60 C 840/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vobrovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného pro zaplacení 6 302,40 Kč s příslušenstvím rozsudkem pro uznání

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 302,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 302,40 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 311,39 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 667 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhá po žalovaném zaplacení částky 6 302,40 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených závazků ze Smlouvy o účtu [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] (viz níže) a žalovaným, na základě které byl žalovanému zřízen účet. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO] („ [anonymizováno]“). Vzhledem k tomu, že na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, vznikla žalovanému povinnost tento nepovolený debetní zůstatek vyrovnat s tím, že ode dne vzniku tohoto nepovoleného debetního zůstatku (až do doby jeho vyrovnání) byl žalovaný povinen hradit [anonymizováno] z částky nepovoleného debetního zůstatku úrok z prodlení ve výši dle Oznámení [anonymizováno] (tj. ve výši zákonné dle občanskoprávních předpisů). Debetní zůstatek přes upomínky učiněné ze strany [anonymizováno] vyrovnán nebyl, a proto převedla [anonymizováno] pohledávku dne [datum] neevidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 6 302,40 Kč.

2. Podle § 153a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“) rozhodne soud rozsudkem pro uznání tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5 o. s. ř.). Jde o takový případ, kdy se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle § 114b odst. 1 o. s. ř. včas nevyjádří a ve stanovené lhůtě soudu ani nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, přičemž byl o takovém následku poučen (§ 153a odst. 3 o. s. ř.). Výzva musí být žalovanému doručena do vlastních rukou (§ 153a odst. 4 o. s. ř.) a nesmí se jednat o věc, v níž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Výzvou podle § 114b odst. 1 o. s. ř. se rozumí usnesení, kterým soud žalovanému ukládá, aby se ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení, ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný žalobou zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, např. označil důkazy k prokázání svých tvrzení.

3. Žalovanému doručil soud žalobu dne [datum] spolu s usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž žalovaného vyzval, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že žalobou uplatněný nárok zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodné skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, aby označil důkazy k prokázání svých tvrzení a pokud se bude jednat o důkazy listinné, aby je k vyjádření připojil. Žalovanému bylo současně dáno poučení, že jestliže se bez vážného důvodu v uvedené lhůtě k žalobě nevyjádří, neuvede rozhodné skutečnosti, na základě nichž nesouhlasí s žalobou, nenavrhne a nepředloží důkazy k prokázání svých tvrzení, a ani soudu ve stanovené lhůtě nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, bude mít soud za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává, a na základě této skutečnosti soud žalobě vyhoví v plném rozsahu rozsudkem pro uznání podle § 114b odst. 5 o. s. ř. ve spojení s § 153a odst. 3 o. s. ř.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ač byl poučen o následcích nevyjádření, přičemž žádný důvod, který by mu v tom bránil, neuvedl.

5. Za dané situace má soud za to, že nárok, který je žalobou uplatňován, tedy částku 6 302,40 Kč s příslušenstvím, žalovaný uznává, přičemž se jedná o věc, v níž lze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Proto bez nařízení jednání rozhodl soud ve věci rozsudkem pro uznání, kterým žalobě zcela vyhověl.

6. Po stránce hmotněprávní soud věc posoudil tak, že spolu žalovaný a výše uvedená předchůdkyně žalobkyně platně uzavřeli smlouvu o účtu ve smyslu ust. § 2662 an. zákona č. 89/2012 Sb. a nárok uplatněný žalobou není v rozporu s žádnou kogentní občanskoprávní normou.

7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 3 667 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 302,40 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 500 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 700 Kč ve výši 567 Kč.