Obvodní soud pro Prahu 1 · Rozsudek

64 C 101/2022

č. j. 64 C 101/2022-105

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-11 · ZAMITNUTI

Citované zákony (5)

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl zastupující soudkyní Mgr. Dominikou Bujalkovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 pro na náhradu nemajetkové újmy ve výši 52 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen žalované zaplatit náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě nepřiměřeně dlouhého vedení řízení. K porušení této povinnosti došlo v rámci přestupkového řízení, které vedl Magistrát města Chomutova, jakožto správní orgán 1. stupně (dále jako „správní orgán 1. stupně“), odvolacího správního řízení, které vedl Krajský úřad Ústeckého kraje (dále jako „odvolací správní orgán“) a dále v rámci navazujícího soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu, které vedl Krajský soud v , adresa, . Správní orgán 1.stupně zaslal žalobci příkaz ze dne , datum, , kterým zahájil řízení o přestupku dle zák. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen jako „sdělení obvinění“). Správní orgán 1. stupně doručil žalobci rozhodnutí ze dne , datum, , kterým byl žalobce z přestupku uznán vinným. Proti němu podal odvolání, které nadřízený správní orgán pravomocně zamítl rozhodnutím ze dne , datum, . Žalobci bylo doručeno dne , datum, . Rozhodnutí odvolacího správního úřadu žalobce napadl správní žalobou, krajský soud rozsudkem ze dne , datum, žalobě vyhověl a rozhodnutí obou správních úřadů zrušil. Správní orgán prvého stupně následně vydal usnesení ze dne , datum, , kterým řízení o přestupku zastavil. Dne , datum, žalobce nárok na náhradu nemajetkové újmy u žalované uplatnil, k žádosti žalobce nebylo vyhověno. Řízení o přestupku a navazující soudní řízení správní trvalo více než 44 měsíců, tuto dobu žalobce nepovažuje za přiměřenou. V důsledku průtahů v řízení byl ponechán po nepřiměřeně dlouhou dobu ve stavu nejistoty o výsledku tohoto řízení, na základě této skutečnosti pak žalobce dovozuje vznik nemajetkové újmy. Existenci vzniku nemajetkové újmy odůvodňuje žalobce zejména povahou přestupkového řízení jakožto řízení trestní povahy. Žalobce za první 2 roky řízení požaduje základní částku , částka, , za dalších 20 měsíců částku po , částka, . Dle názoru žalobce by mělo dojít ke zvýšení základní částky o 30%, a to s ohledem na povahu řízení o přestupku, jakožto řízení o obvinění trestní povahy. Žalobce dále požaduje částku zvýšit o dalších 20%, neboť pro toto zvýšení svědčí jednoduchost věci, pro snížení základní částky počítá s tím, že řízení bylo projednáváno na 3 stupních a tady je dán důvod pro snížení základní částky o 20%. Celková výše újmy žalobce vyjádřená v penězích tak činí , částka, .

2. Žalobce v rámci svého doplnění dále uvedl, že v jeho případě se jednalo o situaci, kdy je dán zvýšený zájem na výsledku řízení, a to nehledě na výši pokuty. Dále sdělil, že obviněný má nehledě na to, zda se protiprávního jednání dopustil či nikoliv, právo na to, aby jeho věc byla projednána řádně a včas. Žalobce dále uvedl, že pokud je tvrzeno obstrukční jednání, musí být zkoumáno, zda mohlo mít zásadní vliv na celkovou délku řízení.

3. Žalovaná nárok neuznala a navrhovala žalobu zamítnout. Žalovaná stanovila celkovou délky předmětného řízení na období od , datum, , kdy byl žalobci doručen příkaz, do , datum, , kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení. Délka řízení byla 3 roky 8 měsíců a 4 dny. Vzhledem ke skutečnosti, že k zániku odpovědnosti za přestupek provozovatele vozidla došlo již ke dni , datum, , měl žalobce od , datum, , kdy nabyl právní moci rozsudek krajského soudu ze dne , datum, , naprostou jistotu, že již nebude shledán opětovně vinným, přičemž řízení bude nutné pouze toliko formálně zastavit. Žalovaná nepovažuje délku předmětného řízení za nepřiměřenou. Řízení bylo vedeno nejen před dvěma instancemi v rámci správního řízení, ale délka zahrnuje i řízení před krajským soudem. Dále je nutné přihlédnout k chování žalobce, respektive jeho zmocněnců. Žalobce činil výhradně blanketní podání, doplněna i přes výzvu nebyla, veškerá argumentace byla uplatněna až v rámci řízení před soudem. Význam pro žalobce byl zcela nepatrný až nulový, z těchto důvodů je na místě řízení považovat svou délkou ještě za přiměřené. Žalovaná má dále za to, že nemohlo dojít ke vzniku nemajetkové újmy v důsledku délky předmětného řízení. Žalobci hrozilo pouze uložení pokuty ve výši , částka, , jedná se tedy o bagatelní částku, žalobce využil služeb takzvaného pojištění proti pokutám, a to nejen s ohledem na osoby, které za něj v rámci řízení jednaly, ale i s ohledem na obstrukční taktiku, kterou zvolily. Žalované je známo, že osoba, kterou žalobce označil jako řidiče, že se jedná o nekontaktní osobu, kterou provozovatelé vozidel v jiných případech označují jako řidiče, jedná se o zneužití práva. Žalobce byl předvolán k ústnímu jednání, na něj se bez omluvy nedostavil. Došlo k vydání rozhodnutí o vině z přestupku provozovatele vozidla, proti tomu zmocněnec žalobce podal blanketní odvolání, které ani k výzvě k doplnění nebylo doplněno. Zmocněnec žalobce vystupující v rámci tohoto správního řízení je znám častým zastupováním osob ve správních řízeních, zejména o dopravních přestupcích. Z úřední činnosti žalované i z rozsáhlé judikatury soudů je zřejmé, že zejména ing. , jméno FO, , zmocněnec, který uplatnil nárok na odškodnění, zmocněnec žalobce ve správním řízení – společnost , právnická osoba, a , tituly před jménem, , jméno FO, , advokát, jsou provázané osoby, které založily svůj podnikatelský záměr na zastupování řidičů přestupců, kdy „obstrukčním“ postupy dosahují pro své klienty beztrestnosti. Žalovaná má za to, že uplatněním práva na náhradu újmy nedochází k výkonu subjektivního práva, nýbrž k jeho zneužití. Výše popsaný postup ve spojení s následným uplatněním nároku na náhradu škody nelze hodnotit jinak než jako jednání, které je v rozporu s veřejným pořádkem. Výkon práv, který je v rozporu s veřejným pořádkem nemůže požívat právní ochrany. Jedinou nejistotou žalobce bylo, zda se mu za použití obstrukční taktiky podaří vyhnout se trestu za přestupek provozovatele vozidla, což se nakonec podařilo. Žalobci byla pokuta vrácena i s úrokem z prodlení ve výši , částka, .

4. Z provedených důkazů soud zjistil následující.Ze spisu Magistrátu města, Anonymizováno, Chomutova–, Jméno zainteresované osoby 0/0, , č.j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil:Z karty vozidla RZ , SPZ, vyplynulo, že provozovatelem a vlastníkem je žalobce.Z fotografií z , datum, vyplynulo, že vozidlo RZ , SPZ, bylo zaparkováno v místě, kde je parkování zpoplatněno.Z oznámení o podezření ze spáchání přestupku ze dne , datum, vyplynulo, že Statutární město , adresa, – městská policie oznámila , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, podezření ze spáchání přestupku, neboť dne , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin v , adresa, bylo zjištěno, že vozidlo RZ , SPZ, stálo bez parkovací karty a bez uhrazení poplatků v místě, kde je povoleno stání pouze s platnou parkovací kartou nebo po zaplacení parkovacího poplatku.Z výzvy o zaplacení částky , částka, adresované žalobci dne , datum, vyplynulo, že , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, vyzval žalobce k zaplacení částky , částka, , neboť bylo zjištěno, že dne , datum, bylo vozidlo žalobce registrační značky , SPZ, zaparkováno bez zaplacení parkovného, tím došlo k porušení § 4 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jako „zákon o provozu na pozemních komunikacích“) a ke spáchání přestupku dle ustanovení § 125c odst.1 písm.) k) zákona o provozu na pozemních komunikacích. Z doručenky vyplývá, že výzva byla žalobci doručena dne , datum, .Ze sdělení žalobce ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce sdělil, že motorové vozidlo v uvedenou dobu řídil pan , jméno FO, .Z předvolání k podání vysvětlení adresovaného p. Imrichu , jméno FO, ze dne , datum, vyplynulo, že uvedená osoba byla předvolána k podání vysvětlení na , datum, .Z usnesení o odložení věcí z , datum, vyplynulo, že správní orgán odkládá věc, neboť nezjistil do 60 dnů od přijetí oznámení skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě.Z příkazu ze dne , datum, vyplynulo, že bylo rozhodnuto, že žalobce je vinen přestupkem podle § 124f odst. 1 zákona o provozu na zemních komunikacích, neboť dne , datum, jako provozovatel motorového vozidla registrační značky , SPZ, nezajistil, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích, obviněnému byla uložena pokuta ve výši , částka, . Z doručenky vyplynulo, že příkaz byl žalobci doručen dne , datum, .Z odporu proti příkazu vyplynulo, že žalobce podal odpor do příkazu v plném rozsahu, z plné moci udělené žalobcem společnosti , právnická osoba, vyplynulo, že žalobce zmocňuje tuto společnost ke svému zastupování ve správním řízení.Z vyrozumění o předvolání k ústnímu jednání ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce, respektive jeho zmocnitel, byl vyrozuměn o ústním jednání, které se mělo konat dne , datum, v , Anonymizováno, hod. Z doručenky vyplynulo, že vyrozumění o ústním jednání bylo zmocněnci doručeno dne , datum, .Z uvědomění obviněného o pokračování v řízení o přestupku a předvolání obviněného k ústnímu jednání ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce byl informován o pokračování v řízení a předvolán na , datum, v , Anonymizováno, hodin. Z doručenky vyplynulo, že předvolání bylo žalobci doručeno dne , datum, .Z protokolu o ústním jednání z , datum, vyplynulo, že obviněný ani jeho zástupce se k jednání bez omluvy nedostavili.Z rozhodnutí ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce byl uznán vinným přestupkem a správní orgán mu udělil správní trest – pokutu ve výši , částka, a povinnost nahradit náklady řízení ve výši , částka, . Z doručenky vyplynulo, že rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne , datum, .Z odvolání do rozhodnutí vyplynulo, že zmocněnec žalobce se proti rozhodnutí odvolal.Z postoupení odvolání ze dne , datum, vyplynulo, správní orgán 1. stupně postoupil spis odvolacímu správnímu orgánu k rozhodnutí o odvolání.Z vrácení k doplnění, které podal Krajský úřad Ústeckého kraje dne , datum, , vyplynulo, že správní orgán 1. stupně byl poučen, aby žalobce vyzval k doplnění blanketního odvolání.Z výzvy k doplnění odvolání ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce – jeho zmocněnec byl vyzván k doplnění odvolání. Z doručenky vyplynulo, že výzva byla zmocněnci doručena dne , datum, .Z postoupení odvolání vyplynulo, že správní orgán 1. stupně postoupil spis odvolacímu správnímu orgánu dne , datum, .Z rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne , datum, vyplynulo, že odvolání žalobce bylo zamítnuto a rozhodnutí správního orgánu 1. stupně bylo potvrzeno.Z vyrozumění o zastavení řízení z , datum, vyplynulo, že řízení o přestupku bylo zastaveno, neboť odpovědnost za přestupek zanikla. Z doručenky vyplynulo, že rozhodnutí bylo zasláno a doručeno žalobci dne , datum, .Z interního sdělení – podkladu pro vrácení poplatků a zrušení předpisu vyplynulo, že žalobci byla vrácena částka , částka, , z rozhodnutí o výši úroku z neoprávněného jednání správce daně vyplynulo, že žalobci byla vrácena rovněž částka , částka, .Ze spisu Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. 42 A 4/2019Ze žaloby ze dne , datum, proti rozhodnutí odvolacího správního orgánu vyplynulo, že žalobce navrhoval, aby soud rozhodnutí odvolacího správního orgánu a rozhodnutí správního orgánu 1. stupně zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žalobce namítal, že výrok rozhodnutí nepopisuje protiprávní jednání a způsob spáchání skutku, není zřejmé, jaký řidič jednal, v čem jeho jednání samotné spočívalo. Pokud šlo o správní trest, žalobce namítal, že správní orgán nedostatečně odůvodnil výši ukládané sankce, dále se zabýval nesprávnou interpretací institutu upuštění od správního trestu, tvrdí, že se nejednalo o zpoplatněný úsek komunikace, neboť nebylo vymezeno v nařízením obce. Uváděl, že skutek nebyl řádně prokázán. Z plné moci vyplynulo, že ve správním řízení žalobce udělil plnou moc , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátovi.Ze záznamu o složení soudního poplatku vyplynulo, že dne , datum, byl soudní poplatek zaplacen , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, .Z výzvy ze dne , datum, vyplynulo, že odvolací správní orgán byl vyzván k vyjádření k žalobě a předložení správního spisu.Z vyjádření žalovaného odvolacího správního orgánu z , datum, vyplynulo, že se žalobou nesouhlasí a navrhuje, aby byla jako nedůvodná zamítnuta.Ze zaslání poučení o podjatosti a dotaz na souhlas s vyřízením věci bez jednání ze dne , datum, vyplynulo, že účastníci byli poučeni o sobě samosoudce a byli vyzváni o vyjádření, zda souhlasí, aby ve věci rozhodl soud bez nařízení jednání.Z vyjádření z , datum, vyplynulo, že žalobce zastoupený právním zástupcem s rozhodnutím bez jednání souhlasil.Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. 42 A 4/2019-35 vyplynulo, že rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje a rozhodnutí Magistrátu města Chomutov se pro vadu řízení zrušují a věc se vrací žalovanému Krajskému úřadu Ústeckého kraje k dalšímu řízení. Z odůvodnění vyplynulo, že černobílá fotodokumentace z místa spáchání přestupků není způsobilá prokázat, že za čelním sklem skutečně nebyl umístěn parkovací lístek z parkovacích hodin, ostatní žalobní body byly nedůvodné.Z uplatnění nároku na poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu z , datum, vyplynulo, že žalobce prostřednictvím zástupce , tituly před jménem, , jméno FO, se na žalované domáhal náhrady nemajetkové újmy nesprávným úředním postupem v podobě porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. , spisová značka, věnujícím se odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vyplynulo, že v uvedeném případě žalobce využil služeb takzvaného pojištění proti pokutám, což dovodil z toho že osoba inženýra , jméno FO, je osoba známá svým zastupováním v řízeních o dopravních přestupcích a aplikováním obstrukční taktiky spojované s tzv. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , popsané zejména v rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, smyslem a účelem pojištění proti pokutám je právě to, že poskytovatel pojištění klientovi zaručuje beztrestnost za přestupek. Žalobce tak nemohl být v nejistotě ohledně výsledků přestupkového řízení.Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. , spisová značka, věnujícím se odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vyplynulo, žalobce využil takzvané pojištění proti pokutám, jehož smyslem a účelem je, že poskytovatel tohoto pojištění zaručuje klientovi jednak beztrestnost za spáchané přestupky a obranu v přestupkovém řízení. Klient takového typu pojištění tak nebude v nejistotě ohledně výsledku přestupkového řízení, ale naopak bude veden myšlenkou, že proti pokutám je pojištěn a ty mu tak nehrozí.Z rozsudku Městského v soudu v Praze, č.j. , spisová značka, věnujícím se odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vyplynulo, že i v posuzovaném správním řízení figurovala osoba zmocněnce , tituly před jménem, , jméno FO, , proti příkazu byl podán blanketní odpor, k nařízenému jednání se nikdo nedostavil, proti rozhodnutí je podáno blanketní odvolání, které není ani po výzvě doplněno, veškeré námitky jsou pak uplatněny až správní žalobou. Dále v rozhodnutí odvolací soud uzavírá, že pokud ty žalobce neměl po celou dobu správní fáze řízení vnitřní potřebu se jakkoli k čemukoliv vyjádřit, a vědomě a dobrovolně nechal správní řízení dospět k pravomocnému rozhodnutí o vině a trestu v podobě zaplacení pokuty , částka, a náklady řízení , částka, , tak lze jen stěží dovodit, že byl ohledně výsledku celého řízení v takové nejistotě, že by tato nejistota ve spojení s délkou řízení působila žalobci nemajetkovou újmu. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR, č.j. , spisová značka, vyplynulo, že dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. , spisová značka, bylo odmítnuto.Z rozsudku Městského soudu v Praze, č.j. , spisová značka, věnujícím se odškodnění za nepřiměřenou délku řízení vyplynulo, v že ve správním řízení žalobce je zmocnil společnost , právnická osoba, , byl jako řidič, který měl spáchat přestupek, označen cizinec, kterému se nedařilo doručit, ústního jednání se bez omluvy nezúčastnil ani žalobce ani jeho zmocněnec, žalobce byl jako provozovatel vozidla uznán vinným ze správního deliktu, proti tomuto rozhodnutí podal prostřednictvím zmocněnce blanketní odvolání, které nebylo doplněno ani k výzvě správního úřadu, odvolání tak bylo zamítnuto. Proti rozhodnutí odvolacího správního úřadu byla podána správní žaloba prostřednictvím advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .Soud provedl dokazování i dalšími listinami, ty ale nepřinesly pro rozhodnutí ve věci žádné další relevantní skutečnosti, a proto je soud v odůvodnění blíže nezmiňuje.Další důkazy soud neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci.

5. Na základě výše uvedeného učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.Po provedeném dokazování bylo zjištěno, že žalobci bylo oznámeno podezření o spáchání přestupku, když dne , datum, bylo zjištěno, že vozidlo patřící žalobci stálo bez parkovací karty v místě, kde je povoleno stání pouze s platnou parkovací kartou nebo po zaplacení parkovacího poplatku. Poté byl žalobce vyzván dne , datum, (žalobci doručeno dne , datum, ) k zaplacení částky , částka, , popřípadě ke sdělení údajů o totožnosti řidiče vozidla. Žalobce sdělil, že motorové vozidlo v uvedenou dobu řídil pan , jméno FO, , kterého následně magistrát předvolal k podání vysvětlení. Následně správní orgán věc odložil, neboť nezjistil do 60 dnů skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Dne , datum, byl vydán příkaz a žalobci byla uložena povinnost zaplatit pokutu ve výši , částka, . Proti příkazu se žalobce prostřednictvím společnosti , právnická osoba, bránil blanketním odporem. Ačkoli byl žalobce i jeho zmocněnec předvolán k ústnímu jednání nařízenému na , datum, , ani jeden z nich se ústního jednání bez omluvy nezúčastnil. Dne , datum, bylo rozhodnuto, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přestupku a byla mu uložena pokuta ve výši , částka, , na náhradě nákladů řízení uložena povinnost zaplatit částku , částka, . Proti tomuto rozhodnutí správního orgánu žalobce prostřednictvím svého zmocněnce podal blanketní odvolání. Ačkoli byl žalobce, respektive jeho zmocněnec, vyzván k doplnění blanketního odvolání, odvolání zůstalo i přes výzvu ze dne , datum, neodůvodněno. Odvolací správní orgán odvolání zamítl a potvrdil rozhodnutí správního orgánu 1. stupně. Proti uvedenému rozhodnutí odvolacího správního orgánu podal žalobce, zastoupený , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem, správní žalobu, kterou se domáhal zrušení obou správních rozhodnutí a vrácení věci k dalšímu řízení. Soudní poplatek byl zaplacen , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Dne , datum, vydal Krajský soud v , adresa, rozsudek č.j. 42 A 4/2019-35, dle kterého rozhodnutí odvolacího správního orgánu a rozhodnutí správního orgánu 1. stupně pro vadu řízení zrušil a vrátil žalovanému odvolacímu správnímu orgánu věc k dalšímu řízení. Následně byly zaplaceny náklady soudního řízení. Dne , datum, správní úřad žalobce vyrozuměl o zastavení řízení, neboť odpovědnost za přestupek zanikla, rozhodnutí bylo doručeno žalobci téhož dne. Žalobci následně byla vrácena částka , Anonymizováno, korun a úrok z prodlení v částce , částka, . Žalobce následně u žalované prostřednictvím zmocněnce , tituly před jménem, , jméno FO, uplatnil nárok na zadostiučinění z nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem.Z rozsudků Městského soudu v Praze soud zjistil, že v rámci tzv. pojištění proti pokutám, byly užívány strategie spočívající zejm. neodůvodněných podání opravných prostředků v řízení před správními úřady, veškeré námitky týkající se i řízení před správními úřady pak byly vzneseny až správní žalobou, byla označena jako osoba řidiče osoba nekontaktní, a spojovaly je zejm. užití osob , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , právnická osoba, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, V. , jméno FO, , advokáta.

6. Po právní stránce soud vycházel z následujících ustanovení a rozhodnutí:Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Dle odst. 2 téhož ustanovení právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dle odst. 2 téhož ustanovení zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Dle odst. 3 téhož ustanovení případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.Dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu mravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když to vyžadují zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků, anebo v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by, vzhledem ke zvláštním okolnostem, veřejnost řízení mohla být na újmu zájmům spravedlnosti.

7. Soud nejprve posuzoval, zda se na předmětné řízení užije čl. 6 odst. 1 Úmluvy – zda jde o spor o právo nebo závazek, který je opravdový a vážný a jehož rozhodnutí má přímý vliv na existenci, rozsah nebo způsob výkonu daného práva nebo závazku, toto právo nebo závazek má svůj základ ve vnitrostátním právu a právo nebo závazek, o které se v daném případě jedná, je civilní (soukromoprávní) povahy. Všechny požadavky byly v konkrétním případě naplněny.

8. Správní a soudní představuje z hlediska hodnocení délky jeden celek. Soud tedy vzal v úvahu začátek řízení, , datum, , kdy byl žalobci doručen příkaz, a konec řízení, , datum, , kdy nabyl právní moci správní rozsudek Krajského soudu v , adresa, , tedy délka činila 3 roky 8 měsíců a 4 dny. Soud přihlédl ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 OdpŠK a hodnotil složitost věcí, kdy se jednalo o věc skutkově a hmotněprávně jednoduchou (jednalo se o přestupek za nezaplacené parkovné), avšak procesně náročnější, když žalobce činil neodůvodněné opravné prostředky, přestože ve správní žalobě poukazoval na nedostatky i předmětného správního řízení, označil řidiče, který byl bezkontaktní. Správní úřady rozhodovaly ve dvou stupních a následně rozhodoval i správní soud, přičemž rok a 5 měsíců trvalo, než byl vydán rozsudek. Pokud jde o význam řízení pro poškozeného, pak se jednalo dle názoru soudu o význam výrazně nižší, a to s ohledem na skutečnost, že se jednalo o nezaplacené parkovné, za což žalobci hrozila pokuta v maximální výši , částka, , žalobce během řízení neprojevil zájem o řízení, nadto bylo jisté, že dojde k zániku odpovědnosti za přestupek, pokuta včetně úroku z prodlení žalobci byla v plném rozsahu vrácena, význam předmětu řízení v pozdější fázi pak byl nepatrný až nulový. Po zhodnocení uvedeného lze však usoudit, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou.

9. V případě nepřiměřené délky řízení se vznik nemajetkové újmy presumuje. Účelem zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu poskytované dle § 31a zák. o odpovědnosti státu za škodu, je odškodnit skutečnost, že poškozený byl po nepřiměřeně dlouhou dobu v nejistotě ohledně výsledku řízení. Pokud účastník v nejistotě není, dochází k vyvrácení domněnky vzniku nemajetkové újmy a pro odškodnění není důvod.

10. Soud tedy posuzoval, v jaké nejistotě se žalobce nacházel, na což žalovaná poukazovala. Přístup žalobce byl ve fázi před správními úřady pasivní – neúčastnil se bez omluvy jednání, užil osoby řidiče Imricha , jméno FO, (nekontaktní osobu), podal neodůvodněný odpor, neodůvodněno zůstalo i odvolání, a to i přes výzvu správního úřadu k jeho doplnění, nebyl projeven jakýkoli zájem o řízení. Následnou aktivitu žalobce vyvinul až v soudním řízení, kdy byl zastoupen , tituly před jménem, , jméno FO, – žaloba obsahovala žalobní body týkající se i správního řízení, ač tyto výhrady mohly být uplatněny i v samotném správním řízení. Takové chování mělo za cíl řízení prodloužit natolik, aby následně bylo správní řízení zastaveno pro zánik odpovědnosti za tento správní delikt. Žalobci bylo zřejmé, že jedinou sankcí, kterou je ohrožen, je uložená pokuta za parkování , částka, (popř. , částka, spolu s náhradou nákladů řízení). S ohledem na zásadu zákazu reformatio in peius měl jistotu, že mu vyšší sankce nehrozí. Jediná nejistota tkvěla v tom, zda bude povinen částku zaplatit či nikoli. Lze jen stěží dovodit, že by žalobce ohledně výsledku celého posuzovaného řízení o zaplacení sankce , částka, byl v takové nejistotě, že by s přihlédnutím k její délce způsobila žalobci nějakou nemajetkovou újmu. Nadto žalobci byla následně po zastavení řízení pro zánik odpovědnosti zaplacená částka vrácena spolu s úroky z prodlení.

11. Nadto soud uvážil, že ve správním či soudním řízení vystupovaly osoby jako , tituly před jménem, , jméno FO, , Mg. , jméno FO, , , jméno FO, , či , právnická osoba, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a tedy osoby, které vystupovaly v rámci společností užívající jako hlavní procesní strategii - procesní obstrukce, čímž došlo k prodloužení řízení tak, že následně uplynula zmíněná prekluzivní lhůta odpovědnosti a správní řízení pak je zastaveno. Uvedené vyplynulo zejména z rozhodnutí Městského soudu v Praze, jak je uvedeno výše.

12. K tomu soud uvádí, že nelze poskytnout ochranu a odškodňovat takové jednání, jehož cílem je vyhnout se odpovědnosti za správní delikt, neboť to je v rozporu s dobrými mravy či s povinností jednat v právním styku poctivě.

13. S ohledem na výše uvedené skutečnosti soud žalobu výrokem I. rozsudku zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Tak, že přiznal žalované, která byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o.s.ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, za každý z 6 úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání ve dnech , datum, , , datum, , účast na jednání ve dnech , datum, , , datum, , účast na vyhlášení rozhodnutí dne , datum, ).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.