63 C 203/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobců: a) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce d) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně e) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované pro na plnění v souvislosti s dopravní nehodou

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] domáhala zaplacení částky 140 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 140 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 210 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 210 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce [celé jméno žalobce] domáhal zaplacení částky 127 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 127 540 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 191 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 191 310 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] domáhala zaplacení částky 94 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 970 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 143 825 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 143 825 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba se v části, ve které se žalobce [celé jméno žalobce] domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

XI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

XII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [celé jméno žalobce] náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

XIII. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu v částce 9 788,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se po zastavení řízení o nároku žalobkyně [celé jméno původní účastnice] usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 9. 2023, č. j. 63 C 203/2022-105, domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 350 000 Kč s příslušenstvím, žalobci [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 318 850 Kč s příslušenstvím, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 238 795 Kč s příslušenstvím a žalobci [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím. <i>Žalobní tvrzení</i> 2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci jsou pozůstalými po [celé jméno žalobce], nar. dne 23. 12. 1978 („ zemřelý“). Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je matkou zemřelého. Žalobce [celé jméno žalobce] je otcem zemřelého. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je sestrou zemřelého a žalobce [celé jméno žalobce] je jeho synovcem.

3. Zemřelý je obětí dopravní nehody, která se stala dne 14. 9. 2019 okolo 17:40 hod v katastru [územní celek], okres [okres], a jejímž viníkem je [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [obec a číslo], t.č. bytem [adresa] („ viník“). Vozidlo, kterým byla předmětná dopravní nehoda způsobena, tj. traktor [jméno] [příjmení], r. z. [anonymizováno], bylo ve vlastnictví Zemědělského družstva [obec], [ulice a číslo], [PSČ], [obec], které ho také provozuje, a bylo v době dopravní nehody odpovědnostně pojištěno u žalované, která dopravní nehodu eviduje jako škodnou událost [číslo].

4. Viník byl uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů („ t. z.“), a to rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 7 2022, č.j. [číslo jednací]. V něm bylo sice konstatováno, že existuje míra spoluzavinění za dopravní nehodu na straně zemřelého. Tato však nebyla procentuálně vyjádřena.

5. V rámci jednání s žalovanou požadovali z titulu odškodnění duševních útrap dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“), žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalobce [celé jméno žalobce] za úmrtí syna každý 700 000 Kč a žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalobce [celé jméno žalobce] za úmrtí bratra, resp. strýce, každý 500 000 Kč.

6. Žalovaná posléze žalobcům sdělila, že za nespornou výši satisfakce považuje u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] 700 000 Kč, u žalobce [celé jméno žalobce] 637 700 Kč, u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] 478 275 Kč a u žalobce [celé jméno žalobce] 100 000 Kč. Současně přistoupila ke krácení s ohledem na spoluzavinění dopravní nehody zemřelým v rozsahu 70 %. Na základě toho pak vyplatila žalobkyni [celé jméno žalobkyně] 210 000 Kč, žalobci [celé jméno žalobce] 191 310 Kč, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] 143 825 Kč a žalobci [celé jméno žalobce] 30 000 Kč. Se stanovením takto vysoké míry spoluzavinění zemřelého žalobci nesouhlasí.

7. K dopravní nehodě došlo tak, že viník řídil traktor [jméno] [příjmení] r. z. [anonymizováno] s nákladním přívěsem [příjmení] r. z. [anonymizováno] ve směru [obec] - [obec]. Projel mírnou táhlou a přehlednou pravotočivou zatáčku na přímý úsek a na horizontu odbočoval vlevo na místo ležící mimo pozemní komunikaci. Vlevo ale začal viník odbočovat v době, kdy proti němu po přímém a přehledném úseku v mírném táhlém stoupání přijížděl motocykl [anonymizováno] r. z. [anonymizováno], který řídil zemřelý. Došlo ke střetu, v důsledku nějž zemřelý utrpěl těžká zranění, kterým na místě podlehl. Viník při odbočování vlevo se soupravou traktor s přívěsem nedal zemřelému přednost v jízdě.

8. Jízdní souprava viníka vytvořila motocyklu překážku náhlou a občanskoprávní odpovědnost provozovatele této soupravy nelze popřít. Viníkovi nic nebránilo v rozhledu na velkou vzdálenost. Motocykl zemřelého měl po celou dobu ve svém zorném poli. Přesto se rozhodl odbočit v okamžiku, kdy s ohledem na již krátkou vzdálenost motocyklu od něho mu vytvořil překážku, před kterou zemřelý nestačil zastavit, a která vedla k nehodě a ke smrti zemřelého. Pro toto své jednání nemá žádné vysvětlení.

9. Tato okolnost (nedání přednosti v jízdě při odbočování) byla hlavní a přímou příčinou nehody a smrti zemřelého. Jednání řidiče motocyklu se může projevit pouze v oblasti spoluúčasti (spoluzavinění) na nehodě a jejích následcích. Míru účasti přímého poškozeného lze odhadnout maximálně na 20 %.

10. S ohledem na shora uvedené požaduje žalobkyně [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 350 000 Kč (80 % z částky 700 000 Kč je 560 000 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 210 000 Kč), žalobce [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 318 850 Kč (80 % z částky 637 700 Kč je 510 160 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 191 310 Kč), žalobkyně [celé jméno žalobkyně] náhradu nemajetkové újmy ve výši 238 795 Kč (80 % z částky 478 275 Kč je 382 620Kč a žalovanou bylo vyplaceno 143 825 Kč) a žalobce [celé jméno žalobce] náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč (80 % z částky 100 000 Kč je 80 000 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 30 000 Kč). <i>Vyjádření žalované</i> 11. Žalovaná učinila nespornými tvrzení žalobců týkající se existence nároků, jakož i výchozí částky zadostiučinění jednotlivých žalobců bez zohlednění míry spoluzavinění zemřelého. Stejně tak učinila nespornou výši plnění, která žalobcům poskytla před podáním žaloby.

12. Spornou tak v konečném důsledku zůstala pouze míra spoluzavinění zemřelého a z toho vyplývající snížení plnění žalované. Žalovaná v tomto ohledu vycházela z několika skutečností. V místě je rychlost povolená max. 90 km/hod Zemřelý jel rychlostí 109-129 km/hod Traktor jel rychlostí 13 km/hod. Jednalo se o přímý úsek silnice, účastníci se mohli vidět. Není zřejmé, zda motocyklista byl osvětlen předním světlem (zda je měl zapnuté). Zároveň za motocyklistou svítilo slunce a světla mohla jednoznačně splynout. Viditelnost pro řidiče traktoru byla ve směru přijíždějícího motocyklu ovlivněna oslněním a riziko, že motocyklista by byl přehlédnut, je poměrně velké.

13. Žalovaná na základě revizního posudku dospěla k závěru, že existují 4 možné varianty nehodového děje: Varianta, kdy poškozený překročil povolenou rychlost (což se prokazatelně stalo). Pokud jel motocyklista rychlostí 124 km - 129/, nemohl střetu zabránit. Varianta, kdy poškozený překročil povolenou rychlost (což se prokazatelně stalo). Pokud jel motocyklista rychlostí 112 km/hod, nemohl střetu zabránit. Varianta pro dráhu 96,4 metru (jedná se o dráhu, která byla mezi účastníky v okamžiku, kdy již traktorista odbočoval, tedy byl s traktorem v jízdním pruhu zemřelého poškozeného motocyklisty, nejedná se o počáteční vzdálenost mezi účastníky před zahájením manévru odbočování!). Poškozený motocyklista by jel rychlostí 90 km/hod. Musel by zpomalit náhle, neboť se jedná o zpomalení v rozsahu 59,9 %, aby nedošlo ke střetu. Pokud by měl motocyklista zastavit, musel by zpomalit v rozsahu 61 % maximálního možného zpomalení, což je taktéž považováno za zpomalení náhlé. Motocyklista by musel brzdit se zpomalením 4,42 m/s, což je zpomalení náhlé. Ke střetu by ovšem nedošlo. Varianta pro dráhu 101,2 metru (jedná se o dráhu, která byla mezi účastníky v okamžiku, kdy již traktorista odbočoval, tedy byl s traktorem v jízdním pruhu zemřelého poškozeného motocyklisty, nejedná se o počáteční vzdálenost mezi účastníky před zahájením manévru odbočování!). Poškozený motocyklista by jel rychlostí 90 km/hod. Musel by zpomalit nenáhle, neboť se jedná o zpomalení v rozsahu 45,2 % aby nedošlo ke střetu. Pokud by měl motocyklista zastavit, musel by zpomalit v rozsahu 50,2 % maximálního možného zpomalení, což je taktéž považováno za zpomalení na hraně ne/náhlé. Motocyklista by musel brzdit se zpomalením 3,79 m/s, což je zpomalení nenáhlé. Ke střetu by ovšem nedošlo.

14. Příčinu nehody lze vidět nejen na straně řidiče traktoru, ale i na straně motocyklu, který, pokud by jel rychlostí 90 km/hodině, střetu by zabránil, a to i pokud by nenáhle zpomaloval. Příčinou pádu řidiče motocyklu na vozovku byla nepřiměřená rychlost a nutnost intenzivního brzdění motocyklu.

15. Z výše uvedeného dospěla žalovaná k přesvědčení, že příčinou újmy na zdraví zemřelého motocyklisty bylo jak jednání řidiče traktoru, který nedal přednost v jízdě motocyklistovi, tak jednání motocyklisty, který jel nepovolenou rychlostí, příčinou jeho pádu byla pouze nepřiměřená rychlost a nutnost intenzivního brzdění. Větší podíl na nehodě a jejím následku tak právě zemřelý motocyklista. Žalovaná na základě výše uvedeného dospěla k závěru, že míra jeho spoluzavinění činí 70 %. <i>Skutkový stav</i> 16. Mezi stranami je nesporné, že dne 14. 9. 2019 okolo 17:40 hodin, došlo v katastru [územní celek], okres [okres], k dopravní nehodě. K dopravní nehodě došlo tak, že pan [jméno] [příjmení] řídil traktor [jméno] [příjmení] rz [anonymizováno] s nákladním přívěsem [příjmení] rz [anonymizováno] (v době dopravní nehody byl přívěs prázdný) ve směru [obec] - [obec], přičemž projel mírnou, táhlou a přehlednou pravotočivou zatáčku na přímý úsek a na horizontu odbočoval vlevo na místo ležící mimo pozemní komunikaci - polní cestu/pole (v katastru nemovitostí vedeno jako ostatní plocha pod parcelním [číslo]), ale vlevo začal pan [příjmení] odbočovat v době, kdy proti němu po přímém a přehledném úseku silnice II. třídy [číslo] v mírném táhlém stoupání - západním směrem (proti slunci) směru [obec] - [obec], přijížděl motocykl Yamaha rz [anonymizováno], který řídil pan [celé jméno žalobce]. Došlo ke střetu, kdy motocykl skončil v konečném postavení mezi zadními nápravami přívěsu v pravém jízdním pruhu. Řidič motocyklu Yamaha [celé jméno žalobce] při dopravní nehodě utrpěl těžká zranění, kterým na místě podlehl.

17. Mezi stranami je dále nesporné, že pan [jméno] [příjmení] byl uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 t. z., a to rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 7 2022, č.j. [číslo jednací].

18. Další nespornou skutečností je, že traktor [jméno] [příjmení], [anonymizováno], byl ve vlastnictví Zemědělského družstva [obec], [ulice a číslo], [PSČ], [obec]. Toto družstvo je provozovatelem vozidla. [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] byl v době nehody pojištěn u žalované z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorových vozidel, a to na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi Zemědělským družstvem [obec] [číslo]. Pojistná událost je vedena pod [číslo].

19. Mezi stranami je nesporná výše základů nároků žalobců před snížením z důvodu spoluzavinění zemřelého, jakož i výše žalovanou poskytnutého plnění, jak jsou uvedeny v bodě 6 odůvodnění tohoto rozsudku.

20. Z kopií dopisů žalované adresovaných právní zástupkyni žalobců ze dne 19. 4. 2022 vyplývá, že žalovaná k danému dni informoval žalobce, že ukončila šetření předmětné pojistné události a vyplatila jim pojistné plnění.

21. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne 11. 10. 2019 Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., vyplývá, že v těle zemřelého, resp. vzorků odebraných při jeho pitvě byly nalezeny stopy metamfetaminu. Stanovená hladina metamfetaminu v krvi byla hodnocena jako velmi nízká. Z obecného hlediska při takto nízkých hladinách nemusí být dotyčná osoba ovlivněna.

22. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného Ing. [jméno] [příjmení] vyplývá, že před předmětnou dopravní nehodou řidič motocyklu začal na situaci reagovat v době, kdy traktor začal přejíždět do protisměrného jízdního pruhu. Z technického hlediska se jeho reakce jeví jako včasná a lze konstatovat, že řidič motocyklu za dané rychlosti motocyklu nemohl střetu zabránit. Pohyboval se však rychlostí vyšší, než je maximálně povolená rychlost pro daný úsek komunikace. V době počátku reakce řidiče byl motocykl ve vzdálenosti 96 – 102 m před místem podjetí. Pokud by se řidič motocyklu v době své reakce pohyboval rychlosti maximálně povolenou pro daný úsek, potom by byl schopen bezpečně zastavit motocykl před místem kolize. K zastavení by stačilo zpomalení o velikosti 4,2 - 4,4 m/s2, což je naprosto bezpečné zpomalení motocyklů za daných adhezních podmínek (přibližně je rovno polovině hodnoty maximálně dosažitelného zpomalení). V místě před odbočením traktoru je výhled 215 m. Je tedy zřejmé, že pokud byl motocykl v době počátku vybočováni traktoru doleva ve vzdálenosti 114 – 122 m od přední části traktoru, tak se pohyboval ve výhledových možnostech řidiče traktoru. Řidič traktoru mohl střetu jednoznačně zabránit pouze tím, že by zastavil a nevybočoval by doleva. Traktor se rozjížděl prakticky z nulové rychlosti na rychlost střetovou, tj. cca 13 km/h. Motocykl se před nehodovým dějem pohyboval rychlostí 109 – 129 km/h. V době podjíždění pod návěs se motocykl pohyboval rychlostí 54 – 60 km/h.

23. Ze znaleckého posudku [číslo] zpracovaného dne 30. 6. 2020 Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D. vyplývá, že z technického hlediska lze příčinu dopravní nehody spatřovat v pohybu jízdní soupravy traktoru do koridoru pohybu motocyklu v okamžiku, kdy motocykl byl tak blízko před místem střetu, že na pohyb musel řidič motocyklu reagovat brzděním. V okamžiku, kdy jízdní souprava začala odbočovat vlevo a začala vjíždět do koridoru pohybu motocyklu, byl motocykl ve vzdálenosti 81 až 87 m před místem střetu. Protože v místě před odbočením je z traktoru výhled 215 m do směru, odkud motocykl přijížděl, mohl řidič soupravy protijedoucí motocykl vidět a odbočování odložit až do okamžiku, než místo odbočování motocykl mine.

24. Z revizního znalečného posudku z oboru doprava [číslo] vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v [obec], Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, vyplývá, že závěry znaleckého posudku Ing. [příjmení] a jeho doplňku jsou v souladu se zjištěními tohoto revizního ústavního posudku. Znalec [příjmení] [příjmení] ve svém posudku použil pro předmětný případ neadekvátně nízké hodnoty brzdného zpomalení motocyklu. Zdokumentované stopy a průběh nehody (pád motocyklu) vypovídají o intenzivním brzděni oběma brzdami. Chybně použitý nízký rozsah brzdného zpomalení vedl k nesprávným závěrům jeho posudku.

25. Z revizního znalečného posudku z oboru doprava [číslo] vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v [obec], Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, dále vyplývá, že v okamžiku střetu se traktor s přívěsem pohyboval rychlostí okolo 13 km/h a motocykl se pohyboval rychlostí 55 až 65 km/h. Na počátku reakce zemřelého se motocykl pohyboval rychlostí 112 až 125,4 km/h. Technickou příčinu dopravní nehody lze shledat jak v manévru řidiče traktoru, který nutil řidiče motocyklu náhle zpomalovat, i když by jel maximální povolenou rychlostí 90 km/h, tak i v rychlosti jízdy motocyklu. Pokud by motocyklista jel nejvyšší povolenou rychlostí 90 km/h, pak by střetu zabránil, pokud by nenáhle zpomaloval. Nutnost intenzivního brzdění způsobená vyšší rychlostí motocyklu pak byla pravděpodobně příčinou pádu motocyklu a následků nehody. Řidič traktoru neměl výhled na motocyklistu nijak omezen a pokud by se rozhodl nezačínat s odbočením před průjezdem motocyklu, nehodě by mohl zabránit. Výškový průběh komunikace neovlivňuje vzájemnou viditelnost účastníků. Z místa odbočeni neměl řidič traktoru omezený rozhled komunikací až do vzdálenosti cca 440 m (uvažováno pro výšku světlometu motocyklu). Vliv slunce nelze vyloučit u motocyklisty, kdy slunce bylo ve výšce 15°nad horizontem (motocyklista jel ovšem do kopce) a cca 8° vlevo od odbočujícího traktoru. Mohla tak být snížena např. rozlišitelnost světelného znamení o změně směru jízdy. Analýza nehody ovšem neprokázala, že by byla reakce řidiče motocyklu na nehodový děj opožděná.

26. Z revizního znalečného posudku z oboru doprava [číslo] vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v [obec], Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, dále vyplývá, že pokud by motocyklista jel rychlostí 90 km/h namísto 112 km/h, pak s reakční dobou 0,88 s by do místa střetu přijel v čase vyklizení jízdního pruhu přívěsem rychlosti 11,7 km/h, na kterou by musel zpomalit s brzdným zpomalením 4,42 m/s2, které je vyšší než nenáhlé zpomalení (cca 59,9 % maximálně dosažitelného zpomalení). Pokud by motocyklista jel rychlostí 90 km/h namísto 125,4 km/h, pak s reakční dobou 0,88 s by do místa střetu přijel v čase vyklizení jízdního pruhu přívěsem rychlostí 28,3 km/h, na kterou by musel zpomalit s brzdným zpomalením 3,79 m/s2, které lze z technického hlediska označit jako nenáhlé zpomalení (cca 45,2 % maximálně dosažitelného zpomalení).

27. Z dodatku revizního znalečného posudku z oboru doprava [číslo] vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v [obec], Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, vyplývá, že vzájemná vzdálenost motocyklu a traktoru v době, kdy začal traktor s odbočovacím manévrem a přejížděl do protisměrného pruhu, byla cca 71,8 až 150 m.

28. Z usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 5. 2023, č. j. [číslo jednací], vyplývá, že v daném řízení byla též posuzována míra spoluzavinění zemřelého na předmětné autonehodě a jejích následcích. Okresní soud v Rakovníku k tomuto uvádí:„ 13. V poslední řadě se soud zabýval otázkou podílu poškozeného na zavinění a vzniku dopravní nehody, když z obsahu spisu a rozsudku soudu I. stupně č.j. [číslo jednací] ze dne 15.7.2022 je zcela zřejmá spoluvina poškozeného zemřelého [celé jméno žalobce]. [jméno] spoluzavinění poškozeného byla soudem shledána taková, že sice na jedné straně se nejednalo o výrazné překročení nejvyšší povolené rychlosti, ovšem svou měrou toto překročení přispělo k tragickému konci a následku této dopravní nehody. Soud míru spoluzavinění zhodnotil a přisoudil poškozenému spoluvinu v rozsahu 40 % O tuto procentuální vinu byla výše požadovaných nákladů zmocněnce poškozených snížena.“.

29. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. <i>Relevantní právní úprava</i> 30. Dle § 21 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty.

31. Dle § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu smí řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, vozidla základní složky integrovaného záchranného systému a autobusu jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1.

32. Dle § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

33. Dle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

34. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, ušlý zisk, účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. <i>Právní posouzení</i> 35. Mezi účastníky není v podstatě sporu o skutkové stránce věci, když všechny rozhodující skutečnosti pro posouzení věci samé jsou mezi nimi nesporné. Není mezi nimi dokonce sporu ani o tom, že zemřelý přispěl k předmětné autonehodě a jejím důsledkům překročením nejvyšší povolené rychlosti, tj. porušením § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Žalobci principiálně přijímají jeho spoluvinu a z toho vyplývající krácení plnění žalované. [příjmení] se však vede o výklad závěrů znalců a z toho plynoucí výši tohoto krácení.

36. Soud v tomto ohledu vycházel primárně ze závěrů revizního ústavního znaleckého zkoumání, jak je popsáno v bodech 24 až 27 odůvodnění tohoto rozsudku a dále též ze závěrů znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (bod 22 odůvodnění tohoto rozsudku). Nevycházel naopak ze závěrů znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D. (bod 23 odůvodnění tohoto rozsudku), neboť tyto byly výše uvedeným revizním znaleckým posudkem zpochybněny.

37. Za podstatné soud považuje, že dle zjištění znalců mohli jak viník, tak i zemřelý předmětné autonehodě zabránit, kdyby jednali v souladu s pravidly silničního provozu. K nehodě by nedošlo, kdyby viník dal zemřelému přednost v jízdě, jak mu ukládá § 21 odst. 5 zákona o silničním provozu. Stejně tak by ale i zemřelý dokázal střetu zabránit brzděním, kdyby nepřekročil nejvyšší povolenou rychlost, která byla v daném úseku dle § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu stanovena na 90 km/h (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozsudku). V tomto ohledu byl tedy podíl jak viníka, tak i zemřelého stejný.

38. V souladu s ustálenou judikaturou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 7 Tdo 214/2010) je však třeba zohlednit, že to byl primárně viník, který svým pochybením (nedáním přednosti v jízdě) kolizní situaci, která vedla k dopravní nehodě, vyvolal. Proto je namístě jeho podíl na odpovědnosti za její následky navýšit. S ohledem na výše uvedené však takovéto navýšení nemůže být natolik citelné, aby významným způsobem narušilo paritu obou účastníků dopravní nehody, neboť k ní oba přispěli zásadním způsobem. Lze tak uzavřít, že adekvátní míra spoluúčasti zemřelého činí 40 %. K obdobnému závěru ostatně dospěl i Okresní soud v Rakovníku v paralelně vedeném trestním řízení se stejným skutkovým základem (viz bod 28 odůvodnění tohoto rozsudku). S jeho závěry se v tomto ohledu zdejší soud plně ztotožňuje.

39. Při určování konkrétní výše přiznané jistiny, soud vycházel z nesporných základů, tj. u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] 700 000 Kč, u žalobce [celé jméno žalobce] 637 700 Kč, u žalobkyně [celé jméno žalobkyně] 478 275 Kč a u žalobce [celé jméno žalobce] 100 000 Kč Tyto následně snížil o 40 % odpovídajících spoluúčasti zemřelého a od takto vypočtených částek odečetl žalovanou již poskytnuté plnění, tj. žalobkyni [celé jméno žalobkyně] 210 000 Kč, žalobci [celé jméno žalobce] 191 310 Kč, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] 143 825 Kč a žalobci [celé jméno žalobce] 30 000 Kč. Na základě toho dospěl k závěru, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 210 000 Kč, žalobci [celé jméno žalobce] částku 191 310 Kč, žalobkyni [celé jméno žalobkyně] částku 143 825 Kč a žalobci [celé jméno žalobce] částku 30 000 Kč.

40. Uvedené plnění žalované bylo dle § 9 odst. 2 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla splatné do 15 dnů, jakmile skončila šetření nutné k zjištění rozsahu její povinnosti plnit. Žalovaná přitom toto šetření ukončila dne 19. 4. 2022 (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou výše uvedených částek dne 5. 5. 2022. Pokud tedy žalobci požadují též zákonný úrok z prodlení z žalovaných částek od podání žaloby (8. 9. 2022), je tento jejich nárok po právu v rozsahu, v němž je počítán z přiznávaných jistin.

41. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výrocích II, IV, VI a VIII tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta výroky I, III, V a VII.

42. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud ve výrocích IX, X, XI a XII tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“), tak, že přiznal každému z žalobců, kteří byli v řízení co do základu zcela úspěšní, přičemž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění („a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 9. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 11. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 5. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 7. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 10. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 680 Kč ve výši 3 502,80 Kč.

43. O náhradě nákladů státu rozhodl soud ve výroku XIII tohoto rozsudku dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil jejich úhradu žalované, která nebyla v řízení ve věci samé úspěšná. Uvedené náklady spočívají ve znalečném, které bylo státem placeno na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 8. 2023, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne 6. 9. 2023.