zádveří v šatní skříni hned u vstupních dveří, a zapnul elektrický jistič, který byl z nezjištěných důvodů tzv. shozený, ihned po tzv. nahození elektrického jističe se světlo rozsvítilo. Neslyšel, že by se paní z bytu [číslo] stěžovala na vodu u sebe v bytě, a rovněž, žádnou vodu na podlaze ani vedle rozvádějící skříní v byte 503, neviděl.

14. Všichni svědci, jak byli jednotlivě vyslýcháni, potvrdili, že v době havárie filtračního zařízení v bytě [číslo] se viditelně nacházela voda pouze v kuchyni tohoto bytu, přede dveřmi bytu na chodbě voda nebyla. Voda nebyla ani v sousedícím bytě [číslo] ani v bytech nacházejících se v bytech pod bytem [číslo] uvnitř domu voda kapala v přízemí z jednoho světla v recepce a nad kancelářemi [právnická osoba] s.r.o. sídlícími v přízemí domu se na stropě utvořila velká skvrna.

15. Dne [datum], v době kolem 11h dopoledne, navštívili [jméno], po telefonátu od pana [příjmení], společně s p. [příjmení] byt [číslo] dveře jim otevřela paní [jméno]. Ukázala jim odlepené tapety na jedné stěně v obývacím pokoji a jednotlivě stojící lišty, tento fakt je také překvapil, protože v bytě [číslo] byly jak tapety, tak i lišty celé, nepoškozené a nikde neodlepené. Nebyly poškozené dokonce ani půl roku po této události. Žádná jiná škoda nebyla tvrzena. [příjmení] [jméno], z vlastní iniciativy, otevřela dveře skříně u vchodu do bytu a ukázala na panel elektrického rozvaděče, který se u nich nacházel uvnitř ve skříni, a řekla, že přesně z tohoto elektrického rozvaděče proudila do jejich bytu voda pod velkým tlakem, jak z vodovodního kohoutu (prohlášení paní [jméno] [příjmení] z [datum], prohlášení pana [jméno] [příjmení] z [datum]). Tato výpověď je v kontrastu s výpovědí paní [jméno] [příjmení], která sdělila, že teprve po dni, nebo po dvou dnech, se začaly odlepovat dolní sokly, lišty u zdi, která sousedí s bytem 502 a také spodní část tapet. Teprve, když toto zjistili, zavolali panu [příjmení], který zavolal majitelům bytu 502 (výpověď paní [jméno] [příjmení]). [příjmení] [jméno] tvrdí, že paní [příjmení] se zmiňovala, že k ní tekla voda skrz rozvaděče, při výslechu paní [příjmení] uvedené popřela. Uvedené ostatně nevyplynulo ani z výpovědí ostatních svědků. Následně z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v bytě žalobce byl po havárii vodovodního zařízení několikrát, a to následující den (tj. [datum]), pravděpodobně za týden nebo za 10 dnů a pak ještě jednou buď [číslo] nebo [datum]. Odlepených tapet a soklů si žalobce všiml až po návštěvě cca za týden o havárii. Odlepené tapety byly na zdi sousedící se zdí bytu žalované, tj. zeď mezi místností v bytu žalované [číslo] a místností v bytu žalobce [číslo]. Při návštěvách v bytě žalobce byl přítomen pan [příjmení]. Při návštěvě v listopadu byl žalobce sám, při této návštěvě viděl ještě jednu zeď s odlepeným soklem a tapetami, a to místo, kde bylo z druhé strany zdi prováděno měření označené [číslo] (viz. obr. 1 níže v textu) a jde o zeď mezi předsíní a místností v ložnici [číslo]. Vlnité podlahy si nevšiml. Pokud jde o místo průniku vody, manželka pana [celé jméno žalobce] za něj označila elektrický štít, který se nachází nade zdí mezi jejich byty. Pan [celé jméno žalobce] mu osobně sdělil, že voda se nachází pod povrchem všech podlah v bytě. V bytě [číslo] bylo poškozeno zhruba 30% podlah, tapety v podstatě nebyly poškozeny, na třech místech byla plíseň, malá plocha, mohl by ukázat na půdorysu, kde zjistili tu plíseň, rozsah byl malý. S manželkou se rozhodli, že byly odstraněny podlahy, aby si udělali samostatnou izolaci pro sebe. Demontovali podlahy až do nosné konstrukce a dali tam izolační vatu a samotnou izolaci, pak další vrstvu a pak dali povrchovou desku. K této opravě došlo v červenci-srpnu roku 2017. Vysoušení před opravou neprováděli. Prvotní odstranění vody po havárii trvalo asi 1 hodinu. Opravy prováděl v bytě [číslo] pan [jméno] [příjmení].

16. Poté, co paní [příjmení] manžele [příjmení] a pana [příjmení] upozornila na odlepování tapet, p. [příjmení] zajistil kontakt na tapetářku, ta přišla, tapetu nalepila, ale tapeta tam nedržela, tím vlastně zjistila, že zeď je nacucaná vodou. Poté se začalo zkoumat, jakým způsobem by se zeď měla vysušit a pan [příjmení] předal [anonymizováno] kontakt na ing. [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] (výpověď p. [příjmení]). Dne [datum] se Mgr. [anonymizováno] emailem obrátil na inženýra [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] s žádostí o zpracování nabídky na vysoušení bytů [číslo] k čemuž mu zaslal půdorysy obou bytů (email z [datum]). K žádosti Mgr. [anonymizováno], zaslala společnost [právnická osoba] dne [datum] nabídku, ve které shrnula důvody a výhody vysoušení vodou nasáklých podlah s tím, že s ohledem na strukturu podlah bytu žalobce (byt [číslo]) i bytu žalované (byt [číslo]) je předpoklad doby vysoušení od 14 do 20+ dní (nabídka [číslo] – [číslo] ze dne [datum]).

17. Při jednání soudu dne [datum] [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] vypověděl, že cca dne [datum] provedl měření vlhkosti v bytě [číslo] i v bytě [číslo]. K uvedenému pan [příjmení] ve své výpovědi uvedl, že Ing. [celé jméno svědka] zjistil, že vlhkost byla nejenom podél společné zdi mezi byty, ale i na opačné straně směrem k vnější zdi domu, je vlhkost, stejně tak i na chodbě a v ložnici. Na základě provedeného měření Ing. [celé jméno svědka] vypracoval návrh řešení, jednoznačně říkal, že musí proběhnout vysoušení současně jak v 502, tak v 503, neboť voda se do bytu [číslo] dostává jakoby pod zdí ve spáře, a pokud by se vysušila jenom byt [číslo] tak voda by tam pořád pronikala (výpověď svědka [příjmení]). Na samotném patře se vyskytují tři byty, problémy byly pouze u dvou z nich (výpověď svědka [příjmení]).

18. Mezi účastníky probíhala jednání o smíru, která však skončila neúspěšně, neboť žalovaná dospěla k závěru, že tak rozsáhlé poškození, které ukázala měření vlhkosti v bytě žalobce, nemohla být způsobena v příčinné souvislosti s nehodou filtračního zařízení v bytě [číslo]; místo, kde mohla voda z bytu [číslo] proniknout do bytu [číslo] není ani určeno ani zjištěno, navíc žalobce neumožnil žalované provést prohlídku bytu [číslo] v době kompletní demontáže podlahové krytiny (prohlášení p. [příjmení] z [datum]).

19. Samotné vysoušení bytu [číslo] započalo až v únoru 2017 (výpověď Ing. [celé jméno svědka]), dle tvrzení žalobce z důvodu mimosoudních jednání s panem [příjmení] a snahou oba byty vysoušet společně (výpověď p. [příjmení]). Dne [datum] pak došlo z důvodu snížení vlhkosti na vyhovující mez, k odvozu všech odvlhčovačů (závěrečná zpráva DRYSTAR z vysoušení [ulice a číslo], byt 1L1-A [číslo]). V mezidobí od škodné události až do začátku ledna 2017 byl byt [číslo] obýván, v bytě se větralo (výpověď paní [příjmení]). V bytě [číslo] bylo poškozeno zhruba 30% podlah, tapety v podstatě nebyly poškozeny, na třech místech byla plíseň, malá plocha. [jméno] se rozhodli pro kompletní rekonstrukci podlahy, kterou provedli v červenci/srpnu roku 2017, když nechali odstranit podlahy, a to až do nosné konstrukce a dali tam izolační vatu a samotnou izolaci, pak další vrstvu a pak dali povrchovou desku. Vysoušení před opravou neprováděli. Prvotní odstranění vody po havárii trvalo asi 1 hodinu. Opravy v bytě [číslo] prováděl pan [jméno] [příjmení] (výpověď [jméno] [příjmení]).

20. Pan [anonymizováno] ve svém prohlášení z [datum] uvedl, že provedl opravy v bytě [číslo]. Při prohlídce bytu v období listopadu roku 2016 zjistil, že (i) podlahové krytiny jsou částečně deformované, 23 desek, (ii) stěny obývací místnosti byly suché. Na třech místech o celkové ploše maximálně 0,5 metrů čtverečních byly patrné stopy plísně, plíseň byla suchá. Nikde jinde v bytě plíseň nebyla patrná, (iii) tapety na stěnách obývací místnosti byly suché a nebyly odlepené, (iv) podlahy a stěny v chodbě ([číslo]) neměly stopy po poškození vodou, (v ) podlahy a stěny v ložnici ([číslo]) stopy po přítomnosti vody a poškození nejsou patrná, (vi) podlahové lišty po celém bytě nebyly deformované. Po prohlídce bytu a provedení cenové kalkulace pro rekonstrukci, vypracoval nabídku pro odstranění důsledků vzniklých po úniku vody. Navrhl nainstalovat v bytě 502 vzdušné dělo (kompresor horkého vzduchu), provést průřez v podlahové konstrukci pro proudění vzduchu, zajistit přítok vzduchu z ulice, a tímto způsobem odstranit vlhkost z celého prostoru bytu. A tímto ho osušit během čtyř- pěti dnů. [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že ji zajímá zjištění skutečného a přesného místa, kde voda z bytu 502 mohla proniknout do sousední bytové jednotky 503, a zda existují nějaké stopy po pronikání vody do jiných místností bytu 502, a to [číslo] a [číslo], a proto se rozhodla pro demontáž podlahové konstrukce. V okamžiku demontáže mnou byly odstraněny všechny vrstvy podlahové konstrukce až do betonu a pořízené fotografie poukazující, že mezibytová příčka mezi bytem 502 a 503 se skládá z pěnobetonu postaveného na hydraulickou vrstvu z lepenky, a nemá po celé společné zdi žádné závady. Pan [anonymizováno] tím pádem místo pronikání vody do bytu 503 nezjistil. Na žádost paní [jméno] [příjmení] opakovaně zkoušel kontaktovat někoho z bytu 503, pro pozvání majitelů a ukázku výsledků provedené práce po demontáži podlahové konstrukce, a důkazů pochybnosti existence místa možného proniknutí vody do jejich bytu. Nicméně mu nikdy nikdo neotevřel dveře. Všechno zaznamenal na telefon, a potom jsem zahájil renovační práci (prohlášení pana [jméno] [příjmení] z [datum]).

21. Nakolik mezi účastníky nebyla sporná skutečnost, že v noci ze dne [datum] na [datum] došlo k havárii na filtračním zařízení v bytě [číslo] spornou skutečností byla existence příčinné souvislosti mezi touto havárií a výskytem vlhkosti v bytě [číslo] tak, jak jej při svém měření zjistil Ing. [celé jméno svědka]. Vzhledem k tomu, že se jedná o otázku, k jejímuž zodpovězení je třeba odborných znalostí, provedl soud nejdříve důkazy znaleckými posudky vypracovanými k žádosti účastníků a následně sám zadala vyhotovení znaleckého posudku a revizního znaleckého posudku jím ustanovenými znalci, resp. znalkyní a poté znaleckou kanceláří. Dále v této věci vyslechl účastníky navržené svědky, kteří se na měření vlhkosti podíleli (Ing. [celé jméno svědka]) a dále svědky, kteří se podíleli na odstranění podlahy v bytě [číslo] (Ing. [příjmení]), aby popsali, kde se vlhkost v bytě projevovala a pomohli odstranit nejasnosti při zjišťování existence příčinné souvislosti.

22. Ing. [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] při svém výslechu před zdejším soudem uvedl, že podstatou činnosti společnosti [právnická osoba] je vysoušení na stavbách, uvedl, že není neobvyklé, že v případě prasklého potrubí v řadových domech (nebo též v novostavbách), se voda rozlije po základové desce do sousedních domů. Při měření vlhkosti v bytě [číslo] dne [datum] šla vlhkost od stěn bytu pana [příjmení] z chodby, co si pamatuje, směrem doprava, on tam měl ložnici, pokoj, koupelnu a ještě šatnu, u kuchyňské linky, tam byl takový sloup, tak za tím sloupem, tam už bylo spíš sucho, vlhko šlo směrem z chodby, z vedlejšího bytu od pana [příjmení], když ta společná stěna byla nejvíce zasažena. V podlahové izolaci muselo být určitě více jak 100 litrů, mohl tam být i třeba kubík vody. Zjišťování stavebně technické konstrukce podlahy a společné stěny mezi oběma byty nedělal. Ing. [celé jméno svědka] určoval, kde se bude měřit, a to podle vizuální prohlídky.

23. Z výpovědi p. [jméno] [příjmení], pracovníka společnosti [právnická osoba] provedené při jednání soudu dne [datum] soud pouze zjistil, že šlo o společnost provádějící renovaci podlahy v bytě [číslo]. Když do bytu [číslo] dorazili, byl tam strašný zápach, na stěně mezi obývacím pokojem a sousedním bytem a chodbou sousedního bytu, všechny tapety byly zduřené. Podlaha byla nasáklá vodou, rozsah té vody byl zhruba do půlky obývacího pokoje a celá chodba, do ložnice, asi do půlky ložnice, do kanceláře asi tak do dvou metrů. [příjmení] byla nejvlhčí směrem od dělící stěny se sousedním bytem asi do středu pokoje. Pokud jde o dělící stěnu, to jsou cihlové stěny, lepí se jenom spodek, není mezi nimi malta, takže tam to protéká všude.

24. Ze znaleckého posudku [číslo] 2017 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], CSc. dne [datum] k objednávce žalobce soud zjistil, že předmětem tohoto posudku je posouzení rozsahu postižení podlah a dalších konstrukcí bytu [číslo] k jehož poškození došlo dne [datum] po úniku vody z vodovodního zařízení v sousedním bytě. Prohlídka byla učiněna dne [datum] za účasti žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení] a zástupce [právnická osoba] pana [celé jméno svědka], který se podílel i na měření vlhkosti. Měření vlhkosti bylo provedeno v bodech vyznačených na níže připojeném obrázku, vždy společně přístrojem Gann, kterým byla pomocí plochých sond stanovena vlhkost pod celou skladbou podlahy, tedy na nosné konstrukci v úrovni kročejové izolace, a přístrojem [příjmení], který byla stanovena vlhkost zdiva stěn a příček nad plochou, orientačně v ploše stěn. Na základě provedených měření znalec dospěl k závěru, že vlhkost zdiva nad podlahou lze ve většině případů hodnotit jako vysokou až velmi vysokou. Naproti tomu vlhkost zdiva mimo dosah zatečení (tj. ve výšce cca 0,5m nad podlahou), tedy stav v bytě standardní, lze hodnotit jako velmi nízkou. Ohledně vlhkosti v podlaze, stanovené přístrojem Gann, znalec uzavřel, že kročejová izolace mezi nosnou konstrukcí a anhydritovou vrstvou je vlhká. Důsledkem toho, že i po 4 měsících po zatečení ve skladbě podlahy přetrvává vlhkost, je postupné vzlínání vlhkosti do stěn a výskyt plísní, zejména v místech, kde je např. nábytkem znemožněno intenzivní odvětrání povrchu. Dalším negativním projevem je průnik vlhkosti vrstvami podlahy k dřevěné nášlapné vrstvě a její zvlnění. Z výslechu jmenovaného znalce, který byl proveden při jednání dne [datum] soud zjistil, že v době prohlídky bytu [číslo] (leden 2017) byla provedena sonda do podlahy až k nosné konstrukci, v posudku je naznačeno, kde přibližně byla, dále pak bylo zjištěno, že byly odpadlé soklové lišty na části stěn, částečně se odlepovaly tapety a potom v jedné z ložnic byl zjištěn na stěně výskyt plísně. Prohlídce byl přítomen pan [celé jméno svědka] ze společnosti [právnická osoba] a společně se znalcem [příjmení] provedli měření vlhkosti, on měřil vlhkost, jak zmínil pan [příjmení] v podstatě sondami, které umožňují průnik až pod izolaci (měření přístrojem Gann), takže v podstatě v úrovni nosné konstrukce, to znamená pod skladbou podlahy, Ing. [příjmení] se svým přístrojem měřil vlhkost zdiva nad úrovní podlahy (měření přístrojem [příjmení]). Výsledky měření jsou uvedeny v posudku, jednotlivá měřící místa byla určena náhodně podle půdorysu bytu a v místech, kde byly odpadlé podlahové lišty. Měřeními byla zjištěna vysoká vlhkost zdiva, měření pana [celé jméno svědka] ve stejných místech prokázalo, že i ve skladbě podlahy vlhkost přetrvává. Znalec uvedl, že je možné, že zjištěná vlhkost je důsledkem havárie na vodovodním filtru, a to z důvodu skladby podlahy, zjišťováním příčinné souvislosti se však ve svém posudku primárně nezabýval. Skladba podlahy je provedena tak, že je nosná konstrukce stropní nebo stropní betonová deska, na tom byla položena tzv. kročejová izolace, to je v podstatě minerální vata, na této vrstvě je položena separační vrstva, to je PVC fólie, na tom byla vylitá vrstva anhydritová, což je roznášecí deska pod podlahy a na tom byla nalepena buď dřevěná podlaha nebo dlažba. V případě, že by vlhkost nebo voda pronikla do vrstvy kročejové izolace, tak v podstatě nemá šanci kam uniknout, kromě stěn, protože je odstíněna separační vrstvou, takže jediná šance, kudy vlhkost z podlahy může unikat do prostředí, je přes stěny a potom do prostředí bytu, což je proces velmi pomalý. Vlhkost takto může přetrvat i čtyři měsíce v bytě, který byl obýván, topilo se tam, větralo. Pro účely nápravy toho stavu by bylo nutné odstranit přetrvávající vlhkost ze skladby podlahy, to znamená zejména z minerální izolace. To je v podstatě možno několika způsoby, jeden způsob je tzv. technické vysoušení, které mj. provádí i firma [právnická osoba], které spočívá v tom, že skladbou podlahy se prohání přesušený vzduch, který vlhkost vytahuje ven, bohužel to obnáší navrtání otvorů do podlahy (pozn. soudu – tato varianta byla zvolena). Byty [číslo] jsou odděleny zděnou stěnou, příčkou, která by měla být postavena na vodorovné hydroizolaci, vodorovná hydroizolace nezabrání vodorovnému průniku vody, to je proti vzlínání vody zespodu. Na obou stranách stěny je provedena podlaha. Práh okna, ze kterého voda proudila na fasádu, je výše, než je příslušná spára podlaze, nicméně, pokud byl v bytě [číslo] kastlík pro podlahové topení, jak bylo následně zjištěno, průnik vody mohl být kolem trubek od topení. 25. [příjmení] 1 – SITUACE BYTU [číslo] (čísly jsou označena místa, kde probíhalo měření, u jednotlivých měřících míst jsou soudcem vepsané naměřené hodnoty přístrojem [příjmení], kdy se jedná o obsah vody v materiálu v % hmotnosti, kdy tyto hodnoty soud zjistil ze znaleckého posudku znaleckého posudku [číslo] 2017 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], CSc.)

27. Ing. [jméno] [příjmení] naproti tomu ve svém znaleckém posudku [číslo] 2017 vypracovaném [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení], certifikovaný znalec dne [datum] nijak nerozporoval údaje o naměřených hodnotách vlhkosti uvedené ve znaleckém posudku Ing. [příjmení], s ohledem na stav poškození bytu [číslo] ve kterém k havárii došlo, a deklarovaný stav poškození bytu [číslo] však uvedl, že je třeba důkladněji zkoumat otázku příčinné souvislosti a identifikovat místo, kde voda mohla do bytu [číslo] zatékat. Zajímavé je, že většina měření byla provedena v označených bodech bytu [číslo] které jsou zejména v blízkosti technických místností s vedenými instalacemi s obdobně možným únikem vody, a pouze jediná sonda byla provedena stěny bytu [číslo] přičemž i tato sonda je značně vzdálená od místa úniku vody ze dne [datum]. Při prohlídce znalce již byla vrtaná sonda do podlahy za vstupními dveřmi. Posudek Ing. [příjmení] byl vyhotoven jednostranně dle požadavků objednatele bez provádění sond do konstrukcí či jiných destruktivních zásahů pro ověření stavu, což vypovídací hodnotu posudku výrazně snižuje. Posudek navíc ani nezkoumá možné příčiny a souvislosti, které jsou pro posouzení dané věci podstatnější než veličiny naměřené po více než 4 měsíce staré události. Naměřené hodnoty vlhkosti zdiva svědčí buď o dlouhodobém vlivu nebo aktuálně neřešeném působení vlhkosti. Pokud by byla místnost zejména v zimní topné sezóně alespoň větrána nebo vysoušena, musely by být naměřené hodnoty po více než 4 měsících již výrazně nižší. Znalec dále uvedl, že je chyba, že s vysoušením bytu žalobce se nezačalo již po havárii, a pokud byla poškozena i podlaha uprostřed místností, pak to ukazuje spíše na dlouhodobé pronikání vlhkosti a nikoliv na krátkodobé pronikání vlhkosti při havárii. K sanaci po havárii znalec doporučuje např. mikrovlnné vysoušení, při kterém se rozkmitají molekuly vody, které se přemění na vodní páru a současně se likvidují plísně - např. rodinný dům zaplavený po dobu 4 dnů do výše 1,5 m byl vysoušen 6 ks mikrovlnného vysoušeče za 8 dnů při tloušťce zdivá 45 m (z počáteční vlhkosti zdiva 30 až 40 %, zatímco v našem případě šlo max. o 11,3 %) - tento způsob sanace, pokud je udělán včas, umožňuje sanaci bez destrukčních zásahů do postižených konstrukcí. Prohlídky bytu [číslo] byly uskutečněny [datum] a [datum] s tím, že ani v jednom z těchto dnů nebyl zpřístupněn byt [číslo] ačkoli opakovaně žádal i o zpřístupnění bytu [číslo]. Příčinná souvislost mezi havárií a stavem bytu žalobce nebyla tedy podle znalce prokázána (znalecký posudek [číslo] 2017 vypracovaný [právnická osoba], Ing. [jméno] [příjmení], certifikovaný znalec dne [datum], dodatek [číslo] znaleckého posudku [číslo] 2017, zpráva o revizi elektrického zařízení ze dne [datum], protokol o kusové zkoušce el. rozvaděče). Při svém výslechu při jednání dne [datum] znalec ještě doplnil, že nejnižší bod bytu [číslo] se nachází v úrovni kastlíku na topení umístěného před oknem, což považuje za velice důležité zjištění, neboť voda se musela do kastlíku dostat, v bytě nemohla být vysoká hladina vody, ale jenom taková hladina, která mohla vyrovnávat nerovnosti podlahy toho bytu, protože nejnižší místo v bytě je vlastně ta šachta. [příjmení] vody v bytě nemohla dosáhnout 5 cm, nebo maximálně po velice krátkou dobu, protože voda teče z kopce dolů. Důležitou okolností je i zjištění, že nebyly vyplaveny byty dole pod bytem [číslo]. V bytě [číslo] nejsou prahy mezi dveřmi, to znamená, že pokud by tam měla být vysoká hladina vody, vytekla by nejenom z místnosti obytné se zdrojem úniku, ale primárně by tekla pode dveřmi, to znamená do chodby, a dostala by se i do toho druhého pokoje, protože tam nejsou žádné překážky, které by té vodě bránily, maximálně nerovnost podlahy. Voda teče prioritně cestou nejmenšího odporu, nějaká voda se do bytu [číslo] dostat mohla, mohla se dostat i do izolace, neboť anhydritová vrstva zcela nepřiléhá ke stěnám, z důvodu umožnění rozpínavosti, nicméně primárně v rámci jedné místnosti. Jestliže voda tekla po fasádě, tak si prioritně našla cestu nejmenšího odporu na fasádu, dle názoru znalce by se tak pravděpodobně dřív dostala do vedlejších místností než přes mezi-bytovou stěnu do bytu sousedícího. Je možné, že při zatopení bytu 502 došlo i k částečnému zatopení bytu 503, neboť jsou místa, kudy se ta vlhkost samozřejmě může dostat, např. různými trhlinami, určitě však šlo o jiný rozsah. Znalec uvedl, že průnik vody ve vodorovném směru do vedlejšího bytu je minimálně obdobný jako průnik vody o patro níže, ale klonil by se k tomu, že mohlo jít třeba o dvě vodovodní události. K tvrzení jednatelky žalované, že v bytě 502 vyteklo 1,5 m3 vody, 1,4 m3 vyteklo po zdi, namočily se stěny, tapety, vzniklo jezero před domem, znalec uvedl, že tak, jak to říká, to možné není, aby se zaplavilo ještě 150 m bytu. Na zhotovení znaleckého posudku žalovaná uzavřela se Znaleckou a inženýrskou kanceláří, s.ro. smlouvu o dílo [číslo] 2019, ve které sjednaly odměnu ve výši 750 Kč hod + DPH, jakož i náhradu nákladů na použití vlastního vozidla ve výši 7,50 Kč 1 km jízdy, 20 Kč / 1 normostranu A4 barevné přílohy, a případně další objednatelem předem odsouhlasené náklady ve výši nad 10% z dohodnuté odměny (smlouva o dílo [číslo] 2019).

28. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], Obvodní soud pro Prahu 1 ustanovil [celé jméno znalkyně] znalce z oboru stavebnictví – stavby obytné a ekonomika – ceny a odhady nemovitostí k zodpovězení mimo jiné otázky, zda lze bez rozumných pochybností potvrdit, či naopak vyvrátit, že výskyt vlhkosti zjištěný v posudku zpracovaným Ing. [jméno] [příjmení], CSc., dne [datum], je následkem úniku vody v noci z 8. na [datum], jak je v řízení popisován slyšenými svědky.

29. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] ve svém znaleckém posudku [číslo] 2019 vypracovaném dne [datum] a při své výpovědi před soudem uvedla, že bez rozumných pochybností, na základě dokladů v soudním spise, předložených dokladů a konzultací s oběma soudními znalci a [celé jméno svědka], nemůže jednoznačně bez rozumných pochybností potvrdit, či vyvrátit, že výskyt úniku vody v noci z 8. 9. na [datum] je následkem úniku vody z bytu [číslo]. Skladba podlahy i konstrukce domu mohly případnou netěsností umožnit průnik vody z bytu [číslo] do bytu [číslo] pod i ve spárách liaporové mezi-bytové dělící stěny i průsakem dilatační vrstvou z minerální izolace o tloušťce 3 cm a vody. Tato alternativa však vylučuje větší průnik vody do horizontálně uložené kročejové izolace. Z její výpovědi před soudem pak soud zjistil, že okamžik, kdy žalobce zjistil, že se začaly odlupovat tapety a podlahové lišty z vlhké stěny a odlupovaly se i následně přilepené tapety, měl být pro majitele bytu 503 alarmujícím signálem, že je nutné okamžitě začít podnikat účinná opatření k zabránění dalších škod v bytě a průniku vlhkosti a vody do přilehlých podlahových vrstev ke stěně.

30. S ohledem na namítané nedostatky v závěrech znalkyně ve věci zjištění příčinné souvislosti a rovněž v odpovědi na další soudem položené otázky, tedy zejména výše obvyklé ceny oprav, soud vyhověl návrhu žalobce a ve věci ustanovil revizním soudním znalcem znaleckou kancelář [právnická osoba], které ve svém usnesení z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uložil kromě otázek uložených již znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně] vyjádřit se v kontextu těchto otázek též k obsahu a závěrům posudků zpracovaných Ing. [jméno] [příjmení], CSc., dne [datum], a Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum], včetně toho, jak byly tyto posudky doplněny výpověďmi obou znalců při jednání soudu dne [datum].

31. Znalecká kancelář [právnická osoba] ve svém znaleckém posudku [číslo] vypracovaném dne [datum] uvedla, že bez rozumných (a značných) pochybností nejdou závěry z posudku Ing. [příjmení] potvrdit, z těchto důvodů nepovažuje větší průnik vody z bytu žalované do bytu žalobce při havárii za pravděpodobný. K tomuto závěru dospěl na základě zjištění, že při havárii došlo k nikoliv nějakému dlouhodobému pozvolnému prosakování vody, ale k masívnímu jednorázovému úniku vody z vodovodu, a to po povrchu podlahy bytu žalované a nikoliv tedy např. uvnitř podlahy. Logicky pak musí být větší rozsah poškození v bytě žalované než v bytě žalobce (což se nestalo), protože voda vytékající do bytu žalované nemá překážku, zatímco voda vytékající do bytu žalobce musí překonat masivní dělící zeď mezi oběma byty. Dělící zeď mezi byty žalobce a žalované je tvořena tvárnicemi Liapor, které nejsou hydroskopické, resp. se vyznačují velmi malou nasákavostí, a to na rozdíl např. od tvárnic/cihel z pálené keramiky, které jsou vysoce nasákavé a o nichž zřejmě mluvil při své výpovědi před soudem Ing. [celé jméno svědka]. Voda si v takovém případě může najít cestu skrz např. pléd nějaké kabeláže či potrubí položených při podlaze. Pokud voda neteče volně po povrchu, ale prosakuje/vzlíná konstrukcemi, pak je ke způsobení škody na dotčených konstrukcích potřeba daleko více vody i času, protože první vodou nasycená konstrukce vytvoří určitou bariéru. Pokud by se voda z havárie dostala přes dělící zeď do bytu žalobce, pak by se musela rozlít v dilatační mezeře mezi dělící zdí mezi byty a podlahou bytu žalobce (což bude první konstrukce, na kterou v bytě žalobce narazí) a jelikož by této vody muselo být hodně, aby rozsáhle poškodila podlahy bytu žalobce, muselo by toto množství nutně přetéci na povrch podlah bytu žalobce - nemáme ale svědecky doloženo (ani fotodokumentací), že by kdokoliv viděl, že by se po havárii od soklů rozlévala voda po povrchu podlah v místnostech chodby či obýváku bytu žalobce (či byly alespoň promáčené sokly či parkety v těchto místech podél dělící zdi mezi byty. Voda se podlahou bytu žalobce tedy šířila skrytě nejspodnější vrstvou podlahy (minerální vatou) nad betonovou deskou stropu - to ukazuje spíše na dlouhodobé zatékání, přihlédneme-li ke konečnému rozsahu zamokření této minerální vaty, jak je vidět na fotodokumentaci žalobce. Měření z posudku Ing. [příjmení] ukazuje nejvyšší hodnoty vlhkosti minerální vaty podlahy bytu žalobce u místnosti záchodu [číslo], ložnice [číslo] a místnosti s pračkou [číslo] (viz obrázek [číslo]) či u kuchyňského koutu přiléhajícímu k této místnosti s pračkou. Co se týká fotodokumentace žalobce ukazující minerální vatu po sejmutí vrchních vrstev podlahy, pak z těchto snímků je patrné, že místa podél zdi mezi byty žalobce a žalované jsou nejsušší a naopak nejmokřejší je místo u místnosti záchodu, před ložnicí rovněž vedle tohoto záchodu, před místností s pračkou a dále u konvektoru u okna obýváku bytu žalobce (to jsou všechno místa se zdrojem vody, resp. kde mohla voda unikat). Je zde potrubí vodovodní, kanalizační a topné vody - v těchto místech byla i naměřena nejvyšší vlhkost podle měření z posudku Ing. [příjmení]. V této souvislosti se naskýtá otázka, proč se destruktivní sonda do podlahy chodby bytu žalobce nedělala někde u zdi se sousedem, ale u dveří na záchod žalobce a v této sondě se přitom měření překvapivě neprováděla, ačkoliv šlo o jedinou sondu do plochy podlahy - umístění sond přitom nebývá náhodné, ale dělají se v místech, kde se předpokládá nějaký problém (zde únik vody) - když se pak dělaly otvory v podlahách pro vysoušení, rovněž mohlo být provedeno v těchto otvorech měření, ale nebylo (ve spisu je„ závěrečná zpráva z vysoušení" o měření vlhkosti od Ing. [celé jméno svědka] z února a března 2017, ale bez uvedení míst měření - mj. se v jeho listinách uvádí, že v podlaze je polystyren, zatímco je zde minerální vata se zcela jinými vlastnostmi). Ze všech výše uvedených důvodů považuje znalecká kancelář za pravděpodobnější, že voda dlouhodobě unikala z nějakého potrubí bytu žalobce a v souvislosti s havárií, když se tato místa začala zkoumat (jelikož jsou shodou okolností na stejném místě, kde mohla zatéci voda z bytu žalované po havárii), se na to přišlo a mělo se za to, že je to důsledek havárie z bytu žalované. Při výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], provedené při jednání soudu dne [datum] soud zjistil, že znalecká kancelář trvá na závěrech znaleckého posudku. Při výslechu pracovník znalecké kanceláře podrobně objasnil i svá zjištění z fotografické dokumentace pořízené při v době cca 4 měsíců od škodné události při opravě podlahy a přiložené ke znaleckému posudku Ing. [příjmení], když z uvedené dovozoval vyšší vlhkost v místech blíže sanitárních prostor bytu žalobce než dělicí stěny s bytem žalované. Vzhledem k tomu, že se měnila vata nejenom v místech, ze kterých jsou fotky, ale v celém bytě, voda musela proniknout i hrozně daleko, do místností, které jsou daleko od epicentra. Té vody muselo být opravdu velké množství. Současně musela pronikat dlouhodobě a postupně, jinak by se vyvalila. Kdyby unikala voda z trubek dlouhodobě, ale v malé množství, tak si toho opravdu několik měsíců nemusíme všimnout. Tady vzlínala několik měsíců postupně voda. Mohlo by se to zastavit nějak samo, to, kudy to unikalo. Pokud to třeba bylo z topení, tak někdy se to může stát. To potrubí v tomto případě může být i někde skryté, někde ve zdi, i v podlaze. Je i možné, že to několik měsíců takto teklo, potom nastala topná sezona, zapnulo se to, ta trubka se roztáhla a od té doby už se to drží. Tím, že tam byly zřejmě dva zdroje, tak vzájemně určit ten jejich poměr je vlastně hodně těžké. Ing. [jméno] [příjmení] se v rámci jednání konaného dne [datum] vyjádřil i k otázkám nastíněným v odborném vyjádření Technického a zkušebního ústavu [obec], s. p., sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] ze dne [datum].

32. Z vyúčtování služeb za období let 2015 – 2019 pro byt [číslo] soud zjistil, že v roce 2015 dosahovala spotřeba vody výše 14,20 m3, v roce 2016 výše 12,90 m3, v roce 2017 výše 14,10 m3, v roce 2018 výše 13,10 m3 a v roce 2019 výše 14,00 m3 (vyúčtování služeb provedené [právnická osoba] [právnická osoba] za roky 2015 – 2019). Z těchto skutečností nicméně soud nevyvodil žádné relevantní závěry, když současně nebylo tvrzeno ani prokazováno, kolik osob a jak často v bytě bydlelo.

33. Z vyúčtování služeb za období let 2015 - 2016 pro byt [číslo] soud zjistil, že v roce 2015 dosahovala spotřeba vody výše 4,50 m3, v roce 2016 výše 6,20 m3, v roce 2016 dosahovala spotřeba vody výše 6,20 m3 (vyúčtování služeb provedené [právnická osoba] [právnická osoba] za roky 2015 – 2016). Ani z těchto skutečností soud nevyvodil žádné pro věc relevantní závěry, když ovšem lze připustit, že navýšení spotřeby vody v roce 2016 zhruba odpovídá objemu vody, která vytekla v průběhu vodovodní havárie v noci z 8. na [datum].

34. Z protokolu o experimentu zjištění rychlosti úniku vody z filtru Aquafore ze dne [datum] soud zjistil, že tento byl proveden za přítomnosti paní [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a jeho výsledkem bylo zjištění, že při stejném proudu vody, který zřejmě unikal v době škodní události, bylo za 30 vteřina napuštěno 3,05 l vody (protokol o experimentu zjištění rychlosti úniku vody z filtru Aquafore ze dne [datum]).

35. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení (např. důkazy oznámením o spáchání trestného činu z [datum], důkazy navržené k podání na č.l. 432, které se vztahují k jiným škodným událostem). Důkaz prohlášením vystaveným paní [jméno] [příjmení] dne [datum] nebyl proveden, neboť byl navržen po koncentraci řízení a nejednalo se o zákonnou výjimku z koncentrace ve smyslu ust. §118a o.s.ř., jak tomu bylo v případě důkazu protokolem z vyšetřovacího experimentu (provedení audiozáznamu k témuž soud považoval za nadbytečné) či v případě vyúčtování spotřeby vody v obou bytech, které soud k důkazu provedl. Vzhledem k tomu, že znalecká kancelář [právnická osoba] objasnila své závěry dostatečně srozumitelně a jasně, přičemž tyto znalecké závěry se shodují i se závěry většiny ostatních znalců (znalec [anonymizováno], znalkyně [celé jméno znalkyně], znalec [příjmení] se existencí příčinné souvislosti primárně nezabýval), považoval soud za nadbytečné ve věci stanovit dalšího revizního znalce, když navíc i samotná znalecká kancelář [právnická osoba] byla ustanovena znalcem k podání revizního znaleckého posudku. Tento návrh žalobce na provedení dalšího dokazování tedy soud rovněž pro nadbytečnost zamítl.

36. S ohledem na závěry znaleckého zkoumání soud nevyvodil žádné další pro věc relevantní skutečnosti ani z důkazu čestným prohlášením [jméno] [příjmení], [datum narození], který pracoval jako projektový manažer na výstavbě celého domu na adrese [ulice a číslo], a který se ve svém prohlášení z [datum] vyjádřil k otázce materiálu použitých na zdění mezibytových stěn (šlo o tvárnice Liapor), a jejich izolačních schopností, jakož i k příčinám možného průniku vody mezi byty, tedy k otázkám, k nimž se vyjadřovali i všichni znalci.

37. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.

38. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

39. V posuzované věci je předmětem posuzování nárok žalobce na zaplacení náhrady škody vzniklé mu v důsledku poškození filtračního zařízení umístěného v bytě ve vlastnictví žalované. Obecně jde tedy o nárok na náhradu majetkové újmy upravený ust. §2894 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

40. Občanský zákoník v ust. § [číslo] zakládá zcela novou skutkovou podstatu odpovědnosti za škodu způsobenou věcí vycházející z více či méně samovolného působení věci, které je způsobilé vyvolat škodu. V odstavci prvním jde o naprosto nově pojatou situaci, kdy věc působí sama od sebe, tj. z vnitřních důvodů, okolností či vlastností, které nejsou vyvolány způsobem jejího užívání, a ve druhém odstavci se upravuje poněkud kazuistická skupina případů, kdy škodu způsobí věc, která spadla nebo byla odněkud vyhozena. Jde o objektivně postavenou povinnost k náhradě škody (tzv. za výsledek), neboť se nepočítá s porušením zákonné povinnosti či se zaviněním; škůdce podle odstavce 1 může tvrdit a prokazovat naplnění liberačního důvodu. Věc sama o sobě může působit i tehdy, není-li využívána k plnění závazku či dokonce není-li využívána vůbec. Škůdce má k dispozici liberační důvod, neboť se mu dává možnost prokázat, že při použití věci nezanedbal náležitý dohled, který byl povinen nad věcí vykonávat. 41. [příjmení] povinnou k náhradě je ten, kdo měl mít nad věcí dohled. Není rozhodující, zda jej skutečně vykonával, nýbrž zda byl povinen tak činit. Dohledem může být pouhá kontrola věci bez jejího používání i její aktivní využití, při němž se pak dohled vlastně mění na požadavek správného zacházení. Pro případ, že nelze osobu povinnou dohledem určit (buď tu vůbec není anebo je tu neřešitelný spor o konkrétní osobu), přenáší zákon povinnost k náhradě škody pomocí fikce na vlastníka věci.

42. Liberační důvod se odvozuje od kvality prováděného dohledu, neboť škůdce se může povinnosti k náhradě zprostit, prokáže-li že nezanedbal náležitý dohled. Parametry dostatečnosti při dohledu nejsou nikterak stanoveny, aby bylo možno touto obecnou normou pokrýt všechny možné případy v jejich jedinečnosti. Východiskem proto musí být rozumné požadavky na řádné a zodpovědné nakládání s věcí pod dohledem, které vyplývají buď z obecných zvyklostí a většinově uznávaných pravidel, anebo mohou být zejména u složitějších přístrojů normovány určitými standardy (manuály) pro odborné zacházení.

43. Předpokladem odpovědnosti za majetkovou újmu je i v případech objektivní odpovědnosti nejen naplnění skutkové podstaty (zde tedy vnitřní působení věci samo o sobě), ale též vznik majetkové újmy a existence příčinné souvislosti mezi oběma předpoklady.

44. Příčinná souvislost je předpokladem objektivní povahy, který musí být dán vždy. Není-li příčinného vztahu mezi právní skutečností (protiprávním úkonem, kvalifikovanou událostí) a škodou, nevzniká ani povinnost nahradit škodu (majetkovou újmu). Příčinná souvislost je vyžadována ve všech případech, kdy vzniká v důsledku porušení zákonného ustanovení nepříznivý následek (odpovědnost za vady, za prodlení, odpovědnost za porušení osobnostních práv atd.), nejen tedy v případě náhrady škody.

45. Pro občanskoprávní odpovědnost za škody konkrétně platí, že příčinou je určitá skutečnost, se kterou je podle občanského zákoníku spojena odpovědnost za škodu. Takovou skutečností je protiprávní úkon, včetně úmyslného jednání proti dobrým mravům, anebo zákonem kvalifikovaná událost (škodná událost). Základním znakem právní relevance příčiny je to, že s ní počítá občanský zákoník (popřípadě i jiný předpis) jako se součástí skutkové podstaty odpovědnostního vztahu. Právně relevantní příčina se obecně neodlišuje od ostatních příčin, které vedou k následku, a je jako jev sama o sobě na normě nezávislá, avšak tím, že se stala součástí podmiňující skutkové podstaty, je dána její právní relevance. Lze tedy shrnout, že příčinnou souvislostí je z pohledu občanskoprávní odpovědnosti za škodu vztah, v němž určitá skutečnost, se kterou je podle občanského zákoníku spojena odpovědnost za škodu (relevantní občanskoprávní příčina), v konkrétním případě určitou jinou skutečnost, za kterou se podle občanského zákoníku odpovídá (relevantní občanskoprávní následek), tj. škodu, skutečně způsobí.

46. Teorie adekvátní příčinnosti pak hodnotí příčinu podle toho, zda byla očekávatelným (obvyklým, přiměřeným) důvodem vzniku škody. Je nutné, aby příčina byla nezbytným předpokladem vzniku škody (sine qua non), tedy šlo o příčinu, která podle obecných zkušeností, obvyklého (přirozeného) chodu věcí a obecně vžitých představ skutečně vedou ke vzniku způsobené škody.

47. V našem právu je obvykle vyžadováno, aby vztah příčiny a následku byl přímý, a nikoliv zprostředkovaný. Příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou nelze dovodit ze skutečnosti, která je již sama následkem, za který škůdce odpovídá z jiného právního důvodu (Rc 7/79). To znamená, že odpovědnost nelze vyvozovat tehdy, když následkem již vzniklé škody dojde k další škodě, ke které protiprávní úkon (událost) nesměřoval. Vždy je však nutné mít na zřeteli, že s rostoucí vzdáleností klesá obvyklost, pravděpodobnost i předvídatelnost (tzn. adekvátnost) toho, že by daná příčina mohla vést k takovému následku. Hledisko časové souvislosti mezi porušením právních povinností škůdce a skutkovou událostí, z níž vznikla škoda, není samo o sobě rozhodující. Rozhodující je věcná souvislost příčiny a následku, časová souvislost napomáhá při posuzování souvislosti věcné (Rc 21/92).

48. Pokud jde o samotný následek, tedy vznik újmy, podle ust. §2894 o.z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle ust. §2951 o.z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle ust. §2952 o.z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

49. V posuzované právní věci se soudem ustanovení znalci shodli na tom, že mezi škodnou událostí (únik vody z filtračního zařízení umístěného v bytě [číslo] dne [datum]) není v příčinné souvislosti se škodou vzniklou na majetku žalobce tak, jak je v žalobě tvrzena. Znalecká kancelář [právnická osoba] ani další znalci nijak nevyloučili, že v rámci předmětné havarijní události mohla nějaká voda vniknout do sousedního bytu [číslo] nicméně pouze v omezeném rozsahu, bez vlivu na celkový únik vody zjištěný v bytě žalobce a tím pádem i na celkový rozsah škod žalobci vzniklých. Z uvedeného důvodu, kdy ve věci nebyla prokázána existence příčinné souvislosti, soud upustil od prokazování existence liberačního důvodu tvrzeného žalovanou i od zjišťování výše škody tvrzené žalobcem, když tato zjištění za daného právního stavu považoval za procesně neekonomická. Zjištěná neexistence příčinné souvislosti je pak důvodem pro zamítnutí žaloby v celém rozsahu, což soud svým výrokem I. též učinil.

50. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a plně úspěšnému žalobci přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 568 506,40 Kč Náklady sestávají z (i) odměny právního zástupce žalobce v celkové výši 424 220 Kč, jež jsou tvořeny následujícími úkony právní služby ve smyslu ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění: -) převzetí a příprava zastoupení (tarifní hodnota 2 201 200 Kč) – 17 140 Kč, -) sepis odvolání do usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne [datum] včetně jeho doplnění ze dne [datum] (tarifní hodnota 10 000 Kč) – 1 500 Kč, -) sepis vyjádření k žalobě z dne [datum] (tarifní hodnota 2 201 200 Kč) – 17 140 Kč, -) sepis vyjádření (námitky k nárokům) ze dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) - 21 580 Kč, -) sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) - 21 580 Kč, -) sepis vyjádření ze dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, -) sepis vyjádření ke znaleckému posudku ze dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) - 21 580 Kč, -) sepis vyjádření ze dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, -) sepis závěrečného návrhu ze dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, -) účast na jednání u soudu dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, -) účast na jednání u soudu dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) - dva úkony právní služby (jednání přesahovalo dvě hodiny - § 11 odst. 1 písm. g) in fine AT) - 43 160 Kč, -) účast na jednání u soudu dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) - dva úkony právní služby (jednání přesahovalo dvě hodiny - § 11 odst. 1 písm. g) in fine AT) - 43 160 Kč, -) účast na jednání u soudu dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, -) účast na jednání u soudu dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) - dva úkony právní služby (jednání přesahovalo dvě hodiny - § 11 odst. 1 písm. g) in fine AT) – 43 160 Kč, -) účast najednání u soudu dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, -) účast na znaleckém šetření (prohlídce nemovitosti) s [právnická osoba] dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, -) sepis e-mailových odpovědí na dotazy znalce v rámci jím vyžádané součinnosti ze dne [datum] (tarifní hodnota 3 311 495 Kč) – 21 580 Kč, (ii) 20 x režijního paušálu dle AT (á 300 Kč zajeden úkon právní služby) ve výši 6 000 Kč, (iii) DPH v zákonné sazbě 21% z odměny a režijního paušálu ve výši 86 044 Kč a (iv) účelně vynaložených nákladů na znalečné za vypracování znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] (ze [právnická osoba]) [číslo] 2017 ze dne [datum] ve výši 37 292,20 Kč (včetně 21% DPH) a za dodatek [číslo] k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum] ve výši 36 759,80 Kč.

51. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

52. Výrok III. je odůvodněn ustanovením §148 o. s. ř. podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V řízení vzniklo právo na náhradu znalečného [celé jméno znalkyně] ve výši 26 535 Kč a dále znalecké kanceláři [právnická osoba], o jehož celkové výši soud doposud nerozhodl.