58 C 64/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 161 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 87 360 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 28. 6. 2024 do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení částky ve výši 30 748 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky od 28. 6. 2024 do zaplacení, částky ve výši 43 416,12 Kč a úroku ve výši 71,04 % ročně z částky 99 176,98 Kč od 28. 6. 2024 do 21. 7. 2024 ve výši 4 505,28 Kč, a úroku ve výši 14,75 % ročně z částky 99 176,98 Kč od 22. 7. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 28. 6. 2024 dosáhne částky 364 032 Kč, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náklady řízení ve výši 4 623,33 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , Anonymizováno, domáhala zaplacení částky ve výši celkem 161 524 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako společnost s povolením České národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry uzavřela se žalovanou dne , datum, úvěrovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalobkyně vyplatila žalované úvěr dne , datum, . Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit žalobkyni zpět spolu s úrokem ve výši 71,04 % ročně, a to ve 48 měsíčních splátkách po 6 320 Kč, splatných vždy do každého 22 dne v kalendářním měsíci, počínaje , Anonymizováno, . Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru žalované ověřila její schopnost úvěr splácet, a to na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení její úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI a dále vnitřním skóringem – hodnocením klienta. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a žalovaná ji podepsala svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který jí byl za tímto účelem žalobkyní předem poskytnut. Podle žalobkyně smlouva obsahuje dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravuje. Žalovaná však úvěr nesplácela řádně a včas, a žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni , datum, s tím, že do tohoto dne žalovaná uhradila pouze dvě splátky vždy po 6 320 Kč. Žalobkyně proto požadovala po žalované zaplacení částky ve výši 116 710,56 Kč představující dlužnou jistinu 99 176,98 Kč a dlužný úrok do zesplatnění ve výši 17 533,58 Kč, a dále částku ve výši 998 Kč sestávající ze dvou smluvních pokut ve výši á 499 Kč za prodlení s úhradou splátky 3 a 4 po dobu delší 30 dní. Žalobkyně rovněž požadovala uhradit náklady spojené s upomínáním ve výši 400 Kč, sestávající z částky 2 x 200 Kč za každou ze splátek č. , hodnota, a 4, s níž se žalovaná ocitla v prodlení po dobu delší 15 dní. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 116 710,56 Kč od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, v kapitalizované výši 43 416,12 Kč a úrok Za poskytnutí úvěru z nesplacené jistiny, tj. z částky 99 176,98 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru, tj. od , datum, , avšak maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 364 032 Kč. Žalobkyně požadovala rovněž zákonný úrok z prodlení běžící od , datum, do zaplacení z částky 118 108 Kč (tj. z jistiny, úroku naběhlého do dne zesplatnění a smluvních pokut naběhlých do zesplatnění). Žalobkyně uvedla, že před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k dobrovolnému plnění, žalovaná na ni však nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Žaloba spolu s předvoláním k jednání ve věci byla žalované doručena do vlastních rukou náhradním způsobem (10. dnem po té, co pro ni byla zásilka s předvoláním na jednání uložena u poskytovatele poštovních služeb) dne , datum, . Žalovaná se k ústnímu jednání, k němuž byla podle ustanovení § 45 a § 49 o.s.ř. řádně obeslána, nedostavila, na svou obranu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti a nenavrhla provedení žádných právně relevantních důkazů, proto bylo jednáno podle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované.

4. Soud z provedených důkazů učinil následující skutková zjištění.

5. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobkyně má povolení České národní banky poskytovat spotřebitelské úvěry.

6. Soud dále zjistil, že žalobkyně á k dispozici kopii občanského průkazu žalované (viz občanský průkaz).

7. Ze základních informací o klientovi soud zjistil, že v něm bylo vyplněno telefonní číslo, e-mail a číslo účtu a datum podání žádosti a podpisu , datum, a datum vyplacení , datum, . Podle těchto informací měla mít žalovaná účet č. , č. účtu, .

8. Z listiny vyhotovené žalobkyní a označené jako „důkaz o odeslání“ vyplývá, že dne , datum, byla na účet č. , č. účtu, odeslána částka 1 Kč z blíže neuvedeného účtu, a to v souvislosti se smlouvou č. , hodnota, .

9. Z listiny vyhotovené žalobkyní a označené jako „zaslaná SMS“ soud zjistil, že na telefonní číslo , tel. číslo, byla , datum, v 11:28:02 zaslána SMS, z níž vyplývá, že žalobkyně měla oznámit na uvedené telefonní číslo, že byla odeslána platba 1 Kč na účet klienta, s tím, aby variabilní symbol této platby byl použit jako podpisový kód pro odpovědní SMS na tuto zprávu, a že tím dojde k podpisu Návrhu smlouvy, Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o úvěru, Prohlášení klientů, Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, formulář Hodnocení klienta, Čestné prohlášení politicky exponované osoby, Souhlasy se zpracováním osobních údajů – Přehled a další souhlasy.

10. Podle listiny vyhotovené žalobkyní a označené jako „Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení)“ žalobkyně prohlásila, že dne , datum, ve 14:30 hod byla doručena potvrzovací SMS pro vyplacení předmětného úvěru z telefonního čísla , hodnota, .

11. Z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru - Předsmluvní formulář vyplývá, že má datum , datum, , a časový údaj 14:36:45 hod.

12. Z prohlášení klienta vyplývá, že žalovaná měla prohlásit, že se seznámila s informacemi podle § 92 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, které jsou dostupné na webu žalobkyně, že žalobkyně provedla její identifikaci a kontrolu, že úvěr bude použit pro její osobní potřeby a splácen z jejích zdrojů, a že seznámila s dokumenty Informace o zpracování osobních údajů a je si vědoma sjednané výše úroků, a rovněž že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě či státu, nenachází se v úpadku a smlouvu neuzavírá v tísni, stavu nezkušenosti, rozumové slabosti a je schopna jej splácet. Na místě podpisu žalované je uveden text „jedinečný kód: , Anonymizováno, “ a datum , datum, , 14:36:44.

13. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru soud zjistil, že žalovaná měla podepsat tento návrh dne , datum, a požádat jím o poskytnutí úvěru ve výši 100 000 Kč, s tím, že se měla zavázat žalobkyni vrátit částku ve výši 303 360 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 6 320 Kč. Podle návrhu smlouvy žalovaná uvedla své bydliště na adrese , adresa, . Z návrhu na uzavření smlouvy, a to zčásti B, bod 1 dále vyplývá, že žalobkyně byla oprávněna požadovat po žalované doklady a informace nezbytné pro posouzení její úvěruschopnosti. Žalobkyně byla oprávněna provést ověření informací a dokladů poskytnutých žalovanou a další zjištění, které bude považovat za nezbytné k posouzení úvěruschopnosti žalované, a žalovaná jí k tomu podpisem smlouvy výslovně zmocnila. Pokud jde o podpis žalované, na smlouvě je uveden pouze text „jedinečný kód: , Anonymizováno, “ a datum , datum, , 14:36:45.

14. Z Dodatku č. , hodnota, soud zjistil, že jím měla žalovaná požádat, aby smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s tím, že v článku I. bod, 1.2 je uvedeno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy provedla posouzení úvěruschopnosti žalované, která jí předložila originál platného osobního dokladu, doklady o příjmu a další doklady a informace požadované žalobkyní. Žalobkyně Dodatek podepsala , datum, a u místa odpisu žalované je uveden text „jedinečný kód: , Anonymizováno, “ a datum , datum, , 14:36:46.

15. Návrh smlouvy byl ze strany žalobkyně akceptován dne , datum, , jak vyplývá z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. , hodnota, . Toto oznámení bylo žalované zasláno na adresu uvedenou v návrhu úvěrové smlouvy (viz dodejka ze dne , datum, ).

16. Z hodnocení klienta má soud za prokázané, že na místě podpisu žalované je uveden text „jedinečný kód: , Anonymizováno, “ a datum , datum, , 14:36:47 hod., tedy poté, co již žalovaná měla podepsat předmětnou smlouvu, vyplývá, že žalovaná měla uvést, že její pravidelný čistý měsíční příjem činí 27 659 Kč. Jako její výdaje bylo v hodnocení klienta uvedeno životní minimum ve výši 4 860 Kč, dále náklady na bydlení ve výši 5 090 Kč, a proto její celkové výdaje měly činit 9 950 Kč. S připočtením rezervy ve výši 1 000 Kč měly volné zdroje žalované činit 16 709 Kč. Z hodnocení klienta dále vyplývá, že žalovaná uvedla, že je vdaná, ale nebydlí s manželem ve společné domácnosti, a má vlastní bydlení.

17. Z výpisu záznamů z registru SOLUS ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobkyně provedla šetření v uvedených databázích. V registru SOLUS neměla žalovaná žádný záznam. Podle výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI měla žalovaná podaných 6 žádostí o poskytnutí úvěru u finančních institucí. Současně je ve výpisu uvedeno, že expozice činí 1 211 140 Kč, tedy podle výpisu tato částka představovala součet celkové zbývající části kreditních karet, celkové čerpání úvěrového rámce nesplátkových , podezřelý výraz, a celkové zbývající částky splátkových , podezřelý výraz, , v nichž měla být žalovaná v rolích žadatele a spolužadatele. Dále z výpisu vyplývá, že žalovaná měla mít dluh po splatnosti ve výši 12 035 Kč.

18. Z potvrzení o vlastnictví účtu ze dne , datum, , z dokladu o vyplacení úvěru ze dne , datum, a výpisu z účtu žalobkyně z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně odeslala na účet žalované č. , Anonymizováno, částku 100 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, .

19. Z karty klienta má soud za prokázané, že žalobkyně vedla evidenci úvěru poskytnutého žalované, a že na této kartě mimo jiné vedla záznamy o provedených platbách na úvěr. Z evidence pak vyplývá, že na poskytnutý úvěr byla uhrazena vždy částka 6 320 Kč dne , datum, a dne , datum, , tedy celkem částka 12 640 Kč.

20. Z výzev k zaplacení ze dne , datum, , , datum, a , datum, vyplývá, že žalobkyně zaslala žalované výzvy s upozorněním na prodlení s úhradou konkrétních splátek úvěru, s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru po 65 dnech prodlení, včetně uplatnění nároku na poplatky za výzvu k úhradě dlužných splátek s tím, že k prvnímu prodlení se zaplacením splátky došlo k , datum, .

21. Z oznámení ze dne , datum, spolu s čestným prohlášením vyplývá, že žalobkyně odeslala žalované oznámení o zesplatnění úvěru a vyzvala ji k úhradě celého dluhu.

22. Z předžalobní výzvy ze dne , datum, ve spojení s podacím archem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobkyně zaslala před podáním žaloby žalované předžalobní výzvu a oznámila jí, že ke dni , datum, došlo k zesplatnění celého úvěru. Žalobkyně současně vyzvala žalovanou k okamžitému zaplacení jejích závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru.

23. Soud pro nadbytečnost zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, zejména listinu označenou jako Podpis na dálku.

24. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení § 419 a § 1812 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy z toho, že mezi žalobkyní a žalovaným jde o vztah ze spotřebitelské smlouvy, v důsledku čehož se k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanoveným k ochraně spotřebitele nepřihlíží.

25. Podle § 561 odst. 1 o.z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

26. Podle § 562 odst. 1 zákona o.z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

27. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

28. Podle § 1811 odst. 1 o.z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle odstavce 2 téhož ustanovení směřuje-li jednání stran k uzavření smlouvy a tyto skutečnosti nejsou zřejmé ze souvislostí, sdělí podnikatel spotřebiteli v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy nebo před tím, než spotřebitel učiní závaznou nabídku a) údaje o své totožnosti, adresu sídla, telefonní číslo , tel. číslo, , existuje-li, pak adresu pro doručování elektronické pošty, b) označení zboží nebo služby a popis jejich hlavních vlastností v rozsahu odpovídajícím použitému prostředku komunikace a povaze zboží nebo služby, c) celkovou cenu zboží nebo služby včetně všech daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, a pokud povaha zboží nebo služby neumožňuje tuto cenu rozumně určit předem, způsob jejího výpočtu, d) způsob platby, způsob a čas dodání nebo plnění a případně pravidla vyřizování stížností, e) náklady na dodání, a pokud tyto náklady nelze stanovit předem, údaj, že mohou být dodatečně účtovány, f) údaj o existenci práv z vadného plnění, případně také o záruce za jakost, poprodejním servisu a jejich podmínkách, g) údaj o době trvání závazku a podmínky ukončení závazku, má-li být smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nebo má-li být závazek automaticky prodlužován, h) údaje o funkčnosti digitálního obsahu, služby digitálního obsahu a věci s digitálními vlastnostmi, včetně technických ochranných opatření, a i) údaje o možnosti digitálního obsahu, služby digitálního obsahu a věci s digitálními vlastnostmi fungovat společně s technickým a programovým vybavením, které se obvykle s digitálním obsahem, službou digitálního obsahu a věcí s digitálními vlastnostmi téhož druhu používá, aniž je zapotřebí je převést (kompatibilita), nebo s jiným technickým a programovým vybavením, než které se obvykle s digitálním obsahem, službou digitálního obsahu a věcí s digitálními vlastnostmi téhož druhu používá (interoperabilita), které jsou podnikateli známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu mohly být známy.

29. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2396 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

30. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

31. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

32. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu.

33. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy.

34. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu.

35. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.

36. Ve smyslu ustanovení § 561 odst. 1 o.z. je k platnosti smlouvy třeba, aby k ní žalovaný připojil svůj podpis. Elektronický podpis, jenž je postaven na roveň podpisu vlastnoručního, je ve smyslu přímo použitelného nařízení eIDAS pouze kvalifikovaný elektronický podpis (tj. podpisem vytvořeným kvalifikovaným prostředkem = v české terminologii rovněž označovaný jako „kvalifikovaný elektronický podpis“). Ve smyslu článku 26 eIDAS lze za podpis, jenž důvěryhodně identifikuje osobu podepisující označit i zaručený elektronický podpis (= v českém terminologii označovaný „zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis“), jenž je jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje její jednoznačnou identifikaci, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů a je k podepisovanému dokumentu připojen tak, že je možné zjistit jakoukoliv následující změnu dat. Tedy takový podpis, který je v terminologii zákona č. č. 297/2016 Sb., podřazen pod termín uznávaný elektronický podpis. Jiné podpisy nelze bez dalšího považovat za podpisy postavené na roveň vlastnoručního podpisu, resp. podpisy důvěryhodně identifikující podepisující osobu. Má-li být elektronický podpis uznán za podpis konkrétní osoby, musí být prokázáno, že splňuje všechny podmínky stanovené v článku 26 eIDAS.

37. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

38. Podle § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

39. Podle § 78 ZSÚ je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

40. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle § 87 odst. 3 ZSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

41. Podle § 104 ZSÚ vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu, kdy nesplnění písemné formy má za následek neuzavření smlouvy.

42. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli „rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“43. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.

44. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je uplatněna po právu pouze co do částky 87 360 Kč, neboť mezi účastníky nedošlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy.

45. Soud se nejprve zabýval tvrzením žalobkyně, že se žalovanou uzavřela písemnou smlouvu o úvěru, přičemž se jednalo o spotřebitelský úvěr, jak je zřejmé z charakteru smlouvy. Z provedených důkazů vyplývá, že podpis žalované na smlouvě nebyl připojen ani v písemné, ani v elektronické podobě. Z předložených důkazů nevyplývá, že by žalovaná smlouvu skutečně podepsala, neboť na místě podpisu žalované je uveden text „jedinečný kód: , Anonymizováno, “ a datum , datum, . Samotná úvěrová smlouva v elektronické podobě – tj. soudu předložený PDF dokument - neobsahuje žádné záznamy o tom, že by k němu byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis žalované a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis. Podle Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru měl být podpis žalované připojen na smlouvu jako výše uvedený text; ze smlouvy předložené žalobkyní však nevyplývá, kdy a jak k ní byl podpis žalované připojen, že tak žalovaná skutečně učinila, a že tak učinila právě ona, a že po té, kdy měl být podpis připojen, je možné zjistit jakoukoliv dodatečnou změnu smlouvy. Soud tak nemá za prokázané, že by úvěrová smlouva byla uzavírána právě s žalovanou, a že i pokud by byla uzavírána s žalovanou, že tato ji uzavřela právě s tímto obsahem, tedy, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl úvěrový vztah. Z provedených důkazů naopak vyplynulo, že žalovaná zaslala žalobkyni pouze text SMS , datum, ve 14:30 hod, ale podpis na smlouvu nepřipojila, a tento byl zřejmě připojen až žalobkyní , datum, ve 14:36 hod. Nad to pokud žalované měly být před uzavřením smlouvy poskytnuty informace o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. § 1811 odst. 2 o.z., pak z Formuláře pro standardní informace vyplývá, že tento dokument snad měla žalovaná podepsat , datum, ve 14:36:45 hod., přestože návrh na uzavření smlouvy o úvěru měla žalovaná podepsat ve stejnou chvíli. Teprve následně pak měla žalovaná požádat v Dodatku č. , hodnota, , aby s ní smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (, datum, ve 14:36:46 hod.), tedy teprve až poté, co měla samotný návrh podepsat. Pokud žalobkyně sdělila žalované, že s ní uzavřela smlouvu , datum, , kdy akceptovala její návrh, došlo k vyplacení částky 100 000 Kč ještě před uzavřením samotné smlouvy, neboť z výpisu z účtu žalobkyně je zřejmé, že tato částka byla žalované vyplacena již , datum, .

46. Na okraj soud uvádí, že i pokud by měl existenci úvěrové smlouvy za prokázanou, žalobkyně dle přesvědčení soudu nedostatečně vyhodnotila schopnost žalované poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalobkyně byla povinna, jako subjekt nadaný zvláštním povolením k poskytování spotřebitelských úvěrů, řádně zkoumat a prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, pokud poskytovatel poskytl úvěr spotřebiteli, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplynulo, že jsou zde důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V daném případě z předložených důkazů nevyplývá, že by žalobkyně řádně posuzovala bonitu žalované úvěr splácet. Žalovaná měla v prohlášení klienta z , datum, , 14:36:44 hod. uvést, že nemá žádné splatné dluhy vůči jakékoliv třetí osobě či státu. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI však vyplývá, že žalovaná podala 6 žádostí o poskytnutí úvěru u finančních institucí. Její celkové závazky z kreditních karet, čerpaného úvěrového rámce nesplátkových , podezřelý výraz, a celkové zbývající částky splátkových , podezřelý výraz, činily 1 211 140 Kč. Dále z tohoto výpisu vyplývá, že žalovaná měla mít dluh po splatnosti ve výši 12 035 Kč. V hodnocení klienta pak měla žalovaná uvést, že její pravidelný čistý měsíční příjem činí 27 659 Kč, nicméně žalobkyně tuto skutečnost nijak neověřovala. Pokud pak za této situace žalovaná neuvedla své skutečné výdaje, a v tomto směru bylo kalkulováno pouze s částkou životního minima ve výši 4 860 Kč, a náklady na bydlení ve výši 5 090 Kč, přičemž žalobkyně žádným způsobem nezkoumala kolik žalovaná hradí měsíčně na úhradu svých závazků uvedených ve výpisu z nebankovního registru klientských informací NRKI, a zda jí její příjmy v tomto směru postačují, a žalobkyně si ani neověřovala, zda je pravdivé tvrzení, že žalovaná má vlastní bydlení, když současně uvedla v Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, že má bydliště na adrese , adresa, , a že je sice vdaná, ale nebydlí s manželem. Žalobkyně se tak pouze spokojila s tvrzením žalované o jejích příjmech a výdajích, aniž by výše uvedené rozpory řešila. Přestože podle samotného návrhu na uzavření smlouvy byla žalobkyně oprávněna provést ověření informací a dokladů poskytnutých žalovanou k posouzení její úvěruschopnosti, a byla k tomu i žalovanou zmocněna, žalobkyně výdaje uvedené žalovanou žádným způsoben neověřovala a dále nezkoumala, přičemž i v samotném návrhu je uvedeno, že žalovaná nedoložila své inkaso. Žalobkyně si např. nevyžádala výpisy z účtu žalované.

47. Soud tak má za to, že žalobkyně řádně neporovnala příjmy a výdaje žalované ve smyslu § 86 odst. 2 ZSÚ, přestože si pro případ nejistoty o úvěruschopnosti žalované v zásadě vyhradila právo jí úvěr neposkytnout. Za této situace dospěl soud k závěru, že smlouva o úvěru je ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ a ustanovení § 588 občanského zákoníku neplatná. Žalobkyně pak i přes poučení ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. ohledně prokázání dostatečného posouzení úvěruschopnosti žalované v tomto směru nic nedoplnila.

48. Soud doplňuje, že k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy přihlédl z úřední povinnosti ve smyslu § 588 OZ, neboť měl za to, že ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. je třeba vykládat ve prospěch spotřebitele a vyvozování pouze relativní neplatnosti úvěrové smlouvy za použití pouze gramatického výkladu uvedených ustanovení by znamenalo popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a vedlo by i k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé jen na jeho vlastní aktivitě, což zcela jistě nebylo záměrem zákonodárce. Jak vyplývá např. z rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 9.1.2020, č. j. 27 Co 280/2019- 46 „české spotřebitelské právo je mimo jiné částečně transponovanou směrnicí č. 93/13/EHS a ve vztahu ke spotřebitelskému úvěru pak transponovanou směrnicí č. 2008/48/EHS. Článek 8 směrnice č. 2008/48/EHS ve svém odst. 1 stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Členské státy, jejichž právní předpisy vyžadují, aby věřitelé posoudili úvěruschopnost spotřebitelů na základě vyhledávání v příslušné databázi, mohou tento požadavek zachovat. Podle článku 23 uvedené směrnice členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Směrnice samy sice nemají tzv. horizontální účinek, tedy textu směrnice se nelze ve vztahu mezi jednotlivci přímo dovolávat (viz např. rozhodnutí Soudního dvora ve věci C-91/92, Faccini Dori, srov. též stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp.zn. Cpjn 200/2011, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 79/2013). Postulát o ochraně spotřebitele obsažený v dotčených směrnicích tak směřuje především k zákonodárci (aby správně provedl transpozici směrnice do národního práva), nicméně v rámci tzv. nepřímého účinku směrnic i k národním soudům a k jejich povinnosti volit v rámci národního práva ex offo eurokonformní výklad tak, aby uvedeného účelu bylo dosaženo (viz např. rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-106/89, Marleasing SA, z 13.11.1990, ve vztahu k úvěrům pak ve věci C-377/14, Radlinger, z 21.4.2016), nebo C-76/10, Pohotovosť, z 16.11.2010). Možnost, aby soud sám rozhodl o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropských společenství (tedy i o případném rozhodnutí contra legem) byla připuštěna i v již zmíněném usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp.zn. Pl. ÚS 1/10 (srov. bod 34., 35. uvedeného usnesení Ústavního soudu).“ Soudní dvůr EU pak v tomto směru rozhodl rozsudkem ze dne 5.3.2020 ve věci C679/18, v němž soud konstatoval, že „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23.“ Z výše uvedeného je zřejmé, že při posuzování úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba zabývat se nejen jeho příjmy, ale i výdaji, a tyto porovnat a zkoumat i způsob plnění dosavadních dluhů.

49. Vzhledem k tomu, že však žalobkyně vyplatila žalované na její účet částku ve výši 100 000 Kč, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení, které je povinna žalobkyni vrátit ve smyslu § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná žalobkyni uhradila celkem 12 640 Kč, a soud tuto částku odečetl od částky 100 000 Kč. Protože tak zbývající dluh žalované činí 87 360 Kč, přiznal soud žalobkyni nárok na tuto částku, a to spolu s úrokem z prodlení z této částky podle § 1970 občanského zákoníku ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne , datum, jak požadovala žalobkyně, neboť žalovaná byla vyzvána výzvou ze dne , datum, upozorněna, že u ní došlo k prodlení s úhradou splátky k , datum, a že po 65 dnech se stane celý dluh splatným. Protože toto prodlení nastalo k , datum, , soud rozhodl, jak výroku I. rozsudku uvedeno. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce trvání 3 dnů.

50. Protože nebylo prokázáno, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.).

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 8 077 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a), d) a g) za 5 úkonů po 7 580 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby, sepis podání z 12. 11. 2025 a účast na ústním jednání), a 5x paušální náhrada po 450 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky a 21% DPH ve výši 8 431,50 Kč, celkem tak 56 658,50 Kč. Vzhledem k tomu, že soud žalobě vyhověl co do částky 87 360 Kč a ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl, tj. co do částky 30 748 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky od 28. 6. 2024 do zaplacení, a částky ve výši 43 416,12 Kč spolu s úroky uvedenými ve výroku II. rozsudku, měla ve věci úspěch převážně žalobkyně. Částečný úspěch žalobkyně představuje 54,08 %, a částečný neúspěch pak 45,92 %. Soud proto odečetl soud „neúspěch“ žalobkyně od jejího „úspěchu“. Protože žalovaná ve sporu převážně neuspěla, uložil jí soud zaplatit poměrnou část náhrady nákladů žalobkyně 8,16 % z částky 56 658,50 Kč, tedy částku 4 623,33 Kč, jak ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno.