64 C 112/2020

Plný text

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Enikö Machovou, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované pro zaplacení 45 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 45 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši 900 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal na žalované výplaty pojistného plnění ve výši 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Uvedl, že dne [datum], coby pojistník, pojištění s žalovanou, coby pojistitelem, pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti žalobce za škodu způsobenou při výkonu povolání s limitem pojištění ve výši 50 000 Kč a spoluúčastí 10%. Na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byl zaměstnancem [právnická osoba], s.r.o. jako řidič motorového vozidla. Dne [datum] v rámci plnění svých pracovních povinností řídil tahač návěsu tovární značky Renault Magnum, [registrační značka] provozovaný jeho zaměstnavatelem, a ten poškodil tím, že do jeho nádržky na směs AdBlue omylem načerpal směs do ostřikovačů. Výše škody, kterou žalobce způsobil zaměstnavateli načerpáním nesprávné náplně do nádržky, byla 69 507,62 Kč. Žalobce svému zaměstnavateli tuto škodu nahradil, čímž mu vůči žalované vzniklo právo na náhradu pojistného plnění v rámci sjednaného limitu pojištění po odečtení spoluúčasti dle ustanovení § 44 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě. Žalobce uvedl, že svůj nárok u žalované uplatnil a žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění z důvodu sjednané výluky. Argumentoval tím, že žalobce obsluhu tahače nezanedbal, neboť nádržku na směs AdBlue doplnil, toliko tak učinil nesprávnou směsí. Dle tvrzení žalobce nešlo o zanedbání obsluhy nebo údržby tahače. Navíc pojistná smlouva je smlouvou adhezní a žalobce je v právním vztahu k žalované spotřebitelem s tím, že ujednání účastníků nevymezuje termín zanedbání předepsané obsluhy a údržby, proto musí být interpretován ve prospěch žalobce coby spotřebitele. Pro srovnání odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3389/2015 ze dne 20.1.2016 a sp. zn. 28 Cdo 864/2008 ze dne 5.8.2008.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Nesporovala, že účastníci uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem je pojištění odpovědnosti za škody z výkonu povolání (žalobce je zde pojistníkem a zároveň pojištěným), a to s počátkem pojištění ode dne [datum] (dále jen jako„ pojistná smlouva“). Na tuto pojistnou smlouvu se vztahují Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 (dále jen jako„ VPP“) a dále též Doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu občanů DPPO 2005 (dále jen jako„ DPP“), kdy tato skutečnost je zřejmá především ze samotné pojistné smlouvy, v níž je uveden výslovný odkaz na tyto pojistné podmínky (viz čl. 2 odst. 2.2 pojistné smlouvy). V rámci výše uvedené pojistné smlouvy bylo výslovně ujednáno, že se pojištění vztahuje na obecnou odpovědnost pojištěného za škodu způsobnou při plnění úkolů v pracovněprávním nebo služebním vztahu nebo v přímé souvislosti s ním, za kterou odpovídá zaměstnavateli podle ustanovení zákoníku práce nebo obdobného právního předpisu České republiky (viz čl. 2 odst. 2.3 pojistné smlouvy). A dále bylo výslovně ujednáno, že se pojištění vztahuje i na odpovědnost pojištěného za škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce, pokud došlo k jejich poškození nebo zničení, s výjimkou škod způsobených zanedbáním předepsané obsluhy a údržby (viz čl. 2 odst. 2.6 pojistné smlouvy). Dne [datum] došlo dle přijatého oznámení ke škodní události spočívající v tom, že žalobce jako zaměstnanec [právnická osoba] s.r.o. při plnění pracovních úkolů poškodil vozidlo provozované svým zaměstnavatelem, a to vozidlo značky Renault Magnum, [registrační značka] (dále jen jako„ předmětné vozidlo“). K poškození předmětného vozidla mělo přitom dojít tak, že žalobce do nádrže pro aditivum AdBlue omylem natankoval směs do ostřikovačů, v důsledku čehož došlo k poškození předmětného vozidla, přičemž celková výše vzniklé škody odpovídá nákladům na opravu vozidla a činí částku ve výši 69 507,62 Kč bez DPH. Tato škodní událost je žalovanou evidována pod [číslo] (dále jen jako„ škodní událost“). Po prošetření škodní události žalovaná odmítla poskytnout pojistné plnění, a to s poukazem na výše citovanou výjimkou sjednanou v pojistné smlouvě, podle které se pojištění nevztahuje na odpovědnost pojištěného za škody způsobené zanedbáním předepsané obsluhy a údržby. Žalovaná je totiž zcela přesvědčena, že v daném případě došlo ke vzniku odpovědnosti za škodu právě v důsledku zanedbání předepsané obsluhy. K této okolnosti uvedla, že v rámci šetření škodné události provedla šetření na místě čerpací stanice provozované [právnická osoba] s.r.o., na adrese [adresa], na níž mělo k uváděnému pochybení dojít. Na základě takto provedeného místního šetření bylo zjištěno, že se na uvedené čerpací stanici nenachází žádný stojan, na němž by bylo možné tankovat aditivum AdBlue i směs do ostřikovačů, resp. na každou z těchto kapalin je vždy samostatný stojan. Všechny stojany a všechny tankovací pistole jsou přitom naprosto zřetelně označeny, a to jak slovním popisem, tak i barevným rozlišením (viz přiložená fotodokumentace). Poukázala dále na to, že pokyny k obsluze (i údržbě) předmětného vozidla jsou detailně popsány v uživatelské příručce k předmětnému vozidlu, a to včetně pokynů k používání (doplňování) aditiva AdBlue. V příručce výrobce se jasně uvádí:„ Je zakázáno nahrazovat AdBlue jiným výrobkem anebo jej s jiným výrobkem míchat. Hrozí totiž, že bude znemožněno odstraňování nečistot a že bude poškozen systém úpravy zplodin.“ Na předmětnou událost se vztahuje výše specifikovaná výluka z pojištění, a tudíž taková škodní událost není likvidní.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Mezi účastníky nebylo sporné, že uzavřeli pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti žalobce za škodu z výkonu povolání dne [datum] a že součástí této pojistné smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu VPPOS 2005 a doplňkové pojistné podmínky pro pojištění odpovědnosti za škodu občanů DPPO 2005. Dále nebylo sporné, že pojistná smlouva byla účinná ke dni škodné události a že žalobce byl zaměstnancem [právnická osoba], s.r.o., na základě pracovně právního vztahu.

5. Z pojistné smlouvy dále vyplývá, že účastníci ujednali pojištění odpovědnosti za škodu z výkonu povolání žalobce jako řidiče nákladních automobilů, s limitem plnění ve výši 50 000 Kč a spoluúčast pojištěno v rozsahu 10%. V pojistné smlouvě účastníci ujednali odchylně od článku 6 bod 1 písm. g) všeobecných pojistných podmínek, že pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného za škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce, pokud došlo k jejich poškození nebo zničení, s výjimkou škod způsobených zanedbáním předepsané obsluhy a údržby.

6. Z VPPOS 2005 dále vyplývá, že práva a povinnosti z pojištění odpovědnosti za škodu se řídí zákonem č. 37/2004 Sb., že pojistnou událostí je skutečnost, ze které vznikla škoda, která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění a která je blíže specifikována v doplňkových pojistných podmínkách nebo pojistné smlouvě a pojistnou událostí je vznik povinnosti pojištěného nahradit vzniklou škodu. Dále bylo ujednáno mezi účastníky, že horní hranice pojistného plnění je limit pojistného plnění. Limit pojistného plnění pak stanoví pojistná smlouva. V čl. 7 účastníci ujednali, že pojistné plnění se stanoví jako náhrada škody, za kterou pojištěný odpovídá podle obecně závazných předpisů. Plnění se poskytne v rozsahu právních předpisů upravujících náhradu škody a za podmínek stanovených těmito všeobecnými pojistnými podmínkami, doplňkovými pojistnými podmínkami nebo pojistnou smlouvou. Jestliže pojištěný uhradil poškozenému škodu sám, je pojišťovna oprávněna přezkoumat a zhodnotit všechny skutečnosti týkající se vzniku práva na plnění z pojištění rozsahu a výše škody, jako by k náhradě škody pojištěným nedošlo.

7. Z oznámení o škodě, z daňového dokladu [číslo] [číslo] z technického průkazu vozidla dále vyplývá, že žalobce jako řidič, dne [datum] v [obec] na čerpací stanici [příjmení], omylem natankoval do nádobky AdBlue směs do ostřikovače a to do nákladního automobilu Renault Magnum, [registrační značka], čímž způsobil škodu svému zaměstnavateli [právnická osoba], s.r.o. na nákladech opravy ve výši 95 525 Kč.

8. Z potvrzení o platbě dále vyplývá, že žalobce uhradil zaměstnavateli na vzniklé škodě částku 70 693 Kč dne [datum].

9. Z dopisu žalované ze dne [datum], [datum] a [datum] dále vyplývá, že žalovaná ukončila šetření předmětné škodné události dne [datum], sdělila žalobci, že odkládá škodnou událost bez pojistného plnění s ohledem na sjednanou výluku v pojistné smlouvě z důvodu škody způsobené zanedbáním předepsané obsluhy a údržby.

10. Z příručky k předmětnému vozidlu výrobce [příjmení] dále vyplývá, že u vozidla [příjmení] [jméno] výrobce v případě AdBlue názorně popisuje nádržku AdBlue snadno poznatelné barvy, kterou je třeba naplnit každých 2-5 000 km a je v příručce zakázáno nahrazovat Ad Blue jiným výrobkem nebo jej s jiným výrobkem míchat. Kontrolu výšky hladiny AdBlue lze zjistit na displeji vozidla pomocí tlačítka na konci páčky ovládání stěračů.

11. Z fotodokumentace místa škodné události, čerpací stanice [jméno] [příjmení], [příjmení] vyplynulo, že na tankování aditivum AdBlue i směsi do ostřikovačů je samostatný stojan na každou z těchto kapalin a že stojany a tankovací pistole jsou označeny jak slovním popisem, tak barevným rozlišením.

12. Z výpovědi žalobce vyplývá, že od roku 1990 řídí nákladní vozidla. [ulice] vozidlo značky Renault Magnum, se směsí AdBlue, řídil již 3 roky před předmětnou škodnou událostí. Od roku 2018 byl zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. jako řidič. Společnost provozuje nákladní dopravu. Pro zaměstnavatele jezdil předmětným vozidlem zn. Magnum, rokem výroby 2000, na území České republiky a Slovenské republiky. Vozidlo má nádrž na směs AdBlue s objemem 50 l a směs se naplňuje do vozidla průměrně 1 krát měsíčně. Dne [datum] zastavil na čerpací stanici v [obec], aby naplil směs AdBlue, protože na řídícím panelu blikala kontrolka této směsi. Většinou stojan na uvedenou směs je na čerpacích stanicích u stojanu na naftu. Někde i zvlášť. Když s vozidlem zastavil, díval se na stojan nafty a vedlejší stojan s nápisem AdBlue, které bylo z pravé strany. Pak obešel auto, vzal hadici na posledním stojanu a načerpal směs do nádrže AdBlue. Na stojanu viděl cenu a množství, když cena byla stejná jako u směsi AdBlue. Šel zaplatit, vzal paragon a odjel. Další týden hlásila kontrolka chybu v systému, volal vedoucího a vozidlo odvezl do servisu v [obec]. [jméno] zjistili, co se stalo. Se svým zaměstnavatelem jednal ústně o náhradě škody. Svůj dluh uznal a zaplatil z půjčky.

13. Na základě dostatečných skutkových zjištění soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu s ustanovením § 132 o.s.ř. a uzavírá v projednávané věci následující skutkový stav. V projednávané věci nebylo sporné, že ke dni [datum] existoval mezi účastníky závazkový vztah ze smlouvy o pojištění odpovědnosti žalobce za škodu z výkonu povolání ze dne [datum]. Uvedeného dne [datum] žalobce, coby zaměstnanec [právnická osoba] s.r.o., řídil tahač návěsu [příjmení] [jméno] a zastavil na čerpací stanici [jméno] [příjmení], [příjmení] v [obec] a omylem načerpal směs do ostřikovačů do nádrže na směs AdBlue. Tím došlo k poškození tahače a z uvedeného důvodu žalobce zaplatil svému zaměstnavateli škodu ve výši 69 507,62 Kč bez DPH za opravu. V pojistné smlouvě účastníci ujednali limit pojistného plnění ve výši 50 000 Kč a spoluúčast žalobce na vzniklé škodě v rozsahu 10%. V pojistné smlouvě účastníci ujednali, že pojištění se vztahuje i na odpovědnost pojištěného za škodu na movitých věcech svěřených nebo užívaných k výkonu práce, pokud došlo k jejich poškození nebo zničení, s výjimkou škod způsobených zanedbáním předepsané obsluhy a údržby. Z výpovědi žalobce, z fotodokumentace a z příručky výrobce tahače návěsu bylo prokázáno, že poškozené nákladní vozidlo bylo vybaveno nádržkou pro roztok AdBlue, který zakázal nahrazovat s jiným výrobkem. Na displeji vozidla žalobce dne [datum] spatřil kontrolku hladiny uvedené směsi a zastavil na čerpací stanici [příjmení] v [obec], kde zaměnil stojan se směsí pro AdBlue se samostatně stojícím stojanem na směs do ostřikovačů, a naplnil do nádrže pro AdBlue směs do ostřikovačů. Z fotodokumentace bylo prokázáno, že stojan na ostřikovače je samostatně stojící s označením kapaliny, včetně znázornění a že stojan na směs AdBlue je umístěn v návaznosti vedle stojanu na naftu, s označením AdBlue. Žalobce již 3 roky před škodnou událostí řídil tahač návěsu [příjmení] [jméno], jako řidič z povolání s nádržkou na směs AdBlue. <i>14. Podle ust. § 2 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (dále jen ZPS), ve znění účinném ke dni [datum], pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 3 písm. b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, podle písm. h) pojištěným osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost za škodu nebo jiné hodnoty pojistného zájmu se soukromé pojištění vztahuje, podle písm. i) oprávněnou osobou osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění, podle písm. n) uvedeného zákona, pojistným zájmem je oprávněná potřeba ochrany před následky nahodilé skutečnosti vyvolané pojistným nebezpečím, podle písm. o) pojistnou hodnotou nejvyšší možná majetková újma, která může v důsledku pojistné události nastat podle písm. u) škodnou událostí skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Podle ust. § 4 odst. 4 uvedeného zákona, součástí pojistné smlouvy jsou pojistné podmínky vydané pojistitelem, nejsou-li uvedeny přímo v pojistné smlouvě. Pojistník s nimi musí být před uzavřením pojistné smlouvy prokazatelně seznámen, s výjimkou § 23 odst. 4, a bez jeho souhlasu nelze tyto pojistné podmínky měnit. Podle ust. § 4 odst. 5, pojistné podmínky obsahují zejména vymezení podmínek vzniku, trvání a zániku pojištění, vymezení pojistné události, stanovení podmínek, za kterých nevzniká pojistiteli povinnost poskytnout pojistné plnění (výluky z pojištění), způsob určení rozsahu pojistného plnění a jeho splatnost. Podle ust. § 26, v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak. Podle ust. § 43 odst. 1 uvedeného zákona, pojištění odpovědnosti za škodu lze sjednat pouze jako pojištění škodové. Podle § 43 odst. 2, pojištění odpovědnosti za škodu se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. Podle ust. § 43 odst. 3, náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Podle ust. § 44 odst. 1, z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Podle § 44 odst. 3, uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.</i> 15. Na základě provedených důkazů a po právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že nárok žalobce na pojistné plnění není po právu. Na předmětný závazkový vztah z pojištění odpovědnosti žalobce lze nahlížet podle zákona č. 37/2004 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013. Pojistný vztah mezi účastníky založený na základě pojistné smlouvy, pak lze jednoznačně zařadit do práva soukromého. Nicméně uvedený zákon ponechána smluvní volnost mezi smluvními stranami, za dodržení zákonem stanovených podmínek. V základní rovině platí, že základními právy a povinnostmi smluvních stran je povinnost pojistníka platit pojistné a na druhé straně právo pojistitele toto pojistné obdržet a právo pojistníka (na straně pojistitele povinnost) obdržet výplatu pojistného plnění při nastání pojistné události v zákoně o pojistné smlouvě a v pojistných podmínkách předpokládané. Jednotlivé pojistné podmínky obsahují výčet pojistných událostí, na které se výplata předmětného pojistného plnění vztahuje, jak pozitivní, tak i negativní. Ustanovení § 4 ZPS vymezuje základní obsah pojistné smlouvy, který musí být vždy dodržen. Pojistný zájem je pak oprávněnou potřebou ochrany před následky pojistné události, která má objektivní charakter a podmiňuje vznik a trvání pojištění. Pojistná událost je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpise, na který se pojistná smlouva odvolává, skutečnost, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, tj. událost kryta pojištěním. Pojistná částka, pojistné nebezpečí a pojistné riziko jsou faktory, které ovlivňují výši pojistné sazby a zároveň vytvářejí cenu pojištění (pojistné). Z těchto základních faktorů vychází pojišťovna při stanovení pojistného. Pojištění škodové je soukromým pojištěním, jehož účelem je náhrada škody vzniklé v důsledku pojistné události. Pojištění odpovědnosti se sjednává pro případ odpovědnosti pojištěného za škodu, kterou způsobil jinému. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Dle ust. § 44 ZPS z pojištění odpovědnosti za škodu má pojištěný právo, aby za něj pojistitel v případě vzniku pojistné události uhradil v rozsahu a ve výši určené právním předpisem škodu, za kterou pojištěný podle zákona odpovídá, a to až do výše limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě. Uhradil-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to až do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel. Povinnost žalované jako pojistitele poskytnout pojistné plnění se pojí s ust. § 3 písm. b) a i) zákona. Škodná událost dle ust. § 3 písm. u) zákona je událost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění. Pojistná událost je tedy definována objektivně, zatímco škodná událost subjektivně. [příjmení] byla škodná událost pojistnou událostí a tedy byla tzv. likvidní, musí oba výše uvedené znaky splňovat kumulativně. Pojistná událost dle pojistné smlouvy je vznik povinnosti pojištěného nahradit škodu pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti vzniklou jinému v souvislosti s vykonávanou činností. [příjmení] byla likvidní, musí tedy splňovat zákonné předpoklady odpovědnosti, jimž jsou: 1) protiprávní jednání - jednání v rozporu s objektivním právem nebo zákonem nebo jiným právním předpisem, také porušení povinnosti vyplývající ze závazku nebo událost vyvolávající škodu, se kterou takový následek spojuje zákon, 2) vznik škody - majetková újma vyjádřitelná v penězích (nemajetková újma), 3) příčinná souvislost - mezi protiprávním úkonem a vznikem škody musí být vztah příčiny a následku, jedná se o objektivní kauzální vztah, existující nezávisle na vědomí a vůli jednajícího subjektu, 4) zavinění - vnitřní psychický vztah škůdce k jeho vlastnímu protiprávnímu jednání a výsledku tohoto jednání - subjektivní charakter, ostatní jsou objektivního charakteru. V projednávané věci byla mezi účastníky sporná otázka naplnění výluky z pojištění. Zákon v ust. § 4 odst. 5 počítá s existencí pojistných podmínek jako součástí pojistné smlouvy, pokud v pojistné smlouvě není ujednáno jinak. Není proto nárok na pojistné plnění, pokud v pojistných podmínkách daná škodná událost byla uvedena jako výluka plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu 23 Cdo 3873/2015). V projednávané věci bylo soudu prokázáno, že v pojistné smlouvě účastníci ujednali, že žalovaná neplní za poškození svěřené věci, s výjimkou škod způsobených zanedbáním předepsané obsluhy a údržby. Žalobce argumentoval, že k poškození svěřeného tahače došlo omyl, když do nádrže pro směs pro AdBlue natankoval směs do ostřikovače, tedy že k poškození věci došlo jeho jednáním. Podle trestního práva jednáním je i opomenutí takového konání, k němuž je subjekt povinen. Právním jednáním podle ust. § 545 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se rozumí takové chování osoby, které je podle ustanovení zákona způsobilé vyvolat právní následky. Právními následky jsou vznik, změna anebo zánik práv a povinností. Podstatou právního jednání je projev vůle. Právně je možné jednat, ať už konáním, či opomenutím, výslovně nebo jiným způsobem, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, co chtěl jednající projevit, tj. vyjádřit. Žalobce argumentuje jednáním v omylu, kdy podle ustálené judikatury omluvitelným omylem je jen takový omyl, k němuž došlo přesto, že jednající (mýlící se) osoba postupovala s obvyklou mírou opatrnosti (že vyvinula obvyklou péči), kterou lze se zřetelem k okolnostem konkrétního případu po každém požadovat k tomu, aby se takovému omylu vyhnul (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.12.2002, sp. zn. 30 Cdo 1251/2002, nebo ze dne 30. 7.2009, sp. zn. 29 Cdo 1830/2007). Pokud by tedy žalobce na uvedené čerpací stanici vyvinul obvyklou péči a pozornost, ke škodlivému následku nedošlo, protože na stojanu jasně bylo uvedeno, že se jedná o směs do ostřikovače. Synonymem zanedbání, jak je ujednáno v předmětné smlouvě, je i nedostatečná péče, jako selhání osoby jednající. V projednávané věci účastníci jasně a srozumitelně ujednali, že pojištění se nevztahuje na škody způsobené zanedbáním předepsané obsluhy, jehož se žalobce prokazatelným způsoben svým jednáním dne [datum] dopustil. Závěrem soud poukazuje na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15, v němž bylo konstatováno následující:„ Pokud chtějí obecné soudy dovozovat zákaz soukromého jednání, který není výslovně stanoven zákony, musí pro takový závěr předložit velmi přesvědčivé argumenty, protože jde o soudcovské dotváření práva proti zájmům soukromých osob. Takové soudcovské dotváření práva je nutné podrobit obzvláště přísnému ústavnímu přezkumu, neboť tímto postupem obecných soudů mohou být porušena nejen základní práva stěžovatele (a to zejména subjektivní právo stěžovatele na svobodné jednání v zákonných mezích ve smyslu čl. 2 odst. 3 Listiny a zásada pacta sunt servanda plynoucí z čl. 1 odst. 1 Ústavy), ale i princip dělby moci, který je nedílnou součástí principu právního státu ve smyslu čl. 1 odst. 1 Ústavy“.

16. S poukazem na výše uvedené soud shledal po právu procesní obranu žalované a žalobu na plnění z pojistné smlouvy jako nedůvodnou zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalované, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 900 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující 300 Kč za každý úkon dle § 2 odst. 3 vyhl. a to za 3 úkony po 300 Kč (písemné vyjádření ze dne [datum], příprava účasti na jednání [datum] a účast na jednání [datum]). Náhradu nákladů řízení je pak žalobce povinen zaplatit žalované do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.