Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

63 C 14/2023

č. j. 63 C 14/2023-66

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-07-27 · VYHOVENI,ZAMITNUTI

Citované zákony (20)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro: za nepřiměřenou délku řízení

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím.Žalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že Žalobkyně byla účastníkem řízení o kontrole a na to navazujícího správního řízení vedeného Magistrátem hl. m. Prahy, Odbor dopravních agend („Magistrát“), pod sp.zn. , Anonymizováno, ODA-, jméno FO, . Dne , datum, byla zahájena kontrola dle § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů („k. ř.“), a to kontrolní jízdou provedenou žalobkyní. Dne , datum, byl žalobkyni doručen protokol o kontrole a následně dne , datum, byl tento protokol doručen řádně jejímu právnímu zástupci. Žalobkyně podala dne , datum, námitky do protokolu o kontrole. Dne , datum, bylo žalobkyni doručeno sdělení Magistrátu, že námitky proti kontrolnímu zjištění se předávají k vyřízení v navazujícím správním řízení o správním deliktu. Toto žalobkyně uvádí v souvislosti s tvrzením, že řízení o kontrole je součástí správního řízení o přestupku, neboť se jedná o dvě řízení, která jsou těsně propojena, kdy řízení o přestupku by nemohlo bez kontrolního řízení proběhnout.

3. Dne , datum, zahájil správní orgán přestupkové řízení. Správní orgán dne , datum, vypracoval rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , kterým uznal žalobkyni vinnou z přestupku dle § 35 odst. 2 písm. w) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů („zákon o silniční dopravě“), když žadatelka jako dopravce provozovala taxislužbu vozidlem, které nebylo evidováno v evidenci vozidel taxislužby, a dále z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. g) téhož předpisu, když žadatelka nezajistila, aby byl ve vozidle doklad o oprávnění k podnikání. Za to uložil žalobkyni pokutu ve výši , částka, .

4. Žalobkyně se dne , datum, odvolala do rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, . Dne , datum, bylo odvolání žalobkyně předloženo odvolacímu orgánu. Ministerstvo dopravy ČR jako odvolací orgán rozhodlo svým rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, jméno FO, /3, kterým potvrdilo v meritu věci napadené rozhodnutí.

5. Žalobkyně zahájila řízení o soudním přezkumu správního rozhodnutí, které probíhalo u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, . Městský soud v Praze rozhodl svým rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

6. Kontrolní řízení a řízení o přestupku trvalo více jak 4,25 roku. Právní hodnocení žalované, že kontrolní řízení není součástí délky správního řízení pro účely posuzování nepřiměřené délky řízení, je nesprávné. Dané řízení bylo zatíženo extrémními průtahy, a to především v odvolacím řízení a v řízení o soudním přezkumu správního rozhodnutí. Nepřiměřenou délkou řízení byla zasažena práva žalobkyně na spravedlivý proces a byla jí tak způsobena újma v její intimní sféře, kterou požaduje odškodnit. Výsledek řízení, tedy odsouzení žalobkyně za správní (přestupkový) delikt, není z hlediska nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů („z. o. š.“), vůbec podstatný. Závěr žalované, že řízení nemohlo mít pro žalobkyni význam, je zcela mylný a založený na fabulaci a nepochopení práva na spravedlivý proces.

7. Žalobkyně uplatnila dne , datum, písemně u žalované nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši , částka, . Žalobkyni bylo dne , datum, doručeno stanovisko, ve kterém žalovaná konstatuje porušení práva na spravedlivý proces a omlouvá se za porušení tohoto práva. Tato kompenzace je nedostatečná. Žalobkyně považuje prodlení žalované k , datum, , tedy již po uplynutí 2 měsíců, a to z důvodu, že lhůta pro předběžné projednání nároku v rozsahu 6ti měsíců neodpovídá úrovni společnosti/techniky atd.

8. Žalobkyně dále v podání ze dne , datum, , tj. před prvním jednáním ve věci dne , datum, , vznesla námitku podjatosti soudce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Důvodem pro ni je chování soudce v řízení jím vedeném u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a následná zjevná šikana v řízeních vedených tímto soudcem pod sp. zn. , spisová značka, a sp. zn. , spisová značka, a také pod sp. zn. , spisová značka, , kdy všechna řízení jsou typově stejná a v těchto řízeních uplatňuje poškozený své právo na náhradu škody podle z. o. š. za nepřiměřenou délku řízení vůči České republice, za níž jedná Ministerstvo dopravy.Vyjádření žalované9. Žalovaná k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Žalobkyně předběžně uplatnila nárok u žalované dne , datum, . Žalovaná svým vyjádřením k žádosti ze dne , datum, poskytla žalobkyni zadostiučinění formou konstatování porušení práva a omluvu.

10. Žalovaná dále shrnula průběh předmětného řízení a uvedla k němu, že výkon kontroly dle k. ř. není správním řízením. Období od provedení kontroly do zahájení správního řízení dne , datum, tak nelze do celkové délky řízení zahrnovat. Celková délka řízení tedy byla 4 roky, 1 měsíc a 7 dnů, tj. od , datum, do , datum, .

11. V případě žalobkyně byla věc řešena jak Magistrátem, tak následně Ministerstvem dopravy, , právnická osoba, , jako odvolacím orgánem a rovněž Městským soudem v Praze. Je tedy zřejmé, že zapojení několika orgánů veřejné moci do řešení předmětného případu ovlivnilo celkovou délku řízení.

12. Žalobkyně v rámci správního řízení činila jednotlivé úkony v poskytnutých a zákonných lhůtách.

13. V průběhu správního řízení nebyla zejména ze strany Ministerstva dopravy, , právnická osoba, , dodržena lhůta dle § 71 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, pro vydání rozhodnutí. Poté více jak 2 roky probíhalo řízení před Městským soudem v Praze.

14. Na základě výše uvedených skutečností dospěla žalovaná k závěru, že celková délka řízení odpovídající délce 4 roky, 1 měsíc a 7 dnů, tj. od , datum, do , datum, ., je nepřiměřená.

15. Žalobkyni ovšem žádná újma, která by měla být odškodněna v penězích, v souvislosti s délkou předmětného řízení nevznikla a není tedy dále co odškodňovat. Žalobkyně byla pravomocně uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) a přestupku podle § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě. Po celou dobu, kdy bylo řízení vedeno, si musela žalobkyně být s ohledem na charakter svého jednání, které bylo v předmětném řízení projednáváno, vědoma, že přestupky, jež jí byly kladeny za vinu, spáchala a uložení sankce je tedy po právu. Žalobkyně totiž zejména nesplnila základní podmínku provozování taxislužby stanovenou v § 21 odst. 1 písm. a) zákona o silniční dopravě. Žalobkyně tedy nezajistila, aby vozidlo, jímž byla přeprava poskytnuta, bylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby. Žalobkyně dále nezajistila, aby se ve vozidle nacházel doklad o oprávnění k podnikání. Žalobkyně tak nerespektovala zcela jasné základní podmínky provozování taxislužby a její obrana v proběhlém správním řízení byla pouze účelová.

16. Žalobkyně dále žádným způsobem „neurgovala“ orgány veřejné moci, aby její záležitost byla vyřízena v co nejkratší době, za celou dobu trvání řízení se žádným způsobem nedotazovala na jeho průběh či výsledek, neuplatnila opatření proti nečinnosti apod.

17. Nelze přehlédnout, že žalobkyně byla od počátku řízení zastoupena advokátem, který zastupoval stovky dalších přestupců spjatých s činností společnosti Uber a řízení se sama aktivně neúčastnila, neuváděla žádné individuální podrobnosti ke skutkovému stavu svého případu. V řízení byla činěna prakticky pouze šablonovitá podání ze strany právního zástupce žalobkyně, která využíval v celé řadě skutkově totožných případů.

18. Obrana žalobkyně v přestupkovém řízení a v navazujícím soudním řízení byla předem zjevně bezúspěšná a nemohla u žalobkyně přivodit očekávání pro ni pozitivního výsledku řízení. Otázka zákonnosti použití přizvaných osob při kontrolních jízdách byla judikatorně vyřešena Nejvyšším správním soudem již v roce 2005 (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, ). Rovněž argumentace žalobkyně, že věc by případně měla být posouzena optikou smluvní přepravy dle § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě, byla od počátku lichá. I v takovém případě by totiž musela být doprava provedena vozidlem evidovaným v evidenci vozidel taxislužby či vozidlem zákazníka. Vzhledem k zásadním nedostatkům kontraktačního procesu by si nemohla odborně právně zastoupená žalobkyně ani myslet, že taxislužbu provozuje na základě smlouvy vyhovující požadavkům § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě.

19. Žalobkyně jako držitel živnostenského oprávnění-koncese na silniční motorovou dopravu osobní provozovanou vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče sama nejlépe musela vědět, co je podstatou jí poskytované služby a nemohla legitimně dospět k závěru, že se nejedná o taxislužbu.

20. Řízení mělo pro žalobkyni nulový význam proto, že uloženou sankci nehradila žalobkyně ze svých prostředků, nýbrž z prostředků poskytnutých společností Uber B. V. v rámci podpory přislíbené dopravcům. Uložená pokuta a náklady řízení ve výši , částka, (po započtení zaplacené kauce ve výši , částka, ) byly dne , datum, hrazeny pod VS , var. symbol, z účtu právního zástupce žalobkyně , tituly před jménem, , jméno FO, č. , č. účtu, vedeného u UniCredit Bank (stejně jako v dalších stovkách případů přestupců využívajících aplikace Uber) na účet hl. m. Prahy č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, . , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, 20 mil. Kč. Úschovní účet advokáta může být v jednu dobu použit toliko pro jednoho klienta, resp. finanční prostředky složené do jednotlivé úschovy musí být složeny na bankovním účtu odděleně od jiných prostředků. Některé pokuty různých přestupců přitom byly z tohoto jednoho účtu hrazeny v tentýž den. Je proto značně nepravděpodobné, resp. nemožné, aby na účet advokátní úschovy skládali finanční prostředky jednotliví přestupci za účelem úhrady jim uložených sankcí.

21. Výše uvedené skutečnosti tak vyvracejí možnost vzniku jakékoli nemajetkové újmy na straně žalobkyně, která by měla být odškodněna v penězích.Skutkový stav22. Ze spisové dokumentace Magistrátu hlavního města Prahy sp. zn. , Anonymizováno, -, jméno FO, soud zjistil:Dne , datum, byla provedena Magistrátem kontrola přepravy dle § 12 k. ř. Během ní bylo zjištěno, že zákon byl porušen tím, že žalobkyně jako dopravce provozovala taxislužbu na trase z , adresa, , do , adresa, , vozidlem , jméno FO, , RZ: , SPZ, , které nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, a dále nezajistila, aby ve vozidle taxislužby RZ: , SPZ, byl při poskytování uvedené přepravy doklad o oprávnění k podnikání.Řidiči vozidla , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , , adresa, , právnická osoba, , bylo na místě uloženo složit kauci ve výši , částka, a zabráněno v jízdě použitím technického prostředku k zabránění odjezdu vozidla.Dne , datum, právní zástupce žalobkyně a řidiče , jméno FO, doručil Magistrátu plné moci pro zastupování žalobkyně a řidiče , jméno FO, v případném správním řízení.Dne , datum, byla kauce uhrazena hotovostním vkladem na bankovní účet Magistrátu.Dne , datum, byla Magistrátem žalobkyni doručena písemnost ze dne , datum, , č. j. MHMP 556249/2018, označená jako seznámení s protokolem o kontrole taxislužby, spolu s protokolem č. T/20180409/1/Ht.Dne , datum, byla Magistrátu doručena žádost právního zástupce žalobkyně, aby kontrolní protokol byl doručen k jeho rukám.Dne , datum, byly Magistrátu doručeny námitky žalobkyně do protokolu o kontrole.Dne , datum, bylo žalobkyni doručeno sdělení Magistrátu, že námitky proti kontrolnímu zjištění se předávají k vyřízení v navazujícím správním řízení o správním deliktu.Dne , datum, vypracoval Magistrát oznámení o zahájení přestupkového řízení, které bylo žalobkyni doručeno dne , datum, . Tímto dnem tak došlo k zahájení správního řízení.Dne , datum, bylo žalobkyni doručeno oznámení o ukončení dokazování s poučením, že má možnost vyjádřit se k podkladům pro vydání rozhodnutí.Dne , datum, bylo Magistrátu doručeno vyjádření žalobkyně před vydáním rozhodnutí.Dne , datum, Magistrát vypracoval rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , kterým uznal žalobkyni vinnou z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. w) zákona o silniční dopravě, když žalobkyně jako dopravce provozovala taxislužbu vozidlem, které nebylo evidováno v evidenci vozidel taxislužby, a dále z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě, když žalobkyně nezajistila, aby byl ve vozidle doklad o oprávnění k podnikání, za což uložil žalobkyni pokutu ve výši , částka, , kdy kauce ve výši , částka, bude použita na úhradu pokuty, zbylou část pokuty ve výši , částka, a povinnost zaplatit náklady řízení ve výši , částka, uložil žalobkyni zaplatit do 15 dnů od právní moci rozhodnutí. Rozhodnutí bylo žalobkyni doručeno dne , datum, .Dne , datum, bylo Magistrátu doručeno odvolání žalobkyně proti výše uvedenému rozhodnutí.Dne , datum, bylo odvolání žalobkyně spolu se spisovou dokumentací postoupeno Ministerstvu dopravy, , právnická osoba, , jako orgánu odvolacímu.

23. Ze spisové dokumentace Ministerstva dopravy, , právnická osoba, , sp. zn. , Anonymizováno, -, jméno FO, , soud zjistil, že dne , datum, vypracovalo Ministerstvo dopravy, , právnická osoba, , rozhodnutí č. j. 86/2019-190-, jméno FO, /3, kterým prodloužilo lhůtu k placení pokuty a nákladů řízení na 30 dnů a ve zbytku napadené rozhodnutí Magistrátu potvrdilo. Rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

24. Ze spisové dokumentace Městského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, soud zjistil:Dne , datum, podala žalobkyně proti rozhodnutí uvedenému v bodě 23 odůvodnění tohoto rozsudku správní žalobu. Řízení o správní žalobě probíhalo u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , spisová značka, .Dne , datum, vydal Městský soud v Praze rozsudek č. j. , spisová značka, , kterým žalobu zamítl. Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, .

25. Soud dále vzal za svá skutková zjištění dle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“), tato shodná tvrzení účastníků:Žalobkyně předběžně uplatnila žalovaný nárok u žalované dne , datum, .Žalovaná svým vyjádřením k žádosti ze dne , datum, , které bylo žalobkyni doručeno dne , datum, , poskytla žalobkyni zadostiučinění formou konstatování porušení práva a omluvu.Uvedené skutečnosti ostatně vyplývají z uplatnění nároku na náhradu škody – odškodnění za nepřiměřenou délku řízení ze dne , datum, vč. detailu odeslané datové zprávy ID 1064006817 a vyjádření Ministerstva dopravy k žádosti o odškodnění ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , sp. zn. , Anonymizováno, , vč. doručenky datové zprávy ID , Anonymizováno, , jež byly provedeny k důkazu.

26. Ze sdělení Magistrátu hl. m. Prahy k žádosti č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, a přiloženého výběru položek bankovních výpisů ze dne , datum, soud zjistil, že účtárna Magistrátu hl. m. Prahy evidovala v období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, plateb provedených právním zástupcem žalobkyně, a to výhradně z účtu č. , č. účtu, , a plateb na posledně uvedený účet. Mezi nimi figuruje i platba ve výši , částka, týkající se žalobkyně, jak je popsána žalovanou (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozsudku). Ve stejný den, tj. , datum, , přitom z daného účtu byly realizovány ještě 4 další platby týkající se zjevně jiných subjektů a řízení (viz označení plateb „, jméno FO, , , Anonymizováno, -, jméno FO, /3“, „, jméno FO, , , Anonymizováno, -, jméno FO, /3“, „, jméno FO, , , právnická osoba, - , Anonymizováno, -, jméno FO, /3“, „, jméno FO, , , Anonymizováno, -, jméno FO, /3“).Dále na daném seznamu figuruje i celá řada příchozích plateb realizovaných během jediného dne s popisem odkazujícím na různé subjekty. Jako příklad lze uvést následující položky: , datum, : 5 příchozích plateb s popisem „, jméno FO, , , jméno FO, , Anonymizováno, -, jméno FO, “, „, jméno FO, , , jméno FO, , Anonymizováno, -, jméno FO, “, „, jméno FO, , , Anonymizováno, -, jméno FO, “, „, jméno FO, , , jméno FO, , Anonymizováno, , jméno FO, “, „, jméno FO, , , jméno FO, , Anonymizováno, -, jméno FO, “ , datum, : 13 příchozích plateb s popisem „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, právnická osoba, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, právnická osoba, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“ , datum, : 16 příchozích plateb s popisem „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, právnická osoba, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, Anonymizováno, , jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“, „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“Na daném seznamu rovněž figuruje i následující položka: , datum, : příchozí platba ve výši , částka, s popisem „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“27. Z protokolu o jednání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka ev. č. ČAK , Anonymizováno, , vystupující jakožto substitut právního zástupce žalobkyně, výslovně označila účty použité ve věci , jméno FO, za úschovné účty.

28. Z odpovědi , právnická osoba, . na žádost o součinnost ze dne , datum, soud zjistil, že posledně uvedená banka označila jí vedený účet č. , č. účtu, za účet úschovy advokáta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . Pro úplnost soud uvádí, že se v případě uvedeného důkazního prostředku zabýval též jeho zákonností, a to z hlediska zachování advokátního tajemství. Předmětná odpověď banky neobsahuje žádné údaje týkající se kteréhokoli byť jen potenciálního klienta , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . Jejím obsahem je de facto prosté sdělení, že předmětný účet je úschovným účtem posledně uvedeného. Za daných okolností dospěl soud k závěru, že daný důkazní prostředek neporušuje advokátní tajemství, a byl tedy obstarán v souladu se zákonem.

29. Z údajů o nárůstu agendy na Magistrátu hlavního města Prahy související s činností společnosti Uber v ČR ze dne , datum, , č. j. MHMP 907288/2021, sp. zn. S-MHMP 907288/2021, soud zjistil údaje o proměnách počtu kontrol a zjištěných porušení právních předpisů před a po vstupu společnosti Uber do ČR:Tab. 1 – kontroly před vstupem společnosti Uber do ČRObdobíPočet kontrolPočet porušení právních předpisů, datum, – , datum45554, datum, – , datum26772, datum, – , datum3731011. 1 2013 – , datum426121, datum, – , datum446156, datum, – , datum1967504Tab. 2 – kontroly po vstupu společnosti Uber do ČRObdobíPočet kontrolPočet porušení právních předpisů, datum, – , datum14144, datum, – , datum447311, datum, – , datum4133201. 1 2017 – , datum537483, datum, – , datum395326, datum, – , datum341245, datum, – , datum166100, datum, – 31. 12 202024401829Lze tak shrnout, že při relativně konstantním počtu kontrol (snížení až v covidovém roce 2020) došlo po vstupu společnosti Uber do ČR k zásadnímu skokovému nárůstu (cca dvojnásobnému) počtu zjištěných porušení právních předpisů, jimiž se Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy, musel zabývat.

30. Ze stanoviska Ministerstva dopravy k nárůstu agendy správních orgánů v souvislosti s činností společnosti Uber ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, soud zjistil, že uvedený nárůst agendy Magistrátu hlavního města Prahy se následně promítl i do nápadu Ministerstva dopravy jakožto odvolacího správního orgánu. Mezi lety 2017 – 2019 byl nárůst celkového nápadu odvolání zhruba o 50 – 100 %, následně došlo opět k poklesu z důvodu pandemické situace a neprovádění kontrol dopravním úřadem.

31. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.Relevantní právní úprava32. Podle § 5 z. o. š. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

33. Dle § 13 z. o. š. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

34. Dle § 31a z. o. š. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

35. Dle § 15 z. o. š. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

36. Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.Právní hodnocení37. V prvé řadě bylo třeba se vypořádat s otázkou, zda na předmětné řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, resp. jím zakotvené právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Judikatura dovodila, že pojem „trestní obvinění“ ve smyslu článku 6 Úmluvy, je nutno vztáhnout rovněž na řízení o přestupku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Článek 6 Úmluvy se tak v projednávané věci uplatní.

38. Pokud se jedná o otázku, zda je namístě v režimu z. o. š. pod pojem správní řízení zahrnout i kontrolu, která mu předcházela, je namístě v tomto odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu v daňové oblasti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zejména body 30 až 32 jeho odůvodnění). Ta je postavena na jednotě daňového řízení a daňové kontroly. Soud nevidí důvod, proč by dané závěry Nejvyššího soudu formulované pro kontrolu prováděnou orgány finanční správy neměly být použitelné pro obdobné postupy (co do prostředků a účelu) prováděné jinými správními orgány v rámci jejich působnosti.

39. Lze tak shrnout, že se na předmětné řízení čl. 6 odst. 1 Úmluvy vztahuje. Uplatní se tudíž i § 13 odst. 1 věty třetí z. o. š., a projednávanou věc je proto třeba posuzovat v intencích stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. Cpjn 206/2010. Stejně tak a se uplatní i vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy.

40. K vyvrácení této domněnky směřují zejména tvrzení žalované týkající se úhrady uložených pokut společností UBER B.V. a z toho plynoucí faktická absence významu řízení pro žalobce. Na základě v tomto ohledu provedeného dokazování (viz body 26 až 28 odůvodnění tohoto rozsudku) je skutečně namístě dovozovat existenci kompenzačního mechanizmu fungujícího prostřednictvím úschovného účtu právního zástupce žalobce, který posledně uvedený též „obsluhoval“, tj. z něj vyplácel pokuty udělené jednotlivým klientům. Uvedenou problematikou se již v rámci paralelně probíhajících řízení s obdobným skutkovým základem (věci dalších dopravců Uber) opakovaně zabýval Městský soud v Praze jakožto soud odvolací (viz např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pravidelně přitom v tomto ohledu dospíval k obdobným závěrům. Soud pro ilustraci cituje z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, :„39. Z pohledu kritéria významu namítaného řízení pro žalobce odvolací soud konečně považuje za zcela zásadní nikoliv tu okolnost, že „pokutu neplatil přímo žalobce, ale jeho zástupce“, jak uvedl soud prvního stupně, ale že pokuta byla za žalobce, stejně jako ve dvou stovkách (!) případů jiných přestupců, „zapravena“ společností Uber. To podle odvolacího soudu nelze racionálně hodnotit jinak, než jako cílené jednání zapadající do soudem prvního stupně zjištěné „masivní podpory“ poskytované společností Uber přepravcům zapojeným do jejího obchodního modelu provozování taxislužby.

40. Zdejší odvolací soud k této otázce uvedl již v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaném v obdobné věci, následující: „… je zřejmé, že se žalobce mohl spolehnout na mechanismus, který se podává z interpretace faktu, že advokát, který jej stejně jako stovky dalších řidičů taxislužby v Praze, využívajících platformu UBER, zastupoval v přestupkovém řízení, vypořádá prostřednictvím svého účtu uložené peněžité sankce, tj. že se vedení přestupkového řízení neprojeví v jeho poměrech nejistotou ohledně uložení, resp. výše peněžité sankce, kterou by měl ze svých prostředků správnímu úřadu uhradit. Výsledek přestupkového řízení nebyl pro žalobce významný ani z hlediska případného omezení možnosti dalšího podnikání v oboru silniční dopravy.“41. Citované závěry odvolací soud plně sdílí i v nyní souzené věci. Jakkoliv současně rozumí žalobcově vyhýbavosti ve vztahu k řešení této otázky, rubem této vyhýbavosti je přijetí řešení na podkladě zjištěného skutkového stavu a s pomocí elementární logiky. Odvolací soud nepovažuje za logicky zdůvodnitelný jiný závěr, než že úhrady pokut Uber(em) byly mechanismem nikoliv nahodilým, jímž by Uber „své“ přestupce ve stovkách případů po skončení řízení vždy znovu a znovu mile překvapoval, odklízeje velkoryse jako deus ex machina pro ně z výsledku řízení plynoucí tíživý hmotný důsledek, ale že šlo o dopředu stanovený „benefit“, o němž všichni přepravci Uberu věděli a mohli se na něj spolehnout. Žalobcovu reakci na shora uvedená zjištění o okolnostech týkajících se úhrad pokut, že údajně „nikdy neměl přislíbenu úhradu pokuty třetí osobou“ (viz jeho podání ze dne , datum, ), považuje odvolací soud za krajně nevěrohodnou.“41. S výše uvedeným hodnocením Městského soudu v Praze se zdejší soud plně ztotožňuje. Žalobkyni v tomto ohledu i vyzýval usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, jimiž by v souladu se svou vysvětlovací povinností (k vysvětlovací povinnosti viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ) výše uvedené vyvrátila. Žalobkyně na toto reagovala ve svém podání ze dne , datum, . Nijak přitom nepopřela, že by předmětnou sankci hradil její právní zástupce. Omezila se pouze na konstatování, že tato skutečnost je pro projednávanou věc bez významu (viz zejména bod 17 podání žalobkyně ze dne , datum, ). Dále pak zpochybňovala přípustnost žalovanou v tomto ohledu navržených důkazů.

42. Lze tak shrnout, že žalobkyni v předmětném řízení reálně nehrozil sankční postih, resp. jeho důsledky. Mohla se spolehnout na mechanizmus, který byl nastaven tak, aby plně absorboval/kompenzoval negativní důsledky předmětného řízení pro majetkovou sféru žalobkyně. Ta navíc ani jiné majetkové důsledky předmětného řízení než uloženou pokutu a náhradu nákladů řízení v žalobě neuplatňovala.

43. S ohledem na neveřejnou povahu řízení ani nepřicházely v úvahu jakékoli jiné negativní (např. difamační) důsledky pro žalobkyni. Žalobkyně se předmětného řízení ani nijak přímo neúčastnila, protože po celou dobu jednala prostřednictvím svého právního zástupce, který rovněž proplácel uložené sankce (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozsudku). Soud tak má za to, že za daných okolností řízení ani ve své časové dimenzi nebylo způsobilé přivodit žalobkyni újmu, jejíž kompenzace se domáhá. Žalované se tak podařilo vyvrátit její presumovanou existenci. Již tento závěr plně postačuje k odůvodnění zamítnutí žaloby v plném rozsahu (výrok I. tohoto rozsudku).

44. Pro úplnost soud dodává, že ze zjištěného skutkového stavu je též zřejmé, že se žalobkyně účastnila rozsáhlé koordinované aktivity velkého počtu subjektů směřující ke generování zisku provozováním přepravy osob v rozporu se zákonem. Tato koordinovaná aktiva dosáhla rozměrů, jež citelně zatížily aparát veřejné moci (viz body 29 a 30 odůvodnění tohoto rozsudku), a nepřímo tak přispěly k prodlužování řízení na základě toho jím vedených. Nebyla-li by existence předmětné nemajetkové újmy vyvrácena, bylo by namístě uvedené promítnout v rámci hodnocení kritéria jednání poškozeného dle § 31a odst. 3 písm. c) z. o. š. Přiznání relutární náhrady by za daných okolností bylo v rozporu se zásadou, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění („o. z.“).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze tří úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , příprava na jednání soudu dne , datum, a účast na něm).

46. Pro úplnost je namístě uvést, že soud v projednávané věci k námitce podjatosti uplatněné žalobkyní (viz bod 8 odůvodnění tohoto rozsudku) nepřihlížel dle § 15b odst. 2 o. s. ř., neboť tato byla uplatněna před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta, a soud má za to, že není důvodná. Jak sama žalobkyně připouští, nebyl postup dle § 28 odst. 4 o. s. ř. ohledně plných mocí udělených různými klienty jejímu právnímu zástupci plošný. Již z tohoto je zřejmé, že se netýkal primárně osoby jejího právního zástupce, ale byl uplatňován v průběhu jednotlivých skutkově obdobných řízení, a to časově tak, jak vyplývaly najevo skutečnosti, které tento postup odůvodňovaly. To ostatně musí být právnímu zástupci žalobkyně známo z odůvodnění jednotlivých výzev k předložení plných mocí s úředně ověřeným podpisem (viz též usnesení zdejšího soudu na č. l. 30). Pokud se jedná o žalobkyní zmiňovaný incident na soudním jednání dne , datum, ve věci vedené zdejším soudem pod sp zn. , spisová značka, , i tento svědčí především o benevolenci soudu vůči právnímu zástupci žalobkyně. Nebylo totiž vůči němu přistoupeno k užití žádných pořádkových opatření, a to navzdory skutečnosti, že hrubě narušoval průběh jednání, v němž vystupoval v teplákové soupravě jako veřejnost, byť mu byla jedním z účastníků udělena plná moc k zastupování.

47. Jak sama žalobkyně připouští v námitce podjatosti, byl spouštěčem tohoto chování jejího právního zástupce odlišný právní názor, pokud jde o náležitosti substituční plné moci. V odlišném právním názoru soudu, resp. konkrétního soudce, přitom nelze spatřovat důvod podjatosti, byť by se následně ukázalo, že tento byl nesprávný. Z námitky podjatosti navíc vyplývá, že byl její právní zástupce soudem opakovaně poučován ve smyslu judikatury formulované usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . V něm se mimo jiné uvádí: „Aby oprávnění zmocněnce udělit plnou moc jiné osobě k jednání za zmocnitele bylo řádným způsobem realizováno a posléze i osvědčeno, je nezbytné, aby zmocnění obsažené v procesní plné moci bylo formulováno tak, že zmocněnec zmocňuje advokáta k zastupování jeho zmocnitele a nikoliv jeho samotného (srov. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).“. Soud tedy navíc právnímu zástupci žalobkyně řádně vyložil důvody, které ho vedou k závěru o obsahových nedostatcích jím udělované substituční plné moci.

48. Nelze přijmout právní názor žalobkyně, že by výše uvedená judikatura dopadala toliko na případ tzv. obecného zmocněnce dle § 27 o. s. ř. Ten ostatně ani substituční zmocnění udělit nemůže (§ 27 odst. 1 in fine o. s. ř.). Daný judikát proto na něj z podstaty věci nedopadá a žalobkyně se mýlí, pokud jeho význam vztahuje právě a pouze k tomuto institutu. Uvedená judikatura je naopak formulována zcela obecně, pokud jde o osobu (sekundárního) zmocnitele. Je tak zřejmé, že se týká všech případů substitučního zmocnění, ať už jsou založeny zvláštní právní mornou (např. § 25 odst. 2 o. s. ř. a § 26 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, v platném znění („z. a.“)) nebo vyplývají z obecné normy obsažené v § 438 o. z. Ostatně na zmocnění advokáta je v uvedené judikatuře výslovně odkazováno.

49. Neaplikovatelnost uvedených závěrů na případ substituční plné moci udělované advokátem nelze dovozovat ani ze speciální právní úpravy této profese. Ta totiž žádný odlišný režim v tomto ohledu nezakládá. Naopak počítá s tím, že advokát bude (stejně jako v případě výše uvedeného judikátu) dále udělovat substituční plnou moc v individuálně vymezeném případě v rámci svého zmocnění (viz slovní spojení „v rámci svého pověření“ užitý zákonodárcem v § 26 odst. 1 z. a.). Obdobným způsobem se k právu substituce advokáta staví i odborná literatura (viz vymezení tohoto pojmu „Advokát zvolený za zástupce účastníka v civilním řízení se může ve věci tohoto účastníka dát zastupovat jiným advokátem nebo advokátním koncipientem.“ in KNAPILOVÁ, , jméno FO, . Právo substituce. In: HENDRYCH, Dušan a kol. Právnický slovník. 3. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2009).

50. Výše uvedené platí tím spíše, že i advokát se může, stejně jako kdokoli jiný, nechat sám zastupovat v civilním řízení sporném jiným advokátem, aniž by se jednalo o substituční zmocnění (viz např. usnesení Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , publikováno SR 2/2002 s. 43 Soudní rozhledy, 2/2002).

51. Lze tak shrnout, že právo advokáta udělit (substituční) zmocnění není materiálně odlišné od obdobného práva jiných subjektů. Není proto důvod na něj v tomto ohledu nahlížet jinak a aplikovat jiné (méně náročné) standardy, pokud jde o kvalitu formulace zmocnění. Takovýto přístup nemá oporu ani v zákoně ani v judikatuře a neodpovídá ani povaze věci. Je to právě advokát jakožto osoba právně erudovaná, kdo by měl být schopen adekvátně formulačně odlišit zastoupení své osoby („aby jednal jako můj zástupce“) od substitučního zastoupení svého klienta („aby za mne zastupoval klienta“). Případné nedostatky v tomto ohledu musejí jít proto plně k jeho tíži. Tuto logiku ostatně respektuje i sám zákonodárce, a to například když stanoví užší rozsah poučovací povinnosti soudu v případě účastníků zastoupených advokátem (viz § 118a odst. 4 in fine o. s. ř.).

52. Právní zástupce žalobkyně toto systematicky nerespektuje a navzdory opakovanému poučování soudem výslovně formuluje plné moci udělované , tituly před jménem, , jméno FO, , v rozporu s výše uvedenou judikaturou tak, aby tento vystupoval jako zástupce jeho samotného. V plné moci , tituly před jménem, , jméno FO, není zastupovaný klient nijak zmíněn, a nelze tedy dovozovat, že byla určena k jeho zastupování.

53. Pokud bychom přístup žalobkyně, resp. jejího právního zástupce, dovedli do důsledku, vedlo by to k neudržitelnému závěru, a to že , tituly před jménem, , jméno FO, mohl v tomto řízení zastupovat nejenom přímo právního zástupce žalobkyně, ale i blíže nevymezenou množinu všech klientů posledně uvedeného. Mohl by tak například i jejich jménem vstoupit do řízení v postavení vedlejšího účastníka atd atp. Nutno podotknout, že daná plná moc by i při takovém přístupu trpěla vadou v podobě své neurčitosti, neboť by nebylo bez dalšího zřejmé, které subjekty může a má , tituly před jménem, , jméno FO, zastupovat. Ostatně nevěděl by to v konečném důsledku ani on sám, a nemohl by tak řádně plnit své povinnosti advokáta vůči takovýmto blíže neurčeným subjektům. Nemohl by dokonce ani řádně posoudit, zda vůči některým z nich není ve střetu zájmů.

54. Nad rámec výše uvedeného soud připomíná, že plná moc je ve své podstatě jednostranným právním úkonem/jednáním, tj. projevem vůle zmocnitele. Právní zástupce žalobkyně i , tituly před jménem, , jméno FO, si byli v době zmocnění vědomi toho, že plná moc udělená posledně uvedenému pro účely tohoto řízení nebude soudem v uvedeném znění akceptována. Znali též důvody, které soud k tomuto vedou včetně relevantní judikatury, neboť v tomto ohledu byli soudem opakovaně poučováni. Za daných okolností nelze než konstatovat, že na jejich straně chyběla vážná vůle plnou moc udělit, resp. přijmout za účelem zastupování daného klienta. Skutečnou vůlí obou jmenovaných byla toliko konfrontace soudu, nikoli hájení zájmů klienta, na něž oba uvedení v rozporu s elementárními povinnostmi advokáta zcela rezignovali. Za daných okolností nelze než uzavřít, že předmětná plná moc nemohla vyvolat účinky v podobě založení práva , tituly před jménem, , jméno FO, jednat jménem klienta i z důvodu chybějící vážné vůle jeho právního zástupce (nyní právního zástupce žalobkyně) jakožto zmocnitele (§ 551 o. z. a § 552 téhož předpisu).

55. S ohledem na výše uvedené soud nepřipustil , tituly před jménem, , jméno FO, jakožto substitučního právního zástupce klientů právního zástupce žalobkyně v řízeních zmiňovaných v námitce podjatosti. Tento postup soudce v řízení o jiných věcech ovšem nelze považovat za důvod jeho vyloučení z projednávání a rozhodnutí věci žalobkyně (§ 14 odst. 4 o. s. ř.).

56. Pro úplnost též soud dodává, že se zabýval otázkou vlivu insolvenčního řízení žalobkyně, jež bylo zahájeno k jejímu návrhu a je vedeno Městským soudem v Praze pod sp. zn. MSPH , spisová značka, . Usnesením Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. MSPH , spisová značka, -B-6, v něm bylo mimo jiné schváleno oddlužení žalobkyně jakožto dlužnice, a to plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (výrok III.). Žalobkyni též bylo jakožto dlužnici uloženo vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty dlužnice a dále hodnoty získané dědictvím, darem a z neúčinného právního úkonu, jakož i majetek, který dlužnice neuvedla v seznamu majetku, ač tuto povinnost měla, a výtěžek ze zpeněžení těchto hodnot, stejně jako jiné své mimořádné příjmy použít k mimořádným splátkám nad rámec splátkového kalendáře (výrok VII.). Bylo proto třeba vypořádat se s otázkou, zda by se měl na projednávanou věc dle § 409 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění („i. z.“), uplatnit § 408 odst. 1 téhož předpisu. Na základě toho by pak bylo namístě žalobu zamítnout i dle § 249 odst. 1 i. z., a to pro nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Uplatňovaný nárok na náhradu nemajetkové újmy však nemohl z podstaty věci vzniknout před skončením předmětného řízení, tj. před , datum, (viz bod 24 odůvodnění tohoto rozsudku). K jeho vzniku, byl-li by dán, by tak došlo až po schválení oddlužení žalobkyně. Hypotéza normy obsažené v § 408 odst. 1 i. z., tak není naplněna, neboť se týká majetku náležícího do majetkové podstaty v době schválení oddlužení. Ustanovení § 249 odst. 1 i. z se proto neuplatní.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.