64 C 112/2016

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 1 061 912 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 61 068 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05% od 19. 8. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 1 000 844 Kč s příslušenstvím zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 4 200 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na nákladech řízení státu částku ve výši 43 547 Kč, na účet Obvodního soudu pro Prahu 1, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 17. 8. 2016 domáhala pojistného plnění ve výši 1 061 912 Kč. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne 16. 11. 2006 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění nemovitosti. Dne 27. 8. 2012 došlo k pojistné události, spočívající v prasknutí vodovodního potrubí vnitřního rozvodu domu v prostoru kolem WC nádržky, v druhém nadzemním podlaží objektu a k následnému zatopení celého objektu. Pojistná událost byla žalované oznámena, a ta jí vedla pod č. , hodnota, . Žalovaná sdělila žalobkyni, že pojistné plnění stanovila na částku 283 860 Kč, když uvedené plnění bylo zasláno žalobkyni dne 4. 10. 2012, bankovním převodem. Protože s pojistným plněním žalobkyně nesouhlasila, urgovala doplatek na pojistném plnění. Následně žalovaná až dne 16. 10. 2014 zaslala žalobkyni další částku ve výši 271 223 Kč. Protože žalobkyně nesouhlasila s výpočtem pojistného plnění, zadala vypracování znaleckého posudku, posudek vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, a následně i za přítomnosti likvidátora žalované bylo provedeno místní šetření v místě pojistné události dne 18. 12. 2015. Žalovaná však odmítla poskytnout další plnění. Z uvedeného důvodu byl vypracován další znalecký posudek , tituly před jménem, , právnická osoba, . Následně po další výzvě žalovaná zaplatila žalobkyni další doplatek na pojistném plnění ve výši 169 285 Kč. Žalovaná částka, dle tvrzení žalobkyně, představuje rozdíl mezi pojistným plnění podle uvedeného znaleckého posudku, poníženou o limity stanovené v pojistných podmínkách pro kuchyňskou linku a vestavěný nábytek a navýšenou o částku 45 000 Kč představující škodu na kotli a náklady spotřeby elektrické energie za vysoušení objektu. Uvedla, že žalovanou vyzvala k pojistnému plnění do 18. 8. 2015.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Učinila nespornými skutečnosti o uzavření pojistné smlouvy s počátkem pojištění od 17. 11. 2006. Uvedla, že součástí pojistné smlouvy byly všeobecné a doplňkové pojistné podmínky VPPMO 2005 a DPPSO 2. Pojistná smlouva pak byla převedena z pojištěného z , jméno FO, na žalobkyni, která v době vzniku škody byla vlastníkem pojištěné stavby. Žalobkyně tvrdila škodnou událost, která nastala dne 27. 8. 2012 v místě sjednaného pojištění, z důvodu pojistného nebezpečí prasknutí vodovodního potrubí vnitřního rozvodu domu, v prostoru kolem WC nádržky v druhém nadzemním podlaží a v následném zatopení celého objektu. Po oznámení pojistné události bylo provedeno místní šetření technikem žalované dne 24. 9. 2012 a na základě tohoto šetření bylo stanoveno pojistné plnění ve výši 283 860 Kč. Na základě žádosti žalobkyně a provedené revize byla původní částka opravena na částku 271 223 Kč a původní platba ve výši 283 860 Kč byla stornována a odeslána žalobkyni dne 16. 10. 2014. V roce 2014 žalobkyně nesouhlasila s pojistným plněním. Mezi účastníky probíhalo jednání. Žalobkyně zadala vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, až v roce 2016. V předloženém posudku byly náklady na opravu vyjádřeny znalcem ve výši 1 564 000 Kč. Tento výpočet znalce však žalovaná neakceptovala. Přiznala však nad rámec původního zápisu o poškození též poškození dřevěných stropů a schodiště a stanovila tak náklady na opravu, dle ceníku společnosti , adresa, , na částku 831 422 Kč včetně daně. Tuto částku pak krátila žalovaná koeficientem 0,53 na částku 441 508 Kč a po odečtení spoluúčasti je pojistné plnění ve výši 440 508 Kč. Žalovaná zdůvodnila, že jádro sporu mezi účastníky spočívá v tom, že žalovaná neakceptovala znalecký posudek , tituly před jménem, , právnická osoba, , protože předmětem znaleckého zkoumání nebyl posouzení příčiny vzniku škody ani její rozsah a potřeby oprav. V posudku je uvažováno o instalaci keramického stropu. I když žalobkyně sdělila, že instalace keramického stropu je ekonomicky výhodnější, svá tvrzení ničím nedoložila. Podle ceníku společnosti , Anonymizováno, vychází dřevěný strop na částku cca 130 000 Kč. Podle , Anonymizováno, , které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, však nárok na pojistné plnění vzniká v ceně stejné nebo srovnatelné, z uvedeného důvodu tudíž není důvodné plnit pojistné plnění za keramické stropy, když před pojistnou událostí instalovány na pojištěné nemovitosti ani nebyly. Ve znaleckém posudku je dále uvedena oprava elektroinstalace ve výši 150 000 Kč bez dalšího vysvětlení, není z posudku patrné, že elektroinstalace prošla revizí, ačkoli cena opravy je kalkulována i s částkou 3 000 Kč za místnost a revizi, toto celkem za 10 místností. Znalecký posudek též kalkuluje náklady na dodávku nové kuchyňské linky a vestavěných skříní ve výši 160 000 Kč, avšak účastníci sjednali limit pojistného plnění v rozsahu 20 000 Kč. Posudek dále kalkuluje s výměnou 15 kusů dveří včetně obložkových zárubní, z výpisu mobilního technika žalované však vyplývá, že v místě pojištění byla výměna pouze 11 kusů dveří a 4 kusů obložkových zárubní. Přičemž 15 kusů zárubní vůbec v domě nainstalováno není. Žalovaná závěrem namítla podpojištění nemovitosti s odkazem na ustanovení § 41 zákona o pojistné smlouvě, a odkázala na ujednání účastníků v článku 5 bod 4 VPPMO 2005, kdy nová cena pojištěné budovy stanovená podle oceňovací vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 3/2008 Sb., činí 4 896 162 Kč, ačkoli v pojistné smlouvě účastníci sjednali pojistnou částku ve výši 2 600 000 Kč. Dále odkázala na ujednání účastníků v článku 8 DPPSO 02 a na možnosti sankčního snížení plnění. Podle údajů v předloženém znaleckému posudku, tudíž škoda na nemovitosti vznikla z důvodu trvale neobydlené nemovitosti a dlouhodobým vytékáním vody. Podle zápisu o prohlídce na nemovitostech a stavbách ze dne 18. 12. 2015 bylo též zjištěno, že rozvody vody a vnitřního hygienického vybavení v roce 2012 byly rekonstruovány, nelze vyloučit ani vadu stavební dodávky, popřípadě dodavatele tlakové hadice, tato hadice posléze praskla, vznikla škoda. I uvedená okolnost je důvodem k sankčnímu snížení pojistného plnění ve smyslu ustanovení § 33 zákona o pojistné smlouvě. Žalovaná závěrem uvedla, že žalobkyni poskytla pojistné plnění v souladu s pojistnou smlouvou za poškozené nemovitosti.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporu, že dne 16. 11. 2006 uzavřela , jméno FO, a žalovaná pojistnou smlouvu o pojištění obytných budov a souvisejících staveb. Součástí pojistné smlouvy byly VPPMO 2005 a DPPSO 2. Účastníci sjednali v pojistné smlouvě pojistné nebezpečí, mimo jiné v důsledku vody vytékající z vodovodního zařízení. Předmětem pojištění byl rodinný dům s pojistnou částkou ve výši 2 600 000 Kč a garáž s pojistnou částkou 400 000 Kč. V pojistné smlouvě účastníci sjednali spoluúčast ve výši 1 000 Kč a z uvedeného důvodu žalovaná poskytla i slevu na pojistném. Místem pojištění byla nemovitost, rodinný dům na adrese , adresa, a v pojistné smlouvě pojištěný dále prohlásil, že pojištěné stavby a jejich součásti i příslušenství jsou řádně udržovány. Mezi účastníky nebylo sporu, že pojistná smlouva byla změněna pouze v rozsahu pojistníka. Dále nebylo sporné, že žalovaná vyplatila z pojistné události pojistné plnění 440 508 Kč ve dvou splátkách, dne 16. 10. 2014 ve výší 271 223 Kč a dne 9. 8. 2016 ve výši 169 285 Kč, po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 1 000 Kč.

5. Z VPPMO 2005 dále vyplývá, že práva a povinnosti z pojištění majetku občanů se řídí zákonem číslo 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, dále všeobecnými pojistnými podmínkami a doplňkovými pojistnými podmínkami. Pojištění majetku je pojištění soukromé a sjednává se jako pojištění škodové. V čl. 5 účastníci ujednali, že pojistník stanoví v pojistné smlouvě horní hranici plnění na vlastní odpovědnost a že pojistné plnění je omezeno horní hranice, horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. V čl. 8 účastníci sjednali, že právo na plnění vzniká oprávněné osobě uvedené v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě a byla-li pojistnou událostí pojištěná věc zničena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v doplňkových pojistných podmínkách stanoveno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby mu pojišťovna vyplatila při pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovu pořízení nové věci, nebo nákladům pojištěného na výrobu a zhotovení nové věci stejného druhu i kvality a technických parametrů, sníženou o cenu zbytků zničené věci, přičemž pojišťovna vyplatí nižší z uvedených částek. V čl. 11 účastníci ujednali, že pojistník a pojištěný nebo oprávněná osoba má povinnost, pokud pojistná událost nastala, učinit nutná opatření ke zmírnění jejich následků a podle možností si k tomu vyžádat pokyny pojišťovny a postupovat v souladu s nimi, dále bez zbytečného odkladu, maximálně však do třiceti dnů od okamžiku zjištění pojistné události prokazatelným způsobem oznámit pojišťovně, že pojistná událost nastala a poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách a rozsahu škody, vyčíslit nároky na plnění, předložit doklady, které jsou potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároku na pojistné plnění a na jeho výši a předložit pojišťovně seznam všech poškozených, zničených věcí s uvedením roku pořízení a ceny, za kterou byla věc pořízena a umožnit pojišťovně pořídit si kopie těchto dokladů, dále je povinen, pokud pojišťovna nebo pověřené osoby nedaly příslušný pokyn k zahájení oprav nebo odstranění zbytků ve lhůtě v uvedeném článku, nejdéle však do třiceti dnů ode dne oznámení pojistné události, může zahájit opravy nebo odstraňování zbytků, avšak pro zdokumentování výše škody musí oprávněná osoba pořídit dokumentaci, foto, video záznam, popis průběhu škody, soupis poškozených nebo zničených věcí. Pokud pojistník nebo oprávněná osoba poruší své povinnosti uvedené v tomto článku a toto porušení mělo podstatný vliv na vznik pojistné události nebo na výši pojistného plnění pojišťovny nebo tímto porušením došlo ke ztížení zjištění právního důvodu plnění, jeho rozsahu nebo výše, má pojišťovna právo plnění ze smlouvy přiměřeně snížit, podle závažnosti tohoto porušení. V čl. 12 účastníci ujednali, že změnou vlastníka nebo spoluvlastníka pojištěné věci pojištění zaniká, pokud není v doplňkových pojistných podmínkách stanoveno jinak. V čl. 15 účastníci ujednali mimo jiné, že přiměřenými náklady na znovupořízení věci nebo na výrobu nové věci stejného druhu, kvality a technických parametrů jsou náklady, které jsou bezprostředně před pojistnou událostí a v místě a čase.

6. Z DPPSO 2 dále vyplývá ujednání účastníků v článku 3, že pokud je pojištěnou stavbou budova a nejsou-li v pojistné smlouvě jednotlivě uvedeny pod některou položkou, jsou také pojištěny zabudované kuchyňské linky a zabudovaný nábytek, anténní systémy, sluneční kolektory, systémy elektrické zabezpečovací signalizace a dále také přípojky kabelových a trubních rozvodných sítí v délce nacházející se na stejné parcele, na jaké je umístěna pojištěná budova. Podle čl. 6 účastníci ujednali limity plnění a v čl. 9 změny v době trvání pojištění tak, že dojde-li ke změně vlastníka pojištěné věci v pojistné smlouvě, jednotlivě a jmenovitě uvedené, nebo ke změně vlastníka v pojistné smlouvě vymezeného souboru věcí, pojištění nezaniká, ledaže pojistník oznámí pojišťovně, že vzhledem k takové změně pojištění zaniká.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí pro Katastrální úřad pro , Anonymizováno, katastrální pracoviště , adresa, dále vyplývá, že předmětná nemovitost je ve vlastnictví žalobkyně.

8. Ze zápisu o prohlídce po škodné události na majetku ze dne 24. 9. 2012 dále vyplývá, že technik žalované v přítomnosti pojištěného provedl prohlídku v místě pojištění a jako příčina vzniku škody byla klientem vyjádřena vodovodní škoda – technická závada na tlakové spojovací hadičce u umyvadla v prvním nadzemním podlaží, tekoucí voda zatopila podlahy v prvním nadzemním podlaží, části přízemí a suterénu, technikem byl sepsán seznam položek především dřevěných podlah včetně výměry, koberců a PVC, včetně dlaždicové podlahy a podlahy keramické. Technik dále konstatoval výměru poškozené malby, omítky stropu a vnitřních stěn a olupování. V zápisu dále technik sepsal poškození oken a dveří, celkem v počtu 11 kusů. Dále uvedl počet poškozených jističů, zásuvek, elektro-instalací i svítidel, poznamenal, že oprava elektrické instalace bude prováděna po vysušení. V zápisu technik též poznamenal rozměry kuchyňské linky s tím, že je po opravě. Dále v zápisu uvedl výměru keramických obkladů, obkladů polystyrenových, rozměry vestavěné skříně, rozměry nátěrů.

9. Ze zápisu o prohlídce ze dne 18. 12. 2015 vyplývá, že klient hlásí i další poškození dle předloženého seznamu, doplňuje tento seznam a hlásí poškození dřevěného schodiště. V zápisu je dále nově uvedeno, že dle vyjádření pojištěného prasklá vodovodní hadička u umyvadla v druhém nadzemním podlaží poškodila celý dům a že poškození se začíná pravděpodobně projevovat i na nosném zdivu a na trámovém stropu.

10. Z odborného vyjádření ze dne 23. 10. 2012 k posouzení plynového kotle v předmětném rodinném domě vyplývá, že kotel je nefunkční a neopravitelný. Na kotli vyhořela elektronika.

11. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, ze dne 16. 6. 2016 dále vyplývá, že znalecký posudek byl vypracován na základě zadání vlastníka nemovitosti, důvodem zadání posudku bylo stanovení ceny stavebních prací podle rozpočtu. Znalec stanovil podklady posudku, dále celkový popis stavu a vlastní ocenění provedl rozpočtem, který byl přílohou posudku a to z cenové základny katalogových cen ÚRS s tím, že kalkuluje bez daně z přidané hodnoty ve výši 15 %, celkové náklady na rekonstrukci ve výši 1 360 000 Kč bez DPH a 1 564 000 Kč s 15 % DPH.

12. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, ze dne 1. 10. 2018 vyplývá, že byl vypracován na základě zadání žalobkyně k ocenění stavby rodinného domu ke stavu před havárií vody, která nastala dne 27. 8. 2012 bez pozemku a ostatního příslušenství. Znalec použil metodiku srovnávací ceny pozemků a srovnávací cenu aktuálně nabízených srovnatelných objektů v letech 2014-2016 použitím koeficientu „jiných faktor“ se závěrem reálné obvyklé ceny samostatné hlavní stavby ve výši 1 810 000 Kč.

13. Ze znaleckého posudku , adresa, , vypracovaného dne 19. 4. 2004 dále vyplývá, že obvyklá cena pojištěné nemovitosti byla stanovena znalcem ve výši 2 582 930 Kč.

14. Z odhadu obvyklé ceny vypracovaného , jméno FO, , soudním znalcem k datu 15. 5. 2008 vyplývá, že orientační obvyklá cena pojištěné nemovitosti byla ke dni zadání posudku ve výši 3 200 000 Kč.

15. Z výpočtu žalované o nákladovém ocenění stavby podle zákona o oceňování majetku a vyhl. č. 3/2008 Sb., ve znění vyh. č. 387/2011 Sb., včetně obestavěného prostoru za srovnatelnou nemovitost vyplývá, že výchozí reprodukční cena nemovitosti je ve výši 4 896 162 Kč.

16. Z kalkulace žalované , adresa, vyplývá, že náklady na opravu poškozené nemovitosti dle ceníku společnosti jsou ve výši 831 422 Kč včetně daně.

17. Ze znaleckého posudku znaleckého ústavu , právnická osoba, , který byl zadán soudem, vyplývá, že znalecký posudek byl vypracován v souladu s obecnými předpoklady, týkajícími se prohlídky nemovitosti, dále podkladů a posudků a závěrů posudků v rozsahu šetření. Znalecký ústav též konstatoval, že neprovedl prohlídku nemovitosti, vycházel z fotodokumentace , jméno FO, z roku 2008, z fotodokumentace žalobkyně ze dne 14.9. 2012 a ze dne 18.12. 2012, dále z rozpočtu oprav , tituly před jménem, , jméno FO, , z rozpočtu oprav znalce , tituly před jménem, , právnická osoba, včetně rozpočtu oprav žalované. Pro posouzení nákladů oprav poukázal znalecký ústav na stěžejní posouzení stavu mezi pojistnou událostí, která nastala v srpnu 2012 a rozpočtem z roku 2014. Bylo poukázáno i na svědectví , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl v místě pojistné události až po dvou letech, kdy viděl již částečně provedené opravy omítka a zkroucená okna. V té době tedy kompletní oprava poškozené nemovitosti nebyla provedena, což vyplývá i z fotodokumentace žalobkyně ze dne 18. 12. 2015. Uvedená osoba viděla též plísně na nosných stropních trámech, a proto ve svém rozpočtu navrhoval jejich výměnu. V tomto rozsahu poškození nosných trámů znalecký ústav uvedl, že musí dát za pravdu pojistiteli, že pokud nosné trámy nebyly vysoušeny po pojistné události a nenechaly se dva roky vystavené promáčení a plísním, bylo by možné je zachovat a nebylo by nutné opravit kompletně nový strop. Celkové náklady v době návštěvy , tituly před jménem, , jméno FO, byly oceněny k roku 2014 a v cenové úrovni roku 2014, jeho rozpočet je též stanovení hodnoty oprav domu po pojistné události, tedy ke dni 10. 8. 2014 v celkové výši 1 686 069,91 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Oprava pojištěné věci však nezačala ani v roce 2015, je to zřejmé i ze zápisu z prohlídky z místa ze dne 18. 12. 2015, kde je mimo jiné uvedeno, že v současné době je dům v částečné opravě. , tituly před jménem, , jméno FO, ve své výpovědi před soudem rovněž uvedl, že daný rozsah oprav by vyžadoval projektovou dokumentaci včetně nosných konstrukcí. Znalecký ústav uvedl, že v případě, když se podstatně zasahuje do vzhledu či statiky nosných konstrukcí domu, je k tomu nutné stavební povolení příslušného úřadu, které se vydává na základě odsouhlasené dokumentace. V projednávané věci je navrhována výměna stropu, tedy nosné vodorovné konstrukce domu, jde tedy o zásah do nosných konstrukcí domu a je zřejmé, že k takové opravě by muselo existovat stavební povolení včetně projektu. , tituly před jménem, , jméno FO, však zmiňuje rozpočet s určitým odhadem a na základě sanačního projektu, přitom má důležitou váhu i předložení faktur oprav, kdy se lze vyjádřit k jejich vhodnosti a přiměřenosti, nicméně v projednávané věci takové faktury neexistovaly. Rozpočet žalované k hodnotě oprav byl stanoven dne 12. 9. 2016 na částku 831 422 Kč včetně daně z přidané hodnoty. Znalecký ústav k této částce připočetl náklady na sanační projekty ve výši cca 50 000 Kč a náklady na zařízení staveniště cca ve výši 20 000 Kč, na inženýring ve výši cca 20 000 Kč a náklady stavebního povolení ve výši cca 25 000 Kč, pokud by bylo zahájeno stavební řízení. Znalecký ústav tak stanovil tyto náklady v důsledku pojistné události ve výši 946 422 Kč dle kalkulace žalované. Znalecký ústav k posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, ke stanovení nákladů oprav pojistné události akcentoval další rozvoj poškození v důsledku neprovádění sanací domu bezprostředně po pojistné události, tento posudek reflektuje dvojnásobné zhoršení stavu domu. Znalecký ústav se též vyjádřil k obvyklé ceně nemovitosti k roku 2012, kdy došlo k pojistné události. Znalecký ústav odkázal na doplněk znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, , který cenu stavby k roku 2006 potvrzuje ve výši 4 745 212 Kč, to je v podstatě částka potvrzená i žalovanou k roku 2012. To plyne z toho, že mezi roky 2006 a 2012 došlo k přirozenému nárůstu cen výstavby. Závěrem znalecký ústav potvrdil shrnutí o ceně výstavby domu bez opotřebení k roku 2012 ve výši 4 896 162 Kč včetně DPH a náklady na opravu ke dni pojistné události ve výši 946 422 Kč. Pokud by žalobkyně nebyla v prodlení s opravami nemovitosti po pojistné události. Znalecký ústav dále poukázal na to, že důležité je období po pojistné události, která nastala ve formě havárie vody. Opětovně poukázal na to, že stanovení rozpočtu podle , tituly před jménem, , jméno FO, bylo z roku 2014, proběhla minimálně dvě zimní období, přičemž nebylo zřejmé, v jakém rozsahu byl dům opraven. Pokud by byla provedena opatření podle sanačního projektu, k dalšímu zhoršení stavu by nemělo docházet. Ke zhoršení i tak v této věci mohlo dojít mimo jiné například hnilobou dřevěných trámů nebo dřevokazných hmyzem, který napadá dřevo při vlhkosti větší než 10% a též dřevokaznou houbou. Povrchová vlhkost dřeva v interiéru je ideální podmínkou pro růst dřevokazných hub a plísní, z hlediska odbornosti znalecký ústav uzavřel, že prodlení v opravách po pojistné události na pojištěné věci, které vlastně zapříčinilo nárůst nákladů oprav až na dvojnásobek.

18. Ze znaleckého posudku , adresa, ze dne 19. 4. 2014 dále vyplývá, že obvyklá cena pojištěné nemovitosti ke dni 23. 1. 2014 byla ve výši 2 582 930 Kč.

19. Z odhadu obvyklé ceny , jméno FO, ke dni 15. 5. 2008 vyplývá, že žalobkyně pro dědické řízení po , jméno FO, zadala a objednala odhad obvyklé ceny pojištěné nemovitosti a znalec pro dědické řízení určil obvyklou cenu pojištěné nemovitosti ve výši 3 200 000 Kč.

20. Z dopisu žalované ze dne 14. 10. 2014 vyplývá, že po likvidaci předmětné pojistné události stanovila pojistné plnění ve výši 271 223 Kč, které zasílá bankovním převodem na požadovaný účet.

21. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2015 vyplývá, že nesouhlasí s výší pojistného plnění. Žádá, aby byla dolikvidována předmětná pojistná událost podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, .

22. Z krycího listu rozpočtu na rekonstrukci pojištěné nemovitosti projektanta , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že tento rozpočet byl stanoven ke dni 10. 8. 2014, za přípravné práce, vystěhování a likvidaci mobiliáře, za opravu stropu a stropní konstrukce, za úpravu povrchu podlahy a osazování výplní otvorů včetně úpravy povrchů vnitřních i vnějších, konstrukcí truhlářských prací, dále bouracích prací, pronájmu a montáže, přesunu lešení, různé dokončovací práce na pozemních stavbách a přesun sutí a elektromontážní práce za částku 1 424 776,11 Kč. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, dále vyplývá, že žalobkyně ho oslovila závěrem roku 2013, aby provedl technický průzkum poškozené nemovitosti, doporučil způsob opravy a případně odhadl cenu opravy nemovitosti. Z uvedeného důvodu pak vypracoval rozpočet nákladů a to rámcově, svědek rovněž potvrdil, že při osobní prohlídce nemovitosti již zaznamenal viditelné změny, jako jsou plísně, apod.

23. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, vyplývá, že navštívil žalobkyni v místě pojištění na podzim roku 2018, vevnitř domu nebyl, byl pouze na zahradě. Svědek pak uvedl, že nemovitost nebyla v uživatelném stavu.

24. Z fotodokumentace předložené žalobkyní vyplývá, že byla pořízena dne 14. 9. 2012 a 18. 12. 2015, fotodokumentace byla hodnocena znaleckým ústavem, který ustanovil soud.

25. Ze zápisu o prohlídce na nemovitostech a stavbách ze dne 18. 12. 2015 vyplývá, že tento zápis byl proveden více než tři roky po pojistné události v místě pojištění a zápis vychází z vyjádření pojištěné. Podle zápisu dům je částečně v rekonstrukci a oprava nebyla provedena. Poškození se na nemovitosti začíná projevovat na nosných konstrukcích a na nosném zdivu, včetně trámového stropu a oken. Až tři roky po pojistné události žalobkyně hlásí i poškození dřevěného schodiště a žalobkyně předkládá seznam poškozených věcí s cenou jejich pořízení.

26. Soud hodnotil provedené důkazy podle své úvahy a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přitom pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co účastníci uvedli. Po provedeném dokazování soud uzavírá následující skutkový stav: Právní předchůdce žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu o pojištění obytných budov a souvisejících staveb č. , hodnota, , ve znění Všeobecných a Doplňkových pojistných podmínek označených jako VPPMO 2005, DPPSO 2 (dále jen VPPMO 2005 a DPPSO 2). Pojistná událost nastala dne 27. 8. 2012, kdy v místě sjednaného pojištění došlo k prasknutí vodovodního potrubí vnitřního rozvodu domu v prostoru kolem WC nádržky v 2 NP a v následném zatopení vodou celého pojištěného objektu. Žalobkyně byla pojištěným a vlastníkem pojištěné nemovitosti ke dni pojistné události. Pojistná částka sjednaná v pojistné smlouvě byla ve výši 2 600 000 Kč. Ke změně pojistné částky ke dni pojistné události nedošlo. Žalovaná vyplatila žalobkyni pojistné plnění z předmětné pojistné události ve výši 440 508 Kč. Z provedeného dokazování nebylo prokázáno, že žalobkyně bezprostředně po pojistné události zahájila asanační práce a ke dni 18. 12. 2015 nemovitost opravila. Dle znaleckého posudku ustanoveného znaleckého ústavu , právnická osoba, , náklady na opravu nemovitosti ke dni pojistné události byly ve výši 946 422 Kč. Znalecký ústav k posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, ke stanovení nákladů oprav pojistné události akcentoval další rozvoj poškození v důsledku neprovádění sanací domu bezprostředně po pojistné události, a poukázal na skutečnost, že tento posudek reflektuje dvojnásobné zhoršení stavu domu. Znalecký ústav se též vyjádřil k obvyklé ceně nemovitosti k roku 2012, kdy došlo k pojistné události. Znalecký ústav odkázal rovněž na doplněk znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, , který cenu stavby k roku 2006 stanovuje ve výši 4 745 212 Kč, to je v podstatě částka potvrzená i žalovanou k roku 2012. To plyne z okolnosti, že mezi roky 2006 a 2012 došlo k přirozenému nárůstu cen výstavby. V pojistné smlouvě bylo ujednání, že v případě zničení pojištěné věci žalovaná vyplatí částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovu pořízení nové věci, nebo nákladům pojištěného na výrobu a zhotovení nové věci stejného druhu i kvality a technických parametrů, sníženou o cenu zbytků zničené věci, přičemž pojišťovna vyplatí nižší z uvedených částek. K nárůstu nákladů na pořízení nové věci dle znaleckého ústavu došlo pouze z důvodu nečinnosti žalobkyně a z důvodu že pojištěná nemovitost nebyla opravována. Ke dni pojistné události hodnota pojištěné nemovitosti byla ve výši 4 896 162 Kč včetně DPH, ačkoliv pojistná částka byla sjednaná na částku 2 600 000 Kč. Pojištěná nemovitost byla podpojištěna ke dni pojistné události a to v poměru 0.5310281 (2 600 000 : 4 896 162). Soud další provedené důkazy nehodnotil, protože objektivně z nich nevyplývá asanace předmětu pojištění po pojistné události ani rozsah poškození předmětu pojištění bezprostředně po pojistné události.

27. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 31. 12. 2013, pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 3 uvedeného zákona pro pojištění pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, a oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, Podle ust. § 3 písm. n) uvedeného zákona, pojistným zájmem oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, § 3 písm. o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat. Podle ust. § 4 odst. 4 uvedeného zákona, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle ust. § 4 odst. 5, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust § 26, v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 37 odst. 1, pojistit lze věc, soubor věcí nebo jiný majetek vymezený v pojistné smlouvě. Podle ust. 28 odst. 1, není-li tímto zákonem stanoveno nebo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak, je pojistné plnění pojistitele omezeno horní hranicí. Horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. Podle ust. § 28 odst. 2, jde-li o soukromé pojištění majetku, jehož pojistnou hodnotu lze určit v době uzavření pojistné smlouvy, je horní hranice pojistného plnění určena pojistnou částkou. Pojistná částka se na návrh pojistníka stanoví v pojistné smlouvě tak, aby odpovídala pojistné hodnotě pojištěného majetku v době uzavření pojistné smlouvy. Pojistitel je oprávněn při uzavření pojistné smlouvy přezkoumat hodnotu pojištěného majetku. Podle ust. § 41, je-li pojistná částka v době pojistné události nižší než pojistná hodnota pojištěného majetku, sníží pojistitel pojistné plnění v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši pojistné hodnoty pojištěného majetku, nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak.

28. Předně soud konstatuje, že předmětná pojistná smlouva o pojištění obytných budov a souvisejících staveb byla uzavřena za účinnosti zákona o pojistné smlouvě a občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. S ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012Sb., občanský zákoník (o. z.), soud na posuzovanou věc tak použil ustanovení zákona o pojistné smlouvě a občanského zákoníku ve znění účinném do 31. 12. 2013. K samotnému závazkovému vztahu konstatuje, že pojistná smlouva je dvoustranný právní úkony mezi pojistníkem a pojistitelem o poskytnutí pojistné ochrany. Pojistný vztah založený na základě pojistné smlouvy, upravený zákonem č. 37/2004 Sb., pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Účastníkem pojištění je pojistitel a pojistník, jakožto smluvní strany. Pojistitelem je právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost podle zvláštního zákona. Pojistníkem osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu a pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jinou hodnotu pojistného zájmu se pojištění vztahuje. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pojistná částka, pojistné nebezpečí a pojistné riziko jsou faktory, které ovlivňují výši pojistné sazby a zároveň vytvářejí cenu pojištění (pojistné). Z těchto základních faktorů vychází pojišťovna při stanovení pojistného. Pojištění škodové pak dle zákona o pojistné smlouvě je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. Pojištění majetku zahrnuje krytí pojistných nebezpečí, jejichž realizací dochází ke škodám na majetku (poškození, zničení, ztráta věcných hodnot, finanční ztráty). Pojištěný předmět je pak v konkrétní pojistné smlouvě blíže specifikován. Při sjednávání pojistné smlouvy je nutné proto věnovat maximální pozornost této specifikaci, protože vyjadřuje rozsah sjednaného pojištění a má vliv na výši pojistného a pojistného plnění. Majetek je v pojistné smlouvě definován hodnotou, polohou, vlastnickým vztahem. Z uvedeného vyplývá, že nárok na pojistné plnění svědčí pojistníkovi, který uzavírá pojistnou smlouvu a hradí pojistné. Pojištěným je pak osoba, na jehož majetek se pojištění vztahuje. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že právní předchůdce žalobkyně uzavřela se žalovanou pojistnou smlouvu o pojištění obytných budov a souvisejících staveb č. , hodnota, , ve znění Všeobecných a Doplňkových pojistných podmínek označených jako VPPMO 2005, DPPSO 2 (dále jen VPPMO 2005 a DPPSO 2). Pojistná událost nastala dne 27. 8. 2012, kdy v místě sjednaného pojištění došlo k prasknutí vodovodního potrubí vnitřního rozvodu domu v prostoru kolem WC nádržky v 2 NP a v následném zatopení vodou celého pojištěného objektu. Pojistná částka sjednaná v pojistné smlouvě byla ve výši 2 600 000 Kč ke dni pojistné události. K ujednání o změně pojistné částky ke dni pojistné události nedošlo. Žalovaná vyplatila žalobkyni pojistné plnění ve výši 440 508 Kč. Předmětem soudního přezkumu pak byla otázka výše nároku na pojistné plnění. Znalecký posudek vypracovaný na žádost žalobkyně dne 16. 6. 2016 , tituly před jménem, , právnická osoba, , který při výpočtu majetkové újmy vychází ze skutkového stavu tvrzeného jednostranně žalobkyní, nezohledňuje nesoulad pojistné hodnoty s pojistnou částkou, kalkuluje s hodnotami nosných konstrukcí, které se ke dni pojistné události na nemovitosti nevyskytovaly, a nehodnotí poškození bezprostředně po pojistné události, soud proto při svém rozhodnutí z něj nevychází. Z fotodokumentace, ze zápisu technika žalované ze dne 18. 12. 2015 a ze znaleckého posudku ústavu zadaného soudem bylo rovněž prokázáno, že žalobkyně nezahájila asanační práce na poškozené nemovitosti, a nejednala tak, aby se škoda na nemovitosti dále nenavyšovala, čímž porušila ujednání účastníků v pojistné smlouvě v článku č. 11 odst 1 písm. d) VPPMO 2005. Kdyby žalobkyně začala ihned s příslušnými opravami poškozené nemovitosti, pak škoda v majetkové sféře žalobkyně by byla nižší částka než vyčíslená znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, . Uvedený posudek byl vypracován téměř 3 roky po pojistné události. Žalobkyně vyjma vytápění nemovitosti prakticky do r. 2016 nechala dům ve stavu, ve kterém se nacházel po předmětné pojistné události, přičemž pokud by se v podkroví 2 nadzemní podlaží odstranily hrubé podlahy a násyp, jistě se mohl zbytek stropní konstrukce zachránit. Vysoušení nelze považovat za řádné asanační práce na poškození nemovitosti. Z uvedeného důvodu soud vycházel při stanovení výše pojistného plnění ze znaleckého posudku, který byl vypracován znaleckým ústavem , právnická osoba, Podle znaleckého ústavu , právnická osoba, , s opravou poškozené nemovitosti se nezačalo dle jeho zjištění ani v roce 2015 a náklady na opravu poškozené nemovitosti jsou ve výši 946 422 Kč. Z uvedeného důvodu soud neakceptoval kalkulaci žalobkyně dle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Znalecký ústav rovněž potvrdil, ž pojištěná nemovitost měla hodnotu vyšší než sjednaná pojistná částka v pojistné smlouvě v roku 2006. Obvyklá cena nemovitosti ke dni pojistné události byla dle znaleckého posudku ústavu ve výši 4 896 162 Kč, což odpovídá cenové kalkulace žalované dle příslušného cenového zákona.

29. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná z předmětné pojistné události vyplatila částku 440 508 Kč. Při stanovení pojistného plnění odečetla spoluúčast oprávněné osoby dle smluvních ujednání ve výši 1 000 Kč v souladu ust. § 28 odst. 4 zákona č. 37/2004 Sb. Uvedená okolnost též mezi účastníky sporná nebyla. Pokud soud má nahlížet na předmětnou pojistnou smlouvu, jako na platný právní úkon, který byl učiněn ze zákona v písemné formě, byla v ní sjednaná pojistná částka v době pojistné události nižší než hodnota pojištěného majetku v poměru 0,5310281. Z uvedeného důvodu se proto pojistné plnění ze zákona stanoví v poměru, v jakém je výše pojistné částky ke skutečné výši hodnoty pojištěného majetku dle ust. § 41 zákona o pojistné smlouvě. Protože náklady na uvedení poškozené nemovitosti do stavu před poškozením byly ve výši 946 422 Kč a předmět pojištění byl podpojištěn v poměru 0,5310281 (946 422 X 0,5310281 = 502 576) doplatek na pojistném plnění ve výši 62 068 Kč., a po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 61 068 Kč. Podpojištění dle ust. § 41 zákona o pojistné smlouvě má totiž kogentní povahu a upravuje důsledky podpojištění, což je i projednávaný případ (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 23 Cdo 2420/2012).

30. S poukazem na výše uvedené soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku včetně příslušenství podle ust. § 2 a § 26 zákona o pojistné smlouvě a § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

31. Co do zbytku žalobu zamítl.

32. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a protože žalovaná byla neúspěšná v poměrně nepatrné části a rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, přiznal jí náhradu nákladů dle vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě řízení v případech podle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za 14 úkonů po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne 21. 1 2017, 20. 6 2018, 9. 1. 2019, 13. 1 202, 7. 11. 2022, 17. 2. 2023, příprava účasti na jednání dne 1. 2. 2018, 6. 8. 2018, 10. 12. 2018, 13. 2. 2023, účast na jednání dne 1. 2. 2018, 6. 8. 2018, 10. 12. 2018, 13. 2. 2023), celkem ve výši 4 200 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., tak jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

33. O nákladech řízení, které vznikli státu v souvislosti s vyplacením svědečného , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 5 738 Kč a znalečného znaleckého ústavu , právnická osoba, v celkové výši 39 809 Kč, celkem tedy ve výši 45 547 Kč, soud rozhodoval dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., ve spojení s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., a protože žalovaná byla neúspěšná v poměrné nepatrné části a rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku, uložil povinnost k náhradě těchto nákladů žalobkyni, tak jak je ve výroku III. tohoto rozsudku uvedeno, a to po odečtení zálohy na znalecký posudek, který uhradila soudu ve výši 2 000 Kč. Náhradu nákladů řízení je pak žalobkyně povinna zaplatit do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

34. Po právní moci rozhodnutí soud vrátí žalované zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 2 000 Kč, kterou složila na účet soudu.