42 C 58/2019
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 80 § 135 § 137 § 142 § 160 § 269 § 274
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 40
Plný text
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci pro určení o neexistenci právního vztahu + po
I. Žaloba, kterou žalobkyně žádá, aby soud určil, že úvěrová smlouva reg. [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou je zdánlivým právním jednáním a mezi žalobkyní a žalovanou neexistuje a nikdy neexistoval žádný právní vztah vyplývající z této úvěrové smlouvy in eventum, aby určil, že úvěrová smlouva reg. [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou je absolutně neplatným právním jednáním in eventum, aby určil, že úvěrová smlouva reg. [číslo] uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou zanikla odstoupením ze strany žalobkyně s účinností ke dni [datum] a právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou založený touto úvěrovou smlouvou zanikl ke dni [datum], se zamítá.
II. Žaloba, kterou žalobkyně žádá, aby soud určil, že žalovaná nemá právo na smluvní pokutu celkové výši 5 760 000 Kč, kterou žalovaná vůči žalobkyni uplatnila svým dopisem ze dne 9.10.2018, zn. [spisová značka] za porušení článků 6. [datum] a [číslo]. úvěrové smlouvy reg. [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, se zamítá.
III. Žaloba, kterou žalobkyně žádá, aby soud určil, že žalovaná nemá vůči žalobkyni právo na žádné plnění sankčního charakteru (smluvní pokutu, úroky z prodlení), smluvní úroky, náhradu nákladů, náhradu škody, které by jí plynuly ze skutečnosti, že jí žalobkyně nevrátila do [datum] peněžní prostředky poskytnuté na základě úvěrové smlouvy reg. [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou, se zamítá.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované, k rukám jejího právního zástupce, náhradu nákladů řízení ve výši 13 552 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhá na žalované určení, že úvěrová smlouva, reg. [číslo], uzavřená dne [datum] mezi žalovanou a žalobkyní (dále jen„ úvěr FVE“) je zdánlivým právním jednáním a mezi žalobkyní a žalovanou neexistuje a nikdy neexistoval žádný právní vztah vyplývající z této úvěrové smlouvy in eventum, že úvěrová smlouva zanikla odstoupením ze strany žalobkyně s účinností ke dni [datum] a právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou k tomuto datu zanikl, in eventum že úvěrová smlouva je absolutně neplatným právním jednáním. Dále se žalobkyně domáhá určení, že žalovaná nemá právo na smluvní pokutu v celkové výši 5 760 000 Kč a že nemá právo na žádné plnění sankčního charakteru (smluvní pokutu, úroky z prodlení), smluvní úroky, náhradu nákladů, náhradu škody, které by jí plynulo ze skutečnosti, že jí žalobkyně nevrátila do [datum] peněžní prostředky poskytnuté na základě úvěrové smlouvy. Žaloba vychází z tvrzení, že žalobkyně provozuje solární elektrárnu a že dne [datum] uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru reg. [číslo], jejíž součást tvoří všeobecné úvěrové podmínky reg. [číslo], na základě které žalovaná žalobkyni poskytla peněžní prostředky ve výši 96 000 000 Kč. Žalobkyně nikdy nebyla v prodlení se splátkou úvěru, k datu podání žaloby byla splacena část jistiny ve výši 20 000 000 Kč. Dále žalobkyně uhradila žalované smluvní úrok v celkové výši 22 623 222 Kč. Splatnost zbylé části úvěru ve výši 76 000 000 Kč byla smluvena ke dni [datum]. Žalovaná poskytla další úvěry společnostem ze skupiny společností ekonomicky spřízněných s žalobkyní. Následně proběhla s žalovanou jednání o restrukturalizaci úvěru FVE, přičemž žalovaná si kladla pro žalobkyni neakceptovatelné podmínky. Žalobkyně proto začala alternativně řešit restrukturování úvěru FVE s [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ], [IČO]. S ČSOB se žalobkyně dohodla na uzavření smlouvy o úvěru, na základě které měla ČSOB poskytnout žalobkyni úvěr ve výši 76 000 000 Kč (dále jen„ úvěr ČSOB“). Žalovaná byla o možnosti splatit úvěr FVE prostřednictvím úvěru ČSOB dopředu informována, přesto odmítla dát souhlas se zřízením v pořadí druhého zástavního práva k nemovitostem žalobkyně, což sdělila žalobkyni ve svém dopise ze dne [datum], ve kterém žalobkyni současně vyměřila smluvní pokutu ve výši 5 760 000 Kč. Žalobkyně nebyla schopna úvěr s tímto navýšením splatit a ke dni [datum] žalovaná celý úvěr zesplatnila a od tohoto dne začala úvěr FVE sankcionovat úrokem 36% p.a., což znamená, že celý úvěr narůstá o cca 2,3 mil. Kč měsíčně. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně od úvěru FVE odstoupila z důvodu podstatného porušení smlouvy o úvěru ze strany žalované. Dopisem ze dne [datum] žalovaná oprávněnost odstoupení od smlouvy o úvěru FVE odmítla. Kromě jistiny ve výši 76 000 000 Kč vyčíslila žalobkyni smluvní pokutu ve výši 6 561 124 Kč a smluvní úroky ve výši 3 073 314,90 Kč plus drobnější pohledávky. Žalobkyně má za to, že smlouva o úvěru FVE je zdánlivým právním jednáním, neboť byla podepsána pouze jedním členem představenstva, panem [jméno] [příjmení], a mezi žalobkyní a žalovanou neexistuje a nikdy neexistoval žádný právní vztah vyplývající z této smlouvy o úvěru. Žalobkyně navíc z opatrnosti od úvěrové smlouvy odstoupila, a to z důvodu, že (i) žalovaná požaduje po žalobkyni neoprávněně smluvní pokutu ve výši 5 760 000 Kč, když uplatnění práva na smluvní pokutu je v rozporu s dobrými mravy, neboť porušení povinností sankcionovaných touto smluvní pokutou nenastalo, případně s tím žalovaná souhlasila, (ii) žalovaná neposkytla (i přesto, že tak byla povinna) součinnost nezbytnou ke splacení úvěru v dohodnutém termínu do [datum] a žalobkyně tak nemůže být v prodlení s jeho splacením, (iii) žalovaná úmyslným a účelovým jednáním znemožnila řádné splacení úvěru, (iv) žalovaná požaduje po žalobkyni neoprávněné sankční platby za údajné prodlení žalobkyně s vrácením úvěru. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení žalobkyně spatřuje v tom, že právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou je v tuto chvíli nejistý a nejasný a nachází se v patové situaci. Žalovaná znemožňuje žalobkyni splatit úvěr a účtuje jí další a další sankční plnění, která mohou růst do závratných výšin, což není pro žalobkyni nijak reálně řešitelné. Určovací rozsudek vztahy mezi stranami vyjasní a založí pevný základ pro další jednání a vypořádání vzájemných sporných vztahů.
2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zejména poukázala na nedostatek naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. Nelze hovořit o ohrožení práva žalobkyně, když žalobkyně v uvedených právních vztazích vystupuje jako dlužník, jež má povinnost plnit předmětné smluvní závazky, nikoliv jako věřitel, jemuž z uvedených jednání svědčí právo na plnění. Žalovaná poukazuje na skutečnost, že žalobkyně ani v případě úspěchu ve sporu nedocílí efektivního a konečného uspořádání vztahu se žalovanou. Ani pravomocný rozsudek a určovací žalobě totiž nevytváří překážku rei iudicatae pro žalobu na plnění vycházející ze stejného skutkového stavu. Pokud jde o meritum věci, žalovaná uvedla, že smlouva o úvěru FVE byla uzavřena za žalovanou osobou, která je k této činnosti v rámci náplně své pracovní činnosti pověřena. Smluvní pokuty byly uplatněny oprávněně. Žalobkyně porušila vytýkaná ustanovení a žalované tak vznikl na smluvní pokuty nárok. K odstoupení od smlouvy žalovaná uvádí, že nebyly naplněny požadavky dle ustanovení občanského zákoníku, neboť ze strany žalované nedošlo k porušení smlouvy podstatným způsobem a k odstoupení tak nemohlo platně dojít. K neudělení souhlasu se zřízením zástavního práva v druhém pořadí uvedla, že na udělení souhlasu není v žádném případě právní nárok, navíc žalobkyně ani nečekala na vyjádření souhlasu žalované, její žádost o poskytnutí souhlasu se zřízením zástavního práva byla doručena žalované e-mailem dne [datum] s žádostí o vyjádření do [datum] s tím, že již dne [datum] byla podána na katastr nemovitostí žádost o zřízení zástavního práva ve druhém poradí pro ČSOB k nemovitostem zastaveným ve prospěch žalované. Skutečnost, že jsou podmínky financujícího subjektu nastaveny určitým způsobem a že žalobkyně odmítá uhradit celou část svého dluhu, není pochybením na straně žalované. Žalobkyni brání v úhradě jejího dluhu pouze skutečnost, že není schopna zajistit finanční prostředky na jeho úhradu. K odstoupení od smlouvy žalobkyně nepřistoupila bez zbytečného odkladu po jí tvrzeném porušení povinností žalovanou, a tedy bylo kromě jiného učiněno pozdě. K neuzavření dodatku ke smlouvě o úvěru FVE s žalovanou žalobkyně uvádí, že obě strany jednaly po dobu několika týdnů o uzavření tohoto dodatku, nicméně několik dní před jeho podpisem a po finálním schválení změny představenstvem žalované uvedla žalobkyně bez jakékoliv předchozí indikace tohoto záměru, že uzavřela úvěrovou smlouvu s ČSOB. Proto žalovaná přistoupila k vyčíslení svých nároků. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Ve svém vyjádření z [datum] dále ve věci nedostatku naléhavého právního zájmu poukázala též na judikát Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2714/2013.
3. Ve svém vyjádření z [datum] žalobkyně svou argumentaci rozšířila o tvrzení, že smlouva o úvěru FVE je absolutně neplatná pro rozpor s pravidly úvěrové angažovanosti dle ust. §11 zákona č. 87/1995 sb. o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s nimi souvisejících, když žalobkyně je součástí ekonomicky a personálně propojené skupiny osob skrze křížová zajištění, personální propojení či sdílení společného sídla (dále jen„ Skupina“), jíž žalovaná poskytla úvěry v celkové výši 408 000 000 Kč, to vše v době, kdy žalovaná byla ještě spořitelním družstvem (kampličkou). Všechny úvěrové smlouvy byly uzavřeny za účelem refinancování souboru úvěrů, které měly členové Skupiny otevřené u [právnická osoba] Poskytnutím úvěru této skupině osob žalovaná porušila zákonná pravidla o koncentraci úvěrového portfolia ve velkých angažovanostech vůči jedné osobě nebo jedné ekonomicky spjaté skupině osob – tzv. pravidla angažovanosti stanovená v ust. §11 zákona č. 87/1995 sb. o spořitelních a úvěrních družstvech. Důsledkem porušení těchto zákonných pravidel je pak absolutní neplatnost smlouvy podle ust. § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník. Stejně tak porušení ust. §2 odst. 1 písm. d) ve spojení s ust. §181 odst. 1 vyhlášky č. 123/2007 Sb., o pravidlech obezřetného podnikání bank, spořitelních a úvěrních družstev obchodníků s cennými papíry má za důsledek neplatnost této smlouvy. Současně tímto podáním žalobkyně navrhla změnu petitu o doplnění eventuálního petitu, že smlouva o úvěru FVE je absolutně neplatná.
4. Usnesením ze dne 22. 3. 2019, č.j. 42 C 58/2019-17, níže podepsaný soud vydal k žádosti žalobkyně předběžné opatření, kterým žalované uložil, aby se zdržela inkasa, zaúčtování, započtení nebo jiného použití peněžních prostředků či jiného nakládání s peněžními prostředky, které se nacházejí nebo budou nacházet na účtech žalobkyně ve výroku uvedených, aby umožnila žalobkyni nakládat s peněžními prostředky na těchto účtech bez jakéhokoli omezení, zejména aby umožnila převádět peněžní prostředky z těchto účtů. Usnesením Městského soudu v Praze, č.j. 30 Co 153/2019-39 ze dne 15. 5. 2019 nadřízený soud usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 z 22. 3. 2019 změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření se zamítá. V odůvodnění svého rozhodnutí Městský soud v Praze uvedl, že soud prvního stupně správně odůvodnil závěr o tom, že nedostatek podpisu druhého člena představenstva na smlouvě o úvěru FVE nemohl způsobit neplatnost (zdánlivost) smlouvy o úvěru. Naopak nesouhlasil se závěrem soudu prvního stupně o tom, že alespoň část tohoto nároku lze mít za osvědčený, když přinejmenším v určitém rozsahu jsou nároky žalované uplatněné proti žalobkyni ve věci smluvní pokuty nedůvodné a tento částečně nedůvodný nárok znemožnil žalobkyni úhradu závazku vůči žalované, a to poskytnutí úvěru u ČSOB. Odvolací soud má za to, že v žalobě absentují rozhodná tvrzení ohledně naplnění podmínek pro moderaci smluvní pokuty a soud prvního stupně tvrzení žaloby aktivisticky nahradil. Dalšími důvody, pro které nelze požadované předběžné opatření nařídit, je i skutečnost, že žalobkyně neosvědčila své tvrzení o tom, že právě uplatněný nárok na smluvní pokutu byl důvodem, pro který nemohla svůj závazek vůči žalované splnit (osvědčila pouze to, že to nebylo možné z úvěru ČSOB). Významné je i to, že nelze shledat nepřiměřeným uplatnění smluvní pokuty za situace, kdy takto sankcionované porušení smlouvy žalobkyně sama připouští. Žalobkyně ani neosvědčila, že by nárok na smluvní pokutu byl v rozporu s dobrými mravy. Z listin doložených žalobkyní vyplývá, že zástavní právo ve prospěch ČSOB bylo bez vyčkání souhlasu žalované stejně zřízeno. Závěrem odvolací soud uzavírá, že má-li žalobkyně vůči žalované dluh přinejmenším ve výši 76 000 000 Kč a není-li osvědčeno prodlení žalované, které by vyloučilo prodlení žalobkyně, pak je žalobkyně v prodlení s úhradou částky 76 000 000 Kč splatné dne [datum] a žalovaná má právo provádět příslušné finanční operace s prostředky na účtech žalobkyně.
5. K pořadí druhé žádosti o vydání předběžného opatření (podání ze dne [datum]) učiněné v návaznosti na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 24. 4. 2019, č. j. 72 EXE 598/2019-61, o odkladu exekuce, Obvodní soud pro Prahu 1 dne 25. 7. 2019, usnesením č. j. 42 C 58/2019-55, rozhodl tak, že návrh na vydání předběžného opatření zamítl. V odůvodnění níže podepsaný soud uvedl, že zjištěním o vedení exekučního řízení zjevně ztrácí žalobkyně naléhavý právní zájem na požadovaném určení, pokud se zde domáhá určení, že„ nedluží“ částky, jež jsou vymáhány v již probíhající exekuci.
6. Usnesením ze dne [datum] vyhlášeným při jednání, které se ve věci samé konalo téhož dne, soud připustil změnu petitu navrženou podáním žalobkyně ze dne [datum], tedy v rozsahu, jíž žalobkyně požaduje in eventum určení, že smlouva o úvěru FVE je absolutně neplatná. Výrokem II. téhož usnesení pak soud zamítl při jednání přednesený návrh na změnu petitu v rozsahu určení, že notářský zápis sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem, NZ [číslo], [spisová značka] je zdánlivým právním úkonem, neboť výsledky dosavadního řízení by nemohly být podkladem pro řízení o změněném návrhu.
7. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:
8. Dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovanou (v době uzavření smlouvy s názvem [anonymizována tři slova] – spořitelní [anonymizováno], a právní formou [anonymizováno] družstvo), smlouvu o úvěru, na základě které se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni peněžní prostředky do výše 96 000 000 Kč na účel a za podmínek stanovených touto smlouvou. Žalobkyně se zavázala řádně a včas poskytnuté peněžní prostředky vrátit, zaplatit úroky a další platby, ke kterým je dle této smlouvy povinna. Žalobkyně se dále zavázala vrátit jí poskytnuté peněžní prostředky do [datum]. Z poskytnutých nesplacených peněžních prostředků se zavázala platit smluvní úroky ve výši 5,4% p.a. V čl. 3 5. smlouvy se žalobkyně zavázala uhradit věřiteli i další poplatky a odměny, které souvisí s poskytnutím a správou úvěru, jakož i další závazky specifikované ve všeobecných úvěrových podmínkách žalované nebo v ceníku žalované. Pro případ prodlení s úhradou kteréhokoliv peněžitého závazku se žalobkyně zavázala hradit úroky z prodlení, jakož i další sankce za prodlení v souladu se všeobecnými úvěrovými podmínkami. V čl. 4 se žalobkyně zavázala zřídit zástavní právo v 1. pořadí k tam uvedeným nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, ve prospěch žalované. V čl. 6 se žalobkyně krom jiného zavázala za účelem amortizace zřídit rezervní fond na běžném účtu vedeném u žalované s ročním příspěvkem 500 000 Kč vždy k [číslo] daného roku. V čl. 6 se žalobkyně zavázala předkládat čtvrtletně, vždy do 30 dní od konce kalendářního čtvrtletí, přehled o objemu vyrobené elektřiny. V čl. 6 se žalobkyně zavázala, že po dobu úvěrového vztahu neposkytne půjčku (smlouva o úvěru reg. [číslo] ze dne [datum]). Nedílnou součástí smlouvy o úvěru jsou i všeobecné úvěrové podmínky žalované reg. [číslo] (dále jen„ VUP“). Podle článku 43 VUP, poruší-li dlužník kteroukoliv z povinnosti uvedených v článku 6 smlouvy o úvěru, je dlužník povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 2% z výše poskytnutého úvěru za každý jednotlivý případ porušení těchto povinností (všeobecné úvěrové podmínky MPU reg. [číslo]).
9. Dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem, a to za účelem zajištění peněžitých pohledávek žalované vůči žalobkyni na splacení jistiny úvěru ve výši 96 000 000 Kč poskytnutého na základě smlouvy o úvěru reg. [číslo] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní dne [datum] a příslušenství uvedeného úvěru a pohledávky žalované vůči žalobkyni na vrácení bezdůvodného obohacení pro případ neplatnosti smlouvy o úvěru, jakož i případných budoucích pohledávek ze sankčních ustanovení smlouvy o úvěru (smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitostem reg. [číslo] ze dne [datum]).
10. Dne [datum] bylo proti žalobkyni zahájeno exekuční řízení soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Praha – západ, k vymožení nároku žalované přiznaného exekučním titulem – notářským zápisem NZ [číslo], [spisová značka] z [datum rozhodnutí] ve výši jistiny 76 000 000 Kč a úroků 36% p.a. z této částky (vyrozumění soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno] o zahájení exekuce č.j. 191 EX 447/19-12).
11. Usnesením ze dne 20. 10. 2021, č. j. 191 EX 447/10-320, vydaným [anonymizováno] [jméno] [jméno], soudním exekutorem Exekutorského úřadu Praha – západ, exekutor rozhodl o zastavení exekuce vedené proti žalobkyni k návrhu původního oprávněného, [právnická osoba] a.s., dle notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem, dne 4. 12. 2013, [číslo jednací], [spisová značka], na základě pověření vydaného Obvodním soudem pro Prahu 4, č. j. 72 EXE 598/2019-27. Důvodem zastavení exekuce byl návrh nového oprávněného, společnosti [právnická osoba], [IČO] (usnesení ze dne 20. 10. 2021, č.j. 191 EX 447/10-320).
12. Usnesením č.j. 49 EXE 1126/2019-351 ze dne 24. 1. 2020 Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl, že návrh povinné, [právnická osoba] SE, [IČO], na zastavení exekuce vedené proti ní žalobkyní, na základě notářského zápisu sepsaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem, č.j. NZ 967/2013, N 1123/2013 se zamítá. Z odůvodnění vyplývá, že v rámci přezkoumávání návrhu na zastavení exekuce z důvodu neplnění závazků dlužníka, [právnická osoba] s.r.o. ze smlouvy o úvěru FVE, exekuční soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru FVE je platným právním úkonem. V rámci svého rozhodování posuzoval námitky povinného (který k závazkům z úvěrové smlouvy FVE přistoupil na základě dohody o přistoupení k závazkům uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní, žalovanou a [právnická osoba] SE) týkající se nedostatečného podpisu úvěrové smlouvy ze strany poskytovatele úvěru, nepřiměřenosti smluvní pokuty, odstoupení od smlouvy o úvěru FVE ze strany žalobkyně, jakož i neplatnost smlouvy o úvěru FVE z důvodu překročení limitu úvěrové angažovanosti. Zabýval se tedy stejnými námitkami týkajícími se stejné úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že smlouva o úvěru FVE je platným právním úkonem, odstoupení od této smlouvy ze strany žalobkyně nebylo právně účinné, neboť nedošlo k porušení podstatné povinnosti žalované, stejně jako žalovaná měla právo účtovat smluvní pokutu, když porušení povinností uvedených v čl. 6 smlouvy o úvěru FVE má soud za prokázané (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1, č.j. 49 EXE 1126/2019-351).
13. Dne [datum] žalobkyně a [právnická osoba] SE, [IČO] na straně dlužníka a přistupitele a žalovaná na straně věřitele sepsali v notářské kanceláři [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], ve formě notářského zápisu, dohodu o přímé vykonatelnosti, podle které se dlužník a přistupitel zavázali ke splnění pohledávek ze smlouvy o úvěru FVE uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a žalobkyní ve lhůtě tam uvedené, když současně dali výslovné svolení k tomu, aby podle tohoto notářského zápis byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí v souladu s ust. §40 odst. 1 písm. d) exekučního řádu (§274 odst. 1 písm. e) o.s.ř.) ohledně shora uvedených pohledávek osoby oprávněné vůči osobám povinným (notářský zápis sepsaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], NZ [číslo], N 1123/2013).
14. Dne [datum] Obvodní soud pro Prahu 1 vydal usnesení č.j. 49 EXE 1255/2019-414, kterým zamítl návrh žalobkyně na zastavení exekuce prováděné na základě notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], NZ [číslo], N 1122/2013. Ve svém odůvodnění soud uvedl zejména následující skutečnosti. Svůj návrh na zastavení exekuce žalobkyně zdůvodnila neplatností úvěrové smlouvy sjednané mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum], a to mimo jiné z důvodu porušení pravidel úvěrové angažovanosti a z důvodu, že úvěrová smlouva nebyla za žalovanou podepsána osobami k tomu oprávněnými. Soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla podepsána osobou k tomu oprávněnou, když byla podepsána úvěrovým specialistou žalované, pokud jde o porušení limitů úvěrové angažovanosti, i v případě, že by tato skutečnost byla prokázána, nevedla by k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, podle níž se účastníci smluvního vztahu léta řídili a podle ní plnili. Pokud jde o dohodu k přistoupení závazku ze strany žalobkyně, žalobkyni muselo být zřejmé, k jakému závazku přistupuje, s tímto byla v plném rozsahu seznámena a prohlásila, že je ochotna a schopna hradit předmětné peněžité závazky v souladu s podmínkami smlouvy o úvěru (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 49 EXE 1255/2019-414).
15. Přípisem ze dne [datum] žalovaná k žádosti žalobkyně vyčíslila zůstatek úvěru FVE na celkovou částku 82 097 315, 20 Kč, z toho zůstatek jistiny úvěru činí 76 000 000 Kč, smluvní úrok z nesplacené jistiny 337 315,20 Kč a smluvní pokuty 5 760 000 Kč (přípis žalované žalobkyni z 9. 10. [číslo] – vyčíslení zůstatku úvěru).
16. Přípisem ze dne [datum] žalovaná uplatnila na žalobkyni smluvní pokutu a vyzvala ji k její úhradě. V dopise současně sdělila, k jakým konkrétním porušením povinnosti ze smlouvy o úvěru FVE došlo, a v jaké výši je každé jednotlivé porušení povinnosti sankcionováno. Konkrétně pak namítla porušení povinností uvedených v čl. 6 smlouvy o úvěru FVE, čl. 6 smlouvy o úvěru FVE a čl. 6 smlouvy o úvěru FVE, přičemž za každé jednotlivé porušení povinnosti uplatnila pokutu ve výši 500 000 Kč (2% z výše poskytnutého úvěru) (přípis žalované ze dne [datum] – oznámení o uplatnění smluvní pokuty).
17. Přípisem ze dne [datum] žalobkyně odstoupila od smlouvy o úvěru FVE, a to podle ust. § 345 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Žalobkyně má za to, že došlo k podstatnému porušení smlouvy tím, že žalovaná požaduje po žalobkyni neoprávněně smluvní pokutu ve výši 5 760 000 Kč, tím, že žalovaná neposkytla součinnost nezbytnou ke splacení úvěru v řádném termínu, tím, že žalovaná úmyslně a účelově znemožnila řádné splacení úvěru a konečně tím, že žalovaná požaduje po žalobkyni neoprávněně sankční platby za údajné prodlení žalobkyně s vrácením úvěru (přípis žalobkyně ze dne [datum] – odstoupení od smlouvy).
18. Přípisem ze dne [datum] žalovaná na zaslané odstoupení od smlouvy žalobkyni odpověděla tak, že odstoupení považuje za neplatné, a to s ohledem na skutečnost, že nebyly naplněny podmínky pro odstoupení od smlouvy o úvěru FVE, neboť žalovaná neporušila podstatným způsobem žádnou svou povinnost (přípis žalované ze dne [datum] – odstoupení od smlouvy).
19. Svá skutková zjištění soud opřel o výše uvedené shodné či nesporné tvrzení účastníků, jakož i o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Ostatně ani samými účastníky pravost či věcná správnost těchto listinných důkazů nebyla zpochybňována. Další dokazování soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.
20. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními soudu, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené.
21. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:
22. Po právní stránce soud především uvádí, že základním předpokladem pro vyhovění žalobě na určení je dle § 80 o. s. ř. naléhavý právní zájem žalobkyně na takovém určení, přičemž v dané věci takový naléhavý právní zájem shledat nelze.
23. Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti.
24. Určovací žaloba má preventivní povahu a má za účel poskytnout ochranu právnímu postavení žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva; není proto opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny a kde je proto právním prostředkem ochrany právního vztahu nebo práva žaloba o plnění. V případě, kdy lze žalovat o splnění povinnosti, může však být naléhavý právní zájem na určení dán tehdy, jestliže se určovací žalobou vytvoří pevný právní základ pro právní vztahy účastníků sporu, a předejde se tak případným dalším žalobám o plnění nebo jestliže žaloba o plnění neřeší a ani nemůže řešit celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva.
25. Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. Pomocí určovací žaloby nelze řešit otázky, které mají význam jen pro jiné již probíhající řízení (v němž je lze řešit jako předběžné otázky) nebo které mají být podle zákona řešeny v jiném řízení.
26. Určení neplatnosti obecným soudem v případech, kdy exekučním titulem je formálně správný notářský zápis o doložce přímé vykonatelnosti, není závazné pro exekuční soud, který věcnou správnost hmotněprávní dohody, ke které je sjednána přímá vykonatelnost, sám přezkoumává v rámci exekučního řízení (při podání návrhu na zastavení exekuce). Právní zájem na určení přitom lze shledat pouze z důvodu zabránění (případnému) výkonu rozhodnutí. Tyto právní závěry vyplývají též z judikatury vyšších soudů, částečně i citovaných žalovanou. Jde tak především o rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2714/2013 podle kterého naléhavý právní zájem na určení není dán v případech, kdy (i) již exekuční řízení probíhá a dále v případech, kdy (ii) dohoda o přímé vykonatelnosti splňuje veškeré formální náležitosti. Z tohoto rozhodnutí cituji:„ …dovolací soud pokládá za správný (a plně odpovídající konstantní soudní praxi) závěr, podle něhož po nařízení soudního výkonu rozhodnutí (po pověření a nařízení exekuce) na podkladě titulu, jímž je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, se otázka, zda oprávněná osoba má či nemá podle hmotného práva nárok na vymáhané plnění, řeší ve zvláštním„ sporném“ řízení o zastavení soudního výkonu (exekuce), jinak řečeno, řešení otázky, zda pohledávka nebo jiný nárok, jichž se„ dohoda“ v zápise týká, vychází ze závazku, který nikdy nevznikl, případně již zanikl, který je neplatný nebo se promlčel, pro účely vykonávacího (exekučního) řízení pomocí určovací žaloby je nepřípustné, neboť vede jen ke zbytečnému rozmnožování sporů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000). Naléhavý právní zájem na určení neexistence pohledávky ze závazkového právního vztahu nelze a priori vyloučit v případech, kdy osoba oprávněná z notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti pohledávku nebo jiný nárok, který se osoba povinná zavázala splnit, nevymáhá. Vždy je třeba v těchto případech, kdy řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení nebylo zahájeno, při zvažování existence naléhavého právního zájmu přihlédnout (obecně) k povaze exekučního titulu, kterým je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti (§ 274 odst. 1 písm. e/ o.s.ř., § 40 odst. 1 písm. d/ zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ zákon č. 120/2001 Sb.“), a ke konkrétním okolnostem dané věci… Okolnost, že pohledávka nebo jiný nárok, jichž se„ dohoda“, o které byl sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, týká, vychází ze závazku, který nevznikl (neexistoval), nemění nic na tom, že i takový zápis je exekučním titulem, na jehož podkladě soud nařídí výkon rozhodnutí (exekuci), obsahuje-li všechny formální náležitosti. Překážkou vykonatelnosti není, že„ dohoda“ neodpovídá skutečným hmotněprávním vztahům (věcnou správností, příp. zákonností exekučního titulu se soud při nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce nezabývá); na tom by nic nezměnil ani (pravomocný) rozsudek, kterým by soud v občanském soudním řízení k žalobě povinné osoby určil, že pohledávka ze závazkového právního vztahu neexistuje. Jestliže soud nařídí výkon rozhodnutí (exekuci) podle notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, který obsahuje všechny formální náležitosti, ačkoliv oprávněný nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, je to důvod k zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 268 odst. 1 písm. h/, § 269 odst. 1, 2 o.s.ř.). Rozsudkem, kterým by soud v občanském soudním řízení k žalobě povinné osoby (pravomocně) určil, že pohledávka ze závazkového právního vztahu neexistuje, by exekuční soud nebyl vázán; otázku existence závazku by (znovu) posuzoval – pro účely rozhodnutí o zastavení výkonu rozhodnutí (exekuce) – jako předběžnou a z rozsudku by vyšel jen při nezměněných skutkových okolnostech (§ 135 odst. 2 o.s.ř.)
27. Jelikož v posuzované věci soud dospěl k závěru, že dohoda o přímé vykonatelnosti obsažená v notářském zápise [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], NZ [číslo], N 1123/2013, z 4. 12. 2013 splňuje veškeré formální náležitosti, které právní předpisy kladou k tomuto úkonu (ostatně nic jiného ani tvrzeno nebylo, napadána byla platnost samotných hmotněprávních dohod – úvěrové smlouvy a z ní vyplývajících závazků, které jsou všechny obsaženy v dohodě o přímé vykonatelnosti), dospěl soud k závěru, že naléhavý právní zájem žalobkyně na určení neplatnosti (včetně zdánlivosti či neexistence závazku) smlouvy o úvěru FVE včetně závazků z ní vyplývajících (smluvní pokuta a dalších plnění sankčního charakteru z této smlouvy vyplývajících), dán není, a to i v případě, kdy konkrétní exekuční řízení již neprobíhá. O formální správnosti dohody o přímé vykonatelnosti pak svědčí i skutečnost, že na jejím základě bylo zahájeno exekuční řízení soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Praha – západ, pod sp. zn. 191 EX 447/10-320.
28. Soud proto podanou žalobu coby nedůvodnou v celém rozsahu zamítl.
29. Nad rozsah závěrů o nedostatku naléhavého právního zájmu soud upozorňuje, že tvrzené důvody neplatnosti úvěrové smlouvy byly předmětem zkoumání Obvodního soudu pro Prahu 1 v exekučním řízení vedeném na základě návrhu žalované proti [právnická osoba] SE, [IČO] pod sp. zn. 49 EXE 1255/2019, přičemž v tomto řízení již soud zkoumal veškeré žalobkyní tvrzené důvody pro neplatnost, zdánlivost či neexistenci této úvěrové smlouvy, včetně oprávněnosti uplatněných sankcí (smluvní pokuty ve výši 5 760 000 Kč) a platnosti odstoupení od této smlouvy provedeného žalobkyní přípisem ze dne [datum]. Exekuční soud pak dospěl k závěru, že úvěrová smlouva byla podepsána osobou k tomu oprávněnou, když byla podepsána úvěrovým specialistou žalované a pokud jde o porušení limitů úvěrové angažovanosti, i v případě, že by tato skutečnost byla prokázána, nevedla by k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, podle níž se účastníci smluvního vztahu léta řídili a podle ní plnili. Smluvní pokuty byly uplatněny oprávněně, když porušení předmětných povinností nepopírá ani sama žalobkyně. Soud rovněž neshledal, že by ve věci došlo k podstatnému porušení povinností žalované opravňujících žalobkyni k platnému odstoupení od smlouvy ve smyslu obchodního zákoníku a dospěl i v této otázce k závěru, že odstoupení ze dne [datum] je neplatné.
30. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario a plně úspěšné žalované přiznal náhradu veškerých nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva v celkové výši 13 552 Kč Náklady sestávají z odměny právního zástupce žalované v celkové výši 10 000 Kč (tzn. převzetí zastoupení, vyjádření ze dne [datum], odvolání do předběžného opatření, účast na jednání dne [datum] dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalobce za čtyři úkony právní služby v celkové výši 1 200 Kč (dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), a DPH ve výši 21 % z odměny, náhrady hotových výdajů a promeškaného času právního zástupce dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř. ve výši 2 352 Kč.
31. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř..
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.