58 C 13/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno o zaplacení 33 775 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 31 330,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 708,33 Kč od , datum, do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 2 444,80 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 621,87 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení 15 036,13 Kč k rukám právní zástupkyně žalobce, 1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky ve výši 33 775 Kč s příslušenstvím jako částky sestávající z kapitalizovaného úroku z prodlení a kapitalizované smluvní pokuty. Žalobce uvedl, že účastníci uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej gastro zařízení, a závazek žalované byl zachycen v notářském zápise s přímým svolením k vykonatelnosti. Kupní cena ve výši 1 450 000 Kč měla být původně zaplacena najednou, ale na žádost žalované žalobce souhlasil s tím, že bude zaplacena ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. Žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek od , datum, , a proto k , datum, došlo ke ztrátě výhody splátek. I přes upomínky žalobce žalovaná uhradila splátky opožděně, neboť zaplatila splátky splatné dne , datum, ve výši 400 000 Kč a ve výši 50 000 Kč až dne , datum, . Dále se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením čtyř splátek vždy ve výši 50 000 Kč, neboť splátku splatnou dne , datum, zaplatila , datum, , splatnou dne , datum, uhradila dne , datum, , splatnou dne , datum, zaplatila dne , datum, , a splátku splatnou dne , datum, zaplatila dne , datum, . Splátku ve výši 100 000 Kč splatnou dne , datum, pak žalovaná uhradila , datum, , splátku ve výši 166 667 Kč splatnou dne , datum, zaplatila , datum, , splátku ve výši 266 667 Kč splatnou dne , datum, žalovaná zaplatila dne , datum, a splátku ve výši 266 666 Kč splatnou dne , datum, žalovaná uhradila dne , datum, . Žalobce dále uvedl, že v souvislosti s prodlením vznikla žalované povinnost zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužných částek a smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky, tedy v kapitalizované výši celkem 33 775 Kč. Žalovaná ničeho žalobci nezaplatila, přestože byla o zaplacení upomenuta. Žalobce dále uvedl, že výše smluvní pokuty je přiměřená, byla stanovena podle výše úroku, který platí společnost žalobce při čerpání kontokorentu. Žalobce také tvrdil, že mu vznikla škoda v souvislosti s opožděním placením splátek žalovanou, kdy musel vynaložil náklady na své právní zastoupení, musel na vymáhání pohledávky vynaložit čas a ušel mu i zisk.

2. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. Žalovaná uvedla, že podepsala se žalobcem dne , datum, Smlouvu o prodeji vybavení gastro zařízení na celkovou částku 1 450 000 Kč, která měla být zaplacena ve splátkách. Podle žalované měla být část kupní ceny ve výši 450 000 Kč zaplacena do , datum, , a zbývající část pak v pravidelných měsíčních splátkách po 50 000 Kč vždy do každého posledního dne v měsíci od , datum, . Celková kupní cena měla být uhrazena do , datum, . V případě prodlení žalované po dobu 3 měsíců nastala splatnost celé zůstatkové kupní ceny tak, že 1/3 zůstatkové kupní ceny byla splatná ihned, další 1/3 zůstatkové kupní byla splatná do 2 měsíců a zbývající 1/3 zůstatkové kupní ceny byla splatná do 4 měsíců od splatnosti celé zůstatkové kupní ceny. Žalovaná potvrdila, že první tři splátky neuhradila včas, a proto se kupní cena stala splatnou, jak uvedl žalobce. Následně však uvedla, že pro předčasné zesplatnění kupní ceny nenastaly podmínky. Žalovaná se snažila řešit možnosti úhrady kupní ceny se žalobcem a vysvětlila mu důvody svého prodlení. Protože žalobce v tomto směru nevznesl žádné námitky, a kupní cena byla celá zaplacena , datum, , měla žalovaná za to, že nárok žalobce není důvodný. Podle žalované si žalobce byl vědom, že přijímá opožděné platby, a proto mu nevznikl nárok na úrok z prodlení. K prodlení žalované došlo proto, že ve druhé polovině roku , Anonymizováno, docházelo k výkyvům tržeb. V rozhodném období pak byla žalovaná zatížena neoprávněnými exekucemi. Žalovaná rovněž namítala, že nebyla písemně vyzývána k zaplacení, a proto je nárok žalobce v rozporu s dobrými mravy. Podle žalované jsou požadované sankce nepřiměřené, a žalobce je nemůže požadovat současně, tedy jak úrok z prodlení, tak současně smluvní pokutu. Nad to podle žalované jejich souhrnná výše přesahuje 33 % ročně, což je extrémně nad běžnou výši smluvních pokut v obchodním styku, a i nad zákonným úrokem z prodlení. Žalovaná dále navrhla, aby soud případnou smluvní pokutu moderoval, neboť smluvní pokuta je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, a žalobci nevznikla žádná škoda.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli dne , datum, smlouvou o prodeji vybavení gastro zařízení, jejímž předmětem byla koupě movitého vybavení provozu občerstvení bistra a baru v objektu , Anonymizováno, za kupní cenu 1 450 000 Kč. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že kupní cena měla být zaplacena ve splátkách, tak jak je uvedeno v kupní smlouvě. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že byl sepsán notářský zápis dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v Praze sp. zn. , Anonymizováno, . Soud proto vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Ze smlouvy o prodeji vybavení gastro zařízení ze dne , datum, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou. Na základě této smlouvy žalobce prodal žalované vybavení provozu občerstvení - bistra a baru v objektu , Anonymizováno, , , adresa, . Žalovaná ve smlouvě uvedla, že se seznámila se stavem vybavení, a že jej převzala. Kupní cena byla sjednána ve výši 1 450 000 Kč, a podle článku 2 odst. 1 smlouvy měla být její první část ve výši 450 000 Kč uhrazena do , datum, a dále měla být hrazena v pravidelných splátkách po 50 000 Kč měsíčně, splatných vždy do každého posledního dne v měsíci od , datum, . Celková kupní cena měla být zaplacena do , datum, . Podle článku 2 odst. 2 smlouvy byl žalobce oprávněn v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části požadovat smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky od prodlení s úhradou splátky či její části do zaplacení. Podle článku 2 odst. 3. smlouvy platilo, že v případě neplnění odstavce 1 po dobu tří měsíců nastává splatnost celé zůstatkové kupní ceny, a to tak, že 1/3 zůstatkové kupní ceny byla splatná ihned, 1/3 zůstatkové kupní ceny byla splatná do 2 měsíců a 1/3 zůstatkové kupní ceny byla splatná do 4 měsíců od splatnosti celé zůstatkové kupní ceny. V článku 4 odst. 3 smlouvy strany prohlásily, že se seznámily s obsahem smlouvy, a že byla uzavřena podle jejich pravé a svobodné vůle, nikoliv v tísni či za nápadně nevýhodných podmínek, a že obsahuje všechna ujednání mezi nimi učiněná.

5. Z pracovní verze této smlouvy (příloha č. , hodnota, podání žalobce), vyplývá, že první splátka kupní ceny měla původně činit 500 000 Kč a byla změněna na částku 450 000 Kč, dále byla do smlouvy doplněna splatnost celé kupní ceny podle článku 2. 3 smlouvy ve splátkách.

6. Z notářského zápisu sepsaného dne , datum, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , sp. zn. , Anonymizováno, , vyplývá, že strany uvedly, že mezi sebou uzavřely kupní smlouvu, na základě které došlo k prodeji výše uvedeného gastro vybavení za sjednanou kupní cenu 1 450 000 Kč. Podle článku 2 odst. 3 žalovaná svůj dluh vůči žalobci ve výši 1 450 000 Kč uznala co do důvodu a výše. V článku 2 odst. 4 strany sjednaly totožný způsob zaplacení kupní ceny jako ve smlouvě ze dne , datum, . V článku. 2, bod 4.2 se žalovaná zavázala pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,05 % z nezaplacené části kupní ceny denně za dobu od prvního dne prodlení do úplného splacení kupní ceny. Podle článku 4.3 se žalovaná současně zavázala pro případ prodlení se zaplacením kupní ceny zaplatit žalobci úroky z prodlení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů za dobu od prvního dne prodlení do zaplacení. Z článku 5 vyplývá, že si účastníci notářský zápis přečtli a prohlásili, že mu v plném rozsahu porozuměli, a že byl sepsán podle jejich pravé a vážné vůle, bez nátlaku a donucení.

7. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky bylo nesporné, že číslo účtu vedené u , právnická osoba, č. , č. účtu, je účtem žalované, stejně jako účet vedený u , právnická osoba, č. , č. účtu, , a že účet č. , č. účtu, je účtem žalobce, (a proto soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.), soud zjistil z výpisů z účtu žalované a z výpisů z účtu žalobce, že žalovaná zaplatila žalobci částku ve výši 400 000 Kč dne , datum, , částku vždy ve výši 50 000 Kč dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, , částku ve výši 100 000 Kč dne , datum, , částku ve výši 166 667 Kč dne , datum, , částku ve výši 266 667 Kč dne , datum, a částku ve výši 266 666 Kč dne , datum, .

8. Z e-mailové komunikace účastníků ze dne , datum, , , datum, a , datum, , vyplývá, že strany jednaly o dalším zajištění závazku žalované zaplatit kupní cenu, a případném posunutí či prominutí platby, nicméně k dohodě nedošlo.

9. Z přílohy č. , hodnota, až 8 a 13 podání žalobce, tedy komunikace za dobu od , datum, do , datum, , ohledně níž bylo mezi účastníky nesporné, že se jedná o komunikaci mezi nimi, (a proto soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.), soud zjistil, že dne , datum, strany řešily schůzku u notáře. Dne , datum, se žalobce dotazoval jednatelky žalované, kdy bude doplacena faktura, a že mu to komplikuje situaci, na což jednatelka žalované reagovala dne , datum, tak, že se omlouvala za zdržení s tím, že „, Anonymizováno, nedorazil“, a že dorazí příští týden, a proto poslala 400 000 Kč, a částku 50 000 Kč pošle po víkendu. Žalobce se pak ptal, zda jednatelka žalované zvládne zaslat příští týden 100 000 Kč nebo doplatek první faktury a druhou fakturu uhradí v pondělí s tím, že by uvítal zaplacení ještě před splatností. Žalobce se dne , datum, obrátil opětovně na jednatelku žalované ohledně plateb. Jednatelka žalované mu sdělila, že daný den by mělo odejít 50 000 Kč, a dalších 50 000 Kč v pondělí s tím, že se omlouvá za zdržení, aniž by jej jakkoliv vysvětlovala. Dne , datum, se žalobce opětovně ptal na další platbu, a žalovaná se dne , datum, omlouvala, že peníze pošle nejpozději v pondělí, a poté dne , datum, sdělila, že platba bude zaplacena v pátek. Dne , datum, se žalobce obrátil na jednatelku žalované poté, co nereagovala na jeho e-mail, a požádal o dorovnání dlužných částek do , datum, s tím, že jej znepokojuje, že žalovaná je v prodlení tři a půl měsíce a nijak nekomunikuje. Jednatelka žalované sdělila, že e-mail našla ve spamu, omluvila se za zpoždění, a uvedla, že dvě faktury uhradí do konce týdne a třetí příští týden. Žalobce však žalovanou upozornil na to, že došlo k zesplatnění kupní ceny, což jednatelka žalované potvrdila, a požádala žalobce o prominutí s tím, že by tři faktury zaplatila do neděle, což žalobce odmítl, protože žádná platba neproběhla včas, chtěl mít klid a věc ho zatěžovala. Dne , datum, se žalobce ptal, jak to vypadá s avizovanou splátkou, na což jednatelka žalované uvedla, že klient žalované je ve zpoždění s platbou. Dne , datum, jednatelka žalované uvedla, že se žalované opět zpozdily platby od zákazníků, a že by vše uhradila z vlastních financí do , datum, . Současně se omluvila za komplikace, které si způsobila sama. Dne , datum, jednatelka žalované sdělila žalobci, že částky dnes uhradila, a požádala o možnost vrátit se k původním splátkám po 50 000 Kč. Dne , datum, jednatelka žalované informovala žalobce, že poslední fakturu uhradí v úterý.

10. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne , datum, k zaplacení částky 33 755 Kč jako kapitalizovaných úroků z prodlení a smluvní pokuty, a to nejpozději do , datum, . Zpráva byla žalované doručena téhož dne (viz detail zprávy).

11. Z faktury č. , Anonymizováno, soud zjistil, že právní zástupkyně žalobce mu vyúčtovala za právní služby za dobu od 4.3. do , datum, částku 18 000 Kč.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . je zřejmé, že žalobce je jediným jednatelem a společníkem této společnosti.

13. Z detailu kontokonentního úvěru č. , Anonymizováno, , spolu s výpisy z běžného účtu společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . za , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a detailu informace o běžném firemním účtu č. , hodnota, vyplývá, že tato společnost čerpala kontokorentní úvěr, k němuž byla sjednána úroková sazba ve výši 12,51 % ročně. Z výpisů z účtu této společnosti nevyplývá, že by platby žalované byly zasílány na účet této společnosti, a že záporné saldo účtu této společnosti se v průběhu času zvětšovalo.

14. Žalobce vypověděl, že mezi stranami byla uzavřena předmětná smlouva o prodeji gastro zařízení , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jeho nástupce jako nového provozovatele si vybralo divadlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a představilo mu proto žalovanou, se kterou pak jednal o obchodních podmínkách. Původní ocenění gastro zařízení bylo upraveno, protože žalovaná měla zájem jen o část vybavení. Strany si dojednaly podmínky provozu a splátkový režim, ačkoliv původně požadoval jednorázovou úhradu, a strany poté uzavřely kupní smlouvu. Znění kupní smlouvy bylo řešeno e-mailovou komunikací s jednatelkou žalované a finální podoba smlouvy byla svobodně podepsána u notáře. Žalovaná mohla do obsahu smlouvy zasahovat a provedla přibližně dvě úpravy. Na její žádost byla dohodnuta první splátka v nižší výši. Problémy pak nastaly se splatností každé jednotlivé splátky, přestože zasílal žalované faktury e-mailem, vždy s předstihem před splatností splátky, přičemž data splatnosti jsou obsažena i v notářském zápise. O posunutí splatnosti splátek mezi stranami nebylo jednáno a rovněž nedošlo k prominutí dluhu. Žalovaná se na něj obrátila s žádostí o změnu systému až poté, co nebyly zaplaceny tři faktury po sobě, čemuž již nevyhověl. Žalobce měl v důsledku opožděných plateb problémy s úhradou kontokorentu společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, ., v níž je jediným jednatelem a společníkem, a to mu způsobilo další náklady. Tyto náklady spočívaly zejména ve zvýšení úroků, protože kontokorent nebyl umořován v potřebném rozsahu. Žalobce spatřoval další problémy v jeho osobní zátěži, opakované komunikaci se žalovanou a v nákladech na právní zastoupení s tím, že ho jeho právní zástupkyně v jiné věci nezastupovala. Žalobce dále uvedl, že peníze následně použil na umoření kontokorentu.

15. Jednatelka žalované vypověděla, že se žalovaná zúčastnila výběrového řízení na provozovatele gastro zařízení na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , které vyhrála, přičemž podmínkou provozování bylo dohodnout se s původním provozovatelem, tedy žalobcem, na převzetí či odkupu stávajícího vybavení. Se žalobcem proto jednali o převzetí zařízení; protože ale bylo starší, žalovaná jej odmítla koupit , Anonymizováno, , Anonymizováno, ; dohodli se proto na převzetí pouze části vybavení. Žalobce předložil ocenění zařízení v nákupních cenách, a nedošlo k plnému konsenzu ohledně ceny. Jednatelka žalované dále vypověděla, že žalobce požadoval jednorázovou úhradu kupní ceny, s čímž nesouhlasila, a proto bylo dojednáno splácení ve splátkách, což bylo následně upraveno ve smlouvě. Jednatelka žalované mohla ovlivnit obsah smlouvy o splátkách, a existovalo několik verzí smlouvy. První splátka byla snížena a navázána na marketingové plnění od společnosti Budvar, z něhož žalovaná očekávala částku 400 000 Kč, nicméně zpoždění této platby vedlo i ke zpoždění její úhrady. Ke zpožděním plateb docházelo rovněž s ohledem na finanční možnosti žalované. Ke smluvní pokutě jednatelka žalované uvedla, že se strany dohodly na úpravě splátek v případě prodlení, a to na jejich rozložení do tří částí, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Notářský zápis byl sepsán na žádost žalobce, který podmínil podpis smlouvy o prodeji gastro zařízení se žalovanou ještě před jejím uzavřením podpisem notářského zápisu. Jednatelka žalované dále uvedla, že strany nejednaly o prominutí dluhu; žádala pouze, aby nedošlo k zesplatnění splátek a aby bylo možné pokračovat ve splácení částek po 50 000 Kč.

16. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

17. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., soud zjistil následující skutkový stav. Žalovaná se zúčastnila výběrového řízení na provozování občerstvení - bistra a baru v objektu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, , v němž uspěla, přičemž podmínkou bylo, aby současně převzala či odkoupila stávající vybavení tohoto provozu, které do té doby provozoval žalobce. Účastníci proto dne , datum, uzavřeli kupní smlouvu o prodeji gastro vybavení provozu, které pak stvrdili formou notářského zápisu sepsaného dne , datum, notářkou , tituly před jménem, , jméno FO, , sp. zn. , Anonymizováno, . Kupní cena byla dohodnuta ve výši 1 450 000 Kč, a byť žalobce původně požadoval zaplacení celé částky najednou, účastníci se dohodli, že bude uhrazena postupně. Na žádost žalované byla první splátka snížena z částky 500 000 Kč na 450 000 Kč a byla splatná do , datum, . Další splátky pak měly být uhrazeny po 50 000 Kč měsíčně, vždy do každého posledního dne v měsíci od , datum, . Pro případ prodlení se zaplacením si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,05 % denně z dlužné částky od prodlení s úhradou splátky či její části do zaplacení. Žalobce byl rovněž oprávněn požadovat zákonný úrok z prodlení. Současně se strany dohodly, že pokud se žalovaná dostane do prodlení se splátkami po dobu tří měsíců, stane se splatná celá kupní cena, nikoliv však najednou, ale 1/3 zůstatkové kupní ceny ihned, 1/3 zůstatkové kupní ceny do 2 měsíců a zbývající 1/3 zůstatkové kupní ceny do 4 měsíců od splatnosti celé zůstatkové kupní ceny. Žalovaná se však dostala do prodlení se splácením již první splátky kupní ceny, kdy 450 000 Kč nezaplatila do , datum, , ale nejprve částku 400 000 Kč zaplatila až , datum, , a částku 50 000 Kč až dne , datum, . Následující splátku 50 000 Kč splatnou do , datum, žalovaná zaplatila dne , datum, poté, co byla na tuto skutečnost žalobcem upozorněna dne , datum, . Další splátky vždy ve výši 50 000 Kč splatné do , datum, , do , datum, a do , datum, , žalovaná zaplatila až po urgencích žalobce ze dne , datum, , a upozornění na to, že došlo k zesplatnění celé kupní ceny. , adresa, 50 000 Kč tak žalovaná zaplatila dne , datum, , dne , datum, a dne , datum, . První třetinu zbývající části kupní ceny ve výši 266 667 Kč splatnou dne , datum, žalovaná zaplatila postupně, a to 100 000 Kč dne , datum, , a 166 667 Kč dne , datum, až po urgencích žalobce ze dne , datum, . , adresa, 667 Kč splatnou do , datum, žalovaná zaplatila dne , datum, a zbývající částku 266 666 Kč splatnou do , datum, žalovaná zaplatila , datum, . Je tak zřejmé, že se žalovaná dostala do prodlení se splácením kupní ceny. Žalobce proto vyzval žalovanou k zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení a k zaplacení smluvní pokuty podle smlouvy, žalovaná však jeho nárok odmítla.

18. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“). Podle § 3 odst. 2, písm. d) o.z. soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny.Podle § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran.Podle § 555 odst. 1 o.z. se právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.Podle § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.Podle § 574 o.z. platí, že na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle odstavce 2 téhož ustanovení je neplatné právní jednání, pokud má být podle něho plněno něco nemožného.Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle § 1806 o.z. úroky z úroků lze požadovat, bylo-li to ujednáno. Jedná-li se o pohledávku z protiprávního činu, lze úroky z úroků požadovat ode dne, kdy byla pohledávka uplatněna u soudu.

20. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Tímto právním předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, podle jehož § 2 odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

22. Podle § 1995 odst. 1 o.z. promine-li věřitel dlužníku dluh, má se za to, že dlužník s prominutím dluhu souhlasí, pokud neprojevil bez zbytečného odkladu nesouhlas výslovně nebo plněním dluhu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení k prominutí dluhu dojde i v případě, že věřitel vydá dlužníku kvitanci nebo mu vrátí dlužní úpis, aniž dluh splnil; vydá-li věřitel kvitanci nebo vrátí-li dlužní úpis na celý dluh jednomu ze spoludlužníků, má se za to, že věřitel prominul dluh všem spoludlužníkům.

23. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

24. Podle § 2079 o.z. se kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

25. V řízení bylo prokázáno, že účastníci platně uzavřeli dne , datum, kupní smlouvu podle § 2079 o.z., jejímž předmětem byl prodej vybavení gastro zařízení v objektu Jatka 78. Žalovaná se na základě této smlouvy zavázala zaplatit žalobci kupní cenu ve výši 1 450 000 Kč, a to ve sjednaných splátkách. Součástí smluvního ujednání, jakož i následného notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, byla též dohoda o sankcích pro případ prodlení žalované, konkrétně o povinnosti žalované zaplatit žalobci v případě jejího prodlení úrok z prodlení a smluvní pokutu. Žalovaná mohla ovlivnit obsah smlouvy, jak potvrdila jak jednatelka žalované ve své výpovědi, tak i žalobce, a na žádost žalované jí i byla první splátka snížena na částku 450 000 Kč. Současně se strany dohodly na tom, že kupní cena nebude zaplacena najednou, ale ve splátkách, na jejichž konkrétním termínu se strany rovněž dohodly. Žalovaná i přes tyto skutečnosti neuhradila žádnou ze sjednaných splátek kupní ceny včas, přičemž jednotlivé splátky byly hrazeny se zpožděním v řádu dnů až několika měsíců. Žalovaná se tak opakovaně a soustavně dostávala do prodlení s plněním peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 o.z. Tato skutečnost byla mezi účastníky ostatně nesporná a byla doložena jak výpisy z účtů, tak vzájemnou e-mailovou komunikací, v níž žalobce opakovaně upozorňoval jednatelku žalované na prodlení se zaplacením.

26. Za této situace vzniklo žalobci podle § 1970 o.z. právo požadovat po žalované úrok z prodlení v zákonné výši, která byla mezi stranami sjednána, jak v kupní smlouvě, tak formou notářského zápisu, neboť žalovaná byla v prodlení se splácením peněžitého dluhu a nebylo prokázáno, že by za toto prodlení neodpovídala. Námitka žalované, že žalobce opožděné platby akceptoval a tím se měl úroku z prodlení vzdát, nebyla shledána důvodnou. Z provedených důkazů nevyplývá žádné ujednání o prominutí dluhu ani o posunutí splatnosti splátek ve smyslu § 1995 o.z.; samotné přijetí opožděných plateb totiž nemá za následek zánik nároku na úrok z prodlení.

27. Výši úroku z prodlení proto soud přiznal žalobci vždy ode dne následujícího, kdy došlo k prodlení žalované se zaplacením, do dne zaplacení dluhu (viz bod 17 odůvodnění rozsudku), a to ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobci tedy vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 400 000 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 2 794,52 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 471,57 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 174,65 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 1 257,53 Kč, ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 751,02 Kč, ve výši 12 % ročně z částky 50 000,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 213,69 Kč, ve výši 12 % ročně z částky 100 000,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 1 578,08 Kč, ve výši 12 % ročně z částky 166 667,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 3 890,41 Kč, ve výši 12 % ročně z částky 266 667,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 1 052,05 Kč, a ve výši 12 % ročně z částky 266 667,00 Kč od , datum, do , datum, , tedy částky 438,35 Kč. Celkem tak žalobci vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 12 621,87 Kč.

28. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty, pak povinnost žalované ji zaplatit žalobci v případě jejího prodlení s úhradou splátek kupní ceny byla rovněž mezi účastníky sjednána, a to jak v kupní smlouvě, tak v notářském zápise, ve výši 0,05 % denně z dlužné částky. Jak z provedeného dokazování vyplývá, ujednání o smluvní pokutě je dostatečně určité, účastníci vymezili konkrétní obsah závazku strany, která se dostane do prodlení, a stanovili i konkrétní výši tohoto závazku a podpisem smlouvy projevili svoji vůli. Ujednání o smluvní pokutě bylo zakotveno přímo do jednoho z článků kupní smlouvy a ve stejné výši byla dojednána i v notářského zápise. Žalovaná pak v článku 4 odst. 3 smlouvy, jakož i článku 5 notářského zápisu, prohlásila, že se s obsahem smlouvy řádně seznámila, že byla sepsána podle svobodné a vážné vůle stran a nebyla sjednána v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Soud má proto za to, že smluvní pokuta byla sjednána platně.

29. Ohledně námitky žalované, že výše smluvní pokuty není přiměřená, soud konstatuje, že smluvní pokuta byla mezi účastníky sjednána v rámci jejich podnikatelské činnosti, tedy mezi podnikateli ve smyslu § 420 o.z., a nikoliv v rámci spotřebitelského vztahu. Ujednání o smluvní pokutě je proto třeba posuzovat se zřetelem k zásadě smluvní volnosti a autonomie vůle smluvních stran, která je v podnikatelských vztazích akcentována.

30. Ustanovení § 2048 o.z. nestanoví žádné kvantitativní omezení výše smluvní pokuty a judikatura českých soudů pak dlouhodobě vychází z toho, že smluvní pokuta sjednaná v řádu desetin procent denně je obecně považována za akceptovatelnou, neboť denní sazba 0,05 % odpovídá přibližně 18,25 % ročně, což samo o sobě není extrémní ani zjevně nepřiměřenou sankcí. Její výše odpovídá běžné obchodní praxi a plní především preventivní a motivační funkci, spočívající v podpoře řádného a včasného plnění peněžitého závazku. Zákon ponechává určení konkrétní sazby na uvážení smluvních stran, které jsou v podnikatelských vztazích zásadně považovány za osoby profesionálně způsobilé posoudit ekonomické dopady sjednávaných závazků. V řízení bylo dále prokázáno, že mezi účastníky nebyla zjištěna výrazná nerovnost v jejich postavení, jež by mohla vést k závěru o zneužití silnější smluvní pozice jedné ze stran. Soud v tomto směru odkazuje např. na rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, v němž soud konstatoval, že „sazba 0,5 % denně z dlužné částky za každý den prodlení může v závislosti na dalších konkrétních okolnostech případu vést k závěru o nepřiměřeně vysoké smluvní pokutě, stejně jako může být shledána pro poměry dané věci přiléhavou.“ Nejvyšší soud pak v rozsudku sp.zn. , spisová značka, , uvedl, že „Nejvyšší soud neshledal nepřiměřenou smluvní pokutu ani ve výši 1 % denně z dlužné částky (srov. např. NS , spisová značka, nebo NS , spisová značka, , ve kterém dovolací soud konstatoval, že i smluvní pokutu sjednanou ve formě úroku převyšujícího i několikanásobně 100 % zajištěné pohledávky ročně lze – s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu – považovat za přiměřenou).“ I s ohledem na to, že žalobce souhlasil s tím, že kupní cena 1 450 000 Kč mu nebude uhrazena najednou, ale bude hrazena ve splátkách a po první splátce 450 000 Kč budou splátky činit 50 000 Kč měsíčně, a zcela splnil svůj závazek z kupní smlouvy, když žalované předal vybavení gastro provozu, a žalovaná si byla vědoma podmínek uzavření této smlouvy, a bylo na ní, zda je přijme či nikoliv, dospěl soud k závěru, že smluvní pokuta nebyla sjednána v rozporu s dobrými mravy jako nepřiměřená.

31. Protože žalovaná navrhla pro případ, že by soud dospěl k závěru, že žalobci vznikl nárok na zaplacení smluvní pokuty, její moderaci dle § 2051 o.z., zabýval se soud i touto otázkou. Soud při své úvaze případné moderaci smluvní pokuty vycházel zejména ze závěrů Nejvyššího soudu, který v rozsudku sp.zn. , spisová značka, , [, Anonymizováno, civ.] konstatoval, že „Přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.“ Soud dále vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. , spisová značka, , který na citované rozhodnutí navázal, a v němž Nejvyšší soud shrnul, že „postup soudu při moderaci smluvní pokuty podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné. Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.“.

32. Pokud jde o účel smluvní pokuty, pak soud má za to, že tato plnila zejména funkci preventivní a motivační. Její ujednání mělo motivovat žalovanou pohrůžkou majetkové sankce k řádnému splnění jejího závazku, kterým bylo včasné zaplacení kupní ceny, která byla ve značné výši, a která do doby sepsání notářského zápisu, nebyla nijak zajištěna. Smluvní pokuta měla současně i sankční funkci, neboť v případě porušení povinnosti žalované zaplatit kupní cenu, měla postihnout její majetek.

33. Z provedených důkazů je zřejmé, k porušování povinností žalované zaplatit jednotlivé splátky docházelo již od počátku. Z komunikace účastníků pod bodem 9 odůvodnění tohoto rozsudku vyplývá, že žalobce žalovanou upozorňoval na to, že je v prodlení, přestože termín splatnosti jednotlivých splátek byl zcela jasně a srozumitelně stanoven ve smlouvě a v notářském zápisu. Žalovaná si těchto termínů byla vědoma, jak vyplývá z její reakce na jednotlivá upozornění žalobce, že je v prodlení s placením. Z této komunikace pak také vyplývá, že žalovaná nejprve nijak nezdůvodňovala, proč se dostala do prodlení. Pokud jde o první splátku 450 000 Kč, chtěla ji uhradit z plnění od společnosti , Anonymizováno, , nicméně následně částku 400 000 Kč zaplatila žalobci i bez tohoto plnění, jak vyplývá ze zprávy jednatelky žalované žalobci ze dne , datum, . I poté se její platby zpožďovaly a za říjen až prosinec se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením po dobu delších 3 měsíců. Teprve den , datum, žalovaná sdělila žalobci, že k jejímu prodlení došlo z důvodu, že jí nezaplatili její klienti, nicméně dodala, že si tyto komplikace způsobila sama. Tedy důvody prodlení měly svůj původ na straně žalované, které mohla předvídat. Sama žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že rozjezd podnikání je komplikovaným obdobím, nicméně s tím žalovaná zcela jistě počítala již při uzavření kupní smlouvy, resp. následném sepisu notářského zápisu. Prodlení tak nemělo svůj původ v kupní smlouvě. Soud z těchto důvodů dospěl k závěru, že nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty je důvodný.

34. Pokud žalovaná namítala, že žalobce nemůže vedle sebe požadovat zaplacení úroku z prodlení a současně smluvní pokutu, pak úrok z prodlení představuje zákonný následek prodlení dlužníka s peněžitým plněním ve smyslu § 1970 o.z., a jeho účelem je kompenzace újmy žalobce spočívající v tom, že nemohl s dlužnou peněžní částkou po dobu prodlení disponovat. Naproti tomu smluvní pokuta sjednaná mezi účastníky řízení podle § 2048 o.z. má povahu smluvní sankce za porušení smluvní povinnosti žalované a plní především preventivní a sankční funkci. Tyto dva nároky mají rozdílný právní základ i účel a nejsou vzájemně vyloučeny. Občanský zákoník nevylučuje jejich souběžné uplatnění a z § 2048 o.z. naopak vyplývá, že smluvní pokuta může být sjednána vedle jiných právních následků porušení povinnosti, není-li mezi stranami ujednáno jinak. V projednávané věci nebylo zjištěno, že by si účastníci sjednali, že smluvní pokuta nahrazuje úrok z prodlení nebo že jej vylučuje. Žalobce je proto oprávněn domáhat se obou nároků kumulativně.

35. Protože tedy smluvní pokuta byla sjednána ve výši odpovídající zájmům žalobce a možnostem žalované, a okolnosti, které nastaly po jejím sjednání, byly v době porušení povinnosti žalovanou předvídatelné, dospěl soud k závěru, že smluvní pokuta byla sjednána platně, a její výše je přiměřená. Z těchto důvodů pak soud i s ohledem na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozsudku ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , dospěl k závěru, že není namístě přistoupit k moderaci smluvní pokuty, neboť o té by bylo možné uvažovat pouze v případě její nepřiměřenosti. Žalobci pak vznikla škoda v souvislosti s tím, že hradil náklady svého právního zastoupení v souvislosti s vymáháním pohledávky po žalované, jak je zřejmé z jeho výpovědi a faktury č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , tedy i proto soud nepřistoupil ke snížení smluvní pokuty.

36. Soud doplňuje, že pokud žalovaná odkazovala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , pak se soudu nepodařilo tato rozhodnutí dohledat ani přímo v databázi Nejvyššího soudu.

37. Pokud jde o námitku rozporu žalované, že zaplacení smluvní pokuty je v rozporu s dobrými mravy, pak v řízení bylo prokázáno, že žalovaná postupovala liknavě, a aniž by o svých důvodech a možném prodlení informovala žalobce, byla v prodlení se zaplacením splátek od října do prosince, a ani následně nehradila své závazky včas. Naopak žalobce opakovaně upomínal žalovanou o zaplacení jejích závazků, byť formou zpráv, a žalovaná si tak byla vědoma svých povinností. Soud proto rozpor d dobrými mravy neshledal.

38. Protože v projednávané věci bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná platila jednotlivé splátky kupní ceny opožděně, vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvní pokuty. Tento nárok představuje částku ve výši celkem 18 708,33 Kč a sestává se ze smluvní pokuty vždy ve výši 0,05 % denně, a to z částky 400 000,00 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 4 000 Kč, z částky 50 000 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 675 Kč, z částky 50 000 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 250 Kč, z částky 50 000 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 1 800 Kč, z částky 50 000 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 1 075 Kč, z částky 50 000 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 325 Kč, z částky 100 000 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 2 400 Kč, z částky 166 667 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 5 916,67 Kč, z částky 266 667 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 1 600 Kč, a z částky 266 667 Kč od , datum, do , datum, , tj. částky 666,66 Kč.

39. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud uzavřel, že žalobce má nárok jak na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši celkem 12 621,87 Kč, tak i na smluvní pokuty ve výši celkem 18 708,33 Kč, neboť žalovaná opakovaně a bez relevantního důvodu neplnila své peněžité závazky řádně a včas, a sjednané sankce byly uplatněny v souladu se zákonem i smluvními ujednáními účastníků. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 31 330,20 Kč, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

40. Soud dále přiznal žalobci i úrok z prodlení ve výši 12 % ročně podle § 1970 o.z., nicméně pouze z částky 18 708,33 Kč, která představovala nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty. Pokud se žalobce domáhal i zaplacení úroku z prodlení z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 12 621,87 Kč, pak soud má za to, že tento nárok žalobce není oprávněný. Jak vyplývá z ust. § 1806 o.z. lze úroky z úroků požadovat pouze, bylo-li to mezi stranami ujednáno. To platí i pro úroky z prodlení (viz komentář , právnická osoba, . Beck k § 1806 o.z. (Janoušek, M.,. § 1806 [Úroky z úroků]. In: , adresa, , J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2024, marg. č. , hodnota, ). Jak konstatoval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp.zn. , spisová značka, , [R 5/2006 civ.], „Občanský zákoník ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky; tím není dotčeno právo účastníků dohodnout se, že smluvené úroky se stanou součástí jistiny.“. Byť bylo toto rozhodnutí přijato za účinnosti tzv. starého občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.), je použitelný i za současné právní úpravy, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jak konstatoval Nejvyšší soud mimo jiné ve svém usnesení sp.zn. , spisová značka, . Protože mezi spornými stranami nebyla sjednána možnost žalobce požadovat úroky z prodlení z úroků z prodlení, a jednalo by se tak o dvojitou sankci, soud v tomto rozsahu nároku žalobce nevyhověl.

41. Soud proto přiznal žalobci úrok z prodlení z částky 18 708,33 Kč od , datum, do zaplacení, neboť žalovaná byla vyzvána před podáním žaloby k zaplacení úroku z prodlení a smluvní pokuty dopisem ze dne , datum, , v němž jí byla stanovena lhůta k zaplacení do , datum, , a ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. Výši úroku z prodlení soud přiznal žalobci podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

42. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě vyhověl co do částky 31 330,20 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 708,33 Kč od , datum, do zaplacení, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno, a ve zbývajícím rozsahu jej zamítl (výrok II. rozsudku).

43. O nákladech řízení bylo ve výroku III. rozsudku rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., , neboť žalobce měl ve věci úspěch pouze částečný. V posuzovaném případě oba účastníci, tj. žalobce i žalovaná v řízení zčásti uspěli a zčásti neuspěli. Zákon tento výsledek pro účely náhrady nákladů řízení řeší jejím rozdělením podle poměru úspěchu stran sporu ve věci ve vztahu k celému předmětu řízení. V případě, že úspěch se rovná neúspěchu, vysloví soud, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Jinak uloží účastníkovi, který převážně neuspěl, povinnost k náhradě nákladů řízení tomu účastníkovi, který převážně uspěl. Výsledná částka se vypočítá odečtením „úspěchu“ od „neúspěchu“ (který je ovšem „úspěchem“ protistrany). Předmětem řízení byla částka 33 775 Kč, a soud žalobě vyhověl co do částky 31 330,20 Kč. Protože tak žalobce uspěl v rozsahu 92,76 % svého nároku a neuspěl co do 7,24 %, náleží mu náhrada 85,52 % nákladů, které mu vznikly.

44. Náklady žalobce představují náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 352 Kč, a dále odměnu advokátky podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 5 úkonů po 2 460 Kč (1x převzetí a příprava zastoupení, 1x sepis žaloby, 1x sepis podání z , datum, , 1x účast na jednání , datum, a 1x dne , datum, ), dále za ½ úkonu ve výši 1 230 Kč za jednoduchou výzvu k plnění, 6 paušálních náhrad po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem tak 17 582 Kč. Protože žalobci náleží z této částky 85,52 %, přiznal mu soud náhradu nákladů ve výši 15 036,13 Kč. Soud doplňuje, že nepřiznal žalobci odměnu za podání ze dne , datum, a paušální náhradu s tím spojenou, neboť tyto náklady nepovažoval za účelné, když žalobce tímto podáním k výzvě soudu doplnil svoji žalobu, kterou by soud byl jinak nucen odmítnout. Soud dále nepřiznal žalobci 2 x úkon setkání s klientem přesahující hodinu, neboť žalobce tento náklad nijak nedoložil. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve sporu zastoupen advokátkou, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo této advokátce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.