63 C 215/2021

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta pro žaloba na neplatnost úkonu

I. Určuje se, že darovací smlouva a dohoda o zřízení věcného břemene uzavřená dne 2. 3. 2021 mezi původní žalobkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , narozenou 30. 9. 1935, zemřelou 20. 11. 2023, posledně bytem , adresa, , jakožto dárkyní a žalovanou jakožto obdarovanou a podaná s návrhem na vklad u , právnická osoba, pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště , adresa, , pod č. řízení , anonymizováno, , je neplatná.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 26 658 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů řízení státu v částce 17 695,04 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene uzavřené dne 2. 3. 2021 mezi původní žalobkyní jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, , vymezené v budově č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, postavené na pozemku pare. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. , adresa, .Žalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že tyto listiny vznikly za okolností, které vylučovaly skutečné porozumění a svobodné rozhodnutí původní žalobkyně, a že na jejich vzniku se žalovaná podílela způsobem vybočujícím z rámce poctivého jednání.

3. Podstatou argumentace je tvrzení, že původní žalobkyně byla dlouhodobě prakticky nevidomá a že nejpozději od podzimu roku 2020 trpěla rychle se rozvíjející demencí. Zdravotnické zprávy, sociální šetření i následné znalecké posudky podle žalobkyně dokládají narušení orientace, paměti a celkové schopnosti původní žalobkyně porozumět běžným životním úkonům, včetně právních jednání. Zdůrazňuje, že již od října 2020 selhávala v základních denních činnostech, nebyla schopna samostatně nakupovat, vyřizovat záležitosti na úřadech, orientovat se mimo svůj byt a vyžadovala každodenní péči poskytovanou sociálními službami.

4. Žalobkyně rovněž namítá, že právní jednání nevidomé osoby vyžaduje zvláštní postup, zejména zajištění toho, že obsah listiny je srozumitelným způsobem sdělen a pochopen, a že právní jednání proběhne za účasti svědků. Tvrdí, že tyto požadavky nebyly naplněny. Na podporu této námitky poukazuje na videozáznam pořízený několik dnů před podpisem smlouvy, z něhož má být patrné, že původní žalobkyně nerozuměla obsahu předčítané listiny a neorientovala se v jeho smyslu. Tyto skutečnosti má dále dokreslovat i nápadná nevyváženost darovací smlouvy, podle níž měla původní žalobkyně nést většinu nákladů spojených s užíváním bytu, zatímco žalovaná měla hradit pouze správní poplatek za návrh na vklad.

5. Dalším argumentem žalobkyně je skutečnost, že původní žalobkyně po obdržení informace o vyznačení plomby dne 4. 3. 2021 výslovně sdělila katastrálnímu úřadu, že je nevidomá a není si vědoma, že by komukoli byt darovala. Tato reakce bezprostředně svědčí o tom, že původní žalobkyně neměla povědomí o tom, že nějakou darovací smlouvu uzavřela, a tedy ani neporozuměla jejímu obsahu. V návaznosti na další podání ve věci byl návrh na vklad katastrálním úřadem zamítnut. Žalobkyně současně zdůrazňuje, že žalovaná si z katastrálního spisu vyžádala originál darovací smlouvy, což podle ní zakládá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, protože žalovaná může listinu kdykoli znovu použít k podání návrhu na vklad.

6. Po smrti původní žalobkyně vstoupila do řízení jako procesní nástupkyně Česká republika – Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Tento subjekt převzal původní argumentaci a rozšířil ji zejména odkazem na pravomocné trestní odsouzení žalované za pokus zločinu podvodu, jehož skutková podstata byla naplněna vylákáním podpisů původní žalobkyně na listiny označené jako darovací smlouva a dohoda o zřízení věcného břemene. Procesní nástupkyně uvádí, že trestní soudy podrobně popsaly podvodný mechanismus jednání žalované, který směřoval k získání nemovitosti původní žalobkyně bez protiplnění, a že tato skutková zjištění potvrzují, že napadené listiny nevznikly poctivě.

7. Žalobkyně proto navrhuje, aby soud určil neplatnost darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene uzavřených dne 2. 3. 2021, a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.Vyjádření žalované8. Žalovaná zpochybňuje skutková tvrzení žalobkyně týkající se duševního stavu původní žalobkyně v době podpisu darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene dne 2. 3. 2021. Zdůrazňuje, že dostupná zdravotnická dokumentace ošetřujících lékařů původní žalobkyně z roku 2020 a 2021 neobsahuje žádné zmínky o duševní poruše, která by mohla mít vliv na její schopnost právně jednat. Ošetřující lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, hodnotily původní žalobkyni ještě dne 18. 8. 2021 jako psychicky vyrovnanou osobu bez psychotických projevů. Neurolog , tituly před jménem, , jméno FO, ve své zprávě ze dne 13. 1. 2021 uvádí, že intelekt původní žalobkyně byl normální. Podle žalované tyto závěry vylučují, že by původní žalobkyně v březnu 2021 trpěla středně těžkou až těžkou demencí.

9. Žalovaná odmítá závěry znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Tvrdí, že znalkyně překročila meze znaleckého úkolu, když hodnotila důkazy, skutkové okolnosti a dokonce úmysly žalované, aniž by k tomu byla odborně či procesně způsobilá. Žalovaná označuje posudek za neúplný, neodborný, nepřezkoumatelný a zatížený podjatostí, zejména proto, že znalkyně podle ní bez kritického ověření převzala tvrzení sousedky původní žalobkyně a nekonzistentně naložila s objektivní zdravotnickou dokumentací. Upozorňuje, že znalkyně původní žalobkyni v rozhodné době nevyšetřila a vycházela z podkladů vytvořených až po mnohaměsíčním či více než ročním odstupu.

10. Žalovaná zdůrazňuje, že původní žalobkyně byla v době podpisu darovací smlouvy plně svéprávná. Odkazuje na skutečnost, že sociální šetření provedená Pražskou správou sociálního zabezpečení, jakož i zdravotnické podklady použité pro posouzení nároku na příspěvek na péči od října 2020, neobsahují jakékoli záznamy o duševní poruše nebo nutnosti zásahu orgánu veřejné moci ve prospěch ochrany původní žalobkyně. Tvrdí, že pokud by duševní stav původní žalobkyně byl tak závažně narušen, museli by to ošetřující lékaři nebo pracovníci sociálních služeb zaznamenat.

11. Žalovaná přikládá zásadní význam videozáznamu ze dne 25. 2. 2021, na němž je původní žalobkyně seznamována s obsahem smluv. Podle žalované z videozáznamu vyplývá, že původní žalobkyně rozumí čtenému textu, reaguje na jeho obsah, upozorňuje na opomenutí svého akademického titulu, opravuje údaj o umístění nemovitosti a souhlasně reaguje na shrnutí důvodů darování. Žalovaná tvrdí, že jde o přímý důkaz, že původní žalobkyně chápala význam dokumentu a jednala s rozvahou.

12. Žalovaná dále uvádí, že vůle původní žalobkyně darovat byt byla potvrzena také osobami přítomnými podpisu smluv, jejichž výslech navrhovala, avšak k provedení těchto svědeckých výpovědí nedošlo. Připomíná zejména advokáta, který ověřoval podpis původní žalobkyně na smlouvách a neměl o jejím duševním stavu žádné pochybnosti. Stejně tak poukazuje na notářská jednání a ověřování podpisů původní žalobkyně v jiných řízeních během roku 2021, při nichž také nebyly zaznamenány jakékoli pochybnosti o její způsobilosti.

13. Žalovaná poukazuje i na skutečnost, že sama sousedka původní žalobkyně – jejíž výpovědi tvoří značnou část podkladů znalkyně – spravovala finanční prostředky původní žalobkyně, včetně několika vkladních knížek, a podle úředního záznamu Policie České republiky ze dne 29. 8. 2022 prováděla výběry významných částek v hotovosti. Podle žalované je nelogické, aby tatáž osoba na jednu stranu tvrdila existenci demence, a zároveň jednala s původní žalobkyní jako s plně svéprávnou osobou, a navíc za úplatu 10 000 Kč měsíčně. Žalovaná v této souvislosti zpochybňuje věrohodnost sousedky a její motivaci.

14. Žalovaná dále tvrdí, že původní žalobkyně byla schopna jednat samostatně i ve vztahu k orgánům veřejné moci. Podle ní například sama komunikovala s katastrálním úřadem a podávala podání s úředně ověřeným podpisem. Tvrdí, že kdyby původní žalobkyně nerozuměla významu těchto úkonů, nemohla by je kvalifikovaně činit.

15. V závěru žalovaná rovněž rozporuje procesní podmínky žaloby. Tvrdí, že žaloba byla podána osobou zjevně neoprávněnou, protože původní žalobkyně nemohla v údajně nezpůsobilém stavu udělit plnou moc advokátovi k jejímu podání. Uvádí, že k platnému zastoupení mohlo dojít až po ustanovení opatrovníka dne 21. 4. 2022, tedy více než rok po podání žaloby, a nelze zpětně zhojit nedostatek aktivní legitimace při zahájení řízení. Tvrdí rovněž, že advokát původní žalobkyně byl ve střetu zájmů, protože sám jako navrhovatel inicioval řízení o omezení svéprávnosti.

16. Žalovaná proto navrhuje buď zamítnutí žaloby jako nedůvodné, nebo zastavení řízení pro neodstranitelný nedostatek podmínky řízení. Zdůrazňuje, že vůle původní žalobkyně byla jednoznačně projevena, že duševní porucha nebyla prokázána, a že žaloba je podle jejího názoru účelová.Skutkový stav17. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 26. 10. 2023, sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že soud schválil ve věci původní žalobkyně, omezené na svéprávnosti rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 24. 3. 2022, sp. zn. , spisová značka, , tři právní jednání učiněná jejím opatrovníkem. Jedním z těchto právních jednání byla dohoda o právním zastoupení a udělení plné moci advokátu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 3. 5. 2022 pro zastupování ve věci neplatnosti darovací smlouvy ze dne 2. 3. 2021 vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, .Soud výslovně uvedl, že k uzavření dohody o zastoupení a k udělení plné moci bylo třeba schválení opatrovnického soudu, neboť jde o dispozici přesahující rámec běžné správy jmění původní žalobkyně, jejímž předmětem je uplatnění práva na ochranu majetku v řízení o neplatnost darovací smlouvy. Soud konstatoval, že postup stálého opatrovníka byl v souladu se zájmem původní žalobkyně, jelikož domáhání se neplatnosti darovací smlouvy vyžaduje odborné právní znalosti, kterými stálý opatrovník nedisponuje. Z rozsudku dále vyplývá, že řízení o schválení uvedeného právního jednání bylo zahájeno usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 2. 8. 2023, sp. zn. , spisová značka18. Z darovací smlouvy ze dne 2. 3. 2021 vyplývá, že původní žalobkyně jako dárkyně převedla na žalovanou jako obdarovanou vlastnické právo k bytové jednotce č. , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , včetně spoluvlastnických podílů o velikosti , Anonymizováno, na společných částech budovy a na pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří. Smluvní strany současně uzavřely dohodu o zřízení věcného břemene spočívajícího v doživotním a bezplatném užívání darované nemovité věci ve prospěch původní žalobkyně. Náklady spojené s užíváním nemovité věci, zejména náklady na vytápění, elektřinu, vodné a stočné, poplatky za televizi, rozhlas a poplatek za odpad, mají nést smluvní strany tak, že je hradí původní žalobkyně, nedohodnou‑li se jinak. Návrh na vklad vlastnického práva i věcného břemene do katastru nemovitostí má podat žalovaná, která uhradí i správní poplatek. Podpisy smluvních stran byly dne 2. 3. 2021 ověřeny advokátem , tituly před jménem, , jméno FO, na základě předložených občanských průkazů.

19. Z oznámení původní žalobkyně ze dne 24. 3. 2021 vyplývá, že původní žalobkyně požádala , právnická osoba, pro hlavní město Prahu o pozastavení řízení vedeného pod sp. zn. , č. účtu, . Uvedla, že je nevidomá a není si vědoma, že by někomu bezúplatně darovala svůj byt. Prohlášení podepsala před pověřenou pracovnicí notáře, která dne 24. 3. 2021 ověřila její podpis.

20. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu, Kontaktního pracoviště Praha 2 a 3, ze dne 31. 3. 2021, č. j. , č. účtu, vyplývá, že Úřad práce České republiky, krajská pobočka pro hlavní město Prahu, přiznal původní žalobkyni příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně, a to od října 2020. Tento příspěvek byl přiznán na základě žádosti podané dne 30. 10. 2020 a po provedení sociálního šetření a posouzení stupně závislosti Pražskou správou sociálního zabezpečení.Podle posudku lékařské posudkové služby PSSZ ze dne 2. 3. 2021 původní žalobkyně nezvládá sedm základních životních potřeb, a to orientaci, komunikaci, stravování, oblékání a obouvání, péči o zdraví, osobní aktivity a péči o domácnost. Byla uznána osobou v III. stupni závislosti (těžká závislost). Posouzení bylo označeno jako trvalé. Jako podklady byly použity lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 13. 1. 2021, , právnická osoba, ze dne 29. 10. 2020, , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 1. 2021 a sociální šetření ze dne 30. 11. 2020.

21. Z dopisu právního zástupce původní žalobkyně ze dne 28. 4. 2021 vyplývá, že právní zástupce původní žalobkyně požádal žalovanou, aby vzala zpět návrh na vklad darovací smlouvy a věcného břemene vedený u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu pod sp. zn. , Anonymizováno, . Uvádí, že původní žalobkyně je nevidomá, od října 2020 se není schopna sama o sebe postarat a není schopna posoudit své právní jednání. Podle dopisu si původní žalobkyně není vědoma, že by uzavřela darovací smlouvu, ani že by někomu darovala bytovou jednotku, a vyjádřila překvapení nad informací o existenci darovací smlouvy. Právní zástupce dále uvádí, že při právním jednání nevidomé osoby jsou podle občanského zákoníku nutní dva svědci, což u uvedené darovací smlouvy nebylo splněno. Považuje darovací smlouvu za neplatnou a tvrdí, že žalovaná zneužila zdravotní stav původní žalobkyně a její závislost na jiných osobách. Žádá žalovanou, aby nejpozději do 3. 5. 2021 vzala návrh na vklad zpět, jinak oznámí věc příslušným státním orgánům.

22. Z návrhu ze dne 4. 5. 2021 vyplývá, že právní zástupce původní žalobkyně podal návrh na omezení svéprávnosti původní žalobkyně podle § 55 občanského zákoníku a §§ 34 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních. Uvádí, že původní žalobkyně je dlouhodobě nevidomá a její zdravotní stav se zhoršil na podzim roku 2020 tak, že není schopna se sama o sebe postarat. Péči o ni zajišťovala sousedka , jméno FO, , která pro ni zajistila pečovatelskou službu, donášku obědů a tísňovou péči. Úřad práce rozhodl od října 2020 o přiznání příspěvku na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně. Při zajišťování podkladů pro řízení o příspěvku na péči bylo zjištěno, že původní žalobkyně není schopna přečíst text a není orientovaná v místě a čase, přesto právní zástupce na základě jejího projevu vůle podal návrh na dodatečné projednání dědictví.Dne 23. 3. 2021 byla původní žalobkyně vyrozuměna o zahájení řízení o vkladu darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene, přičemž původní žalobkyně uvedla, že si není vědoma, že by darovací smlouvu uzavřela. Po vyžádání darovací smlouvy a jejím doručení dne 19. 4. 2021 původní žalobkyně opakovaně uvedla, že o darovací smlouvě neví a reagovala slovy: „cože, co to říkáte, a jak jsem to udělala, co mám dělat teď, když teď mně říkáte takovou hrůzu, copak já někomu dávám byt“.Právní zástupce požádal dne 24. 3. 2021 katastrální úřad jménem původní žalobkyně o pozastavení řízení. Dne 28. 4. 2021 se obrátil na žalovanou se žádostí o zpětvzetí návrhu na vklad. Podle návrhu však žalovaná návrh na vklad zpět nevzala.Navrhovatel uvádí, že zdravotní stav původní žalobkyně jí brání posoudit význam darovací smlouvy, a navrhuje její omezení svéprávnosti v rozsahu nakládání s nemovitostmi. Navrhuje dále vydat předběžné opatření, kterým by bylo přerušeno řízení o vkladu vedené pod sp. zn. , č. účtu, až do rozhodnutí o omezení svéprávnosti. Navrhuje jmenovat opatrovníkem původní žalobkyně , jméno FO, .

23. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 24. 3. 2022, č. j. , spisová značka, , vyplývá, že původní žalobkyně byla omezena ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že není schopna činit žádná právní jednání, s výjimkou samostatného právního jednání v běžných záležitostech každodenního života. Soud konstatoval, že není schopna vykonávat aktivní ani pasivní volební právo. Opatrovníkem původní žalobkyně byla jmenována Městská část Praha 1, která je povinna za ni právně jednat v rozsahu omezení její svéprávnosti, spravovat její záležitosti a vykonávat běžnou správu jejího jmění, včetně povinnosti vyhotovit soupis jmění do dvou měsíců od jmenování a každoročně podávat vyúčtování správy jmění.Soud vycházel zejména ze znaleckého posudku z oboru psychiatrie, podle něhož původní žalobkyně trpí duševní poruchou ve formě těžké demence, která je trvalá, není léčbou ovlivnitelná a výrazně omezuje její schopnost myslet, rozhodovat se a právně jednat. Znalkyně uvedla, že původní žalobkyně není schopna nakládat s finančními prostředky, spravovat své jmění, porozumět významu smluv týkajících se dispozic s majetkem ani porozumět účelu voleb, rodinněprávních institutů nebo zdravotní péče. Podle znaleckých závěrů nelze očekávat zlepšení zdravotního stavu.Soud dále zjistil, že původní žalobkyně je nevidomá, dlouhodobě závislá na pomoci sousedů a pečovatelských služeb, nezvládá základní denní činnosti, neorientuje se v čase ani místě a není schopna samostatně obstarávat své potřeby. Při zhlédnutí soudem uvedla, že si nepamatuje, zda byt vlastní, nebo darovala, a že se o své záležitosti nestará.Podle závěrů rozsudku nebyli zjištěni žádní příbuzní vhodní pro výkon funkce opatrovníka. , jméno FO, , jméno FO, funkci opatrovníka odmítla. Žalovaná projevila zájem o výkon funkce opatrovníka, avšak soud konstatoval kolizi zájmů, neboť mezi ní a původní žalobkyní probíhá spor o neplatnost darovací smlouvy. Z tohoto důvodu byl jmenován opatrovník veřejný.

24. Z videozáznamu čtení darovací smlouvy vyplývá, že původní žalobkyně věnovala čtenému textu omezenou pozornost, přičemž v průběhu čtení začala manipulovat s taštičkou zavěšenou na krku. V reakci na to žalovaná dvakrát výrazně poklepala na stůl a usmívala se směrem k osobě pořizující záznam.Tempo čtení smlouvy bylo rychlé a obsahoval mnoho formálních údajů, aniž by původní žalobkyně jakkoli projevila porozumění jejich významu. Původní žalobkyně se nevyjadřovala k tomu, co se ve skutečnosti dělo, nepokládaly se jí otázky vyžadující obsahovou odpověď a její reakce se omezovaly na staré, hluboce vžité informace, jako například doplnění svého akademického titulu nebo upřesnění umístění bytu.Z videozáznamu vyplynulo také to, že žalovaná měla u sebe bílou hůl používanou nevidomými osobami.

25. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 7. 8. 2022 vyplývá, že posuzovanou osobou byla původní žalobkyně. Znalkyně uzavřela, že tato osoba trpěla ke dni 2. 3. 2021 středně těžkou až těžkou demencí, projevující se závažným narušením paměti, orientace, úsudku a schopnosti rozhodování. Podle posudku posuzovaná nebyla schopna porozumět obsahu darovací smlouvy, domyslet důsledky tohoto právního jednání ani projevit platnou vůli k jejímu uzavření. Posuzovaná nebyla v uvedeném období schopna žádného odpovědného právního jednání.Znalkyně dále zjistila, že posuzovaná v rozhodném období selhávala v orientaci časem i místem, měla výrazné poruchy paměti, nebyla schopna hospodařit s penězi, zajistit si stravu, dodržovat hygienu ani bezpečně fungovat v domácnosti. Posuzovaná byla současně prakticky nevidomá, což v kombinaci s demencí zásadně zvyšovalo její závislost na pomoci druhých osob. Zhoršení jejího stavu bylo podle posudku patrné nejméně od podzimu roku 2020.Znalkyně uvedla, že příznaky jejího onemocnění musely být zjevné i běžným laikům. Posuzovaná si nepamatovala základní informace, nepoznávala osoby a nebyla schopna samostatného života. Posuzovaná neprojevila úmysl darovat svůj byt a i v době znaleckého zkoumání v roce 2022 jej považovala za své vlastnictví.

26. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , z oboru zdravotnictví – psychiatrie, se specializací gerontopsychiatrie, vypracovaného pro Obvodní soud pro Prahu 1 dne 25. 9. 2022, vyplývá, že posuzovanou osobou byla původní žalobkyně. Předmětem posouzení byla její schopnost porozumět právním jednáním ze dne 2. 3. 2021.Znalkyně uzavřela, že původní žalobkyně ke dni 2. 3. 2021 trpěla středně těžkou až těžkou demencí v kombinaci s praktickou slepotou a nebyla schopna žádného právního jednání, včetně porozumění obsahu a důsledkům darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene.Podle posudku byla původní žalobkyně od podzimu roku 2020 závislá na pomoci druhých osob při základních denních činnostech. Docházelo u ní k prokazatelnému zhoršování kognitivních funkcí, které se projevovalo poruchami paměti, orientace, úsudku, myšlení i rozhodování a odpovídalo nejméně stadiu středně těžké demence.Znalkyně vycházela mimo jiné z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne 31. 3. 2021, podle něhož byla původní žalobkyně uznána osobou s potřebou pomoci při sedmi základních životních potřebách a byl jí od října 2020 přiznán příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč měsíčně. Zdravotní dokumentace a podklady sociálních služeb dokládají potřebu každodenní asistence.Při vlastním vyšetření zjistila znalkyně výraznou dezorientaci místem, časem i situací, narušení paměti a dalších kognitivních funkcí, přičemž výkon odpovídal těžké demenci. Praktická slepota, doložená již v předchozí dokumentaci, podle znalkyně dále zvyšovala neschopnost porozumět významu právních jednání a bránila platnému projevu vůle.Znalkyně posoudila i videozáznam pořízený několik dnů před podpisem smlouvy. Uvedla, že z psychiatrického hlediska nedokládá schopnost porozumět listině, neboť původní žalobkyně nebyla dotázána, zda ví, co se jí předčítá, a z projevu není patrné porozumění obsahu.Znalkyně označila původní žalobkyni v rozhodném období za osobu zvýšeně ovlivnitelnou a manipulovatelnou, a to v důsledku kombinace demence a slepoty. Podle posudku byla schopnost samostatného života již na podzim roku 2020 zásadně narušena a v době podpisu darovací smlouvy nebyla původní žalobkyně schopna pochopit obsah právních úkonů ani projevit vlastní vůli.Znalkyně uzavřela, že ke dni 2. 3. 2021 nebyla původní žalobkyně schopna žádného právního jednání a nebyla schopna porozumět obsahu ani důsledkům podepisovaných dokumentů.Znalkyně shrnula, že posuzovaná dne 2. 3. 2021 trpěla kombinovaným postižením středně těžké až těžké demence a praktické slepoty a nebyla schopna žádného právního jednání, včetně uzavření darovací smlouvy.

27. Z výslechu znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , provedeného u jednání dne 19. 6. 2023, vyplývá, že původní žalobkyně byla prakticky slepá od roku 2012 a do roku 2015 byla přes tuto skutečnost schopna fungovat plně samostatně. Podle znalkyně se od roku 2016 začala postupně rozvíjet demence, která se od podzimu 2020 výrazně zhoršila. Znalkyně uvedla, že v říjnu a listopadu 2020 proběhla sociální šetření a byla vyžádána vyjádření ošetřující praktické lékařky, která v lednu 2021 zaznamenala narušenou paměť, zapomnětlivost a orientaci pouze místem. Podle znalkyně jde o jasné projevy demence.Znalkyně dále uvedla, že zhoršení fungování původní žalobkyně v každodenním životě nelze přičítat jejímu tělesnému stavu, neboť byla fyzicky pohyblivá a tělesně minimálně nemocná. Podle jejího závěru bylo zhoršení schopnosti samostatného fungování projevem postupující demence. Znalkyně popsala, že při jejím vlastním vyšetření původní žalobkyně v říjnu 2021 byla demence již na úrovni střední až těžké a původní žalobkyně nebyla schopna počítat ani uvádět základní informace o svém okolí.Znalkyně uvedla, že průběh demence u původní žalobkyně byl pozvolný a postupný, bez náhlého zvratu způsobeného úrazem nebo chorobou, a že k výraznému zhoršení muselo docházet již několik let před rokem 2021. Podle znalkyně odpovídají tomuto průběhu i záznamy sociálních pracovnic a vyjádření pečujících osob, podle nichž původní žalobkyně od podzimu 2020 selhávala v základních denních činnostech, nebyla schopna si obstarat jídlo, nakupovat, hospodařit s financemi a orientovat se mimo byt.Znalkyně dále uvedla, že při přípravě posudku vycházela z lékařských zpráv, sociálních šetření a svědeckých výpovědí, zejména sousedky, která původní žalobkyni dlouhodobě doprovázela a popisovala její postupné selhávání. Znalkyně uvedla, že zprávy praktických lékařek o „normálním intelektu“ nepovažuje za rozporné, neboť praktická lékařka žádné kognitivní testy neprováděla a hodnotila pouze premorbidní intelekt původní žalobkyně.Znalkyně konstatovala, že vzhledem ke stupni demence, který byl zjevný při jejím vyšetření v říjnu 2021, musel být tento stav přítomen v podstatné míře již v březnu 2021, a že demence nemohla vzniknout náhle, nýbrž musela být rozvinuta již delší dobu. Znalkyně uvedla, že původní žalobkyně v říjnu 2021 nebyla schopna uvést, zda píše, neznala výši svého důchodu, nevěděla, kdo se o ni stará, a nebyla schopna jednoduchých početních úkonů.Znalkyně dále vysvětlila, že osoby s demencí mají zachované staré vzpomínky, zatímco krátkodobá paměť a schopnost porozumět aktuálním informacím jsou narušeny. Podle znalkyně proto drobná upřesnění učiněná původní žalobkyní při čtení smlouvy neznamenají, že byla schopna pochopit obsah listiny.Znalkyně uzavřela, že ke dni 2. 3. 2021 nebyla původní žalobkyně schopna chápat význam právního jednání, domyslet jeho důsledky ani projevit platnou vůli k uzavření darovací smlouvy.

28. Z usnesení Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2024, sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne 30. 11. 2023, sp. zn. , spisová značka, , bylo podle § 256 trestního řádu zamítnuto.Z uvedeného usnesení vyplývá, že nalézací soud uznal žalovanou vinnou ze zločinu podvodu podle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku ve stadiu pokusu podle § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Podle zjištění trestních soudů žalovaná dne 2. 3. 2021 obstarala darovací smlouvu a návrh na vklad, předložila je původní žalobkyni k podpisu a podpisy na těchto listinách vylákala, ačkoli si byla vědoma jejího zdravotního stavu vylučujícího schopnost porozumět obsahu právního jednání. Následně dne 3. 3. 2021 předložila návrh na vklad katastrálnímu úřadu. Návrh na vklad byl katastrálním úřadem rozhodnutím ze dne 31. 5. 2021 zamítnut.Z téhož usnesení vyplývá, že odvolací soud potvrdil skutkové i právní závěry nalézacího soudu, včetně závěru o neschopnosti původní žalobkyně orientovat se v obsahu a významu právního jednání ke dni 2. 3. 2021. Odvolací soud shledal, že provedené důkazy, včetně videozáznamu čtení darovací smlouvy, podporují závěr o tom, že původní žalobkyně nebyla schopna porozumět textu darovací smlouvy ani projevit vlastní vůli k jejímu uzavření, a že žalovaná jednala v úmyslu získat bytovou jednotku bez protiplnění.Odvolací soud dále potvrdil uložené tresty, a to trest odnětí svobody v trvání 30 měsíců s podmíněným odkladem na zkušební dobu 4 let a peněžitý trest ve výši 600 000 Kč. Odvolací soud konstatoval, že nalézací soud správně vycházel z hodnoty bytové jednotky určené nalézacím soudem a že žalovaná svým jednáním směřovala k získání majetkového prospěchu značné hodnoty.

29. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 5. 2025, sp. zn. , spisová značka, , vyplývá, že soud projednal pozůstalost po původní žalobkyni, která zemřela dne 20. 11. 2023. Soud určil obvyklou cenu majetku a jiných aktiv pozůstalosti částkou 12 836 902,26 Kč, výši dluhů a dalších pasiv částkou 371 181 Kč a čistou hodnotu pozůstalosti částkou 12 465 721,26 Kč. Pozůstalost tvořila zejména bytová jednotka č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , další nemovité věci v katastrálním území , adresa, , finanční prostředky na účtu u , právnická osoba, , hotovost deponovaná v Domově pro zrakově postižené Palata a na opatrovnickém účtu Městské části Praha 1, movité věci, cennosti, listiny, obrazy a cenné papíry. Soud zjistil, že původní žalobkyně nezanechala žádné dědice v I. až VI. třídě zákonné posloupnosti. Podle § 1634 občanského zákoníku a § 185 odst. 1 písm. h) zákona o zvláštních řízeních soudních soud potvrdil, že dědictví připadlo státu, a na stát se hledí, jako by byl zákonný dědic. Součástí pasiv pozůstalosti byla také pohledávka advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, z titulu odměny a hotových výdajů za zastupování původní žalobkyně ve věci neplatnosti úkonu vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , spisová značka, , ve výši 25 308 Kč. Dědické řízení bylo skončeno potvrzením nabytí dědictví státem a usnesení nabylo právní moci dne 21. 5. 2025.

30. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení. Na základě výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:Dne 2. 3. 2021 podepsala původní žalobkyně darovací smlouvu a současně dohodu o zřízení věcného břemene týkající se bytové jednotky č. , Anonymizováno, , vymezené v budově č.p. , Anonymizováno, , bytový dům, postavené na pozemku parc. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, k.ú. , adresa, , a to spolu se žalovanou jako obdarovanou.Původní žalobkyně byla v době uzavření darovací smlouvy osobou trpící dlouhodobě se rozvíjející demencí, jejíž projevy se výrazně zhoršily nejméně od podzimu roku 2020. Současně byla prakticky nevidomá, což ve spojení s kognitivním úpadkem zásadně omezovalo její schopnost orientovat se v základních životních situacích, rozpoznávat význam právních jednání a činit projevy vlastní vůle. Její soběstačnost byla narušena natolik, že nebyla schopna zajistit ani základní denní činnosti a byla trvale závislá na pomoci druhých osob. Nezvládala orientaci v čase ani místě, nebyla schopna samostatně hospodařit s penězi, obstarávat si stravu, nakupovat či bezpečně fungovat v domácnosti. Tyto obtíže se projevovaly dlouhodobě a postupně, bez náhlého zvratu způsobeného jinou chorobou či úrazem.V uvedeném období původní žalobkyně neprojevovala schopnost chápat význam právních jednání, nevybavovala si informace o vlastním majetku a nedokázala domýšlet důsledky případného zcizení nemovitostí. Její projevy vůle byly nesouvislé, rozporné a nepodávaly obraz o tom, že by rozuměla jakékoli konkrétní právní situaci. Při následné konfrontaci s existencí darovací smlouvy opakovaně uváděla, že o darování bytu nic neví a že si není vědoma, že by jakékoli právní jednání tohoto typu učinila. Reagovala překvapeně, zmateně a bez schopnosti vysvětlit, co mělo být předmětem jejího jednání.Původní žalobkyně zemřela dne 20. 11. 2023. Pozůstalost byla projednána usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 5. 2025, sp. zn. , spisová značka, , který zjistil, že původní žalobkyně nezanechala žádné dědice. Dědictví připadlo státu.

31. Při hodnocení důkazů soud zohlednil dlouhodobý vývoj zdravotního stavu původní žalobkyně, konzistentnost lékařských a sociálních zjištění, charakter jejích vlastních spontánních vyjádření, průběh předčítání smlouvy a následné chování po oznámení o vkladu, jakož i závěry znaleckého zkoumání. Tyto skutečnosti vytvářejí ucelený a souladný obraz, jak byl popsán výše.Právní hodnocení32. Soud se nejprve zabýval otázkou naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 2. 2010, sp. zn. 30 Cdo 2027/2008, uzavřel, že „jestliže by vyslovení neplatnosti převodní smlouvy, na základě které má (teprve) dojít ke vkladu vlastnického či jiného věcného práva k nemovitosti do katastru, mohlo mít příznivý vliv na právní postavení žalobce, lze přípustnost žaloby ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) OSŘ dovodit“.

33. Ve věci bylo prokázáno, že dřívější návrh na vklad práva z napadené darovací smlouvy byl katastrálním úřadem zamítnut. Tato skutečnost však sama o sobě neodstraňuje nejistotu v právních poměrech účastníků řízení. Ústavní soud v nálezu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. II. ÚS 752/18, zdůraznil, že „současný správní řád upravuje institut překážky věci pravomocně rozhodnuté (§ 48 odst. 2) a v souladu s dlouhodobou právní doktrínou i soudní praxí jej výslovně spojuje toliko s rozhodnutími pozitivními, a nikoli s rozhodnutími negativními, jimiž správní orgán zamítl žádost či návrh účastníka řízení. Za této situace nelze judikatorně nad rámec zákonné úpravy rozšířit použití této překážky správního řízení i na věci, v nichž dříve došlo k zamítnutí téhož návrhu či žádosti účastníka řízení. Takový postup by znamenal nepřípustné omezení přístupu účastníka k právním prostředkům ochrany jeho práv či zájmů, které jde zřejmě nad rámec zákona, respektive proti zákonu, a tedy by zakládal porušení práva na soudní a jinou právní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny. To platí i v případě řízení o návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí; rozhodnutí katastrálního úřadu o zamítnutí takového návrhu tudíž nebrání pozdějšímu projednání opakovaného (shodného) návrhu a rozhodnutí o něm.“34. Z uvedeného plyne, že žalovaná může kdykoli znovu podat návrh na vklad z téže darovací smlouvy, resp. smlouvy o zřízení věcného břemene. Určení neplatnosti je proto nezbytné k odstranění trvající právní nejistoty na straně žalobkyně a v tomto spočívá též její naléhavý právní zájem na tomto určení.

35. Po věcné stránce soud posoudil platnost darovací smlouvy a dohody o zřízení věcného břemene podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Neplatné je právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. K důkaznímu standardu se vyjádřil Ústavní soud v nálezu ze dne 20. 8. 2014, sp. zn. I. ÚS 173/13, podle něhož postačí vysoká míra pravděpodobnosti, že jednající nebyl pro duševní poruchu schopen právně jednat v době právního jednání. Tento nález zároveň odmítl dřívější přísnější přístup Nejvyššího soudu.

36. Nejvyšší soud dále dovodil, že k neplatnosti právního jednání pro duševní poruchu není nutné úplné vymizení rozpoznávacích a ovládacích schopností. Postačí, jsou‑li tyto schopnosti podstatně sníženy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5196/2016).

37. V posuzované věci se soud opřel o provedené dokazování, zejména o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, . Ze znaleckého posudku plyne, že původní žalobkyně ke dni 2. 3. 2021 trpěla středně těžkou až těžkou demencí, která zásadně narušovala paměť, orientaci, úsudek i schopnost rozhodování, a nebyla schopna porozumět obsahu darovací smlouvy ani domyslet její následky. Posuzovaná nebyla v uvedené době schopna žádného odpovědného právního jednání. Tyto závěry se váží právě k datu uzavření smluv a naplňují zákonný důvod neplatnosti podle § 581 občanského zákoníku.

38. V posudku znalce a ve výsledcích dokazování soud neshledal takové rozpory, které by vyžadovaly revizní znalecké zkoumání. Závěry znalce se logicky a přesvědčivě vztahují k rozhodnému dni, opírají se o dokumentaci i pozorování typických projevů demence a korespondují s dalšími zjištěními v řízení. Soud proto dospěl k závěru, že mezi duševní poruchou a uzavřením předmětných smluv je dána příčinná souvislost.

39. Pro úplnost soud uvádí, že námitka žalované, podle níž měla být žaloba odmítnuta pro údajný neodstranitelný nedostatek zastoupení při jejím podání, není důvodná. Odborná literatura k tomuto uvádí: „Bude-li soudu dodatečně předložena písemná (elektronická) plná moc nebo řádná písemná (elektronická) plná moc, která byla udělena až poté, co zmocněnec již za účastníka provedl některé úkony (např. podal žalobu nebo odvolání), je tím nedostatek plné moci zhojen, a byly tak schváleny (ratihabovány) i ty úkony učiněné v řízení zástupcem účastníka, k nimž došlo před podpisem plné moci. Totéž platí, dojde-li k dodatečnému udělení plné moci ústně do protokolu.“ (DOLEŽÍLEK, Jiří. § 28 [Plná moc]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 176, marg. č. 2.). V projednávané věci byla původní žalobkyně právně zastoupena advokátem, jemuž k tomu byla udělena plná moc nejenom přímo jí, ale i za ni jejím opatrovníkem a opatrovnický soud tento postup schválil. Nejpozději tehdy došlo ke zhojení případných dřívějších vad zastoupení.

40. K námitkám proti osobě znalce soud dodává, že ke skutečnostem zakládajícím vyloučení znalce přihlíží soud kdykoli v řízení, přičemž případné pochybnosti o správnosti posudku soud nevyměňuje za vlastní odborné názory, ale odstraňuje je zákonnými postupy včetně revizního posudku. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2019, sp. zn. 29 Cdo 558/2017, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 1182/2016. V této věci soud důvod pro vyloučení znalce ani pro zadání revizního posudku neshledal. Posudek je úplný, přezkoumatelný a přesvědčivě navazuje na ostatní zjištění soudu.

41. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že darovací smlouva a dohoda o zřízení věcného břemene ze dne 2. 3. 2021 jsou neplatné podle § 581 občanského zákoníku, neboť původní žalobkyně v době jejich uzavření trpěla duševní poruchou, která ji činila neschopnou právně jednat, a mezi touto poruchou a učiněnými právními jednáními je prokázána příčinná souvislost (výrok I.).

42. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 26 658 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení původní žalobkyně advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne 10. 5. 2021, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 5. 2021, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 5. 2021, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 1. 7. 2021, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 5. 2022, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 6. 2022, z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 19. 6. 2023, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 23. 7. 2023 a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 7. 2023 včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Advokát ovšem tyto náklady uplatnil pouze ve výši 25 308 Kč (viz odstavec 29 odůvodnění tohoto rozsudku). Proto lze na náhradě nákladů právního zastoupení přiznat pouze tuto částku. Dále je třeba zohlednit náklady účastníka nezastoupeného advokátem ze dne 2. 9. 2025 dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 450 Kč, náklady účastníka nezastoupeného advokátem ze dne 26. 1. 2026 dle § 151 odst. 3 o. s. ř. (příprava na jednání soudu a účast na něm) v částce 2x450 Kč (k výši paušální náhrady 450 Kč viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).

43. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Proto soud rozhodl tak, že uložil ve výroku III. tohoto rozsudku žalované, jež byla v řízení neúspěšná, nahradit státu náklady řízení. Tyto spočívají ve znalečném v celkové výši 17 695,04 Kč placeném z rozpočtových prostředků státu znalkyni , tituly před jménem, , jméno FO, na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. 11. 2022, č. j. , spisová značka, , ve znění usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 3. 2023, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne 15. 5. 2023, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 25. 10. 2023, č. j. , spisová značka, .