63 C 169/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Ing. Janem Boučkem sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1 pro zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím.Žalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce byl účastníkem řízení o kontrole a následného správního řízení vedeného , Anonymizováno, , („, Anonymizováno, “) pod sp.zn. , Anonymizováno, -, jméno FO, . Dne , datum, byla zahájena kontrola podle § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů, („kontrolní řád“) a to kontrolní jízdou objednanou provedenou správním orgánem. Po ukončení kontrolní jízdy byla v souvislosti s poskytnutou přepravou provedena kontrolním pracovníkem kontrola dodržování povinností stanovených zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů („zákon o silniční dopravě“).

3. Na základě kontrolního zjištění bylo zahájeno správní řízení o přestupcích se žalobcem. Následně pak Magistrát jako prvoinstanční orgán vydal odsuzující rozhodnutí, kterým uložil žalobci pokutu ve výši , částka, .

4. Žalobce toto rozhodnutí napadl svým odvoláním. , Anonymizováno, o podané odvolání rozhodl dne , datum, svým rozhodnutím č. j. , Anonymizováno, -, jméno FO, /3, kterým podstatným způsobem snížil uloženou pokutu na částku , částka, . Dne , datum, napadené rozhodnutí žalobci doručil, čím řízení pro žalobce skončilo.

5. Řízení je zatíženo extrémními průtahy. Právní hodnocení žalované, že kontrolní řízení není součástí délky správního řízení pro účely posuzování nepřiměřené délky řízení, je nesprávné. Vyplývá to i z judikatury Nejvyššího soudu týkající se daňové kontroly (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Není přitom podstatný rozdíl mezi kontrolním řízení a řízením o daňové kontrole.

6. Argumentace žalované ohledně výsledku řízení je zjevným nepochopením materie založené na existenci práva na spravedlivý proces. Výsledek řízení, tedy odsouzení žalobce za správní (přestupkový) delikt, není z hlediska nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění, („z. o. š.“) vůbec podstatný.

7. Je zcela fabulující, že obrana žalobce v předmětném řízení nemohla přivodit pozitivní výsledek. Judikatorní praxe nebyla od počátku jednotná v pohledu na povahu přepravy pomocí aplikace UBER. Žalovaná se tedy mýlí, pakliže dovozuje, že vše muselo být žalobci jasné od počátku, protože je zřejmé, že v době vytýkaného přestupkového jednání existovala rozhodnutí soudů týkající se přepravy prostřednictvím aplikace UBER.

8. Pakliže Žalobce byl v předmětném řízení zastoupen advokátem, je již jen z toho nutno dovodit, že měl o řízení výrazný zájem, protože uplatnil své nejdůležitější právo, a to právo na obhajobu. Právní zástupce byl po celou dobu řízení aktivní, a tedy nelze vůbec dovozovat, že by se žalobce o vývoj celého řízení nezajímal.

9. Žalobce nikdy neměl přislíbenu úhradu pokuty od třetí osoby, což vyplývá i ze skutečnosti, že pokuta doposavad nebyla ani uhrazena. Žalobce neuhradil pokutu ve výši , částka, a ani náhradu nákladů správního řízení ve výši , částka, .

10. Žalovaný, ačkoliv je na to v obdobných řízeních upozorňován, pak v kontextu konstantní judikatury Městského soudu v Praze a Nejvyššího správního soudu ČR, avšak v rozporu s judikaturou ESLP odmítá zohlednit nepřiměřenou délku svého rozhodování v uloženém trestu.

11. Žalobce uplatnil dne , datum, písemně u žalované nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši , částka, . Nato obdržel dne , datum, stanovisko, kterým žalovaná žalobci poskytla omluvu obsahující konstatování porušení práva žalobce na spravedlivý proces. Prodlení žalované nastalo již po uplynutí 2 měsíců, a to z důvodu, že lhůta pro předběžné projednání nároku v rozsahu 6 měsíců neodpovídá úrovni společnosti/techniky atd.Vyjádření žalované12. Žalovaná k žalobě uvedla, že nárok neuznává a navrhla zamítnutí žaloby. Žalobce byl v předmětném správním řízení uznán vinným ze spáchání správních deliktů dle § 35 odst. 2 písm. i) a dle § 35 odst. 2 písm. j) zákona o silniční dopravě. Žalobci dle žalované nemajetková újma, kterou by bylo namístě finančně kompenzovat, vůbec nevznikla, neboť žalobci musel být negativní výsledek řízení znám od počátku, a tedy žalobce v nejistotě o výsledku předmětného řízení nebyl. Žalobce je navíc právnickou osobou. U nich je případný vznik a rozsah imateriální újmy specifický už z toho důvodu, že jsou lidmi (fyzickými osobami) uměle vytvořené subjekty, kterým zákon přiznává postavení právnických osob. Žalobce však vznik újmy v žalobě nijak konkrétně netvrdí, natož aby újmu charakterizoval ve vztahu ke specifikům právnické osoby. Neunáší proto v tomto ohledu břemeno tvrzení.

13. Žalobce patří mezi širokou skupinu dopravců a řidičů, kteří při poskytování přepravy zprostředkovaně přes aplikaci , Anonymizováno, systematicky a dlouhodobě neplnili povinnosti stanovené zákonem o silniční dopravě. To ve svém důsledku vedlo ke zvýšenému počtu obdobných řešených případů, v průběhu roku 2020 Městský soud v Praze a Nejvyšší správní soud řešil žaloby a kasační stížnosti na rozhodnutí téhož správního orgánu, se shodným právním zástupcem, v 98 případech. Celkový počet v této věci Ministerstvem dopravy, , právnická osoba, , vedených přestupkových řízení se stejným právním zastoupením bylo přibližně 260. Právní zástupce žalobce přitom hradil sankce uložené v těchto správních řízeních.

14. Výkon kontroly dle kontrolního řádu není správním řízením. Období do zahájení správního řízení, tedy období do dne , datum, , kdy bylo žalobci doručeno oznámení Magistrátu o zahájení řízení, tak nelze do celkové délky řízení zahrnovat.Dosavadní řízení15. Zdejší soud jakožto soud prvního stupně ve věci rozhodl rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , tak, že žalobu zamítl a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. Žalovaná konstatovala porušení práva žalobce na spravedlivý proces a konstatování doplnila omluvou. Takovou formu zadostiučinění měl prvostupňový soud v poměrech projednávané věci za dostačující, když význam řízení pro žalobce hodnotil jako marginální a délku řízení jako nikoli excesivní. Po procesní stránce se soud prvního stupně také vypořádal s otázkou zastoupení žalobce u jednání konaného dne , datum, na základě substituční plné moci, kterou neakceptoval. Tvrzený zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, setrval i po výzvě soudu v prostoru vyhrazeném žalující straně, byl proto vykázán z jednací síně a následně vyveden justiční stráží. Prvostupňový soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, s tím, že substituční plná moc měla být udělena k zastupování samotného žalobce, nikoli k zastupování jeho právního zástupce, což se nestalo, opakovaně byla předkládána substituční plná moc výslovně uvádějící, že , tituly před jménem, , jméno FO, má v řízení vystupovat jako zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, , z toho důvodu nebylo zastoupení žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, u jednání dne , datum, připuštěno.

16. K odvolání žalobce Městský soud v Praze jakožto soud odvolací rozsudek soudu prvního stupně zrušil usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uvedl přitom, že usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nemůže mít v poměrech projednávané věci uplatnění, neboť řeší náležitosti plné moci udělené advokátovi za účastníka třetí osobou, jeho zmocněncem, který sám advokátem není. Prvostupňový soud odepřel řádně zmocněnému substitučnímu zástupci advokáta žalobce účast u jednání konaného , datum, , u kterého bylo prováděno dokazování a v jehož závěru byl vyhlášen napadený rozsudek. Jakkoli je postup zmocněného advokáta žalobce ve vztahu k substitučnímu zastoupení silně zasažen přídechem účelovosti, nic to nemění na tom, že žalobci byla v důsledku nesprávného právního názoru prvostupňového soudu odepřena jeho procesní práva, což zatížilo řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemůže být náprava této vady zjednána. Odvolací soud dále neshledal důvodu pro odvolatelem navrhovaný postup podle § 221 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“).

17. V návaznosti na výše uvedené kasační rozhodnutí odvolacího soudu nařídil soud prvního stupně ve věci jednání, jež proběhlo dne , datum, . Tohoto se účastnil i právní zástupce žalobce. Nevyužil však prostoru, kterého se mu takto dostalo, k tvrzení nových skutečností nebo předložení nových důkazů či právní argumentace ve věci samé. Ve svém podání učiněném necelých 28 minut před jednáním do datové schránky soudu pouze zopakoval své dosavadní tvrzení učiněné již v podání ze dne , datum, , že nikdy neměl přislíbenou úhradu pokuty od žádné třetí strany. Novou tak z jeho strany byla pouze námitka podjatosti soudce, kterou učinil do protokolu v úvodu jednání. Jako důvod pochybností o nepodjatosti soudce označil skutečnost, že posledně uvedený na právního zástupce žalobce podal podnět k České advokátní komoře, aby prověřila, zda se uvedený advokát nedopustil kárného provinění. Uvedený podnět měl být přitom učiněn v době, kdy se již soudce seznámil s obsahem výše uvedeného kasačního rozhodnutí odvolacího soudu.

18. Soud prvního stupně k námitce podjatosti nepřihlížel dle § 15b odst. 2 o. s. ř., neboť tato byla uplatněna před jednáním, při němž byla věc rozhodnuta, a soud má za to, že není důvodná. Skutečnost, že soudce podal na právního zástupce žalobce podnět na Českou advokátní komoru pro podezření ze spáchání kárného provinění, pochybnosti o podjatosti objektivně vzato nezakládá. Výchova k dodržování zákonů, včetně úpravy stavovské etiky, je naopak součástí poslání soudů (§ 1 o. s. ř.). Nesplnění oznamovací povinnosti může být navíc za určitých okolností považováno za nesprávný úřední postup (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Na výše uvedeném nemůže nic změnit ani skutečnost, že uvedený podnět soud učinil v době po výše uvedeném kasačním rozhodnutí odvolacího soudu. Je tomu tak tím spíše, že toto se důvodů, které k podnětu vedly, nijak přímo netýká. Pro úplnost je třeba dodat, že právní zástupce žalobce namítá podjatost předsedajícího soudce pravidelně a Městský soud v Praze tyto námitky pravidelně shledává neopodstatněnými (k tomuto viz např. usnesení posledně uvedeného soudu č. j. , spisová značka, nebo č. j. , spisová značka, , v jehož odůvodnění se mimo jiné uvádí: „Pouhá skutečnost, že si účastník či právní zástupce na soudce stěžoval či tak naopak ve vztahu k advokátovi činil u ČAK soudce, ještě sama o sobě není důvodem pro vyloučení soudce z rozhodování ve věci, kde advokát zastupuje.“)Skutkový stav19. Ze spisu , Anonymizováno, , odboru dopravních agend, sp. zn. , Anonymizováno, ODA-, jméno FO, , vyplývá: Dne , datum, byla provedena kontrolní jízda s vozidlem r. z. , Anonymizováno, („vozidlo“) dle kontrolního řádu. Takto bylo zjištěno, že vozidlem byla provedena přeprava osob bez uzavřené předchozí smlouvy, vozidlo nebylo pro žalobce zařazeno v evidenci vozidel taxislužby, nebylo označeno jako vozidlo taxislužby a nebylo vybaveno taxametrem. Dne , datum, převzal právní zastoupení žalobce , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát. Dne , datum, byla právnímu zástupci žalobce doručena písemnost, č. j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , označená jako seznámení s protokolem o kontrole taxislužby č. , Anonymizováno, . Dne , datum, byly Magistrátu doručeny námitky žalobce do kontrolních zjištění uvedených v protokolu o kontrole sepsaném dne , datum, . Dne , datum, vypracoval Magistrát písemnost č. j. , Anonymizováno, označenou jako vyřízení námitek podaných žalobcem. Zde byl žalobce informován o předání námitek k vyřízení v navazujícím správním řízení. Žalobce podal správní žalobu na ochranu před nezákonným zásahem k Městskému soudu v Praze, kdy za nezákonný zásah označoval kontrolu provedenou dne , datum, , jak je výše uvedeno. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Dne , datum, byla Magistrátu doručena výzva k vyjádření k podané žalobě, a to ve lhůtě 15 dnů. Dne , datum, bylo Městskému soudu v Praze doručeno vyjádření Magistrátu k podané žalobě. Dne , datum, vydal Městský soud v Praze rozsudek č. j. , spisová značka, -25, jímž žalobu zamítl. Dne , právnická osoba, . 2019 byl tento rozsudek doručen Magistrátu. Dne , datum, vypracoval Magistrát oznámení o zahájení správního řízení č. j. , Anonymizováno, , kdy byl žalobce podezřelý z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě, ve znění ke dni spáchání přestupku, tj. ke dni , datum, , který měl spáchat tím, že nezajistil, aby byl ve vozidle doklad o oprávnění k podnikání. Dále byl žalobce podezřelý z přestupku dle § 35 odst. 2 písm. i) podle téhož zákona, kterého se měl dopustit provozováním vozidla, které pro něj nebylo zapsáno v evidenci vozidel taxislužby, dále byl žalobce obviněn též z přestupku podle § 35 odst. 2 písm. j) téhož zákona, který měl spáchat tím, že nezajistil, aby práci řidiče vykonávala osoba, která pro to splňuje zákonné podmínky, a z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. e) téhož zákona, kterého se měl dopustit tím, že neměl řádně označené vozidlo. Uvedená písemnost byla zmocněnci žalobce doručena dne , datum, . Dne , datum, vypracoval Magistrát oznámení o ukončení dokazování a možnosti seznámit se s podklady rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, . Dne , datum, bylo Magistrátu doručeno vyjádření žalobce před vydáním rozhodnutí. Dne , datum, vypracoval Magistrát rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, , kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přestupků podle § 35 odst. 1 písm. e), g) a § 35 odst. 2 písm. i), j) zákona o silniční dopravě. Současně byla žalobci uložena pokuta ve výši , částka, a povinnost uhradit náklady správního řízení. Dne , datum, bylo Magistrátu doručeno blanketní odvolání proti rozhodnutí ze dne , datum, . Dne , datum, bylo Magistrátu doručeno doplnění odvolání žalobce.

20. Ze spisu Ministerstva dopravy ČR sp. zn. , Anonymizováno, -, jméno FO, , vyplývá: Dne , datum, bylo odvolání žalobce společně se spisovou dokumentací doručeno Ministerstvu dopravy, , právnická osoba, , a to písemností, č. j. MHMP 946952/2019, ze dne , datum, . Dne , datum, vypracovalo Ministerstvo dopravy, , právnická osoba, , rozhodnutí č. j. , Anonymizováno, -, jméno FO, /3, kterým rozhodnutí Magistrátu ze dne , datum, změnilo tak, že zrušilo výroky o vině z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. g) zákona o silniční dopravě a z přestupku podle § 35 odst. 1 písm. e) téhož zákona, přičemž řízení v těchto bodech zastavilo, neboť v mezidobí došlo k prekluzi těchto přestupků. Současně byla snížena původně uložená pokuta ve výši , částka, na částku , částka, a byla prodloužena lhůta pro její úhradu a úhradu nákladů řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, .

21. Ze sdělení Magistrátu hl. m. Prahy k žádosti č. j. , jméno FO, -, Anonymizováno, ze dne , datum, a přiloženého výběru položek bankovních výpisů ze dne , datum, soud zjistil, že účtárna Magistrátu hl. m. Prahy eviduje v období od , datum, do , datum, celkem , hodnota, plateb v celkové výši , částka, provedených právním zástupcem žalobce, a to výhradně z účtu č. , č. účtu, , a plateb na posledně uvedený účet. Na daném seznamu figuruje i celá řada příchozích plateb realizovaných během jediného dne s popisem odkazujícím na různé subjekty. Jako příklad lze uvést následující položky: , datum, : 5 příchozích plateb s popisem „, jméno FO, , , jméno FO, -, Anonymizováno, -, jméno FO, /3“, „, jméno FO, , , Anonymizováno, - , jméno FO, , Anonymizováno, -, jméno FO, /3“, „, jméno FO, , , Anonymizováno, - , jméno FO, -, Anonymizováno, -, jméno FO, /3“, „, jméno FO, , , právnická osoba, - , jméno FO, - , Anonymizováno, -, jméno FO, /3“, „, jméno FO, , , Anonymizováno, J.- , jméno FO, - 87/2019-190-, jméno FO, /3“). , datum, : 5 příchozích plateb s popisem „, jméno FO, , , jméno FO, , jméno FO, “ , datum, : 13 , jméno FO, “ , datum, : 16 příchozích plateb s popisem „, jméno FO, , AnonymizovánoNa daném seznamu rovněž figuruje i následující položka: , datum, : příchozí platba ve výši , částka, s popisem „, jméno FO, , , tituly před jménem, ,Ing“22. Z protokolu o jednání Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátka ev. č. ČAK , Anonymizováno, , vystupující jakožto substitut právního zástupce žalobkyně, výslovně označila účty použité ve věci , jméno FO, za úschovné účty.

23. Z odpovědi , právnická osoba, . na žádost o součinnost ze dne , datum, soud zjistil, že posledně uvedená banka označila jí vedený účet č. , č. účtu, za účet úschovy advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, . Pro úplnost soud uvádí, že se v případě uvedeného důkazního prostředku zabýval též jeho zákonností, a to z hlediska zachování advokátního tajemství. Předmětná odpověď banky neobsahuje žádné údaje týkající se kteréhokoli byť jen potenciálního klienta , tituly před jménem, , jméno FO, . Jejím obsahem je de facto prosté sdělení, že předmětný účet je úschovným účtem posledně uvedeného. Za daných okolností dospěl soud k závěru, že daný důkazní prostředek neporušuje advokátní tajemství, a byl tedy obstarán v souladu se zákonem.

24. Z údajů o nárůstu agendy na Magistrátu hlavního města Prahy související s činností společnosti Uber v ČR ze dne , datum, , č. j. MHMP 907288/2021, sp. zn. S-MHMP 907288/2021, soud zjistil údaje o proměnách počtu kontrol a zjištěných porušení právních předpisů před a po vstupu společnosti Uber do ČR:Tab. 1 – kontroly před vstupem společnosti , Anonymizováno, do ČRObdobíPočet kontrolPočet porušení právních předpisů, datum, – , datum45554, datum, – , datum26772, datum, – , datum3731011. 1 2013 – , datum426121, datum, – , datum446156, datum, – , datum1967504Tab. 2 – kontroly po vstupu společnosti Uber do ČRObdobíPočet kontrolPočet porušení právních předpisů, datum, – , datum14144, datum, – , datum447311, datum, – , datum4133201. 1 2017 – , datum537483, datum, – , datum395326, datum, – , datum341245, datum, – , datum166100, datum, – 31. 12 202024401829Lze tak shrnout, že při relativně konstantním počtu kontrol (snížení až v covidovém roce 2020) došlo po vstupu společnosti , Anonymizováno, do ČR k zásadnímu skokovému nárůstu (cca dvojnásobnému) počtu zjištěných porušení právních předpisů, jimiž se Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy, musel zabývat.

25. Ze stanoviska Ministerstva dopravy k nárůstu agendy správních orgánů v souvislosti s činností společnosti Uber ze dne , datum, , č. j. , jméno FO, -, Anonymizováno, , soud zjistil, že uvedený nárůst agendy Magistrátu hlavního města Prahy se následně promítl i do nápadu Ministerstva dopravy jakožto odvolacího správního orgánu. Mezi lety 2017 – 2019 byl nárůst celkového nápadu odvolání zhruba o 50 – 100 %, následně došlo opět k poklesu z důvodu pandemické situace a neprovádění kontrol dopravním úřadem.

26. Dále soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok, jenž je předmětem tohoto řízení, u žalované dne , datum, . (prokázáno kopií předběžného uplatnění nároku ze dne , datum, včetně detailu odeslané datové zprávy ID , tel. číslo, Žalovaná se k uplatněnému nároku vyjádřila dne , datum, , přičemž konstatovala nepřiměřenou délku předmětného řízení a z toho plynoucí porušení práva žalobce na spravedlivý proces a za toto se posledně uvedenému omluvila. (prokázáno kopií vyjádření k žádosti o odškodnění včetně detailu přijaté datové zprávy ID 1066299294)

27. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.Relevantní právní úprava28. Podle § 5 z. o. š. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

29. Dle § 13 z. o. š. stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.

30. Dle § 31a z. o. š. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

31. Dle § 15 z. o. š. přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

32. Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 209/1992 Sb. („Úmluva“), má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo, v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

33. Dle § 6 zákona č. 500/2004 Sb., Správní řád, v tehdy platném znění („s. ř.“), správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Nečiní-li správní orgán úkony v zákonem stanovené lhůtě nebo ve lhůtě přiměřené, není-li zákonná lhůta stanovena, použije se ke zjednání nápravy ustanovení o ochraně před nečinností (§ 80).

34. Dle § 36 odst. 3 s. ř., nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal. V případě, že podkladem rozhodnutí jsou písemnosti a záznamy, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis, může se účastník, o jehož právním nároku se v řízení rozhoduje, s těmito podklady seznámit pouze v podobě, která nezmaří účel jejich utajení; není-li to možné, sdělí se takovému účastníkovi alespoň v obecné rovině, jaké skutečnosti z těchto podkladů vyplývají. Správní orgán si předtím, než účastníkovi umožní seznámit se s podklady podle předchozí věty, vyžádá vyjádření orgánu, který tyto podklady poskytl. Nerozhoduje-li se v řízení o právním nároku účastníka, není takový účastník oprávněn seznámit se s podklady rozhodnutí, které jsou za podmínek v § 17 odst. 3 uchovávány odděleně mimo spis.Právní posouzení35. V prvé řadě bylo třeba se vypořádat s otázkou, zda na předmětné řízení dopadá čl. 6 odst. 1 Úmluvy, resp. jím zakotvené právo na projednání věci v přiměřené lhůtě. Judikatura dovodila, že pojem „trestní obvinění“ ve smyslu článku 6 Úmluvy, je nutno vztáhnout rovněž na řízení o přestupku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Článek 6 Úmluvy se tak v projednávané věci uplatní, a to jak na správní řízení, tak i na navazující řízení soudní.

36. Pokud se jedná o otázku, zda je namístě v režimu z. o. š. pod pojem správní řízení zahrnout i kontrolu, která mu předcházela, je namístě v tomto odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu v daňové oblasti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , zejména body 30 až 32 jeho odvodnění). Ta je postavena na jednotě daňového řízení a daňové kontroly. Soud nevidí důvod, proč by dané závěry Nejvyššího soudu formulované pro kontrolu prováděnou orgány finanční správy neměly být použitelné pro obdobné postupy (co do prostředků a účelu) prováděné jinými správními orgány v rámci jejich působnosti.

37. Lze tak shrnout, že se na předmětné řízení čl. 6 odst. 1 Úmluvy vztahuje. Uplatní se tudíž i § 13 odst. 1 věty třetí z. o. š., a projednávanou věc je proto třeba posuzovat v intencích stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp.zn. Cpjn 206/2010. Stejně tak a se uplatní i vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy.

38. K vyvrácení této domněnky směřují zejména tvrzení žalované týkající se úhrad uložených pokut společností , Anonymizováno, . a z toho plynoucí faktická absence významu řízení pro žalobce. Na základě v tomto ohledu provedeného dokazování (viz body 21 až 23 odůvodnění tohoto rozsudku) je skutečně namístě dovozovat existenci kompenzačního mechanizmu fungujícího prostřednictvím úschovného účtu právního zástupce žalobce, který posledně uvedený též „obsluhoval“, tj. z něj vyplácel pokuty udělené jednotlivým klientům. Činil tak navíc i v době, kdy probíhalo předmětné správní (a soudní) řízení, v němž rovněž žalobce zastupoval.

39. Uvedenou problematikou se již v rámci paralelně probíhajících řízení s obdobným skutkovým základem (věci dalších dopravců Uber) opakovaně zabýval Městský soud v Praze jakožto soud odvolací (viz např. rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , rozsudek ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pravidelně přitom v tomto ohledu dospíval k obdobným závěrům. Soud pro ilustraci cituje z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, :„39. Z pohledu kritéria významu namítaného řízení pro žalobce odvolací soud konečně považuje za zcela zásadní nikoliv tu okolnost, že „pokutu neplatil přímo žalobce, ale jeho zástupce“, jak uvedl soud prvního stupně, ale že pokuta byla za žalobce, stejně jako ve dvou stovkách (!) případů jiných přestupců, „zapravena“ společností Uber. To podle odvolacího soudu nelze racionálně hodnotit jinak, než jako cílené jednání zapadající do soudem prvního stupně zjištěné „masivní podpory“ poskytované společností Uber přepravcům zapojeným do jejího obchodního modelu provozování taxislužby.

40. Zdejší odvolací soud k této otázce uvedl již v rozsudku ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaném v obdobné věci, následující: „… je zřejmé, že se žalobce mohl spolehnout na mechanismus, který se podává z interpretace faktu, že advokát, který jej stejně jako stovky dalších řidičů taxislužby v Praze, využívajících platformu UBER, zastupoval v přestupkovém řízení, vypořádá prostřednictvím svého účtu uložené peněžité sankce, tj. že se vedení přestupkového řízení neprojeví v jeho poměrech nejistotou ohledně uložení, resp. výše peněžité sankce, kterou by měl ze svých prostředků správnímu úřadu uhradit. Výsledek přestupkového řízení nebyl pro žalobce významný ani z hlediska případného omezení možnosti dalšího podnikání v oboru silniční dopravy.“41. Citované závěry odvolací soud plně sdílí i v nyní souzené věci. Jakkoliv současně rozumí žalobcově vyhýbavosti ve vztahu k řešení této otázky, rubem této vyhýbavosti je přijetí řešení na podkladě zjištěného skutkového stavu a s pomocí elementární logiky. Odvolací soud nepovažuje za logicky zdůvodnitelný jiný závěr, než že úhrady pokut Uber(em) byly mechanismem nikoliv nahodilým, jímž by Uber „své“ přestupce ve stovkách případů po skončení řízení vždy znovu a znovu mile překvapoval, odklízeje velkoryse jako deus ex machina pro ně z výsledku řízení plynoucí tíživý hmotný důsledek, ale že šlo o dopředu stanovený „benefit“, o němž všichni přepravci Uberu věděli a mohli se na něj spolehnout. Žalobcovu reakci na shora uvedená zjištění o okolnostech týkajících se úhrad pokut, že údajně „nikdy neměl přislíbenu úhradu pokuty třetí osobou“ (viz jeho podání ze dne , datum, ), považuje odvolací soud za krajně nevěrohodnou.“40. S výše uvedeným hodnocením Městského soudu v Praze se zdejší soud plně ztotožňuje. Uplatnitelnost uvedených závěrů na případ žalobce přitom nijak nesnižuje ani skutečnost, že předmětný finanční mechanizmus nebyl v případě žalobce v konečném důsledku využit, resp. jeho využití nevyplynulo z dokazování. Již samotná skutečnost, že byl žalobce v průběhu celého předmětného řízení, stejně jako stovky dalších dopravců UBER, právně zastoupen osobou tento mechanizmus (v dané době) provozující, svědčí o tom, že žalobce měl prostřednictvím svého právního zástupce „krytí“ před případnými negativními důsledky předmětného řízení. Žalobce navíc sám potvrdil, že pokutu, jež mu byla pravomocně uložena, ani související náklady správního řízení nikdy neuhradil, a to navzdory skutečnosti, že od jeho pravomocného skončení uplynuly již téměř dva roky. Tento nihilistický přístup k pravomocnému meritornímu rozhodnutí a povinnostem mu z něj vyplývajících dále dokládá, že se žalobce na předmětném řízení, resp. jeho výsledcích, nijak reálně nepodílel, a nemohla mu tak z něj vzniknout újma.

41. Lze tak shrnout, že žalobci v předmětném řízení reálně nehrozil sankční postih, resp. jeho majetkové důsledky, a žalobce k věci tomu odpovídajícím způsobem v konečném důsledku přistupoval. Žalobce se mohl spolehnout na mechanizmus, který byl nastaven tak, aby plně absorboval/kompenzoval negativní důsledky předmětného řízení pro majetkovou sféru žalobce.

42. S ohledem na neveřejnou povahu správního řízení pro žalobce nepřicházely v úvahu jakékoli jiné (nemajetkové, např. difamační) negativní důsledky. Žalobce se předmětného řízení ani nijak přímo neúčastnil, protože po celou dobu jednal prostřednictvím svého právního zástupce. Soud tak má za to, že za daných okolností řízení ani ve své časové dimenzi nebylo způsobilé přivodit žalobci újmu, jejíž kompenzace se domáhá. Žalované se tak podařilo vyvrátit její presumovanou existenci. Již tento závěr plně postačuje k odůvodnění zamítnutí žaloby v plném rozsahu (výrok I. tohoto rozsudku).

43. Pro úplnost soud dodává, že ze zjištěného skutkového stavu je též zřejmé, že se žalobce účastnil rozsáhlé koordinované aktivity velkého počtu subjektů směřující ke generování zisku provozováním přepravy osob v rozporu se zákonem. Tato koordinovaná aktiva dosáhla rozměrů, jež citelně zatížily aparát veřejné moci (viz body 24 a 25 odůvodnění tohoto rozsudku), a nepřímo tak přispěly k prodlužování řízení na základě toho jím vedených. Nebyla-li by existence předmětné nemajetkové újmy vyvrácena, bylo by namístě uvedené promítnout v rámci hodnocení kritéria jednání poškozeného dle § 31a odst. 3 písm. c) z. o. š. Přiznání relutární náhrady by za daných okolností bylo v rozporu se zásadou, že nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu (§ 6 odst. 2 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý z osmi úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne , datum, , doplnění vyjádření k žalobě ze dne , datum, , příprava na jednání soudu dne , datum, a účast na něm, příprava na jednání soudu dne , datum, a účast na něm, příprava na jednání soudu dne , datum, a účast na něm).