58 C 8/2025

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Markétou Švarcovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1 - Nové Město o zaplacení 100 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení částky ve výši 100 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 19.10.2023 do zaplacení., se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, , a jako spotřebitel uzavřel se žalovanou v souvislosti s výkonem svého zaměstnání pojistnou smlouvu č. , hodnota, ze dne 8. 9. 2015. Předmětem smlouvy bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance s počátkem pojištění dne 9. 9. 2015. Podle žalobce byla pojistná smlouva označena na webových stránkách žalované jako tzv. „pojistka na blbost“. Limit pojistného plnění činil 100 000 Kč, a mezi účastníky bylo dohodnuto i připojištění „řidič“ do limitu 80 000 Kč. Žalobce dále uvedl, že smlouva je formulářového typu, a uzavřel ji na dálku prostřednictvím pojistného zprostředkovatele. Předmětná smlouva byla podle žalobce uzavřena adhezním způsobem, neboť neměl možnost ovlivnit obsah jejích základních podmínek. Dne , datum, došlo ke škodní události, při které žalobce při nouzovém startování bagru JCB 8080 z náhradního zdroje připojil nepozorností kabely obráceně, čímž došlo k poškození hlavní řídící jednotky bagru. Bagr byl zčásti opraven společností , právnická osoba, ., a cena opravy ve výši 81 436,58 Kč byla zaměstnavateli vyúčtována fakturou č. , hodnota, ze dne 25. 10. 2023. Protože hlavní řídící jednotku nebylo možné opravit, žalobce zaplatil svému zaměstnavateli škodu na stroji ve výši celkem 137 062 Kč. Zaměstnavatel žalobce následně nechal řídící jednotku opravit u společnosti , právnická osoba, ., sídlem , adresa, , IČO , IČO, , která za opravu vyúčtovala fakturou č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2024 částku 1 100,00 EUR, tj. ke dni vystavení faktury 27 494,50 Kč. Tato faktura byla žalobci předložena na počátku června 2025, a zaměstnavatel žalobci vrátil přeplatek plnění. Dne , datum, byla škodní událost nahlášena žalované. Žalovaná však dopisem ze dne 27. 5. 2024 nárok žalobce na výplatu pojistného plnění odmítla s tím, že se jedná o výluku, protože byla zanedbána předepsaná obsluha vozidla. Žalobce namítal, že mu tento pojem nebyl při uzavírání smlouvy vysvětlen, a protože má nesrozumitelný význam, nemohl mu porozumět. Žalobce dále namítl, že při uzavírání pojistné smlouvy neměl k dispozici všeobecné pojistné podmínky, a nesouhlasil s nimi. Doložka odkazující na tyto podmínky je neplatná, neboť odkaz na ně a sazebník administrativních poplatků nebyl ve smlouvě zaškrtnut ručně, ale v rámci formulářového vzoru. Podle žalobce je proto třeba význam smlouvy interpretovat v jeho prospěch, a tvrzená výluka se na posuzovaný případ nevztahuje. Podle žalobce startování stroje z náhradního zdroje při nesprávném zapojení pólů není porušením předepsané obsluhy, ale bylo servisním zásahem. Žalobce měl rovněž za to, že žalovaná v předmětné smlouvě porušila zákaz zneužití svého hospodářského postavení, a uplatněním výluky zneužila závislosti žalobce jako slabší strany, čímž došlo ke vzniku nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech účastníků smlouvy. Žalovaná žalobci ničeho nevyplatila, přestože byla o zaplacení opakovaně upomínána.

2. Žalovaná považovala žalobu za nedůvodnou a navrhla, aby ji soud zamítl. Žalovaná potvrdila, že mezi účastníky byla dne 8. 9. 2015 uzavřena pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání s účinností od 9. 9. 2015 na dobu neurčitou. Pojištění se vztahovalo na škody vzniklé výkonem povolání žalobce jako řidiče s limitem 100 000 Kč a spoluúčastí 1 000 Kč. Součástí bylo i připojištění řidičů do limitu 80 000 Kč. Žalovaná odmítla, že předmětné pojištění bylo prezentováno klamavě jako „pojistka na blbost“ s tím, že žalobce byl seznámen s výlukami pojištění. Podle žalované ujednání ve všeobecných pojistných podmínkách, která podmiňují výplatu pojistného plnění, jsou ujednáními o předmětu plnění smlouvy nebo ceně plnění, a nelze na ně aplikovat ustanovení o spotřebiteli. Žalovaná dále potvrdila, že dne , datum, žalobce omylem při startování stroje JCB 8080 připojil opačně startovací kabely a poškodil tím řídicí jednotku. Tato škodná události byla žalované nahlášena dne , datum, . Žalovaná měla za to, že žaloba není důvodná, protože žalovaný zanedbal předepsanou obsluhu a nedodržel technologický postup, neboť postupoval způsobem odporujícím návodu k použití i běžnému užívání stroje. Startování stroje pomocí kabelů žalovaná považovala za běžný úkon, vyžadující znalost správného zapojení, nikoli za nestandardní servisní zásah. Žalovaná současně namítla, že žalobce měl sjednáno pouze připojištění „řidičů“ s limitem pojistného plnění v celkové výši 80 000 Kč, nikoli připojištění „pracovních strojů“, a proto se pojistná ochrana na daný případ nevztahuje. Žalovaná také namítala, že požadovaná výše škody neodpovídá skutečné škodě doložené fakturami, a činí 94 450,96 Kč.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce je zaměstnancem společnosti , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Žalobce uzavřel se žalovanou dne , datum, v souvislosti s výkonem svého zaměstnání pojistnou smlouvu č. , hodnota, , o škodovém pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání (návrh č. , hodnota, ), a to na dobu neurčitou, s počátkem pojištění od 9. 9. 2015. Žalobce uvedl jako své povolání řízení dopravních prostředků/řidič z povolání. Mezi stranami byl sjednán limit pojistného plnění ve výši 100 000 Kč, a mezi účastníky bylo dohodnuto i připojištění „řidič“ do limitu 80 000 Kč. Mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že dne , datum, došlo ke škodní události, při které žalobce při nouzovém startování bagru JCB 8080 z náhradního zdroje připojil nepozorností kabely obráceně, čímž došlo k poškození hlavní řídící jednotky bagru (viz též potvrzení o hlášení škodní události ze dne , datum, s přílohami). Mezi účastníky bylo také nesporné, že předmětný bagr nemá registrační značku. Strany učinili nesporným i to, že žalovaná ničeho žalobci nevyplatila. Soud vzal tato shodná tvrzení účastníků za svá skutková zjištění dle ust. § 120 odst. 3 o.s.ř.

4. Z pojistné smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, (návrh č. , hodnota, ) ze dne 8. 9. 2015 soud zjistil, že jejím předmětem je škodové pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu povolání, a tedy závazek žalované poskytnout žalobci pojistné plnění v případě, že nastane pojistná událost uvedená ve smlouvě. Konkrétní pojistné události nejsou v samotné smlouvě vymezeny. Podle smlouvy se nicméně pojištění řídilo pojistnými podmínkami VPP ZAM 2015/02 a Sazebníkem administrativních poplatků. Odkaz na ně nebyl ve smlouvě zaškrtnut ručním vepsáním, ale odškrtnutím v systému. Žalobce na smlouvě svým podpisem potvrdil, že před uzavřením smlouvy převzal a byl seznámen ve všemi ustanoveními pojistné smlouvy, včetně všech jejích příloh a pojistných podmínek, a jejich obsahu porozuměl. Současně vyslovil souhlas s rozsahem a podmínkami pojištění. Dále potvrdil, že byl seznámen také se sazebníkem administrativních poplatků a s informacemi od klienta. Stejně tak potvrdil, že nabízené pojištění odpovídalo jeho požadavkům a pojistnému zájmu, a že mu žalovaná úplně zodpověděla všechny jeho dotazy k sjednávanému pojištění.

5. Ze záznamu z jednání vyplývá, že žalobce měl zájem o pojištění své odpovědnosti za škody způsobené jeho zaměstnavateli s limitem do 100 000 Kč, a potvrdil, že nabízené pojištění odpovídá jeho potřebám a požadavkům.

6. Ze všeobecných pojistných podmínek pro pojištění odpovědnosti zaměstnance při výkonu zaměstnání VPP ZAM 2015/02 (dále také „pojistné podmínky“) a z informace pro klienta soud zjistil, že žalobce byl upozorněn na to, že pojištění se neřídí jen uzavřenou pojistnou smlouvou, ale také pojistnými podmínkami, které tvoří nedílnou součástí smlouvy. V pojistných podmínkách jsou pak vymezeny některé pojmy. Podle článku 18, písm. c) se za pracovní stroj považují zejména vysokozdvižné a motorové nízkozdvižné a plošinové vozíky, jeřáby, bagry, traktory, kombajny a jiná podobná zařízení. Podle článku 19.1 odst. 1 pojistných podmínek je pojištění sjednáno pro případ vzniku povinnosti pojištěného nahradit škodu. Podle odstavce 2 téhož článku se pojištění vztahuje na povinnost k náhradě škody vzniklé následkem porušení povinnosti stanovené zákonem a na povinnost nahradit škodu při porušení povinnosti ze smlouvy, pokud tato smluvní povinnost nepřesahuje rozsah povinnosti stanovené zákonem. Podle odstavce 3 téhož článku je pojištění sjednáno pro případ povinnosti žalobce: a) jako zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle ustanovení § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Podle odstavce 5 téhož článku se pojištění nevztahuje na jiné případy povinnosti nahradit újmu, než vymezené v odst. 1 až 4 podmínek, pokud nebylo ujednáno jinak. Podle článku 19.2 odst. 1, písm. b) pojistných podmínek má žalobce jako pojištěný právo, aby za něj žalovaná jako jeho pojistitel uhradila škodu na hmotné movité nebo nemovité věci. V článku 19.5 pojistných podmínek jsou vymezeny výluky z pojištění. Podle odstavce 1, písm. e) tohoto článku se pojištění nevztahuje na povinnost nahradit škodu nebo jinou újmu vzniklou v souvislosti s vlastnictvím, držením, provozem nebo užíváním všech dopravních prostředků a pracovních strojů, vyjma dopravních prostředků poháněných lidskou silou a vyjma škod uvedených ve volitelném připojištění Řidiči a Pracovní stroje, jsou-li sjednána; anebo podle odstavce 1, písm. r) tohoto článku způsobenou zanedbáním předepsané obsluhy a údržby nebo nedodržením technologického postupu. V pojistných podmínek není vymezen pojem „předepsaná obsluha“. Podle článku 20 pojistných podmínek bylo možné sjednat nad rámec základního rozsahu pojištění volitelná připojištění, a to podle článku 1, písm. a) připojištění „Řidiči“, podle něhož, je-li sjednáno, se pojištění vztahuje i na povinnost zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli držením, používáním nebo provozem motorových vozidel nebo přívěsů svěřených zaměstnanci zaměstnavatelem k plnění pracovních úkolů, s přidělenou registrační značkou podle zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích nebo obdobného zahraničního právního předpisu; pojištění se však vztahuje výlučně na povinnost nahradit škodu způsobenou na tomto motorovém vozidle nebo přívěsu, a dále podle článku 1, písm. b) připojištění „Pracovní stroje“, podle něhož, je-li sjednáno, se pojištění vztahuje i na povinnost zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli držením, používáním nebo provozem pracovního stroje, vyjma škod způsobených provozem vozidla ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a provozem pracovního stroje na pozemních komunikacích, kolejích a jiných drahách.

7. Z faktury , Anonymizováno, ze dne 25.10.2023 soud zjistil, že jí společnost , právnická osoba, . vyúčtovala zaměstnavateli žalobce opravu stroje, a to výměnu panelu, na částku 67 302,96 Kč bez DPH, tj. 81 436,58 Kč včetně DPH. Podle vyjádření ze dne 15. 4. 2024 pak uvedená společnost provedla kontrolu stroje, a zjistila, že byla spálena pojistka napájení hlavní řídicí jednotky a dále poškozen displejový modul, a opravu nelze provést. Daná společnost stanovila cenu displejového modulu na částku 66 802 Kč a DPH a cenu řídící jednotky na 69 760 Kč a DPH, tedy celkem na částku 136 562 Kč a DPH.

8. Žalovaná dopisem ze dne 27. 5. 2024 k nahlášené škodě sdělila žalobci, že se na jeho případ vztahuje výluka, neboť byla zanedbána předepsaná obsluha vozidla, a odkázala na článek 19.5., odstavec 1, písm. r) pojistných podmínek.

9. Zaměstnavatel žalobce dopisem ze dne 5. 6. 2024 sdělil, žalované, že nesouhlasí s jejím odmítnutím plnění, a uvedl že výrobce bagru povoluje nastartovat bagr z náhradního zdroje, a nejedná se o nic neobvyklého.

10. Žalovaná dopisem ze dne 21. 6. 2024 blíže rozvedla, co se podle ní rozumí pojmem „zanedbání předepsané obsluhy“ a setrvala na svém stanovisku, že žalobce nemá nárok na pojistné plnění.

11. Zaměstnavatel žalobce dopisem z 9. 7. 2024 sdělil žalované, že žalobce je jejím dlouhodobým zaměstnancem, který používal startovací kabely již mnohokrát. Společnost , právnická osoba, . navrhovala smírné řešení. Žalovaná v dopise ze dne 29. 7. 2024 setrvala na svém zamítavém stanovisku.

12. Žalobce poté podle potvrzení ze dne 20. 12. 2024 uhradil svému zaměstnavateli za škodu způsobenou na bagru dne , datum, částku 137 602 Kč.

13. Žalobce dopisem ze dne 14. 1. 2025 vyzval žalovanou předžalobní upomínkou k zaplacení částky ve výši 81.436,58 Kč včetně příslušenství a náhrady nákladů právního zastoupení. Žalovaná dopisem ze dne 17. 1. 2025 opětovně plnění žalobci odmítla.

14. Fakturou č. , hodnota, ze dne 6. 5. 2024 společnost , právnická osoba, . sídlem , adresa, IČO , IČO, , vyúčtovala zaměstnavateli žalobce za opravu řídicí jednotky částku 1 100 EUR.

15. Předžalobní upomínkou ze dne 4. 6. 2025 pak žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 100 000 Kč s příslušenstvím včetně nákladů řízení. Žalovaná opětovně odmítla nárok žalobce dopisem ze dne 17. 6. 2025.

16. Soud zamítl návrh na provedení veškerých dalších důkazů, neboť je s ohledem na svá skutková zjištění učiněná z provedených důkazů, považoval za nadbytečné.

17. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), podle jehož § 419 o.z. platí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.Podle § 433 odst. 1 o.z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

18. Podle § 553 odst. 1 o.z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem.Podle § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.Podle § 558 odst. 1 o.z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.

19. Podle §1751 odst. 1 o.z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

20. Podle § 1798 odst. 1 o.z. ustanovení o smlouvách uzavíraných adhezním způsobem platí pro každou smlouvu, jejíž základní podmínky byly určeny jednou ze smluvních stran nebo podle jejích pokynů, aniž slabší strana měla skutečnou příležitost obsah těchto základních podmínek ovlivnit. Podle odstavce 2 téhož ustanovení použije-li se k uzavření smlouvy se slabší stranou smluvní formulář užívaný v obchodním styku nebo jiný podobný prostředek, má se za to, že smlouva byla uzavřena adhezním způsobem.Podle § 1799 o.z. doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam doložky musela znát.Podle § 1800 odst. 1 o.z. obsahuje-li smlouva uzavřená adhezním způsobem doložku, kterou lze přečíst jen se zvláštními obtížemi, nebo doložku, která je pro osobu průměrného rozumu nesrozumitelná, je tato doložka platná, nepůsobí-li slabší straně újmu nebo prokáže-li druhá strana, že slabší straně byl význam doložky dostatečně vysvětlen.

21. Podle § 1810 o.z. ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen „spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.Podle § 1812 odst. 1 o.z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.Podle § 1813 odst. 1 o.z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 1815 o.z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

22. Podle § 2758 odst. 1 o.z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.Podle § 2774 odst. 1 o.z. pojistné podmínky vymezí zpravidla podrobnosti o vzniku, trvání a zániku pojištění, pojistnou událost, výluky z pojištění a způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. podle odstavce 2 téhož ustanovení odkazuje-li smlouva na pojistné podmínky, seznámí s nimi pojistitel pojistníka ještě před uzavřením smlouvy; to neplatí, uzavírá-li se smlouva formou obchodu na dálku. Ustanovení § 1845 platí obdobně.Podle § 2796 odst. 1 o.z. nastane-li událost, se kterou ten, kdo se pokládá za oprávněnou osobu, spojuje požadavek na pojistné plnění, oznámí to pojistiteli bez zbytečného odkladu, podá mu pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků takové události, o právech třetích osob a o jakémkoliv vícenásobném pojištění; současně předloží pojistiteli potřebné doklady a postupuje způsobem ujednaným ve smlouvě. Není-li současně pojistníkem nebo pojištěným, mají tyto povinnosti i pojistník a pojištěný.Podle § 2861 odst. 1 o.z. z pojištění odpovědnosti má pojištěný právo, aby za něho pojistitel v případě pojistné události nahradil poškozenému škodu, popřípadě i jinou újmu, v rozsahu a ve výši určené zákonem nebo smlouvou, vznikla-li povinnost k náhradě pojištěnému. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poškozenému vzniká právo na plnění proti pojistiteli, jen bylo-li to ujednáno, anebo stanoví-li tak jiný zákon.

23. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů ve smyslu § 132 o.s.ř., soud zjistil následující skutkový stav. Účastníci uzavřeli dne 8. 9. 2015 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti žalobce při výkonu jeho zaměstnání. Smlouva byla uzavřena s účinností od 9. 9. 2015 na dobu neurčitou s limitem pojistného plnění ve výši 100 000 Kč, a připojištěním „řidič“ s limitem 80 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce namítal, že neměl při uzavření pojistné smlouvy k dispozici pojistné podmínky, a nevyslovil s nimi souhlas, a tedy že doložka odkazující na tyto pojistné podmínky je neplatná, zabýval se soud nejprve otázkou platnosti smlouvy.

24. Pojmovým znakem pojistné smlouvy je ujednání o právech a povinnostech účastníků smlouvy, tedy vymezení, za jakých okolností bude ze smlouvy plněno. V případě žalované jako pojistitele by měla smlouva vymezit, za jakých podmínek vzniká žalované povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění. Ve smlouvě v tomto smyslu nic konkrétního sjednáno nebylo. Nedílnou součástí však podle smlouvy byly pojistné podmínky, které tyto otázky řeší v jejich článcích 18 až 20. Pokud žalobce namítal, že s těmito pojistnými podmínkami nebyl seznámen, a v řízení by tato skutečnost byla prokázána, byla by pojistná smlouva neplatná. Ve smlouvě by totiž chyběly podstatné náležitosti dle § 2758 odst. 1 o.z. s ohledem na to, že předmětné pojistné podmínky jsou neoddělitelným ujednáním pojistné smlouvy od jejího ostatního obsahu. V takovém případě by však žalobce neměl nárok na pojistné plnění a soudu by nezbylo než žalobu zamítnout.

25. Z provedeného dokazování však jednoznačně vyplynulo, že žalobce byl s obsahem pojistných podmínek seznámen. Tuto skutečnost nejenže výslovně potvrdil svým podpisem na pojistné smlouvě, ale rovněž stvrdil, že tyto podmínky před uzavřením smlouvy obdržel, porozuměl jim a vyslovil s nimi souhlas. Tímto jednáním naplnil zákonné předpoklady pro platné přijetí smluvních podmínek ve smyslu § 1751 odst. 1 o.z. Dále bylo prokázáno, že žalobce měl možnost se s obsahem pojistných podmínek seznámit před samotným uzavřením smlouvy, což je klíčové z hlediska transparentnosti a informovaného souhlasu. Navíc, jak plyne z bodu 4. odůvodnění rozsudku, žalobce sám potvrdil, že sjednávané pojištění odpovídalo jeho požadavkům a pojistnému zájmu. Žalovaná mu zároveň poskytla veškeré potřebné informace a zodpověděla všechny jeho dotazy. Soud proto vyhodnotil obranu žalobce, že s podmínkami seznámen nebyl, jako účelovou. Taková obrana je v rozporu s jeho vlastním jednáním a projevy vůle, které vyšly byly v řízení najevo, neboť žalobce u žalované uplatnil nárok na pojistné plnění.

26. Z článku 19.3 pojistných podmínek vyplývá, že žalobce je oprávněn požadovat po žalované, aby za něj nahradila škodu, kterou způsobil svému zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním podle ustanovení § 250 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. V daném případě je tedy předmětem pojištění žalobce náhrady škody pro případ, že žalobce způsobí svému zaměstnavateli škodu při výkonu jeho pracovních povinností. Žalobce tak při uzavírání smlouvy nejednal jako podnikatel ani jako osoba vykonávající samostatné povolání, nýbrž jako zaměstnanec, který si sjednal pojištění pro případ své odpovědnosti vůči zaměstnavateli. Takové jednání je mimo rámec podnikání i výkonu povolání, a tedy naplňuje definici spotřebitele. Z tohoto důvodu je možné konstatovat, že žalobce je v posuzovaném případě spotřebitelem ve smyslu § 419 o.z.

27. V řízení bylo dále prokázáno, že dne , datum, došlo ke škodní události, při které žalobce při nouzovém startování bagru z náhradního zdroje připojil z nepozornosti kabely obráceně, čímž poškodil hlavní řídící jednotku bagru. Následně byla tato pojistná událost nahlášena žalované jako jeho pojistiteli dne , datum, . Žalovaná však odmítla poskytnout žalobci pojistné plnění s odkazem na výluku uvedenou v článku 19.5. pojistných podmínek, který upravuje výluky z pojištění. Tento článek v odstavci 1, písm. r) stanoví, že se pojištění nevztahuje na škodu způsobenou zanedbáním předepsané obsluhy a údržby nebo nedodržením technologického postupu. V žádném ustanovení pojistné smlouvy ani těchto pojistných podmínek však není definováno, co se rozumí daným pojmem, tedy předepsanou obsluhou a údržbou nebo nedodržení technologického postupu. Takto formulované ujednání je však podle názoru soudu neplatné pro svou neurčitost a nesrozumitelnost.

28. Podle § 553 odst. 1 o.z. musí být právní jednání učiněno určitě a srozumitelně. Uvedený pojem není ve smlouvě nikde blíže vymezen, není zřejmé, na jaké konkrétní předpisy, normy či dokumenty odkazuje, a žalobce tedy nemůže předvídat, jaké povinnosti jsou na něj v této souvislosti kladeny a jaké následky při jejich nedodržení nastanou. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že žalobce v daném smluvním vztahu vystupuje jako spotřebitel, je třeba na posuzovanou věc aplikovat ust. § 1813 o.z, z něhož vyplývá, že smluvní podmínky musí být jasné spotřebiteli, srozumitelné a nesmějí vytvářet významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele. V pojistných podmínkách neurčité vymezení pojmu „předepsaná obsluha a údržba nebo technologický postup“ dává žalované možnost libovolného a jednostranného výkladu. Soud proto k tomuto ujednání nepřihlížel podle § 1815 o.z.

29. I přes výše uvedené však soud dospěl k závěru, že nárok žalobce není důvodný. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že nedílnou součástí pojistné smlouvy jsou i všeobecné pojistné podmínky, je třeba z nich při posouzení nároku žalobce vycházet. Jak vyplývá z článku 19.1 odst. 2 a 3, písm. a) pojistných podmínek vztahuje se pojištění na povinnost žalobce k náhradě škody vzniklé následkem porušení jeho povinností jako zaměstnance nahradit škodu způsobenou zaměstnavateli zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, a to i na movité věci (viz článek 19.2 odst. 1, písm. b) pojistných podmínek). Pojistné podmínky však současně v článku 19.5 zcela konkrétním způsobem vymezují případy, kdy žalované povinnost plnit nevzniká. Podle článku 19.5. odstavce 1, písm. e) pojistných podmínek se pojištění nevztahuje na povinnost žalobce nahradit škodu nebo jinou újmu vzniklou v souvislosti s vlastnictvím, držením, provozem nebo užíváním všech dopravních prostředků a pracovních strojů s výjimkou případů, kdy by si žalobce sjednal tzv. volitelné připojištění označené jako „Řidiči“ nebo „Pracovní stroje“. Článek 18, písm. c) pak konkrétně definuje pojem pracovní stroj, a zařazuje mezi ně mimo jiné i bagr. Článek 20 pojistných podmínek v článku 1, písm. a) připojištění konkrétně vymezuje pojem „Řidiči“, a uvádí, na jaké případy se dané pojištění vztahuje. V řízení bylo prokázáno, že žalobce měl sjednané pouze toto připojištění. Podle něj by žalobci vznikl nárok na pojistné plnění v případě, že by svému zaměstnavateli způsobil škodu v souvislosti držením, používáním nebo provozem motorových vozidel, které mu byly jeho zaměstnavatelem svěřeny k plnění pracovních úkolů, a mají přidělenou registrační značkou podle zákona č. 56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Mělo se tak jednat o motorová vozidla provozovaná na pozemních komunikacích, která se běžně účastní silničního provozu. Mezi účastníky však bylo nesporné, že předmětný bagr takovýmto vozidlem nebyl, a proto se na posuzovaný případ dané ustanovení nevztahuje. Naopak v případě, že by žalobce měl sjednané připojištění „Pracovní stroje“, tedy připojištění škody vzniklé v souvislosti s provozem bagru, byl by jeho nárok důvodný. Tato skutečnost však nebyla v řízení prokázána, a žalobce ji ani netvrdil.

30. S ohledem na výše uvedené považoval soud za nadbytečné zabývat se námitkou žalované, že žalobce svému zaměstnavateli hradit škodu v nižší než žalobou uplatněné výši.

31. Ze všech výše uvedených důvodů proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. rozsudku).

32. Výrokem II. rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná měla ve věci plný úspěch a náleží jí proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalované představují paušální náhradu ve smyslu § 151 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaná nebyla v řízení zastoupena advokátem. Soud přiznal žalované paušální náhradu za 4 úkony podle § 1 odst. 3, písm. a), b) a c) vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška“), tj. za 2 písemné podání ve věci samé, přípravu na jednání a účast na jednání, a to vždy ve výši 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky. Celkem tak soud přiznal žalované náhradu nákladů ve výši 1 200 Kč. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř.