58 C 58/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem tituly před jménem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem tituly před jménem Jméno advokáta B, tituly za jménem Anonymizováno sídlem Adresa advokáta B o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení částka k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhal zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že jako spotřebitel uzavřel se žalovanou dne datum pojistnou smlouvu název č. hodnota, ve které si účastníci sjednali pojištění pro případ smrti nebo dožití žalobce. Podle žalobce je předmětná smlouva smlouvou formulářového typu, a byla připravena žalovanou, aniž by žalobce mohl ovlivnit její jednotlivá ujednání. Vzhledem k tomu, že podle žalobce je předmětná pojistná smlouva neplatná pro rozpor se zákonem a evropským právem, požadoval vydání rozdílu mezi uhrazeným pojistným a poskytnutým plněním jako bezdůvodné obohacení. Žalobce měl za to, že ujednání o rizikovém pojistném, počátečních a správních poplatcích a inkasních poplatcích je zneužívající, přičemž z podkladů k pojistné smlouvě nelze zjistit konkrétní obsah ujednání těchto podmínek, protože od žalované neobdržel technické zásady, a neměl možnost zjistit, jak je tvořena kapitálová hodnota pojištění a jaká je výše nákladů, o které žalovaná tuto kapitálovou hodnotu hodlala snižovat a snižovala, a tím ani nemohl zjistit výši budoucího pojistného plnění. Smlouva obsahuje nepřiměřená smluvní ujednání, která jsou v rozporu s evropským právem. Podle žalobce jsou tato ujednání neoddělitelná od zbývající části smlouvy, a smlouva je proto jako celek absolutně neplatná. Žalobce odkázal na judikaturu Městského soudu v Praze, jakož i Nejvyššího soudu a právní úpravu evropského práva, jakož i na rozsudek Soudního dvoru EU C-485/19 v souvislosti s promlčením nároku. Podle žalobce nelze na posuzovaný případ aplikovat příslušnou vnitrostátní právní úpravu, a to ani ohledně promlčení, a soudy musí vycházet přímo z práva Unie. Pokud jde o námitku promlčení, pak je podle žalobce v rozporu s dobrými mravy, neboť žalovaná věděla o neplatnosti pojistných smluv již v roce 2018, 2019 v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího soudu. V tomto směru byl i vydán dohledový benchmark České národní banky. I v případě, že by žalovaná o tomto nevěděla, pak ve výročních zprávách od roku 2019 uváděla, že vytváří rezervy na spory se spotřebiteli, a to v souvislosti s vývojem legislativy. Žalobce měl za to, že je na místě položit danou problematiku jako předběžnou otázku Evropskému soudnímu dvoru. Žalobce dále uvedl, že se o vzniku bezdůvodného obohacení dozvěděl až během konzultace se svým právním zástupcem, který pro ni provedl právní rozbor pojistné smlouvy. S ohledem na to, že žalobce uhradil žalované pojistné ve výši částka a žalovaná mu vyplatila celkem částku částka, a to prostřednictvím pojistného plnění ve výši částka a jako odkupné ve výši částka, domáhal se vydání bezdůvodného obohacení ve výši rozdílu mezi těmito částkami, tj. částka. Žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, žalovaná mu však ničeho dalšího neuhradila.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena předmětná smlouva, a že v průběhu trvání pojištění vyplatila žalobci pojistné plnění ve výši částka na základě žalobcem nahlášených pojistných událostí a po zániku pojištění mu bylo vyplaceno plnění při dožití ve výši částka. Celkem tak bylo žalobci vyplaceno celkem částka. Podle žalované zaniklo pojištění dnem datum, a to dožitím se sjednaného konce pojištění. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce. Podle žalované měl žalobce již při uzavření smlouvy k dispozici veškeré relevantní dokumenty, a to pojistnou smlouvu, všeobecné pojistné podmínky a smluvní ujednání, z nichž mohl dovodit tvrzenou neplatnost, a mohl se včas domáhat svého nároku, neboť se o všech relevantních skutečnostech dozvěděl nejpozději při uzavření smlouvy, případně již při prvních platbách pojistného. Žalobce byl rovněž po celou dobu trvání pojištění pravidelně informován o způsobu nakládání s pojistným, výši nákladů i odkupného prostřednictvím výročních a informačních dopisů, a to zejména od roku 2017, kdy tyto informace obsahovali i modelový vývoj pojištění. Nejpozději tehdy tak měl žalobce dostatek informací k posouzení výhodnosti smlouvy a případného bezdůvodného obohacení. Žalovaná odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, podle níž pro počátek běhu promlčecí lhůty postačuje znalost skutkových okolností, nikoliv právní kvalifikace. Dále odkázal na rozhodovací praxi Městského soudu v Praze, podle níž běh subjektivní promlčecí lhůty začíná nejpozději okamžikem, kdy se pojistník seznámí s výší odkupného. Žalovaná také měla za to, že žalobce neprokázal jednotlivé platby pojistného. Žalovaná považovala pojistnou smlouvu za platnou a určitou, a neobsahující zneužívající ujednání. Podle žalované nelze směšovat vadu neurčitosti ujednání a vadu nepřiměřenosti ujednání. Pokud v daných ujednáních pojistné smlouvy chybí podstatná informace, pak se podle žalované jedná o nedostatek projevu vůle spočívajícím v nejednoznačnosti věcného obsahu, a tady o vadu neurčitosti, a nikoliv nepřiměřenosti ujednání. Dotčená ujednání se týkají pojistného a nákladů spojených s pojištěním, což tvoří hlavní předmět a cenu plnění, a nelze je proto ani podle evropské směrnice podrobovat testu nepřiměřenosti. Žalovaná rovněž odmítla, že by smlouva zakládala jakoukoliv nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Žalovaná rovněž vznesla námitku započtení částky ve výši částka vyplacené jako částka dožití, a uvedla, že by se soud měl přednostně zabývat námitkou promlčení před posouzením samotného nároku žalobce, a to s ohledem na zásadu hospodárnosti řízení.

3. Vzhledem k tomu, že se na ústní jednání konané dne datum nebyla soudu včas předložena řádná plná moc k zastupování žalobce při ústním jednání, bylo tohoto dne jednáno a rozhodnuto podle ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli pojistnou smlouvu název č. hodnota dne datum a její součástí byly pojistné podmínky. Žalovaná vyplatila na účet žalobce částku částka v souvislosti s dopisem z datum a dále mu vyplatila žalobci odkupné ve výši částka. Soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

5. Z pojistné smlouvy - životní pojištění název č. hodnota ze dne datum a životní pojistky soud dále zjistil, že smlouva byla uzavřena na pojistnou dobu 24 let. Ve smlouvě bylo sjednáno základní pojištění žalobce pro případ smrti nebo dožití s pojistnou částkou částka. Konec pojištění byl sjednán na datum. Žalobce se zavázal hradit pojistné v měsíčních splátkách po částka. Žalobce ve smlouvě prohlásil, že při uzavření pojistné smlouvy převzal Smluvní ujednání pro sjednaná pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní dávky při pracovní neschopnosti a všeobecné pojistné podmínky pro pojištění denní podpory při pobytu v nemocnici.

6. Podle Dodatku k pojistné smlouvě z datum došlo k navýšení celkové pojistné částky na částku částka, byl sjednán nový konec pojištění, a to do datum, mezi stranami bylo sjednáno úrazové připojištění, pojištění dávky při pracovní neschopnosti, dále soukromé zdravotní pojištění, a proto nová výše měsíčního pojistného činila částka.

7. Dodatkem k pojistné smlouvě z datum bylo stanovena nová výše měsíčního pojistného na částku částka.

8. Ze Smluvních ujednání životního pojištění název soud zjistil, že 9. podle bodu 2.1. se kapitálovou hodnotou rozuměla aktuální hodnota pojištění a členila se na kapitálovou hodnotu tvořenou běžným pojistným a kapitálovou hodnotu tvořenou mimořádným pojistným. Kapitálová hodnota tvořená běžným pojistným se zvyšovala o za placené běžné pojistné a dále se zvyšovala k 1. dni každého zúčtovacího období o úrok odpovídající ročnímu úročení 2 %. Kapitálová hodnota tvořená mimo řádným pojistným se zvyšovala o zaplacené mimořádné pojistné a dále se zvyšovala k 1. dni každého zúčtovacího období o úrok uvedený v Přehledu poplatků pojistitele. Kapitálová hodnota se snižovala k 1. dni každého zúčtovacího období o rizikové pojistné, počáteční a správní náklady a poplatky. Dále se kapitálová hodnota mohla snižovat o mimořádné výběry. Podle bodu 2.2 se běžným pojistným rozumělo pojistné placené pojistníkem pravidelně v dohodnuté výši za dohodnutá pojistná období. Podle bodu 2.3. mimořádným pojistným se rozumí pojistné uhrazené pojistníkem v průběhu trvání pojištění nad rámec dohodnutého placení běžného pojistného. Podle bodu 2.4 se rizikovým pojistným rozuměla úplata za pojištění rizika smrti nebo jiného rizika pojištěného pojištěním sjednaným pojistnou smlouvou. Podle článku 1, bodu 1.6. byla žalovaná oprávněna od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o rizikové pojistné za základní pojištění. Podle článku 1, bodu 1.7. rizikové pojistné za základní pojištění stanovila žalovaná podle pojistně technických zásad pojistitele, především s ohledem na pohlaví a věk žalobce, pojistnou částku platnou pro aktuální zúčtovací období a na zdravotní stav žalobce k datu sjednání pojištění nebo k datu poslední změny pojistné částky nebo pojistného. Podle bodu 2.1. byla žalovaná oprávněna od data počátku pojištění první den každého zúčtovacího období snižovat kapitálovou hodnotu pojištění o počáteční a správní náklady stanovené podle pojistně technických zásad. Podle bodu 2.2. byla žalovaná oprávněna započítat žalobci inkasní náklady za každé zaplacené běžné pojistné. Podle bodu 2.3. byla žalovaná oprávněna účtovat žalobci poplatky za mimořádné úkony, které prováděla na žádost žalobce a byly uvedeny v Přehledu poplatků. Výši poplatků určovala žalovaná v Přehledu poplatků přístupném na obchodních místech žalované. Podle bodu 2.4. se úhrada nákladů a poplatků prováděla započtením vzájemných pohledávek. Nebylo-li započtení možno provést, bylo splatná předem.

10. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění název soud zjistil, a to z článku 7, odst. 4, že výše a splatnost pojistného byla uvedena v pojistné smlouvě. Výše pojistného se určovala podle sazeb stanovených žalovanou pro jednotlivé druhy pojištění, Podle článku 17, odst. 1 platilo, že pokud bylo u pojištění za běžné pojistné zaplaceno pojistné alespoň za dva roky nebo jde-li o pojištění za jednorázové pojistné sjednané na dobu delší než jeden rok nebo o pojištění s redukovanou pojistnou částkou, má ten, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel, právo, aby na jeho žádost pojistitel pojištění zrušil s výplatou odbytného. Toto právo není u pojištění pro případ smrti, které bylo sjednáno na přesně stanovenou dobu a u po jištění, ze kterého se vyplácí důchod, pokud ve smlouvě nebylo dohodnuto jinak. Podle článku 17, odst. 2. pojištění zaniklo dnem, kdy žalovaná odbytné vyplatila, vystavila šek nebo dala příkaz k provedení výplaty peněžnímu ústavu. Podle článku 18 sníženou pojistnou částku, snížený důchod nebo zkrácenou pojistnou dobu a výši odbytného stanovila žalovaná podle pojistně technických zásad.

11. Ze Všeobecných pojistných podmínek pro úrazové pojištění vyplývá, a to z článku 1 1., že žalovaná se zavázala poskytnout žalobci z úrazového pojištění plnění za smrt způsobenou úrazem, za trvalé následky úrazu a za dobu nezbytného léčení tělesného poškození způsobeného úrazem.

12. Z dopisu ze dne datum vyplývá, že žalovaná vyplatila žalobci částku částka v souvislosti s úrazem ze dne datum. Podle dopisu ze dne datum žalovaná uhradila žalobci pojistné plnění částka rovněž v souvislosti s uvedeným úrazem.

13. Podle oznámení pojistné události z úrazového pojištění spolu s přílohou vyplývá, že žalobce oznámil žalované, že u něj došlo dne datum k přetržení Achillovy šlachy. Žalobce současně požádal o pojistné plnění.

14. Z výročních dopisů z let 2008 až 2016 (datum, datum, datum. datum, datum, datum, datum, datum a datum) soud zjistil, že žalovaná informovala žalobce o vývoji jeho pojištění, o výši pojistné částky pro případ smrti, o výši zaplaceného běžného pojistného od počátku pojištění, o výši zaplaceného mimořádného pojištění od počátku pojištění, o hodnotě výběru od počátku pojištění, o výši kapitálové hodnoty tvořené běžným pojistným a tvořené mimořádným pojistným. Na běžném pojistném bylo podle dopisu z datum zaplaceno částka, a mimořádném pojistném částka, podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka, podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka, podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka, podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka, podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka, podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka, podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka a podle dopisu z datum bylo zaplaceno na běžném pojistném částka, a mimořádném pojistném částka.

15. Z oznámení pojistné události ze dne datum, vyplývá, že žalobce požádal žalovanou o výplatu pojistného plnění z pojistné události, ke které došlo datum, kdy žalobce utrpěl úraz levé ruky. Žalovaná v této souvislosti informovala žalobce dopisem ze dne datum o výplatě pojistného plnění ve výši částka.

16. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná informovala žalobce o tom, že ke dni datum skončilo jeho životní pojištění, protože uplynula doba, na kterou nylo sjednáno.

17. Z informací k pojistné smlouvě ze dne datum, datum, datum, datum, datum a datum, spolu s informacemi o stavu pojistné smlouvy, vyplynulo, že žalovaná informovala žalobce o výši pojistného, a zároveň mu zasílala pravidelný přehled k pojistné smlouvě - informace o stavu pojistné smlouvy. Z těchto dokumentů je zřejmé, že žalovaná informovala žalobce o vývoji jeho pojištění a výši pojistných částek, jakož i o aktuální výši kapitálové hodnoty tvořené běžným a mimořádným pojištěním. Dále obsahovala informace o pojistném na riziková krytí a nákladech uhrazených od počátku pojištění a zahrnovala i modelový příklad budoucího vývoje pojištění. Od počátku pojištění bylo na pojistnou smlouvu uhrazeno podle informací z datum na životním pojištění celkem částka, na pojistném za ostatní pojištění částka, tedy celkem částka. Podle informace z datum bylo za uplynulý rok uhrazeno na životním pojištění celkem částka, na pojistném za ostatní pojištění částka, tedy celkem částka; podle informace z datum bylo za uplynulý rok uhrazeno na životním pojištění celkem částka, na pojistném za ostatní pojištění částka, tedy celkem částka; podle informace z datum bylo za uplynulý rok uhrazeno na životním pojištění celkem částka, na pojistném za ostatní pojištění částka, tedy celkem částka; podle informace z datum bylo za uplynulý rok uhrazeno na životním pojištění celkem částka, na pojistném za ostatní pojištění částka, tedy celkem částka a podle informace z datum bylo za uplynulý rok uhrazeno na životním pojištění celkem částka, na pojistném za ostatní pojištění částka, tedy celkem částka.

18. E-mailovou komunikací ze dne datum a datum má soud za prokázané, že žalovaná doručila žalobci informace o stavu pojistné smlouvy za roky 2021 a 2023.

19. Z potvrzení o přijetí žádosti ze dne datum vyplývá, že žalobce požádal o výplatu pojistného plnění při dožití z předmětné smlouvy. Konec pojištění byl stanoven na datum s tím, že výše plnění – kapitálové hodnoty měla činit částka.

20. Výpis z účtu žalované potvrzuje, že žalovaná vyplatila žalobci dne datum částku částka.

21. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že jím žalovaná informovala žalobce, že mu byla zaslána částka dožití z předmětné pojistné smlouvy ve výši částka. Současně byl k tomuto dopisu připojen přehled údajů pro stanovení výše pojistného plnění. Z tohoto přehledu soud zjistil, že žalobce zaplatil na pojistném na předmětnou smlouvu celkem částku částka.

22. Z dohledového benchmarku č. 3/2012 České národní banky vyplývá, že Česká národní banka tímto standardem chtěla doporučit pojišťovnám postup při uzavírání pojistných smluv týkajících se životního pojištění. Podle tohoto benchmarku je smyslem informování o nákladovosti životního pojištění seznámit zájemce již v předsmluvní fázi se strukturou pojistného a se všemi poplatky hrazenými pojistníkem nebo uplatňovanými k jeho tíži, včetně těch, které snižují hodnotu podílové jednotky. Současně měl být pojistník prokazatelně obeznámen s informacemi o podmínkách jeho nároku na odkupné, a to alespoň pokud jde o minimální dobu trvání pojištění.

23. Podle úředního sdělení České národní banky ze dne 2. 5. 2012 mají pojišťovny při sjednávání a během trvání životního pojištění plnit informační povinnosti, jednat s odbornou péčí a nevyužívat nekalé obchodní praktiky. Pojišťovna je podle tohoto sdělení povinna poskytovat zájemci úplné, pravdivé a srozumitelné informace o povaze pojištění, všech nákladech, rizicích a nevýhodách, a to automaticky a s dostatečným časem pro jejich posouzení; a to i v případě, že při uzavírání smluv využívá zprostředkovatele. Zejména u investičního životního pojištění musí být zájemce seznámen se strukturou pojistného a veškerými náklady v průběhu trvání smlouvy, a to přehledně, zpravidla i písemně. Pojišťovna je dále povinna jasně a přesně informovat o způsobu určení odkupného, jeho vývoji v čase a na žádost pojistníka poskytnout jeho konkrétní výpočet, včetně upozornění, že hodnota podílových jednotek není totožná s odkupným.

24. Z dohledového benchmarku číslo 3/2019 vyplývá, že Česká národní banka jako dohledový orgán nad bankami upozornila v souvislosti s dohledovou praxí, že pokud pojistná smlouva nebo pojistné podmínky odkazují na jiné dokumenty, které mají vliv na vymezení pojistné události, výluk nebo na způsob určení výše pojistného plnění (např. oceňovací tabulky, tabulky závažných onemocnění, sazebníky poplatků), stávají se tyto dokumenty součástí pojistné smlouvy, a to bez ohledu na jejich formální označení. Dále upozornila, že zájemce o pojištění musí být se všemi těmito dokumenty prokazatelně seznámen ještě před uzavřením pojistné smlouvy; pouhá dostupnost na webu pojišťovny nebo k nahlédnutí na pobočce nepostačuje. Pojistná smlouva a pojistné podmínky musí obsahovat dostatečně jasná a konkrétní pravidla, na jejichž základě lze zjistit konkrétní výši pojistného plnění, zejména u úrazového a životního pojištění; není přípustné, aby výši plnění nebylo možné zjistit ani orientačně. Za nedostatečné bylo považováno i takové vymezení, které sice používá vzorce, ale neuvádí hodnoty proměnných nebo koeficientů, případně neobsahuje transparentní odkaz na jejich zdroj nebo způsob stanovení. Podle ČNB pokud pojišťovna neprokazatelně neseznámí pojistníka s dokumenty, na které smlouva odkazuje, vystavuje se riziku jejich neaplikovatelnosti, dále právnímu, reputačnímu i finančnímu riziku, včetně rizika soudních sporů, ČNB bude mít za to, že pojišťovna poruší povinnost jednat s odbornou péčí podle zákona o pojišťovnictví.

25. Žalobce vyzval žalovanou dopisem ze dne datum k vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka s poukazem na neplatná ujednání předmětné pojistné smlouvy, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Dopis byl žalované doručen datum (viz doručenka datové zprávy).

26. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

27. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., soud zjistil následující skutkový stav. Účastnice uzavřely dne datum smlouvu o životním pojištění. Při sjednání smlouvy žalobce obdržel Smluvní ujednání pro sjednaná pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění. Z žádných ze zmíněných dokumentů však nevyplývá konkrétní výše rizikového pojistného, ani kolik mělo být žalovanou účtováno na počátečních či správních nákladech a poplatcích, jakož i na inkasních nákladech, a není z nich ani zřejmé, co se rozumí pojistně technickými zásadami. Pojistná smlouva zanikla uplynutím doby dožití k datum. Na pojistném bylo za dobu trvání pojistného vztahu, tj. od roku 2004 do roku 2023, zaplaceno žalované celkem částka. Žalobci byla vyplacena v souvislosti s dopisem z datum částka částka. Při ukončení pojištění žalovaná vyplatila žalobci částku odbytného ve výši částka. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši částka dopisem ze dne datum, žalovaná mu ničeho dalšího nevyplatila.

28. Vzhledem k tomu, že pojistná smlouva byla uzavřena dne datum, je třeba s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od datum (dále jen „o.z.“) aplikovat na posuzovaní případ ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, tj. do datum (dále jen „obč. zák.“).

29. Podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3036 o.z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

30. Podle § 37 odst. 1 obč. zák. musí být právní úkon učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Podle odstavce 2 téhož ustanovení právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle odstavce 2 téhož ustanovení dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle odstavce 3 téhož ustanovení spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle odstavce 2 téhož ustanovení ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 se považují za platná, pokud se spotřebitel nedovolá jejich neplatnosti (§ 40a). Ovlivňuje-li však takové ujednání přímo i další ujednání smlouvy, může se spotřebitel dovolat neplatnosti celé smlouvy. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odstavce 2 téhož ustanovení nepřípustná jsou zejména smluvní ujednání, která podle písm. c) stanoví, že smlouva je pro spotřebitele závazná, zatímco plnění dodavatele je vázáno na splnění podmínky, jejíž uskutečnění je závislé výlučně na vůli dodavatele, podle písm. g) zavazují spotřebitele k plnění podmínek, s nimiž se neměl možnost seznámit před uzavřením smlouvy, a podle písm. h) dovolují dodavateli jednostranně změnit smluvní podmínky bez důvodu sjednaného ve smlouvě.

31. Podle § 107 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky, a jde-li o úmyslné bezdůvodné obohacení za deset let ode dne, kdy k němu došlo.

32. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

33. Podle článku § 788 odst. 1 obč. zák. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Podle odstavce 2 téhož ustanovení jsou součástí pojistné smlouvy všeobecné pojistné podmínky pojistitele (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny. Podle odstavce 3 téhož ustanovení se v pojistné smlouvě lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit jen pokud je to ku prospěchu pojištěného. Podle odstavce 4 téhož ustanovení obsahují všeobecné pojistné podmínky zejména vymezení události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva. Podle článku § 791 odst. 1 obč. zák. je pro právní úkony týkající se pojištění třeba písemné formy, není-li v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak. Podle odstavce 2, 1, věta téhož ustanovení pojistitel vydá tomu, kdo s ním pojistnou smlouvu uzavřel, pojistku jako písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy. Podle § 797 odst. 1 obč. zák. právo na plnění má, pokud není v tomto zákoně nebo v pojistných podmínkách stanoveno jinak, ten, na jehož majetek, život nebo zdraví anebo na jehož odpovědnost za škody se pojištění vztahuje (pojištěný). Podle odstavce 2 téhož ustanovení právo na plnění vznikne, nastane-li skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele plnit (pojistná událost).

34. Podle článku 3 odst. 1 směrnice Rady 93/13/EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, platí, že smluvní podmínka, která nebyla individuálně sjednána, je považována za nepřiměřenou, jestliže v rozporu s požadavkem přiměřenosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, které vyplývají z dané smlouvy, v neprospěch spotřebitele. Podle odstavce 2, 1. a 2. věta téhož ustanovení ujednání podmínka je vždy považována za nesjednanou individuálně, jestliže byla sepsána předem, a spotřebitel proto nemohl mít žádný vliv na obsah podmínky, zejména v souvislosti s předem sepsanou běžnou smlouvou. Skutečnost, že některé aspekty podmínky nebo jedna konkrétní podmínka byly individuálně sjednány, nevylučuje použití tohoto článku pro zbytek smlouvy, jestliže celkové posouzení smlouvy ukazuje, že jde o předem sepsanou běžnou smlouvu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení příloha obsahuje informativní a nevyčerpávající seznam ujednání, která mohou být považována za zneužívající. Podle této přílohy se jako nepřiměřené považuje mimo jiné ujednání, které stanoví závaznost smlouvy pro spotřebitele, zatímco plnění závisí jen na vůli prodávajícího, nebo bezdůvodné ponechání plateb spotřebitele při zrušení smlouvy prodávajícím, možnost jednostranného zrušení smlouvy prodávajícím bez stejného práva pro spotřebitele, případně neodvolatelný závazek spotřebitele, aby plnil podmínky, se kterými se nemohl seznámit před uzavřením smlouvy, Podle článku 4 odst. 1 směrnice aniž je dotčen článek 7, posuzuje se nepřiměřenost smluvní podmínky s ohledem na povahu zboží nebo služeb, pro které byla smlouva uzavřena, a s odvoláním na dobu uzavření smlouvy s ohledem na všechny okolnosti, které provázely uzavření smlouvy, a na všechny další podmínky smlouvy nebo jiné smlouvy, ze kterých vychází. Podle odstavce 2 téhož ustanovení posouzení nepřiměřené povahy podmínek se netýká ani definice hlavního předmětu smlouvy, ani přiměřenosti ceny a odměny na straně jedné, ani služeb nebo zboží dodávaných výměnou na straně druhé, pokud jsou tyto podmínky sepsány jasným a srozumitelným jazykem.

35. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o životním pojištění, při jejímž sjednání žalobce obdržel Smluvní ujednání pro sjednaná pojištění, všeobecné pojistné podmínky pro životní pojištění a všeobecné pojistné podmínky pro úrazové pojištění. Z těchto dokumentů však nevyplývá konkrétní výše rizikového pojistného za další pojištění sjednané se základním pojištěním, které se uhrazuje z celkového pojistného, ani způsob jejího určení, stejně jako výše počátečních, správních či inkasních nákladů, které měly být stanoveny v Přehledu poplatků žalované. Tyto však žalobce neobdržel, stejně jako pojistně technické zásady, a nebyly mu tedy známy. Stejně tak ze smlouvy nevyplývá ani mechanismus, na jehož základě by je bylo možné stanovit i kapitálovou hodnotu pojištění, a není z nich ani zřejmé, co se rozumí právě pojistně technickými zásadami, podle nichž měla být vypočtena výše odbytného ve smyslu článku 17, odst. 1 Všeobecných pojistných podmínek pro životní pojištění, či výše rizikového pojistného ve smyslu článku 1, bodu 1.

7. Smluvních ujednání životního pojištění. Stejně tak nebylo ve smlouvě určeno, jak konkrétně je žalovaná oprávněna snižovat kapitálovou hodnotu pojištění, tedy o jaké konkrétní počáteční a správní náklady, rovněž stanovené podle blíže neurčených pojistně technických zásad (viz článek 1, bod 1.

6. Smluvních ujednání životního pojištění). Absence takto podstatných údajů tak způsobuje neurčitost daných ujednání ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák.. Pojistná smlouva totiž musí obsahovat jasně a určitě sjednané podstatné náležitosti, a kromě ujednání o výši pojistného z ní musí být zřejmý i rozsah povinností pojistníka k úhradě jednotlivých nákladů, a konkrétní způsob jejich výpočtu tak, aby bylo pojistníkovi zřejmé, jaká bude kapitálová hodnota jeho pojištění. Tato se však měla snižovat o rizikové pojistné, počáteční a správní náklady a poplatky. Protože však v předmětné pojistné smlouvě takovéto ujednání chybělo, je smlouva od počátku absolutně neplatná (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 936/2005 nebo též rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 499/2023). Protože v pojistné smlouvě chyběly její podstatné náležitosti, které jsou neoddělitelným ujednáním od jejího ostatního obsahu, je pojistná smlouva absolutně neplatná jako celek.

36. Uvedené nedostatky nelze považovat za pouhou vadu smlouvy, přezkoumatelnou testem přiměřenosti ve smyslu § 56 obč. zák., resp. článku 6 směrnice Rady 93/13/EHS. Tento test předpokládá existenci platně uzavřeného ujednání, jehož obsah lze posoudit z hlediska poctivosti a rovnováhy práv a povinností stran. Protože však výše uvedená ujednání nebyla ve smlouvě vůbec obsažena, nelze jejich přiměřenost podrobit soudnímu přezkumu. Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku sp. zn. 33 Cdo 499/2023 výslovně zdůraznil, že „Spočívá-li důvod neplatnosti smlouvy v absenci určitého ujednání (jde o vadu projevu, spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě obsaženo není), pak takové (neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti (zda nejde o jednání, jež v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran); ze stejného důvodu se nemůže prosadit ani námitka, že není sepsáno jasným a srozumitelným jazykem.“ Soud proto dospěl k závěru, že předmětná pojistná smlouva je absolutně neplatná pro neurčitost, nikoli však pro rozpor s právem Evropské unie, jak se domníval žalobce. Nejde tedy o případ použití nepřiměřených ujednání, ale o nedostatek základní náležitosti právního úkonu ve smyslu § 37 odst. 1 obč. zák. Jednotlivá ujednání smlouvy podle názoru soudu nezpůsobují významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran, neboť se na jedné straně žalobce na základě dané smlouvy zavázal platit žalované pojistné a žalovaná se zavázala plnit v případě, že by nastaly okolnosti sjednané ve smlouvě, tedy že by nastala pojistná událost. Současně se zavázala vyplatit žalobci při ukončení smlouvy kapitálovou hodnotu daného pojistného.

37. Důsledkem absolutní neplatnosti předmětné pojistné smlouvy ze dne datum pak je, že si strany musí navzájem vrátit vše, co podle ní plnily (§ 457 obč. zák.). Žalobce v řízení prokázal, že byla žalované na pojistném v letech do zániku smlouvy, tj. do datum, uhrazena minimálně celkem částka částka, jak vyplývá z přehledu údajů pro stanovení výše pojistného plnění (viz bod 21. odůvodnění tohoto rozsudku). Neprokázal však, i přes poučení soudu podle § 118a odst. 3 o.s.ř., jak konkrétně tyto částky žalované platil, resp., že je uhradil právě on. V řízení tak nebylo prokázáno, že se žalovaná bezdůvodně obohatila právě na úkor žalobce.

38. Ovšem i v případě, že by soud dospěl k závěru, že to byl skutečně žalobce, který žalované zaplatil celkem částku částka, bylo by třeba přihlédnout ke skutečnosti, že žalovaná vznesla v řízení námitku promlčení. Podle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky od okamžiku, kdy se oprávněný dozvěděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení, a kdo se na jeho úkor obohatil, a nejpozději za tři roky ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Soud má za to, že se žalobce mohl z jednotlivých informačních dopisů, resp. informací o stavu pojistné smlouvy z jednotlivých let 2017-2022 zjistit, kolik bylo k danému datu vyhotovení informace dosud na pojistném uhrazeno, a jaké z tohoto vyplývají nároky, neboť z těchto dokumentů bylo zřejmé, jaká je aktuální hodnota kapitálové hodnoty pojištění. Žalobci současně muselo být zřejmé, zřejmé, jak se tato kapitálová hodnota životního pojištění během let vyvíjí, a mohl tyto informace porovnat se zaplaceným pojistným. Žalobce tak porovnáním daných informací s obsahem dopisu ze dne datum spolu s přehledem údajů pro stanovení výše pojistného plnění, jímž mu byla sdělena výše odbytného částka, mohl získat potřebné informace o tom, že smlouva ze dne datum je neurčitá a tedy neplatná, neboť žalobci nemohlo být zřejmé, jak konkrétně byl proveden výpočet případného odbytného, jehož výše se v průběhu let měnila. Tím se mohl současně dozvědět, že žalované vzniklo na její straně bezdůvodné obohacení, a to právě na úkor žalobce, pokud uhradil jednotlivé platby pojistného. Vědomost o těchto rozhodných skutečnostech tedy měl žalobce nejpozději v okamžiku doručení dopisu ze dne datum spolu s výplatnou odbytného dne datum. Subjektivní dvouletá promlčecí lhůta v tomto případě s ohledem na absolutní neplatnost pojistné smlouvy činí podle § 107 obč. zák. dva roky, a tedy by skončila datum. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána datum, je zřejmé, že subjektivní promlčecí doba dosud neuplynula.

39. Vedle subjektivní promlčecí lhůty však běžela podle § 107 odst. 2 obč. zák. i objektivní promlčecí lhůta, jejíž délka činila tři roky. Objektivní i subjektivní lhůta jsou na sobě nezávislé a běh jedné lhůty nepodmiňuje běh druhé. Žalobce namítal, že objektivní promlčecí dobu není v tomto případě možné aplikovat s odkazem na evropskou legislativu a judikaturu, na tento případ aplikovat. Soud nicméně vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 33 Cdo 499/2023, v němž soud dospěl k závěru, že „spočívá-li důvod neplatnosti dotyčné pojistné smlouvy v absenci určitého ujednání (ve smyslu § 37 obč. zák. jde o vadu projevu, spočívající v tom, že určité ujednání, jež má přímý dopad na celou smlouvu, ve smlouvě obsaženo není), pak takové (chybějící, neexistující) ujednání logicky vzato nelze podrobit přezkumu z hlediska jeho přiměřenosti podle § 56 odst. 1 obč. zák. (zda nejde o jednání, jež v rozporu s požadavkem poctivosti způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran). Ze stejného důvodu se nemůže prosadit ani námitka, že není sepsáno jasným a srozumitelným jazykem.“. K tomu obdobně srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2024, č. j. 33 Cdo 3113/2023, když v daném řízení byla obdobně smlouva o investičním životním pojištění shledána absolutně neplatnou pro neurčitost ujednání spočívající v tom, že smlouva neobsahuje určení výše a způsobu stanovení rizikového pojistného a počátečních, správních a inkasních nákladů.

40. S ohledem na to, že žaloba byla podána dne datum Anonymizováno a s přihlédnutím k tříleté objektivní promlčecí době, by tak byly promlčeny všechny splátky pojistného učiněné před datum. Protože podle informace z datum bylo za dobu od datum do datum uhrazeno celkem částka, a žádné další platby po tomto datu v řízení prokázány nebyly, byť smlouva zanikla dožitím ke dni datum, byl by nárok žalobce, (v případě, že by prokázal, že jednotlivé platby hradil on), promlčen. Soud doplňuje, že přestože součet částek, které byly zaplaceny na předmětnou pojistnou smlouvu, tj. těch které jsou uvedeny v bodě 14. a 17. odůvodnění tohoto rozsudku, přesahuje částku částka, uvedenou v přehledu údajů pro stanovení výše pojistného plnění (viz bod 21. odůvodnění rozsudku), měl soud k dispozici pouze informační dopis naposledy z datum. Protože žalobce i přes poučení soudu podle ust. § 118a o.s.ř. neprokázal ani, jakou částku uhradil žalované v době od datum do datum, vycházel z informací k pojistné smlouvě do data datum.

41. Z obsahu spisu pak nevyplývá, že by se žalované bezdůvodně obohatila na úkor žalobce úmyslně, a tedy, že by promlčecí lhůta činila 10 let ve smyslu § 107 odst. 2 obč. zák.

42. Pokud jde o argumentaci žalobce, že žalovaná nevznesla námitku promlčení v dobré víře, neboť jí bylo známo, že předmětná pojistná smlouva je neplatná, pak soud má za to, že z provedených důkazů nelze učinit závěr o tom, že by žalovaná zneužila toto své právo či postupovala v rozporu s dobrými mravy. Dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se příčilo dobrým mravům jen ve výjimečných případech, pokud by se jednalo o výraz zneužití tohoto práva, tedy pokud by účastník zavinil, že došlo k marnému uplynutí promlčecí doby (viz nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 643/04 nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 129/2010). Tyto okolnosti by musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn natolik významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 1839/2000). Při zkoumání úmyslu jednoho z účastníků poškodit druhého účastníka však není možné vycházet z okolností a důvodů, z nichž je dovozován samotný vznik uplatněného nároku, ale pouze z konkrétních okolností, za nichž byla námitka promlčení uplatněna. Pro závěr o jednání žalované v rozporu s dobrými mravy je totiž podstatné její konkrétní chování, které je možné kvalifikovat jako odporující morálním zásadám společnosti (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 129/2010). Jak shora uvedeno, o jednání žalované vykazující znaky přímého úmyslu poškodit žalobce by bylo možné uvažovat jen v souvislosti s okolnostmi, za nichž byla námitka promlčení tohoto nároku uplatněna. Pokud žalobce argumentovala obsahem Dohledového benchmarku ČNB č. 3/2012, úředního sdělení České národní banky ze dne 2. 5. 2012, a Dohledového benchmarku ČNB č. 3/2019, pak tyto dokumenty nemohly být žalované známy v době uzavření smlouvy. V posuzované věci tak nebylo prokázáno, že by žalovaná zavinila marné uplynutí promlčecí doby na straně žalobce, tedy, že by nějakým zavrženíhodným způsobem bránila žalobci uplatnit jeho nárok na vydání bezdůvodného obohacení dříve. Jak naopak z provedených důkazů vyplývá, žalobce měl možnost své právo uplatnit kdykoliv dříve, neboť byl o stavu pojištění pravidelně informována výše uvedenými informačními dopisy, z nichž se dozvěděl, jaké konkrétní nároky mu ze smlouvy aktuálně vyplývají. Z informací o průběhu pojištění pak mohl seznat, že se žalovaná bezdůvodně obohacuje. Žalobci tak nic nebránilo domáhat se svých práv soudní cestou dříve.

43. K návrhu žalobce na předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie soud doplňuje, že s ohledem na své výše uvedené závěry neshledal důvod k položení předběžné otázky, neboť se přímo netýká interpretace práva Evropské unie nebo souladu vnitrostátního práva s právem Evropské unie, jehož aplikace přichází v projednávané věci v úvahu.

44. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud dospěl k závěru že nárok žalobce není důvodný, a proto žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. rozsudku).

45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná byla v řízení plně úspěšná, a má tedy právo na plnou náhradu jejích nákladů. Žalované vznikly náklady jejího právního zastoupení, jež představují mimosmluvní odměnu za 6 úkonů právní služby po částka (dle ust. § 7 bod 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.) (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření z datum, ze dne datum a ze dne datum a 2x účast na jednání dne datum a datum), náhradu hotových výdajů za 6 úkonů právní služby po částka (dle ust. § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.; to vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty ve výši 21% ve výši částka. Celkem tedy soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovaná byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi (§ 149 odst. 1 o.s.ř.), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.