64 C 1/2022

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované osoby 0/1 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro zaplacení 348 300 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se návrhem podaným k soudu dne , datum, domáhal na žalované vydání bezdůvodného obohacení, spočívajícího v protiprávním zkracování náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která je žalobci neoprávněně zkracována od roku 2009 o 50 %. Skutečnost, že byla žalobci protiprávně pokracována náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, byla shledána rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , čj. , spisová značka, , který byl potvrzen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , čj. , spisová značka, na jehož základě, byla žalované uložena povinnost doplatit náhradu za ztrátu na výdělku za období 2012-2014 ve výši , částka, . Žalobce se v projednávané věci domáhal vydání bezdůvodného obohacení za období následující po období, které bylo žalováno na základě žaloby z roku 2015, řízení vedené u Obvodního soudu pro , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a které bylo vyhověno po vedení několika letého sporu na základě výše uvedených rozhodnutí. V rámci vydání bezdůvodné obohacení uvedl, že se domáhá zaplacení následujících částek: leden 2015 - prosinec 2015 – za dané období měla být žalobci vyplacena částka , částka, , skutečně vyplacená částka , částka, za jeden měsíc, nevyplacená částka , částka, , celkem za 12 měsíců nevyplacena částka , částka, , leden 2016 - prosinec 2016 – za dané období měla být žalobci vyplacena částka , částka, , skutečně vyplacená částka , částka, za jeden měsíc, nevyplacená částka , částka, , celkem za 12 měsíců nevyplacena částka , částka, , leden 2017 - září 2017 – za dané období měla být žalobci vyplacena částka , částka, , skutečně vyplacená částka , částka, za jeden měsíc, nevyplacená částka , částka, , celkem za 9 měsíců nevyplacena částka , částka, . Za uvedené období se tak žalovaná ke dni podání návrhu bezdůvodně obohatila o žalovanou částku. Poukázal dále na to, že žalovaná přes četné výzvy na výzvu žalobce ze dne , datum, vyplatila částku ve výši , částka, , dne , datum, a dne , datum, částku ve výši , částka, .

2. V doplnění žaloby ze dne , datum, uvedl, že neuplatňuje nároky na náhradu škody na zdraví, ani nároky z titulu zákonného pojistného plnění z důvodu odpovědnosti za škody způsobenou provozem dopravního prostředku, ale nároky z titulu bezdůvodného obohacení. Nejedná se o nárok ze zákonného pojištění, jedná se o nárok z protiprávního jednání tzv. kvazideliktu a to dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“), který spočívá v protiprávním zkracování nároku na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti o 50 %. Náhradu vyplácela žalobci žalovaná , právnická osoba, ., stejně tak žalovaná náhradu protiprávně pokrátila a opět to byla žalovaná nikoliv , právnická osoba, , která se bez spravedlivého důvodu na úkor žalobce obohacovala o částky, které žalobci protiprávně zkrátila. Žalovaná se tak bezdůvodně obohacovala zejména tím, že protiprávně užívala cizí hodnotu, které po právu příslušela žalobci. Žalobou nejsou uplatňovány nároky, které ze zákona přešly na Českou Kancelář pojistitelů dle ust. § 29 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., žalobou uplatňovaný nárok není nárokem ze škodné události. Žalovaná je pasivně věcně legitimovaná dle § 2991 a násl. OZ neboť to byla žalovaná, která částky vyplácela a z jejich nevyplacení měla prospěch.

3. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, poukázala na skutečnost, že v projednávané věci se jedná o nároky žalobce na náhradu škody na zdraví z dopravní nehody ze dne , datum, vzniklé za účinnosti vyhlášky číslo 492/1991 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla ve znění pozdějších předpisů s poukazem na ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., ze kterého vyplývá, že u škodných událostí, které nastaly před , datum, a nároků z nich vzniklých se postupuje podle dosavadních předpisů. S poukazem na uvedené okolnosti a ustanovení § 29 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., žalovaná namítala nedostatek své pasivní legitimace. Poukázala na to, že práva a povinnosti z předmětné dopravní nehody ze dne , datum, přecházejí dnem , datum, na , právnická osoba, . Dále na to, že v předmětném řízení vedeném před Obvodním soudem pro , adresa, se jednalo o nároky žalobce na doplatek náhrady za ztrátu na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti za období od , datum, do , datum, . S ohledem na skutkové okolnosti projednávané věci pak ke stavění jeho promlčecí lhůty dochází v okamžiku uplatnění nároku u soudu. K rozšíření žaloby je žalobce oprávněn až do okamžiku rozhodnutí ve věci, avšak k tomuto kroku ze strany žalobce nedošlo. Žalobou uplatněný nárok na doplatek náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za předmětné období od , datum, do , datum, je promlčen v celém rozsahu.

4. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

5. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce byl účastníkem dopravní nehody dne , datum, , při níž bylo poškozeno jeho zdraví. K úrazu došlo při pracovní cestě vozidlem jeho zaměstnavatele, společnosti , právnická osoba, .

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, dále vyplývá, že účastníkem tohoto řízení byl žalobce a na straně žalované vystupovala , právnická osoba, . Žalobce v předmětném řízení uplatnil v souvislosti s výše uvedenou dopravní nehodou ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a zaplacení renty ve výši , částka, s příslušenstvím za období od února 2012 do prosince 2014, kdy v roce 2009 byl shledán plně invalidním. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, s úrokem z prodlení. Žalobu na zaplacení úroku z prodlení z jednotlivých částek za dobu od , datum, , za dobu od , datum, a za dobu od , datum, zamítl. Rozhodnutí bylo odvolacím soudem potvrzeno.

7. Mezi účastníky dále nebylo sporné, že v požadovaném období byl žalobce plně invalidní a že žalovaná od ledna do prosince 2015 vyplatila žalobci měsíčně částku ve výši , částka, z titulu náhrady škody za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, v období od ledna 2016 do prosince 2016 ve výši , částka, měsíčně a v období od ledna 2017 do prosince 2017 ve výši , částka, měsíčně, v období od ledna 2018 do prosince 2018 ve výši , částka, měsíčně, v období od ledna 2019 do prosince 2019 ve výši , částka, měsíčně a od ledna 2020 do října 2020 ve výši , částka, měsíčně. Výše uvedená skutečnost vyplývá i z předžalobní výzvy žalobce ze dne , datum, , kdy žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky , částka, , nejpozději do , datum, , k vydání bezdůvodného obohacení z důvodu protiprávně krácení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Z dopisu žalované ze dne , datum, a , datum, rovněž vyplývá, že žalovaná v období od , datum, vyplácela žalobci měsíční náhradu za ztrátu na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti ve výši , částka, po odečtení daně a od , datum, ve výši , částka, po odečtení daně.

8. Podle § 822 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., ve znění účinném ke dni dopravní nehody, z pojištění odpovědnosti za škody má pojištěný právo, aby v případě pojistné události pojistitel za něho nahradil podle pojistných podmínek škodu, za kterou pojištěný odpovídá. Podle § 823, náhradu platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Podle § 447 odst. 1, uvedeného zákona, náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu. Podle § 447 odst. 2, náhrada za ztrátu na výdělku spolu s výdělkem poškozeného a s případným invalidním důchodem nebo částečným invalidním důchodem nesmí přesahovat částku stanovenou předpisy pracovního práva pro náhradu škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně; z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit vyšší částku náhrady též tehdy, byla-li škoda způsobena hrubou nedbalostí. Podle § 477 odst. 3, vláda České republiky může vzhledem ke změnám, které nastaly ve vývoji mzdové úrovně, upravit nařízením podmínky, výši a způsob náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě. Podle § 106 odst. 1, právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.

9. Podle § 3 vyhlášky č. 492/1991 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, ve znění před novelou provedenou vyhl. č. 321/1997, má pojištěný právo, aby p. za něho nahradila v rozsahu a ve výši podle příslušných právních předpisů poškozeným uplatněné a prokázané nároky na náhradu škody způsobené provozem motorového vozidla jinému. Pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu (§ 3 odst. 3 cit. vyhl.). Podle § 7 odst. 1 cit. vyhl. náhradu platí pojišťovna poškozenému; poškozený však nemá právo na plnění proti p., s výjimkou případů uvedených v § 3 odst. 4, v § 8, v § 9 odst. 2.

10. Podle § 3028 odst. 3 a § 3079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od , datum, , se věc posuzuje podle dosavadních předpisů (dále též jen „ o. z. “, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, (dále též jen „obč. zák.“), neboť jde o právní poměry vzniklé před , datum, , z pojistné události ze dne , datum, .

11. Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo částečné invalidity) podle § 447 obč. zák. je jedním z nároků na náhradu škody z odpovědnosti za škodu na zdraví. Škoda spočívající ve ztrátě na výdělku je majetkovou újmou, která se stanoví ve výši rozdílu mezi výdělkem poškozeného před vznikem škody a výdělkem po poškození, k němuž je třeba připočítat případný invalidní nebo částečný invalidní důchod poskytovaný z téhož důvodu; tímto způsobem je vyjádřeno snížení (omezení) nebo ztráta pracovní způsobilosti poškozeného a jeho neschopnost dosahovat pro následky újmy na zdraví stejného výdělku jako předtím (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jestliže se poškozený stane v důsledku škody na zdraví práce neschopným a po skončení pracovní neschopnosti pobírá invalidní důchod, může získat vědomost o rozsahu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti umožňující uplatnění její náhrady žalobou u soudu až poté, co bylo vydáno rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu a poškozený se o něm dozvěděl. Do té doby totiž není jisté, zda a v jaké výši mu bude přiznán invalidní důchod, a tudíž ani v jakém rozsahu došlo ke ztrátě na výdělku, aby nárok na její náhradu mohl uplatnit u soudu (srov. rozsudek bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, 2/88). Nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti se promlčuje jako celek, nikoliv jen nároky na jednotlivá měsíčně se opětující plnění z něj vyplývající, poskytovaná ve formě důchodu. Občanský zákoník, na rozdíl od zákoníku práce, totiž nestanoví mezi nároky, které se nepromlčují, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Je přitom nerozhodné, zda žalobce uplatňuje nárok na náhradu za ztrátu na výdělku v celém rozsahu, nebo pouze rozdíl mezi žalobcem požadovanou a dobrovolně placenou náhradou. Není totiž žádný důvod rozlišovat promlčení nároku co do jeho základu a výše.

12. Podle ust. § 159 odst. 1 a 4 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) výrok pravomocného rozsudku je závazný jen pro účastníky řízení a pro všechny orgány. Pro jiné osoby než účastníky je závazný jen v případech stanovených zákonem a v rozsahu v něm uvedeném (§ 159a odst. 2 a 3 o.s.ř.). V důsledku tohoto ustanovení, není-li tedy rozhodnutí subjektivně závazné pro každého, vztahují se účinky pravomocného rozhodnutí jen na osoby, které byly účastníky řízení. Ten, kdo nebyl účastníkem řízení a ani podle zákona vůči němu není rozhodnutí závazné, může uplatňovat svá práva, o nichž bylo rozhodnuto, v jiném řízení a ani státní orgán při posuzování věci nemůže vůči němu vycházet ze závěru, že o ní bylo v jiném rozhodnutí pravomocně rozhodnuto. Toto ustanovení je současně vyjádřením procesní zásady, že o právech a povinnostech jiného než účastníka řízení může být soudem rozhodnuto pouze v zákonem stanovených případech. Tato zásada se uplatní i v projednávané věci, protože žalovaná nebyla účastníkem řízení vedené u Obvodního soudu pro , adresa, , ve věci projednávané pod sp. zn. , spisová značka, . Z uvedeného důvodu nárok žalobce na náhradu ztráty na výdělku po skončení jeho pracovní neschopnosti podléhá námitce žalované o promlčení nároku, protože žaloba byla podána soudu dne , datum, . Žalovaná byla totiž pouze pověřena zastupováním , právnická osoba, od , datum, a plnila žalobci jejím jménem a na její účet.

13. Podle § 29 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném ke dni , datum, , práva a povinnosti , právnická osoba, a. s. vzniklé ze zákonného pojištění přecházejí dnem , datum, na Kancelář. Tato práva a povinnosti uplatňuje a vykonává jménem a na účet Kanceláře , právnická osoba, a. s. O této činnosti vede , právnická osoba, a. s. účetní evidenci odděleně od účetní evidence o ostatní činnosti. Podle § 29 odst. 2, , právnická osoba, a. s. převede do posledního dne měsíce následujícího po ověření účetní závěrky za rok 1999 auditorem na zvláštní účet Kanceláře částku odpovídající výši prostředků technických rezerv vytvořených z pojistného za zákonné pojištění přijatého do , datum, po odpočtu výše pojistného plnění vyplaceného ze zákonného pojištění od , datum, k datu převodu. Prostředky uložené na tomto účtu lze použít pouze na úhradu závazků ze zákonného pojištění a nákladů s jejich vyřízením spojených. Pokud k tomu prostředky na tomto účtu nepostačují, úhrada závazků ze zákonného pojištění a nákladů s jejich vyřízením spojených jde na vrub Kanceláře. Podle § 29 odst. 3, , právnická osoba, a. s. je povinna předat do jednoho měsíce po prvním zasedání shromáždění členů Kanceláře databázi osob, které k tomuto datu uhradily pojistné za zákonné pojištění v roce 1999, a statistické údaje o vývoji zákonného pojištění za posledních 5 let. Podle § 29 odst. 4, , právnická osoba, a. s. předloží Kanceláři vždy do 31. března běžného roku zprávu o činnosti podle odstavce 1 věty druhé a její vyúčtování. Podle § 29 odst. 5, činnost Kanceláře a , právnická osoba, a. s. podle odstavců 1 až 4 podléhá výkonu státního dozoru nad pojišťovnictvím podle zvláštního právního předpisu, přičemž ustanovení tohoto zvláštního právního předpisu se pro výkon státního dozoru nad touto činností Kanceláře a , právnická osoba, a. s. použijí obdobně. Podle § 27 odst. 3, u škodných událostí, které nastaly před 1. lednem 2000, a nároků z nich vzniklých se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

14. Soud dále konstatuje, že podle ust. § 27 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., se i další nároky na náhradu škody vzniklé po tomto datu ze škodné události z doby před , datum, se řídí dosavadními předpisy, protože jde o nárok ze zákonného pojištění, který je ustanovením § 29 odst. 1 zákona převeden na , právnická osoba, (dále jen Kancelář). Jde o typ přechodného ustanovení založeného na principu odlišném od nepravé zpětné účinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Z uvedeného vyplývá, že žalovaná není pasivně legitimována k plnění z titulu náhrady škody na zdraví.

15. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle ust. § 2991 odst. 2 o. z.,. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Pokud žalobce argumentuje bezdůvodným obohacením žalované, protože v předmětném období žalovaná mněla protiprávně zkracovat náhrady za ztrátu na výdělku žalobce po skončení jeho pracovní neschopnosti od , datum, , soud konstatuje následující. Ustálená judikatura reflektuje právní úpravu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. obč. zák., ale i ve smyslu ust. § 2991 o. z., ve znění účinném od , datum, (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo ze dne , právnická osoba, . 2019, sp. zn. , spisová značka, ), jako závazek spočívající povinnosti toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, ochuzenému (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Obohacený je též povinen vydat jen ten majetkový prospěch, jehož se mu obohacením dostalo, a nikoliv nahradit majetkovou ztrátu tomu, na jehož úkor bylo obohacení získáno (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , nebo usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , a ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). O obohacení se tedy jedná pouze tehdy, jestliže se plněním dostalo majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže se to v jeho majetku projevilo buď zvýšením jeho aktiv, nebo snížením jeho pasiv, jakož i tehdy, pokud se majetek obohaceného nezmenšil, ač se zmenšit měl. Podle ustálené judikatury bezdůvodné obohacení též označuje objektivně nastalý přesun majetkových hodnot, jenž proběhl bez náležité opory v právním řádu, tedy způsobem, který právní řád neuznává (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Jde tak o jinou právní skutečnost ve smyslu § 1723 odst. 1 o. z., jenž zakládá specifický závazkový vztah směřující k obnovení majetkové rovnováhy narušené daným majetkovým přesunem. Vznik bezdůvodného obohacení a závazku k jeho vydání není podmíněn zaviněním obohaceného, naopak k němu může dojít i bez vůle či vědomí dotčených osob. Rozhodující okolností pak při určování hodnoty poskytnutého plnění bez právního důvodu, je hledisko objektivní. S dalšími předpoklady aplikace skutkové podstaty bezdůvodného obohacení se zabýval dále Nejvyššího soud ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

17. Předmětem soudního přezkumu byla mezi účastníky další sporná otázka, zda žalovaná se obohatila na úkor žalobce z pojistné události, která nastala dne , datum, a vypořádání pohledávky žalobce na pojistné plnění v předmětném období.

18. Jak vyplývá z ust. § 29 zákona č. 168/1999 Sb., žalovaná jedná jménem a na účet Kanceláře. Je pověřena pouze zastupováním Kanceláře. Úhradu všech závazků vzniklých z předmětného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vyúčtovává žalovaná Kanceláři zpětně, vždy ročně k 31. březnu. Kancelář vede vlastní evidenci, statistiky a spolupracuje s Ministerstvem financí dle § 28 uvedeného zákona. Činnost Kanceláře i žalované navíc podléhá výkonu dohledu České národní banky. Kancelář je speciálně zřízenou profesní organizací pojistitelů, která dle uvedeného zákona vstoupila do všech práv a povinností , právnická osoba, a.s. a ona převádí žalované i odpovídající finanční prostředky, které, jak je výše uvedeno, jednou ročně vyúčtovává, včetně přebytku a deficitu finančních prostředků. V této souvislosti nelze opomenout, že oba subjekty též odděleně vedou účetní i daňovou evidenci těchto finančních prostředků. Žalovaná tak veškeré své plnění žalobci, z let 2015 až 2020 z titulu náhrady ztráty na výdělku, musí vyúčtovat Kanceláři a nebylo prokázáno (ani tvrzeno), že si neoprávněně ponechala žalovanou částku ve svém účetnictví bez právního důvodu a že její aktiva se v žalované výši zvýšily. Z uvedeného důvodu tak žalovaná z předmětného závazkového vztahu dle ust. § 447 obč. zák., objektivně nemůže získat žádný majetkový prospěch na úkor žalobce, protože ten ze zákona musela objektivně vyúčtovat, i ve zkrácené výši jak tvrdí žalobce, Kanceláři k 31. 3. každého roku.

19. S poukazem na výše uvedené soud žalobu zamítl, protože že žalovaná není pasivně věcně legitimována ani k vydání bezdůvodného obohacení.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 4 a půl úkonů po , částka, (odpor, písemné vyjádření ze dne , datum, , příprava účasti na jednání dne , datum, a účast na jednání dne , datum, a při vyhlášení rozsudku dne) celkem , částka, . Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.