63 C 144/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro: moderaci smluvní pokuty + o zaplacení

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala snížení smluvní pokuty ve výši 382 612,72 Kč uložené z důvodu prodlení s poskytnutím bankovní záruky dle bodu 2.7 realizační smlouvy [číslo] uzavřené dne 2. 7. 2019 mezi žalovanou a městem Sokolov, [IČO], sídlem [adresa], na straně jedné jakožto objednatelem a žalobkyní a [právnická osoba] s.r.o., [IČO], sídlem [adresa původní účastnice], na straně druhé jakožto zhotovitelem, na částku 18 536 Kč a zaplacení částky 406 689,02 Kč se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po změně žaloby spočívající v jejím rozšíření podáním ze dne 24. 6. 2022, jež byla připuštěna usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 9. 3. 2023, č. j. 63 C 144/2021-75, domáhala rozhodnutí, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. <i>Tvrzení žalobkyně</i> 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně spolu se [právnická osoba] s.r.o., se sídlem [adresa původní účastnice], [IČO], zapsanou v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Plzni, spisová značka C [číslo] („ [anonymizováno]“), na straně zhotovitele, kdy žalobkyně a [anonymizováno] spolu založily v souladu s § 2716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v tehdy platném znění („o. z.“), společnost s názvem„ [příjmení] [příjmení] lávka [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]“, a žalovaná společně s městem Sokolov na straně objednatele, uzavřeli dne 2. 7. 2019 smlouvu o dílo, [číslo], jejímž předmětem je provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod („ smlouva o dílo“).

3. Dle čl. II odst. 2.7 smlouvy o dílo se žalobkyně jakožto zhotovitel zavázala do 10 dnů ode dne účinnosti smlouvy o dílo doručit žalované a městu [obec] mimo jiné bankovní záruku k zajištění řádného plnění ze smlouvy o dílo ve výši 2 317 000 Kč („ bankovní záruka“). Pokud by zhotovitel bankovní záruku takto nepředal, žalovaná by byla oprávněna od smlouvy o dílo odstoupit. K utvrzení dané povinnosti žalobkyně byla dále v čl. VIII odst. 8.2 smlouvy o dílo sjednána smluvní pokuta, a to následujícím způsobem: <i>„ Objednatel má právo za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým bude naplněn důvod k odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den, po který trvá porušení povinnosti zhotovitele, a to až do doby odstoupení objednatele od této smlouvy nebo do doby, kdy porušení povinnosti zhotovitele přestane trvat.“</i> 4. Smlouva o dílo byla publikována v registru smluv dne 4. 7. 2019. Podle zákona o registru smluv smlouva nabývá účinnosti nejdříve dnem zveřejnění. Lhůta pro předložení bankovní záruky tak začala s ohledem na výše uvedené běžet dne 5. 7. 2019 a skončila dne 14. 7. 2019. Žalobkyně bankovní záruku předložila dne 19. 7. 2019. Byla tedy v prodlení s jejím předáním celkem 4 dny. V danou dobu ještě nebyly práce na předmětu díla zahájeny, a to aniž by byla některá ze smluvních stran v prodlení. K zahájení samotných prací na staveništi došlo až dne 4. 9. 2019. K čerpání bankovní záruky žalovanou tak prakticky ani nemohlo dojít.

5. Celková cena díla dle odst. 2.1 smlouvy o dílo činí 47 826 592,42 Kč, tj. smluvní pokuta za 1 den prodlení žalobkyně s předáním bankovní záruky tak činí 95 653,18 Kč a celková smluvní pokuta za výše uvedené prodlení žalobkyně požadovaná žalovanou činí 382 612,72 Kč. Žalobkyně smluvní pokutu v této výši rozporovala a poukazovala na její nepřiměřenost. Žalovaná však přesto přistoupila k započtení smluvní pokuty na pohledávku zhotovitele na zaplacení ceny za provedené dílo.

6. Aby mohla žalovaná bankovní záruku čerpat, muselo by ze strany žalobkyně dojít k porušení smluvní nebo zákonné povinnosti a žalované by z tohoto titulu musela vzniknout za žalobkyní peněžitá pohledávka (smluvní pokuta, náhrada škody apod.), kterou by následně žalovaná uspokojila prostřednictvím čerpání bankovní záruky.

7. Po uzavření smlouvy, resp. nabytí účinnosti smlouvy, vzniká zhotoviteli povinnost převzít staveniště a zahájit práce. Podle odst. 3.1 smlouvy o dílo zhotoviteli vzniká„ pouze“ povinnost vyzvat město Sokolov k předání pracoviště, a to do 5 pracovních dnů ode dne účinnosti smlouvy. Následně má město Sokolov třicetidenní lhůtu na předání pracoviště, tj. smlouva umožňuje situaci, kdy od účinnosti smlouvy uplyne 35 dní, než bude předáno pracoviště, tj. nikoliv zahájeny práce. Následně, až na výzvu žalovaného, je žalobce povinen zahájit práce s tím, že lhůta mezi odesláním výzvy k zahájení prací ze strany žalovaného a dnem zahájení prací nesmí být kratší než 5 dní (tj. může být i delší, a to delší o libovolný počet dnů, protože nejdelší možná lhůta stanovena není). Práce tedy mohou být zahájeny až 40. den ode dne nabytí účinnosti smlouvy o dílo. Další povinnosti, jejichž neplnění by mohlo mít za následek čerpání bankovní záruky žalovanou, vznikají žalobkyni až v průběhu provádění předmětu díla.

8. Žalovaná své právo na smluvní pokutu opírá o odst. 8.2 smlouvy o dílo, podle kterého má objednatel právo za každé jednotlivé porušení povinností zhotovitele, kterým bude naplněn důvod k odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny díla bez DPH, za každý den, po který trvá porušení dané povinnosti. Žalovaná tak v rámci tohoto ustanovení staví na stejnou úroveň několik případů porušení povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo, kdy povinnosti vyplývající z odstavců 3.1 a 3.2 se svojí závažností, resp. nezávažností, absolutně vymykají. Ostatní povinnosti, jejichž nedodržení je sankcionováno, jsou: povinnost prokázat splnění povinností dle čl. VI., kdy se jedná o povinnosti v oblasti životního prostředí, označení staveniště, případně poskytnutí součinnosti při kolaudaci; povinnosti týkající se předložení a udržování pojistné smlouvy a oznamování uplatnění nároků z těchto pojistných smluv, prodlení zhotovitele s neplněním termínů, případně uvedení nepravdivých informací v zadávacím řízení a podstatné porušení smlouvy ze strany zhotovitele a neoprávněná změna poddodavatele, prostřednictvím kterého byla v zadávacím řízení prokazována kvalifikace.

9. Porušení výše uvedených povinností je, na rozdíl od žalovanou sankcionované povinnosti, způsobilé vyvolat vznik škody na straně objednatele, případně ohrozit oprávněné zájmy objednatele vzhledem k charakteru předmětu díla a jeho financování. Smluvní pokuta udělená v takovém případě by tak splňovala všechny funkce smluvní pokuty. V případě předmětné smluvní pokuty chybí naplnění jedné z hlavních funkcí smluvní pokuty, a to funkce kompenzační. Vzhledem k tomu, jak jsou formulovány povinnosti, které vznikají zhotoviteli po uzavření smlouvy o dílo, nezbývá než konstatovat, že žalované v případě prodlení žalobkyně s předáním provádění bankovní záruky o 4 dny nehrozil vznik žádné škody. I v případě, že by i přesto vznikla žalované peněžitá pohledávka za žalobkyní, smlouva o dílo umožňuje další a mnohem snadnější způsob jejího uspokojení, a to započtením na zádržné ve výši 10 % z každé fakturované částky, které je žalovaná v souladu s odst. [číslo] smlouvy o dílo oprávněn zadržet, případně k započtení na pohledávku objednatele na uhrazení ceny provedených prací, k čemuž také žalovaná přistoupila.

10. Je rovněž nezbytné přihlédnout k faktu, že při takto stanovené výši smluvní pokuty při prodlení žalobkyně s předáním bankovní záruky v délce deseti dnů, požadovaná smluvní pokuta„ zkonzumuje“ téměř celý kalkulovaný zisk žalobkyně. I s ohledem na tento důsledek je nutné hodnotit výši smluvní pokuty jako zcela nepřiměřenou.

11. Žalovaná požadovala po žalobkyni bankovní záruku ve výši 2 317 000 Kč Smluvní pokuta za její pozdní předložení je ale vypočítávána z celkové ceny díla bez DPH. Vzhledem k charakteru utvrzované povinnosti a s ohledem na výše uvedené je přiměřené počítat smluvní pokutu za prodlení s předáním bankovní záruky jako určité procento z požadované výše bankovní záruky.

12. Žalobkyně jako zhotovitel provedla na základě smlouvy o dílo pro žalovanou práce na díle, mimo jiné práce, které byly žalobkyní předloženy žalované k odsouhlasení prostřednictvím soupisu provedených stavebních a montážních prací za období 06/2020, 07/2020 a 08/2020. Na základě odsouhlaseného soupisu prací následně žalobkyně v souladu s odst. 5.1.1 a 5.1.2 smlouvy o dílo vystavila dne 15. 9. 2020 fakturu [číslo] na částku 8 428 180,24 Kč. Žalovanou odsouhlasená částka uvedená na faktuře představuje pohledávku žalobkyně za žalovanou na zaplacení provedené části díla. Ze strany žalované nikdy nedošlo k rozporování oprávněnosti fakturované částky a provedených prací. Na takto vyčíslenou, odsouhlasenou a vyfakturovanou pohledávku žalobkyně provedla žalovaná jednostranný zápočet žalovanou uplatněné smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s předložením bankovní záruky a souvisejících úroků z prodlení dle oznámení o započtení ze dne 10. 11. 2020, pod [číslo jednací].

13. V případě, že nadepsaný soud rozhodne o moderaci smluvní pokuty, ať už ve výši dle návrhu žalobkyně, případně jinak dle uvážení soudu, vznikne žalobkyni právo na doplacení části ceny díla odpovídající rozdílu mezi žalovanou započtenou částkou (uplatněnou smluvní pokutou vč. úroků z prodlení – tj. částkou 427 393,50 Kč) a soudem moderovanou smluvní pokutou (a tedy i proporcionálně sníženým úrokem z prodlení).

14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně považuje za přiměřenou smluvní pokutu za prodlení s předáním bankovní záruky odpovídající částce 18 536 Kč (tj. počítáno jako 0,2 % z požadované hodnoty bankovní záruky 2 317 000 Kč za celkem 4 dny prodlení), činí úroky z prodlení za prodlení se zaplacením žalovanou uplatněné smluvní pokuty celkem 2 168,48 Kč (zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně za období od 21. 8. 2019 do 21. 10. 2020 z dlužné částky 18 536 Kč). Část ceny díla vyfakturovaná fakturou žalobkyně [číslo] vystavenou dne 15. 9. 2020, na kterou byla nepřiměřená smluvní pokuta vč. souvisejících úroků z prodlení, započtena, činí 8 428 180,24 Kč. Pohledávka žalované tak, jak ji žalobkyně považuje za přiměřenou, činí 20 704,48 Kč (smluvní pokuta vč. úroků z prodlení za prodlení se zaplacením smluvní pokuty). S ohledem na tyto skutečnosti je žalobkyně přesvědčena, že z důvodu nepřiměřenosti žalovanou uplatněné smluvní pokuty náleží žalobkyni část ceny díla vyfakturovaná fakturou [číslo] ze dne 15. 9. 2020 ve výši 406 689,02 Kč, která byla podle názoru žalobkyně ve výši odpovídající nepřiměřené smluvní pokutě neoprávněně započtena.

15. Žalobkyně též odkázala na nedávný rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu č.j. 31 Cdo 2273/2022, ve kterém došlo k zásadnímu odklonu od dosavadního přístupu soudu při zkoumání přiměřenosti smluvní pokuty, resp. její moderaci dle § 2051 o. z. K dřívějším závěrům soudů nepřipouštějícím zohlednění okolností nastalých po sjednání ujednání o smluvní pokutě tak nadále nelze přihlížet a je třeba zohlednit též konkrétní okolnosti již dříve zmíněné žalobkyní, tedy zejména skutečnost, že v okamžiku udělení smluvní pokuty za 4 dny prodlení s předáním prováděcí bankovní záruky nebylo dosud žalovanou jako objednatelem předáno staveniště, a to z důvodu na straně objednatele. Žalovaná totiž neměla v té době ještě uzavřenou smlouvu o supervizi předpokládanou smlouvou o dílo, přičemž supervize byla potřebná k ověřování soupisu provedených stavebních prací a bez účastni supervizora nebylo možné začít s prováděním těchto prací. Tato smlouva o supervizi byla uzavřena na základě výběrového řízení na veřejnou zakázku malého rozsahu až 27. 8. 2019. Prodlením žalobkyně tedy žalované nevznikly žádné škodlivé následky. Vzhledem k tomu, že z hlediska sankční funkce smluvní pokuty je nutné při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty přihlédnout k zájmům věřitele, které jsou jejím prostřednictvím chráněny, žalobkyně též zdůrazňuje, že k uspokojení nároku na zaplacení smluvní pokuty došlo započtením na zádržné a nikoliv z již poskytnuté bankovní záruky. Nejedná se tedy o zásadní zájem žalované, který by byl rozporovanou smluvní pokutou chráněn. <i>Tvrzení žalované</i> 16. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně na moderaci smluvní pokuty a zaplacení žalované částky zcela neuznává. K věci uvedla, že žalovaná a [územní celek], jako společný zadavatel, uzavřela s žalobkyní a [právnická osoba] dne 2. 7. 2019 smlouvu [číslo] o dílo na provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod –„ [příjmení] lávka“. Smlouva nabyla účinnosti dne 4. 7. 2019 a dle bodu 2.7 smlouvy o dílo měla žalobkyně povinnost doručit žalované do 10 dnů od účinnosti smlouvy bankovní záruku k zajištění plnění ze smlouvy ve výši 2 317 000 Kč. Bankoví záruka č. [anonymizováno] ze dne 8. 6. 2019 a Dodatek č. 1 ze dne 18. 7. 2019 na částku 2 317 000 Kč, vystavené [právnická osoba], s platností do 31. 8. 2020, byla objednateli doručena v originále až dne 19. 7. 2019, ačkoliv měla být doručena do 14. 7. 2019, resp. do 15. 7. 2019 (první následující pracovní den). Žalobkyně byla s dodáním bankovní záruky tedy v prodlení od 16. 7. 2019 do 19. 7. 2019 (4 dny). Dle bodu 2.8 smlouvy o dílo má objednatel právo odstoupit od smlouvy o dílo, jestliže zhotovitel nebude po dobu ujednanou v bodě 2.7 smlouvy o dílo poskytovat objednateli bankovní záruku v dohodnuté výši s tím, že objednatel může postupovat též podle bodu 8.2 smlouvy o dílo, dle kterého má objednatel za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým bude naplněn důvod k odstoupení od smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den, po který trvá porušení povinnosti zhotovitele. Žalovaná proto vyzvala dne 24. 7. 2019 žalobkyni k úhradě smluvní pokuty ve výši 382 612,72 Kč (z částky 47 826 592,42 Kč) se splatností ke dni 20. 8. 2019 a následně dopisem ze dne 10. 11. 2020 provedla ke dni 21. 10. 2020 započtení pohledávky ze smluvní pokuty spolu s nárokem na zaplacení úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 382 612,72 Kč za období od 21. 8. 2019 do 21. 10. 2020, tedy 44 780,78 Kč, proti pohledávce žalobkyně ve výši 8 428 180,24 Kč z faktury [číslo] vystavené na základě smlouvy o dílo dne 15. 9. 2020, splatné dne 18. 11. 2020.

17. Žalovaná dále k argumentaci žalobkyně uvádí, že ve smlouvě o dílo uvedená lhůta 30 dní k předání místa plnění (staveniště) od doručení písemné výzvy zhotovitele je jen orientační, přičemž k předání může dojít bezodkladně a bankovní záruka tak měla zajistit (v době, kdy žalovaná nemá dosud zádržné) náhradu případné škody, kterou by zhotovitel na místě plnění způsobil, případně též způsobené tím, že zhotovitel místo plnění nepřevezme, pak může dojít ke škodě způsobené prodlením s plněním, které je závislé na ročním období, popř. ke škodě způsobené prodlením s plněním ve lhůtě stanovené správním orgánem apod. Navíc je dle názoru žalované s ohledem na znění § 2048 o. z., otázka vzniku škody irelevantní, neboť může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Žalovaná tedy s odkazem na recentní judikaturu (např. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 11. 2. 2021, č.j. 26 C 119/2020-43, ve skutkově obdobné věci) považuje smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení za zcela přiměřenou s ohledem na hodnotu a význam zajišťované povinnosti.

18. Ani ve světle nové judikatury Nejvyššího soudu nelze mít za to, že je dáno automaticky právo na moderaci smluvní pokuty. Vzhledem k potenciální škodě zajišťované bankovní zárukou ve výši 2 317 000 Kč s ohledem na konkrétní okolnosti není dle jejího názoru na místě mít za to, že by daná smluvní pokuta ve výši přibližně 380 000 Kč byla nepřiměřená. Z předložené korespondence mezi žalobkyní a žalovanou je navíc evidentní, že žalobkyně uznává vznik nároku na smluvní pokutu, ale z důvodu omylu na straně zhotovitele ohledně data účinnosti smlouvy žádá o smírné řešení sporu, což žalovaná odmítá s ohledem na § 14 odst. 5 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, který jí takový postup neumožňuje. <i>Skutková zjištění</i> 19. Z provedených důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

20. Ze smlouvy [číslo] bylo zjištěno, že žalobkyně spolu se [právnická osoba] s.r.o. jako zhotovitel, kdy žalobkyně a [anonymizováno] spolu založily v souladu s § 2716 a násl. o. z., společnost s názvem„ [příjmení] [příjmení] lávka [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno]“ a žalovaná spolu s [územní celek] jako objednatel uzavřely dne 2. 7. 2019 realizační smlouvu na provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod pod názvem„ [příjmení] [anonymizováno]“. Smlouva o dílo nabyla účinnosti dle ustanovení čl. XXIII bodu 23.7 dnem zveřejnění v registru smluv, tedy ke dni 4. 7. 2019 (zjištěno z registru smluv). Předmětem smlouvy byl závazek zhotovitele provést dílo v rozsahu dle projektové dokumentace a nabídky zhotovitele, resp. zadávacích podmínek, za sjednanou cenu ve výši 47 826 592,42 Kč bez DPH, s DPH 57 870 176,83 Kč. Dle čl. II bodu 2.7 se zhotovitel zavázal do 10 dnů od účinnosti smlouvy doručit objednateli bankovní záruku k zajištění řádného plnění z této smlouvy. Bankovní záruka (písemný závazek banky v záruční listině) musí být sjednána ve výši 5 % z ceny za provedení díla hrazené [stát. instituce] uvedené v bodě 2.1 této smlouvy bez DPH zaokrouhleno na celé tisíce směrem nahoru, tedy 2 317 000 Kč ve prospěch [stát. instituce] a ve výši 5 % z ceny za provedení díla hrazené právnickou osobou uvedené v bodě 2.1 této smlouvy bez DPH zaokrouhleno na celé tisíce směrem nahoru, tedy 75 000 Kč ve prospěch právnické osoby. Tato bankovní záruka bude vystavena nebo potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky oprávněnou podnikat jako banka v České republice, přičemž tato není v nucené správě, insolvenčním řízení ani likvidaci. Bankovní záruka je platná nejméně na jeden rok. Zhotovitelem bude vždy nejpozději před uplynutím platnosti bankovní záruky doručena [stát. instituce] a právnické osobě bankovní záruka nová, příp. doklad o prodloužení bankovní záruky, tak aby po celou dobu provádění díla a po celou záruční dobu poskytoval zhotovitel [stát. instituce] a právnické osobě bankovní záruku dle tohoto bodu smlouvy. Dle bodu 2.8 smlouvy o dílo Objednatel má právo odstoupit od této smlouvy, jestliže zhotovitel nebude po dobu ujednanou v bodě 2.7 této smlouvy poskytovat objednateli bankovní záruku v dohodnuté výši. Objednatel může rovněž postupovat podle bodu 8.2 této smlouvy, dle kterého má právo za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým bude naplněn důvod k odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den, po který trvá porušení povinnosti zhotovitele, a to až do doby odstoupení objednatele od této smlouvy nebo do doby, kdy porušení povinnosti zhotovitele přestane trvat. Pro vyloučení pochybností se sjednává, že odstoupení od smlouvy nemá vliv na možnost uplatnění nároku na smluvní pokutu dle tohoto bodu smlouvy.

21. Z faktury [číslo] bylo zjištěno, že dne 15. 9. 2020 žalobkyně vystavila na základě smlouvy o dílo žalované fakturu na částku 8 428 180,24 Kč, splatnou dne 25. 10. 2020.

22. Z dopisu žalované ze dne 24. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaná vyzvala žalobkyni k zaplacení smluvní pokuty dle smlouvy o dílo ve výši 382 612,72 Kč do 20. 8. 2019, a to za prodlení s poskytnutím bankovní záruky k zajištění plnění ze smlouvy ve výši 2 317 000 Kč v délce 4 dnů. Bankovní záruka č. [anonymizováno], ze dne 8. 6. 2019 a Dodatek č. 1 ze dne 18. 7. 2019 na částku 2 317 000 Kč, vystavené [právnická osoba], s platností do 31. 8. 2020, byla objednateli doručena v originále až dne 19. 7. 2019 ačkoli měla být doručena do 14. 7. 2019, respektive do 15. 7. 2019. Účinnost Smlouvy byla ke dni 4. 7. 2019 (což jsou 4 dny prodlení). Smluvní pokuta byla vyúčtována dle bodu 8.2 smlouvy ve výši 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý den, po který trvalo porušení povinnosti zhotovitele.

23. Z dopisu žalované ze dne 10. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaná započetla svou pohledávku ze smluvní pokuty ve výši 382 612,72 Kč včetně úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 21. 8. 2019 do 21. 10. 2020 ve výši 44 780,78 Kč proti pohledávce žalobkyně ve výši 8 428 180,24 Kč, a to v souladu s § 1982 a násl. o. z., s § 42 zák. č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích a v souladu s čl. XXI. bodem 21.5 smlouvy o dílo. K započtení pohledávek došlo ke dni, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení, tj. k 21. 10. 2020, kdy byla žalované doručena faktura, tedy žalované vzniklo právo plnit svůj dluh.

24. Z dopisu žalobkyně ze dne 19. 11. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně s provedeným zápočtem nesouhlasila s tím, že nadále trvá na svém stanovisku ohledně rozporu udělené smluvní pokuty s dobrými mravy a nepřiměřené výše této smluvní pokuty, a to zejm. s ohledem na závažnost porušení povinnosti utvrzované touto smluvní pokutou a nejasnostem ohledně data podpisu smlouvy o dílo.

25. Z protokolu o předání staveniště ze dne 5. 8. 2019 soud zjistil, že k tomuto dni žalobkyně jako zhotovitel převzala v souladu se smlouvou o dílo staveniště pro plnění díla s předpokládaným datem zahájení stavebních prací ke dni 1. 9. 2019.

26. Z dopisu žalované ze dne 28. 8. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně jako zhotovitel byla vyzvána k zahájení prací na díle ke dni 4. 9. 2019.

27. Mezi účastníky bylo nesporné, že bankovní záruka ze dne 8. 6. 2019 a Dodatek č. 1 ze dne 18. 7. 2019, byla žalované doručena dne 19. 7. 2019. Dále je mezi účastníky nesporným nárok žalobkyně na zaplacení vyfakturované části ceny předmětu díla dle faktury [číslo] ve výši 8 428 180,24 Kč.

28. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. <i>Relevantní právní úprava</i> 29. Podle § 1962 odst. 2 o. z., je-li čas plnění ve prospěch dlužníka, nemůže věřitel předčasně požadovat plnění, ale dlužník může dluh předčasně splnit.

30. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

31. Podle § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

32. Podle § 2029 o. z. finanční záruka vzniká prohlášením výstavce v záruční listině, že uspokojí věřitele podle záruční listiny do výše určité peněžní částky, nesplní-li dlužník věřiteli určitý dluh, anebo splní-li se jiné podmínky určené v záruční listině. Je-li výstavcem banka, zahraniční banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo, jedná se o bankovní záruku. Záruční listina vyžaduje písemnou formu.

33. Podle § 1982 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

34. Podle § 1987 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. <i>Právní hodnocení</i> 35. Mezi účastníky není sporu o tom, že předmětná fakturace ceny díla ze strany žalobkyně byla opodstatněná, tj. že dílo bylo v daném rozsahu provedeno. Žalovaná staví svoji obranu toliko na tvrzení, že nárok žalobkyně již zanikl započtením předmětné smluvní pokuty. Skutečnost, že žalobkyně svým pochybením naplnila podmínky stanovené smlouvou o dílo pro vznik nároku žalované na danou smluvní pokutu, je rovněž mezi účastníky řízení nesporná. Pro rozhodnutí ve věci samé je tak v konečném důsledku podstatné toliko posouzení, zda je namístě, aby soud předmětnou smluvní pokutu moderoval, jak navrhuje žalobkyně.

36. Bude třeba přitom zohlednit recentní vývoj judikatury týkající se aplikace § 2051 o. z., zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2023, sp. zn. 31 Cdo 2273/2022. V něm se velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu odklonil od dosavadní praxe a dovodil, že je při moderaci smluvní pokuty zapotřebí zkoumat přiměřenost konkrétního nároku na její zaplacení. Pro tyto účely vytvořil tříkrokový test, jenž by měly soudy nadále uplatňovat. Jeho podstatu Nejvyšší soud shrnul v bodě 66 odůvodnění posledně uvedeného rozsudku:„ (P) ostup soudu při moderaci podle § 2051 o. z. lze rozlišit na následující fáze (kroky). V prvním kroku soud při využití interpretačních pravidel stanovených v § 555 a násl. o. z. nejprve zjistí, jakou funkci měla smluvní pokuta plnit. Poté se zabývá konkrétními okolnostmi s přihlédnutím ke zjištěné funkci smluvní pokuty. Zřetel přitom vezme na všechny okolnosti konkrétního případu, přičemž zohlední nejen okolnosti známé již v době sjednávání smluvní pokuty, nýbrž též okolnosti, které byly dány při porušení smluvní povinnosti, jakož i okolnosti nastalé později, mají-li v samotném porušení smluvní povinnosti původ (ty za splnění předpokladů uvedených v bodě 56). Na základě těchto okolností zodpoví otázku, zda výše smluvní pokuty je přiměřená vzhledem k věřitelovým zájmům, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Dospěje-li soud v předchozím kroku k závěru, že smluvní pokuta není nepřiměřená, případně nepodaří-li se mu na základě provedeného dokazování objasnit rozsah následků porušené smluvní povinnosti ve sféře věřitele, aby mohl učinit právní závěr o nepřiměřenosti nároku ze smluvní pokuty, nemůže nárok věřitele na smluvní pokutu snížit. V opačném případě soud ve třetím kroku sníží smluvní pokutu na přiměřenou výši (spravedlivou in concreto) se zřetelem k těm funkcím, které má plnit, a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Je přitom limitován výší škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vztahuje.“.

37. Funkce předmětné smluvní pokuty spočívala v utvrzení závazku zhotovitele poskytnout objednateli bankovní záruku dle bodu 2.7 smlouvy o dílo ve výši 2 317 000 Kč. Bankovní záruka pak měla zajišťovat řádné plnění z této smlouvy. Plnění z ní mělo být podmíněno pouze písemným prohlášením žalované, resp. města Sokolov, o vzniku nároku objednatele vůči zhotoviteli. Smlouva o dílo byla koncipována tak, že bankovní záruka měla být zhotovitelem poskytována po celou dobu jejího plnění a dále též jakožto„ bankovní záruka za jakost“ i po uhrazení ceny díla (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozsudku). Lze tak shrnout, že funkcí předmětné smluvní pokuty bylo zajištění toho, aby zhotovitel řádně plnil smlouvu o dílo, resp. aby byly bez dalšího uspokojeny takto vzniklé nároky objednatele finanční povahy.

38. Pokud se jedná o okolnosti vzniku nároku na předmětnou smluvní pokutu ve výši 382 612,72 Kč, žalobkyně v zásadě namítá, že a) ostatní povinnosti utvrzené předmětnou smluvní pokutou za podstatně závažnější než je povinnost předložit bankovní záruku (viz bod 8 odvodnění tohoto rozsudku), b) prodlením žalobkyně s předáním bankovní záruky o 4 dny nehrozil vznik žádné škody (viz bod 9 odvodnění tohoto rozsudku) a c) i kdyby přesto vznikla žalované peněžitá pohledávka za žalobkyní, smlouva o dílo umožňuje její uspokojení ze zádržného z každé fakturované částky (viz bod 9 odvodnění tohoto rozsudku), d) daná smluvní pokuta za 10 dní„ zkonzumuje“ prakticky celý kalkulovaný zisk žalobkyně (viz bod 10 odvodnění tohoto rozsudku), e) základem pro výpočet výše smluvní pokuty je cena díla bez DPH jako taková, nikoli výše bankovní záruky (viz bod 11 odůvodnění tohoto rozsudku), f) v okamžiku udělení smluvní pokuty nebylo předáno staveniště, a to z důvodu na straně objednatele, který neměl uzavřenou smlouvu o supervizi (viz bod 15 odůvodnění tohoto rozsudku).

39. Ad a) a e) Soud nevidí rozumný důvod považovat povinnost zhotovitele poskytnout bankovní záruku umožňující úhradu pohledávek objednatele ze smlouvy o dílo za méně důležitou než ostatní povinnosti utvrzené smluvní pokutou. Naopak je zřejmé, že bankovní záruka zajišťuje, že zhotovitel bude řádně plnit smlouvu o dílo jako takovou. Povinnost ji předložit se tak dotýká samotné podstaty předmětného smluvního vztahu. Ze stejných důvodů soud považuje za zcela adekvátní, že se základ pro výpočet výše smluvní pokuty vztahuje k ceně díla jako takového a nikoli pouze k výši bankovní záruky.

40. Ad b) Jako nepřiléhavou je třeba odmítnout argumentaci žalobkyně, že prodlením s předáním bankovní záruky nemohla žalované, resp. objednateli, vzniknout škoda. Lhůta 10 dnů od účinnosti smlouvy o dílo pro předložení bankovní záruky (bod 2.7 smlouvy o dílo) odpovídá nejkratší době, během níž mohl objednatel docílit zahájení stavebních prací. Během prvních 5 dnů od účinnosti smlouvy o dílo měl totiž zhotovitel dle bodu 3.1 dané smlouvy vyzvat město Sokolov k předání pracoviště (místa plnění). To pak mělo na předání 30 dnů. Posledně uvedená doba předání však byla sjednána ve prospěch města Sokolov dle § 1962 odst. 2 o. z. To tak mohlo plnit i dříve, např. obratem po výzvě zhotovitele. Předání pracoviště sice bez dalšího nevedlo k zahájení prací. Ke vzniku povinnosti zhotovitele začít s prováděním díla však již stačila pouze výzva žalované dle bodu 3.2 smlouvy o dílo a uplynutí doby v ní stanovené, která nemohla být kratší než 5 dnů od odeslání výzvy. Lze tak shrnout, že i kdyby zhotovitel plně využil 5denní dobu k výzvě k předání pracoviště dle bodu 3.1 smlouvy o dílo, mohl objednatel přivodit dospělost povinnosti zahájit provádění díla uplynutím 10 dnů od nabytí účinnosti smlouvy o dílo tím, že by město Sokolov bezodkladně předalo pracoviště a žalovaná by bezodkladně odeslala výzvu k zahájení prací ve lhůtě 5 dnů dle bodu 3.2 smlouvy o dílo. Pokud by se ale objednatel rozhodl takto postupovat, vystavil by se v důsledku prodlení zhotovitele s předáním bankovní záruky riziku, s nímž smlouva o dílo nepočítala, tj. že by k zahájení prací došlo bez náležitého krytí bankovní zárukou.

41. Ad f) Nelze přijmout ani argumentaci žalobkyně, že objednatel se k výše uvedenému postupu nemohl uchýlit s ohledem na skutečnost, že neměl uzavřenou smlouvu o supervizi. Smlouva o dílo uzavření takovéto smlouvy nevyžaduje, natož aby tím podmiňovala předání pracoviště, jak tvrdí žalobkyně, nebo zahájení provádění díla. Bylo plně na žalované, jakým způsobem si zajistí technický dozor (např. i z interních zdrojů) a uzavření smlouvy o supervizi formou veřejné zakázky bylo pouze jednou z možností. Žalovaná v tomto nebyla smlouvou o dílo nijak omezena. Pouze bod 13.1 smlouvy o dílo v tomto ohledu stanovil celkem přirozený požadavek, že supervizorem z důvodu střetu zájmů nesmí být zhotovitel ani osoba s ním v podnikatelském seskupení.

42. Ad d) Za zcela neopodstatněnou je třeba mít argumentaci žalobkyně dovozující nepřiměřenost smluvní pokuty v poměru k žalobkyní kalkulované ziskovosti zakázky. Posledně uvedená kalkulace je pouze interní záležitostí žalobkyně, která nemůže mít žádný dopad do právní sféry žalované. Byla to žalobkyně, která se rozhodla za daných finančních podmínek zadávacího řízení zúčastnit a smlouvu o dílo na základě něj uzavřela. Pokud se nyní ukazuje, že žalobkyně při kalkulaci svého zisku v poměru k rizikům, které jsou s prováděním díla spojeny, postupovala neuváženě, musí to jít plně k její tíži.

43. Ad c) Stejně tak je třeba odmítnout argumentaci žalobkyně, že žalovaná mohla k uspokojení svých pohledávek využít i jiného zajištění upraveného smlouvou o dílo, konkrétně zádržného z fakturace. Posledně uvedený institut je totiž ve vztahu k bankovní záruce spíše komplementárního charakteru, nikoli konkurenčního. To platí zejména v době bezprostředně následující po nabytí účinnosti smlouvy o dílo, na níž spadá předmětné prodlení žalobkyně s poskytnutím bankovní záruky. V dané době ještě zádržné z podstaty věci nemohlo být realizováno s ohledem na neexistenci jakékoli relevantní fakturace žalobkyně. Bankovní záruka tak byla jediným reálně uplatnitelným zajištěním. Stejně tak nemůže být řeči o konkurenci mezi zádržným z fakturace a smluvní pokutou. Posledně uvedený institut totiž ve své podstatě ulehčuje uplatňování nároku na náhradu škody případně vzniklé porušením utvrzené povinnosti tím, že není vyžadováno prokázání existence škody a její výše. Tato je„ stanovena“ paušální částkou. Zádržné se uplatní až následně k zajištění úhrady takto stanovené částky.

44. S ohledem na výše uvedené je třeba uzavřít, že předmětná smluvní pokuta není nepřiměřená. Není proto ani namístě přistoupit k její moderaci. Za daných okolností soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 2 100 Kč představující 300 Kč za každý ze sedmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne 30. 6. 2021 a příprava a účast na jednáních soudu dne 6. 6. 2022, 9. 3. 2023 a 17. 4. 2023).